WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T15:12:41Z

Josef Kos:

[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎|right|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2011)]]
'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč.<ref>HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty</ref> Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok<ref>Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/</ref> činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, podle jehož výše za odpovídající období tento parametr skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.<ref>Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics</ref> Srovnejte s rozpočtem MŠMT.

==Světové srovnání==
World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).<ref>THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html</ref>

Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):

* 0,5 % mateřské
* 0,6 % základní
* 2,1 % střední
* 1,2 % vysoké

Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, názorné srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):<ref>Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf</ref>

* Korea (7,6 %)
* USA (7,3 %)
* Izrael (7,3 %)
* Francie (6,0 %)
* Brazílie (4,9%)
* Japonsko (4,9 %)
* Německo (4,7 %)
* '''Česká republika (4,5 %)'''
* Slovensko (4,0 %)

Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. výdaje na vzdělávání by teoreticky mohly i překročit 100 %, jelikož na místní HDP nejsou vázány). Tyto případy celý výstup silně deformují, nemluvě o tom, že např. u totalitních režimů není nijak vyloučena možnost údaje dále úmyslně zkreslovat - pro seriózní zkoumání je tak třeba brát je kriticky a s maximální rezervou.

== Poznámky ==
<references />

==Použité zdroje==
# THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
# HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
# Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/
# Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics
# Education Indicators Technical guidelines. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2009 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/eiguide09-en.pdf
# Teachers' salaries. OECD. OECD iLibrary [online]. 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/education/teachers-salaries_teachsal-table-en
# Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T14:56:52Z

Josef Kos:

[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎|right|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2011)]]
'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč.<ref>HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty</ref> Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok<ref>Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/</ref> činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.<ref>Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics</ref> Srovnejte s rozpočtem MŠMT.

==Světové srovnání==
World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).<ref>THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html</ref>

Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):

* 0,5 % mateřské
* 0,6 % základní
* 2,1 % střední
* 1,2 % vysoké

Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, názorné srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):<ref>Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf</ref>

* Korea (7,6 %)
* USA (7,3 %)
* Izrael (7,3 %)
* Francie (6,0 %)
* Brazílie (4,9%)
* Japonsko (4,9 %)
* Německo (4,7 %)
* '''Česká republika (4,5 %)'''
* Slovensko (4,0 %)

Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. výdaje na vzdělávání by teoreticky mohly i překročit 100 %, jelikož na místní HDP nejsou vázány). Tyto případy celý výstup silně deformují, nemluvě o tom, že např. u totalitních režimů není nijak vyloučena možnost údaje dále úmyslně zkreslovat - pro seriózní zkoumání je tak třeba brát je kriticky a s maximální rezervou.

== Poznámky ==
<references />

==Použité zdroje==
# THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
# HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
# Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/
# Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics
# Education Indicators Technical guidelines. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2009 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/eiguide09-en.pdf
# Teachers' salaries. OECD. OECD iLibrary [online]. 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/education/teachers-salaries_teachsal-table-en
# Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T14:53:03Z

Josef Kos:

[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎|right|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2011)]]
'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč.<ref>HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty</ref> Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok<ref>Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/</ref> činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.<ref>Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics</ref> Srovnejte s rozpočtem MŠMT.

==Světové srovnání==
World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).<ref>THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html</ref>

Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):

* 0,5 % mateřské
* 0,6 % základní
* 2,1 % střední
* 1,2 % vysoké

Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):<ref>Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf</ref>

* Korea (7,6 %)
* USA (7,3 %)
* Izrael (7,3 %)
* Francie (6,0 %)
* Brazílie (4,9%)
* Japonsko (4,9 %)
* Německo (4,7 %)
* '''Česká republika (4,5 %)'''
* Slovensko (4,0 %)

Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. výdaje na vzdělávání by teoreticky mohly i překročit 100 %, jelikož na místí HDP nejsou vázány). Tyto případy celý výstup silně deformují, nemluvě o tom, že např. u totalitních režimů není nijak vyloučena možnost údaje dále úmyslně zkreslovat - pro seriózní zkoumání je tak třeba brát je kriticky a s maximální rezervou.

== Poznámky ==
<references />

==Použité zdroje==
# THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
# HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
# Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/
# Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics
# Education Indicators Technical guidelines. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2009 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/eiguide09-en.pdf
# Teachers' salaries. OECD. OECD iLibrary [online]. 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/education/teachers-salaries_teachsal-table-en
# Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T14:40:53Z

Josef Kos:

[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎|right|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2011)]]
'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč.<ref>HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty</ref> Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok<ref>Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/</ref> činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.<ref>Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics</ref> Srovnejte s rozpočtem MŠMT.

==Světové srovnání==
World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).<ref>THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html</ref>

Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):

* 0,5 % mateřské
* 0,6 % základní
* 2,1 % střední
* 1,2 % vysoké

Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):<ref>Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf</ref>

* Korea (7,6 %)
* USA (7,3 %)
* Izrael (7,3 %)
* Francie (6,0 %)
* Brazílie (4,9%)
* Japonsko (4,9 %)
* Německo (4,7 %)
* '''Česká republika (4,5 %)'''
* Slovensko (4,0 %)

Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.

== Poznámky ==
<references />

==Použité zdroje==
# THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
# HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
# Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/
# Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics
# Education Indicators Technical guidelines. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2009 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/eiguide09-en.pdf
# Teachers' salaries. OECD. OECD iLibrary [online]. 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/education/teachers-salaries_teachsal-table-en
# Global Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T14:25:33Z

Josef Kos:

[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎|right|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2011)]]
'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč. Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů. Srovnejte s rozpočtem MŠMT.

==Světové srovnání==
World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).

Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):

* 0,5 % mateřské
* 0,6 % základní
* 2,1 % střední
* 1,2 % vysoké

Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):

* Korea (7,6 %)
* USA (7,3 %)
* Izrael (7,3 %)
* Francie (6,0 %)
* Brazílie (4,9%)
* Japonsko (4,9 %)
* Německo (4,7 %)
* '''Česká republika (4,5 %)'''
* Slovensko (4,0 %)

Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.

==Použité zdroje==
# THE CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html
# HDP, národní účty. ČSU. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty
# Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2011 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://hosting0-205.qcm.cz/file/15648_1_1/download/
# Educational expenditure statistics. EUROSTAT. Statistics Explained [online]. 2011 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics
# Education Indicators Technical guidelines. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2009 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/eiguide09-en.pdf
# Teachers' salaries. OECD. OECD iLibrary [online]. 2012 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org/education/teachers-salaries_teachsal-table-en
# GLOBAL Education Digest 2011: Comparing Education Statistics Across the World. UNESCO. UNESCO Institute for Statistics [online]. 2011 [cit. 2012-06-15]. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/global_education_digest_2011_en.pdf

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T14:18:38Z

Josef Kos:

[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎|right|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2011)]]
'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč. Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů. Srovnejte s rozpočtem MŠMT.

==Světové srovnání==
World Factbook americké Central Intelligence Agency (CIA) udává pro rok 2007 veřejné výdaje ČR na vzdělávání jako 4,2 % HDP, což nás mezi 163 sledovanými zeměmi staví až na 96. příčku - lépe hodnoceno je např. 22 afrických zemí, konče Sierra Leone (92.).

Podle metodiky UNESCO dosahují české ''celkové'' výdaje na vzdělávání 4,5 % HDP (2009), z toho na školství (srovnejte s tabulkou v záhlaví):

* 0,5 % mateřské
* 0,6 % základní
* 2,1 % střední
* 1,2 % vysoké

Účast státu na ''celkových'' výdajích (4,5 %) je vyčíslena na 3,9 procentního bodu, vnitřní struktura se výrazně neliší od té popsané u ''celkových'' výdajů. UNESCO nesleduje pořadí zemí, srovnání lze nicméně ilustrovat na několika namátkově zvolených příkladech (''celkové výdaje''):

* Korea (7,6 %)
* USA (7,3 %)
* Izrael (7,3 %)
* Francie (6,0 %)
* Brazílie (4,9%)
* Japonsko (4,9 %)
* Německo (4,7 %)
* '''Česká republika (4,5 %)'''
* Slovensko (4,0 %)

Nejvyšší poměr vykazuje s 13,8 % HDP Kuba (podle CIA druhá, podobně s 13.6 %), s jediným dalším dvouciferným výsledkem následuje ještě Burundi (12,0 %). Je nutno podotknout, že podobně zřejmé excesy (ještě výraznější v přepočtech HDP na hlavu) jsou téměř pravidlem - spíše než výjimkou - paradoxně právě v nejchudších zemích, které jsou odkázány na humanitární pomoc, která dostává nezřídka formu podpory vzdělávání, přičemž logicky není součástí jejich jinak zanedbatelného ''domácího'' produktu, tj. teoreticky by mohla překročit 100 %, jelikož na něj není vázána). Tyto případy celý výstup silně deformují a pro seriózní zkoumání je třeba brát je s maximální rezervou.

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T13:46:21Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T13:09:56Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T12:00:15Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč. Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, ''celkové'' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou "7:1", obvyklou v EU - soukromé výdaje tak tvoří 0,57 procentního bodu ze 4,65 % HDP ''celkových'' nákladů.

==Světové srovnání==
[[Soubor:UNESCO-struktura_vydaju_na_vzdělavani_podle_regionu.png‎|right|Struktura veřejných výdajů na vzdělávání podle regionu (UNESCO 2008)]]
World Factbook

Soubor:UNESCO-struktura vydaju na vzdělavani podle regionu.png

2012-06-15T11:55:35Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T11:38:34Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T11:22:01Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč. Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33 % HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP - pro zajímavost, '''celkové''' veřejné výdaje (státní i soukromé) tvořily 5.8 % HDP (obojí na základě dat z roku 2008) - což znamená, že přibližně osmina nákladů na vzdělávání je (v EU27) hrazena občany jinak než skrze daně. V základním ukazateli obsadily přední místa Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %). Česká republika se umístila 24. - jinak řečeno 4. od konce - se 4,08 %, tedy jasně pod průměrem, přičemž vzájemný poměr státních a soukromých nákladů je téměř shodný se strukturou průměru EU.

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T10:37:12Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč. Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33% HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]
Podle Eurostatu tvoří veřejné výdaje na vzdělávání v evropské sedmadvacítce průměrně 5,1% HDP, celkové veřejné výdaje (státní i soukromé) (na základě dat z roku 2008). Přední místa obsadily Dánsko (7.8 %), Kypr (7.4 %), Švédsko (6.7 %), Belgie (6.5 %), Finsko (6.1 %) či Malta (6.0 %).

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T10:18:55Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání

'''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - společnost, rozvoj, vzdělanost

''podřazené'' - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost

==Výdaje na vzdělávání a (ne)jednotná metodika výpočtů==
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují původní odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji a výstižněji jako o "veřejných" (což se mnohem lépe kryje s konceptem ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude ve výsledku odkazovat mnohem spíše).

Mimo zahrnutí výdajů samosprávy (u nás komunální či krajské) musí použitelná statistika ošetřovat také nepřímé prostředky, které v souvislosti se vzděláváním snížily příjem nebo zvýšily výdaje rozpočtu. Jedná li se o statistiku tzv. ''celkových'' nákladů, jsou započítávány i finance pocházející od soukromých/nestátních subjektů. Příkladem mohou být (ve shodném pořadí):

* '''slevy na daních, bezúročné půjčky'''
* '''dávky a dotace'''
* '''školné či poplatky za studium, sponzoring''' (souhrnně příjmy na straně vzdělávací instituce)

V posledním zmíněném případě je, technicky vzato, část skutečných nákladů potřebných na vzdělání přenesena na studenta či společnost - jinak řečeno, z nižších "prostých" veřejných výdajů (statu, regionu, obce) tedy není možno zcela spolehlivě usuzovat na nízkou konečnou kvalitu reálně získávaného vzdělání, a naopak, z "celkových" není jasně zřejmý podíl státu na projevované péči o vzdělanost. Je tedy nutno zdůraznit, že každá z metod je vhodná pro jiný druh požadovaného výstupu, v závislosti na kterém musejí být i výsledky odlišně interpretovány.

Jak je z uvedeného zřejmé, provádění spolehlivého výzkumu v žádném případě nespočívá v triviálním seřazení volně dostupných, explicitních dat. Možnosti ke sběru takto složitých a roztříštěných primárních dat se pak omezují na mezinárodní organizace, které si mohou potřebné údaje vyžádat od členských zemí prostřednictvím k tomu určeného dotazníku. Pro ČR jsou tak důvěryhodnými zdroji širších srovnání především UNESCO, OECD nebo Eurostat.

==Vývoj státních výdajů na vzdělávání v ČR==
Za loňský rok (2011) uvádí ČSÚ odhad HDP ve výši přibližně 3,8 bilionu Kč. Rozpočet ministerstva školství za tentýž rok činil zhruba 127 miliard (na straně výdajů, včetně peněz rozdělovaných z fondů EU. Nepočítá s příjmy - asi 6 miliard). Přímo v dokumentu je (každoročně) jako jeden z hlavních ukazatelů udáván podíl těchto výdajů na HDP, který podle zjištěné příslušné výše skutečně odpovídá prostému podělení zmiňovaných údajů - tedy 3,33% HDP. Tato hodnota je během posledních let udržována na poměrně stabilní úrovni, ani jako taková však mimo ČR fakticky nemá vypovídací hodnotu, s mezinárodními srovnáními není v žádném případě kompatibilní (viz výše).

==České výdaje na vzdělávání v kontextu EU==
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png‎|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]]

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T09:32:58Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-15T09:07:51Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T16:43:10Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T16:08:49Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T16:07:01Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T16:02:00Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T14:59:34Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T14:22:31Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T14:12:09Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T13:53:15Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T13:50:54Z

Josef Kos:

Soubor:Graf vydaju na vzdelavani v EU.png

2012-06-14T13:48:11Z

Josef Kos: Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)

Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T13:05:57Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T11:56:59Z

Josef Kos:

Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět

2012-06-14T11:55:59Z

Josef Kos: Založena nová stránka: '''Autor:''' Josef Kos '''Klíčová slova:''' výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání '''Synonyma:''' podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti ''...

KISK:Blok expertů

2012-05-22T12:50:15Z

Josef Kos: /* Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] -
*[[Autorský zákon a digitalizace]]
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[CSS]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[UX designer]] -
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===

*[[FinLiCo]] - Martina Musilová
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa]]
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA]]
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová

===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Hackability]] - Matěj Rajnošek
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Vilém Flusser]] - Komunikologie - Šteinigerová

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===

*[[mHealth]] - Jan Hrabal
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]]
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]]
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]]
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[Text ve zdravotnictví a jeho analýza]]
* [[Český znakový jazyk]] - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
*[[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů

2012-05-22T12:49:01Z

Josef Kos: /* Jan Řezáč: Úvod do webdesignu */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] -
*[[Autorský zákon a digitalizace]]
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]]
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[CSS]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[UX designer]] -
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===

*[[FinLiCo]] - Martina Musilová
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa]]
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA]]
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová

===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Hackability]] - Matěj Rajnošek
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Vilém Flusser]] - Komunikologie - Šteinigerová

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===

*[[mHealth]] - Jan Hrabal
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]]
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]]
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]]
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[Text ve zdravotnictví a jeho analýza]]
* [[Český znakový jazyk]] - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
*[[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů

2012-05-22T12:48:29Z

Josef Kos: /* Jan Řezáč: Úvod do webdesignu */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] -
*[[Autorský zákon a digitalizace]]
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]]
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy) - Josef Kos
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[CSS]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[UX designer]] -
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===

*[[FinLiCo]] - Martina Musilová
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa]]
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA]]
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová

===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Hackability]] - Matěj Rajnošek
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Vilém Flusser]] - Komunikologie - Šteinigerová

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===

*[[mHealth]] - Jan Hrabal
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]]
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]]
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]]
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[Text ve zdravotnictví a jeho analýza]]
* [[Český znakový jazyk]] - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
*[[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Hyperlokálnost

2012-01-14T22:45:56Z

Josef Kos: /* Užití */

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' hyperlokální, personalizace, geolokace, glokalizace

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - zpravodajství, reklama, služby, komunikace </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“<ref>About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about</ref>, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti<ref>Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/</ref>. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

==Užití==
Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

==Příklady==
===Patch.com===
Založeno v roce 2007, 2009 akvizice ze strany AOL. Udržují stovky hyperlokálních zpravodajských webů pro jednotlivé komunity napříč třiadvaceti státy USA

===Main Street Connect===
Podtitul "Your Home Town Online"; založeno 2009, typický model frančízy. Síť standardizovaným internetových deníků pokrývá 52 měst ve třech státech USA.

===Naše adresa===
Český projekt skupiny PPF, v rámci prodeje mediální divize v roce 2010 fakticky zrušen. Fungovaly čtyři pilotní redakce, vydávající tištěné okresní týdeníky, plánováno bylo v rámci dvou let osmdesát dalších.

==Poznámky==
<references />

==Použitá literatura==
LARRY, Thomas. From mass to me: Hyperlocal television caters to communities. Public Relations Tactics [online]. July 1, 2008, Vol. 15(Issue 7) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3150ee9e-b9a1-4226-b6c1-7603ade21f7d%40sessionmgr111&vid=1&hid=127

About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about

Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/

SNELL, Angela. HYPERLOCAL NEWS: Neighborhood content adds depth to TV newsrooms. Broadcast Engineering [online]. Nov2009, Vol. 61(Issue 11) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5

WEAVER, Stephanie. For Hyperlocal News Sites, Strength in Numbers. American Journalism Review [online]. November 3, 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.ajr.org/article.asp?id=5174

Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala. TOMAN, Karel. Aktuálně.cz [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=675892

Community News. MAIN STREET CONNECT. Main Street Connect: Your Home Town Online [online]. 2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.mainstreetconnect.com/community-news

Hyperlokálnost

2012-01-14T21:40:48Z

Josef Kos: /* Naše adresa */

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' hyperlokální, personalizace, geolokace, glokalizace

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - zpravodajství, reklama, služby, komunikace </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“<ref>About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about</ref>, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti<ref>Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/</ref>. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

==Užití==
Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem (geograficky – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

==Příklady==
===Patch.com===
Založeno v roce 2007, 2009 akvizice ze strany AOL. Udržují stovky hyperlokálních zpravodajských webů pro jednotlivé komunity napříč třiadvaceti státy USA

===Main Street Connect===
Podtitul "Your Home Town Online"; založeno 2009, typický model frančízy. Síť standardizovaným internetových deníků pokrývá 52 měst ve třech státech USA.

===Naše adresa===
Český projekt skupiny PPF, v rámci prodeje mediální divize v roce 2010 fakticky zrušen. Fungovaly čtyři pilotní redakce, vydávající tištěné okresní týdeníky, plánováno bylo v rámci dvou let osmdesát dalších.

==Poznámky==
<references />

==Použitá literatura==
LARRY, Thomas. From mass to me: Hyperlocal television caters to communities. Public Relations Tactics [online]. July 1, 2008, Vol. 15(Issue 7) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3150ee9e-b9a1-4226-b6c1-7603ade21f7d%40sessionmgr111&vid=1&hid=127

About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about

Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/

SNELL, Angela. HYPERLOCAL NEWS: Neighborhood content adds depth to TV newsrooms. Broadcast Engineering [online]. Nov2009, Vol. 61(Issue 11) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5

WEAVER, Stephanie. For Hyperlocal News Sites, Strength in Numbers. American Journalism Review [online]. November 3, 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.ajr.org/article.asp?id=5174

Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala. TOMAN, Karel. Aktuálně.cz [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=675892

Community News. MAIN STREET CONNECT. Main Street Connect: Your Home Town Online [online]. 2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.mainstreetconnect.com/community-news

Hyperlokálnost

2012-01-14T21:24:54Z

Josef Kos: /* Main Street Connect */

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' hyperlokální, personalizace, geolokace, glokalizace

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - zpravodajství, reklama, služby, komunikace </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“<ref>About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about</ref>, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti<ref>Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/</ref>. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

==Užití==
Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem (geograficky – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

==Příklady==
===Patch.com===
Založeno v roce 2007, 2009 akvizice ze strany AOL. Udržují stovky hyperlokálních zpravodajských webů pro jednotlivé komunity napříč třiadvaceti státy USA

===Main Street Connect===
Podtitul "Your Home Town Online"; založeno 2009, typický model frančízy. Síť standardizovaným internetových deníků pokrývá 52 měst ve třech státech USA.

===Naše adresa===

==Poznámky==
<references />

==Použitá literatura==
LARRY, Thomas. From mass to me: Hyperlocal television caters to communities. Public Relations Tactics [online]. July 1, 2008, Vol. 15(Issue 7) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3150ee9e-b9a1-4226-b6c1-7603ade21f7d%40sessionmgr111&vid=1&hid=127

About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about

Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/

SNELL, Angela. HYPERLOCAL NEWS: Neighborhood content adds depth to TV newsrooms. Broadcast Engineering [online]. Nov2009, Vol. 61(Issue 11) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5

WEAVER, Stephanie. For Hyperlocal News Sites, Strength in Numbers. American Journalism Review [online]. November 3, 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.ajr.org/article.asp?id=5174

Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala. TOMAN, Karel. Aktuálně.cz [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=675892

Community News. MAIN STREET CONNECT. Main Street Connect: Your Home Town Online [online]. 2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.mainstreetconnect.com/community-news

Hyperlokálnost

2012-01-14T21:10:53Z

Josef Kos: /* Patch.com */

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' hyperlokální, personalizace, geolokace, glokalizace

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - zpravodajství, reklama, služby, komunikace </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“<ref>About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about</ref>, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti<ref>Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/</ref>. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

==Užití==
Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem (geograficky – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

==Příklady==
===Patch.com===
Založeno v roce 2007, 2009 akvizice ze strany AOL. Udržují stovky hyperlokálních zpravodajských webů pro jednotlivé komunity napříč třiadvaceti státy USA

===Main Street Connect===
===Naše adresa===

==Poznámky==
<references />

==Použitá literatura==
LARRY, Thomas. From mass to me: Hyperlocal television caters to communities. Public Relations Tactics [online]. July 1, 2008, Vol. 15(Issue 7) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3150ee9e-b9a1-4226-b6c1-7603ade21f7d%40sessionmgr111&vid=1&hid=127

About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about

Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/

SNELL, Angela. HYPERLOCAL NEWS: Neighborhood content adds depth to TV newsrooms. Broadcast Engineering [online]. Nov2009, Vol. 61(Issue 11) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5

WEAVER, Stephanie. For Hyperlocal News Sites, Strength in Numbers. American Journalism Review [online]. November 3, 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.ajr.org/article.asp?id=5174

Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala. TOMAN, Karel. Aktuálně.cz [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=675892

Community News. MAIN STREET CONNECT. Main Street Connect: Your Home Town Online [online]. 2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.mainstreetconnect.com/community-news

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:55:08Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' hyperlokální, personalizace, geolokace, glokalizace

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - zpravodajství, reklama, služby, komunikace </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“<ref>About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about</ref>, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti<ref>Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/</ref>. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

==Užití==
Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem (geograficky – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

==Příklady==
===Patch.com===
===Main Street Connect===
===Naše adresa===

==Poznámky==
<references />

==Použitá literatura==
LARRY, Thomas. From mass to me: Hyperlocal television caters to communities. Public Relations Tactics [online]. July 1, 2008, Vol. 15(Issue 7) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3150ee9e-b9a1-4226-b6c1-7603ade21f7d%40sessionmgr111&vid=1&hid=127

About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about

Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/

SNELL, Angela. HYPERLOCAL NEWS: Neighborhood content adds depth to TV newsrooms. Broadcast Engineering [online]. Nov2009, Vol. 61(Issue 11) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5

WEAVER, Stephanie. For Hyperlocal News Sites, Strength in Numbers. American Journalism Review [online]. November 3, 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.ajr.org/article.asp?id=5174

Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala. TOMAN, Karel. Aktuálně.cz [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=675892

Community News. MAIN STREET CONNECT. Main Street Connect: Your Home Town Online [online]. 2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.mainstreetconnect.com/community-news

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:47:34Z

Josef Kos: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' hyperlokální, personalizace, geolokace, glokalizace

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - zpravodajství, reklama, služby, komunikace </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

==Užití==
Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem (geograficky – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

==Příklady==
===Patch.com===
===Main Street Connect===
===Naše adresa===

==Poznámky==

==Použitá literatura==
LARRY, Thomas. From mass to me: Hyperlocal television caters to communities. Public Relations Tactics [online]. July 1, 2008, Vol. 15(Issue 7) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3150ee9e-b9a1-4226-b6c1-7603ade21f7d%40sessionmgr111&vid=1&hid=127

About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about

Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/

SNELL, Angela. HYPERLOCAL NEWS: Neighborhood content adds depth to TV newsrooms. Broadcast Engineering [online]. Nov2009, Vol. 61(Issue 11) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5

WEAVER, Stephanie. For Hyperlocal News Sites, Strength in Numbers. American Journalism Review [online]. November 3, 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.ajr.org/article.asp?id=5174

Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala. TOMAN, Karel. Aktuálně.cz [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=675892

Community News. MAIN STREET CONNECT. Main Street Connect: Your Home Town Online [online]. 2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.mainstreetconnect.com/community-news

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:46:56Z

Josef Kos: /* Použitá literatura */

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' hyperlokální, personalizace, geolokace, glokalizace

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - zpravodajství, reklama, služby, komunikace </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

==Užití==
Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem (geograficky – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

==Příklady==
===Patch.com===
===Main Street Connect===
===Naše adresa===

==Poznámky==

==Použitá literatura==
LARRY, Thomas. From mass to me: Hyperlocal television caters to communities. Public Relations Tactics [online]. July 1, 2008, Vol. 15(Issue 7) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3150ee9e-b9a1-4226-b6c1-7603ade21f7d%40sessionmgr111&vid=1&hid=127
About Us. PATCH. Patch.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.patch.com/about
Street Fight Launches Hyperlocal Industry Site. STREET FIGHT. Street Fight: Inside the Business of Hyperlocal [online]. 13 April 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://streetfightmag.com/2011/04/13/street-fight-launches/
SNELL, Angela. HYPERLOCAL NEWS: Neighborhood content adds depth to TV newsrooms. Broadcast Engineering [online]. Nov2009, Vol. 61(Issue 11) [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5
WEAVER, Stephanie. For Hyperlocal News Sites, Strength in Numbers. American Journalism Review [online]. November 3, 2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.ajr.org/article.asp?id=5174
Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala. TOMAN, Karel. Aktuálně.cz [online]. 30.8.2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=675892
Community News. MAIN STREET CONNECT. Main Street Connect: Your Home Town Online [online]. 2010 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://www.mainstreetconnect.com/community-news

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:42:26Z

Josef Kos:

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:39:34Z

Josef Kos:

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:38:43Z

Josef Kos:

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:36:52Z

Josef Kos:

Hyperlokálnost

2012-01-14T20:19:24Z

Josef Kos: Založena nová stránka: Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočív...

Hyperlokálnost je přístup – např. obchodní či komunikační model, objevující se zejména v souvislosti se zpravodajstvím, inzercí a službami, který spočívá v cílení a přizpůsobování činnosti pro geograficky jasně vymezenou komunitu tak, aby byla výsledná nabídka co nejrelevantnější právě pro obyvatele pokrytého území a vycházela tak vstříc těm jejich potřebám a zájmům, které jsou vázané na jejich bezprostřední okolí. Čím se hyperlokálnost obecně liší od jiných konceptů (např. „mass customization“), je právě územní, tedy zcela fyzické omezení cílové skupiny, pokud možno uplatněné už na straně producentů obsahu (oproti prosté agregaci na straně uživatele) – v širším významu však může tuto funkci zastoupit i filtrování za pomoci geolokačních technologií anebo uživatelské nastavení.

Jak je tedy zřejmé, může hyperlokální přístup plně využít možností nových digitálních médií (mobilní aplikace, sociální sítě...), nicméně na nich není svou podstatou nijak závislý a jeho myšlenku lze běžně aplikovat třeba na klasickou televizi, rozhlas nebo i tištěné noviny. Regionální stanice či deníky nejsou ostatně nic nového, avšak v kontextu hyperlokálnosti mohou mít i ony stále příliš široký záběr – v konkrétních číslech vyjadřují velikost svých cílových komunit Patch.com: 15-100 tisíc obyvatel; avšak v amerických reáliích je i tak pořád řeč pouze o „sousedství až městě“, což je pro zobecnění nezávisle na rozdílných oblastech a formátu to podstatnější.

Hyperlokální nabídka může být tvořena jak svépomocí (např. dobrovolníky z komunity) v místě, tak centrálně (při dostatečně husté síti přispěvatelů apod.); typické – a vzhledem k povaze odvětví i efektivní – řešení je však formou tzv. frančízy: řetězce nezávislých jednotek (redakcí, týmů, provozoven...), zastřešených licencí výraznější značky s jejím standardem. Některé známé firmy u svého podnikání na hyperlokálním trhu dokonce upozaďují globální značku a vytvářejí souběžný, citlivěji profilovaný řetězec s novou image. Srovnání se nabízí s termínem „glokalizace“ (nezaměňovat s „geo-“!). Přestože je hyperlokální segment založen na sčítání malých objemů drobnějších transakcí, vykazuje podle výzkumu naopak investorsky zajímavý konverzní poměr (např. utrácejících ku všem návštěvníkům celkem) díky samozřejmé cílenosti. Hyperlokálnost však není podmíněna komerčním využitím – mohou se tak chovat stejně tak dobře zájmová sdružení či neziskové organizace jako i úřady v rámci komunální politiky (např. webový či mobilní servis obecního úřadu).

Hyperlokálnost je pojmem především z praxe a pro praxi, reálně definovaným v prvé řadě průřezem těch, kdo se k němu hlásí; obecně však lze vzájemně oddělit obsah a jeho poskytovatele (který může ostatně volit hyperlokálnost jen jako módní marketingovou nálepku): hyperlokální je např. informace, jejíž význam je spjatý s konkrétním místem (geograficky – za relativně patřičnější tak můžeme označit pojmenování „hyperlokální“ třeba i u služby celonárodního deníku, která – byť automaticky – sdružuje zprávy z vašeho nejbližšího okolí, spíše než u sice lokálního blogu, který však spolu s místními zprávami komentuje zároveň i celostátní dění. Hyperlokálnost je tedy vlastností primárně obsahu, hyperlokální službou v pravém smyslu tak můžeme chápat takovou, která přinejmenším explicitně umožňuje na některé své úrovni zůžit výběr jen na (pro nás) hyperlokální obsah. Označení tak nemusí být jednoznačné např. u služeb, které sice mohou být platformou také pro místně velmi specifický obsah (nebo i pro jiné hyperlokální služby), ale samy jej nerozlišují ani netřídí.

Stuxnet

2011-05-20T20:26:59Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' obohacování, uran, Írán, USA, USB, Izrael, bezpečnost, zbrojařství

'''Nadřazené pojmy:''' malware, virus, kyberválka

'''Podřazené pojmy:''' worm, rootkit, trojan, backdoor, hijacker, zero-day attack, man-in-the-middle

Stuxnet je počítačový virus – červ, pravděpodobně vyvinutý jako prostředek mezinárodní vojensko-průmyslové sabotáže.

=Chování=
Vlastní konstrukcí i kompatibilitou jde o velmi úzce cílený program, složený z několika různorodých funkčních stupňů, odpovídajících příslušným úrovním ochrany a kontroly, které během svého cyklu překonává.

==Přenos a šíření==
Viru pro tento účel slouží za hlavní médium externí flash paměti, tedy např. USB klíčenky, což je
zásadní pro průnik do uzavřených okruhů (bez připojení k vnějším sítím), kterými zařízení s vyžadovanými technologiemi obyčejně bývají. Pouhým prohlížením jednotky např. v Průzkumníku na ní dojde k automatickému spuštění upravených souborů .lnk (tzv. „shortcut“, čili „zástupce“), které rozběhnou procedury Stuxnetu.<ref>SAADE, Tareq. Microsoft Malware Protection Center : Threat Research & Response Blog [online]. 2010-07-16 [cit. 2011-05-19]. The Stuxnet Sting. Dostupné z WWW: <http://blogs.technet.com/b/mmpc/archive/2010/07/16/the-stuxnet-sting.aspx>.</ref> Na poměry virů nebývale velký soubor (kolem 0,5 MB) se jakožto červ sám replikuje a otevírá „zadní vrátka“ několika svým součástem - „trojským koním“, které také mj. následně zahladí stopy. Neobvyklé je, že soubor obsahuje počítadlo, které z jedné konkrétní USB paměti povoluje nakažení celkem nejvýše tří dalších počítačů (neplatí však obráceně - počítač se pokusí nakazit každou připojenou USB), čímž oproti užití masivní lavinové nákazy dále snižuje riziko včasného odhalení útoku.

==Napadení==
Ve Windows hostitelského počítače pak Stuxnet, pokud možno ještě v době před svým prozrazením a zpracováním náležité opravné záplaty (odtud tzv. „zero-day attack“), či obecně, nebyla-li tato dosud nainstalována (dotyčné uzavřené sítě bývají ze své podstaty aktualizovány v delších intervalech, navíc nutně právě z přenosných médií), může využít libovolnou ze čtyř různých bezpečnostních děr („print spooler“, „MS08-067“ anebo jednu ze dvou tzv. „EoP“ [elevation of privilege]), což je u jednoho viru počet taktéž zcela nevídaný. Pomocí zmíněné „elevation of privilege“ pak získá administrátorská přístupová práva i k sousedním počítačům.<ref>KEIZER, Gregg. COMPUTERWORLD [online]. 2010-09-16 [cit. 2011-05-19]. Is Stuxnet the 'best' malware ever?. Dostupné z WWW: <http://www.computerworld.com/s/article/9185919/Is_Stuxnet_the_best_malware_ever_>.</ref> Prováděné zásahy se nadto snaží tvářit jako důvěryhodné díky zcizeným (dodatečně zablokovaným) certifikátům společnosti Realtek.

==Činnost==
V nabouraných okruzích Stuxnet vyhledá a odhesluje sítě označované jako SCADA [supervisory control and data acquisition] - využívané k řízení nejkomplexních procesů v rozsáhlých průmyslových a energetických zařízeních, přičemž se zaměřuje výhradně na software WIN CC a PCS-7 [process control system 7] firmy Siemens, přesněji komponentu Step-7, pohánějící specializované počítače, tzv. PLC [programmable logic controller] její výroby. Ty je Stuxnet jako první svého druhu schopen infikovat rootkitem, který nejenže se zmocní řečené techniky výpočetní, ale zároveň i jí podléhajících strojů v provozu. Své počínání mezitím maskuje metodou „man-in-the-midle“: nejdříve načte běžná měření, jejichž přeposíláním později během svého působení simuluje hladký chod, aniž by tak vzbudil podezření obsluhy nebo zalarmoval bezpečnostní systémy.

==Škody==
Koncovým přístrojem, po kterém Stuxnet od počátku pátral, je měnič kmitočtu – součástka používaná k regulaci otáček střídavoproudých elektromotorů. Stuxnet se přitom opět zajímá jen o typ dodávaný pouhými dvěma výrobci - jedním finským a druhým íránským - a i tehdy jedině za podmínky, že přístroj začne pracovat s vysokými frekvencemi, jmenovitě mezi 807 až 1210 Hz. V takovém případě rootkit po dobu měsíců pravidelně v krátkých sekvencích zvyšuje a snižuje výstupní frekvenci,<ref>CHIEN, Eric. Symantec : Connect [online]. 2010-11-12 [cit. 2011-05-19]. Stuxnet: A Breakthrough. Dostupné z WWW: <http://www.symantec.com/connect/blogs/stuxnet-breakthrough>.</ref> čímž zamezuje správnému fungování nebo přímo poškozuje napájené zařízení.

=Pozadí=
Odborníci se shodují, že vynaložené – nejen lidské - zdroje jsou mimo možnosti soukromých skupin, např. konkurentů: počínaje složitostí (Stuxnet je psán v mnoha objektově orientovaných programovacích jazycích, atp.), přes dokonalou znalost nezvyklého vybavení, sotva testovatelnou jinak než v reálu, až po zřejmou disciplinovanost (pozornost jediné okrajové aplikaci, omezený počet přenosů, mj. také přednastavená deaktivace 24. června 2012), vše nasvědčuje spíše zajištění státními organizacemi. Za cíl – splňující všechny specifikace - jsou považovány centrifugy pro obohacování uranu v Íránu (s téměř 60% zasažených počítačů v době krátce po odhalení viru v červenci 2010). Tyto domněnky potvrzuje např. spolupráce Amerických vědců z Idaho National Laboratory (pod Ministrestvem energetiky, zodpovídajícím i za jaderný program USA) se společností Siemens na vystopování slabin v dotyčném systému, stejně jako neúspěšné pokusy západních zemí zprovoznit k testování vlastní „obohacovací kaskádu“ z Íránem používaných nestabilních centrifug P-1. Stuxnet také počítá s ovládáním 984 propojených strojů, což přesně odpovídá počtu v Íránu vyřazených centrifug. Podíl na vývoji je připisován Izraeli, který se s odhadovaným několikaletým zbržděním Íránského jaderného programu vyhnul zvažované vojenské intervenci a podle expertů má údajně pro testování k dispozici „kaskádu“ - na rozdíl od jiných - plně funkční.<ref>BROAD, William J.; MARKOFF, John; SANGER, David E. The New York Times [online]. 2011-01-15, 2011-01-17 [cit. 2011-05-19]. Israeli Test on Worm Called Crucial in Iran Nuclear Delay. Dostupné z WWW: <http://www.nytimes.com/2011/01/16/world/middleeast/16stuxnet.html>.</ref> USA ani Izrael se o svém zapojení oficiálně nevyjadřují.

=Zdroje=
<references/>

Stuxnet

2011-05-20T20:24:37Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' obohacování, uran, Írán, USA, USB, Izrael, bezpečnost, zbrojařství

'''Nadřazené pojmy:''' malware, virus, kyberválka

'''Podřazené pojmy:''' worm, rootkit, trojan, backdoor, hijacker, zero-day attack, man-in-the-middle

Stuxnet je počítačový virus – červ, pravděpodobně vyvinutý jako prostředek mezinárodní vojensko-průmyslové sabotáže.

=Chování=
Vlastní konstrukcí i kompatibilitou jde o velmi úzce cílený program, složený z několika různorodých funkčních stupňů, odpovídajících příslušným úrovním ochrany a kontroly, které během svého cyklu překonává.

==Přenos a šíření==
Viru pro tento účel slouží za hlavní médium externí flash paměti, tedy např. USB klíčenky, což je
zásadní pro průnik do uzavřených okruhů (bez připojení k vnějším sítím), kterými zařízení s vyžadovanými technologiemi obyčejně bývají. Pouhým prohlížením jednotky např. v Průzkumníku na ní dojde k automatickému spuštění upravených souborů .lnk (tzv. „shortcut“, čili „zástupce“), které rozběhnou procedury Stuxnetu.<ref>SAADE, Tareq. Microsoft Malware Protection Center : Threat Research & Response Blog [online]. 2010-07-16 [cit. 2011-05-19]. The Stuxnet Sting. Dostupné z WWW: <http://blogs.technet.com/b/mmpc/archive/2010/07/16/the-stuxnet-sting.aspx>.</ref> Na poměry virů nebývale velký soubor (kolem 0,5 MB) se jakožto červ sám replikuje a otevírá „zadní vrátka“ několika svým součástem - „trojským koním“, které také mj. následně zahladí stopy. Neobvyklé je, že soubor obsahuje počítadlo, které z jedné konkrétní USB paměti povoluje nakažení celkem nejvýše tří dalších počítačů (neplatí však obráceně - počítač se pokusí nakazit každou připojenou USB), čímž oproti užití masivní lavinové nákazy dále snižuje riziko včasného odhalení útoku.

==Napadení==
Ve Windows hostitelského počítače pak Stuxnet, pokud možno ještě v době před svým prozrazením a zpracováním náležité opravné záplaty (odtud tzv. „zero-day attack“), či obecně, nebyla-li tato dosud nainstalována (dotyčné uzavřené sítě bývají ze své podstaty aktualizovány v delších intervalech, navíc nutně právě z přenosných médií), může využít libovolnou ze čtyř různých bezpečnostních děr („print spooler“, „MS08-067“ anebo jednu ze dvou tzv. „EoP“ [elevation of privilege]), což je u jednoho viru počet taktéž zcela nevídaný. Pomocí zmíněné „elevation of privilege“ pak získá administrátorská přístupová práva i k sousedním počítačům.<ref>KEIZER, Gregg. COMPUTERWORLD [online]. 2010-09-16 [cit. 2011-05-19]. Is Stuxnet the 'best' malware ever?. Dostupné z WWW: <http://www.computerworld.com/s/article/9185919/Is_Stuxnet_the_best_malware_ever_>.</ref> Prováděné zásahy se nadto snaží tvářit jako důvěryhodné díky zcizeným (dodatečně zablokovaným) certifikátům společnosti Realtek.

==Činnost==
V nabouraných okruzích Stuxnet vyhledá a odhesluje sítě označované jako SCADA [supervisory control and data acquisition] - využívané k řízení nejkomplexních procesů v rozsáhlých průmyslových a energetických zařízeních, přičemž se zaměřuje výhradně na software WIN CC a PCS-7 [process control system 7] firmy Siemens, přesněji komponentu Step-7, pohánějící specializované počítače, tzv. PLC [programmable logic controller] její výroby. Ty je Stuxnet jako první svého druhu schopen infikovat rootkitem, který nejenže se zmocní řečené techniky výpočetní, ale zároveň i jí podléhajících strojů v provozu. Své počínání mezitím maskuje metodou „man-in-the-midle“: nejdříve načte běžná měření, jejichž přeposíláním později během svého působení simuluje hladký chod, aniž by tak vzbudil podezření obsluhy nebo zalarmoval bezpečnostní systémy.

==Škody==
Koncovým přístrojem, po kterém Stuxnet od počátku pátral, je měnič kmitočtu – součástka používaná k regulaci otáček střídavoproudých elektromotorů. Stuxnet se přitom opět zajímá jen o typ dodávaný pouhými dvěma výrobci - jedním finským a druhým íránským - a i tehdy jedině za podmínky, že přístroj začne pracovat s vysokými frekvencemi, jmenovitě mezi 807 až 1210 Hz. V takovém případě rootkit po dobu měsíců pravidelně v krátkých sekvencích zvyšuje a snižuje výstupní frekvenci<ref>CHIEN, Eric. Symantec : Connect [online]. 2010-11-12 [cit. 2011-05-19]. Stuxnet: A Breakthrough. Dostupné z WWW: <http://www.symantec.com/connect/blogs/stuxnet-breakthrough>.</ref>, čímž zamezuje správnému fungování nebo přímo poškozuje napájené zařízení.

=Pozadí=
Odborníci se shodují, že vynaložené – nejen lidské - zdroje jsou mimo možnosti soukromých skupin, např. konkurentů: počínaje složitostí (Stuxnet je psán v mnoha objektově orientovaných programovacích jazycích, atp.), přes dokonalou znalost nezvyklého vybavení, sotva testovatelnou jinak než v reálu, až po zřejmou disciplinovanost (pozornost jediné okrajové aplikaci, omezený počet přenosů, mj. také přednastavená deaktivace 24. června 2012), vše nasvědčuje spíše zajištění státními organizacemi. Za cíl – splňující všechny specifikace - jsou považovány centrifugy pro obohacování uranu v Íránu (s téměř 60% zasažených počítačů v době krátce po odhalení viru v červenci 2010). Tyto domněnky potvrzuje např. spolupráce Amerických vědců z Idaho National Laboratory (pod Ministrestvem energetiky, zodpovídajícím i za jaderný program USA) se společností Siemens na vystopování slabin v dotyčném systému, stejně jako neúspěšné pokusy západních zemí zprovoznit k testování vlastní „obohacovací kaskádu“ z Íránem používaných nestabilních centrifug P-1. Stuxnet také počítá s ovládáním 984 propojených strojů, což přesně odpovídá počtu v Íránu vyřazených centrifug. Podíl na vývoji je připisován Izraeli, který se s odhadovaným několikaletým zbržděním Íránského jaderného programu vyhnul zvažované vojenské intervenci a podle expertů má údajně pro testování k dispozici „kaskádu“ - na rozdíl od jiných - plně funkční.<ref>BROAD, William J.; MARKOFF, John; SANGER, David E. The New York Times [online]. 2011-01-15, 2011-01-17 [cit. 2011-05-19]. Israeli Test on Worm Called Crucial in Iran Nuclear Delay. Dostupné z WWW: <http://www.nytimes.com/2011/01/16/world/middleeast/16stuxnet.html>.</ref> USA ani Izrael se o svém zapojení oficiálně nevyjadřují.

=Zdroje=
<references/>

Stuxnet

2011-05-20T20:05:42Z

Josef Kos:

'''Autor:''' Josef Kos

'''Klíčová slova:''' obohacování, uran, Írán, USA, USB, Izrael, bezpečnost, zbrojařství

'''Nadřazené pojmy:''' malware, virus, kyberválka

'''Podřazené pojmy:''' worm, rootkit, trojan, backdoor, hijacker, zero-day attack, man-in-the-middle

Stuxnet je počítačový virus – červ, pravděpodobně vyvinutý jako prostředek mezinárodní vojensko-průmyslové sabotáže.

=Chování=
Vlastní konstrukcí i kompatibilitou jde o velmi úzce cílený program, složený z několika různorodých funkčních stupňů, odpovídajících příslušným úrovním ochrany a kontroly, které během svého cyklu překonává.

==Přenos a šíření==
Viru pro tento účel slouží za hlavní médium externí flash paměti, tedy např. USB klíčenky, což je
zásadní pro průnik do uzavřených okruhů (bez připojení k vnějším sítím), kterými zařízení s vyžadovanými technologiemi obyčejně bývají. Pouhým prohlížením jednotky např. v Průzkumníku na ní dojde k automatickému spuštění upravených souborů .lnk (tzv. „shortcut“, čili „zástupce“), které rozběhnou procedury Stuxnetu. Na poměry virů nebývale velký soubor (kolem 0,5 MB) se jakožto červ sám replikuje a otevírá „zadní vrátka“ několika svým součástem - „trojským koním“, které také mj. následně zahladí stopy. Neobvyklé je, že soubor obsahuje počítadlo, které z jedné konkrétní USB paměti povoluje nakažení celkem nejvýše tří dalších počítačů (neplatí však obráceně - počítač se pokusí nakazit každou připojenou USB), čímž oproti užití masivní lavinové nákazy dále snižuje riziko včasného odhalení útoku.

==Napadení==
Ve Windows hostitelského počítače pak Stuxnet, pokud možno ještě v době před svým prozrazením a zpracováním náležité opravné záplaty (odtud tzv. „zero-day attack“), či obecně, nebyla-li tato dosud nainstalována (dotyčné uzavřené sítě bývají ze své podstaty aktualizovány v delších intervalech, navíc nutně právě z přenosných médií), může využít libovolnou ze čtyř různých bezpečnostních děr („print spooler“, „MS08-067“ anebo jednu ze dvou tzv. „EoP“ [elevation of privilege]), což je u jednoho viru počet taktéž zcela nevídaný. Pomocí zmíněné „elevation of privilege“ pak získá administrátorská přístupová práva i k sousedním počítačům. Prováděné zásahy se nadto snaží tvářit jako důvěryhodné díky zcizeným (dodatečně zablokovaným) certifikátům společnosti Realtek.

==Činnost==
V nabouraných okruzích Stuxnet vyhledá a odhesluje sítě označované jako SCADA [supervisory control and data acquisition] - využívané k řízení nejkomplexních procesů v rozsáhlých průmyslových a energetických zařízeních, přičemž se zaměřuje výhradně na software WIN CC a PCS-7 [process control system 7] firmy Siemens, přesněji komponentu Step-7, pohánějící specializované počítače, tzv. PLC [programmable logic controller] její výroby. Ty je Stuxnet jako první svého druhu schopen infikovat rootkitem, který nejenže se zmocní řečené techniky výpočetní, ale zároveň i jí podléhajících strojů v provozu. Své počínání mezitím maskuje metodou „man-in-the-midle“: nejdříve načte běžná měření, jejichž přeposíláním později během svého působení simuluje hladký chod, aniž by tak vzbudil podezření obsluhy nebo zalarmoval bezpečnostní systémy.

==Škody==
Koncovým přístrojem, po kterém Stuxnet od počátku pátral, je měnič kmitočtu – součástka používaná k regulaci otáček střídavoproudých elektromotorů. Stuxnet se přitom opět zajímá jen o typ dodávaný pouhými dvěma výrobci - jedním finským a druhým íránským - a i tehdy jedině za podmínky, že přístroj začne pracovat s vysokými frekvencemi, jmenovitě mezi 807 až 1210 Hz. V takovém případě rootkit po dobu měsíců pravidelně v krátkých sekvencích zvyšuje a snižuje výstupní frekvenci, čímž zamezuje správnému fungování nebo přímo poškozuje napájené zařízení.

=Pozadí=
Odborníci se shodují, že vynaložené – nejen lidské - zdroje jsou mimo možnosti soukromých skupin, např. konkurentů: počínaje složitostí (Stuxnet je psán v mnoha objektově orientovaných programovacích jazycích, atp.), přes dokonalou znalost nezvyklého vybavení, sotva testovatelnou jinak než v reálu, až po zřejmou disciplinovanost (pozornost jediné okrajové aplikaci, omezený počet přenosů, mj. také přednastavená deaktivace 24. června 2012), vše nasvědčuje spíše zajištění státními organizacemi. Za cíl – splňující všechny specifikace - jsou považovány centrifugy pro obohacování uranu v Íránu (s téměř 60% zasažených počítačů v době krátce po odhalení viru v červenci 2010). Tyto domněnky potvrzuje např. spolupráce Amerických vědců z Idaho National Laboratory (pod Ministrestvem energetiky, zodpovídajícím i za jaderný program USA) se společností Siemens na vystopování slabin v dotyčném systému, stejně jako neúspěšné pokusy západních zemí zprovoznit k testování vlastní „obohacovací kaskádu“ z Íránem používaných nestabilních centrifug P-1. Stuxnet také počítá s ovládáním 984 propojených strojů, což přesně odpovídá počtu v Íránu vyřazených centrifug. Podíl na vývoji je připisován Izraeli, který se s odhadovaným několikaletým zbržděním Íránského jaderného programu vyhnul zvažované vojenské intervenci a podle expertů má údajně pro testování k dispozici „kaskádu“ - na rozdíl od jiných - plně funkční. USA ani Izrael se o svém zapojení oficiálně nevyjadřují.

=Zdroje=
#BROAD, William J.; MARKOFF, John; SANGER, David E. The New York Times [online]. 2011-01-15, 2011-01-17 [cit. 2011-05-19]. Israeli Test on Worm Called Crucial in Iran Nuclear Delay. Dostupné z WWW: <http://www.nytimes.com/2011/01/16/world/middleeast/16stuxnet.html>.

#KEIZER, Gregg. COMPUTERWORLD [online]. 2010-09-16 [cit. 2011-05-19]. Is Stuxnet the 'best' malware ever?. Dostupné z WWW: <http://www.computerworld.com/s/article/9185919/Is_Stuxnet_the_best_malware_ever_>.

#SAADE, Tareq. Microsoft Malware Protection Center : Threat Research & Response Blog [online]. 2010-07-16 [cit. 2011-05-19]. The Stuxnet Sting. Dostupné z WWW: <http://blogs.technet.com/b/mmpc/archive/2010/07/16/the-stuxnet-sting.aspx>.

#CHIEN, Eric. Symantec : Connect [online]. 2010-11-12 [cit. 2011-05-19]. Stuxnet: A Breakthrough. Dostupné z WWW: <http://www.symantec.com/connect/blogs/stuxnet-breakthrough>.

Stuxnet

2011-05-20T19:57:35Z

Josef Kos: Založena nová stránka: '''Autor:''' Josef Kos '''Klíčová slova:''' obohacování, uran, Írán, USA, USB, Izrael, bezpečnost, zbrojařství '''Nadřazené pojmy:''' malware, virus, kyberválk...

'''Autor:''' Josef Kos
'''Klíčová slova:''' obohacování, uran, Írán, USA, USB, Izrael, bezpečnost, zbrojařství
'''Nadřazené pojmy:''' malware, virus, kyberválka
'''Podřazené pojmy:''' worm, rootkit, trojan, backdoor, hijacker, zero-day attack, man-in-the-middle

Stuxnet je počítačový virus – červ, pravděpodobně vyvinutý jako prostředek mezinárodní vojensko-průmyslové sabotáže.

=Chování=
Vlastní konstrukcí i kompatibilitou jde o velmi úzce cílený program, složený z několika různorodých funkčních stupňů, odpovídajících příslušným úrovním ochrany a kontroly, které během svého cyklu překonává.

==Přenos a šíření==
Viru pro tento účel slouží za hlavní médium externí flash paměti, tedy např. USB klíčenky, což je
zásadní pro průnik do uzavřených okruhů (bez připojení k vnějším sítím), kterými zařízení s vyžadovanými technologiemi obyčejně bývají. Pouhým prohlížením jednotky např. v Průzkumníku na ní dojde k automatickému spuštění upravených souborů .lnk (tzv. „shortcut“, čili „zástupce“), které rozběhnou procedury Stuxnetu. Na poměry virů nebývale velký soubor (kolem 0,5 MB) se jakožto červ sám replikuje a otevírá „zadní vrátka“ několika svým součástem - „trojským koním“, které také mj. následně zahladí stopy. Neobvyklé je, že soubor obsahuje počítadlo, které z jedné konkrétní USB paměti povoluje nakažení celkem nejvýše tří dalších počítačů (neplatí však obráceně - počítač se pokusí nakazit každou připojenou USB), čímž oproti užití masivní lavinové nákazy dále snižuje riziko včasného odhalení útoku.

==Napadení==
Ve Windows hostitelského počítače pak Stuxnet, pokud možno ještě v době před svým prozrazením a zpracováním náležité opravné záplaty (odtud tzv. „zero-day attack“), či obecně, nebyla-li tato dosud nainstalována (dotyčné uzavřené sítě bývají ze své podstaty aktualizovány v delších intervalech, navíc nutně právě z přenosných médií), může využít libovolnou ze čtyř různých bezpečnostních děr („print spooler“, „MS08-067“ anebo jednu ze dvou tzv. „EoP“ [elevation of privilege]), což je u jednoho viru počet taktéž zcela nevídaný. Pomocí zmíněné „elevation of privilege“ pak získá administrátorská přístupová práva i k sousedním počítačům. Prováděné zásahy se nadto snaží tvářit jako důvěryhodné díky zcizeným (dodatečně zablokovaným) certifikátům společnosti Realtek.

==Činnost==
V nabouraných okruzích Stuxnet vyhledá a odhesluje sítě označované jako SCADA [supervisory control and data acquisition] - využívané k řízení nejkomplexních procesů v rozsáhlých průmyslových a energetických zařízeních, přičemž se zaměřuje výhradně na software WIN CC a PCS-7 [process control system 7] firmy Siemens, přesněji komponentu Step-7, pohánějící specializované počítače, tzv. PLC [programmable logic controller] její výroby. Ty je Stuxnet jako první svého druhu schopen infikovat rootkitem, který nejenže se zmocní řečené techniky výpočetní, ale zároveň i jí podléhajících strojů v provozu. Své počínání mezitím maskuje metodou „man-in-the-midle“: nejdříve načte běžná měření, jejichž přeposíláním později během svého působení simuluje hladký chod, aniž by tak vzbudil podezření obsluhy nebo zalarmoval bezpečnostní systémy.

==Škody==
Koncovým přístrojem, po kterém Stuxnet od počátku pátral, je měnič kmitočtu – součástka používaná k regulaci otáček střídavoproudých elektromotorů. Stuxnet se přitom opět zajímá jen o typ dodávaný pouhými dvěma výrobci - jedním finským a druhým íránským - a i tehdy jedině za podmínky, že přístroj začne pracovat s vysokými frekvencemi, jmenovitě mezi 807 až 1210 Hz. V takovém případě rootkit po dobu měsíců pravidelně v krátkých sekvencích zvyšuje a snižuje výstupní frekvenci, čímž zamezuje správnému fungování nebo přímo poškozuje napájené zařízení.

=Pozadí=
Odborníci se shodují, že vynaložené – nejen lidské - zdroje jsou mimo možnosti soukromých skupin, např. konkurentů: počínaje složitostí (Stuxnet je psán v mnoha objektově orientovaných programovacích jazycích, atp.), přes dokonalou znalost nezvyklého vybavení, sotva testovatelnou jinak než v reálu, až po zřejmou disciplinovanost (pozornost jediné okrajové aplikaci, omezený počet přenosů, mj. také přednastavená deaktivace 24. června 2012), vše nasvědčuje spíše zajištění státními organizacemi. Za cíl – splňující všechny specifikace - jsou považovány centrifugy pro obohacování uranu v Íránu (s téměř 60% zasažených počítačů v době krátce po odhalení viru v červenci 2010). Tyto domněnky potvrzuje např. spolupráce Amerických vědců z Idaho National Laboratory (pod Ministrestvem energetiky, zodpovídajícím i za jaderný program USA) se společností Siemens na vystopování slabin v dotyčném systému, stejně jako neúspěšné pokusy západních zemí zprovoznit k testování vlastní „obohacovací kaskádu“ z Íránem používaných nestabilních centrifug P-1. Stuxnet také počítá s ovládáním 984 propojených strojů, což přesně odpovídá počtu v Íránu vyřazených centrifug. Podíl na vývoji je připisován Izraeli, který se s odhadovaným několikaletým zbržděním Íránského jaderného programu vyhnul zvažované vojenské intervenci a podle expertů má údajně pro testování k dispozici „kaskádu“ - na rozdíl od jiných - plně funkční. USA ani Izrael se o svém zapojení oficiálně nevyjadřují.

=Zdroje=
#. BROAD, William J.; MARKOFF, John; SANGER, David E. The New York Times [online]. 2011-01-15, 2011-01-17 [cit. 2011-05-19]. Israeli Test on Worm Called Crucial in Iran Nuclear Delay. Dostupné z WWW: <http://www.nytimes.com/2011/01/16/world/middleeast/16stuxnet.html>.

#. KEIZER, Gregg. COMPUTERWORLD [online]. 2010-09-16 [cit. 2011-05-19]. Is Stuxnet the 'best' malware ever?. Dostupné z WWW: <http://www.computerworld.com/s/article/9185919/Is_Stuxnet_the_best_malware_ever_>.

#. SAADE, Tareq. Microsoft Malware Protection Center : Threat Research & Response Blog [online]. 2010-07-16 [cit. 2011-05-19]. The Stuxnet Sting. Dostupné z WWW: <http://blogs.technet.com/b/mmpc/archive/2010/07/16/the-stuxnet-sting.aspx>.

#. CHIEN, Eric. Symantec : Connect [online]. 2010-11-12 [cit. 2011-05-19]. Stuxnet: A Breakthrough. Dostupné z WWW: <http://www.symantec.com/connect/blogs/stuxnet-breakthrough>.