<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Johny173</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Johny173"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Johny173"/>
	<updated>2026-04-30T23:58:27Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Port%C3%A1l&amp;diff=58949</id>
		<title>Portál</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Port%C3%A1l&amp;diff=58949"/>
		<updated>2021-03-04T21:56:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: Obsah původního odkazu již neexistuje, byl přesunut na novou adresu. Zdroj byl tedy aktualizován.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jaroslav Bednář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' internetová portál, vyhledávání, centralizace informací, prezentace informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' rozcestník, brána&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
          ''nadřazené-'' internet, webová aplikace, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
          ''podřazené-'' vortál, horizontální portál, osobní portál, zpravodajský portál, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Internetový portál je obecně charakterizován jako webová aplikace, která centralizuje velké množství informací na jedné webové stránce. Původně vznikaly jako jeden z vyhledávacích nástrojů usnadňující orientaci na webu, ale postupně se nabídka služeb internetových portálů značně rozrostla. V současnosti zde obvykle  nalezneme fulltextové vyhledávání, zpravodajství, e-mailové služby, mapy, adresáře firem nebo například zábavu (hry, horoskopy,...). Portály jsou obecně nejnavštěvovanější webové stránky a většina uživatelů má jeden z nich nastaven jako svou domovskou stránku. Mezi nejznámější světové portály patří například Google a Yahoo. V českých poměrech jsou nejužívanější portály jako Seznam, Centrum nebo Atlas. Nejedná-li se o portál obecného zaměření (horizontální portál) jako výše zmíněné, ale o portál oborový, tak je označován pojmem vortál (vertikální portál). Především velké internetové portály jsou financovány nejčastěji reklamou, proto je valná většina poskytovaných služeb bezplatná.  [1] [2] [3] [5] [6] [7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vortál ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vortál (vertikální portál) je specializovaný - oborový portál menších nebo středních rozměrů, který je zpravidla zaměřen na určitou skupinu uživatelů, která je vymezena většinou oborově nebo geograficky. Charakteristickým znakem vortálu je zaměření do hloubky dané problematiky, kterou se zabývá. Kvalita informací bývá vyšší než u horizontálních portálů, ale návštěvnost nižší, jelikož je navštěvován jen uživateli se zájmem o danou problematiku. Typickým příkladem vortálu může být například server Sprace.cz . [4] [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Některé typy webových portálů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Osobní portál:''' Jedná se o typ portálu, který je určen k použití distribuovaných aplikací. Spojuje například všechny sociální sítě (Facebook, Twitter, ...), na kterých je daný uživatel zaregistrovaný na jednu webovou stránku. Usnadňuje uživateli práci se službami, které každý den využívá nebo například ulehčuje spolupráci na pracovišti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zpravodajský portál:''' Tyto portály se snaží nabízet rychlejší cestou aktuální zpravodajství než prostřednictvím tištěných médií. Příkladem může být například český portál idnes.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vládní portál:''' Po roce 1990 se mnoho vlád zavázalo, že vytvoří portály pro občany svých států, aby měli přístup k informacím týkajícím se politické situace dané země. Českým příkladem může být vládní web vlada.cz .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kulturní portál:''' Jedná se zpravidla o portály zaměřené na digitalizaci různých kulturních sbírek knihoven (knihovní portál), galerií, muzeí  nebo archivů. Tyto portály jsou založeny většinou na základě nějakých regionálních nebo národních seskupení. Digitalizovaným obsahem mohou být například knihy, časopisy, noviny, fotografie, videa, zvukové záznamy, mapy, obrazy atd. Pěkným příkladem kulturního portálů je web europeana.eu .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Firemní portál:''' Tento druh portálu nabízí zaměstnancům a zákazníkům dané firmy samoobslužné možnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Akciový portál:''' Portály usnadňující orientaci na akciovém trhu - nákup a prodej akcií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhledávací portál:''' Tyto portály poskytují souhrnné výsledky z více vyhledávačů na jedné stránce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tendrový portál:''' Jedná se o portály zabývající se elektronickým zpracováním výběrového řízení na nějakou zakázku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[5] [6]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Definice portálu. IS/STAG Helpcentrum [online]. © 2009 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: [http://is-stag.zcu.cz/napoveda/stag-v-portalu/o-portalu_co-je-portal.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Portál. CELBOVÁ, Ludmila. Vydavatelství [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-599-4/hesla/portAl.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Portál. Jan Štráfelda [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: [https://www.strafelda.cz/portal]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vertikální portál. CELBOVÁ, Ludmila. Vydavatelství [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-599-4/hesla/vertikAlnI_portAl.html]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Webové portály. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Knihovna VŠB-TUO [online]. © 1998–2012, 5.8. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: [http://knihovna.vsb.cz/internet/webove-portaly.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. TATNALL, Arthur. Web portals: the new gateways to Internet information and services. Hershey, PA: Idea Group, c2005, xii, 364 p. ISBN 15-914-0440-1. Dostupné z: [http://books.google.cz/books?id=UMrhZfRpd8wC&amp;amp;pg=PR1&amp;amp;hl=cs&amp;amp;source=gbs_selected_pages&amp;amp;cad=3#v=onepage&amp;amp;q&amp;amp;f=false]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. What is a Portal?. Enterprise Content Management [online]. © 2000 - 2011 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: [http://www.contentmanager.eu.com/portal.htm]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UX_design&amp;diff=58948</id>
		<title>UX design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UX_design&amp;diff=58948"/>
		<updated>2021-03-04T21:53:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Prvky UXD */  Upraveno chybné datum citace a formátování nadpisu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Anna Kultová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' user experience design&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' UXD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
UX design je zkratkou pro User eXperience Design. Je to široký pojem, který vysvětluje všechny aspekty lidské zkušenosti se systémem. Tato zkušenost zahrnuje i rozhraní, grafiku, design, fyzickou interakci a manuál &amp;lt;ref&amp;gt;Peter in Conversation with Don Norman About UX &amp;amp; Innovation. MERHOLZ, P. Adaptive Path [online]. 2008 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.adaptivepath.com/ideas/e000862&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dále se tento termín vykládá jako snaha o vytvoření soudržného, prediktivního a především žádoucího designu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
UXD je často spojován se termínem „usability“, tedy použitelnost - pro UXD je důležité, aby věc, kterou vyprodukuje byla použitelná. Občas je tento pojem zaměňován se zkratkou UI - User Interface, které s pojmem souvisí (protože UI je na UXD navázáno), ale není to totéž &amp;lt;ref&amp;gt;User Experience = uživatelský prožitek. KOMÁR, J. Seo Slovnik [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.seo-slovnik.cz/slovo/user-experience/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Prvky UXD''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Visuální design'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento pojem je také známý pod pojmem grafický design nebo vizuální komunikace. Účelem vizuálního designu je využívání vizuálních prvků jako jsou barvy, obrázky, symboly atd., které předávají určitou zprávu lidem, které je vnímají. Vizuální design se řídí zákony Gestalt psychologie a vizuální percepcí, aby byl schopen vytvořit použitelnou vizuální komunikaci &amp;lt;ref&amp;gt;LYNCH, Patrick J a Sarah HORTON. Web style guide: basic design principles for creating Web sites. 3rd ed. New Haven [Conn.]: Yale University Press, c2008, xiii, 338 p. ISBN 03-001-3737-0. Dostupné z: http://webstyleguide.com/wsg3/7-page-design/3-visual-design.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační architektura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento prvek UXD se zabývá tříděním informací, jejich uspořádáním a vhodným pojmenováním. Úkolem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Interakční Design'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho názorů a pochopení na Interakční Design a způsob, jakým poskytuje potěšení koncovému uživateli. Co je ale zcela jisté je, že správný User eXperienced Design vyžaduje interakční design, který pomáhá určit co je nejlepší pro koncového uživatele. &lt;br /&gt;
Ve své práci berou designéři v potaz několik zásad:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	vytvořit rozmístění rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	definovat nejlepší interakční vzorec vhodný pro daný kontext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	charakteristiky a informace, které jsou pro uživatele důležité&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	vytvořit intuitivní rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	udržet konzistenci v systému&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	zahrnout do designu uživatelovy potřeby, které jsou zjišťovány a sbírány během uživatelského vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitelnost:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použitelnost znamená šíři, do které může být produkt používán k dosažení určitých cílů s účinností, efektivitou a uspokojením ve specifickém kontextu užití výrobku &amp;lt;ref&amp;gt;International standards for HCI and usability. ISO 9241-11: Guidance on Usability (1998) Usability net [online]. 1998 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.usabilitynet.org/tools/r_international.htm#9241-11&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Použitelnost je spojená s člověkem a nástroji, které používá, ať už digitální nebo analogové. Použitelnost protíná se lidskou schopností používat systém nebo aplikaci. A právě proto, není vždy zaručeno, že použitelnost ovlivní zážitek pozitivním směrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přístupnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost systému znamená jednoduchost s jakou je systému dosaženo, jednoduchost jeho používání a porozumění jeho obsahu, charakteristikám a informacím &amp;lt;ref&amp;gt; MYHILL, C. Accessibility.User Experience Design [online]. 2007 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.userexperiencedesign.co.uk/accessibility/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HCI'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Human - Computer Interaction, tedy interakce mezi člověkem a počítačem je hlavním přispěvatelem UXD díky jeho důrazu na lidské hledisko výkonu spíše než na hleisko pouhé použitelnostii. Poskytuje také výsledky výzkumu, který podává informace o zlepšení systému pro lidi &amp;lt;ref&amp;gt;Definition of HCI , CHAPTER 2: Human-Computer Interaction,ACM SIGCHI Curricula for Human-Computer Interaction. Dostupné online http://old.sigchi.org/cdg/cdg2.html#2_1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Designéři''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
User eXperienced Design je vysoce multidisciplinární obor, který slučuje dohromady oblasti psychologie, antropologie, architektury, sociologie, informační vědy, grafického designu, průmyslového designu a kognitivní vědy. UX designér je tedy člověk, který se zaměřuje na různé, multioborové aspekty interakce uživatele a produktu. Produktem může být kamenný obchod, web, služby apod. Cílem práce UX designéra je navrhnout produkt, který bude mít dobrý uživatelský prožitek (http://blog.lupa.cz/uxdesign/n/ux-designer/).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Poznámky:''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=JavaScript&amp;diff=58947</id>
		<title>JavaScript</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=JavaScript&amp;diff=58947"/>
		<updated>2021-03-04T21:49:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Charakteristika */ Doplněna kurzíva k citaci.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jan Karlík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' tvorba webu, skriptovací jazyky, skripty &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - tvorba webu, skriptovací jazyky, &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
''„JavaScript je skriptovací jazyk, který byl vyvinut firmou Netscape Corporation.“''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Tvorba internetových stránek&amp;lt;/i&amp;gt;. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2005. ISBN 80-86686-39-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; Byl navržen jako doplněk jiných aplikací a je využitelný při tvorbě interaktivních webových stránek. Umožňuje obohatit design stránek formou dynamických prvků (např. rozbalovací menu, měnící se obrázky apod.). Javascript býval jen klientský skript, takže byl funkční teprve po stažení spolu s webovou stránkou do PC v prohlížeči. Neumožňoval tedy generování samotného obsahu stránek jako serverové skripty ([[PHP]]), ''„přibližně od roku 2010 probíhá velká internetová renesance JavaScriptu, kdy začal být JavaScript používán i na straně serveru.“''&amp;lt;ref&amp;gt;JavaScript. &amp;lt;i&amp;gt;Jan Štráfelda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/javascript&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Javascript je často zaměňován s Javou, ale to je jiný samostatný jazyk, i když z něho vychází a má podobnou syntaxi. Společně s jazykem [[HTML]] (informační kostrou stránky) a [[CSS]] (formátováním vzhledu stránky) je JavaScript také součástí DHTML, souboru technik a postupů zaměřených na zlepšení uživatelského rozhraní a zvýšení prožitku z používání stránek. V internetovém prohlížeči je možné spouštění JavaScriptu zakázat, ale u mnohých stránek se tím omezí funkčnost, protože pak nemusí fungovat např. tlačítka, textová pole u formulářů a jiné interaktivní prvky. JavaSript se může do zdrojového kódu stránky vkládat třemi způsoby (podobně jako CSS): jako externí soubor, vložením přímo zdrojového kódu a přiřazením jednotlivým elementům jazyka HTML.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
''„JavaScript byl vyvinut Bernardem Eichem ze společnosti Netscape pod jménem Mocha, později přejmenovaný na LiveScript a následně na JavaScript“''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vývojové prostředí pro JavaScript&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt;Tato společnost ho v roce 1995 použila (verze 1.0) pro svůj prohlížeč Netscape Navigator. Dále pak Microsoft pro Internet Eplorer. V roce 1997 byla společností ECMA (Evropská asociace výrobců počítačů) stanovena platná oficiální norma jazyka. Důvodem byla dosažení kompatibility s různorodým spektrem prohlížečů. Dnes (2012) Javascript podporují všechny známé prohlížeče.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
Javascript je možné využít několika způsoby. Klasickým využitím jsou např. textová pole ve formulářích, kde jsou výhodou právě jeho klientské vlastnosti (není potřeba čekat na odezvu serveru). Dalším využitím může být automatické generování obsahu, což může ušetřit spoustu úmorné dřiny při tvorbě a údržbě webu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samostatnou možností je práce s JavaScriptem jako s nástrojem webdesignu - dokáže podpořit dynamičnost a interaktivitu webu. Někteří tvůrci vychvalují jeho schopnost zlepšit prožitek při používání stránek. Někteří naopak odsuzují jeho údajnou zbytečnost a zahlcenost webu různými animacemi apod. Hodně záleží asi na vkusu tvůrců a uživatelů. Příkladem takových &amp;quot;efektů&amp;quot; jsou například: jednoduché animace, skrývané a odkrývané prvky, události myši apod. Pokud se to hodí, může JavaScript někdy nahradit CSS nebo imitovat PHP.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Syntaxe==&lt;br /&gt;
JavaScript se skládá ze sledu příkazů oddělených středníkem, které jsou zpracovávány tak, jak jdou za sebou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gramatickými prvky Javascriptu jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*proměnná - např. číslo nebo řetězec&lt;br /&gt;
*operátor - operuje např. s proměnnými&lt;br /&gt;
*výraz - třeba konstanta nebo výpočet&lt;br /&gt;
*příkaz - např. klíčové slovo nebo volání funkce&lt;br /&gt;
*řídící struktura - např. podmínka, cyklus&lt;br /&gt;
*funkce - blok kódu spouštěný příkazem&lt;br /&gt;
*objekt - např. okno prohlížeče nebo aktuální dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními zásadami při práci s JavaScriptem jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příkazy se oddělují středníkem nebo koncem řádku&lt;br /&gt;
*Záleží na velikosti písmen&lt;br /&gt;
*Řetězce se uzavírají do uvozovek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začlenění skriptu do stránky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*externí soubor&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
   &amp;lt;script src=&amp;quot;externi_skript.js&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/script&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ve zdrojovém kódu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &amp;lt;script&amp;gt;&lt;br /&gt;
     alert('JavaScript jako webdesignový prvek?');&lt;br /&gt;
   &amp;lt;/script&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednotlivým elementům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &amp;lt;a href=&amp;quot;http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=JavaScript&amp;quot; onmouseover=&amp;quot;alert('JavaScript jako webdesignový prvek?')&amp;quot;&amp;gt;JS&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
==Citace==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ostatní zdroje==&lt;br /&gt;
*http://cs.wikipedia.org/wiki/JavaScript&lt;br /&gt;
*http://www.jakpsatweb.cz/javascript/&lt;br /&gt;
*http://www.tvorba-webu.cz/javascript/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=JavaScript&amp;diff=58946</id>
		<title>JavaScript</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=JavaScript&amp;diff=58946"/>
		<updated>2021-03-04T21:46:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Charakteristika */ Původní odkaz již neexistuje, byl přesměrován na web Strafelda.cz, upravena tedy reference a citace, aktualizována charakteristika.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Jan Karlík&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' tvorba webu, skriptovací jazyky, skripty &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - tvorba webu, skriptovací jazyky, &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
''„JavaScript je skriptovací jazyk, který byl vyvinut firmou Netscape Corporation.“''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Tvorba internetových stránek&amp;lt;/i&amp;gt;. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2005. ISBN 80-86686-39-6. &amp;lt;/ref&amp;gt; Byl navržen jako doplněk jiných aplikací a je využitelný při tvorbě interaktivních webových stránek. Umožňuje obohatit design stránek formou dynamických prvků (např. rozbalovací menu, měnící se obrázky apod.). Javascript býval jen klientský skript, takže byl funkční teprve po stažení spolu s webovou stránkou do PC v prohlížeči. Neumožňoval tedy generování samotného obsahu stránek jako serverové skripty ([[PHP]]), „přibližně od roku 2010 probíhá velká internetová renesance JavaScriptu, kdy začal být JavaScript používán i na straně serveru.“&amp;lt;ref&amp;gt;JavaScript. &amp;lt;i&amp;gt;Jan Štráfelda&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. © 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/javascript&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Javascript je často zaměňován s Javou, ale to je jiný samostatný jazyk, i když z něho vychází a má podobnou syntaxi. Společně s jazykem [[HTML]] (informační kostrou stránky) a [[CSS]] (formátováním vzhledu stránky) je JavaScript také součástí DHTML, souboru technik a postupů zaměřených na zlepšení uživatelského rozhraní a zvýšení prožitku z používání stránek. V internetovém prohlížeči je možné spouštění JavaScriptu zakázat, ale u mnohých stránek se tím omezí funkčnost, protože pak nemusí fungovat např. tlačítka, textová pole u formulářů a jiné interaktivní prvky. JavaSript se může do zdrojového kódu stránky vkládat třemi způsoby (podobně jako CSS): jako externí soubor, vložením přímo zdrojového kódu a přiřazením jednotlivým elementům jazyka HTML.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
''„JavaScript byl vyvinut Bernardem Eichem ze společnosti Netscape pod jménem Mocha, později přejmenovaný na LiveScript a následně na JavaScript“''&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Vývojové prostředí pro JavaScript&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita.&amp;lt;/ref&amp;gt;Tato společnost ho v roce 1995 použila (verze 1.0) pro svůj prohlížeč Netscape Navigator. Dále pak Microsoft pro Internet Eplorer. V roce 1997 byla společností ECMA (Evropská asociace výrobců počítačů) stanovena platná oficiální norma jazyka. Důvodem byla dosažení kompatibility s různorodým spektrem prohlížečů. Dnes (2012) Javascript podporují všechny známé prohlížeče.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
Javascript je možné využít několika způsoby. Klasickým využitím jsou např. textová pole ve formulářích, kde jsou výhodou právě jeho klientské vlastnosti (není potřeba čekat na odezvu serveru). Dalším využitím může být automatické generování obsahu, což může ušetřit spoustu úmorné dřiny při tvorbě a údržbě webu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samostatnou možností je práce s JavaScriptem jako s nástrojem webdesignu - dokáže podpořit dynamičnost a interaktivitu webu. Někteří tvůrci vychvalují jeho schopnost zlepšit prožitek při používání stránek. Někteří naopak odsuzují jeho údajnou zbytečnost a zahlcenost webu různými animacemi apod. Hodně záleží asi na vkusu tvůrců a uživatelů. Příkladem takových &amp;quot;efektů&amp;quot; jsou například: jednoduché animace, skrývané a odkrývané prvky, události myši apod. Pokud se to hodí, může JavaScript někdy nahradit CSS nebo imitovat PHP.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Syntaxe==&lt;br /&gt;
JavaScript se skládá ze sledu příkazů oddělených středníkem, které jsou zpracovávány tak, jak jdou za sebou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gramatickými prvky Javascriptu jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*proměnná - např. číslo nebo řetězec&lt;br /&gt;
*operátor - operuje např. s proměnnými&lt;br /&gt;
*výraz - třeba konstanta nebo výpočet&lt;br /&gt;
*příkaz - např. klíčové slovo nebo volání funkce&lt;br /&gt;
*řídící struktura - např. podmínka, cyklus&lt;br /&gt;
*funkce - blok kódu spouštěný příkazem&lt;br /&gt;
*objekt - např. okno prohlížeče nebo aktuální dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními zásadami při práci s JavaScriptem jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příkazy se oddělují středníkem nebo koncem řádku&lt;br /&gt;
*Záleží na velikosti písmen&lt;br /&gt;
*Řetězce se uzavírají do uvozovek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začlenění skriptu do stránky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*externí soubor&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
   &amp;lt;script src=&amp;quot;externi_skript.js&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/script&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ve zdrojovém kódu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &amp;lt;script&amp;gt;&lt;br /&gt;
     alert('JavaScript jako webdesignový prvek?');&lt;br /&gt;
   &amp;lt;/script&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednotlivým elementům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
   &amp;lt;a href=&amp;quot;http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=JavaScript&amp;quot; onmouseover=&amp;quot;alert('JavaScript jako webdesignový prvek?')&amp;quot;&amp;gt;JS&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
==Citace==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ostatní zdroje==&lt;br /&gt;
*http://cs.wikipedia.org/wiki/JavaScript&lt;br /&gt;
*http://www.jakpsatweb.cz/javascript/&lt;br /&gt;
*http://www.tvorba-webu.cz/javascript/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UX_design&amp;diff=58945</id>
		<title>UX design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=UX_design&amp;diff=58945"/>
		<updated>2021-03-04T21:38:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Prvky UXD */  Původní odkaz již neexistuje, je přesměrován na novou adresu, adresa a citace tedy upravena.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Anna Kultová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' user experience design&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' UXD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
UX design je zkratkou pro User eXperience Design. Je to široký pojem, který vysvětluje všechny aspekty lidské zkušenosti se systémem. Tato zkušenost zahrnuje i rozhraní, grafiku, design, fyzickou interakci a manuál &amp;lt;ref&amp;gt;Peter in Conversation with Don Norman About UX &amp;amp; Innovation. MERHOLZ, P. Adaptive Path [online]. 2008 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.adaptivepath.com/ideas/e000862&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dále se tento termín vykládá jako snaha o vytvoření soudržného, prediktivního a především žádoucího designu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
UXD je často spojován se termínem „usability“, tedy použitelnost - pro UXD je důležité, aby věc, kterou vyprodukuje byla použitelná. Občas je tento pojem zaměňován se zkratkou UI - User Interface, které s pojmem souvisí (protože UI je na UXD navázáno), ale není to totéž &amp;lt;ref&amp;gt;User Experience = uživatelský prožitek. KOMÁR, J. Seo Slovnik [online]. 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.seo-slovnik.cz/slovo/user-experience/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Prvky UXD''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Visuální design'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento pojem je také známý pod pojmem grafický design nebo vizuální komunikace. Účelem vizuálního designu je využívání vizuálních prvků jako jsou barvy, obrázky, symboly atd., které předávají určitou zprávu lidem, které je vnímají. Vizuální design se řídí zákony Gestalt psychologie a vizuální percepcí, aby byl schopen vytvořit použitelnou vizuální komunikaci &amp;lt;ref&amp;gt;LYNCH, Patrick J a Sarah HORTON. Web style guide: basic design principles for creating Web sites. 3rd ed. New Haven [Conn.]: Yale University Press, c2008, xiii, 338 p. ISBN 03-001-3737-0. Dostupné z: http://webstyleguide.com/wsg3/7-page-design/3-visual-design.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační architektura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento prvek UXD se zabývá tříděním informací, jejich uspořádáním a vhodným pojmenováním. Úkolem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-03-04]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Interakční Design&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho názorů a pochopení na Interakční Design a způsob, jakým poskytuje potěšení koncovému uživateli. Co je ale zcela jisté je, že správný User eXperienced Design vyžaduje interakční design, který pomáhá určit co je nejlepší pro koncového uživatele. &lt;br /&gt;
Ve své práci berou designéři v potaz několik zásad:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	vytvořit rozmístění rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	definovat nejlepší interakční vzorec vhodný pro daný kontext&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	charakteristiky a informace, které jsou pro uživatele důležité&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	vytvořit intuitivní rozhraní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	udržet konzistenci v systému&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	zahrnout do designu uživatelovy potřeby, které jsou zjišťovány a sbírány během uživatelského vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitelnost:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použitelnost znamená šíři, do které může být produkt používán k dosažení určitých cílů s účinností, efektivitou a uspokojením ve specifickém kontextu užití výrobku &amp;lt;ref&amp;gt;International standards for HCI and usability. ISO 9241-11: Guidance on Usability (1998) Usability net [online]. 1998 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.usabilitynet.org/tools/r_international.htm#9241-11&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Použitelnost je spojená s člověkem a nástroji, které používá, ať už digitální nebo analogové. Použitelnost protíná se lidskou schopností používat systém nebo aplikaci. A právě proto, není vždy zaručeno, že použitelnost ovlivní zážitek pozitivním směrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přístupnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přístupnost systému znamená jednoduchost s jakou je systému dosaženo, jednoduchost jeho používání a porozumění jeho obsahu, charakteristikám a informacím &amp;lt;ref&amp;gt; MYHILL, C. Accessibility.User Experience Design [online]. 2007 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.userexperiencedesign.co.uk/accessibility/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''HCI'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Human - Computer Interaction, tedy interakce mezi člověkem a počítačem je hlavním přispěvatelem UXD díky jeho důrazu na lidské hledisko výkonu spíše než na hleisko pouhé použitelnostii. Poskytuje také výsledky výzkumu, který podává informace o zlepšení systému pro lidi &amp;lt;ref&amp;gt;Definition of HCI , CHAPTER 2: Human-Computer Interaction,ACM SIGCHI Curricula for Human-Computer Interaction. Dostupné online http://old.sigchi.org/cdg/cdg2.html#2_1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Designéři''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
User eXperienced Design je vysoce multidisciplinární obor, který slučuje dohromady oblasti psychologie, antropologie, architektury, sociologie, informační vědy, grafického designu, průmyslového designu a kognitivní vědy. UX designér je tedy člověk, který se zaměřuje na různé, multioborové aspekty interakce uživatele a produktu. Produktem může být kamenný obchod, web, služby apod. Cílem práce UX designéra je navrhnout produkt, který bude mít dobrý uživatelský prožitek (http://blog.lupa.cz/uxdesign/n/ux-designer/).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Poznámky:''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SEO_konzultant&amp;diff=58944</id>
		<title>SEO konzultant</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=SEO_konzultant&amp;diff=58944"/>
		<updated>2021-03-04T21:33:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: Přidání bodu 5 k náplni práce&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Popis práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SEO konzultant optimalizuje webové stránky tak, aby klíčová slova, která daná stránka obsahuje, byla co nejlépe indexovatelná pro internetové vyhledávače. Tím pádem se webová stránka bude objevovat na vyšších pozicích ve výsledcích vyhledávání a tím pádem se k ní dostane více uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Náplň práce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejdříve by si měl SEO konzultant pohovořit s klientem o tom, na co se jeho web zaměřuje, jaké jsou jeho cíle, potřeby, představy. &lt;br /&gt;
Dále pokračuje s celkovou SEO optimalizací, která se skládá z: &lt;br /&gt;
: 1)    '''Kontrola stávajícího stavu'''&lt;br /&gt;
::•	&amp;quot;rozbor technických parametrů (např. kvalita zdrojových kódů, duplicity, přesměrování, zakázané metody optimalizace…)&lt;br /&gt;
::•	kontrola navigační struktury (významně ovlivňuje pozici ve vyhledávačích)&lt;br /&gt;
::•	analýza obsahu stránek (např. množství textu, rozmístění klíčových slov…)&lt;br /&gt;
::•	kontrola odkazového profilu, tj. počtu a kvality zpětných odkazů&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;ADAPTIC. SEO analýza. &amp;quot;ADAPTIC [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/analyzy/seo-analyza/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
::•	analýza konkurence&lt;br /&gt;
:2)	'''Analýza klíčových slov'''&lt;br /&gt;
::•	vyhledání klíčových slov, slovních spojení, termínů, které se k dané webové stránce vztahují a které lidé doopravdy zadávají do internetových vyhledávačů&lt;br /&gt;
::•	jsou to jak slova často vyhledávaná, tak ta méně vyhledávaná, která však ve velkém objemu přesahují ta více vyhledávaná&lt;br /&gt;
:3)	'''Samotná optimalizace stránek'''&lt;br /&gt;
::•	nalezená vhodná klíčová slova je nutno zakomponovat do webových stránek&lt;br /&gt;
::•	vytvoření vhodných vstupních stránek pro konkrétní klíčová slova, návrhy titulek stránek, metainformace, samotné texty, návrhy k link buildingu atd.&lt;br /&gt;
:4)	'''Průběžná kontrola stavu optimalizace''' &lt;br /&gt;
::•zahrnuje zpětné vyhodnocení a případnou úpravu dle výsledků zjištěných pomocí nástrojů zaměřených na webovou analýzu&lt;br /&gt;
:5) 	'''Reporting a dohled nad vývojáři''' &lt;br /&gt;
::•protože vývojáři webu v průběhu jeho dalších úprav často něco rozbijí, vyplatí se domluvit si s konzultantem dlouhodobý dohled a také reportování dle KPI domluvených na začátku spolupráce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Povinnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dobrý SEO konzultant nepoužívá zakázané metody optimalizace a při vytváření optimalizace myslí na potřeby klienta. SEO konzultant musí také neustále sledovat nejnovější trendy ve vyhledávání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mnoho SEO konzultantů pracuje na volné noze. Některé firmy přijímají SEO konzultanty i na Dohodu o provedení práce, což umožňuje u nich pracovat i studentům. Většinou se rozlišuje Senior a junior SEO konzultant. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto pozici může vykonávat i člověk se středoškolským vzděláním. Výhodou je určitě vystudování oboru spojeného s informačními technologiemi. Nejdůležitější je však vzdělávání pomocí nejrůznějších kurzů a školení. A taky neustálé samovzdělávání o novinkách v oblasti vyhledávání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kompetence ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaměstnavatelé většinou hledají člověka, který už má zkušenost se SEO na nějakém projektu, nebo má alespoň základní orientaci v problematice SEO. Významná je také znalost rozdílu v optimalizaci pro Google a Seznam a znalost nástrojů zaměřených na webovou analýzu.  Výhodou jsou znalosti HTML5 a internetového marketingu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Profesní sdružení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Asociace SEO''' - &amp;quot;Integrace subjektů působících v SEO, popularizace oboru SEO, vzdělávání odborné i širší veřejnosti a prosazování profesního etického kodexu.&amp;quot; &amp;lt;ref&amp;gt;SEO Asociace. O nás. &amp;quot;SEO Asociace [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.seo-asociace.cz/aseo-kontakt.html.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použité zdroje ==&lt;br /&gt;
Acomware. SEO Specialist. Acomware [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.acomware.cz/kariera/seo-specialist/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan Štráfelda. SEO konzultant. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/seo-konzultant&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ADAPTIC. SEO analýza. &amp;quot;ADAPTIC [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/analyzy/seo-analyza/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Šimko. SEO konzultant Martin Šimko. Martin Šimko [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.martinsimko.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin Šimko. SEO služby. Martin Šimko [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.martinsimko.cz//seo-sluzby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce rychle. SEO Konzultant-ka. &amp;quot;Práce-rychle [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.prace-rychle.cz/nabidka-prace.php?id=programatori-pocitacovych-aplikaci-specialiste:8787190716&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robert Němec. SEO konzultant (junior), který ví, že SEO nikdy neumře. Robert Němec [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://robertnemec.com/nabidka-zamestnani/seo-konzultant-junior/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SEO Asociace. O nás. &amp;quot;SEO Asociace [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.seo-asociace.cz/aseo-kontakt.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
	</entry>
</feed>