https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=JanaV 2026-04-29T15:09:02Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=39753 2014-04-13T09:41:30Z

<p>JanaV: /* Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2014==<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> <br /> *[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] Lenka Keprtová<br /> *[[Český rozhlas]] Josef Kocurek<br /> *[[Česká televize]] Adam Žebrák<br /> *[[Ethan Zuckerman]] Iva Michálková<br /> *[[Evropská vysílací unie]] Ivana Krištofová <br /> *[[Freelancer]]&amp;nbsp;Ladislav Rolník<br /> *[[Chris Cramer]] Andrea Kratochvílová<br /> *[[Christiane Amanpour]] Michaela Matoušková<br /> *[[Influencer]] Petr Svoboda<br /> *[[Mashable]]<br /> *[[Media Summit]]<br /> *[[Mediální logika]] Eva Neureiterová<br /> *[[Multiplikační efekt]] Monika Martonová<br /> *[[News exchange]]<br /> *[[Nieman Lab]]<br /> *[[Online archiv]] Dana Katrňáková<br /> *[[Oligarchizace]] <br /> *[[Open journalism]]<br /> *[[Pew Research Center]]<br /> *[[Telekomunikační systém]]<br /> *[[Zpravodajství]] Andrea Kopečná<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> <br /> *[[Czechinvest]]<br /> *[[CzechTrade]]<br /> *[[Informační tok]]<br /> *[[Jorge Luis Borges]] Beáta Močiariková<br /> *[[Kvalita]]<br /> *[[Kvantita]]<br /> *[[Management kvality]]<br /> *[[Sémantické vyhledávání]] Martin Kravec<br /> *[[SPC file]]<br /> *[[Vyhledávací nástroj]] Pavel Klammert<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> *[[Daňové asignace]]<br /> *[[Dárcovství]]<br /> *[[Dotace]]<br /> *[[Fundraising]] Iva Michálková<br /> *[[Fundraisingový argument]]<br /> *[[Grant]]<br /> *[[Grantové řízení]] Daniela Riedlová <br /> *[[Komerční sféra]]<br /> *[[Nezisková organizace]] Tereza Pojezná<br /> *[[Online dárcovství]]<br /> *[[Rozpočet]] <br /> *[[Sociální zodpovědnost]]<br /> *[[Veřejná sféra]]<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> *[[Ars Electronica]] Nikola Fröhlichová<br /> *[[Creative class]]<br /> *[[Brněnská káznice]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Gentrifikace]] Jana Slaná<br /> *[[Hipster]] Tomáš Nováček<br /> *[[Institut umění]] Institut umění<br /> *[[Ken Robinson]] Lenka Keprtová<br /> *[[Kreativní centrum Brno]] Josef Březina<br /> *[[Kreativní ekonomika]] Jitka Petrlová<br /> *[[Kreativní odvětví]] Jana Vebrová<br /> *[[Kreativní průmysl]] Karolína Krbcová<br /> *[[Kulturní průmysl]] Dana Katrňáková<br /> *[[Kulturní sektor]]<br /> *[[Richard Florida]]Barbora Tvrdoňová<br /> *[[Startup inkubátor]]<br /> *[[Vlněna]] Miroslava Töpferová<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> <br /> *[[Dyslexie]] Monika Močiariková<br /> *[[Firemní e-learning]]<br /> *[[Gamifikace e-learningu]] - Michal Létal<br /> *[[Massive open online course]] Štěpán Galousek<br /> *[[Rozečti.se]] <br /> *[[Smart board]] Martina Vaňková<br /> *[[Speciální pedagogika]] Tereza Maňáková<br /> *[[Text skimming]]<br /> *[[Zpětná vazba]]<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> *[[Digitální nomád]]Lučan Milan<br /> *[[IDC]]<br /> *[[Kreativní profesionál]]<br /> *[[Osobní brand]]<br /> *[[Podnikání]] Eva Sedláková<br /> *[[Práce z domu]] <br /> *[[Profesionál typu T]]<br /> *[[Schwarz systém]] Neureiterová Eva<br /> *[[Smlouva o dílo]] Neureiterová Eva<br /> *[[Tichá revoluce]]<br /> *[[Time management]] Kateřina Spáčilová<br /> *[[Živnostenský list]] Neureiterová Eva<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> <br /> *[[Bayesova věta]]<br /> *[[Citizen science]]<br /> *[[Coursera]]<br /> *[[Dan Ariely]] Pavla Čonková<br /> *[[Daniel Kahneman]]<br /> *[[Data mining]] Paulína Kosturáková<br /> *[[Data vizualizace]]<br /> *[[EdX]]<br /> *[[Galaxy Zoo]]<br /> *[[GitHub]]<br /> *[[Khan Academy]] Dana Tomanačáková<br /> *[[Monty Hallův problém]]<br /> *[[Pravděpodobnost]]<br /> *[[Python (programovací jazyk)]]<br /> *[[Rozhodovací stromy]]<br /> *[[Sloan Digital Sky Survey]]<br /> *[[Strojové učení]]<br /> *[[Udacity]]<br /> *[[Věděcký manýrismus]]<br /> *[[Velký třesk]]<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> *[[Both-brainer]]<br /> *[[Confirmation bias]]<br /> *[[Exploration-exploitation paradox]] Katarína Filičková<br /> *[[GrowJob]] Ivo Porybný<br /> *[[Informacni doba]]<br /> *[[Informacni pretizeni]] Jana Vebrová<br /> *[[Komplexni systémy]]<br /> *[[Konkurenceschopnost]]<br /> *[[Kvalita informace]]<br /> *[[Left-brainer]]<br /> *[[Mentalni modely]]<br /> *[[Metodologie]]<br /> *[[Osobni rozvoj]]<br /> *[[Osobni wiki]]<br /> *[[Prokrastinace]] Vendula Výborná<br /> *[[Right-brainer]]<br /> *[[Rozhodovaci paralyza]]<br /> *[[Vizualni kortex]]<br /> *[[Vzorec chování]]<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> *[[Analýza chování]]<br /> *[[Datový korpus]]<br /> *[[Dialogový systém]]<br /> *[[Diskrétní model]]<br /> *[[Foném]] - Michal Kaláb<br /> *[[Formální systém]]<br /> *[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> *[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br /> *[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Informatika]] - Eva Sedláková<br /> *[[Interdisciplinarita]]<br /> *[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> *[[Logika]] - Klára Kopecká<br /> *[[Mealyho automat]]<br /> *[[Neuron]] Jakub Fryš<br /> *[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> *[[Operační systém]]&amp;nbsp;Dušan Schnelly<br /> *[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br /> *[[Počítačová věda]]<br /> *[[Pravděpodobnostní model]]<br /> *[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> *[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> *[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br /> *[[Skrytý Markovův model]]<br /> *[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br /> *[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> *[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br /> *[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> *[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[Věta o neúplnosti]]<br /> *[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]] - Jana Slaná<br /> * [[slevový portál]] - Martin Páč<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Adriana Fujková<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]] - Martin Man<br /> * [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br /> *[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] <br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]] <br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]] <br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]] - Petr Šmíd<br /> *[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br /> *[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br /> *[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]] <br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]] Iva Michálková<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]] Martina Zoubková<br /> *[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Analýza rizik]]<br /> *[[Audit]] Petr Zapletal<br /> *[[Customizace]]<br /> *[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br /> *[[Demoverze]] - Jaromír Červený<br /> *[[Desktop]] Kateřina Slámová<br /> *[[Globální strategie]] firmy<br /> *[[Hosting]]<br /> *[[IaaS]] - Filip Kocián<br /> *[[Infrastruktura]]<br /> *[[Konektivita]]<br /> *[[Metodika]]<br /> *[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br /> *[[Monitoring]]&amp;nbsp; - Iveta Jansová<br /> *[[Multitenancy]]<br /> *[[PaaS]] Kristýna Klímková<br /> *[[Procesní řízení]]<br /> *[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[Přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br /> *[[SaaS]] - Jakub Horák<br /> *[[Server]] <br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[Strategie]] <br /> *[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br /> *[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br /> *[[Výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[Webový server]] - Jakub Foral<br /> <br /> === David Grudl: User Experience ===<br /> *[[aplikace]]<br /> *[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br /> *[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br /> *[[Ego]] - Martina Volavková<br /> *[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br /> *[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> *[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br /> *[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br /> *[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Vyhledávač]]<br /> *[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br /> *[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> *[[archivace]]<br /> *[[Big Data]]<br /> *[[Business Development]]<br /> *[[BYO]] (Bring Your Own)<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br /> *[[facilitace]]<br /> *[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br /> *[[generace Y]] Iva Michálková<br /> *[[globální firma]] Lukáš Závodný<br /> *[[hybridní notebook]]<br /> *[[Change Management]]<br /> *[[informační exploze]] - Boris Turek<br /> *[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br /> *[[jazyk nových médií]]<br /> *[[judikát]] - Jana Kantorová<br /> *[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br /> *[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br /> *[[kontextová inzerce]]<br /> *[[korporátní firma]]<br /> *[[Lunch and Learn]]<br /> *[[mediální plán]]<br /> *[[mobilní firma]]<br /> *[[nestrukturovaná data]]<br /> *[[portfolio]]<br /> *[[relevance]]<br /> *[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br /> *[[řízení inovací]]<br /> *[[strukturovaná data]]<br /> *[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br /> *[[vizualizace]]<br /> *[[vizualizační software]]<br /> *[[webcast]]<br /> *[[webinář]]- Jana Vebrová<br /> <br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> *[[andragogika]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[bibliografická portál]]<br /> *[[Business model]]<br /> *[[citace]]<br /> *[[Citace PRO]]<br /> *[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br /> *[[depozitář]]<br /> *[[ebrary]] - Václav Ovčačík<br /> *[[eReading]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Flexibookstore]]<br /> *[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br /> *[[konzorcium]]<br /> *[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br /> *[[odpis]] (z knihovního fondu)<br /> *[[revize]] (knihovního fondu)<br /> *[[skriptárna]]<br /> *[[softwarová čtečka]]<br /> <br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> *[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br /> *[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva<br /> *[[grafik]]<br /> *[[informační instituce]]<br /> *[[informační zdroj]]<br /> *[[knihovní rada]]<br /> *[[knihovnictví]]<br /> *[[komunitní knihovna]]<br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br /> *[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br /> *[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br /> *[[metodické doporučení]]<br /> *[[metodický knihovník]]<br /> *[[občanská iniciativa]]<br /> *[[obnova fondu]]<br /> *[[odborné knihovnictví]]<br /> *[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br /> *[[rychločtení]] - Šteinigerová<br /> *[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br /> *[[veřejné knihovnictví]]<br /> *[[výměnný fond]]<br /> *[[výzkum potřeb]]<br /> *[[výzkum spokojenosti]]<br /> *[[základní knihovna]]<br /> *[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br /> <br /> ===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> *[[Comunity Building]]<br /> *[[Content Marketing]]<br /> *[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br /> *[[COWO Brno]]<br /> *[[Coworking]] - Jana Kantorová<br /> *[[Event]] - Olga Senčaková<br /> *[[GeoTracking]]<br /> *[[Know How]] Lada Brymová<br /> *[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br /> *[[marketingová agentura]]<br /> *[[Media Relation]]<br /> *[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br /> *[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br /> *[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br /> *[[nerd]] - Václav Piták<br /> <br /> ===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> [[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br /> <br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - <br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=39228 2014-03-24T12:21:20Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2014==<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> <br /> *[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]]<br /> *[[Český rozhlas]] Josef Kocurek<br /> *[[Česká televize]] Adam Žebrák<br /> *[[Ethan Zuckerman]] Iva Michálková<br /> *[[Evropská vysílací unie]] Ivana Krištofová <br /> *[[Freelancer]]&amp;nbsp;Ladislav Rolník<br /> *[[Chris Cramer]] Andrea Kratochvílová<br /> *[[Christiane Amanpour]] Michaela Matoušková<br /> *[[Influencer]] Petr Svoboda<br /> *[[Mashable]]<br /> *[[Media Summit]]<br /> *[[Mediální logika]] Eva Neureiterová<br /> *[[Multiplikační efekt]] Monika Martonová<br /> *[[News exchange]]<br /> *[[Nieman Lab]]<br /> *[[Online archiv]] Dana Katrňáková<br /> *[[Oligarchizace]] Pavla Čonková<br /> *[[Open journalism]]<br /> *[[Pew Research Center]]<br /> *[[Telekomunikační systém]]<br /> *[[Zpravodajství]] Andrea Kopečná<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> <br /> *[[Czechinvest]]<br /> *[[CzechTrade]]<br /> *[[Informační tok]]<br /> *[[Jorge Luis Borges]] Beáta Močiariková<br /> *[[Kvalita]]<br /> *[[Kvantita]]<br /> *[[Management kvality]]<br /> *[[Sémantické vyhledávání]] Martin Kravec<br /> *[[SPC file]]<br /> *[[Vyhledávací nástroj]] Pavel Klammert<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> *[[Daňové asignace]]<br /> *[[Dárcovství]]<br /> *[[Dotace]]<br /> *[[Fundraising]] Iva Michálková<br /> *[[Fundraisingový argument]]<br /> *[[Grant]]<br /> *[[Grantové řízení]] Jana Slaná<br /> *[[Komerční sféra]]<br /> *[[Nezisková organizace]] Tereza Pojezná<br /> *[[Online dárcovství]]<br /> *[[Rozpočet]] Tereza Maňáková<br /> *[[Sociální zodpovědnost]]<br /> *[[Veřejná sféra]]<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> *[[Ars Electronica]]<br /> *[[Creative class]]<br /> *[[Brněnská káznice]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Gentrifikace]]<br /> *[[Hipster]] Tomáš Nováček<br /> *[[Institut umění]] Institut umění<br /> *[[Ken Robinson]] Paulína Kosturáková<br /> *[[Kreativní centrum Brno]] Josef Březina<br /> *[[Kreativní ekonomika]] Jitka Petrlová<br /> *[[Kreativní odvětví]] Jana Vebrová<br /> *[[Kreativní průmysl]] Karolína Krbcová<br /> *[[Kulturní průmysl]]<br /> *[[Kulturní sektor]]<br /> *[[Richard Florida]]Barbora Tvrdoňová<br /> *[[Startup inkubátor]]<br /> *[[Vlněna]] Miroslava Töpferová<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> <br /> *[[Dyslexie]] Monika Močiariková<br /> *[[Firemní e-learning]]<br /> *[[Gamifikace e-learningu]]<br /> *[[Massive open online course]] Štěpán Galousek<br /> *[[Rozečti.se]] Vendula Výborná<br /> *[[Smart board]]<br /> *[[Speciální pedagogika]]<br /> *[[Text skimming]]<br /> *[[Zpětná vazba]]<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> *[[Analýza chování]]<br /> *[[Datový korpus]]<br /> *[[Dialogový systém]]<br /> *[[Diskrétní model]]<br /> *[[Foném]] - Michal Kaláb<br /> *[[Formální systém]]<br /> *[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> *[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br /> *[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Informatika]] - Eva Sedláková<br /> *[[Interdisciplinarita]]<br /> *[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> *[[Logika]] - Klára Kopecká<br /> *[[Mealyho automat]]<br /> *[[Neuron]] Jakub Fryš<br /> *[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> *[[Operační systém]]&amp;nbsp;Dušan Schnelly<br /> *[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br /> *[[Počítačová věda]]<br /> *[[Pravděpodobnostní model]]<br /> *[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> *[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> *[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br /> *[[Skrytý Markovův model]]<br /> *[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br /> *[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> *[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br /> *[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> *[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[Věta o neúplnosti]]<br /> *[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]] - Jana Slaná<br /> * [[slevový portál]] - Martin Páč<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Adriana Fujková<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]] - Martin Man<br /> * [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br /> *[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] <br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]] <br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]] <br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]] - Petr Šmíd<br /> *[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br /> *[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br /> *[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]] <br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]] Iva Michálková<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]] Martina Zoubková<br /> *[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Analýza rizik]]<br /> *[[Audit]] Petr Zapletal<br /> *[[Customizace]]<br /> *[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br /> *[[Demoverze]] - Jaromír Červený<br /> *[[Desktop]] Kateřina Slámová<br /> *[[Globální strategie]] firmy<br /> *[[Hosting]]<br /> *[[IaaS]] - Filip Kocián<br /> *[[Infrastruktura]]<br /> *[[Konektivita]]<br /> *[[Metodika]]<br /> *[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br /> *[[Monitoring]]&amp;nbsp; - Iveta Jansová<br /> *[[Multitenancy]]<br /> *[[PaaS]] Kristýna Klímková<br /> *[[Procesní řízení]]<br /> *[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[Přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br /> *[[SaaS]] - Jakub Horák<br /> *[[Server]] <br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[Strategie]] <br /> *[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br /> *[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br /> *[[Výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[Webový server]] - Jakub Foral<br /> <br /> === David Grudl: User Experience ===<br /> *[[aplikace]]<br /> *[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br /> *[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br /> *[[Ego]] - Martina Volavková<br /> *[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br /> *[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br /> *[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br /> *[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br /> *[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Vyhledávač]]<br /> *[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br /> *[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> *[[archivace]]<br /> *[[Big Data]]<br /> *[[Business Development]]<br /> *[[BYO]] (Bring Your Own)<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br /> *[[facilitace]]<br /> *[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br /> *[[generace Y]] Iva Michálková<br /> *[[globální firma]] Lukáš Závodný<br /> *[[hybridní notebook]]<br /> *[[Change Management]]<br /> *[[informační exploze]] - Boris Turek<br /> *[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br /> *[[jazyk nových médií]]<br /> *[[judikát]] - Jana Kantorová<br /> *[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br /> *[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br /> *[[kontextová inzerce]]<br /> *[[korporátní firma]]<br /> *[[Lunch and Learn]]<br /> *[[mediální plán]]<br /> *[[mobilní firma]]<br /> *[[nestrukturovaná data]]<br /> *[[portfolio]]<br /> *[[relevance]]<br /> *[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br /> *[[řízení inovací]]<br /> *[[strukturovaná data]]<br /> *[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br /> *[[vizualizace]]<br /> *[[vizualizační software]]<br /> *[[webcast]]<br /> *[[webinář]]- Jana Vebrová<br /> <br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> *[[andragogika]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[bibliografická portál]]<br /> *[[Business model]]<br /> *[[citace]]<br /> *[[Citace PRO]]<br /> *[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br /> *[[depozitář]]<br /> *[[ebrary]] - Václav Ovčačík<br /> *[[eReading]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Flexibookstore]]<br /> *[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br /> *[[konzorcium]]<br /> *[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br /> *[[odpis]] (z knihovního fondu)<br /> *[[revize]] (knihovního fondu)<br /> *[[skriptárna]]<br /> *[[softwarová čtečka]]<br /> <br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> *[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br /> *[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva<br /> *[[grafik]]<br /> *[[informační instituce]]<br /> *[[informační zdroj]]<br /> *[[knihovní rada]]<br /> *[[knihovnictví]]<br /> *[[komunitní knihovna]]<br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br /> *[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br /> *[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br /> *[[metodické doporučení]]<br /> *[[metodický knihovník]]<br /> *[[občanská iniciativa]]<br /> *[[obnova fondu]]<br /> *[[odborné knihovnictví]]<br /> *[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br /> *[[rychločtení]] - Šteinigerová<br /> *[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br /> *[[veřejné knihovnictví]]<br /> *[[výměnný fond]]<br /> *[[výzkum potřeb]]<br /> *[[výzkum spokojenosti]]<br /> *[[základní knihovna]]<br /> *[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br /> <br /> ===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> *[[Comunity Building]]<br /> *[[Content Marketing]]<br /> *[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br /> *[[COWO Brno]]<br /> *[[Coworking]] - Jana Kantorová<br /> *[[Event]] - Olga Senčaková<br /> *[[GeoTracking]]<br /> *[[Know How]] Lada Brymová<br /> *[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br /> *[[marketingová agentura]]<br /> *[[Media Relation]]<br /> *[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br /> *[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br /> *[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br /> *[[nerd]] - Václav Piták<br /> <br /> ===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> [[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br /> <br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - <br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35565 2013-07-31T21:33:34Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' rozšiřitelnost<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje pro zvýšení výkonu systému, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. In: ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14].&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. In: ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. In: ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. In: ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, In: ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35564 2013-07-31T21:33:02Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' rozšiřitelnost<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje pro zvýšení výkonu systému, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. In: ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14].&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. In: ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. In: ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. In: ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, In: ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35563 2013-07-31T21:32:07Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' rozšiřitelnost<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje pro zvýšení výkonu systému, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14].&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. In: ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. In: ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. In: ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, In: ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35562 2013-07-31T21:27:58Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' rozšiřitelnost<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje pro zvýšení výkonu systému, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14].&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35561 2013-07-31T21:24:22Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' rozšiřitelnost<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje pro zvýšení výkonu systému, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35560 2013-07-31T21:22:45Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' rozšiřitelnost<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje pro zvýšení výkonu systému, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In:''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. In: ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35559 2013-07-31T21:21:08Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' rozšiřitelnost<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje pro zvýšení výkonu systému, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35558 2013-07-31T21:05:41Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> Webináře mohou být využity při distančním vzdělávání, jako prostředek k prezentování (marketingové účely) nebo k pořádání online konferencí. Ve firmách se může prostřednictvím webinářů pořádat školení zaměstnanců nebo pomocí webinářů může být prováděna technická podpora pro zákazníky.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje základní požadavky (aktuální verze webového prohlížeče, zvuková karta, reproduktory nebo sluchátka, potřebná rychlost připojení).<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. V závislosti na konkrétním softwaru může účastník webináře na obrazovce sledovat přednášejícího, prezentaci, [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři). Jak bylo již výše uvedeno, vzhled a funkce jednotlivých webinářů se liší podle použitého softwaru (produktu). Jednotlivé nástroje se také liší prostředím, ve kterém fungují. Některé nástroje fungují na technologii Java, jiné se spouštějí přímo v okně prohlížeče a pro funkčnost některých nástrojů je potřeba stáhnout speciální program. <br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. ''Journal of the Library Administration &amp; Management Section''[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. <br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. In: ''Futures.''[online] Chicago: Alpha Pages, 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15].</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35557 2013-07-31T21:04:48Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> Webináře mohou být využity při distančním vzdělávání, jako prostředek k prezentování (marketingové účely) nebo k pořádání online konferencí. Ve firmách se může prostřednictvím webinářů pořádat školení zaměstnanců nebo pomocí webinářů může být prováděna technická podpora pro zákazníky.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje základní požadavky (aktuální verze webového prohlížeče, zvuková karta, reproduktory nebo sluchátka, potřebná rychlost připojení).<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře=<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. V závislosti na konkrétním softwaru může účastník webináře na obrazovce sledovat přednášejícího, prezentaci, [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři). Jak bylo již výše uvedeno, vzhled a funkce jednotlivých webinářů se liší podle použitého softwaru (produktu). Jednotlivé nástroje se také liší prostředím, ve kterém fungují. Některé nástroje fungují na technologii Java, jiné se spouštějí přímo v okně prohlížeče a pro funkčnost některých nástrojů je potřeba stáhnout speciální program. <br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. ''Journal of the Library Administration &amp; Management Section''[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. <br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. In: ''Futures.''[online] Chicago: Alpha Pages, 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15].</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35556 2013-07-31T21:03:57Z

<p>JanaV: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> Webináře mohou být využity při distančním vzdělávání, jako prostředek k prezentování (marketingové účely) nebo k pořádání online konferencí. Ve firmách se může prostřednictvím webinářů pořádat školení zaměstnanců nebo pomocí webinářů může být prováděna technická podpora pro zákazníky.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje základní požadavky (aktuální verze webového prohlížeče, zvuková karta, reproduktory nebo sluchátka, potřebná rychlost připojení).<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> ==Průběh webináře=<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. V závislosti na konkrétním softwaru může účastník webináře na obrazovce sledovat přednášejícího, prezentaci, [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři). Jak bylo již výše uvedeno, vzhled a funkce jednotlivých webinářů se liší podle použitého softwaru (produktu). Jednotlivé nástroje se také liší prostředím, ve kterém fungují. Některé nástroje fungují na technologii Java, jiné se spouštějí přímo v okně prohlížeče a pro funkčnost některých nástrojů je potřeba stáhnout speciální program. <br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. ''Journal of the Library Administration &amp; Management Section''[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. <br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. In: ''Futures.''[online] Chicago: Alpha Pages, 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15].</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35555 2013-07-31T20:59:05Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> Webináře mohou být využity při distančním vzdělávání, jako prostředek k prezentování (marketingové účely) nebo k pořádání online konferencí. Ve firmách se může prostřednictvím webinářů pořádat školení zaměstnanců nebo pomocí webinářů může být prováděna technická podpora pro zákazníky.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje základní požadavky (aktuální verze webového prohlížeče, zvuková karta, reproduktory nebo sluchátka, potřebná rychlost připojení).<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> ==Průběh webináře=<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. V závislosti na konkrétním softwaru může účastník webináře na obrazovce sledovat přednášejícího, prezentaci, [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři). Jak bylo již výše uvedeno, vzhled a funkce jednotlivých webinářů se liší podle použitého softwaru (produktu). Jednotlivé nástroje se také liší prostředím, ve kterém fungují. Některé nástroje fungují na technologii Java, jiné se spouštějí přímo v okně prohlížeče a pro funkčnost některých nástrojů je potřeba stáhnout speciální program. <br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. ''Journal of the Library Administration &amp; Management Section''[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. <br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. In: ''Futures'' Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15].</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35554 2013-07-31T20:44:38Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> Webináře mohou být využity při distančním vzdělávání, jako prostředek k prezentování (marketingové účely) nebo k pořádání online konferencí. Ve firmách se může prostřednictvím webinářů pořádat školení zaměstnanců nebo pomocí webinářů může být prováděna technická podpora pro zákazníky.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje základní požadavky (aktuální verze webového prohlížeče, zvuková karta, reproduktory nebo sluchátka, potřebná rychlost připojení).<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> Webinář probíhá online v reálném čase. V závisloti na konkrétním softwaru může účastník webináře na obrazovce sledovat přednášejícího, prezentaci, [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři). <br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. ''Journal of the Library Administration &amp; Management Section''[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. <br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. In: ''Futures'' Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15].</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35553 2013-07-31T20:15:23Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] a [[software|softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35552 2013-07-31T20:14:00Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware|hardwaru]] nebo [[software|softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware/hardwaru]] a [[software/softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server|serveru]]). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35551 2013-07-31T20:12:11Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware/hardwaru]] nebo [[software/softwaru]] dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním [[procesor]]ů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího [[hardware/hardwaru]] a [[software/softwaru]] dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, [[server]]u). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35528 2013-07-31T14:41:05Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware|hardwaru]] nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35527 2013-07-31T14:40:16Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost (scale up) – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků, instalace silnější grafické karty). Nevýhodou vertikálního škálování je náročná aktualizace daného počítače. <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost (scale out) – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru). Na rozdíl od vertikálního škálování není u horizontálního škálování z hlediska [[hardware]]u nastaveno žádné omezení.<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci. Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35526 2013-07-31T14:37:27Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. ''Journal of the Library Administration &amp; Management Section''[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. <br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. In: ''Futures'' Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15].</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35525 2013-07-31T14:35:57Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. ''Journal of the Library Administration &amp; Management Section''[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. <br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. In: ''Futures'' Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15].</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35524 2013-07-31T14:17:49Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. In: ''Workline'' [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. ''Inflow: information journal'' [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.<br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ''ProInflow'' [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://search.proquest.com/docview/235270972?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35523 2013-07-31T14:14:35Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.<br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://search.proquest.com/docview/235270972?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35466 2013-06-27T17:21:03Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnosti je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35341 2013-06-17T01:43:55Z

<p>JanaV: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.<br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://search.proquest.com/docview/235270972?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35340 2013-06-17T01:43:00Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. <br /> Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.<br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://search.proquest.com/docview/235270972?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35339 2013-06-17T01:40:56Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od [[e-learning]]u, [[stream]]u). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.<br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://search.proquest.com/docview/235270972?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35338 2013-06-17T01:39:27Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internet, účastník, e-learning, seminář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - distanční vzdělávání &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - stream, chat, web kamera&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * [[Stream]] z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * [[Chat]]<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je [[chat]]. [[Chat]]ovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý [[chat]] (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od e-learningu, streamu). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.<br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://search.proquest.com/docview/235270972?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35337 2013-06-17T01:34:33Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' webinář,<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * Stream z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * Chat<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je chat. Chatovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý chat (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od e-learningu, streamu). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.<br /> <br /> * ČERNÝ, M. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi&gt;. ISSN 1804–2406.<br /> <br /> * SALCEDO, Y. Webinars are New Classrooms. Chicago: Alpha Pages,[online]. 07, 2006 ProQuest Central.[cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://search.proquest.com/docview/235270972?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35336 2013-06-17T01:30:03Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' webinář,<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * Stream z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * Chat<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je chat. Chatovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý chat (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody==<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od e-learningu, streamu). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.<br /> <br /> * COIFFE, D. J. Webinars: Continuing Education and Professional Development for Librarians. Journal of the Library Administration &amp; Management Section.[online] 20121101, vol. 9, issue 1, s. 37-48. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&amp;sid=70e5009b-6fe4-4da1-9fa0-0ea654f59d5f%40sessionmgr12&amp;hid=14&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35335 2013-06-17T01:27:02Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' webinář,<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * Stream z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * Chat<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> ==Průběh webináře==<br /> Webinář probíhá online v reálném čase. Na obrazovce účastník webináře může sledovat přednášejícího, prezentaci a k dispozici je chat. Chatovat lze s přednášejícím , jednotlivými účastníky, většinou lze také využít tzv. skrytý chat (diskuze se zobrazuje pouze účastníkům dané komunikace). V průběhu webináře má přednášející možnost například vkládat ankety. Samotný webinář by neměl trvat příliš dlouho. Doporučená délka je kolem 50 minut. Při této formě vzdělávání je obtížnější udržet pozornost účastníků. Z průběhu webináře se pořizuje záznam, který je dále poskytnut účastníkům. Tento záznam může být poskytnut i dalším zájemcům (bezplatně nebo za nižší poplatek než účast na samotném webináři).<br /> <br /> ==Výhody a nevýhody´´<br /> Mezi výhody webinářů bezesporu patří nižší náklady, odpadají výdaje za cestovné (jak přednášejících tak účastníků), výdaje za pronájem přednáškového sálu. Forma webináře umožňuje živou interakci mezi přednášejícím a účastníkem (na rozdíl např. od e-learningu, streamu). Mezi další výhody patří skutečnost, že webináře je možné se zúčastnit bez ohledu na to, kde se aktuálně přednášející nebo účastník geograficky nachází.<br /> <br /> K nevýhodám patří skutečnost, že i přes možnou interakci přednášejícího a účastníka, se stále jedná o vzdálenou výuku a účastník se může potýkat s klesající motivací či pozorností. Jako další nevýhoda webinářů se jeví absence sociálního kontaktu. Další nevýhodou pro pořádání webinářů může být potřeba určité úrovně počítačové gramotnosti účastníků.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35334 2013-06-17T01:25:21Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' webinář,<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V platformě pro pořádání webinářů by neměly chybět tyto nástroje:<br /> * Stream z kamery <br /> * Whiteboard<br /> * Chat<br /> * Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů<br /> * Voice over Internet Protocol<br /> * Web tour<br /> * Sdílení obrazovky<br /> * Ankety<br /> * Testování<br /> * Nahrávání&lt;ref&gt;ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, J. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, G. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx<br /> <br /> * ŠUBRT, F. Co je to webinář?. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 7/8. ISSN 1802-9736. [cit. 2013-06-15]. Dostupný z WWW: &lt;http://www.inflow.cz/co-je-webinar&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Webin%C3%A1%C5%99&diff=35333 2013-06-17T00:12:47Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' webinář,<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Webinář je aktivní forma komunikace a vzdělávání, která probíhá online přes internet s využitím webových technologií. Pojem webinář vznikl spojením slov webový seminář a začal se používat začátkem 21. století. &lt;ref&gt;HAVLOVÁ, Jaroslava. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.&lt;/ref&gt; Webinář se uskutečňuje v reálném čase. K absolvování webináře není zapotřebí žádný speciální hardware ani software.<br /> <br /> ''„Komunikace při webinářích probíhá oběma směry a umožňuje plné zapojení účastníků. Toto je hlavní rozdíl oproti [[webcast]]u, který je realizován pouze od přednášejících k účastníkům. Při webinářích mají účastníci možnost přímé interakce s přednášejícím pomocí [[chat]]u, hlasem (sluchátka a mikrofon) či video přenosem za použití webové kamery.“''&lt;ref&gt;YIANNAKOU, Georgios. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Využití webinářů==<br /> <br /> * Distanční vzdělávání<br /> * Marketingové účely<br /> * Školení pro zaměstnance<br /> * Technická podpora pro zákazníky<br /> <br /> ==Požadavky na hardware a software==<br /> K účasti na webináři není zapotřebí žádného speciálního hardwaru nebo softwaru. Nicméně účastník webináře by si měl prověřit zda jeho softwarové a hardwarové vybavení splňuje následující základní požadavky:<br /> <br /> * aktuální verze webového prohlížeče<br /> * potřebná rychlost připojení<br /> * zvukovou kartu, reproduktory nebo sluchátka<br /> <br /> Mikrofon a webová kamera není k účasti na webináři nezbytně nutná. Hodnoty parametrů, které jsou potřebné ke kvalitnímu přenosu webináře účastníkovy poskytne pořadatel. <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * HAVLOVÁ, Jaroslava. Webinář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;doc_number=000015136&amp;local_base=KTD.<br /> <br /> * YIANNAKOU, Georgios. Webinář. Workline [online]. 2011 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z:<br /> http://www.workline.cz/Pruvodce/Webinar.aspx</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35332 2013-06-16T23:32:26Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35331 2013-06-16T23:31:44Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady&lt;ref&gt;CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35330 2013-06-16T23:22:20Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. ''International Journal of Computer Applications'', [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. ''Intelligent Enterprise'', [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. ''Computerworld'', [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. ''Computer Technology Review'', Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * KREJČA, T. IT architektura poskytovatelů služeb : Plánovaní růstu prostředků ISP architektury z hlediska škálovatelnosti a dostupnosti, ''Redme'', [online]. 2002, vol. 2, [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://www.arrowecs.cz/web/read_me.nsf/d8cc4788482b827ec1256b670038a34f/e1067fa539b21a52c1256bf10040e5f0?OpenDocument&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35329 2013-06-16T23:15:08Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. Intelligent Enterprise, [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. Computerworld, [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. Computer Technology Review, Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35328 2013-06-16T23:14:38Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - Cloud Computing, databáze<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. Intelligent Enterprise, [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. Computerworld, [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. Computer Technology Review, Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35327 2013-06-16T23:12:55Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' hardware, software, uživatel, systém<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt; Cloud Computing, databáze<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. Intelligent Enterprise, [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. Computerworld, [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. Computer Technology Review, Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35326 2013-06-16T23:10:15Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485&gt;.<br /> <br /> * WINTER, R. The e-scalability Challenge. Intelligent Enterprise, [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/200637320?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. Computerworld, [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/216070283?accountid=16531&gt;.<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. Computer Technology Review, Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: &lt;http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531&gt;.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35325 2013-06-16T23:05:42Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online]. 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na:<br /> <br /> * WINTER, R. The e-Scalability Challenge. Intelligent Enterprise, [online]. Dec 21, 1999, vol. 2, no. 18. pp. 62-63 ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 15243621. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na:<br /> <br /> * ALEXANDER, S. Scalability. Computerworld, [online]. Jun 26, 2000, vol. 34, no. 26. pp. 90 ProQuest Central; ProQuest Science Journals; ProQuest Technology Collection. ISSN 00104841. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na:<br /> <br /> * CHUDNOW, C. Taming the Scalability Beast. Computer Technology Review, Second, [online]. 2000. pp. 6-9+ ProQuest Central; ProQuest Technology Collection. ISSN 02789647. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: http://search.proquest.com/docview/220625101?accountid=16531</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35324 2013-06-16T23:02:23Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, [online], 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. [cit. 2013-06-14]. Dostupné na: DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> [[Vertikální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> [[Horizontální]] škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> [[Vertikální]] škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí [[horizontální]] škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem [[Cloud Computing]]u. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V [[Cloud Computing]]u se většinou využívá [[horizontální]] škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz [[databáze]] jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35323 2013-06-16T22:58:27Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné, rozlišujeme čtyři [[faktor]]y škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> Vertikální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> Horizontální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> Vertikální škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí horizontální škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem Cloud Computingu. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V Cloud Computingu se většinou využívá horizontální škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz databáze jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35322 2013-06-16T22:57:19Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice [[vertikální]] a [[horizontální]].<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> Vertikální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> Horizontální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> Vertikální škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí horizontální škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem Cloud Computingu. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V Cloud Computingu se většinou využívá horizontální škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz databáze jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35321 2013-06-16T22:56:26Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a [[software]]m, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího [[hardware|hardwaru]]. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice vertikální a horizontální.<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> Vertikální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> Horizontální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> Vertikální škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí horizontální škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem Cloud Computingu. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V Cloud Computingu se většinou využívá horizontální škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz databáze jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35320 2013-06-16T22:54:39Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým [[hardware]]m a softwarem, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího hardwaru. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice vertikální a horizontální.<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> Vertikální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> Horizontální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> Vertikální škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí horizontální škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem Cloud Computingu. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V Cloud Computingu se většinou využívá horizontální škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz databáze jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35319 2013-06-16T22:53:41Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat ([[Big data]]) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým hardwarem a softwarem, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího hardwaru. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice vertikální a horizontální.<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> Vertikální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> Horizontální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> Vertikální škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí horizontální škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem Cloud Computingu. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V Cloud Computingu se většinou využívá horizontální škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz databáze jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35315 2013-06-16T22:29:21Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat (Big data) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým hardwarem a softwarem, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího hardwaru. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice vertikální a horizontální.<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Typy škálovatelnosti==<br /> Vertikální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru nebo softwaru dochází přidáním dalšího zdroje nebo zdrojů v jednom uzlu systému (např. přidáním procesorů, paměti, disků). <br /> <br /> Horizontální škálovatelnost – ke zvýšení kapacity stávajícího hardwaru a softwaru dochází přidáním dalších uzlů (zdrojů a entit), které fungují jako jeden logický celek (např. přidání dalšího počítače, serveru).<br /> <br /> Vertikální škálovatelnost se více využívá v případech, kdy je nutné neprodleně reagovat na stávající nedostačující situaci.Řešení pomocí horizontální škálovatelnost je výhodnější při velkém množství uživatelů.<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a Cloud Computing==<br /> Škálovatelnost patří ke klíčovým vlastnostem Cloud Computingu. Jedná se o schopnost změny výkonu poskytovaného řešení podle potřeb klienta. V ideálním případě je poskytnuta zákazníkovi služba, která je flexibilní a přesně přizpůsobuje softwarové a hardwarové řešení dle měnících se potřeb zákazníka. V Cloud Computingu se většinou využívá horizontální škálovatelnost, neboť zákazník platí za používané zdroje.<br /> <br /> ==Škálovatelnost a databáze==<br /> Pro provoz databáze jsou důležité tři faktory, a sice velké množství souběžně pracujících uživatelů, velké množství uložených dat a potřeba nepřetržitého přístupu. Měření a plánování škálovatelnosti je tudíž v tomto prostředí náročné. Richard Winter navrhl čtyři faktory, na základě kterých definoval lineární škálovatelnost systémů.<br /> <br /> * Velikost dat <br /> * Rychlost<br /> * Pracovní zátěž<br /> * Transakční náklady<br /> <br /> <br /> ==Škálovatelnost a server==<br /> ''„Škálovatelnost slouží k měření, do jaké míry může počítač, služba nebo aplikace splňovat zvyšující se požadavky na výkon. V rámci serverových clusterů je termínem škálovatelnost označována možnost přidat ke stávajícímu clusteru postupně jeden nebo více systémů, pokud celkové zatížení clusteru přesáhne jeho možnosti.“''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35301 2013-06-16T22:08:26Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat (Big data) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým hardwarem a softwarem, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího hardwaru. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice vertikální a horizontální.<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu).&lt;ref&gt;ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0k%C3%A1lovatelnost&diff=35299 2013-06-16T22:07:08Z

<p>JanaV: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jana Vebrová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> == Charakteristika==<br /> Pojem škálovatelnost v počítačovém prostředí může být chápán jako schopnost systému pružně reagovat na vzrůstající nebo klesající nároky uživatelů na výkon systému. Obecně definovat škálovatelnost není snadné, neboť v konkrétních případech je vždy nutné přesně definovat parametry, které jsou pro daný systém klíčové. V současné době, kdy se zvyšují nároky organizací na počítačové systémy a dochází k potřebě analýzy velkého objemu dat (Big data) se škálovatelnost jeví jako velmi důležitá. Díky škálovatelnosti systému není bezpodmínečně nutné při zvýšení nároků a požadavků uživatelů na systém budovat zcela nový systém s novým hardwarem a softwarem, ale pravděpodobně bude postačovat přidání dalšího hardwaru. Z pohledu možnosti přidání dalšího zdroje, aniž by bylo nutné měnit stávající architekturu či strukturu, rozlišujeme dva typy škálovatelnosti, a sice vertikální a horizontální.<br /> <br /> Podle procentuálního počtu zdrojů, které jsou škálovatelné rozlišujeme čtyři faktory škálovatelnosti, a sice - lineární škálovatelnost (navzdory změně měřítka zůstává škálovatelnost konstantní), sub-lineární škálovatelnost (faktor škálovatelnosti klesá pod 1,0), supra lineární škálovatelnost (pro zlepšení postačí přidání jednoho zdroje) a negativní škálovatelnost (při změně měřítka dochází ke snížení výkonu.tovému uživateli či uživatelům: emailovou adresu (84 %), foto (73 %) nebo telefonní číslo (60 %).''&lt;ref&gt;''ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANANDHI, R. and CHITRA, K. A Challenge in Improving the Consistency of Transactions in Cloud Databases - Scalability. International Journal of Computer Applications, 2012, vol. 52, no. 2 ProQuest Technology Collection. ISSN 09758887. DOI http://dx.doi.org/10.5120/8172-1485.</div>

JanaV