WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

KISK:Elektronické informační zdroje

2013-09-18T11:32:06Z

JanaLanova: kategorie

=Vzorové heslo a pravidla editace (Jméno Příjmení, 51746)=
''Zpracoval: Jméno Příjmení (UČO)''

'''Vzorové heslo''' je v EIZ heslo, které slouží jako vzor pro tvorbu ostatních hesel. Hesla nemají pevně definovaný rozsah. Cílem je popsat jej pokud možno co nejlépe na základě nastudované odborné literatury. Na konci hesla bude seznam použité literatury. Lze uvést také další doporučenou literaturu, z níž nebylo čerpáno, ale mohla by čtenáři posloužit k získání dalších informací. V seznamech literatury bude použita norma ČSN ISO 690. <ref>ČSN ISO 690. ''Informace a dokumentace: pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů''. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011.</ref> Lze vycházet i z oficiálních výkladů. Doporučuji Biernátovou a Skůpu.<ref>BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan Skůpa. ''Bibliografické odkazy a citace dokumentů: dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011'' [online]. Brno, 2. září 2011. Dostupné z: http://www.citace.com/dokumenty.php. Dokument je ve formátu pdf, velikost 1.3 MB.</ref> V textu se používají zkrácené citace s odkazem na záznam v seznamu literatury. Pokud to bude vhodné doplní se do textu i multimediální obsah (např. obrázky, videa,...). Text by měl být:
*bez pravopisných chyb a překlepů
*bez stylistických chyb
*dostatečně vysvětlující
*vhodně formátovaný

Každé heslo může být zpracováno '''jedním autorem'''. Zpracovávají se hesla od druhé úrovně (v obsahu např. 2.1, 2.2, 2.2.1), nikoliv nadpisy první úrovně. Studenti se k heslům přiřazují sami tím, že do názvu hesla a také před samotný výklad hesla zapíší "''Zpracoval: Jméno Příjmení (UČO)''". Platí, že kdo si heslo zabere jako první, heslo také zpracovává.

'''''Termín pro odevzdání hesel je do 1. ledna 2012.'''''

'''Použitá literatura:'''
<references/>
 
----

=Úvod do EIZ=

==Charakteristika EIZ==
Zpracovala: Marie Škardová (182293)

Stav: odevzdáno, opraveno

'''Informační zdroj'''- zdroj, který přináší uživatelům informace, poznatky nebo vědomosti.

Od 60.let, kdy v USA vznikl tzv. informační průmysl, se každý den objevuje mnoho elektronických (digitálních) informačních služeb, dnes přístupných zejména v režimu online. Informace na internetu jsou ve velké míře neúplné, neaktuální a často neověřitelné, proto vzniká, jako hlavní či doplňující zdroj informací, také řada komerčních a profesionálně zpracovávaných informačních fondů.<ref>PAPÍK, Richard. Role knihoven v databázových službách. ''Elektronické informační zdroje - Služby databázových center'' [online]. 1999 [cit.2011-11-15]. Dostupné z http://dialog.cvut.cz/docs/ch1.php3</ref>

Tyto fondy souhrnně nazýváme elektronické informační zdroje (EIZ). EIZ jsou tedy digitální informační zdroje dostupné prostřednictvím počítačem čitelných nosičů (offline) nebo prostřednictvím počítačových sítí (online).<ref>AKADEMICKÁ KNIHOVNA JU.''Elektronické informační zdroje'' [online]. [cit.2011-11-15]. Dostupné ve formátu pdf z Elektronické informační zdroje - Akademická knihovna JU www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-eiz.pdf</ref>

Elektronické informační zdroje mohou vznikat primárně jako elektronické, digitalizací nebo paralelně v tištěné a elektronické formě.<ref>SOUKUP, Tomáš. ''Pokročilá funkčnost elektronických informačních zdrojů'' [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická. Fakulta informatiky a statistiky, 2009 [cit.2011-12-23]. Vedoucí bakalářské práce Vladimír Karen. Dostupné ve formátu pdf z http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/63340.pdf</ref>

V dnešní době elektronické zdroje nahrazují zdroje v tištěné podobě. Elektronické zdroje lze mnohem snadněji a levněji množit a šířit, celková distribuce informací se tím zrychluje a zlevňuje. <ref>BOLDIŠ, Petr.Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů. ''Průvodce informacemi o vědě a výzkumu Věda.cz'' [online]. 2003-4-18, 2004-1-11 [cit.2011-11-15]. Dostupné z http://www.veda.cz/article.do?articleId=6069 </ref>

Elektronické informační zdroje se dělí na placené (licencované) a volně dostupné. Informace z volně dostupných informačních zdrojů jsou v prostředí internetu dostupné bezplatně, nejsou však vždy tvořené profesionály, proto je důležitě je ověřovat i ve zdrojích profesionálních. Informace z licencovaných EIZ jsou placené, často velmi drahé, jsou však tvořeny profesionály, ověřené a aktualizované.<ref>KRČÁL, Martin. ''Elektronické informační zdroje (VIKBA25): 1. úvod do problematiky'' [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 23. září 2011 [cit.2011-12-23]. Dostupné z Studijní materiály předmětu VIKBA20</ref>

'''Výhody EIZ'''

*přehlednost

*rychlá orientace, rychlost získávání informací

*vyhledávací nástroje (i fulltextové)

*přidané služby (SFX, RSS)

*mnoho informací na jednom místě

*multimediální data, interaktivní obsah

*jednoduchá aktualizace<ref>TALICH, Milan. ''Možnosti elektronických informačních zdrojů pro obor geodézie a kartografie'' [online]. Praha: Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography, 16. - 18. 3. 2006 [cit.2011-12-23]. Dostupné z http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/geos06/paper/12_talich_m.html</ref>

'''Výhody elektronických dokumentů'''

*úspora nákladů za tvorbu

*snadné rychlé kopírování v jakémkoli množství, ve stejné kvalitě

*snadná manipulovatelnost, transformovatelnost, přenositelnost

*možnost překladů do různých jazyků pomocí speciálního software

*možnost automatického vyhledávání

*zobrazení v různých formátech

*přístup nezávislý na místě a čase

*možnost stažení, tisku

*přístup neomezeného počtu uživatelů ve stejný čas<ref>KRČÁL, Martin. Elektronické informační zdroje (VIKBA25): 7. Problematika elektronických knih [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 11. listopadu 2011 [cit.2012-02-02]. Dostupné z Studijní materiály předmětu VIKBA20</ref>

'''Nevýhody EIZ'''

*vysoké náklady

*není záruka trvalého přístupu

*u neplacených EIZ nejistota kvality informací<ref>TALICH, Milan. ''Možnosti elektronických informačních zdrojů pro obor geodézie a kartografie'' [online]. Praha: Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography, 16. - 18. 3. 2006 [cit.2011-12-23]. Dostupné z http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/geos06/paper/12_talich_m.html</ref>

'''Nevýhody elektronických dokumentů'''

*nemožnost rozeznat kopii od originálu

*nižší kvalita záznamů

*možnost rychlé ztráty dat

*kratší životnost nosičů dat

*závislost na technickém zařízení

*nejednotnost formátů<ref>KRČÁL, Martin. Elektronické informační zdroje (VIKBA25): 7. Problematika elektronických knih [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 11. listopadu 2011 [cit.2012-02-02]. Dostupné z Studijní materiály předmětu VIKBA20</ref>

'''[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje#Z.C3.A1kladn.C3.AD_d.C4.9Blen.C3.AD_EIZ ''Typy EIZ'']'''

''Primární'' -E-časopisy, E-knihy, plné texty článků z časopisu nebo sborníku

''Sekundární'' -Databáze, Katalogy knihoven, Nakladatelské katalogy

''Terciární'' -Databáze databází, Bibliografie bibliografií<ref>KRČÁL, Martin. ''Elektronické informační zdroje (VIKBA25): 1. úvod do problematiky'' [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 23. září 2011 [cit.2011-12-23]. Dostupné z Studijní materiály předmětu VIKBA20</ref>

'''Použité zdroje'''

<references />

==Základní dělení EIZ==
Zpracovala: Daniela Králová (383254)

Stav: odevzdáno, opraveno

Elektronické informační zdroje můžeme rozdělit z několika hledisek (uvedené dělení je obecné, záleží vždy na konkrétním přístupu k pramenům):

'''a) z hlediska typu'''<ref name="Elektronické informační zdroje: využití pro život I">ŠEDINOVÁ, P., P. KŘIVÁNEK a P. ŠKYŘÍK. Elektronické informační zdroje: využití pro život I. Kurz práce s informacemi. [online]. 2007 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/eiz_opora.pdf</ref>
*online katalogy (elektronické katalogy knihoven) – např. souborný katalog MU, http://aleph.muni.cz
*databáze profesionálních databází
*digitální knihovny, e-knihy, e-časopisy…
*oborové brány

'''b) z hlediska tematického a oborového'''<ref name="KPI11">PERLOVÁ, V., D. SIGMUNDOVÁ, M. MALEČKOVÁ a Z. MÁCKOVÁ. Elektronické informační zroje I. Kurz práce s informacemi. [online]. [2011][cit. 2011-12-31]. Dostupné z Studijní materiály předmětu KPI11: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2011/KPI11/um/eiz/06_EIZ_1_textova_opora.pdf</ref> <ref name="VIKBA25">KRČÁL, Martin. Elektronické informační zdroje (VIKBA25): 1. úvod do problematiky [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 23. září 2011 [cit.2012-02-02]. Dostupné z Studijní materiály předmětu VIKBA25: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/VIKBA20/um/?studium=536846</ref>
*jednooborové (speciální) – zdroje zaměřené na konkrétní obor, například databáze PsycARTICLES, AGRICOLA - zemědělství, EconLit - ekonomie<ref name="Akademická knihovna"></ref>
*multioborové (polytematické) – zdroje zaměřené na více oborů, například Sage, OJO, CJO
*univerzální (všeobecné) - například databáze ProQuest Central, EBSCO (někdy mohou být řazeny i mezi multioborové)

'''c) z hlediska technického zpřístupnění '''<ref name="Elektronické informační zdroje: využití pro život I">ŠEDINOVÁ, P., P. KŘIVÁNEK a P. ŠKYŘÍK. Elektronické informační zdroje: využití pro život I. Kurz práce s informacemi. [online]. 2007 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/eiz_opora.pdf</ref>
*přístup k EIZ online – účastník je připojen k síti, komunikace probíhá přímo v reálném čase, interaktivně
*přístup k EIZ offline – účastník není připojen přímo k síti, data jsou uložena na paměťovém médiu, například na CD-ROM nebo DVD-ROM

'''d) z hlediska dostupnosti'''<ref name="KPI11"></ref>
*volně dostupné – volně přístupné veřejnosti
*dostupné určitému okruhu uživatelů – dostupné na základě licenčních smluv, např. databáze profesionálních informací

'''e) z hlediska původnosti obsahu'''<ref name="KPI11"></ref>
*primární – např. e-kniha, plný text článku z časopisu, ze sborníku, prezentace z konference, na CD-ROM, plnotextová databáze apod.
*sekundární – např. elektronický katalog knihovny, bibliografická databáze, databáze abstraktů
*terciární – např. databáze databází, bibliografie bibliografií

'''f) z hlediska popisu primárního dokumentu'''<ref name="Akademická knihovna">AKADEMICKÁ KNIHOVNA JU. Elektronické informační zdroje [online]. [cit.2011-12-31]. Dostupné z: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-eiz.pdf</ref>
*plnotextové = primární, fulltextové, obsahují plné texty dokumentů – časopisy, monografie (např. ScienceDirect, SpringerLink, EconLit with Full Text)
*bibliografické = sekundární, neobsahují plné texty dokumentů, pouze bibliografické údaje o dokumentu (název, autor, rok vydání, číslo časopisu…) a většinou i abstrakt (např. Web of Science, Biological Abstracts, CAB Abstracts, FSTA)
*faktografické - numerická data, statistiky, adresáře
*obrazové - obrazové soubory, fotografie...
*audio, video, multimediální databáze - zvukové nahrávky
*abstraktové
Pozn.: Velmi často se setkáváme s kombinací plnotextových a bibliografických - EIZ obsahují jak bibliografické údaje o dokumentu, tak i vybrané plné texty.

'''g) z hlediska standardů''' - podle standardů, které souvisí s internetem a digitálními informacemi - např. na http://dublincore.org/documents/dcmi-type-vocabulary/<ref name="Elektronické informační zdroje: využití pro život I">ŠEDINOVÁ, P., P. KŘIVÁNEK a P. ŠKYŘÍK. Elektronické informační zdroje: využití pro život I. Kurz práce s informacemi. [online]. 2007 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/eiz_opora.pdf</ref>

'''Použité zdroje'''
<references />

==Financování EIZ==
zpracovala: Eva Durnová (383215)

stav: Odevzdáno, opraveno

'''Cena EIZ:'''

Za přístup k EIZ můžeme platit různými způsoby:
* jednorázový nákup (jedná se o EIZ na různých nosičích)
* platba za časově omezený přístup
* platba za využití (pay-per-click, pay-as-you-go, pay-by-use)

EIZ můžeme rozdělit podle dostupnosti: Volně dostupné jsou přístupné komukoliv a nejsou placené. Naproti tomu komerční EIZ jsou dostupné určitému okruhu uživatelů na základě např. licenčních smluv, za přístup k nim se musí platit.
Nejde o malé částky - u větších zdrojů jsou to až statisíce korun ročně.<ref name="MU2008">BARTOŠEK, Miroslav . Elektronicko-informační zdroje na MU po roce 2008. ÚVT MU [online]. únor 2009, roč. XIX, č. 3, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/603.html#lit2</ref>

Cena se obvykle odvíjí od typu zdroje a velikosti instituce. Je nejčastěji odvozena od tzv. minimálního předplatného, které je založeno na předplatném papírových verzí periodik. Někteří producenti jsou ochotni poskytnout konsorciální slevy, případně slevy pro „první nákup“. Většinou je možné sjednat nižší cenu pro dlouhodobější smlouvy.
Je ale třeba vzít na vědomí, že se jedná o „zboží“, jehož cena se trvale zvyšuje, protože se stále zvětšuje obsah a časový rozsah těchto EIZ a také technologické platformy, na nichž jsou zpřístupňovány, jsou neustále inovovány.<ref name="R2013">PROCHÁSKOVÁ, Iva ; MACHYTKOVÁ, Marta . Materiál pro 17. zasedání Rady vysokých škol předsednictva .Program MŠMT „Informační zdroje pro výzkum (INFOZ)“ a návrh možného financování elektronických informačních zdrojů od roku 2013 : Zpravodaj Rady vysokých škol [online]. 17. března 201, č. 17, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://www.radavs.cz/prilohy/17p11Informacni%20podporaVaV.pdf</ref>

'''Financování:'''

Přístup k EIZ lze získat prostřednictvím grantových projektů nebo vytvořením tzv. konsorcií.

''Konsorcium'' je výraz pro seskupení institucí za účelem získání nejvýhodnějších přístupů k elektronickým informacím a jejich sdílení. Toto slovo se v běžném českém knihovnickém slovníku rozšířilo na konci 90. let ve spojitosti s větším rozšířením nabídky elektronických informačních zdrojů v knihovnách.<ref name="Konsorcia">ŽIŽKOVÁ, Štěpánka . „Konsorcia“ v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2005, č. 7, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&idr=1&idci=2</ref>

Vysoké školy nejsou připraveny na to, aby si potřebné EIZ hradily plně z vlastních finančních prostředků, takže státní podpora je pro ně zatím nezbytná.<ref name="MU2008">BARTOŠEK, Miroslav . Elektronicko-informační zdroje na MU po roce 2008. ÚVT MU [online]. únor 2009, roč. XIX, č. 3, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/603.html#lit2</ref>

EIZ mohou být financovány:<ref name="Finance">BARTOŠEK, Miroslav.EIZ a digitální knihovny [online prezentace]. 2005, Brno : PřF MU, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: www.kourilova.cz/eiz_bartosek.ppt</ref>
* plně z grantu
* grant + příspěvek školy
* z prostředků školy

'''Počátky a vývoj státní podpory (národní licence):'''<ref name="Prezentace">ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR? [online prezentace]. Brno : Blok Expertů, KISK, FF, MU, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://www.slideshare.net/Zizkova/jak-se-dl-a-provozuje-konsorcium-na-zpstupnn-eiz-pro-va-v-v-rppt-sluby-a-provoz-nov-ntk</ref>

* V období od roku 1991 probíhal nákup zdrojů nekoordinovaně, podle momentálních možností a potřeb jednotlivých institucí.

*Od r. '''1997 do r. 2000''' – vystaven první grantový program MŠMT (Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy) na podporu informační infrastruktury výzkumu a vývoje – '''Program LB'''

*'''2000 – 2003 - Program LI''' „ Informační zdroje pro výzkum a vývoj“<ref name="Li">IKAROS, Redakce. Program LI znamenal průlom ve financování informačních zdrojů. Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2003, roč. 7, č. 8, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://www.ikaros.cz/node/1456#literatura</ref>

::Grantový program ministerstva školství "Informační zdroje pro výzkum a vývoj" byl vyhlášen v 24. září 1999 na čtyřleté období (2000–2003) s cílem zajistit - zejména akademickým pracovištím - systematickou podporu financování oborových nebo polytematických informačních zdrojů, které si vzhledem k vysokým nákladům nemohou ze svých rozpočtů jednotlivé instituce dovolit.

*'''2004 – 2008''' - Program podpory výzkumu a vývoje (dále jen „VaV“) - Program '''„1N - Informační infrastruktura výzkumu“'''<ref name="1N">Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2008 [cit. 2011-10-24]. Informační infrastruktura výzkumu (program 1N). Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/vyzkum/informacni-infrastruktura-vyzkumu-program-1n</ref>

::Poskytovatelem Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Úlohou bylo zlepšit mimo jiné podmínky pro přenos poznatků a informací mezi jednotlivými typy výzkumných institucí, stadii výzkumu a vývoje i výzkumnými týmy a podpořit efektivní využívání informačních zdrojů i kapacit pro zpracování dat, a to koordinovanou podporou rozvoje infrastruktury výzkumu a vývoje.
::Plánované celkové náklady ze státního rozpočtu: 130 mil. Kč ročně v období 2004-2008, tj celkem 650 mil. Kč. Tento program skončil 31. 12. 2008.

*'''2007 - 2013''' - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI)<ref name="OP VaVpI"> Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2012-02-01]. OP Výzkum a vývoj pro inovace období 2007 - 2013. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi</ref>

::Poskytovatelem MŠMT
::Cílem je, mimo jiné, podpora nákupu informačních zdrojů pro přírodovědné obory v elektronické, knižní i listinné podobě a modernizace a nákup nezbytných HW a SW nástrojů a služeb pro zpřístupňování, aktualizaci a archivaci IZ.
::Pro MU je OP VaVpI významný především proto, že dotuje výstavbu Středoevropského technologického institutu (CEITEC), jehož projekt Masarykova univerzita předložila spolu s VUT a dalšími brněnskými univerzitami a výzkumnými institucemi. CEITEC je druhým největším projektem OP VaVpI.

*'''2009 – 2011 - INFOZ''' - Informační zdroje pro výzkum<ref name="infoz">Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2009 [cit. 2011-10-24]. Informační zdroje pro výzkum (INFOZ). Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/vyzkum/informacni-zdroje-pro-vyzkum-infoz</ref>

::Poskytovatelem Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy.
::Program INFOZ se řídí ustanoveními zákona č. 130/2002 Sb.<ref name="zákon">Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=130/2002</ref>
::Cílem tohoto programu je podpořit nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro vědu a výzkum. Tento program navázal na obdobný program ,,1N - Informační infrastruktura výzkumu,“ zavedl však přísnější kritéria - podíl účelové podpory může činit maximálně 75% z celkových uznaných nákladů projektu.

::V tomto programu bylo podáno celkem 22 projektů, přijato bylo 18 z nich, Masarykova univerzita se zapojila do 14 projektů; celková výše její předpokládané přímé finanční spoluúčasti za celou dobu řešení se pohybuje kolem 12 miliónů Kč. Velké multioborové zdroje potřebné pro uživatele všech (nebo většiny) fakult MU jsou financovány centrálně prostřednictvím Knihovnicko-informačního centra MU, financování oborově specializovaných zdrojů je záležitostí fakult.<ref name="MU2010">BARTOŠEK, Miroslav . INFOZ a elektronické informační zdroje pro MU v roce 2010. ÚVT MU [online]. 2010, roč. XX, č. 3, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/633.html#lit1</ref>

* '''Po roce 2012:'''

::Základní informační zdroje financované z tohoto programu jsou zajištěny až do konce roku. Po tomto období již ministerstvo s dalšími programy na podporu nákupu elektronických informačních zdrojů nepočítá. Je tedy nutné začít se připravovat na to, že za dva až tři roky si bude muset MU a její fakulty financovat všechny zdroje (o něž budeme mít zájem) plně z vlastních prostředků.

::Na schůzi Předsednictva Rady vysokých škol padl návrh možného financování elektronických informačních zdrojů od roku 2013, se kterým přišly Mgr. Prochásková a PhDr. Machytkovou. Jde pouze o návrh možností, jak zajistit financování od r. 2013:<ref name="R2013">PROCHÁSKOVÁ, Iva ; MACHYTKOVÁ, Marta . Materiál pro 17. zasedání Rady vysokých škol předsednictva .Program MŠMT „Informační zdroje pro výzkum (INFOZ)“ a návrh možného financování elektronických informačních zdrojů od roku 2013 : Zpravodaj Rady vysokých škol [online]. 17. března 201, č. 17, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://www.radavs.cz/prilohy/17p11Informacni%20podporaVaV.pdf</ref>
:::Stávající legislativa VaVaI (Výzkum a vývoj pro inovace) bez změny zákona 130/2002 Sb. neumožní po roce 2012 financovat informační zdroje prostřednictvím účelových dotačních programů, jako tomu bylo doposud.
:::Další financování EIZ lze tedy podle jejich názoru rozdělit do dvou základních skupin: na ty, které potřebují všechny VŠ, a ostatní, které si budou jednotlivé VŠ vybírat podle svého zaměření.
:::Ty, které potřebují všechny VŠ, by měly být financovány přímo z rozpočtu MŠMT. Neuvažuje se o spolufinancování VŠ.
:::Financování těch EIZ, které si vybírají VŠ podle svého zaměření lez rozdělit na :
::::''Centralizovaný model'' - pro rok 2013 by se mělo jednat o částku vycházející z roční dotace programu INFOZ. Jednotliví účastníci konsorcií pak doplácejí cca 25 až 30 % z ceny licence.
::::''Decentralizovaný model'' - kompletní cenu zdroje hradí účastníci konsorcií. Zásadním předpokladem tohoto způsobu financování je navýšení rozpočtů VŠ v roce 2013 o cca 75 mil. Kč.
:::Pro financování je důležité vytvoření jednoho administrativního licenčního centra financovaného z rozpočtu MŠMT.
::Nic z toho však nemůžeme označit za jistý vývoj.

'''Poznámky:'''
<references />

'''Použité zdroje:'''
* Portál elektronických informačních zdrojů MU [online]. 2006, 2011 [cit. 2011-10-24]. Aktuality. Dostupné z WWW: http://ezdroje.muni.cz/aktuality.php?lang=cs

*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka . Elektronické zdroje nepadají z nebe. Knihovna plus [online]. 2011, č. 2, [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus112/zizkova.htm

*Národní technická knihovna [online]. c2006, 2011 [cit. 2011-10-24]. Elektronické zdroje - konsorcia NTK. Dostupné z WWW: http://www.techlib.cz/cs/689-elektronicke-zdroje-konsorcia-ntk

*Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. c2006 [cit. 2011-10-24]. Programy podpory VaV. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/vyzkum/dotace-granty

=Druhy EIZ=
==Primární zdroje informací (Veronika Chromá, UČO: 361743)==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743)

Stav: odevzdáno, opraveno

Neexistuje jednotná definice primárního zdroje. Definice se liší v závislosti na vědní disciplíně a na kontextu.
Některé z '''definic primárních zdrojů''': <ref name="jcu.edu">James Cook University. Primary, Secondary & Tertiary Sources – JCU. ''James Cook University'' [online]. Australia: James Cook University, ©1995 to 2011, last updated on Mon, 9 May 2011 09:56 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www-public.jcu.edu.au/libcomp/JCUPRD_030412</ref><ref name="lib.umd">University Libraries. Primary, Secondary and Tertiary Sources, UM Libraries. ''University Libraries'' [online]. Maryland: University Libraries, ©2001, last revised August 2006 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.lib.umd.edu/guides/primary-sources.html</ref>
* primární zdroje jsou původní materiály, na kterých je založen výzkum
* primární zdroje představují původní informace, které nebyly interpretenovány ani hodnoceny jinými autory
* primární zdroje jsou také definovány jako informace z první ruky nebo údaje, které pocházejí od svědků nebo účastníků minulých událostí
* obvykle jde o první formální uvěřejnění výsledů ve fyzické, tištěné nebo elektronické podobě
* představují originální myšlenky, zprávy a objevy nebo sdílí nové informace

'''Příklady primárních zdrojů''':<ref name="jcu.edu"></ref><ref name="lib.umd"></ref>
* artefakty (např. mince, zkameněliny, nářadí, oblečení...)
* dopisy, e-maily
* deníky
* autobiografie, mongrafie
* fotografie a umělecká, literární, hudební a architektonická díla (např. obrazy, sochy, notové zápisy, budovy, romány, básně...)
* rodný list, oddací list, závěť
* interview, průzkumy (např. průzkum trhu, průzkum veřejného mínění)
* patenty
* literární díla, rukopisy
* audio a video záznamy
* články z odborných časopisů, novinové články (mohou být i sekundárním zdrojem, pokud danou událost interpretují)
* zápisy ze zasedání, konferencí a sympozií
* technické zprávy
* vládní dokumenty
* VŠKP (diplomové, disertační aj.)
* výzkumné zprávy

V souvislosti s '''EIZ''' mezi primární zdroje řadíme např.<ref>PERLOVÁ, V., D. SIGMUNDOVÁ, M. MALEČKOVÁ a Z. MÁCKOVÁ. ''Elektronické informační zroje I'' [online]. [2011][cit. 2011-12-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2011/KPI11/um/eiz/06_EIZ_1_textova_opora.pdf</ref>:
* e-knihy,
* plné texty článků z časopisů, příspěvků ze sborníků,
* plné texty eVŠKP,
* prezentace z konferencí...

Rozdíl mezi jednotlivými typy zdrojů může být komplikovaný – např. sekundární zdroj může být primárním a naopak. Zavísí to na předmětu disciplíny a také na tom, jak daný zdroj používáme.
Příkladem mohou být články v novinách. Obvykle jsou považovány za sekundární zdroj. Pokud by článek v novinách, např. o válce v Iráku, obsahoval pouze výpovědi očitých svědků, jednalo by se o primární zdroj. Pokud by však reportér zahrnul do článku další materiály získané dalším šetřením, jednalo by se o sekundární zdroj. <ref>Ithaca College Library. Primary and secondary sources. ''Ithaca College Library'' [online]. Ithaca (NY): Ithaca College Library, revised Dec 13th 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://www.ithacalibrary.com/sp/subjects/primary</ref>

Zdroje
<references />
===E-knihy===
Zpracovala: Jitka Šiborová (363815)

Stav: odevzdáno, opraveno

'''(elektronická/ digitální kniha, e-kniha)''' – tento pojem se používá ve dvou významech - buď jako digitální ekvivalent k papírové knize, v tomto smyslu pojmem e-book bývají označováný různé formáty knihy, jak PDF, tak i speciálně vytvořené pro čtečky elektronických knih. Nebo jako označení pro zařízení, které umožňuje číst elektronické knihy. Výstižnější označení pro takové zařízení by bylo
'''e-book reader'''.

[http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/ TDKIV] uvádí definici e-knihy: „1. Kniha v digitální podobě, tedy vytvořená na počítači nebo převedená do digitální podoby. - 2. Jednoúčelové fyzické přenosné zařízení umožňující jednoduchou manipulaci s textem dokumentu (nahrávání, čtení, vytváření poznámek apod.). - 3. Elektronickou knihou se někdy rozumí kniha v digitální podobě vydaná na fyzickém nosiči (např. na CD-ROM).“

První e-knihy začaly vznikat díky [http://www.gutenberg.org/wiki/Michael_S._Hart Michaelovi S. Hartovi], který v roce 1971 začal pracovat na projektu digitální knihovny [http://www.gutenberg.org/ Gutenberg]. Cílem tohoto projektu bylo '''zdigitalizovat, archivovat a zpřístupnit''' plné texty kvalitních volných děl, na které se nevztahuje autorský zákon. Vůbec první elektronickou knihou byla '''Deklarace nezávislosti Spojených států amerických''', kterou M. S. Hart přepsal do elektronické podoby. Na digitalizaci se podílelo/ podílí mnoho dobrovolníků a kromě Deklarace nezávislosti sám M. S. Hart opsal prvních sto knih. Od roku 1993 se začíná využívat [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/OCR technologie OCR], díky čemuž počet zdigitalizovaných knih rychle roste. Do roku 2011 bylo více než 36 tisíc děl zdigitalizováno. Většina knih je v angličtině, ale najdeme zde knihy, které jsou psané v dalších 60ti různých jazycích. V češtině je dostupných pouze osm knih, mezi které patří i [http://cs.wikipedia.org/wiki/R.U.R. R.U.R.] od [http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C4%8Capek Karla Čapka].

V roce 1998 '''Kim Blagg''' získal úplně první [http://cs.wikipedia.org/wiki/ISBN ISBN] pro e-knihu a také v tomto roce jsou na trh uvedeny nové čtečky e-knih - [http://en.wikipedia.org/wiki/Rocket_eBook Rocket eBook], [http://en.wikipedia.org/wiki/SoftBook SoftBook],[http://en.wikipedia.org/wiki/Cybook Cybook] aj.

Dalším zlomovým bodem je rok 2006, kdy firma [http://www.sony.cz/section/domu Sony] uvádí [http://en.wikipedia.org/wiki/Sony_Reader Sony Reader] a rok poté [http://www.amazon.com/ Amazon] představuje svou první čtečku [http://cs.wikipedia.org/wiki/Amazon_Kindle Amazon Kindle], která navíc umožňuje uživatelům nakupovat elektronické knihy přes mobilní síť. V roce 2010 americká společnost [http://www.apple.com/cz/ Apple] představuje první verzi [http://cs.wikipedia.org/wiki/IPad iPadu] s '''iBook''' a Amazon uvádí na trh '''třetí''' verzi čtečky Amazon Kindle.

'''Tvorba e-knihy'''

Elektronické knihy vznikají nejčastěji dvěma způsoby. Buď využitím originálu, který autor vytvořil na počítači v textovém editoru, digitální orignál se upraví do finální podoby pro distribuci a převede se do formátu e-book. Nebo u knih, u kterých není digitální originál, tak je nutné tyto knihy zdigitalizovat. Pomocí [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skener skenerů], příslušného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Software software] či použitím [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/OCR technologie OCR] se kniha převede do digitální podoby.

S tvorbou e-knihy souvisí také pojem digital born. Slovník na www.svetsiti.cz vykládá tento pojem následovně:"digital born - prvotně digitální, označení pro kulturní a intelektuální tvorbu vznikající přímo v digitální formě. Fyzická forma takového díla často ani neexistuje. Příkladem materiálů typu born digital jsou volně přístupné zdroje sítě (vt. World Wide Web).<ref>''Born digital - Slovník počítačové informatiky a sítí.'' Www.svetsiti.cz [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=E79DBCDF-CC0A-45CF-A246-12F3BD2F698F</ref>

'''Software pro tvorbu e-knih:''' např: [http://www.ebook-wizard.com eBook Wizard], [http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/kancelarske_aplikace/ostatni/epub-maker/ ePub Maker] aj.

'''''Formáty elektronických knih'''''

Přehled nejčastějších formátu e-books:

'''Portable Document s příponou .pdf''' - univerzální formát, oblíbený a široce rozšířený, může obsahovat jak text, tak i obrázky. Výhodou je věrnost zachování vzhledu originální předlohy. Čitelný pomocí [http://www.adobe.com/cz/ Acrobat Readeru], Adobe PDF mohou mít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Digital_rights_management DRM].

'''Textové soubory s příponou .txt''' – negrafický formát – neumožňuje obrázky, grafiku, úpravy. Mezi výhody patří: malá velikost a přenositelnost na jiné platformy.

'''Hypertext s příponou .html''' – možnost čtení e-knih v tomto formátu v libovolném webovém prohlížeči, mezi další výhody patří – grafika, obrázky. Tento formát je používán pouze u některých formátu e-knih jako např. Kindle, Open eBook, Mobipocket, IPDF/EPUB.

'''Mobipocket s příponou .prc, .mobi''' – založen na Open eBook standardu. Podpora XHTML a JavaScriptu umožňuje pokročilejší formátování.

'''IDPF/EPUB s příponou .epub''' – formát podoporovaný od Adobe, je to otevřený standard vytvořený a prosazovaný IDPF (International Digital Publishing Forum). Založen na XHTML – podpora obrázků, fontů atd.

'''Palm Media s příponou .pdb''' – původní PDB formát byl jedním z nejpoužívanějších. Možnost chráněné knihy prostřednictvím kryptování. Klíč se poskytnut při zakoupení knihy.

'''Kindle s příponou .azw''' – tento formát využívají Amazon Kindle prohlížeče. Založen na Mobipocket standardu a poskytuje DRM ochranu.

'''Výhody a nevýhody elektronických knih'''

'''Výhody'''
*Snadná manipulovatelnost, skladovatelnost a úspora místa (nezabírá prakticky žádné místo – jedná se pouze o datový soubor)
*Možnost [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fulltextov%C3%A9_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD fulltextového vyhledávání] (rychlé hledání slov v textu) a provázanost textu s odkazy
*Trvanlivost - e-kniha se neopotřebuje
*Jednoduché vytváření kopií, záloh a skladování e-knih
*Nejsou nikdy vyprodány
*Možnost vkládání poznámek a komentářů
*Není třeba papíru, inkoustu
*E-knihu mohu mít okamžitě dostupnou (zakoupenou nebo staženou z internetu)
*Možnost změny velikosti písma
*Snadná a okamžitá oprava chyb v textu

'''Nevýhody'''
*Nutnost mít čtecí zařízení (HW - čtečku elektronických knih, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D) tablet], mobilní telefon, počítač. Všechny tyto zařízení vyžadují nutnost být u zdroje eletrické energie, a mají dražší pořizovací cenu v řádů tisíců korun)
*Formáty nemusí být kompatibilní se čtečkou, hodně formátů vyžaduje speciální software
*Komplikovaná ochrana autorských práv

'''Čtecí zařízení'''

E-knihy můžeme číst na nejrůznějších zařízeních – na čtečce, tabletu, mobilním telefonu či počítači (stolním PC či notebooku).
Čtečka e-knih je elektronické zařízení určené ke čtení textového a obrazového materiálu elektronických knih. Čtečky využívají pro zobrazování informací technologii elektronického inkoustu neboli E-Inku.
Mezi nejznámější čtečky můžeme zařadit: Amazon Kindle 3, Barnes and Noble Nook, Sony PRS.
Přehled naleznete [http://www.elektronicke-cteni.cz/prehled-ctecek zde]

Více se dozvíte v podkapitole Čtečky.

'''Autorská práva, DRM'''

'''Autorská práva'''

Ve většině zemí trvají majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti (pokud je autorů více, řídí se to dle posledního žijícího autora), ale komplikace přinášejí i ilustrace, fotografie a další autorská díla, která jsou součástí knih. Nesmí se také opomenout autorská práva překladatele, mnohdy mají díla klasická autorská prošlá (tzv. volné dílo), ale právě se na něj vztahují stále autorská práva překladatelů.

'''DRM (Digital Rights Management)'''

Ochrana elektronických titulů, slouží k ochraně autorských práv a digitálního intelektuálního vlastnictví, ale bohužel uživatele velmi omezuje. Například zakoupenou knihu lze číst pouze na jednom zařízení, na ostatních zařízeních to nelze, dále nelze si znovu e-knihu stáhnout a vytvořit tak záložní kopii (kdybychom si ji náhodou smazali či se nám rozbil počítač).
Také existuje sociální DRM – součástí knihy jsou údaje o vlastníkovi.
Použité DRM u elektronické knihy by nemělo být pro uživatele (čtenáře) problémem či dokonce nepříjemností. V současnosti je většina druhů DRM ochrany překonána - ať se jedná o filmy, hudbu či e-knihy.

V článku Návod: Zbavte svou e-knihu DRM Daniel Dočekal říká: "Nemluvíme zde o pirátství ani krádeži. Mluvíme zde o situaci, kdy jste si koupili či jinak legitimně získali elektronickou knihu. A chcete jí číst na jiné čtečce (či zařízení), než pro kterou jste si ji původně koupili. Coby zákazníka (a spotřebitele) vás nezajímají hloupá omezení, která přineslo DRM."<ref>DOČEKAL, Daniel. ''Návod: Zbavte své e-knihy DRM.'' In: Www.bookz.cz [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: <http://www.bookz.cz/wordpress/2011/01/18/navod-zbavte-sve-e-knihy-drm/>.</ref>
Jeho článek není propagací pirátství, ale ukázkou toho jak DRM ochrana omezuje i poctivého uživatele v užívání zakoupené e-knihy a nabízí mu jisté řešení.

Pirátství – nelegální šíření je nejen problém hudby, filmů, ale také software a e-knih.
Více o DRM naleznete zde. http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_rights_management

'''Kde se dají získat e-knihy?'''

E-knihy si můžeme zakoupit - např. na [http://www.palmknihy.cz/web/ Palmknihy.cz], [http://www.ereading.cz/cs/ eReading.cz], [http://www.wknihy.cz/ Wknihy.cz], [http://www.amazon.com/ Amazon.com], [http://www.libri.cz/ Libri.cz] nebo některé jsou volně dostupné zdarma jako například [http://books.google.cz/ Google Books], [http://www.gutenberg.org/ Gutenberg], [http://theses.cz/ Theses.cz] aj.

'''Poznámky'''

<references/>

'''Použité zdroje'''

*HORÁKOVÁ, Kamila. ''E-kniha - historie, současnost a budoucnost'' [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2011. 70 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <https://is.muni.cz/auth/th/341790/ff_b/Bakalarska_prace-Kamila_Horakova.pdf>.
*JIŘIŠTĚ, Vojtěch. ''Elektronická kniha z pohledu teorie nových médií''[online]. Brno : Masarykova univerzita, 2011. 58 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/342506/ff_b/Elektronicka_kniha.pdf>.
*KATOLICKÝ, Arnošt. ''EBooks - elektronické knihy'' [online]. 2011 [cit. 2011-12-19]. Dostupné z WWW: <http://e-knihy.akamonitor.cz/>.
*Kabinet informačních studií a knihovnictví [online]. 2008 [cit. 2011-12-19]. ''E-book''. Dostupné z WWW: <http://kisk.phil.muni.cz/wiki/E-book#Vznik.2C_v.C3.BDroba_a_distribuce_e-knih>.
*VOJÍŘOVÁ, Kateřina. ''Jak se dělá e-kniha''. Inflow [online]. 2011, vol. 4, no. 7/8, [cit. 2011-12-19]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/jak-se-dela-ekniha>.
*DOČEKAL, Daniel. Pooh.cz [online]. Verze 1.0. 2010 [cit. 2011-12-19]. ''E-knihy: Výlet do historie a něco o e-knižních formátech''. Dostupné z WWW: <http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2016017>.
*DOČEKAL, Daniel. ''E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2)''. Lupa.cz [online]. 2010, č. 3, [cit. 2011-12-19]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-2/>.
*ZonerBooks.cz [online]. 2010 [cit. 2011-12-19]. ''Úvod do problematiky e-ink čteček a e-knih''. Dostupné z WWW: <http://www.zonerbooks.cz/inpage/uvod-do-problematiky-eink-ctecek-a-eknih/>.
*LÉR, Martin. ''Kdo nabízí eknihy na českém trhu.'' Lupa.cz [online]. 2010, č. 9, [cit. 2011-12-19]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/kdo-nabizi-eknihy-na-ceskem-trhu/>

==Definice a rozdělení (Michaela Blažejová, 146061)==
stav: odevzdáno, opraveno

Elektronická kniha (e-kniha) označuje digitální informační objekt, jenž je uspořádáním svého obsahu, jak jej prostřednictvím technického zařízení uživatel vnímá, obdobný tištěné knize v kodexové formě, případně ji alespoň v jisté míře připomíná; tato forma ovšem může být rozvinuta o prostředky soudobých informačních a komunikačních technologií (hypertextové záložky pro odkazy mezi různými částmi téhož objektu, jako jsou například poznámky a odkazy na literaturu, ale i záložky odkazující na jiné objekty; dále může jít o krátké zvukové či audiovizuální záznamy; komplet knihy s uživatelským rozhraním může poskytovat velkou škálu služeb - zvýrazňování, psaní poznámek, vytváření citací atd. <ref>MATUŠÍK, Zdeněk . Elektronické knihy v knihovnách z pohledu autorského práva. Bulletin SKIP [online]. 2010, 1, [cit. 2011-12-18]. Dostupný z WWW: http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull10_118.htm </ref>

'''Definice'''

# Kniha v digitální podobě, tedy vytvořená na počítači nebo převedená do digitální podoby. 
# Jednoúčelové fyzické přenosné zařízení umožňující jednoduchou manipulaci s textem dokumentu (nahrávání, čtení, vytváření poznámek apod.). 
# Elektronickou knihou se někdy rozumí kniha v digitální podobě vydaná na fyzickém nosiči (např. na CD-ROM).<ref>Celbová, Ludmila. Elektronická kniha. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-12-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000866&local_base=KTD </ref>

'''Rozdělení'''

podle způsobu vytvoření
:* převedení tištěné knihy do digitální podoby - konverze - ruční přepis, oskenování s rozpoznáváním textu (OCR)
:* [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Born_digital ''born digital''] - e-kniha vzniklá v digitální podobě

podle obsahu
:* beletrie - Čtení je spojeno na straně čtenáře s určitými prožitky, neboť snahou autora je zaujmout čtenáře a vtáhnout ho do děje. Typické pro čtení knih z této skupiny je sekvenční přístup k obsahu. Není nutné si dělat poznámky k textu, všechny informace jsou prezentovány v podobě textu s vloženými ilustračními statickými obrázky. V knize potřebujeme listovat a mít možnost „záznamu“ údaje o stránce, na kterou jsme při přerušení četby dospěli a schopnost obnovit čtení na stejném místě.
:* odborná literatura - (učebnice, encyklopedie, příručkami apod. Knihu je potřeba otevřít podle obsahu nebo podle indexu na určité straně, která obsahuje určitou konkrétní informaci, vysvětlení, rozbor. Spíše než o čtení v pravém slova smyslu, jde o konzultaci. Při práci s knihou z této skupiny potřebujeme ve zvýšené míře možnost poznámek k obsahu, zvýrazňování nejdůležitějších částí textu, možnost snadného vyhledání určité části textu vztahujícího se ke konkrétnímu problému, umísťování záložek pro snadný návrat do určitého místa atd. Výhodná je i určitá interaktivita. <ref>KATOLICKÝ, Arnošt. AKADEMIE MANAGEMENTU AKA - KONZULT [online]. 2001 [cit. 2011-12-16]. E-knihy. Ebooks. Stav a perspektivy. Hodnocení. Dostupné z WWW:<http://www.ebook.zcu.cz/ebook_swn.htm </ref>

podle formátu (např. PDF, txt, ePUB, MOBI, html, azw, pdp ...)

podle dostupnosti
:* volně dostupné např. [http://www.palmknihy.cz/web/ Palmknihy.cz], [http://www.necteme.cz/eknihy.html Nečteme.cz], [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/ Městská knihovna v Praze], [http://www.root.cz/knihy/ Root.cz], [http://www.gutenberg.org/ Project Gutenberg]
::* díla, kterým vypršela autorská práva
::* díla dobrovolně poskytnutá nositeli autorských práv
::* [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Open_Access Open Access]
:* komerční
::* trvalý nákup např. [http://www.kosmas.cz/eknihy Kosmas], [http://www.ebux.cz/ eBux], [http://www.amazon.com/Kindle-eBooks/b/ref=sv_kstore_2?ie=UTF8&node=1286228011 Amazon.com],
::* verze určená jen pro prohlížení na obrazovce např. [http://virtualni.libri.cz/ebooks.php?id=10 Libri]
::* půjčování zakoupených e-knih - možnost půjčit si e-knihu od někoho, kdo jí ma zakoupenu na 14 dnů; po dobu, co je kniha půjčena jí původní majitel nemůže číst [http://www.amazon.com/gp/help/customer/display.html?nodeId=200549320 Lending Kindle Books]
::* výpůjčka - [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje#p.C5.AFj.C4.8Dov.C3.A1n.C3.AD_e-knih_.28Marie_Packov.C3.A1_U.C4.8CO:_384107.29 půjčování e-knih]

'''Poznámky'''
<references/>

====formáty====
Zpracoval: Filip Kocián (383573)

Stav: Odevzdáno

První e-knihy bylo možné číst na přístrojích Palm a dodnes se zachoval tehdy používaný PDF formát, který se dal vytvářet z klasických textových souborů s pomocí konverzního programu v DOSu. Od té doby se situace změnila a formátů pro e-knihy existuje řada. Liší se různým druhem použitelnosti a hlavně i podporou u čteček (ať již software či hardware).
Většinou je možné získat na Internetu programy pro převod mezi jednotlivými formáty, ale v některých případech to buď možné není, nebo to vede ke ztrátě nějakých informací.<ref name="Lupa.cz">Lupa.cz [online]. 12.3.2010 [cit. 2011-12-06]. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2). Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-2/></ref>

'''Druhy formátů pro E-knihy'''<ref name="Lupa.cz">Lupa.cz [online]. 12.3.2010 [cit. 2011-12-06]. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2). Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-2/></ref><ref name="Calibre book">Calibre ebook. [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://manual.calibre-ebook.com/faq.html#what-formats-does-app-support-conversion-to-from</ref><ref name="E-kniha – historie, současnost a budoucnost">HORÁKOVÁ, Kamila. E-kniha – historie, současnost a budoucnost. Brno:
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,
Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 70 s. Vedoucí diplomové práce
Mgr. Marie Chladilová. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/341790/ff_b?info=1;zpet=/auth/vyhledavani/?search=formaty</ref>

*Textové soubory s příponou .txt
Textový formát je univerzálním formátem, který bohužel nepovoluje žádné obrázky
ani grafiku. Výhodou u tohoto formátu je malá velikost a přenositelnost na jiné
platformy. Na problémy můžeme narazit u různých znakových sad.
* Hypertext s příponou .htm, .html
Elektronické knihy v HTML formátu je možné číst v jakémkoliv webovém
prohlížeči. Formátování a grafika v HTML je dostupná i u e-knih. HTML je
používán pouze u specifických formátů elektronických knih, mezi které patří Kindle,
Open eBook, Mobipocket, IPDF/EPUB. Pro správné zobrazování je důležité, aby
čtečka byla vybavena vhodnou znakovou sadou, což ovšem může být problém
zejména u českých elektronických knih.
* Portable Document Format s příponou .pdf
Nejčastější formát pro elektronické publikace. Soubory v PDF mohou obsahovat
text i obrázky Zachovává shodný vzhled s původní předlohou, problémy mohou
nastat při zobrazování na menších displejích, což řeší podpora „re-flow“, ale nutností je, aby byl dokument vytvořený s podporou pro tuto funkci. Pokud má Adobe PDF
DRM musí být použita čtečka pro elektronické knihy, kterou vytvořilo Adobe.
Pro tvorbu a editaci PDF souborů slouží oficiální program Adobe Acrobat, ale je
možné používat i alternativní nástroje jako PDF Creator, Rainbow PDF Server
Based Converter, PDFedit, PDFTOHTML, CutePDF a další. Formát PDF nebyl
navržen pro využívání na kapesních zařízeních, proto zde není příliš podporován.
Pro toto využití existuje řada vhodnějších formátů. Naopak u osobních počítačů se
PDF formát stal standardem.
* Mobipocket s příponou .prc, .mobi
Rozšířený formát založený na Open eBook standardu. S podporou JavaScriptu
a XHTML umožňuje pokročilejší formátování (nadpisy, kapitoly, typy, velikosti
písem, podtrhávání nebo zvýrazňování) a interakci. Soubory ve formátu AZV
v zařízeních od Amazon Kindle jsou v podstatě Mobipocket. Nevýhodou tohoto
formátu je závislost některých funkcí na platformě MS Windows. Na jiných
zařízeních tyto funkce nefungují, záleží na daném typu zařízení. Na obsah
dokumentu to ovšem nemá žádný vliv. Další nevýhoda spočívá v tom, že
přes otevřenost formátu neexistuje alternativní aplikace pro čtení a vytváření.
* IDPF/EPUB.s příponou .epub
Jedná se o otevřený standard, který byl vytvořený a prosazovaný IDPF
(International Digital Publishing Forum) a podporovaný od Adobe. Technicky je
založený na XHTML, což je výhodné v podpoře stylů, obrázků, fontů atd.
Nevýhodná je složitost formátu, což může vést k tomu, že každý reader bude
zobrazovat stejný ePub jinak. Dále pak obsahuje XML soubory s metadaty a celá tato směrnice je zkomprimována do archivu.
* Kindle s příponou .azw
Formát používaný u Amazon Kindle prohlížečů. Založený na Mobipocket standardu
a poskytuje také DRM ochranu.
* Open eBook s příponou .oeb
Otevřený formát založený na XML a HTML. Tento formát byl předchůdcem ePub
formátu, který je dnes jedním z nejrozšířenějších formátů.
* Compressed HM s příponou .chm
Tyto soubory patří mezi uzavřené formáty od Microsoft a je možné je vřadit
mezi elektronické knižní formáty.
* Rich Text Format s příponou .rtf
Formát vyvinutý společnosti Microsoft. Jedná se o na platformě nezávislý formát.
RTF formát není omezen jen na znaky ASCII tabulky, pomocí escape sekvencí
podporuje i kódování znaků mimo tuto sadu. Díky své otevřenosti je podporovaný
téměř všemi operačními systémy. Slouží pro uložení textu s velkou množinou
formátovacích příkazů.
* Microsoft LIT s příponou .lit
Tento formát se nejčastěji vyskytuje u mobilních přístrojů od společnosti Microsoft.
Proprietární soubory umožňují DRM i volné použití.

* Palm Media s příponou .pdb.
Původní PDB formát byl jedním z nejpoužívanějších. Tento formát poskytuje také
chráněné knihy pomocí kryptování. Klíč získá uživatel při zakoupení knihy.
* TomeRaider s příponou .tr2, .tr3
Formát pro TomeRaider software podporující na určitých platformách plné HTML
a CSS.
* Plucker
Vytvořený pouze pro Plucker software. V rozporu je hlavně to, že se s ním lze setkat
poměrně často. Ve skutečnosti se jedná o komprimovaný HTML archiv.
* Newton eBook s příponou .pkg
Formát, který používá Apple Newton operační systém.
* Apabi Reader s příponou .ceb, .xeb
Binární formát pocházejíci z Founder Electronics zařízení a v dalších prostředích je
přístupný přes Apabi .Používaný především pro čínské elektronické knihy.
* Libris s příponou .bin, .lbr
„Mobile Information Device Profile“ pochází z Libris čtečky, což je Java čtečka
pro mobilní přístroje.
* Sony media s příponou .lrf, .lrx
Formát používaný u čteček Sony do roku 2009, pak Sony tento formát nahradilo
a nadále podporovalo ePub.54
* SSreader s příponou .pdf
Formát používaná především v Číně v Čínské národní knihovně.
* DNL Reader s příponou dnl, .exe
Výstup z programu Desktop Author použitelný samostatně nebo v DNL Reader
software.
* DjVu s příponou .djvu
Tento formát se hlavně specializuje na zpracování a ukládání obrázků.
* TEI Lite s příponou .xml
Specifický formát spojený s Text Encoding Initiative (TEI), která zastřešuje několik
velkých a zajímavých projektů.
* FictionBook s příponou .fb2
XML formát, který pochází z Ruska. Neurčuje podobu dokumentu. Udává vnitřní
logickou strukturu. Formát FictionBook se nejvíce hodí pro konverzi do ostatních
formátů elektronických knih, automatizované zpracování a indexaci dokumentu,
protože obsahuje metadata a sadu významových značek pro nadpisy, citace,
epigrafy a verše. Tvorba a editace elektronických dokumentů je umožněna
programem FB Writer.
* DAISY s příponou .dtb
XML formát, který využívá mezinárodní konzorcium knihoven (DAISY).
Podporuje také audio e-knihy.

* Arghos Reader s příponou .aeh
Proprietární XML formát, používá ho společnost Arghos Diffusion. Umožňuje
DRM. Je XML formát společnosti Arghos Diffusion. Umožňuje DRM a nutností je
použití Arghos Player/Reader aplikace. Podporuje i jiné formáty – video nebo
PDF.

'''Použité zdroje:'''
<references />

====technologie====
''Zpracovala: Kateřina Kopecká (382631)''

Stav: odevzdáno, opraveno

Čtečky elektronických knih se od většiny jiných zařízení odlišují svým specifickým displejem, který je založen na technologii elektronického papíru (electronic paper) a elektronického inkoustu (E-Ink). Elektronický papír se do určité míry podobá klasickému papíru. Díky vysokému kontrastu je dobře čitelný i na přímém slunci (na rozdíl od LCD displejů např. v tabletech, které jsou založeny na technologii tekutých krystalů a při zobrazování vyzařují světlo), nedochází k odleskům ani omezení pozorovacích úhlů, povrch papíru je odolný proti poškrábání. Displej nemusí být neustále podsvětlován (jako např. u monitorů počítačů), energie je spotřebovávána pouze při překreslení obrazu, ne na jeho udržování.<ref name="pavela">PAVELA, Tomáš. ''Fenomén elektronická kniha: analýza současného stavu'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 85 s., xvii s. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/177800/ff_m/pavela_diplomova_prace.pdf.</ref> Tím je minimalizována spotřeba celého zařízení, čtečky vydrží na jedno nabití akumulátoru i několik týdnů. Z tohoto důvodu se výdrž elektronických čteček pro lepší orientaci udává v počtu překreslených stránek; řádově se jedná o tisíce "přečtených" stránek na jedno nabití.<ref name="zonerbooks">''Zonerbooks.cz'' [online]. 2010 [cit. 2011-11-07]. Popis technologie E-Ink. Dostupné z:
http://www.zonerbooks.cz/inpage/popis-technologie-e-ink/.</ref>

'''Elektronický papír'''

Elektronický papír je zastřešující výraz pro zobrazovací zařízení, jejichž základ tvoří kombinace tekutých krystalů a ohebného plastu.<ref name="pavela">PAVELA, Tomáš. ''Fenomén elektronická kniha: analýza současného stavu'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 85 s., xvii s. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/177800/ff_m/pavela_diplomova_prace.pdf.</ref> Poprvé byla technologie elektronického papíru (označován jako tzv. SmartPaper) představena Nicholasem N. Sheridonem v roce 1975 ve výzkumném centru PARC firmy Xerox. Mnohem většího úspěchu však dosáhl až profesor Joseph Jacobson z americké MIT v polovině 90. let 20. století, když se svým týmem vyvinul E-Ink. Použili princip, který vyžadoval přísun energie nikoli pro udržení textu, jak je to běžné u většiny zobrazovacích zařízení, ale pouze pro jeho změnu. Tento zobrazovací systém byl navíc dostatečně tenký a odolný na to, aby se přiblížil klasickému papíru.<ref name="historie">KRYBUS, Vojtěch. ''Technologie elektronického inkoustu - historie a vývoj'' [online]. 2003 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xkrybus2003.htm.</ref>

'''Princip zobrazování'''

Elektronický inkoust je složen z milionů miniaturních mikrokapslí o průměru lidského vlasu. Každá mikrokapsle obsahuje pozitivně nabité bílé částice a negativně nabité černé částice, které plavou v čirém roztoku. Mikrokapsle jsou uloženy mezi elektrodami a jsou vystaveny působení elektrického pole.<ref name="e-kniha">JIŘIŠTĚ, Vojtěch. ''Elektronická kniha z pohledu teorie nových médií'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 58 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí diplomové bakalářské práce Mgr. Zuzana Kobíková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/342506/ff_b/Elektronicka_kniha.pdf.</ref> Pokud působí záporné elektrické pole, přesunou se bílé částečky do vrchní části a stávají se viditelnými na displeji. Naopak černé částečky se přesouvají do spodní části a nejsou viditelné. Jestliže se proces otočí, zviditelní se černé částečky.<ref name="inkoust">HORÁKOVÁ, Kamila. ''E-kniha - historie, současnost a budoucnost'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 70 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové bakalářské práce Mgr. Marie Chladilová. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/341790/ff_b/Bakalarska_prace-Kamila_Horakova.pdf.</ref> Elektronický inkoust je tedy natištěn na vrstvě plastikového filmu, který je zalaminován k vrstvě elektrického obvodu. Elektrický obvod pak vytváří motiv, který je obsluhován pomocí předprogramovaného ovladače.<ref name="pavela">PAVELA, Tomáš. ''Fenomén elektronická kniha: analýza současného stavu'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 85 s., xvii s. příl. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/177800/ff_m/pavela_diplomova_prace.pdf.</ref> Kapsle lze nanést na libovolný druh povrchu (např. na papír, látku, sklo, plast). Není tak vůbec žádný problém vytvářet ohebné displeje různých tvarů, což této technologii slibuje do budoucna velmi rozmanité využití.<ref name="e-kniha">JIŘIŠTĚ, Vojtěch. ''Elektronická kniha z pohledu teorie nových médií'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 58 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí diplomové bakalářské práce Mgr. Zuzana Kobíková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/342506/ff_b/Elektronicka_kniha.pdf.</ref>

'''Schéma technologie elektronického inkoustu:'''<ref name="obrazek">''Barnes&Noble Nook | čtečky elektronických knih'' [online]. 2010-09-02 [cit. 2011-11-07]. Co je to elektronický inkoust?. Dostupné z: http://nook.funsite.cz/co-je-to-elektronicky-inkoust/</ref>

[[Soubor:E-ink.png]]

[[Soubor:E-ink-color.jpg|thumb|Barevný elektronický inkoust]]'''Barevný elektronický inkoust'''
Kromě černobílého elektronického inkoustu se setkáme i s barevným inkoustem (např. čtečky firmy Hanvon). Princip barevného inkoustu spočívá v tom, že na černobílých mikrokapslích je tenký filtr obsahující zelené, modré, červené a bílé subpixely, jejichž kombinací vzniká barevný pixel.<ref name="color">Triton Color ePaper Technology Unveiled by E Ink. In: ''The eBook Reader Blog: eReader and Tablet Reviews and News'' [online]. 2010-11-09 [cit. 2012-01-26]. Dostupné z: http://blog.the-ebook-reader.com/2010/11/09/triton-color-epaper-technology-unveiled-by-e-ink/</ref>

'''Výhody E-Ink technologie:'''
* výborná čitelnost ze všech úhlů i na přímém slunci
* absence podsvícení u displeje - nezatěžuje oči jako běžné monitory a LCD displeje
* výdrž čteček - po nabití vydrží několik tisíc otočených stránek<ref name="inkoust">HORÁKOVÁ, Kamila. ''E-kniha - historie, současnost a budoucnost'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 70 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí diplomové bakalářské práce Mgr. Marie Chladilová. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/341790/ff_b/Bakalarska_prace-Kamila_Horakova.pdf.</ref>
* malá spotřeba energie
* lepší orientace v publikacích (vyhledávání, záložky, štítky,…)<ref name="technologie">''Ečti.cz'' [online]. 2011 [cit. 2011-11-07]. Eink technologie. Dostupné z: http://www.ecti.cz/eink-technologie/</ref>

'''Nevýhody E-Ink technologie:'''
* displej není podsvícen - při čtení za horších světelných podmínek je nutné používat externí zdroj, což prodejci řeší nabídkou speciálních USB lampiček
* černobílé zobrazení v max. 16 stupních šedi (technologie barevného inkoustu není ještě tolik rozšířena - např. čtečka firmy Hanvon)
* technologie neumožňuje rychlé změny obrazu (nelze zobrazit animace, video)<ref name="e-kniha">JIŘIŠTĚ, Vojtěch. ''Elektronická kniha z pohledu teorie nových médií'' [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 58 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí diplomové bakalářské práce Mgr. Zuzana Kobíková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/342506/ff_b/Elektronicka_kniha.pdf.</ref>

'''Použité zdroje:'''
<references />

====čtečky (Iveta Jansová, UČO 383008)====
Zpracovala: Iveta Jansová (383008 
Stav: odevzdáno, opraveno

'''Základní informace''' 
Čtečky e- knih jsou elektronická zařízení, na nichž lze číst textové informace (knihy, časopisy, články i vlastní dokumenty). Od dalších podobných zařízení, kterými jsou například mobilní telefony, monitory počítačů, notebooky a tablety, se liší především v jiné technologii zobrazování, založené na použití tzv. elektronického inkoustu (e-ink). Displeje s touto technologií jsou vysoce kontrastní a čitelné i za ostrého slunečního světla. Nebývají podsvícené, tudíž velmi připomínají klasický papír a čtení není tak namáhavé pro oči. Není energeticky tak náročný, takže na jedno nabití vydrží čtečky několik tisíc otočených stránek. 

'''Výhody a nevýhody elektronických čteček''' 
+ dlouhá výdrž baterie 
+ možnost mít u sebe několik stovek knih najednou – snadnější pro cestování i uskladnění 
+ vyhledávání v textu 
+ jednoduchý nákup, knihu máme hned, nemusíme do knihkupectví, nebo čekat, než kniha dorazí poštou, možnost sehnat i knihy, které se už nevydávají 
+ nižší cena e-knih oproti běžné knize 

- stále ještě vyšší cena čteček 
- problém s nedostatkem nových e-knih, především v češtině 
- při poškození přístroje – nenávratná ztráta všech knih 

'''Elektronický inkoust''' 
Displeje čteček se skládají z tzv. elektronického inkoustu (anglicky e-ink), který představuje nový způsob zobrazování. Díky němu jsou displeje skvěle čitelné za všech světelných podmínek. Více informací o elektronickém inkoustu najdete v hesle [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje#technologie technologie].

'''Výdrž baterie''' 
Čtečka spotřebovává energii pouze při změně stavu na displeji. Například při otáčení stránek. Výdrž u těchto přístrojů je tedy velmi dlouhá. Nabíjí se potom jednoduše pomocí USB portu z počítače. 

'''Formáty el. knih''' 
Většina čteček podporuje různé formáty elektronických knih. Nejrozšířenějšími jsou ePub, PDF, PRC. Mimo je ale jsou schopny číst i text ve formátu TXT či jednodušší HTML. 

'''Základní typy čteček''' 
Čtečky lze rozdělit do dvou základních skupin - čtečky vázané ke konkrétnímu obchodnímu modelu pro prodej eknih a čtečky univerzální. 
Mezi nejznámější zástupce čteček patří:
[[Soubor:Kindle4.jpg|thumb|right|80px|Amazon Kindle 4]]
'''Amazon Kindle'''
K první skupině patří čtečka Kindle, která je svázána s obchodem '''Amazon'''<ref>Amazon.com [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.amazon.com/ </ref>. Prozatím poslední 4. řada představuje několik nových modelů, které mají nahradit jejich slavného předchůdce Amazon Kindle 3 (nově pojmenovaného Keyboard). Jedná se o Kindle 4 (který na rozdíl od Kindlu 3 postrádá klasickou klávesnici), Kindle Touch, který je prvním dotykovým modelem tohoto výrobce a Kingle Fire, jenž se jako první může pyšnit barevným displayem a je už řazen spíše mezi tablety. 
Recenze Kindle 4 najdete na: '''PC magazín'''<ref>PERNICKÝ, Štěpán. Recenze elektronické čtečky knih Amazon Kindle. PC Magazín.cz [online]. © 2009 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.pcmagazin.cz/multimedia/recenze-elektronicke-ctecky-knih-amazon-kindle</ref>, '''Linuxexpres'''<ref>ČEVELA, Lubomír. Recenze čtečky knih Amazon Kindle 4. Linuxexpres.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/hardware/recenze-ctecky-knih-amazon-kindle-4
</ref>, '''Eboocek.cz'''<ref>NEKOLA, Jiří. Recenze Kindle 4: pokrok v rozměrech. Eboocek.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.eboocek.cz/2011/09/recenze-kindle-4-pokrok-v-rozmerech/
</ref>

[[Soubor:Nook-touch.jpg|thumb|left|80px|Nook Simple Touch]]
Dalším významným představitelem e-čteček je '''Nook''' od společnosti '''Barnes and Noble'''<ref>Barnesandnoble.com [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.barnesandnoble.com/ </ref>. Nejznámějším přístrojem je Nook Classic, který disponuje dvěma displeji. Prvním klasickým e-inkovým a druhým, menším ve spodní části čtečky, který je barevný a dotykový (slouží např. pro zobrazení náhledů obálek knih). Nová řada Nooků má podobně jako kindle svého dotykového zástupce Nook Siple Touch a Nook Color, který stejně jako Kindle Fire, je už především tabletem. 
Na české stránce '''Barnes&Noble Nook'''<ref>Barnes&Noble Nook [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://nook.funsite.cz/neco-o-me/</ref> jsou textové i video recenze na všechny zatím existující představitele čteček Nook. Velmi obsáhlá recenze Nook Color je k přečtení na '''pdasoft.cz'''<ref>TOPOLSKY, Joshua. Recenze barevné čtečky Nook Color založené na Androidu. PDAsoft [online]. ©2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.pdasoft.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5050
</ref>. Pro více informací o Nook Simple Touch rozhodně nepřehlédněte recenzi '''eBook - Vše o elektronických knihách'''<ref>Nook Simple Touch – Recenze. EBook – Vše o elektronických knihách a čtečkách [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: ebook.jdrabek.cz/nook-simple-touch-recenze/
</ref>.

[[Soubor:Sony.reader.wi-fi.jpg‎|thumb|right|80px|Sony Reader Wi-Fi]]
Trojici nejznámějších výrobců čteček uzavírá společnost Sony<ref>Sony.net [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.sony.net/ </ref> a její e-čtečka '''Sony Reader''', jejíž poslední model nese název '''Sony Wi-Fi Reader''' nebo také oficiálnější Sony PRS-T1. Tato čtečka se dle údajů výrobce může pochlubit nejnižší váhou, šest palců velkým displejem, českým menu (které např. Amazon Kindle nemá) a třeba i červenou barvou, která jej také odlišuje od ostatních čteček, které zůstávají u konzervativní černé nebo bílé varianty. 
Pro více informací o Sony Wi-Fi Reader doporučuji obsáhlou recenzi na '''Bookfan.cz'''<ref>Recenze e-book čtečky Sony PRS-T1 (1. část). Bookfan.eu [online]. 30. 11. 2011 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.bookfan.eu/blog/rady-tipy-a-navody/255-recenze-e-book-ctecky-sony1-cast/
</ref>, kde najdete o této čtečce naprosto všechno.

[[Soubor:ipad.jpg‎|thumb|left|80px|iPad 2]]
Posledním přístrojem, který patří do první skupiny vázané ke kontrétnímu vydavateli, je '''iPad''' od americké společnosti '''Apple''' <ref>Apple.com [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.apple.com/
</ref>. Pro více informací o nejnovějším modelu iPad 2 doporučuji obsáhlou recenzi stránky '''Mobilizujeme.cz'''<ref>SRB, Lukáš. Apple iPad 2 – recenze nástupce krále tabletů. Mobilizujeme.cz [online]. 28. 5. 2011 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://mobilizujeme.cz/clanky/apple-ipad-2-recenze-nastupce-krale-tabletu/
</ref>
Z těchto čteček lze přímo vstoupit bezdrátově do příslušného eshopu a eknihy nakupovat a stáhnout přímo do čtečky (pomoci 3G modemu ve čtečce, Wi-Fi). Tyto možnosti jsou zatím dostupné hlavně v USA. Knihy jsou většinou distribuovány ve specifickém formátu. Do čteček je samozřejmě možné nahrát i vlastní či jinde zakoupené eknihy přes USB nebo přes paměťovou kartu. 

Do druhé skupiny patří čtečky otevřené, které se neváží k žádnému knižnímu eshopu. Sem patří třeba čtečky společnosti '''Bookeen'''<ref>Booken.com [online]. © 2011 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://bookeen.com/en/
</ref>, jehož '''Cybook''' Opus je k dostání hned v sedmi barvách. Do rodiny Booken patří dále i klasický Cybook Orizon nebo dotykový Cybook Odyssey. 

Dalším prodejcem e-čteček je '''Jinke Hanlin'''<ref>Jinke.com [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.jinke.com/</ref> jehož modely oproti výše uvedeným značkám nepůsobí tak elegantně, nicméně si jistě najde své příznivce. Čtečky '''Jinke Hanlin''' se dělí do dvou sérií, označených písmeny A a V, přičemž následující číslo znamená velikost displeje v palcích. Série A má plnohodnotnou klávesnici (podobně jako Kindle 3/Keyboard), zatímco Jinke Hanlin V mají pouze několik ovládacích tlačítek, jako tomu je u většiny čteček, které jsou právě na trhu. 

[[Soubor:e-reading.jpg‎|thumb|right|80px|e-Reading.cz First Edition]]
'''Pocketbook'''<ref>PocketBook [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.pocketbook-int.com/cz/</ref> nabízí v současné době osm druhů čteček, které se člení podobně jako předcházející Hanlin do dvou řad - šestkové a devítkové, kde číslo určuje opět velikost displeje v palcích (např. '''PocketBook''' Pro 612). 

Posledním velkým zástupcem výrobců elektronických čteček je společnost '''iRiver'''<ref>iRiver Global [online]. © 2012 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.pocketbook-int.com/cz/</ref> se svou sérií '''iRiver Story''', která momentálně nabízí tři modely v bílé barvě Story, Story HD a Cover Story. 

V závěru ještě stojí za zmínění první česká čtečka našeho prodejce e-knih '''e-Reading'''<ref>e-Reading [online]. © 2010 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/</ref> '''e-Reading.cz First Edition''', která plně podporuje češtinu a stahování českých knih. 

Do těchto čteček je nutné nahrát eknihy přes USB nebo přenést SD kartou. Tyto čtečky obecně lépe podporují češtinu. 

'''Poznámky''' 
<references />

'''Zdroje''' 
1. LARSON, Lotta C. Digital Readers: The Next Chapter in E-Book Reading and Response. Reading Teacher [online]. 2010, roč. 64, č. 1, s- 15-22. [ci. 2011-10-21]. ISSN 00340561. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=f1024597-dc81-458c-a73e-0b55e5bff288%40sessionmgr111&vid=5&hid=107

2. BERTOLUCCI, Jeff. What You Need to Know About E-Reading. Kiplinger's Personal Finance [online]. 2011, roč. 65, č. 6, s. 78 [cit. 2011-10-21]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=f1024597-dc81-458c-a73e-0b55e5bff288%40sessionmgr111&vid=6&hid=107

3. KHO, Nancy Davis. E-Readers and Publishing's BOTTOM LINE: The Opportunities and Challenges Presented by the Explosion of the E-Reader Market [online]. 2010, roč. 33, č. 3, s. 30-35. [cit. 2011-10-21]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=7&hid=107&sid=f1024597-dc81-458c-a73e-0b55e5bff288%40sessionmgr111

4. TROTT, B., DUNNEBACK, K. (2011). E-books and Readers' Advisory. Reference & User Services Quarterly, 50(4), 325-329. Retrieved from EBSCOhost. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=8&hid=107&sid=f1024597-dc81-458c-a73e-0b55e5bff288%40sessionmgr111

====prodejci e-knih (Dominika Frömelová UČO 384298)====

Zpracovala: Dominika Frömelová (384298)

Stav: (opraveno)

Prodejem e-knih se v současné době zabývá několik firem na našem trhu, ale rozhodně zatím není možné sehnat všechny nové knihy. Problém většinou spočívá v autorských právech a také v tom, že některá nakladatelství knihy jako e-book nevydávají. V roce 2011 se k vydávání e-book přidalo například nakladatelství Paseka s knihami svého stěžejního autora Petra Šabacha.<ref>VYLEŤAL, Martin. Bude úspěch, když se v příštím roce prodají e-knihy za 50 milionů korun. Lupa [online]. [cit. 30.12. 2011]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/bude-uspech-kdyz-se-v-pristim-roce-prodaji-e-knihy-za-50-milionu-korun/</ref> 
Knihy můžete většinou zakoupit ve formátech ePub, pdf a mobi (standardně pro Amazon Kindle). U některých knih jsou dostupné všechny formáty a většinou jsou dostupné alespoň dva formáty, ale jsou i knihy, které si zakoupíte pouze ve formátu pdf. Ebux a Rájknih.cz nabízí knihy na platformě Wooky. 
Všichni prodejci e-knih vyžadují vytvoření účtu a přihlášení. Po zaplacení objednané knihy, je kniha zpřístupněna ve vaší osobní knihovně, odkud ji můžete pohodlně stáhnout.

'''Kosmas''' 
[[Soubor:Kosmas.png]]

Nejnověji na našem trhu nabízí elektronické knihy nakladatelství Kosmas. Mimo samotných e-knih má na svých stránkách i návod jak číst e-knihy, informace o formátech a čtečkách. 
Při hledání knih na stránkách Kosmas se můžete orientovat podle ceny, autora, jazyka nebo dle oddělení, ale můžete knihy vyhledávat i rovnou dle formátu. Je zde nabízena také naučná literatura, ale v podstatně menším množství než např. krásná literatura. Pokud se na stránku připojíte bez jasného záměru, můžete využít doporučené e-knihy, kde jsou zastoupeny novinky a nejprodávanější knihy. 
V tuto chvíli (28.1.2012) nabízí Kosmas 85 knih ke stažení zdarma. Nejvíce zastoupen je Karel Čapek. 

'''ebux''' 
[[Soubor:Ebux_logo.png]]

Ebux nabízí knihy pouze pro platformu Wooky. Na svých stránkách nabízí Wooky téměř pro všechny operační systémy mimo OS Linux. Uživatel si musí zřídit u prodejce účet a na něj může zaregistrovat několik zařízení, kde potom může zakoupené knihy číst, běžně tak můžete knihu číst na mobilním telefonu nebo na počítači, podle toho, kde se právě nacházíte. Nevýhodou je formát pouze pro Wooky, který nepodporují ostatní čtečky. Snaží se nabízet i klasickou čtečku knih, která je však spíše tabletem. 
Knihy si můžete vybírat podle kategorií a nechybí ani populárně naučná literatura nebo cestování. Dále nabízí průvodce ze známé řady Lonely Planet. V případě zakoupení takového průvodce však vzniká problém se správným zobrazením map a plánků, které nelze na mobilním zařízení zvětšit a tím se funkce plnohodnotného průvodce značně omezí (vyzkoušeno na mobilním telefonu Nokia N8 s operačním systémem Symbian Anna, verze 025.007). 
Riziko nákupu, který by vám plně nevyhovoval, můžete snížit stažením kapitoly na zkoušku. 
Mimo obvyklé kategorie nabízí ebux ještě žebříček nejprodávanější knih a e-periodika jako jsou Moderní byt, Báječná žena, Computerworld a další. 
Knihy zdarma ke stažení jsou nejvíce od spisovatelů: Božena Němcová, Karel Čapek, Jan Ámos Komenský, Jaroslav Vrchlický apod.

'''Rájknih''' 
[[Soubor:rajknih.png]]

Podobně jako ebux používá pro čtení Wooky a také stejným způsobem umožňujeme kromě klasicky známých plateb za eknihy i platbu prostřednictvím mobilního telefonu a nákup některých časopisů. Oba prodejci mají i velice podobné webové stránky a také nabízejí navrhnout knihu, které vám mezi ebook chybí. 
Mimo klasickou beletrii nabízí i naučnou literaturu a učebnice a slovníky, kde má nejvíce zastoupeny knihy pro žáky základních škol.

'''Palm knihy''' 
[[Soubor:Logo-palmknihy.png]]

Palmknihy opět nabízejí návod jak číst e-knihy s doporučením jednotlivých programů pro čtení na různých zařízeních a různých operačních systémech a případně i s možností jejich stažení. 
Palmknihy původně nabízeli pouze knihy zdarma a návody na čtení knih v mobilních zařízeních, dnes zde již můžete knihy i koupit. 
Před rozhodnutím, zda si knihu z tohoto obchodu koupit, si můžete stáhnout testovací knihu k vyzkoušení, zda vám tyto knihy vyhovují. 
Na stránkách se můžete orientovat podle tipů nebo podle kategorie literatury, navíc palmknihy uvádí na své hlavní stránce i recenze, takže se můžete velice rychle zorientovat v novinkách. Je zde poměrně dost zastoupena odborná literatura včetně možnosti zakoupení některých středoškolských učebnic. 

'''eReading''' 
[[Soubor:Ereading.gif]]

Tento portál nabízí mimo prodej knih i svou čtečku, která je první čtečkou e-knih s přímým přístupem k českému obsahu.<ref>eREADING. eReading.cz uvádí první čtečku e-knih s přímým vstupem k českému obsahu. ''eReading'' [online]. 2010 [cit. 28.1.2012]. Dostupné z http://www.ereading.cz/cs/tiskove-zpravy</ref> Samozřejmě ani zde nechybí návod ke čtení e-knih včetně videonávodů. 
Základní rozdělení je na beletrii a odbornou literaturu, ale vybírat můžete i podle toho, zda chcete vybírat z novinek, bestsellerů nebo podle autorů. V oblasti odborné literatury nabízí nejvíce knih z oblasti lékařství. 
Přes tlačítko filtr e-knih můžete nastavit značku své čtečky a vybírat z podle formátu knih určených pouze pro vaši čtečku. 

'''Libri''' 
[[Soubor:librilogo.jpg]]

Libri nabízí knihy pouze ve formátu Pdf. Knihu si můžete zakoupit pro čtení na obrazovce počítače či pro čtení a tisk. Před samotným zakoupením knihy si můžete její část přečíst. 
Jsou zde knihy nakladatelství Libri a dělí je podle edičních řad na: Stručná historie států, Otazníky našich dějin, Slovníky spisovatelů, Mytologie a religionistika a Další. V kategorii Další jsou zastoupeny encyklopedie z různých oborů. Vzhledem k ceně klasických vydání encyklopedií, je tato verze finančně zajímavá, protože ve verzi pro čtení nedosahuje poloviny ceny normální knihy a ve verzi pro tisk je mírně nad ní. 

'''Wknihy''' 
[[Soubor:Wknihy.gif]]

Wknihy podporují čtečku Amazon Kindle nebo program Mobipocket Reader.
Nabízí RSS pro odběr novinek a také koupi e-knihy s věnováním. Dělení e-knih na stránce je na Beletrii a Ostatní nebo si můžete otevřít pouze Novinky. Je zde sice i kategorii Nejprodávanější, ale není zvýrazněna a nachází se až ve spodním rohu stránky, takže vás nutí ji spíše hledat. 
Wknihy prodávají nejmenší výběr literatury z výše jmenovaných. Navíc nabízejí zpoplatněně některé knihy, které jiný prodejce e-knih nabízí zdarma. Příkladem může být Podhorská vesnice od Boženy Němcové, kterou Wknihy nabízejí za 10 Kč, ale například ebux nebo Kosmas tuto knihu nabízí ke stažení zdarma. 

Další české knihy, ale v omezeném množství můžeme koupit například přes nakladatelství [http://www.academia.cz Academia].

'''Cizojazyčné knihy'''

E-book můžete samozřejmě zakoupit i v cizojazyčné verzi. Potom pravděpodobně použijete [http://www.amazon.com Amazon] nebo [http://www.http://ebookstore.cz/ ebookstore.cz].

'''Poznámky'''

<references />

'''Použité zdroje'''

VYLEŤAL, Martin. Bude úspěch, když se v příštím roce prodají e-knihy za 50 milionů korun. Lupa [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/bude-uspech-kdyz-se-v-pristim-roce-prodaji-e-knihy-za-50-milionu-korun 
eREADING. eReading.cz uvádí první čtečku e-knih s přímým vstupem k českému obsahu. ''eReading'' [online]. 2010 [cit. 28.1.2012]. Dostupné z http://www.ereading.cz/cs/tiskove-zpravy 
Kosmas: internetové knihkupectví. [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://www.kosmas.cz/ 
Ebux.cz. [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://www.ebux.cz/ 
Palmknihy: knihy ve vaší dlani. [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/ 
Ereading: e-book store. [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/ 
Libri: elektronické knihy. [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://virtualni.libri.cz/ 
Wknihy. [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://wknihy.cz/ 
Rajknih. [online]. [cit. 28.01. 2012]. Dostupné z: http://rajknih.cz/ 

====půjčování e-knih (Marie Packová UČO: 384107)====
Zpracovala: Marie Packová UČO: 384107

Stav: odevzdáno, opraveno

'''Půjčování e-knih mezi uživateli'''

V roce 2011 proběhla tiskem zpráva, že firma Amazon umožnila svým uživatelům půjčovat zakoupené e-knihy přátelům. Nebyla ale první - tento způsob půjčování zavedla pro své uživatele firma Barnes and Noble již v roce 2009.

"Pravidla pro půjčování e-knih:
* s půjčováním musí souhlasit vydavatel knihy
* knihu lze půjčit na čtrnáct dní
* aktuálně vypůjčenou knihu si její majitel nemůže číst
* knihu lze půjčit pouze jednou
* knihy nelze půjčovat přímo z přístroje, dělá se to na webu prodejce
* půjčující musí být zákazníkem stejného prodejce jako půjčovatel
* služba může být regionálně omezená "<ref>Upraveno z: POLÁČEK, Jiří. ''Cesta k elektronickým knihám povede přes jejich půjčování.'' Lupa.cz [online]. 2011[cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesta-k-elektronickym-kniham-povede-pres-jejich-pujcovani/ </ref>

'''Půjčování e-knih knihovnami'''

''Půjčování e-knih v zahraničí''

V mnoha státech již půjčování e-knih v knihovnách několik let bez problémů funguje. Obvykle se půjčuje pouze obsah, knihovny většinou čtečky nekupují jednak kvůli tomu, že jednotlivé formáty knih nejsou kompatibilní se všemi čtečkami, jednak z obavy, že vzhledem k rychlému vývoji elektroniky by jim tyto čtečky rychle zastaraly. V zahraničí existuje mnoho vydavatelství, která umožňují knihovnám půjčovat jejich e-knihy. V rámci zabezpečení obsahu ale knihovnám nepůjčují tato díla přímo, ale přes třetí stranu – poskytovatele, který obvykle jedná jako zástupce více vydavatelství.
Příklady poskytovatelů: Amazon a OverDrive (používá např. USA, GB), DiViBib a služba Onleihe (GER).
Prozatím to vypadá, že většina zahraničních veřejných knihoven, která již má způsob půjčování e-knih vyřešený, zvolila tento způsob využití platformy nějakého poskytovatele.
Poskytovatelé obvykle nabízejí dva druhy výpůjček:

a) Nákup jednotlivých el. titulů: funguje na stejném principu jako klasická výpůjčka – je-li kniha vypůjčena, je vyjmuta z oběhu.

b) Předplatné: po zaplacení ročního poplatku má uživatel neomezený přístup k obsahu.

Dosud měly knihovny zakoupený obsah za účelem půjčování na neomezenou dobu. Na jaře 2011 ale druhé největší vydavatelství USA HarperCollins vydalo prohlášení, že změní podmínky na 26 výpůjček, po nichž se kopie titulu smaže a knihovna bude muset titul koupit znovu. Vydavatelství tak činí z obavy snížení prodeje svých knih. Knihovny jsou tímto přístupem rozhořčeny a mají obavu, že se podobně zařídí i další vydavatelství.

''Půjčování e-knih v ČR''

I když trh s e-knihami v ČR již nějakou dobu funguje, půjčování e-knih v knihovnách zatím vázne. Může za to několik skutečností.
Zatím nebyla určena závazná jednotná pravidla jak e-knihy půjčovat a za jakých podmínek, kterými by se všechny knihovny v ČR řídily. Prozatím se knihovny, které už půjčování e-knih zavedly k dané problematice postavily různě. Některé půjčují pouze čtečky bez obsahu, některé pouze obsah, jiné obojí. Půjčují se vesměs zahraniční knihy.

Knihovny také nabízejí využití plnotextových databází e-knih, které mají předplacené. (Např. Ebrary, Gale Virtual Reference Library.)

Ebrary nabízí různé licence pro jednoho nebo více uživatelů. Zpřístupňuje kolekce e-knih, ke kterým se po zaplacení poplatku může uživatel připojit a číst je. Při využití možnosti trvalého nákupu titulů si knihovna může jednotlivé tituly z kolekcí volně vybírat. U tohoto modelu knihovna jednorázově zaplatí a poté má přístup ke knihám nastálo. Uživatel knihovny se může on-line připojit a neomezeně číst v celé databázi. S jedním dokumentem může pracovat souběžně neomezený počet osob, vzdálený přístup je umožněn přes HAN nebo Shibboleth. Uživatel si může dokument i vytisknout, ovšem pouze dle podmínek fair-use tzn. 40 stránek/den. Od listopadu 2011 je také nově umožněno si z ebrary knihy vypůjčit na přenosná zařízení, které podporuje Adobe Digital Edition anebo v horší kvalitě uložit do pdf. Uživatel si může z ebrary půjčit až 10 e-knih na 14 dní. Obvykle si tyto knihy může půjčit více uživatelů současně, u knih některých vydavatelů ale nelze knihy půjčovat vůbec.

Knihovny také využívají mezery v zákonech - smí pro svoji potřebu digitalizovat. Tyto knihy „půjčují“ prezenčně ve studovně. (např. e-prezenčka na MU). Na to ale uživatelé už moc neslyší, chtěli by mít možnost připojit se vzdáleně. Knihovny ale musí zabezpečit, aby materiál nebylo možné zkopírovat.

Půjčování e-knih vázne především na skutečnosti, že v češtině existuje v podobě e-knihy jen velmi malé množství beletrie. Knihovny prozatím mohou disponovat jen volným dílem – knihami, které mají již volná práva nebo která uvolnil autor – jedná se o režim Open Access (např. Městská knihovna v Praze má takto k dispozici téměř 200 knih (Němcová, Erben, Mácha atd.). Knihovny poskytují tento volný obsah k dispozici ke stažení.

Vzhledem k tomu, že by se knihovny také rády dostaly k regulérnímu půjčování současné komerční literatury, snaží se nyní intenzivně o navázání spolupráce s vydavatelstvími. Vydavatelství jsou k e-knihám celkově velmi nedůvěřivá, protože stejně jako zahraniční vydavatelé mají strach o ušlý zisk. Knihovny se s nimi snaží dohodnout na nějakém společně přijatelném efektním a praktickém řešení, které by vyhovovalo jak ideálům knihoven, tak ekonomickým požadavkům nakladatelství. Prozatím se knihovnám podařilo navázat jednání s vydavatelstvími Grada a Portál.

Knihovny by chtěly začít jednotně používat nějaké rozhraní, portál, společné úložiště e-knih. O této problematice také intenzivně jednají s případnými dodavateli technologií (Wooky, 3M, eReading). Prozatím je nejdále v jednání Wooky, které nabízí platformu Wooky a pro potřeby knihoven chce vytvořit speciální E-knihovnu Wooky. Ta by měla obsahovat nabídku komerčních knih, časopisů a novin a také knihy volné + obsah ze zdrojů knihoven (knihovnami již zdigitalizované knihy).

'''Poznámky:'''
<references />
'''Zdroje:'''

BLAŽEJOVÁ, Michaela. ''E-knihy v knihovnách.'' Inflow: information journal [online]. 2012, roč. 5, č. 1 [cit. 2012-01-30]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/eknihy-v-knihovnach>. ISSN 1802-9736.

HÁJKOVÁ, Zuzana. ''Čtečky knih: A co dál.'' Techlib.cz [online]. 2011-11-14 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/CS/1729-e-knihy-a-zkusenosti-knihoven

KRČÁL, Martin. ''Elektronické informační zdroje (VIKBA20): 7. Problematika elektronických knih'' [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 25. listopadu 2011 [cit.2011-12-30]. Dostupné z Studijní materiály předmětu VIKBA20

POLÁČEK, Jiří. ''Cesta k elektronickým knihám povede přes jejich půjčování.'' Lupa.cz [online]. 2011[cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesta-k-elektronickym-kniham-povede-pres-jejich-pujcovani/

SVOBODOVÁ, Lucie. ''E-knihy v ČR: stav, trendy, budoucnost.'' Brno: Masarykova
univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví,
2011, 51s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Martin Krčál, DiS.

VYMĚTALOVÁ, Jana. ''Elektronické knihy a jejich budoucnost ve veřejných knihovnách.'' Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 43 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Eva Měřínská.

====aktuální situace v ČR (Jana Lánová, UČO: 382377) ====
Zpracovala: Jana Lánová, UČO: 382377

Stav: odevzdáno

'''Úvod'''

V průběhu roku 2011 se situace ohledně eknih v Česku začala měnit k lepšímu. Rozšířila se nabídka titulů a vzrostl počet zařízení, na nichž je lze číst. V současnosti mezi ečtenáři v České republice převažují tzv. geekové a early adopters, kteří zkoušejí novou technologii a jsou k ní velmi nakloněni.<ref name="ct"/> Podobně jako na vyspělých trzích však začínají převažovat klasičtí čtenáři knih – ženy ve vyšším středním věku.<ref name="ct"/> Velkým problém je roztříštěnost českého trhu, neochota nakladatelů digitálně distribuovat svou produkci a jejich požadavky na ochranu eknih. Sitace v ČR připomíná USA před šesti lety, měli bychom je dohnat během čtyř let.<ref name="ct">HERGERTOVÁ, MICHAELA. Rozmach elektronických knih. In: ''Ekonomika ČT24 a Studio burza''. TV, ČT24, 21. října 2011, 21:25. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095417821-ekonomika-ct24-a-studio-burza/211411058021021-ekonomika-ct24/.</ref>

'''Nabídka knih'''

Nabídka titulů je velmi omezená. Většinou se jedná o druhořadé knihy, které se v běžné síti knihkupectví neusadily. V roce 2011 se v některých eshopech začaly objevovat i nové tituly – například velmi populární Milenium od Stiega Larssona. Právě nedostatek výběru eknih brzdí rozmach českého trhu.<ref name="ct"/> Palmknihy nabízí přibližně 4 300 titulů, dohromady je v češtině k dispozici přibližně 7–8000 eknih.<ref name="ct"/> V druhé polovině roku 2011 se situace začala měnit k lepšímu, elektronické verze svých knih uvolnila větší nakladatelství a na trhu se tak objevily zajímavé tituly například od Petra Šabacha.<ref name="paseka">AUST, Ondřej. Paseka začíná vydávat knihy elektronicky na Palmknihy.cz, začíná Šabachovým Hovno hoří. In: ''Mediář'' [online]. 2011-10-12 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.mediar.cz/paseka-zacina-vydavat-knihy-elektronicky-na-palmknihy-cz-zacina-sabachovym-hovno-hori/.</ref> V srpnu 2011 eReading spolu s nakladatelstvím Carpe diem vydal první českou videoknihu – Afrikou na dohled autora Michala Huvara.<ref name="videokniha">AUST, Ondřej. Portál eReading.cz nabízí dílo Škvoreckého a první videoknihu pro iPad. In: ''Mediář'' [online]. 2011-08-18 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.mediar.cz/portal-ereading-nabizi-dilo-skvoreckeho-a-prvni-videoknihu-pro-ipad/.</ref> Rovněž eReading nabízí téměř kompletní dílo Josefa Škvoreckého<ref name="videokniha"/> a bez Adobe DRM.<ref>EREADING. Příběh inženýra lidských duší I. (spisy - svazek 15). ''ereading.cz'' [online]. 2011 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/pribeh-inzenyra-lidskych-dusi-i--spisy--svazek-15-?eid=1659.</ref>

'''Nakladatelé, knihkupci, autoři'''

Čeští nakladatelé a knihkupci se elektronickým knihám převážně brání, jsou zde ovšem výjimky, v těchto případech se však většinou jedná o menší nakladatele. Velcí hráči mají k eknihám většinou spíše negativní vztah, bojí se pirátství, nízkých cen atp. Požadují tvrdém DRM. Ani knihkupci na tom nejsou o nic lépe, cítí se ohrožení novou formou distribuce a většinou eknihy považují za něco, co se neuchytí, a je ''„kuriozitou pro technologické nadšence“'', příkladem je rozhovor s Janem Kanzelsbergerem.<ref>KOVALÍK, Jan. České e-knihy nebudou, nikdo je nechce, tvrdí knihkupci. In: ''Aktuálně.cz'' [online]. 2011-02-18 [cit. 3011-12-31]. Dostupné z http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=691398.</ref> Naopak například šéfredaktor Paseky Stanislav Škoda, se vyjádřil, že ''„Věříme, že brzy budou postávat v metru desítky lidí se čtečkami a smát se stejně jako nad tištěnými knihami Petra Šabacha“''.<ref name="paseka"/> Pravděpodobně prvním čistě elektronickým nakladatelstvím v Česku se stalo [http://www.freetimepublishing.cz/ Freetime Publishing],<ref>AUST, Ondřej. Odstartovalo české vydavatelství elektronických knih Freetime Publishing. In: ''Mediář'' [online]. 2011-10-20 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.mediar.cz/odstartovalo-ceske-vydavatelstvi-elektronickych-knih-freetime-publishing/.</ref> které ovšem k 31. 12. 2011 nabízelo pouze čtyři tituly.<ref>FREETIME PUBLISHING. O nás. ''freetimepublishing.cz'' [online]. 2011 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.freetimepublishing.cz/.</ref> Například nakladatelství Grada se vyjádřila, že čistě elektronické vydání knihy se jim nevyplatí, ale počítá s ním do budoucnosti.<ref>AUST, Ondřej. Odborné nakladatelství Grada prodává e-knihy na eReading.cz. In: ''Mediář'' [online]. 2011-05-24 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.mediar.cz/odborne-nakladatelstvi-grada-prodava-e-knihy-na-ereading-cz/.</ref> Eknihy distribuuje prostřednictvím Palmknih, eReadingu a eLibellus. Od druhé poloviny roku 2011 nabízí eknihy také nakladatelství Kniha Zlín.

'''Cena'''

Cena je většinou hluboko pod oceněním papírové knihy. Na rozdíl od klasických knih je na ně uvalena základní sazba DPH, neboť zákon s nimi nepočítá a považuje je za službu, nikoli za knihu. Pokus zjistit, jak funguje a jestli vůbec existuje český trh, učinil například Patrick Zandl, který pouze v elektronické verzi vydal svou knihu Koncernová pětiletka. Podle údajů z jeho tweetu se prodalo přibližně 500 kusů, například jeho další kniha Pilíře Země, která je na Palmknihách volně ke stažení, se stáhlo okolo 13 000.<ref>ZANDL, Patrick. [Knižní update: Flotila Země...] In: ''Twitter'' [online]. 2011-12-01 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z https://twitter.com/#!/tangero/status/142339519801335809.</ref> Dalším pokusem zjistit situaci na trhu je například snaha Pavla Říhy překládat texty Lea Babauty. Jak píše Pavel Říha ve svém e-mailu ze dne 19. prosince 2011 knihu ''20 tajemství motivace'' nabízel ve třech platebních módech – zdarma (staženo přes 2000×), za 25 korun (zaplatilo 47 lidí) a za 45 korun (zaplatilo 71 uživatelů). Za 140 Kč nabízí další Babautovu knihu ''Stop prokrastinaci''. Podobným počinem je i kniha Podnikání v USA od Johna Vanhary. Ten nabízí knihu za tři ceny (1, 2 a 5 dolarů).<ref>VANHARA, John. ''Statistika prodeje me knihy'' [infografika]. 2011-06-15 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.podnikanivusa.com/2011/06/15/statistika-prodeje-me-knihy/</ref> Výzkum na poli eknih udělala agentura MEDIARESEARCH. Podle tohoto výzkumu jsou lidé ochotní za čtečku dát okolo tisíce korun, maximálně však tři tisíce. Cenu eknihy očekávají zhruba třikrát nižší než u klasické.<ref>DOČEKAL, Daniel. Mediaresearch: Zájemci o e-knihy a čtečky čekají na lepší ceny. In: ''bookz.cz'' [online]. 2011-05-30 [cit. 3011-12-30]. Dostupné z http://www.bookz.cz/wordpress/2011/05/30/mediaresearch-zajemci-o-e-knihy-a-ctecky-cekaji-na-lepsi-ceny/ .</ref>

'''Eshopy'''

Prvním obchodem nabízejícím elektronické knihy byly u nás Palmknihy, které vznikly v roce 1999, kdy začaly nabízet knihy ke stažení zdarma.<ref name="nekola">NEKOLA, Jiří. Kdo je Jiří Vlček? [online]. In: ''eboocek.cz'', 2011-12-20 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z http://www.eboocek.cz/2011/12/kdo-je-jiri-vlcek/.</ref> Od roku 2006 knihy i prodávají.<ref>PALMKNIHY. O nás. ''Palmknihy.cz'' [online]. 2000–2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.palmknihy.cz/web/p/o-nas.</ref> Vydaly se cestou tzv. sociálního DRM, což ovšem znamená nutnost ověřování totožnosti zákazníka. Do každé zakoupené eknihy je poté implementován text s osobními údaji držitele dané kopie, čímž se má zabránit, aby tento soubor dále poskytoval zdarma.<ref name="nekola"/> Ovšem i tuto ochranu lze prolomit. Od roku 2012 ověření pomocí klasického dopisu již nebudou požadovat, zároveň však přistoupily i k tvrdému DRM, avšak dle svých slov se budou snažit tyto knihy dostat i do čteček (především Kindle), které DRM od Adobe nepodporují.<ref name="nekola"/> Palmknihy v roce 2011 prodaly přes 7 000 kusů.<ref>PALMKNIHY. In: ''Facebook'' [online]. [cit. 2011-12-30]. Dostupné z https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=298478040189185&id=152093931494264.</ref>

Dalším výrazným hráčem na českém trhu je eReading,<ref name="hlavenka">HLAVENKA, Jiří. Laskavý čtenář kupuje a čte elektronické knihy. In: Lupa.cz [online]. 2011-06-06 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.lupa.cz/clanky/laskavy-ctenar-kupuje-a-cte-elektronicke-knihy/.</ref> který vznikl v září 2010.<ref>EREADING. O projektu eReading.cz. eReading [online]. 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.ereading.cz/cs/tiskove-zpravy.</ref> Poskytuje jak knihy bez ochrany, tak především s ochranou – DRM od Adobe. Nabízí celou řadu titulů, pravděpodobně nejprodávanější knihou roku 2011 byla Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka nebo biografie Steva Jobse od Waltera Isaacsona, která je dostupná pouze zde a s Adobe DRM. Přesto se kniha několik dní po zahájení prodeje objevila na internetu volně ke stažení.<ref name="nekola"/> Umožňuje také nákup periodik. V listopadu 2011 uvedla vlastní čtečku Ereading,<ref name="ereading">EREADING. eReading.cz uvádí první čtečku e-knih s přímým přístupem k českému obsahu. eReading [online]. 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.ereading.cz/cs/tiskove-zpravy.</ref> je to speciálně pro český trh upravená čtečka Jinkle Hanlin V60. Lze s ní přímo přes jejich rozhraní nakupovat v jejich obchodě.<ref name="ereading"/> Jako jediný obchod nabízí platbu přes PayPal.<ref>EREADING. Jak nakupovat. ''eReading'' [online]. 2010 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.ereading.cz/cs/jak-nakupovat.</ref>

Třetím významným eshopem na českém trhu je je RájKnih.<ref name="hlavenka"/> Využívají softwarovou ochranu Wooky. V roce 2011 začali nabízet i hardwarovou čtečku Wooky Tablet Reader, ovšem nejedná se o e-ink, ale levný tablet Archos 70b s operačním systémem Android.<ref>DOČEKAL, Daniel. Wooky Tablet Reader je ve skutečnosti Archos 70b (a není to moc ani e-čtečka). In: ''bookz.cz'' [online]. 2011-11-10 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.bookz.cz/wordpress/tag/wooky-tablet-reader/.</ref> Aby ušetřili, není možné legální cestou do tohoto zařízení koupit jiné aplikace například z Android Marketu.<ref>NEKOLA, Jiří. Wooky 2.0: uživatelská recenze (jedna z prvních :) [online]. In: ''eboocek.cz'', 2011-12-20 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.eboocek.cz/2011/12/wooky-2-0-uzivatelska-recenze-jedna-z-prvnich/.</ref> Nachází se zde zajímavé knihy, například veškerá produkce nakladatelství Jan Melvil Publishing, které se specializuje na knihy o time managementu, osobním růstu a produktivitě. Nabízí touto cestou knihy jako Mít vše hotovo od Davida Allena, Babautovy knihy nebo Čtyřhodinový pracovní týden od Tima Ferrisse. Ceny jsou zhruba dvoutřetinové oproti papírové verzi. Rájknih díky svému vlastníkovi Mobilbonus<ref>RÁJ KNIH. Hlavní strana. ''rajknih.cz'' [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://rajknih.cz/.</ref> nabízí i platbu přes SMS.<ref>RÁJ KNIH. FAQ. ''rajknih.cz'' [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://rajknih.cz/index.php?pg=6.</ref>

V září 2011 na trh s eknihami vstoupil i největší knižní eshop Kosmas, nabízí jak knihy chráněné Adobe DRM, tak nechráněné. Několik knih umožňuje také ke stažení zdarma. Lze zde najít poměrně zajímavé knihy (obzvláště pro skupiny lidí, které v současnosti čtou elektronicky) jako například Stopařův průvodce Galaxií nebo Pán prstenů. Takovéto knihy jsou prozatímně za zaváděcí ceny, které se pohybují okolo 50-100 korun.<ref>KOSMAS. E-knihy. ''kosmas.cz'' [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.kosmas.cz/hledani?Filters.ArticleTypeId=-12758&Filters.AuthorId=1190&Filters.CategoryId=54&sortBy=datum&query=.</ref><ref>KOSMAS. E-knihy. ''kosmas.cz'' [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.kosmas.cz/hledani?Filters.Part=E-kniha&sortBy=relevance&query=tolkien.</ref>
Další menší eshopy jsou Libri, Wknihy, Ebookstore, eLibellus či ebux.cz od nakladatelství Euromedia. Ten se rovněž vydal cestou Wooky. České eknihy se také dají koupit na iBook Store od společnosti Apple,<ref>KUCHÁR, Martin. iBook Store: Knihy z obchodu Apple už aj u nás. In: ''Živé.sk'' [online]. 2011-09-29 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.zive.sk/ibook-store-knihy-z-obchodu-apple-uz-aj-u-nas/sc-4-a-296383/default.aspx.</ref> nejprodávanější českou knihou za rok 2011 se zde stala biografie Steva Jobse. Pomocí Appstore od Applu nabízí sedm knih i vydavatelství Mladá fronta.<ref>AUST, Ondřej. Mladá fronta uvádí pro iPad časopisy VTM a F.O.O.D. a kuchařku Recepty.cz, chystá i knihy. In: ''Mediář'' [online]. 2011-05-30 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.mediar.cz/mlada-fronta-uvadi-pro-ipad-casopisy-vtm-a-f-o-o-d-a-kucharku-recepty-cz-chysta-i-knihy/.</ref> V červnu 2011 prodej eknih spustilo i nakladatelství [http://eknihy.academia.cz/ Academia], nabízí poměrně zajímavé tituly (Kohout, Lusting, Ivan Kraus a výběr ze starší české literatury), eknihy nabízí ve formátech ePub a PDF.<ref>AUST, Ondřej. Academia spustila online obchod s e-knihami, nabízí Krause, Darwina i první českou větu. In: ''Mediář'' [online]. 2011-06-01 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.mediar.cz/academia-spustila-online-obchod-s-e-knihami-nabizi-krause-darwina-i-prvni-ceskou-vetu/.</ref>

'''Knihovny a půjčování eknih'''

Knihovny v České republice jsou poměrně aktivní, obzvláště při porovnání se zbytkem Evropy. Zatím především půjčují hardware – čtečky. Ovšem zde se setkávají s problémem – půjčovat hardware sice mohou, ale firmware uvnitř čtečky nelze půjčovat jiné osobě, než na kterou je firmware registrován, čímž knihovny porušují autorský zákon. Pravděpodobně se toto jednání nesetká se sankcemi od prodejců čteček, protože jim knihovny dělají reklamu. Na čtečkách se převážně půjčují knihy, u kterých vypršela autorská práva (Čapek, Němcová atd.). Při půjčení je třeba složit kauci, která se přibližně rovná ceně čtečky. O půjčování eknih se zatím jedná, naráží se zde na odpor nakladatelů, kteří se tím cítí ohroženi. Akademické knihovny nabízejí čtení eknih například v různých elektronických zdrojích, ovšem takovéto knihy nelze nahrát do čteček. Klasické knihovny také odkazují na různé servery poskytující knihy zdarma – Projekt Gutenberg, Manuscriptorium atd. Nebo také knihy, u kterých autorská práva vypršela, samy digitalizují – takovým počinem například je digitalizace knih Jiráska, Němcové a Karla Čapka od Městské knihovny v Praze.<ref>MĚSTSKÁ KNIHOVNA V PRAZE. e-knihovna. In: ''mlp.cz'' [online]. 2010 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/.</ref> Například na Masarykově univerzitě běží projekt ''e-prezenčka'', kde na vybraných počítačích lze číst naskenované knihy.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FILOZOFICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY. Prohlížení plných textů knih ve vybraných Ústředních knihovnách MU. In: ''knihovna.phil.muni.cz'' [online]. 2011-11-03, 13:40 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://knihovna.phil.muni.cz/sluzby/e-prezencka .</ref>

'''Čtečky'''

Na českém trhu pravděpodobně převažují čtečky firmy Amazon, Kindle. Počet čteček elektronických knih se v České republice odhaduje mezi 50-100 000 kusy.<ref>BUMBA, Jan. Elektronické čtení může zachránit noviny a časopisy. In: ''zpravy.rozhlas.cz'' [online]. 2011-06-24 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/912434.</ref><ref>NEKOLA, Jiří. Chtěli jste si koupit ebook? Zapomeňte. In: ''eboocek.cz'' [online]. 2011-10-12 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z http://www.eboocek.cz/2011/10/chteli-jste-si-koupit-ebook-zapomente/.</ref> Dále mezi rozšířené čtečky patří Nook od knihkupectví Barnes&Noble a různé varianty čteček Sony Reader. Od roku 2011 jsou ke koupi také česká řešení – speciální pro český trh upravená verze čtečky Jinkle Hanlin V60 od eReadingu a Wooky Tablet Reader od RájKnih, který ovšem není e-ink. V budoucnosti budou pravděpodobně převažovat tablety před jednoúčelovými čtečkami.<ref name="ct"/> Většina čteček (kromě Amazon Kindle, který používá vlastní DRM) používá Adobe DRM.<ref>HOREL, Viktor. Standardem se stává Adobe DRM!. In: ''digiknihy.cz'' [online]. 2010-09-21 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z http://www.digiknihy.cz/standardem-se-stava-adobe-drm.</ref> Eknihy se dají číst rovněž na tabletech, mobilech či počítačích. Existují i speciální softwarové čtečky – Amazon Kindle, iBooks, Stanza či Wooky.

'''Reference'''
<references />

====situace v zahraničí====
Zpracovala: Michaela Bočánová UČO: 370307

===E-časopisy (Šárka Žampachová UČO 216623)===
''Zpracovala: Šárka Žampachová (216623)''

''Stav: opraveno''

Elektronické časopisy jsou periodika v elektronické podobě. Většinou jsou zpřístupňované online, ale lze se s nimi v malé míře setkat i na různých digitálních nosičích. Mohou mít podobu a) '''čistě digitální''', nebo jsou b) '''elektronickou verzí tištěného časopisu'''.

ad a) Čistě digitální časopisy můžeme rozdělit do tří skupin. Za prvé časopisy nezávislé, akademické nebo studentské, s omezeným okruhem čtenářů (Ikaros, Karolina, …), za druhé časopisy všeobecně známé, závislé či nezávislé, ale finančně soběstačné (Neviditelný pes, News on the net, ...), za třetí časopisy studentské, uveřejňující literární práce a názory, nijak odborně nevyhraněné (Metlice, Ofšem ...). Časopisy jsou přístupny volně nebo po zaplacení.

ad b) Elektronické verze tištěných časopisů kopírují ve větší či menší míře obsah jejich tištěné formy. Jedná se například o elektronické verze tištěných deníků (Lidovky.cz, iDnes.cz, iHned.cz, ...) nebo elektronické verze tištěných časopisů (Reflex.cz, Živel, Lidé a země, …). Některá periodika nabízejí i úplné online archivy tištených verzí a to většinou za poplatek.

Elektronický časopis může být oproti tištěné verzi doplněn zvukovými a audiovizuálními prvky.

Elektronické časopisy mohou být vydávány také v režimu '''Open Access'''. Open Access (otevřený přístup) je formou vědeckého publikování. Umožňuje bezplatný přístup k především recenzovaným článkům v odborných a vědeckých časopisech a sbornících konferencí. Přehled těchto časopisů najdeme v Adresáři otevřených časopisů (Directory of Open Access Week, http://www.doaj.org/ ). Více informací o Open Access publikování najdeme na http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Open_Access

Volně dostupné elektronické časopisy a články nebo obsahy časopisů můžeme najít například v těchto zdrojích: Oxford Journals (Open Access archiv), Cambridge Journals Online (Open Access archiv), Google Scholar, PROLA, Versita Open a další.

'''Použitá literatura'''

JONÁKOVÁ, Karolina. Co je a není elektronický časopis. ''Ikaros'' [online]. 1998, roč. 2, č. 1, [cit. 2011-10-11]. Dostupný z WWW:
<http://www.ikaros.cz/co-je-co-neni-elektronicky-casopis>. ISSN 1212-5075.

KRISTENOVÁ, Lenka. ''Elektronické informační zdroje z oboru informační věda a knihovnictví dostupné online'' [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, FF, Ústav české literatury a knihovnictví. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/145402/ff_b/Bakalarska-prace-EIZ-KIV.pdf>.

Open Access. In: ''Wiki Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity''[online]. Brno: Kabinet informačních studií a knihovnictví, 18.10.2011 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Open_Access#Otev.C5.99en.C3.A9_.C4.8Dasopisy

----

===Databáze (Ester Březinová, 383187)===

Zpracovala: Ester Březinová (383187)

Stav: opraveno

'''Charakteristika a definice'''

Databáze je zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům a umožňuje jim pohodlné vyhledávání kvalitních, ověřených a aktuálních informací z nejrůznějších oblastí. (Jedné se většinou o informace odborného charakteru.)

Databázi také definuje TDKIV, a to takto<ref>KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.</ref>: systém, který slouží k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod.

'''Dělení databází'''

Databáze se dají rozdělit podle řady kritérií. Zde jsou uvedeny pouze některé z nich.

''Podle typu dat, které obsahují'':
*textové
**plnotextové (fulltextové) – obsahují plné texty dokumentů (knihy, časopisy, noviny, sborníky atd.), např. ProQuest Central, JSTOR
**bibliografické – neobsahují plné texty, ale pouze bibliografické záznamy publikací doplněné o abstrakty a jsou většinou oborově zaměřené, např. databáze MEDLINE nebo PsycINFO
**referenční - jedná se většinou o encyklopedie, slovníky nebo příručky,např. Oxford Art Online nebo Gale e-books
**faktografické – obsahují faktografické informace (např. statistické)
*numerické
*obrazové – důležité zejména pro oblast umění, např. Grove Art Online
*multimediální – např. Music Online: Listening + Reference

''Podle způsobu práce uživatele s daty'':
*databáze umožňující zápis dat (např. firemní transakční systémy, knihovnické systémy atd.)
*databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat (např. databáze v databázových centrech nebo datové sklady) <ref>MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. ''Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU'' [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2011/KPI11/um/eiz2/07_-_EIZ_2.pdf>.</ref>

''Podle dostupnosti'':
*volně dostupné – databáze zdarma dostupné
*komerční databáze - přístup k nim je zpoplatněn

''Podle obsahu informací'':
*oborové - informace pouze z určitého oboru
*multioborové - informace z více oborů
*univerzální - všeobecné informace
(viz následující hesla)

''Podle časového hlediska'':
*retrospektivní – obsahují dokumenty, které vyšly v minulosti
*souběžné – obsahují dokumenty, které právě vycházejí
*perspektivní - obsahují informace o dokumentech, které teprve vyjdou <ref>ŠKYŘÍK, Petr. ''Elektronické informační zdroje'' [online prezentace]. Brno: KISK FF MU, 2010 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: <http://elf.phil.muni.cz/elf/course/view.php?id=2358>.</ref>

'''Historie'''

Poprvé se termín „data-base“ objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962.

Až do rozvoje počítačů v šedesátých letech 20. století se k uspořádávání dat využívaly papírové kartotéky. Ty byly však náročné jak na místo k uskladnění tak ke správě a manipulaci. Později se tyto kartotéky převáděly do strojem čitelné podoby. V polovině šedesátých let vznikají první databázové jazyky a v roce 1970 vzniká první relační databáze. <ref>Database. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 30. 12. 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Database>.</ref>

Výhody dnešních databází proti papírovým kartotékám jsou více než jasné – databáze jsou spolehlivé, rychlé a přesné.

'''Výhody a nevýhody'''

Mezi hlavní výhody databází patří velké možnosti ve vyhledávání, přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů, rychlost a pohodlnost.
Nevýhodami naopak může být možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání, či nekompatibilita zařízení.

'''Vyhledávání v databázích'''

Vyhledávání v jednotlivých databázích se značně liší a je třeba si vždy nastudovat nápovědu, případně často kladené dotazy. Je důležité zvolit pro náš účel vyhledávání tu správnou databázi a dobře formulovat svůj dotaz. Většina databází má možnosti pokročilého vyhledávání, lze využívat boolovské a proximitní operátory nebo zástupné symboly. Je ale vždy třeba nastudovat funkce dané databáze.

'''Použité zdroje'''

<references/>

====oborové====
Zpracovala: Edita Hečová (383232) 
Stav: odevzdáno 
 
Databáze je organizovaný systém digitálních dat, který je budován kolem datové základny.
Pro práci s daty jsou navrženy speciální programy, které také komunikují s okolním světem.
Databáze můžeme rozdělit podle typu obsažených dat a podle způsobů práce s nimi. Definice
podle TDKIV zní:
„Systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo
fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně
manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace -
zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty,
uspořádání do pohledů a sestav apod. Základními prvky databáze jsou data a program pro
práci s nimi. Datový obsah tvoří množina jednotně strukturovaných dat uložených v paměti
počítače nebo na záznamovém médiu, jež jsou navzájem v určitém vztahu a tvoří určitý celek
z hlediska obsažených informací; data jsou přístupná výhradně pomocí speciálního
programového vybavení - systému řízení báze dat. Podle typu obsažených dat se rozlišují
databáze textové (mezi nimi lze dále vyčlenit databáze plnotextové, bibliografické, referenční,
faktografické, numerické, obrazové, multimediální. Podle způsobu práce uživatele s daty se
rozlišují databáze umožňující zápis dat (např. firemní transakční systémy, modul katalogizace
knihovnického systému) a databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat (např. databáze
v databázových centrech, OPAC, datové sklady). Někteří autoři používají termín databáze v
zúženém významu pro označení pouze datového obsahu databáze (datová základna) nebo
pouze programu pro práci s daty (systém řízení báze dat).“

Existuje spousta různých dělení databází. Nás budou zajímat pouze oborové databáze. Oborové databáze jsou databáze, které obsahují materiály z konkrétního oboru.

'''LISTA''' 
'''Library, Information Science & Technology Abstracts''', 
[http://www.libraryresearch.com/ www.libraryresearch.com] 
bibliografická abstraktová databáze z oblasti knihovní a informační vědy nabízená zdarma v rámci zdroje EBSCO. Obsahuje oborové časopisy, vybrané knihy, výzkumné zprávy, sborníky konferencí. Tématicky pokrývá:knihovnictví, katalogizace, klasifikace, bibliometrie, získávání online informačních zdrojů, správa informací atd. 

'''ERIC''' 
'''Education Resources Information Center''' 
[http://www.eric.ed.gov/ www.eric.ed.gov] 
rozsáhlý online zdroj z oblasti vzdělávání: bibliografické záznamy článku, recenzovaných časopisů, knih, konferenčních sborníků, vědeckých a vzdělávacích materiálů. Součástí databáze ERIC jsou také výběrové plné texty článků a dalších publikací. 

'''MEDLINE (OVID SP)''' 
'''Medicínská bibliograficko-abstraktová databáze''' 
[http://ovidsp.ovid.com/autologin.html/ ovidsp.ovid.com/autologin.html] 
MEDLINE je jedním ze dvou nejdůležitějších zdrojů informací v lékařství. Kompletní databáze MEDLINE Národní lékařské knihovny USA obsahuje cca 17 miliónu záznamů od roku 1950 do současnosti. Zahrnuje citace a abstrakty (ke zhruba 60% citací po roce 1975 je k dispozici abstrakt) celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu, klinické praxe, administrativy, služeb pro ochranu zdraví. 

'''MANUSCRIPTORIUM''' 
'''Rukopisy a staré tisky v ČR''' 
[http://www.manuscriptorium.cz/ www.manuscriptorium.cz] 
Rukopisy a staré tisky ČR digitalizované v rámci projektu MEMORIA (koordinátor Národní knihovna ČR, provozovatel AiP Beroun). Přes 1100 a více jak milión stran plně zdigitalizovaných rukopisů a starých tisků dostupných uživatelům z MU pro badatelské a studijní účely. 
Manuscriptorium do škol: Pro potřeby vzdělávání na školách všech stupňů byla vytvořena speciální kolekce [http://skoly.manuscriptorium.cz/ skoly.manuscriptorium.cz] , nabízející seznam významných písemných památek a tématických okruhů z Manuscriptoria, které jsou vhodné pro výuku. 

----
'''Použitá literatura''' 
* KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In. KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). [online]. [Praha: Národní knihovna] c. 2004 [cit. 2011-12-26]. Dostupné z: <http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd>.
* PERLOVÁ, Vladimíra, SIGMUNDOVÁ, Dana, MATÝSOVÁ, Tereza, MÁCKOVÁ, Zdeňka. ''Elektronické informační zdroje 2: odborné licencované databáze MU''. Kurz práce s informacemi. Jarní semestr 2011. [e-learning].[cit. 2011-12-26].
* Portál elektronických informačních zdrojů MU [online]. 2006, 2011 [cit. 2011-12-26]. Dostupné z: <http://ezdroje.muni.cz/>

====multioborové (Ludmila Osičková, 370226)====
Zpracovala: Ludmila Osičková (370226)

Stav: opraveno

Existují různá dělení a pro nás je důležité dělení podle oborů na multioborové (polytematické). Jde o elektronické informační zdroje, které jsou zaměřeny na více oborů.
Masarykova univerzita zpřístupňuje přes portál EIZ několik velkých multioborových databází, které jsou níže popsány. Na pomezí mezi multioborovými a univerzálními databázemi stojí Ebsco a Proquest. Tyto databáze jsou více rozvedeny v kapitole o univerzálních databázích.

'''JSTOR (Journal Storage)'''
[[Soubor:Jstore.jpg|thumb|Logo Jstore]]
[http://www.jstor.org www.jstore.org]

JSTOR je archiv digitalizovaných plných textů vědeckých časopisů. (Projekt digitalizace stěžejních amerických titulů časopisů vznikl v r. 1995 na univerzitě v Michiganu). Databáze obsahuje časopisy z oblasti antropologie, ekologie, ekonomiky, filosofie, financí, historie, literatury, matematiky, politické vědy, sociologie, muzikologie, filmové vědy, statistiky, vzdělávání a dalších oborů. Digitální verze časopisů jsou dostupné od počátku vydávání (od prvního čísla) do současnosti, kromě posledních tří až pěti ročníků, které jsou nedostupné (tzv. moving wall). Časopisy jsou zpřístupňované v multioborových či oborově zaměřených kolekcích (viz [http://www.jstor.org/page/info/about/archives/collections.jsp kolekce]).

MU má zakoupen přístup do 5 kolekcí:

- '''Arts and Science I collection''' (119 titulů z 21 disciplín) – obsahuje výběr stěžejních časopisů z historie, filozofie, ekonomie, sociologie, politologie a dalších humanitních a společenských věd (např. lingvistiky a literatury). Rovněž zde naleznete tituly z ekologie, matematiky a statistiky.

- '''Arts and Science II collection''' (127 titulů) - tato kolekce rozšiřuje informace uvedené v předchozí kolekci, naleznete zde tituly z ekonomie, historie, archeologie, klasických studií, středoevropských, latinoamerických, asijských a afrických studií, filozofie a další.

- '''Arts and Science III collection''' (151 titulů) - naleznete zde klíčové časopisy z následujících oblastí: hudba, filmová a divadelní věda, architektura a umění, historie, religionistika, folklór aj.

- '''Arts and Science IV collection''' (112 titulů) - tato kolekce přináší nejdůležitější tituly z následujících vědních oborů: obchod, vzdělávání, právo, psychologie a veřejné správy.

- '''Business II''' (60 titulů) - problematika z oblasti marketingu, managementu, hodnocení rizik a dalších.

Pouze z Přírodovědecké fakulty MU je navíc ještě přístupná kolekce '''Biological Sciences''' (159 titulů)

'''WILEY Online Library'''
[[Soubor:Willey.jpg|thumb|Logo Wiley Online Library]]
[http://onlinelibrary.wiley.com/ www.onlinelibrary.wiley.com]

Databáze umožňuje přístup k plným textům recenzovaných časopisů nakladatelství Wiley a bývalého nakladatelství Blackwell, které se spojilo s Wiley. Uživatelé MU mají k dispozici 1468 titulů z téměř všech vědních oborů (přírodní vědy, lékařství, obchod, ekonomika, psychologie, vzdělávání, sociální vědy, právo, informační a počítačová věda a další obory), s retrospektivou cca do r. 1997.

'''SPRINGERLINK'''
[[Soubor:Springerlink.jpg|thumb|Logo Springerlink]]
[http://www.springerlink.com www.springerlink.com]

SpringerLINK je multioborová databáze vědeckých a odborných časopisů, knih, knižních edicí a referenčních příruček nakladatelství Springer Verlag a Kluwer Academic Publishers. Obsahuje přes 1 000 časopisů, které jsou obsaženy v kolekcích: Architecture and Design, Behavioral Science, Biomedical and Life Sciences, Business and Economics, Chemistry and Materials Science, Engineering, Humanities, Social Sciences and Law, Mathematics and Statistics, Medicine, Physics and Astronomy, Professional Computing and Web Design. U každé kolekce je odkaz na nejnovější články, přehled, kolik záznamů bylo vloženo v posledních obdobích, jaké typy dokumentů a kolik obsahuje, v jakých jazycích, přehled záznamů podle roku publikování a další informace. Uživatelé MU mají přístup k plným textům od r. 1997 do současnosti. (Ke starším ročníkům, tzv. historical archives, má předplacen přístup FI a PřF).

'''WEB OF SCIENCE'''
[[Soubor:ISI.jpg|thumb|Logo ISI Web of Knowledge]]
[http://isiknowledge.com/ www.isiknowledge.com]

Web of Science je bibliografická a citační databáze, přístup k ní je zajištěn v rámci portálu ISI Web of Knowledge. Producentem je Thomson, dříve ISI.
V databázi jsou k dispozici bibliografické údaje a abstrakty článků z předních impaktovaných odborných časopisů z 256 vědních disciplín (přes 8 tisíc titulů s retrospektivou více jak 60 let). Citační databáze je rozdělena do tří částí: přírodní vědy, společenské vědy, humanitní vědy. Obsahuje časopisecké články, knižní a filmové recenze, bibliografie, reprinty a další typy dokumentů. Indexuje také konferenční sborníky (z cca 120 tis. konferencí, od r. 1990 do současnosti). WoS sleduje citovanost vědeckých článků, umožňuje citované reference vyhledávat a zobrazit citační mapu. Je propojena s databází Journal Citation Reports (JCR), ve které je možné zjistit impakt faktor vědeckých časopisů.

'''CAMBRIDGE Journals Online'''
[[Soubor:Cambridge.jpg|thumb|Logo Cambridge Journals Online]]
[http://journals.cambridge.org/action/login www.journals.cambridge.org]

Cambridge Journals Online je kolekce humanitních online časopisů z oblasti společenských věd (antropologie, klasických studií, ekonomie, filozofie, historie, lingvistiky a literární vědy, muzikologie, politologie, mezinárodních vztahů, práva, divadelní vědy, religionistiky, sociologie). Poskytuje přístup k plným textům cca 150 titulů + přístup do archivu, který nabízí u některých titulů retrospektivu sahající až do 50. let 20. století. Producentem je Cambridge University Press.
Velmi podobná je konkurenční databáze '''OXFORD Journals Online''' s 211 dostupnými tituly. [http://www.oxfordjournals.org www.oxfordjournals.org][[Soubor:Oxford.jpg|thumb|Logo Oxford Journals Online]]

'''SAGE Journals Online'''
[[Soubor:Sage.jpg|thumb|Logo Sage Journals Online]]
[http://online.sagepub.com www.online.sagepub.com]

Databáze Sage poskytuje přístup ke všem on-line časopisům vydavatelství Sage Publishing - celkem jde o více než 570 recenzovaných časopiseckých titulů z oboru sociálních a humanitních věd, přírodních věd, medicíny, ekonomiky a techniky. Přístup k plným textům článků je zpětně až do roku 1999. Sage má vedoucí postavení na trhu vědecké a odborné literatury v následujících kategoriích: komunikace, kriminalistika a penologie, vzdělávání, politologie, psychologie, matematika, sociální vědy, sociologie a další.

Samozřejmě nejde o všechny dostupné multioborové databáze. Uvedla jsem jen ty nejznámější a nejvyhledávanější. Veškerý přehled zdrojů dostupných na MU najdete na: [http://ezdroje.muni.cz/ MU], na Univerzitě Palackého zde: [http://ezdroje.upol.cz Upol], na Univerzitě v Pardubicích zde: [http://www.upce.cz/knihovna/eiz.html Upce], na Karlově Univerzitě zde: [http://pez.cuni.cz/ UK].

'''Použité zdroje:'''

* Portál elektronických informačních zdrojů MU [online]. 2006, 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: [http://ezdroje.muni.cz/ http://ezdroje.muni.cz/]

* PERLOVÁ, Vladimíra, SIGMUNDOVÁ, Dana, MATÝSOVÁ, Tereza, MÁCKOVÁ, Zdeňka. ''Elektronické informační zdroje 2: odborné licencované databáze MU.'' Kurz práce s informacemi. Jarní semestr 2011. [e-learning].[cit. 2011-11-10].

* HORNOCHOVÁ, Petra.'' Elektronické informační zdroje: využití pro život 2''. Kurz práce s informacemi [online].[cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: [http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/eiz2_opora.pdf http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/eiz2_opora.pdf]

* Portál elektronických informačních zdrojů UP [online]. 2008 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: [http://ezdroje.upol.cz/ezdroje/ http://ezdroje.upol.cz/ezdroje/]

====univerzální====
Zpracovala: Monika Macháčková (UČO 216815)

stav: opraveno

K univerzálním neboli všeobecným databázím řadíme EBSCO a ProQuest.<ref>KRČÁL, Martin. ''Úvod do problematiky''. Elektronické informační zdroje. Podzimní semestr 2011. [prezentace].[cit. 2011-12-28]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/VIKBA20/um/?studium=536846</ref> Jedná se o databáze, které v sobě zahrnují široké spektrum oborů, čímž nabízí obrovskou platformu pro nalezení odpovědí na otázky z jednotlivých vědeckých oborů. Někdy se z tohoto důvodu označují též jako databáze multioborové. Můžeme je považovat za startovací body při vyhledávání informací. Některé prameny řadí k univerzálním databázím i Web of Knowledge/Web of Science.<ref>ROUBÍK, Karel. ''Databáze - kde hledat informace o článcích z BMI''. [online]. 2008, 1 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.ventilace.fbmi.cvut.cz/old/download/Databáze%20A.doc</ref> a Scopus, další dvě obsáhlé databáze s množstvím vědeckých oblastí.

Výše zmíněné databáze jsou spolu s dalšími multioborovými a oborovými databázemi zpřístupněné pomocí portálu Masarykovy univerzity na adrese: http://ezdroje.muni.cz/

'''EBSCO'''

http://search.epnet.com

Databáze EBSCO v sobě zahrnuje jak plné texty (pdf), tak abstrakty. Má moderní grafické rozhraní (Web 2.0) a množství užitečných funkcí, jmenovitě např. našeptávače, omezování a rozšiřování výsledků, obrázky vztahující se k textu, ukládání článků do složek, RSS, export do citačního SW, SFX a mnoho dalších.<ref name="Významné e-zdroje">KRČÁL, Martin. ''Významné e-zdroje dostupné na MU''. Elektronické informační zdroje. Podzimní semestr 2011. [prezentace].[cit. 2011-12-28]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/VIKBA20/um/?studium=536846/>.</ref>

Tato obrovská časopisecká databáze zpřístupňuje dílčí databáze – multioborové či specializované. Konkrétně pro MU je dostupných cca 12 000 titulů časopisů s plnými texty článků, a dále pak několik oborově zaměřených bibliografických a abstraktových databází.<ref name="KPI">MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. ''Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU''. Jarní semestr 2011. [e-learningový kurz]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2011/KPI11/um/eiz2/07_-_EIZ_2.pdf/>.</ref>

Základ tvoří dvě nejdůležitější databáze producenta EBSCO Publishing: ''Academic Search Complete'' a ''Business Source Complete''. Mezi specializované databáze, do nichž EBSCO zprostředkovává přístup, patří např. ''LISTA with Fulltext'' nebo několik hudebněvědných databází (např. ''RILM''). Nechybí ani oblasti věnované filmu a televizi (''Film & Television Literature Index with Full Text'') a mnoho dalších.<ref name="KPI"></ref>

Bližší info k ASC a BSC:<ref name="KPI"></ref>

* ''Academic Search Complete'': multioborová akademická databáze, jež zahrnuje široké spektrum vědních oborů. Její obsah tvoří plné texty více než 7 400 titulů periodik (u některých titulů se dopátráme až do 19. století). Většina z těchto titulů je recenzována. Tato databáze také indexuje a poskytuje abstrakty k cca 11 500 dalších časopisů a též k monografickým publikacím, sborníkům z konferencí a jiným zdrojům. U více jak 1 300 časopisů lze prohledávat také citované reference. Tato databáze je denně aktualizovaná.

* ''Business Source Complete'': jedná se o přední bibliograficko-fulltextovou akademickou kolekci z oblasti obchodu a souvisejících oblastí (např. ekonomika, finance, management, účetnictví aj.). Najdeme v ní plné texty recenzovaných časopisů a bibliografické záznamy s abstrakty předních vědeckých časopisů z těchto oblastí (u některých titulů sahá retrospektiva až do 19. století). Některé tituly mají též citované reference. Krom časopisů obsahuje též plné texty knih, monografií, referenčních příruček, sborníků z konferencí, případové studie, průzkumy trhu, SWOT analýzy, profily společností, průmyslových odvětví, profily nejcitovanějších autorů, video semináře a další zdroje. Dílčí bází je pak Regional Business News obsahující plné texty více než 80 regionálně zaměřených publikací (USA, Kanada).

Na adrese http://suppot.ebsco.com naleznete celou řadu materiálů a pomůcek při práci s databázemi EBSCO. Pod tímto odkazem: http://support.ebsco.com/training/resources.php naleznete návody také v češtině.<ref name="KPI"></ref>

'''ProQuest Central'''

http://www.proquest.com/pqdauto

Stejně jako EBSCO má i Proquest plné texty (pdf, html) a abstrakty. Z funkcí můžeme jmenovat našeptávač (''suggested topics''), omezování a rozšiřování výsledků, ukládání článků do složek, RSS na dotaz, export do citačního SW, SFX, omezení dle typu dokumentu, My Research (= moje složka) a další.<ref name="Významné e-zdroje"></ref>

Jedná se o nejrozsáhlejší zdroj, který zpřístupňuje více než 12 600 dokumentů (z toho téměř 10 000 s plnými texty). Nalezneme zde plné texty časopisů, dizertací, novin, tržních zpráv, profilů firem a průmyslových odvětví a dalších dokumentů. Tato databáze navazuje na databázi ''ProQuest 5000 International''.<ref name="KPI"></ref>

Obdobně jako u EBSCO se jedná o tzv. agregátor databází, prostřednictvím kterého jsou zpřístupňovány multioborové (př. ''ProQuest Research Library'') nebo oborově zaměřené databáze (př. ''ProQuest Computing''). Tato platforma pokrývá mnoho vědních oborů. Souhrnně řečeno sem spadají humanitní a sociální vědy, lingvistika a literatura, psychologie, vzdělávání, obchod, ekonomie, právo, přírodní vědy, lékařství, technologie a mnoho jiných.<ref name="KPI"></ref>

Více informací o této databázi naleznete pod tímto odkazem: http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=3582.<ref name="KPI"></ref>

'''Web of Knowledge'''

http://www.isiknowledge.com

Jedná se o bibliografickou a citační databázi, kterou zpřístupňuje portál ''ISI Web of Knowledge''. Producentem je ''Institute for Scientific Information'' (= ISI). Najdeme zde bibliografické údaje a abstrakty článků z předních impaktovaných odborných časopisů ze všech vědních oborů (přírodní, společenské a humanitní vědy – obsahuje přes 10 000 titulů). Indexuje též konferenční sborníky (z asi 120 000 konferencí od roku 1990 podnes). Sleduje citovanost vědeckých článků a umožňuje citované reference vyhledávat a zobrazit citační mapu. Tato databáze je propojena s databází ''Journal Citation Reports'' (JCR), v níž je možné zjistit impakt faktor vědeckých časopisů.<ref name="KPI"></ref>

WoS se skládá ze tří rejstříků rozdělených na oblast věd přírodních, společenských a oblast umění:<ref name="KPI"></ref>

''Science Citation Index Expanded'' (od r. 1945), ''Social Science Citation Index'' (od r. 1977) a ''Arts & Humanities Citation Index'' (od r. 1977).

Jsou zde k dispozici i dvě databáze konferenčních příspěvků: ''Conference Proceeding Citation Index – Science'' a ''Conference Proceeding Citation Index – Social Science & Humanities''. Je zde tedy patrné odlišení přírodních věd od těch společenských. Obě začínají rokem 1990.<ref name="KPI"></ref>

'''Scopus'''

http://www.scopus.com/shortcut/source.url

Scopus je multioborová databáze, kterou však pro její široké spektrum oborů můžeme řadit i k databázím univerzálním. Toto tvrzení ostatně podporuje následující výčet: citační databáze Scopus obsahuje více jak 15 000 recenzovaných titulů, 30 milionů záznamů a zhruba 265 milionů referencí. Vyhledávací mechanismus Scirus pak využívá pro své rešerše.<ref>Ikaros, redakce. Jak získat co nejvíce z databáze SCOPUS pro vědce a knihovníky (Piotr Golkiewicz). Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 5/2 [cit. 02.02.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4770>. URN-NBN:cz-ik4770. ISSN 1212-5075.</ref>

Tato citační a abstraktová databáze zahrnuje přírodní, technické a společenské vědy, lékařství apod. Je zaměřena přdevším na evropskou produkci. Svým obsahem může být chápána jako konkurent WoK, která se však zaměřuje na produkci anglo-americkou.<ref name="Významné e-zdroje"></ref>

'''Použité zdroje'''
<references />

===Databázová centra===
Zpracovala: Monika Krejčová (382844) 
Stav : odevzdáno

Databázová centra jsou komerční instituce zpřístupňující množství online databází od různých producentů. Informace se liší od volně dostupných na internetu převážně svou kvalitou a aktuálností, proto také jsou poskytovány za vysokou cenu. V databázových centrech jsou informace soustředěny na jednom místě. Pro jejich užití je potřebné navázat nejprve smluvní vztahy a za poskytované služby zaplatit. Smluvní vztahy se většinou navazují prostřednictvím informačního zprostředkovatele (tj. knihovny, informační instituce, nebo koncového uživatele, ale většinou větší organizace). Informační zprostředkovatel má již smlouvu zhotovenou a vyzná se v systému. 
První databázová centra byla založena už v 60. letech 20. století, byla a jsou přístupná po profesionálních sítích zcela nezávislých na Internetu (např. SPRINTNET, TYMNET, NEXTEL, DATEX-P). 
V databázových centrech byly vždy používány specifické dotazovací prostředky, tzv. dotazovací jazyky, později návodné "menu systémy", ale WWW technologie umožnila kombinovat konzervativní přístupy s novými formami uživatelského rozhraní. 
V současné době databázová centra oslovují koncového uživatele aplikací WWW rozhraní jako přístup do svých zdrojů. V tomto rozhraní je uživatel směrován k výsledku, aniž by musel ovládat dotazovací jazyk a rešeršní strategie, i když jejich znalost představuje výhodu. WWW rozhraní pracuje s "basic" formou (základní) a "advanced" formou (pokročilí). Výstupy z WWW rozhraní je možné dostat ve formátech HTML, RTF, PPT aj. Některé systémy a báze dat umožňují výstupy do formátu tabulkových procesorů. 
Databázová centra se v současnosti zaměřují na user-friendly rozhraní a na koncového uživatele. V dnešní situaci se databázová centra soustředí převážně na periodika. V současné době se praktikuje kombinace procesu vyhledávání s efektivním přístupem k primárnímu dokumentu. <ref name="Papík">PAPÍK, Richard. Elektronické informační zdroje : služby databázových center [online]. 1999, [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: <http://dialog.cvut.cz/docs/>. </ref> 

'''Informační služby typu “document delivery services” (DDS)''' 
1) Klasický způsob dodávky primárního dokumentu 
Pokud není dostupný primární dokument z daného místa, kde jsme vyhledávali, je možné jej získat prostřednictvím meziknihovních a mezinárodních meziknihovních výpůjčních služeb. V současné době nastává rozvoj těchto služeb, jejichž činnost je technologicky podpořena, např. přenosem kopie v digitální podobě. Jejich výhodou je, že uživatel nemusí s databázovým centrem navazovat smluvní vztahy, ale jejich nevýhodou je relativně pomalé dodání požadovaného dokumentu. 
2) Plnotextové báze dat 
Plnotextové báze dat jsou dostupné přes online přístup a ve většině případů je přístup k primárním dokumentům na komerční bázi. Nyní je trend rozvoj plnotextových systémů. <ref name="Papík">Papík, Richard. Vyhledávání informací III. : dialogové služby světových databázových center. Národní knihovna [online]. 2002, č. 1, [cit. 26.10.2011]. Dostupný z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0201/0201020.html>.</ref>

'''Způsob platby za služby databázových center''' 
Každé databázové centrum má vlastní strukturu cenových tarifů, které jsou komplikované a variabilní. Mezi základní lze zahrnout:
* počáteční náklady (např. hardwarové vybavení, registrační poplatek, …)
* poplatky za proces vyhledávání (např. platba za čas připojení nebo využití systémových prostředků): 
1) předplatné 
2) platby pouze za uskutečněné operace
* poplatky za výstupy:
1) zobrazení dokumentu 
2) vytištění -//- 
3) přetažení -//- 
* poplatky za speciální služby (např. analytické funkce, uchování rešeršní strategie, průběžné rešerše) <ref name="Machonská">Machonská, Jana. Cenová politika databázových center: historie a současnost. Národní knihovna [online]. 2002, č. 3, [cit. 26.10.2011]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0203/0203177.htm>.</ref>

'''Nejznámější databázová centra:''' 
Dialog http://www.dialog.com/
* založen r. 1966
* světově první online systém pro vyhledávání informací využívaný v globálním měřítku
* 900 databází převážně bibliografických
* informace o jednotlivých databázích prostřednictvím Bluesheets

Ovid http://www.ovid.com/site/index.jsp
* zaměření na oblast lékařství, vědu a techniku
* 300 bibliografických databází, přístup k fulltextovým časopisům

STN International http://www.stn-international.de/index.php?id=123
* oblast vědeckotechnických a patentových informací
* tři nezávislá centra: FIZ Karlsruhe, CAS, JST
* 220 databází

Genios http://www.genios.de
* německé databázové centrum
* převážně informace z německé obchodní a firemní sféry
* kolem 350 databází s plnými texty dokumentů <ref name="Horváth">Horváth, David. Historie a vývoj databázového centra Dialog. Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 4, [cit. 26.10.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/6750>. </ref>

'''Poznámky'''
<references/>

'''Použitá literatura:''' 
* Horváth, David. Historie a vývoj databázového centra Dialog. Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 4, [cit. 26.10.2011]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/6750>. 
* Machonská, Jana. Cenová politika databázových center: historie a současnost. Národní knihovna [online]. 2002, č. 3, [cit. 26.10.2011]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0203/0203177.htm>. 
* Oborová technická brána [online]. 2011 [cit. 2011-10-26]. Databázová centra. Dostupné z WWW: <http://tech.jib.cz/informacni-zdroje/profesionalni-zdroje/databazova-centra>. 
* Papík, Richard. Elektronické informační zdroje : služby databázových center [online]. 1999, [cit. 2011-10-26]. Dostupné z WWW: <http://dialog.cvut.cz/docs/>. 
* Papík, Richard. Vyhledávání informací III. : dialogové služby světových databázových center. Národní knihovna [online]. 2002, č. 1, [cit. 26.10.2011]. Dostupné z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0201/0201020.html>. 

===Digitální knihovny===
 Zpracovala: Miroslava Brázdová (382759)
 Stav: odevzdáno, opraveno

K významu pojmu digitální knihovna, existuje spoustu definic a nejrůznějších názorů, co přesně digitální knihovna je. Tento stav je dán skutečností, že obsah pojmu se neustále vyvíjí a každý obor, zabývající se problematikou digitálních knihoven si pojem definuje ze svého pohledu.
 
 Vývojem a nasazením digitálních knihoven se zabývájí převážně '''dvě skupiny odborníků''':
<li>informační profesionálové (knihovnicí, nakladatelé, poskytovatelé informací)
<li>počítačoví specialisté a vývojáři internetu
 
 Počátky digitálních knihoven se datují do 90. let minulého století. Za průkopníky jsou považováni Vannevar Bush a J. C. R. Licklider.<ref name="BARTOŠEK">BARTOŠEK, M. Digitální knihovny - teorie a praxe, 2005 [online]. Národní knihovna: knihovnická revue. Národní knihovna ČR, 2004, roč. 15, č. 4, s. 233-254. [cit. 2011-12-22]. Dostupný z: http://eprints.rclis.org/bitstream/10760/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf.</ref>
 
 Z knihovnického pohledu, můžeme digitální knihovnu chápat asi takto:

 ''Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využítí určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.''<ref name="WATERS">WATERS, D. J. What are digital libraries? CLIR Issues [online], 1998, č. 4. Dostupný z: http://www.clir.org/pubs/issues/issues04.html#dlf.</REF>
 
 '''Základní znaky digitálních knihoven:'''
<li>organizují elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu
<li>zdroje tvořící knihovnu jsou heterogenní (způsobem uložení, organizací a správou), dynamické (začleňováním a vyřazováním) a multimediální
<li>jejich realizace vyžaduje technologie pro propojení různých informačních komponent
<li>cílem je zajistit uživateli jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení
 
 '''Výhody digitálních knihoven:'''
<li>vzdálený a nepřetržitý přístup k informacím
<li>efektivnější metody vyhledávání
<li>lepší využití fondu
<li>sdílení informací mezi knihovnami
<li>dokonalejší ochrana fondu
<li>globální integrace digitálních repozitářů
<li>nové formy a formáty informací
<li>možnost aktualizace uložených informací
<li>nový typy služeb
 
 '''Podobnosti s klasickými knihovnami:'''
<li>systematicky budované sbírky datových objektů
<li>metadatové struktury
<li>služby
<li>tematické zaměření
<li>sledování kvality
<li>dlouhodobé uchovávání materiálu<ref name="BARTOŠEK">BARTOŠEK, M. Digitální knihovny - teorie a praxe, 2005 [online]. Národní knihovna: knihovnická revue. Národní knihovna ČR, 2004, roč. 15, č. 4, s. 233-254. [cit. 2011-12-22]. Dostupný z: http://eprints.rclis.org/bitstream/10760/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf.</ref>
 

 '''Problémy digitálních knihoven:'''
 '''Autorské právo''' – je třeba najít kompromis mezi právem na informace a oprávněnými ekonomickými zájmy autorů a nakladatelů<ref name="BARTOŠEK">BARTOŠEK, M. Digitální knihovny - teorie a praxe, 2005 [online]. Národní knihovna: knihovnická revue. Národní knihovna ČR, 2004, roč. 15, č. 4, s. 233-254. [cit. 2011-12-22]. Dostupný z: http://eprints.rclis.org/bitstream/10760/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf.</ref>, tento fakt ztěžuje mimo jiné skutečnost, že autorské právo je v každé zemi jiné.
 '''Dlouhodobé uchování informací''' – informace v elektronické podobě se používáním neopotřebovávají a kopie zůstávají stále stejně kvalitní. Problém ale nastává s nosiči těchto informací, na vině je jednak relativně krátká životnost nosičů digitální informace, ale zejména velmi krátky a stále se zrychlující inovační cyklus digitálních technologií.<ref name="ECUP">ECUP: European Copyright User Platform [online]. Hague: EBLIDA, c2000. Dostupný z: http://www.eblida.org/ecup/.</ref>
 
 Do digitální knihovny získáváme dokumenty buď jako elektronickou alternativu původní verze dokumentu, nebo jako zcela nové již v elektronické podobě vytvořené informace.
 Častým cílem digitálních knihoven je snaha zpřístupnit sirším vrstvám uživatelů nedostupné, často historické dokumenty.<ref name="TKÁČIKOVÁ">TKÁČIKOVÁ, Daniela. Digitální knihovny. Ústřední knihovna vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. [online]. Akt. 2007-01-01 [cit. 2011-12-22]. Dostupný z: http://knihovna.vsb.cz/internet/digitalniknihovny.htm.</ref>
 
 '''Příklady digitálních knihoven:'''
<li>[http://www.manuscriptorium.com/?q=cs Manuscriptorium]
<li>[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do Kramerius]
<li>[http://www.europeana.eu/portal/ Europeana]
<li>[http://www.wdl.org/en/ World Digital Libraries]
<li>[http://en.childrenslibrary.org/ International children digital library]
 
 '''Software pro tvorbu digitálních knihoven:'''
<li>[http://www.alfresco.com/ Alfresco]
<li>[http://www.oclc.org/contentdm/default.htm CONTENTdm]
<li>[http://www.dspace.org/ DSpace]
<li>[http://fedora-commons.org/ Fedora]
<li>[http://www.greenstone.org/ Greenstone]
<li>[http://invenio-software.org/ Invenio]
<li>[http://www.knowledgetree.com/ Knowledgetree]
<li>[http://www.logos.com/ Logos]
<li>[http://www.simpledl.com/ SimpleDL]
 
 '''Používané technologie:'''
<li>[http://old.cni.org/pub/niso/docs/z39.50-brochure/ Protokol Z39.50]
<li>[http://www.openarchives.org/ Open Archives Initiative]
<li>[http://purl.oclc.org/docs/index.html PURL]
<li>[http://www.doi.org/ DOI]
<li>[http://dublincore.org/ Dublin Core]
 
 '''Poznámky'''
<references/>

----
====Identifikátory====
'''Zpracovala:''' Jana Otevřelová (342264) 
'''Stav:''' odevzdáno

'''Charakteristika''' 
Čím více se při výměně informací snižuje potřeba fyzického kontaktu mezi uživatelem informace a jejím poskytovatelem (resp. mezi kupujícím a prodávajícím), tím víc roste potřeba být schopen věci jednoznačně pojmenovávat a identifikovat. 
Aby mohly být tyto objekty napříč celým světem propojovány a odkazovány (např. z bibliografického záznamu v rámci jedné knihovny vede odkaz na plný text daného informačního zdroje nacházející se v jiné digitální knihovně), musí jim být přiděleny '''identifikátory'''. Aby propojení objektů – a služby na propojení objektů závisející – byly spolehlivé, musí použité identifikátory splňovat řadu důležitých podmínek.<ref>Digitální knihovny – teorie a praxe. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html >.</ref> 
''Podmínky:'' 
1. '''Globální jednoznačnost''' - dva různé objekty na webu nesmí mít přidělenu stejnou hodnotu identifikátoru 
2. '''Perzistence''' - identifikátor musí být trvale platný a funkční 
3. '''Nezávislost na lokaci''' - (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn 
4. '''Směrovatelnost''' - zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv 
Hlavním identifikačním systémem používaným v současnosti na webu je '''URL''' (Uniform Resource Lokator). Problém s URL spočívá v tom, že nesplňuje všechny výše uvedené podmínky; je sice globálně jednoznačné a směrovatelné, není ale persistentní a nezávislé na lokaci (důsledkem toho je množství neplatných odkazů s nimiž se v praxi potýká každý z nás). Vývojáři Internetu si potřebu persistentního globálního identifikátoru – identifikující objekt samotný a nikoliv jeho umístění – uvědomili již dávno a navrhli (teoretické) řešení v podobě identifikátoru URN. 

'''URN''' (Uniform Resource Lokator) 
Smyslem návrhu URN je identifikovat entitu bez ohledu na její momentální umístění; musí ovšem existovat tzv. směrovací mechanismus, který pro zadané URN zjistí aktuální umístění entity tímto URN identifikované. 
'''Syntaxe URN''' 
'''URN:nid:nss''' 
Kde '''nid''' (Namespace Identifier) je identifikátor určitého identifikačního systému (např. DOI) a '''nss''' (Namespace-specific String) je konkrétní identifikátor v daném systému. URN není založeno na jediném identifikačním systému, ale naopak poskytuje zastřešení pro neomezený počet schémat splňujících stanovené podmínky (zahrnujících i popis technik pro realizaci směrovacího mechanismu).
Přestože obecná idea URN je jasná a také návrh jeho infrastruktury byl nedávno již dokončen, implementace globálních řešení na internetu jsou zatím omezené. 
Příčinou jsou tyto skutečnosti: 
1. Globální směrovací systém pro URN (na bázi DNS) ještě není rozšířený v celém internetu 
2. Stávající webové prohlížeče zatím nepodporují URN tak, jak podporují URL 
3. Panují nejasnosti, kdy a kterým entitám URN přidělovat (problém verzí, různých formátů, úrovní) 
4. Problém jednoduchého (single-point) nebo násobného (multiple) směrování: směrovací mechanismy vycházející ze současné webové technologie vrací jediné URL, zatímco služby založené na URN mohou obecně vyžadovat identifikaci více instancí entity či více jí odpovídajících služeb 
5. V neposlední řadě jde o otázku finanční: identifikátory URN jsou sice zdarma, ale budování a udržování směrovacích služeb nikoliv – náklady jsou obrovské a někdo je musí uhradit<ref>Technologie digitálních knihoven. ''Inforum'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Bartosek_Miroslav.pdf >.</ref> 
'''PURL - Persistent URL''' 
Využívá pro identifikaci URL; snaží se ale překonat jeho problémy s trvanlivostí a závislostí na lokaci, a to prostřednictvím nepřímé adresace. Jako identifikátor je zdroji přiděleno zvolené PURL, což je URL na PURL serveru.
PURL odkazuje na adresu, na ní je teprve umístěno skutečné aktuální URL zdroje, a na toto URL je uživatel automaticky přesměrováván. Uživatelé zdroje znají a používají jen jeho PURL. Pokud se změní URL zdroje, stačí aby správce zdroje provedl příslušnou změnu na dané PURL adrese a uživatelé jsou automaticky přesměrovávání na nové URL. Systém PURL má výhodu v tom, že je jednoduchý a navíc směrovatelný bez nutnosti používat jakýkoliv speciální software (je to vlastně stále jen URL).<ref>Digitální knihovny – teorie a praxe. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html >.</ref> 
'''Handle''' 
Systém Handle nabízí větší funkcionalitu a širší možnosti využití.
Vyvinula jej udržovaná americká organizace '''CNRI'''<ref>nevýdělečná organizace podporující rozvoj národní informační infrastruktury</ref> (Corporation for National Research Initiatives) jako součást obecné architektury digitální knihovny pro jednoznačnou identifikaci digitálních objektů. Ačkoliv byl tento systém vyvinut nezávisle na konceptu URN, je s ním kompatibilní a lze ho považovat za vůbec první systém URN použitý v oblasti digitálních knihoven. Současná verze systému je založena na protokolu HTTP s identifikátorem vloženým do dokumentu ve formě hypertextové vazby odkazující na směrovací server systému Handle. 
Jedinou vadou na kráse je skutečnost, že nebyl začleněný do obecné infrastruktury Internetu, stojí tak nějak vedle ní.
Architektura systému handle je dvojúrovňová – jeden globální registr a neomezený počet lokálních serverů, z důvodů lepší výkonnosti a lepší dostupnosti služeb je implementována jako distribuovaný systém s decentralizovanou administrací (globální registr identifikátorů tak není centralizován fyzicky, nýbrž virtuálně). Každá z jeho komponent může být rozprostřena mezi více počítačů a data mohou být automaticky replikována, k dispozici je řada služeb cache. Pro maximální využití a přímé směrování identifikátorů (včetně násobného směrování) je třeba instalovat do uživatelského webového prohlížeče příslušný software ve formě plug-in (jsou volně k dispozici), prostřednictvím proxy serverů lze systém používat i s neadaptovanými prohlížeči, avšak s neúplnou funkčností.<ref>Digitální knihovny – teorie a praxe. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html >.</ref> 
'''DOI (Digital Object Identifier)''' 
Nejúspěšnějším a nejpropracovanějším systémem digitálních identifikátorů současnosti je DOI. Vznikla roku 1996 z popudu Asociace amerických nakladatelů. Cílem bylo vytvořit systém pro identifikaci digitálních objektů (prací chráněných autorským zákonem) pro potřeby komerčních vydavatelů. Používání identifikátorů DOI je bezplatné, nicméně jejich přidělování je obvykle zpoplatněno. Celý systém je po ekonomické stránce nastaven tak, aby si vydělal na svůj běžný provoz i další rozvoj, a nebyl tak závislý na grantech či dostatku dobrovolníků. 
Syntaxe DOI byla specifikována normou ANSI/NISO Z39.84-2000. 
Číslo DOI identifikuje dílo, nikoliv projev díla (viz model FRBR výše), takže tištěná verze článku a jeho digitální kopie mají totéž číslo. Systém DOI je silně centralizovaný; každá registrující organizace musí všechna jí vydaná DOI čísla registrovat u (zatím jediné) registrační agentury, směrování probíhá přes tuto centrální databázi. Zajímavým rysem je, že povinnou součástí registrace čísla DOI (kromě stavových dat specifikujících umístění objektu) je také předání metadat DOI popisujících daný objekt; ta pak mohou být vrácena jako výsledek procesu směrování, když není možno zpřístupnit objekt samotný, např. z licenčních důvodů.
Je postaven jako aplikace nad systémem handle, který mu poskytuje potřebnou technickou infrastrukturu. Jednou z nejúspěšnějších registračních agentur DOI je '''Crossref''', jejímž cílem je zajistit pomocí identifikátorů DOI spolehlivé propojování (klikatelné citování) vědecké a odborné literatury na webu od různých nakladatelů – především článků v časopisech a sbornících.

'''ARK''' 
Jeden z nejnovějších a zvláštních identifikátorů, který má uplatnění v široké sféře informačních zdrojů různého typu.
Založen na URL a vytvořen především pro použití na digitálních objektech. Mimo digitálních objektů může také identifikovat fyzické (sochy, knihy) nebo nehmatatelné (onemocnění, slovníky, chemické látky) objekty. Cílem při tvorbě bylo vytvoření stabilního jména (odkazu), které by bylo trvale spojeno s objektem. Identifikátor byl vytvořen v Kalifornii.
Identifikátor se skládá ze dvou částí. Na začátku identifikátoru je uveden protokol a jméno serveru. Protože byl identifikátor ARK navrhnut z důvodu, že objekty přežívají své původní umístění, jméno serveru se může měnit. Ale název, který následuje po zkratce AKR nikoli. Druhá neměnná část se skládá z názvu instituce či organizace, která identifikátor přiděluje. Je zastoupena číslicemi, které jsou vedeny v databázi Kalifornské univerzity. Například číslo pro Google je 78319. Konec tvoří samotný název objektu.
<ref>ŠÍMOVÁ, Marie. ''Identifikátory elektronických dokumentů'' [online]. Praha, 2010 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/72660.pdf >.</ref> 

'''Poznámky'''
<references/> 

'''Použitá literatura'''
* Digitální knihovny – teorie a praxe. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html 
* Technologie digitálních knihoven. ''Inforum'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Bartosek_Miroslav.pdf 
* ŠÍMOVÁ, Marie. ''Identifikátory elektronických dokumentů'' [online]. Praha, 2010 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/72660.pdf

----

====Problematika dlouhodobé udržitelnosti====

Zpracovala: Martina Sochorová (UČO 382576) 

Stav: odevzdáno

Digitální informační zdroje se zdály řešením problému trvalého uchování informací. Tomu ale brání relativně krátká životnost nosičů a zrychlující se inovační cyklus digitálních technologií – „digital information lasts forever – or five years, whichever comes first“<ref name="Vojtášek">VOJTÁŠEK, Filip. Dlouhodobá archivace digitálních dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 2000, roč. 4, č. 10 [cit. 26. 12. 2011]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/675.</ref> (Jeff Rothenberg). Na rozdíl od dokumentů v analogové formě digitální informace zmizí najednou. Hrozí jim změna obsahu, smazání obsahu, neplatný formát, nefungující software, destrukce fyzického nosiče… 

Existuje několik strategií dlouhodobé udržitelnosti, ale žádná z nich není ideální. K základním strategiím patří migrace, emulace, technologické muzeum a konverze digitálních dokumentů do analogové formy. 

'''Migrace''' 

Je nejčastěji používaná strategie, v rámci které se přesouvají digitální informace do nového digitálního prostředí, v ideálním případě do nové standardní formy.<ref> ROTHENGERG, Jeff. ''Digital Information Lasts Forever – Or Five Years, Whichever Comes First''. 2001, s. 50 [cit. 26. 12. 2011]. Dostupné z: http://api.ning.com/files/NTfugGQYom45UQDt6Gzm0nYsIPrkei5O13Un*-1GaEQii2YNJROiQp2s-x8ym3mWk5xYrNzdy9C2aZkXJ3QHRH2gtYrZcXvV/rothenbergarma.pdF.</ref> To znamená formát, který je v určité oblasti nejpoužívanější, a má tak alespoň nějakou jistotu, že v něm soubory budou čitelné. Migrace tedy zahrnuje kopírování digitálního záznamu na nový nosič, dalším opatřením je zpětná kompabilitita, kdy nové systémy jsou schopné přečíst starší dokumenty. Protože se původní prostředí liší od nového, může tref name="BARTOŠEK">BARTOŠEK, M. Digitální knihovny - teorie a praxe, 2005 [online]. Národní knihovna: knihovnická revue. Národní knihovna ČR, 2004, roč. 15, č. 4, s. 233-254. [cit. 2011-12-22]. Dostupný z: http://eprints.rclis.org/bitstream/10760/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf.o mít dopad na informační hodnotu digitálních objektů. V dlouhodobém hledisku je ale migrace značně efektivní.<ref name="Vojtášek">VOJTÁŠEK, Filip. Dlouhodobá archivace digitálních dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 2000, roč. 4, č. 10 [cit. 26. 12. 2011]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/675.</ref> 

'''Emulace''' 

Je založena na opačném principu než migrace, zachovává formu a emuluje běh původního software na nové platformě. Zachovává tedy originál, zatímco migrace zachovává kopii dokumentu. 

Emulátor je program, kvůli kterému se jeden počítač může chovat jako jiný počítač, a tak se umožní spuštění libovolného programu z prvního počítače.<ref> ROTHENGERG, Jeff. ''Digital Information Lasts Forever – Or Five Years, Whichever Comes First''. 2001, s. 55 [cit. 26. 12. 2011]. Dostupné z: http://api.ning.com/files/NTfugGQYom45UQDt6Gzm0nYsIPrkei5O13Un*-1GaEQii2YNJROiQp2s-x8ym3mWk5xYrNzdy9C2aZkXJ3QHRH2gtYrZcXvV/rothenbergarma.pdF.</ref> 

S emulací je spojován J. Rothenberg, který napsal studii zabývající se problematikou digitálních knihoven. Podle něj je nejlepším způsobem ochrany archivace originálního formátu s originálním aplikačním softwarem a zajištění jeho funkčnosti a chování prostřednictvím imitace vlastností digitálního prostředí, v němž vznikl. 

V této strategii se rozlišují tři skupiny metadat. První obsahuje technická metadata, která přestavují původní digitálního dokumentu, v druhé je specifikován emulátor. Technická data o využití emulátoru a popisná data o dokumentu tvoří třetí skupinu.<ref name="Vojtášek">VOJTÁŠEK, Filip. Dlouhodobá archivace digitálních dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 2000, roč. 4, č. 10 [cit. 26. 12. 2011]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/675.</ref> 

'''Technologické muzeum''' 

Technologické muzeum znamená uchování digitálního záznamu v podstatě jako artefakt v originálním formátu a prostředí a na originálním nosiči. Nevýhodou je, že počet kombinací hardwaru a softwaru jednotlivých dokumentů časem přesáhne únosnou mez a proto je tato strategie vhodná jen z krátkodobého hlediska.<ref name="Vojtášek">VOJTÁŠEK, Filip. Dlouhodobá archivace digitálních dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 2000, roč. 4, č. 10 [cit. 26. 12. 2011]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/675.</ref> 

'''Konverze do analogové formy''' 

Převod digitálních dokumentů do analogové formy znamená, že dokumenty budou nezávislé na vývoji technických prostředků. Jako nosič se dá použít papír nebo mikrofilm. Analogové dokumenty ale nemají výhody digitálních dokumentů. 

Dnes je optimálním východiskem prosazování komplexu různých ochranných opatření dohromady.<ref>BRATKOVÁ, Eva. Kvalitní studie k problémům dlouhodobé archivace digitálních dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 2011, roč. 15, č. 4 [cit. 26. 12. 2011]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/6754.</ref>

'''Poznámky''' 

<references/>

'''Použitá literatura''' 

* BRATKOVÁ, Eva. Kvalitní studie k problémům dlouhodobé archivace digitálních dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 2011, roč. 15, č. 4 [cit. 26. 12. 2011]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/6754.

* ROTHENGERG, Jeff. ''Digital Information Lasts Forever – Or Five Years, Whichever Comes First''. 2001 [cit. 26. 12. 2011]. Dostupné z: http://api.ning.com/files/NTfugGQYom45UQDt6Gzm0nYsIPrkei5O13Un*-1GaEQii2YNJROiQp2s-x8ym3mWk5xYrNzdy9C2aZkXJ3QHRH2gtYrZcXvV/rothenbergarma.pdF.

* VOJTÁŠEK, Filip. Dlouhodobá archivace digitálních dokumentů. ''Ikaros'' [online]. 2000, roč. 4, č. 10 [cit. 26. 12. 2011]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/675.

====nejznámější DK v ČR====

==Open Access==
*Zpracovala: Soňa Príborská (383245)
*Stav: odevzdáno
[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Open_Access Heslo Open Access na KISK wiki.]

===Volně dostupné online zdroje===

==Sekundární zdroje informací==
Zpracovala: Dominika Babáková (383964)
stav: odevzdáno

'''Sekundární zdroj informací''' může být dokument popisující primární dokumenty, který obsahuje především informace o primárních dokumentech nebo dokument obsahující informace nebo části textu z primárního dokumentu.

Sekundární zdroje jsou tedy ty, které z primárních vycházejí. Jejich cílem je často shrnutí a lepší uspořádání dané informace z primárního zdroje.
Sekundární prameny hodnotí, analyzují, interpretují, diskutují, sumarizují původní informaci. Mohou však být méně přesné a aktuální než literatura primární. ''K sekundárním pramenům patří např.'':
*interpretace, kritiky, přehledové články,
*přehledové monografie
*encyklopedie a slovníky
*přehledová periodika (časopisy)
*učebnice a skripta
*diplomové práce

Dále jsou mezi sekundární zdroje zařazovány '''''bibliografické databáze, obsahová periodika, rejstříky, indexy, knihovní katalogy, souborné katalogy, informační brány''''' aj. Znalost těchto zdrojů je důležitá, protože podávají informace o existenci jiných dokumentů a zdrojů informací (tj. obsahují odkazové, nepřímé informace).

''Konkrétní příklady sekundárních zdrojů'':
*literární kritika
*knižní a umělecké recenze
*interpretující novinové články
*historiografie
*biografie
*recenze výsledků z experimentů či studií
*analýza studií a výzkumů

''Dělené dokumentů dle původnosti obsahu na primární, sekundární a terciární může být relativní. Někdy může být stejný pramen v jednom případě sekundární literaturou a jindy primárním zdrojem. Vše záleží na kontextu.''<ref>MALEČKOVÁ M., MÁCKOVÁ Z., TROCHTOVÁ E. ''Informační prameny.'' [online]. [2011][cit. 2011-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2011/KPI11/um/11939494/03_-_informacni_prameny.pdf</ref>

Použité zdroje:
<references/>

 
===Katalogy===
====Charakteristika====
Zpracovala Eva Ogrocká, 216052

Stav: OPRAVENO

Katalog je uspořádaný seznam. Jednotlivé položky – záznamy popisují reálné objekty, např. knihy.
Katalog není pouze soupis. Soupis se rozšiřuje většinou chronologicky připisováním na konec seznamu. Katalog na rozdíl od soupisu není uspořádán chronologicky. Je uspořádán např. abecedně, nové záznamy se vkládají na místo určené abecedním pořádkem.

Knihovní katalog je seznam dokumentů, které jsou uloženy v dané knihovně. Je zpracován pro potřeby uživatelů knihovny.
Knihovní katalog obsahuje záznamy o dokumentech daného fondu, obsahuje lokační údaje.

'''Katalog má následující funkce:'''
*Selekční (rešeršní) funkce – umožňuje vyhledávání.
*Bibliografická (indikativní) funkce – informuje o existenci dané literatury
*Identifikační (popisná) funkce – identifikuje dokument, odlišuje ho od ostatních
*Lokační funkce – zajišťuje zpřístupnění fondu, dává informace o umístění dokumentů, o jejich přístupnosti
*Kolokační funkce – sdružuje záznamy podobných či souvisejících dokumentů (např. díla jednoho autora)
*Propagační funkce – aktivně nabízí obsah sbírek
*Evidenční funkce – eviduje majetek knihovny

'''Funkce katalogu podle IFLA Meeting of Experts (Frankfurt, 2003)'''
*najít bibliografické zdroje ve sbírce
*identifikovat bibliografický zdroj, odlišit jej od zdrojů s podobnými charakteristikami
*vybrat bibliografický zdroj, který odpovídá potřebám uživatele
*získat přístup k popsaným jednotkám
*navigovat uživatele katalogu (logické uspořádání a pohyb v katalogu)

'''Formy katalogů'''
*svazkový – tištěná kniha, uzavřený
*lístkový – soubor kartonových lístků, dynamický, lze jej rozšiřovat
*elektronický – počítačová databáze, může být on-line, lze jej libovolně řadit, umožňuje freetextové vyhledávání a implicitní odkazy

'''Druhy katalogů podle typu řazení:'''
*jmenný/autorský - jednotky jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů. Pokud má dokument více autorů, lze jej řadit podle prvního slova z názvu.
*věcný systematický - jednotky se řadí podle pravidel použitého systematického třídění (formulace obsahu je nahrazena kódy, které tvoří hierarchicky uspořádaný systém třídění oborů)
*věcný předmětový - řazení abecedně podle předmětových hesel
*názvový - abecední řazení podle prvních slov z názvů dokumentů
*slovníkový - razení jednotek abecedně podle klíčových slov
*místní - řazení podle signatur

'''Generace katalogů'''
*0. generace – lístkové katalogy,
lineární vyhledávání podle abecedně řazeného záhlaví
*1. generace – první elektronické katalogy, 60. léta 20. století
booleovské operátory, multikriteriální vyhledávání, rejstříky napodobují lístkové katalogy
*2. generace – současné elektronické katalogy, od 80. let do současnosti
využití vyhledávání, rejtříků, filtrování výsledků, grafické uživatelské rozhraní, přidané služby – informace o výpůjčkách, prodlužování, objednávání, rezervace
*3. generace – budoucí katalogy
koncept E3OPAC – enhanced (zlepšená funkcionalita a použitelnost), exoanded (rozšíření, obohacení obsahu, více druhů popsabých materiálů), extended (prodloužený obsah, napojení na další služby, informační centra, vydavatele, prodejce...)
vyhledávání v přirozeném jazyce, lematizace, stemming, oprava překlepů...

'''Použité zdroje:'''
*KADLEC, Zdeněk. ''Knihovnické systémy a standardy'' [online]. 2004 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/index.htm
*NEDOMOVÁ, Martina; KŘIVÁNEK, Petr; ŠKYŘÍK, Petr. ''Kde hledat informace I.'' [online]. 2007 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/kde-hledat_opora.pdf

====Přehled katalogů (Dagmar Chládková 361608)====

stav: OPRAVENO

* '''Advanced Rapid Library '''

dodává Cosmotron, http://www.cosmotron.cz/

[[Soubor:Advanced_rapid_library.jpg|thumb|katalog Jihočeské vědecké knihovny]]

Tento katalog umožnuje automatizaci knihoven a dalších informačních institucí. Používá ho například Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Katalog se neustále vyvíjí. Společnost Cosmotron zajišťuje i stálý servis.<ref>ŠEVČÍKOVÁ, Barbora. IPAC3 Advanced Rapid Library. měsíčník pro knihovníky [online]. [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/25let/systemy/knihovny.html</ref>

* '''Alephino dodává ExLibris'''

dodává ExLibris, http://www.exlibrisgroup.com/

Předchůdce systému Aleph, se kterým je i provázán. Tento katalog je zaměřený na menší knihovny. <ref>Alephino English [webová prezentace]. 2011, 4 s. [cit. 9.2.2012]. Dostupné z: http://issuu.com/rotems/docs/alephino_english</ref>

* '''Aleph '''

dodává ExLibris, http://www.exlibrisgroup.com/

Systém Aleph je velmi používaným knihovnickým systémem. Od roku 2002 je i katalogem MU. Je to velmi intuitivní vyhledávač. Jeho následovníkem je katalog Beth. Celosvětově tento systém používá více jak 4000 knihoven. Katalog je velmi flexibilní, lze upravit pro potřeby knihoven. Od roku 1998, kdy tento systém používalo 8 knihoven, vyjma školních se tento systém rozšířil do mnoha velkých institucí. <ref>BARTŮŠEK, Miroslav. Aleph: nový knihovní systém pro MU. In: Útvar výpočetní techniky MU: Zpravodaj [online]. Brno, prosinec 2002, 14.11.2011 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/263.html</ref> <ref>VOJNAR, Martin. Vstříc čtenáři v systémech Aleph i Primo. In: Čtenář: Měsíčník pro knihovníky [online]. 09/2010 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2010-roc-62/09-2010/vstric-ctenari-v-systemech-aleph-i-primo-74-711.htm
</ref>

* '''Clavius'''

dodává Lanius, http://www.clavius.cz/

[[Soubor:Clavius.jpg|thumb|katalog Clavius v městské knihovně v Třebíči]]

Následník knihovnického systému Lanius, který se začal vyvíjet od roku 1998. Ukládá dokumenty do jedné spolešné databáze. Spolupracuje s MS Office, má mnoho předdefinovaných šablon, Podporuje všechny hlavní knihovnické standardy. Tento katalog je vhodný do menších a středních knihoven, je jednoduše uživatelsky ovladatelný.

* '''Daimon'''

dodává Sefira, http://www.sefira.cz/

Katalog založený na technologii Oracle, je přehledný a pro uživatele jednoduchý.<ref>Jurík, Marián. Knihovní systém DAIMON - řešení pro automatizaci služeb moderní knihovny. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 5 [cit. 09.02.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/943>. URN-NBN:cz-ik943. ISSN 1212-5075.</ref>

* '''daWinci'''

dodává ASP, http://www.dawinci.cz/

DAWINCI je moderní knihovnicko-informační systém, který integruje nejnovější prvky z oblasti serverových aplikací, databázových systémů,dokumentového managementu. <ref>Moškořová, Magda; Slaninová, Kateřina. Automatizovaný knihovnický systém DAWINCI - systém knihoven informační epochy. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 8 [cit. 09.02.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1041>. URN-NBN:cz-ik1041. ISSN 1212-5075.</ref>

* '''KIS'''

dodává Sefira, http://www.sefira.cz/

Knihovní informační systém, systém je určen především podnikovým knihovnám. Pracuje s technologií Oracle.<ref>Celbová, Iva. Jak účelně zautomatizovat velkou podnikovou knihovnu? Pořídit si KIS. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 6 [cit. 09.02.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/234>. URN-NBN:cz-ik234. ISSN 1212-5075.</ref>

* '''KP-WIN'''

dodává KP-SYS, http://www.kpsys.cz/

Katalog 1. generace, následovníkem je KP-Win SQL.

http://193.84.33.165/lucid_docs/info/opacs.pdf - návod k použití katalogu

* '''Lanius'''

dodává Lanius, http://www.lanius.cz/

[[Soubor:Lanius.jpg|thumb|Knihovnický systém Lanius v knihovně Podivín]]

První knihovnický systém vytvořený speciálně pro knihovny v ČR, který měl za úkol umožnit jednoduchou automatizaci. Do provozu byl spuštěn v roce 1991 táborskou firmou LANius. Tento katalog u nás můžeme řadit do Katalogů 1. generace. V roce 1997 používalo tento systém kolem 200 knihoven. <ref>Celbová, Iva. Jak si rozumí naše knihovny s informačními technologiemi?. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 9 [cit. 09.02.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/470>. URN-NBN:cz-ik470. ISSN 1212-5075.</ref>

* '''T*Series'''

dodává ÚVT UK, http://tseries.cuni.cz/

Tento katalog má už v základu vloženou hypertextovou strukturu. Díky této vlastnosti umožňuje propojovat různá pole a tím umožňovat efektivnější vyhledávání. <ref>TUŽOVÁ, Eva. T series. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, Ústav výpočetní techniky. T series [online]. Praha, 19.5.2004 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://uvt.cuni.cz/TSERIES-49.html</ref>

* '''VTLS'''

dodává VTLS, http://www.vtls.com/

VTLS používá asi 900 knihoven v USA a Kanadě a 32 dalších zemích, včetně polských vědeckých knihoven, Univerzitní knihovny Bratislava. Je na OS UNIX, podle některých názorů pro čtenáře těžkopádný.<ref>Eisnerová, Stanislava; Hajdová, Marie; Malenická, Lucie; Štichová, Markéta. Exkurze studentů 2. roč. bakalářského studia z Ústavu knihovnictví a informačních studií FF UK v Praze. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 6 [cit. 09.02.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4837>. URN-NBN:cz-ik4837. ISSN 1212-5075.</ref>

====Poznámky====

<references />

====Katalogy nové generace====
====Přehled katalogů====
=====Carmen(Lukáš Rožnovský 147145)=====
Zpracoval:Lukáš Rožnovský(147145)

stav:odevzdáno

Carmen je katalog OPAC 2.0. Byl vytvořený táborskou firmou LANius s.r.o. Tento nový katalog se snaží být uživatelsky přívětivý a poskytuje nové služby a intuitivní a přehledné vyhledávání. Využívá nejrůznější nástroje stupňující kvalitu záznamů dokumentů, jako jsou například náhledy obálek knih, linky na další zdroje a uživatelské hodnocení. Katalog funguje na softwarové platformě a rozšiřuje set knihovních systémů modulu Clavius SQL. <ref>ŠKRABALOVÁ, Vendula. OPAC 2.0 Carmen: on-line katalog nové generace. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet knihovnictví. 2011. 54 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr. </ref>

''V obecné rovině katalog nabízí:''

• Nový způsob zadávání hledaného textu v jedné řádce bez nutnosti určení druhu údaje.

• Fulltextové vyhledávání pomocí speciálních indexů dovolující nastavení váhy jednotlivých polí.

• Řazení výsledků podle relevance (skóre záznamu) jako primární metodu zobrazení relevantních výsledků.

• Fasety (řezy), které roztřídí výsledky do skupin a usnadňují pak další dohledání - zpřesnění výsledku.

• Mrak hledaných slov jako inspiraci pro uživatele katalogu, ale i pro pracovníky v akvizici fondu.

''V oblasti designu přináší:''

• Možnost výběru z několika barevných šablon (skinů), momentálně jsou k dispozici čtyři, další vznikají.

• Kompletní podporu nastavení designu (barvy, fonty, zarovnání ad.) formou několika CSS stylů - CSS styly a jejich objekty jsou komplexně popsány ve skinové dokumentaci pro webmastery.

''Možnosti po přihlášení uživatele:''

• Hodnocení dokumentů formou hvězdiček a jejich celorepublikové sdílení.

• Vytváření uživatelských recenzí - slovních hodnocení dokumentů.

• Hodnocení těchto recenzí (oblíbené/neoblíbené).

• Uložení designu (barev, panelů) daného uživatele bez ohledu na konkrétní PC.<ref>ŠILHA, Jiří. Nový WWW OPAC 2.0 - Carmen firmy LANius. Čtenář [online]. 2010, roč. 62, č. 09 [cit. 2011-11-28]. Dostupný z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2010-roc-62/09-2010/novy-www-opac-2-0-carmen-firmy-lanius-74-713.htm.</ref>

''Další aktivní funkce:''

•Předregistrace nového potencionálního čtenáře, který pak může provádět rezervace dokumentů a aktivně hodnotit dokumenty včetně psaní recenzí.

•Zadání požadované knihy, kterou čtenář nemohl najít v katalogu knihovny jako výzvu pro nákup dokumentu knihovnou.

•Sledování všech novinek obecně pomocí RSS kanálů nebo možnost uložení specifického dotazu do katalogu jako odebíraný RSS kanál.

'''Volitelné doplňky:'''

''Lemmatizátor'' - řeší dohledání základů slov a eliminuje ohýbání český slov při hledání. Volitelně integrován do indexačního nástroje katalogu. Dovoluje uživateli najít hledaný název dokumentu i v případě, že hledající použije slova v jiném pádu, času či obecně v jiném tvaru.

Použita je technologie a slovník základů slov od společnosti LINGEA s.r.o., která se dlouhodobě zabývá touto problematikou.

''Z39.50 klient'' - řeší dohledání obdobných výsledků z dalších katalogů jiných knihoven. Volitelně integrován do jádra katalogu. Dovoluje následně, aniž by zpomaloval vlastní vyhledání, dohledat záznamy z jiných zdrojů - katalogů po síti internet. Seznam těchto sekundárních výsledků je pak čtenáři nabídnut jako alternativa.

V případě že na hledaný dotaz není v lokálním katalogu žádný výsledek, mohou být nabídnuty výsledky vyhledání v jiných zdrojů - katalogů.<ref>ŠILHA, Jiří. Nový WWW katalog OPAC 2.0 (Carmen). Inflow [online]. 2010, roč. 3, č. 5 [cit. 2011-11-28]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/novy-www-katalog-opac-20-carmen>. ISSN 1802-9736.</ref>

'''Použitá literatura:'''
<references/>

=====Worldcat Local (Josef Moravec, UČO: 60727)=====
Zpracoval: Josef Moravec (60727)

Stav: odevzdáno

'''Worldcat Local''' (dále jen WL) je OPAC třetí generace, který vychází z celosvětového souborného katalogu '''Worldcat'''. Worldcat je provozován společností '''OCLC''' (Online Computer Library Center) a ta se stará i o WL. Technicky je WL provozován přímo na serverech OCLC, takže knihovně, která jej chce provozovat, odpadá starost o instalaci a údržbu software na vlastním serveru, na rozdíl od některých konkurenčních systémů.

Katalog WL vyhledává ve '''všech dokumentech, které se nacházejí ve Worldcatu''' a nabízí uživateli vždycky nejbližší dostupné dokumenty a také možnost snadného objednání, pokud se dokument nenachází ve fondech „domovské“ knihovny. Kromě tradičních dokumentů nabízí přístup i k více než 620 milionům '''plných textů článků''', 23 milionům položek ze '''zdrojů typu Google Books''' a 12 milionům '''e-knih'''. <ref name="WL">OCLC. WorldCat Local. OCLC [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2011 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z: http://www.oclc.org/worldcatlocal/default.htm</ref>

Pro knihovny, které se teprve rozhodují, zda WL nasadit nabízí OCLC zkušební verzi označenou „quick start“. <ref name="WL"></ref> Z podstaty fungování WL, ji ale samozřejmě mohou využít pouze knihovny, které přispívají do katalogu WorldCat. To platí ostatně i pro WL obecně.

Pro vyhledávání slouží jediné textové pole, do kterého je možné zadávat jednotlivá slova nebo fráze (uzavřené do uvozovek). Je možné využít zástupných znaků: # pro jeden znak a ? nebo * pro více znaků. Dále WL podporuje operátory OR, +, -. Složitější dotazy lze upřesnit pomocí závorek. Výsledky vyhledávání lze dále upravovat pomocí fasetů. WL umožňuje i pokročilé vyhledávání podle konkrétních polí (např. autor, název, ISBN, …). <ref name="WLQuick">OCLC. WorldCat Local: Quick Reference: Searching, Availability and Requesting an Item [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2011 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z: http://www.oclc.org/support/documentation/worldcatlocal/WCLrefcard.pdf</ref>

Vzhledem k velkému množství knihoven zapojených do katalogu Worldcat (72 000<ref>OCLC. Facts and statistics. OCLC [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2011 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z: http://www.oclc.org/worldcat/statistics/default.htm</ref>) jsou '''výsledky se skupovány do tří základních skupin''' – první je jedna konkrétní knihovna, ze které do WL přistupujeme. V druhé jsou seskupeny knihovny, které patří do jednoho konsorcia, či společenství knihoven. A třetí skupina jsou všechny knihovny, které přispívají do Worldcatu. Výsledky se řadí podle fyzické vzdálenosti dokumentu od uživatele.<ref name="WLQuick"></ref>

Nevýhodou WL je nutnost mít pro každého uživatele dva účty, jeden v knihovním systému a druhý v katalogu Worldcat.<ref name="opalkova">OPÁLKOVÁ, Markéta. OPACy nové generace I – AquaBrowser a WorldCat Local. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 10 [cit. 2011-10-31]. Dostupný z: http://ikaros.cz/node/5741. ISSN 1212-5075.</ref>

WL má integrováno také '''množství sociálních (2.0) funkcí''', umožňuje vytváření a sdílení seznamů, vkládání recenzí a uživatelské hodnocení položek.<ref>OCLC. At a glance. OCLC [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2011 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z: http://www.oclc.org/worldcatlocal/about/default.htm</ref> Také je možné napojení na Delicious, nebo sledování novinek přes RSS. Záznamy lze také exportovat buď do souborů typu HTML a RTF, či přímo do citačních manažerů RefWorks a EndNote.<ref name="opalkova"></ref>

'''Použitá literatura:'''
<references/>

=====Jiné katalogy=====
lze si vybrat nějaký a popsat ho, založte nové heslo na úrovni Carmen

====Online služby====
=====Library Thing=====

již vypracováno http://kisk.phil.muni.cz/wiki/LibraryThing

=====Open Library=====
[[Soubor:logo_OL-lg.png|thumb|right|logo Open Library]]

Zpracoval: Zdeněk Hruška (217895)

Stav: odevzdáno

[http://openlibrary.org Open library] je internetový, neziskový a otevřený projekt, jehož cílem je vytvořit on-line katalog shromažďující záznamy o všech vydaných knihách (One web page for every book ever published)<ref>Internet Archive. ''Open Library'' [online]. [2009] [cit. 2011-11-13]. Frequently Asked Questions. Dostupné z: http://openlibrary.org/help/faq.</ref> a pokud možno nabídnout uživateli i cestu, jak se ke knihám dostat – ať už přímo k digitalizovaným knihám, nebo pomocí odkazu na nejbližší knihovnu, která daný titul má.

Open library byla založena jako iniciativa Internetového archivu<ref>Internet Archive. ''Internet Archive'' [online]. c2001 [cit. 2011-11-13]. Projects. Dostupné z: http://www.archive.org/projects/. </ref> (Internet Archiv – http://www.archiv.org), který shromažďuje texty, audio, video i internetové stránky a ochraňuje je tak před „propadlištěm dějin“ a úplnou ztrátou v dnešním datovém věku.
Na financování Open library se podílí Kalifornská státní knihovna, nadace Kahle/Austin a další dárci.

Projekt byl zahájen v listopadu 2007 a v současnosti obsahuje přes 20 milionů záznamů, umožňuje přístup k 1,7 milionu e-knih<ref>Internet Archive. ''Open Library'' [online]. [2009] [cit. 2011-11-13]. Frequently Asked Questions. Dostupné z: http://openlibrary.org/help/faq. </ref> (v různých formátech – pdf, čistý text, ePub, DjVu), některé knihy jsou přístupné i ve formátu DAISY, což je standard pro digitální mluvící knihy pro nevidomé, slabozraké či lidi s dyslexií (viz.: [http://en.wikipedia.org/wiki/DAISY_Digital_Talking_Book DAISY na Wikipedii]). odkazuje k dalším zdrojům knih jako jsou internetová knihkupectví (např. Amazon), nebo Google books. Tím se snaží uživatelům co nejvíce usnadnit přístup k požadovanému dokumentu – nebo alespoň se ke knize přiblížit – např. přes službu WorldCat, která se pokusí najít nejbližší knihovnu, kde je kniha přístupná.
Open Library také nabízí přes své rozhraní přístup k obalům knih a fotkám autorů.<ref>Internet Archive. ''Open Library'' [online]. [2009] [cit. 2011-12-30]. Open Library Covers API. Dostupné z: http://openlibrary.org/dev/docs/api/covers. </ref>
Vzhledem k tomu, že se jedná o otevřený projekt s wiki interfacem, každý zájemce může přidávat nové záznamy, upravovat či zpřesňovat staré a tak se podílet na běhu této knihovny.

'''Poznámky:'''
<references />

'''Použité zdroje:'''

Internet Archive. ''Open Library'' [online]. [2007] [cit. 2011-11-13]. Dostupné z: http://openlibrary.org/ .

Internet Archive. ''Internet Archive'' [online]. c2001 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z: http://www.archive.org .

DAISY Digital Talking Book. Wikipedia, the free encyklopedia. [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/DAISY_Digital_Talking_Book .

=====Jiné=====
lze si vybrat nějakou jinou a popsat ji, založte nové heslo na úrovni Library Thing

===Souborné katalogy===
Zpracovala: Lenka Svobodová (383946)

Stav: opraveno

Souborné katalogy jsou takové katalogy, které obsahují záznamy informačních pramenů obsažených ve fondech (nebo jejich částech) určité specializované, nebo územní soustavy knihoven. Kromě funkce lokačně-informační mohou plnit i funkci bibliograficko-informační.<ref>VODIČKOVÁ, Hana a Jiří Cejpek. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. 1. vyd. Praha: SPN, 1965.</ref> V souborných katalozích mohou být zahrnuty fondy v různém rozsahu, např. mohou obsahovat záznamy na fondy nebo části fondů knihoven jednoho města, okresu, oblasti, země nebo sítě knihoven. <ref>CEJPEK, Jiří. ''Souborné katalogy v informační soustavě''. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1971.</ref>

Obsahem souborných katalogů nejsou pouze bibliografické záznamy monografií, periodických publikací, sborníků a dalších nejrozšířenějších formátů, ale jsou schopny najít i záznamy zvukových nahrávek, elektronických knih, not, genealogických odkazů, kulturních artefaktů, digitálních objektů, webových stránek atd. Naopak některé souborné katalogy se specializují na shromažďování záznamů různých institucí pouze jednoho druhu formátu, nebo určitého oboru (např. Souborný hudební katalog /SHK/ budovaný NK ČR).

Mezi nejobsáhlejší a nejúplnější katalogy se řadí takové, které se snaží o zahrnutí záznamů v celosvětovém měřítku. Příkladem celosvětového katalogu je WorldCat od firmy OCLC, na jehož vytváření se mohou podílet i sami uživatelé.

V současné době je hlavním typem dělení souborných katalogů na reálné a virtuální. Nejběžnější reálné katalogy se dají popsat asi tak, že spolupracující knihovny (nebo jiné instituce) spravují vlastní databázi a "dodávají" či "přenášejí" záznamy do jedné centrální databáze. V případě virtuálního katalogu žádný souborný katalog jako takový neexistuje: virtuální souborný katalog je uměle složen z katalogů jednotlivých zúčastněných knihoven. <ref>Souborné knihovní katalogy. Zpravodaj ÚVT MU Bulletin pro zájemce o výpočetní techniku na Masarykově univerzitě [online]. 1994, IV(č. 3), s. 9 - 14 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/496.html</ref>

'''Funkce:'''
<ul>
<li>Souborné katalogy umožňují efektivní fungování meziknihovní výpůjční služby a mezinárodní výpůjční služby.</li>

<li>Usnadňují koordinaci akvizice knihovních fondů a na jejich základě lze provádět redistribuci knihovních fondů.</li>

<li>Uživatelům knihovny rozšiřují možnosti ve vyhledávání dokumentů. Nabízí možnost nalezení dokumentu, který je v dané knihovně uživateli nedostupný, bez asistence knihovníka.</li>

<li>Jednotné uživatelské rozhraní zrychluje a usnadňuje vyhledávání dokumentů.</li>

<li>Katalog obsahuje informace o dostupnosti dokumentu a o instituci, která ho vlastní, nebo nabízí propojení se přímo do lokálních katalogů knihoven a možnost získat tak informace o momentální dostupnosti dokumentu.</li>

<li>Souborné katalogy nabízí mimo základního vyhledávání i složitější (kombinované) vyhledávání sestavené z více polí.</li>

<li>Často obsahují další funkce, které usnadňují uživatelům získání dokumentu, např. využití služby MVS nebo SFX.</li>

<li>Uživatelské prostředí katalogů může být obohaceno o funkce webu 2.0, které umožňují stahování záznamů, komentáře, hodnocení, upravování, přidávání záznamů a další.
</ul>

'''Použité zdroje:'''

<references/>

====Charakteristika====
====Přehled souborných katalogů (Dalibor Bláha, 322949 ) ====

'''''Národní souborné katalogy'''''

[[Soubor:CASLIN.jpg|thumb|right|]]
'''CASLIN'''

– je český národní souborný katalog, který je spravován Národní knihovnou ČR. V současné době obsahuje cca 2,5 milionu bibliografických záznamů monografií, seriálů a speciálních dokumentů. Do SK přispívá více než 60 účastníků, záznamy jsou dodávány dávkově. SK je provozován pod automatizovaným knihovním systémem Aleph500. Na přelomu roku 2004 a 2005 je CASLIN převáděn z formátu UNIMARC do MARC21. <ref>
Souborný katalog ČR: České souborné katalogy. [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.caslin.cz/odkazy/ceske-souborne-katalogy/ </ref>

[[Soubor:SKAT.jpg|thumb|right|logo SKAT]]
'''SKAT'''

Sdružení uživatelů knihovních systémů LANius. Souborný katalog knihoven, které pracují v automatizovaných knihovních systémech LANius a CLAVIUS. SKAT obsahuje cca 120 000 bibliografických záznamů naučné a regionální literatury ze 115 knihoven v ČR, které pracují v uvedených AKS, proto jde o SK s celonárodní působností. SKAT je fyzický souborný katalog, bibliografické záznamy jsou dodávány dávkově, aktualizace probíhá denně.<ref>BULÍNOVÁ, Eva. Souborné katalogy v Česku a na Slovensku. Ikaros [online]. 2005, 9 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1847 </ref>

'''''Institucionální souborné katalogy'''''

'''Centrální knihovně-informační systém UK'''

Centrální knihovně-informační systém (CKIS) je centrální katalog knihoven fakult a dalších součástí Univerzity Karlovy v Praze. Najdete zde záznamy o dokumentech (knihách,časopisech, kvalifikačních pracích a dalších druzích dokumentů), které se nacházejí ve fondu jednotivých knihoven.
CKIS je určen pro současné i potenciální čtenáře jednotlivých knihoven. Pro registrované uživatele nabízí možnost sledovat své čtenářské konto v jednotlivých knihovnách, prodlužovat si půjčené knihy, rezervovat knihy, kontrolovat stav poplatků apod.
CKIS pracuje v integrovaném knihovním systému ALEPH 500 firmy ExLibris.

'''Souborný katalog Masarykovy univerzity Brno'''

V elektronickém katalogu Aleph MU jsou k dispozici bibliografické záznamy monografií, seriálů (periodika odebíraná i vydávaná fakultami), článkové báze (záznamy o vybraných článcích ESF, FSS, PrávF) a většinou i kompletní fakultní katalogy vysokoškolských kvalifikačních prací (bakalářských, diplomových, doktorských, dizertačních, habilitačních).
MU nemá centrální knihovnu; její knihovní strukturu tvoří 9 ústředních fakultních knihoven, centrální specializované knihovny a 126 dílčích a oborovými knihoven. Všechny tyto instituce vytvářejí jednotný systém knihoven MU. Virtuální souborný katalog MU poskytuje informace o dostupnosti požadovaného dokumentu v rámci systému.
V elektronickém katalogu Aleph-MU byly počátkem roku 2006 k dispozici - bibliografické záznamy pro více než 660.000 knihovních jednotek monografií a seriálů, 47.000 bibliografických záznamů o článcích a přes 8.000 bibliografických záznamů o titulech seriálů.

'''Souborný katalog VUT Brno'''

Souborný katalog VUT Brno obsahuje informace o fondu monografií, časopisů, ELZ, norem, zvukových záznamů a videozáznamů, které se nacházejí v ústřední knihovně, knihovnách jednotlivých fakult a ostatních areálových knihovnách s lokačními údaji o dostupnosti požadovaného titulu.
Souborný katalog Univerzity Palackého Olomouc
Jednotný katalog knihovny UP je budován od r. 1997. Zahrnuje fondy Ústřední knihovny UP a informačních středisek umístěných na jednotlivých fakultách.

'''Virtuální umělecká knihovna'''

Virtuální katalog umožňuje prohledávat najednou katalogy 9 zúčastněných knihoven z oblasti architektury, sochařství, malířství, kresby, grafiky a užité grafiky, uměleckého řemesla, uměleckého průmyslu, designu, fotografie, teorie a kritiky umění, památkové péče, archeologie, genealogie, restaurátorství apod.
Souborný katalog Akademie věd ČR
SK umožňuje zároveň prohledávat katalog Knihovny AV a katalogy více než dvou desítek vědeckých ústavů AV ČR.

[[Soubor:STM-logo.gif|thumb|right|logo portálu STM]]
'''Portál STM'''

Informační portál STM poskytuje odkazy na české zdroje z oblasti vědy a výzkumu, na licencované i volně dostupné zdroje z oblasti vědy, techniky a medicíny a řadu dalších odkazů na zdroje a užitečné WWW stránky. Součástí Portálu STM je také Katalog STM, který poskytuje informace o dostupnosti a podmínkách přístupu u placených informačních zdrojů v rámci ČR.
Manuscriptorium
Databáze digitalizovaných historických dokumentů a jejich bibliografických záznamů, která je výsledkem projektu Memoria. Cílem tohoto projektu je vybudovat virtuální badatelské prostředí pro oblast historických knižních fondů.

'''''Oborové souborné katalogy'''''

[[Soubor:Logo vpk.jpg|thumb|right|logo VPK]]
'''Souborný katalog virtuální polytechnické knihovny'''

Souborný katalog vyrtuální polytechnické knihovny sjednocuje více než 40 českých knihoven, z nichž 38 knihoven nabízí své fondy prostřednictvím VPK, ostatní knihovny nabízejí své služby prostřednictvím klasických meziknihovních služeb. Prostřednictvím VPK lze získávat kopie článků z časopisů obsažených v souborném katalogu VPK, aniž byste museli fyzicky navštívit knihovnu, která časopis vlastní.

'''''Zahraniční souborné katalogy'''''

'''Belgie''' - [http://opac.libis.be/F/S22MR5HAYS5MTQDUT3K6GUTASV69RC8DNRXCIB6IEXJJHJHY9X-44161?&pds_handle=GUEST&calling_system= CCB – Collectieve Catalogus van België]

'''Francie''' - [http://ccfr.bnf.fr/portailccfr/jsp/index.jsp Catalogue collectif de France/CCFr]

'''Itálie''' - [http://www.sbn.it/opacsbn/opac/iccu/free.jsp Indice SBN]

'''Německo''' [http://dispatch.opac.ddb.de/LNG=DU/DB=1.1/ Zeitschriftendatenbank ZDB], [http://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html Karlsruher Virtueller Katalog KVK], [http://gso.gbv.de/DB=2.1/START_WELCOME?COOKIE=U999,K999,D2.1,E7b5b17a6-139e,I0,B9994++++++,SY,A\9008+J,,1,,U,,4,,7,,M,H13-15,,17-23,,30,,50,,60-61,,73-78,,88-90,NGAST,R213.226.252.3,FN Gemeinsamer Verbundkatalog GVK], [https://opacplus.bib-bvb.de/TouchPoint_touchpoint/start.do Bibliotheksverbund Bayern BVB]

'''Polsko''' - [http://karo.umk.pl/Karo/karo.php Katalog Rozproszony Bibliotek Polskich KaRo] , [http://www.fides.org.pl/index.php?option=com_content&view=category&id=23&Ite FIDES]

'''Portugalsko''' - [http://www.porbase.org/index.html PORBASE – Base Nacional de Dados Bibliográficos]

'''Rakousko''' - [http://www.obvsg.at/kataloge/verbundauswahl/ Österreichischer Bibliothekenverbund: Gesamtkatalog] , [http://www.landesbibliotheken.at/ Der virtuelle Katalog der Österreichischen Landesbibliotheken]

'''Rusko''' - [http://www.sigla.ru/search.jsp? Sigla]

'''Slovensko''' [https://www.kis3g.sk/cgi-bin/gw_48_1_3/chameleon?skin=ukb-skp Slovenská knižnica]

'''Španělsko''' - [http://www.mcu.es/bibliotecas/MC/CCPB/index.html Catalógo Colectivo del Patrimonio Bibliográfico Espanol]

'''Švýcarsko''' - [http://www.chvk.ch/vk_schweiz.html Schweizer Virtueller Katalog] , [Schweizer Virtueller Katalog NEBIS – Netzwerk von Bibliotheken und Informationsstellen in der Schweiz]

'''Velká Británie''' - [http://copac.ac.uk/search COPAC], [http://www.lib.ox.ac.uk/olis/ OLIS]

'''Použitá literatura'''

<references />

'''Další zdroje'''
Národní knihovna ČR: Souborné katalogy v ČR. [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.nkp.cz

=Souborný katalog ČR (Eva Popelková, 360132)=
''Zpracovala: Eva Popelková (360132)''

''Opraveno''

Souborný katalog ČR disponuje údaji o dokumentech ve fondech českých knihoven a institucí, které do Souborného katalogu ČR přispívají svými katalogizačními záznamy nebo poskytují informace o odběru periodik. V elektronické podobě je Souborný katalog ČR provozován od roku 1995 a obsahuje cca 4,6 mil. záznamů českých a zahraničních monografií, speciálních dokumentů a seriálů (časopisy, sborníky, zprávy z konferencí…).
Do tohoto reálného centralizovaného heterogenního souborného katalogu mají přístup všechny knihovny České republiky (odborné a veřejné) bez ohledu na to jaký systém využívají. SK ČR je spravován Národní knihovnou ČR, provozován pod automatizovaným knihovním systémem Aleph <ref>Souborný katalog ČR. [online]. 2001 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.caslin.cz/</ref>

Seznam knihoven zasílající záznamy do SK ČR: http://www.caslin.cz/spoluprace/napsali-o-sk-cr/clanky-z-kkl/

'''HISTORIE'''

Elektronický národní souborný katalog odstartoval svou kariéru z konkrétních výsledků projektu CASLIN (1991). Vznikly tak aktivity související s fungováním národního souborného katalogu. Byly stanoveny koncepce souborného katalogu (model fungování souborného katalogu, sběr a správa dat, kategorizace uživatelů, apod.), standardy a určen správce katalogu.

'''Historie elektronického národního souborného katalogu:'''

- V září 1994 byl vydán Záznam pro souborný katalog;

- V lednu 1995 proběhly první kontakty s knihovnami;

- Od roku 1995 je katalog přístupný na internetu;

- V červnu 1995 byly importovány první záznamy zahraničních monografií;

- Do konce roku 1995 bylo importováno celkem 25.000 záznamů 8 knihoven;

- V období od ledna 1996 do konce ledna 1997 byly přijímány záznamy pouze zahraničních monografií bez možnosti kontroly duplicit, na konci tohoto ověřovacího roku obsahoval 44000 záznamů;

- V květnu1996 vydala Národní knihovna ČR schválenou instrukci Záznam pro souborný katalog: UNIMARC;

- V lednu 1997 bylo dokončeno testování programu na kontrolu duplicit pro souborný katalog;

- V únoru 1997 rozšířil souborný katalog příjem záznamů nejen zahraničních, ale také českých tištěných monografií a zahájil tak svůj rutinní provoz;

- Na konci roku 1997 souborný katalog obsahoval téměř 65000 záznamů (z toho 1780 duplicitních) 19 českých a moravských knihoven;

- V letech 1995 – 1998 probíhalo naplňování souborného katalogu kvalitními údaji;<ref>KRČMÁŘOVÁ, Gabriela. Kam kráčí CASLIN - souborný katalog ČR. IKAROS[online]. 1999, 3(8) [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/kam-kraci-caslin-–-souborny-katalog-cr</ref>

- Od roku 2000 je provozován ve vlastním systému s názvem CUBUS, který plně reflektuje potřeby správy a provozu tohoto typu souborného katalogu.

- V červenci 2002 souborný katalog obsahoval 1578868 záznamů tištěných monografií a speciálních druhů dokumentů ze 110 knihoven;<ref> KRČMÁŘOVÁ, Gabriela a Ilona TRTÍKOVÁ. CASLIN – Souborný katalog ČR na konferenci v Tallinnu. IKAROS [online]. 2002, 6(12) [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1219</ref>

- V roce 2005 byla dokončena retrokonverze Retrospektivního katalogu zahraničních periodik, vybudovaného v Národní knihovně ČR v šedesátých letech;

- Po roce 2007 - 2011 byl souborný katalog obohacen o obálky (obálkový server), propojení
na Google Book Search (plné texty/výběrové plné texty), obsahy (z NK, VK OL, MZK), možnost objednat zhotovení digitální kopie, informace o existenci digitální kopie dokumentu.<ref>SVOBODOVÁ, Eva a Danuše VYORÁLKOVÁ. Souborný katalog ČR pro veřejné knihovny. [online]. 2009[cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/11_soubornykatalog.pdf</ref>

'''Souborný katalog ČR najde uživatel na www stránkách:'''

• http://skc.nkp.cz (vyhledávání konkrétních dokumentů)

• http://www.caslin.cz (vyhledávání a taky informace o Souborném katalogu ČR a způsobech jeho vytváření)<ref>SVOBODOVÁ, Eva. : Souborný katalog ČR - výsledek a nástroj spolupráce mezi knihovnami . Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás [online]. 2007, 7(2) [cit. 2012-01-01] Dostupné z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/819.pdf</ref>

'''Funkce pro uživatele'''

• Informační funkce: vyhledání určitého dokumentu, získání informací o dokumentech k určitému tématu

• Lokalizace dokumentu: umožňuje vyhledání knihovny, kde se hledaný dokument nalézá, zjištění podrobných informací o signatuře, většinou s cílem získat příslušný dokument.

• Získání dokumentu: realizovat požadavek na vypůjčení dokumentu nebo získání jeho kopie (MVS).

• Sdílená katalogizace: nabízí přístup k záznamům s možností jejich kopírování, a je nástrojem pro tvorbu a optimalizaci jmenných a věcných autorit.<ref>KRČMÁŘOVÁ, Gabriela a Ilona TRTÍKOVÁ. CASLIN – Souborný katalog ČR na konferenci v Tallinnu. IKAROS [online]. 2002, 6(12) [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1219</ref>

'''Funkce pro knihovníky'''

• objednat pro běžného uživatele dokument prostřednictvím MVS

• stahování záznamů prostřednictvím protokolu Z39.50

• stahování záznamů přes webové rozhraní Souborného katalogu ČR (platí jen v případě, že knihovna spolupracuje na budování Souborného katalogu ČR)

• kontrolu správnosti zpracování záznamů (platí jen v případě, že knihovna dodává záznamy do SK ČR v elektronické podobě)<ref>SVOBODOVÁ, Eva. : Souborný katalog ČR - výsledek a nástroj spolupráce mezi knihovnami . Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás [online]. 2007, 7(2) [cit. 2012-01-01] Dostupné z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/819.pdf</ref>

'''Poznámky'''
<references/>

=====Jiné souborné katalogy=====
lze si vybrat nějaký a popsat ho, založte nové heslo na úrovni Souborného katalogu ČR

===Informační brány===
====Charakteristika (Sylvie Dyčková, UČO: 263674)====
Zpracovala: Sylvie Dyčková (263674)

Stav: odevzdáno

Informační brána je interaktivní vyhledávací služba, shromažďující a zpřístupňující webové adresy věcně definovaných internetových zdrojů. <ref>PILAŘ, Jindřich, BARTŮŇKOVÁ, Eva. Úvodní metodická příručka pro tvorbu oborových informačních bran. Verze 25.1.2005 [on-line]. 29 s. (PDF). [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/dokumenty.php?sekce=doporuceni>.</ref>Oborové, předmětové či tématické informační brány umožňují uživatelům vyhledávat kvalitní informace z oboru na jednom místě. Mohou být zaměřené jak na jeden obor, tak i multioborově. Zdroje z internetu nacházející se v informačních branách jsou vyhodnoceny odborníky (především informačními pracovníky a knihovníky) na základě stanovených kritérií a rozděleny do kategorií. Informační brány popisují zdroje pomocí anotace, shrnutí, abstraktu nebo recenze.<ref>STOKLASOVÁ, Tereza. Zahraniční oborové informační brány: standardy pro popis zdrojů a jejich hamronizace [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://jib-info.cuni.cz/tematbrany/studie_html/>.</ref>

Informační brány jsou přístupné pomocí webového rozhraní. Většinou poskytují možnost vyhledávání pomocí klíčových slov. Vedle možnosti vyhledávání (search) je většinou nabízena i možnost prohlížení (browse).

Oborových informačních bran existuje na internetu mnoho, často je spravují knihovny, národní či univerzitní, nebo vznikají ve spolupráci podobně oborově zaměřených knihoven či pracovišť.<ref>MALEČKOVÁ, Monika, MÁCKOVÁ, Zdeňka, CHYTKOVÁ, Dagmar, MATÝSOVÁ, Tereza. Elektronické informační zdroje 3: volně dostupné odborné informační zdroje. Kurz práce s informacemi. Jarní semestr 2011. [e-learning].[cit. 2011-12-28].</ref>

'''Informační brány musí splňovat několik vlastností:'''<ref>PILAŘ, Jindřich, BARTŮŇKOVÁ, Eva. Úvodní metodická příručka pro tvorbu oborových informačních bran. Verze 25.1.2005 [on-line]. 29 s. (PDF). [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/dokumenty.php?sekce=doporuceni>.</ref>
*Spolehlivost - znamená, že brána bude bez výpadků dostupná uživatelům 24 hodin denně
*Efektivnost - musí zajistit co nejlepší využití výkonnosti hardware a dostupných internetových zdrojů
*Výkonnost - musí pracovat tak, aby ani uživatelé, ani katalogizátoři nebyli zbytečně zdržováni
*Přizpůsobivost - musí být schopny vypořádat se s narůstajícími počty požadavků uživatelů, narůstajícím katalogem brány a novými typy služeb
*Kvalitní a esteticky příjemné rozhraní.

Je důležité, aby pracovníci informačních bran dohlíželi na aktuálnost zdrojů a na platnost odkazů. Jednotlivé informační brány se liší v poskytovaných zdrojích podle toho, pro jaké cílové uživatele nebo cíle marketingu a managementu jsou určeny.

'''Informační brány musí předem vymezit:'''<ref>STOKLASOVÁ, Tereza. Zahraniční oborové informační brány: standardy pro popis zdrojů a jejich hamronizace [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://jib-info.cuni.cz/tematbrany/studie_html/>.</ref>
*tématické oblasti, na které se zaměří (matematika, medicína, polytématické...)
*typy zdrojů, které budou poskytovat (elektronické časopisy, plné texty, příspěvky z konferencí, multimédia…)
*geografické pokrytí (lokální, národní, globální...)

Kvalitu informačních bran ukazuje množství metadat aplikovaných na zdroje, možnost jejich zobrazení pro uživatele a sestavování souborů metadat podle mezinárodně uznávaných standardů.
Nejpoužívanějším standardem pro tvorbu metadat je Dublin Core (DC). Indexace za použití DC si klade za cíl hlavně podpořit vyhledávání informačních objektů. Standard DC obsahuje 15 prvků: název, tvůrce, předmět a klíčová slova, popis, vydavatel, jiný přispěvatel, datum, typ zdroje, formát, identifikátor, zdroj, jazyk, pokrytí, správa autorských práv, vztah.

Pokud brány sdílejí stejné standardy, mohou uživatelům nabídnout i '''paralelní vyhledávání'''.<ref>STOKLASOVÁ, Tereza. Zahraniční oborové informační brány: standardy pro popis zdrojů a jejich hamronizace [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://jib-info.cuni.cz/tematbrany/studie_html/>.</ref>

'''Poznámky:'''

<references />

'''Použité zdroje:'''

*STOKLASOVÁ, Tereza. ''Zahraniční oborové informační brány: standardy pro popis zdrojů a jejich hamronizace'' [online]. Praha, říjen 2002 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://jib-info.cuni.cz/tematbrany/studie_html/>.

*PILAŘ, Jindřich, BARTŮŇKOVÁ, Eva. ''Úvodní metodická příručka pro tvorbu oborových informačních bran.'' Verze 25.1.2005 [on-line]. 29 s. (PDF). [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/dokumenty.php?sekce=doporuceni>.

*MALEČKOVÁ, Monika, MÁCKOVÁ, Zdeňka, CHYTKOVÁ, Dagmar, MATÝSOVÁ, Tereza. ''Elektronické informační zdroje 3: volně dostupné odborné informační zdroje.'' Kurz práce s informacemi. Jarní semestr 2011. [e-learning].[cit. 2011-12-28].

====Přehled nejznámějších informačních bran (Jakub Forman, 323211 ) ====

Zpracoval: Jakub Forman

Stav: odevzdáno

'''Jednotná informační brána (JIB)'''

Portál Jednotné informační brány (dále jen JIB) umožňuje uživatelům z jednoho místa jedním vyhledávacím rozhraním využívat různé české a zahraniční zdroje (katalogy knihoven, souborné katalogy, plnotextové databáze, atd). Portál zahrnuje všeobecné i oborové zdroje. Využívat volně dostupné zdroje JIB může každý, bez ohledu na místo pobytu či současnou registraci v knihovně. Licencované zdroje může využívat jen ten, kdo je registrovaný v knihovně, která licencované zdroje zpřístupňuje/vlastní, a zároveň pracuje na počítačích z povolených IP adres. Podrobnější informace viz následující heslo.<ref>Informační portál JIB. [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://info.jib.cz/</ref>

''Oborové informační brány''

'''Informační brána KIV'''

Oborová brána KIV umožňuje prohledat z jednoho místa více databází a snaží se usnadnit cestu k získání dokumentu.
Oborová brána KIV je součástí vznikající sítě oborových bran zastřešených JIB – Jednotnou informační branou. Uživatelé JIB a dalších oborových bran v ní proto mají výhodu uniformního prostředí a známých vyhledávacích možností.
KIV je určena především pro zabezpečení informačních potřeb knihovníků a informačních pracovníků, učitelů a studentů oboru Knihovnictví a informační věda. Brána KIV vznikla jako součást projektu Koordinovaná tvorba oborových informačních bran pro oblast výzkumu : koordinace, hudba, knihovnictví a informatika na kterém spolupracovaly Národní knihovna ČR a Univerzita Karlova v Praze. Projekt finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem projektu bylo připravit metodiku tvorby českých oborových bran navazujících na JIB. Na přípravě KIV se podílel Knihovnický institut Národní knihovny a Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK) Univerzity Karlovy v Praze. Práce začala v druhé polovině r. 2004. Od konce roku 2006 oborová brána slouží odborné veřejnosti. <ref>Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV). [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://kiv.jib.cz/</ref>

'''Oborová brána Umění a architektura (ART)'''

Oborová brána ART umožňuje uživatelům z jednoho místa jedním vyhledávacím rozhraním paralelně prohledávat různé české a zahraniční zdroje (katalogy knihoven, souborné katalogy, plnotextové databáze atd.) z oblasti umění, architektury a řady příbuzných oborů. Zdroje, které ART zpřístupňuje, lze rozdělit na volně dostupné a licencované. Volně dostupné zdroje ART může využívat každý, bez ohledu na místo pobytu či současnou registraci v dané knihovně. Licencované zdroje může využívat jen ten, kdo je registrovaný v knihovně, která licencované zdroje zpřístupňuje / vlastní, a zároveň pracuje na počítačích z povolených IP adres. Brána ART vzniká a je rozvíjena jako součást projektu Koordinovaná tvorba oborových informačních bran, na kterém spolupracuje Národní knihovna ČR a Univerzita Karlova v Praze. Zároveň navazuje na projekt Virtuální umělecká knihovna, který byl realizován v roce 2004.<ref>Oborová brána Umění a architektura (ART). [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://art.jib.cz/</ref>

'''Oborová informační brána MUSICA (MUS)'''

Oborová brána Musica (MUS) poskytuje jednotný přístup k informačním zdrojům v oblasti hudby a hudební vědy. MUS je součástí postupně vytvářené sítě oborových bran zastřešených Jednotnou informační bránou (JIB), s nimiž sdílí podobné technické řešení a disponuje obdobnými nástroji. Brána MUS vzniká ve spolupráci Národní knihovny ČR a Univerzity Karlovy a je průběžně aktualizována a inovována.Jedním z cílů MUS je koordinace získávání oborových licencovaných zdrojů, jejich propagace a podpora jejich využití.<ref>Oborová brána Musica (MUS). [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://mus.jib.cz/</ref>

'''Oborová brána Technika (TECH)'''

Oborová brána TECH – jeden prostor, ve kterém najdete české i zahraniční, placené i volně dostupné zdroje z oblasti techniky, přírodních a aplikovaných věd. Jednotné rozhraní TECHu umožňuje vyhledávat plné texty z mnoha zdrojů.<ref>Portal Tech. [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://tech.jib.cz/</ref>

'''Použité zdroje'''

<references />

=====JIB=====

již vypracováno http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Jednotná_informační_brána

=====Geobibline=====
Zpracoval: Matěj Rajnošek (342251)

Stav: odevzdáno

[[Soubor:geobibline.jpg|thumb|right]]

Geografická bibliografie ČR on-line, zkráceně GEOBIBLINE, je jednooborová informační brána tématicky zaměřená na publikace o geografických reáliích ČR.<ref name="perlín">PERLÍN, Radim. Geografická bibliografie ČR GEOBIBLINE. Česká geografická společnost [online]. Praha, 11.11.2011 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://geography.cz/2011/11/geograficka-bibliografie-cr-geobibline/ </ref> Tato bibliografie je společným projektem Geografické knihovny PřF UK v Praze, Knihovny PřF MU v Brně, Katedry geografie PřF UJEP v Ústí n. Labem a Ústavu výpočetní techniky (ÚVT) UK v Praze <ref name="Geobibline">Základní informace o projektu. PRAHA : KARLOVA UNIVERZITA, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA, GEOGRAFICKÁ KNIHOVNA; BRNO: MASARYKOVA UNIVERZITA, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA, GEOGRAFICKÝ ÚSTAV; ÚSTÍ NAD LABEM : UNIVERZITA J.E. PURKYNĚ, PŘÍRODOVĚDEC. Geografická bibliografie ČR online [online]. c 2008-2012 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://www.geobibline.cz/cs/basic_info </ref>, který vznikl díky programu Ministerstva kultury ČR "Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů".

''Cíl''

Zachovat kulturní dědictví spojené s geografickými reáliemi ČR a zpřístupnit ho digitální formou široké (nejen české) veřejnosti. <ref>Novotná, Eva. GEOBIBLINE: online ke geografii. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 31.12.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/5373>. URN-NBN:cz-ik5373. ISSN 1212-5075.</ref>

''Obsah databáze''

Geobibline je bibliografická databáze s abstrakty, výběrově je možné se dostat i k plným textům. <ref name="Geobibline"></ref> V databázi jsou umístěny údaje o geografických pracích, které jsou věnované územi České republiky nebo které jsou napsané českýmí autory. Těmito pracemi jsou knihy, kartografické dokumenty, seriály, články z časopisů a sborníků, elektronické dokumenty či vysokoškolské kvalifikační práce.<ref>GEOBIBLINE. ANTLOVÁ, Martina. Portál EIZ [online]. Brno, 9.8.2011 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?id=290 </ref> V databázi se dají nalézt záznamy od roku 1510 až po současnost. Tyto záznamy se aktualizují s měsíční periodicitou. V současné době databáze obsahuje více než 160.000 záznamů. V databázi jsou uvedeny zejména údaje o česky napsaných publikacích, ale taktéž tu nalezneme anglicky, německy, španělsky, rusky či francouzsky napsané publikace.<ref name="Geobibline"></ref>
Databáze zahrnuje i obory příbuzné ke geografii, jako například demografie, geoinformatika, kartografie či krajinná ekologie. <ref name="perlín"></ref>

Stránky projektu Geobibline jsou nejen v češtině, ale mají také svoji anglickou[http://www.geobibline.cz/] verzi.

''Poznámky:''

<references />

''Použité zdroje:''

*NOVOTNÁ, Eva a Věra ANTHOVÁ. Geografická bibliografie ČR on-line: GEOBIBLINE [online]. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2011, 151 s. [cit. 2011-12-31]. ISBN 978-807-0807-736. Dostupné z: http://vydavatelstvi.vscht.cz/katalog/uid_isbn-978-80-7080-773-6/anotace/

=====Jiné informační brány=====
lze si vybrat nějakou jinou a popsat ji, založte nové heslo na úrovni JIB

==Terciární zdroje informací==
*Zpracoval: Michal Klajban (215827)
*Stav: odevzdáno, resp. opraveno

'''Terciární zdroje informací''' (někdy též '''terciální''') informují o sekundárních zdrojích, zprostředkovávají přístup k nim nebo se přímo skládají ze sekundárních zdrojů.<ref>Srv. MIROSLAV, Ressler. Informační věda a knihovnictví: Výkladový slovník. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2006. ISBN 80-7080-599-4.</ref> Typicky se jedná o:<ref name="lib.umd.edu">Primary, Secondary and Tertiary Sources. ''University Libraries, University of Maryland'' [online]. ©2001 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z: http://www.lib.umd.edu/guides/primary-sources.html</ref><ref name="Hooper"/>

*Bibliografie (mohou představovat i sekundární zdroj,<ref name="lib.umd.edu"/> proto bude přesnější hovořit o „bibliografiích bibliografií“ či „seznamu bibliografií“)
*Slovníky a encyklopedie (rovněž mohou být považovány za sekundární zdroj<ref name="Hooper"/>, vždy záleží na konkrétním díle a kontextu)
*Seznamy sekundárních zdrojů (typicky seznam databází, katalogů, bibliografií, ročenek, sborníků apod.)

Snáze vysvětleno na příkladu: jestliže [[citační norma]] je [[primární zdroj]] a její výklad je zdroj sekundární, terciární zdroj je seznam výkladů citační normy. Podle Helen Hooperové, fakultní knihovnice Univerzity Jamese Cooka v Austrálii, je definování terciárního zdroje poměrně problematické<ref name="Hooper">HOOPER, Helen. ''Primary, Secondary & Tertiary Sources.'' Townsville (Queensland), 2011. Library and Computing Services of the University of James Cook [online] © 1995–2011 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z: http://www-public.jcu.edu.au/libcomp/assist/guides/azguides/JCUPRD_030412</ref> a v praxi může občas působit problémy rozeznat terciární zdroj od sekundárního. Vždy tedy záleží na konkrétní situaci a kontextu.

Jako další příklad může sloužit deník Alberta Einsteina. Jedná se o primární zdroj, Einsteinův životopis už bude zdroj sekundární a Slovník teorie relativity zdroj terciární.<ref name="lib.umd.edu"/>

;Zdroje
<references />

=Technologie v EIZ=
==Linkovací nástroje==
===SFX (Václav Ovčačík, UČO: 383468) ===

Zpracoval: Václav Ovčačík, (383468)

Stav: odevzdáno, opraveno

[[Soubor:Sfx_logo.gif‎|thumb|Logo SFX]]

'''SFX''' (Special Effects) je link server firmy ExLibris založený na standardu OpenURL a obsáhlé centrální znalostní bázi, jehož vynálezcem je belgický knihovník Herber Van de Sompel z Univerzity v Gentu. Ten vypracoval koncept standardu OpenURL, na němž je celá technologie postavena. <ref> FABIÁN, Ondřej. Knižnica [online]. [cit. 2011-12-30]. Technologie SFX a konkrétní zkušenosti s její implementací. Dostupné z: http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2009/august/03.pdf </ref>
SFX je využíván pro práci s elektronickými informačními zdroji, pro snadné vyhledávání informací o databázích a elektronických dokumentech.
Prostřednictvím OpenURL nabízí SFX odkazy na plné texty dokumentů, vyhledávání v katalozích knihoven, získávání citací, elektronické dodání dokumentů, recenze v internetových knihkupectvích, encyklopedické informace o autorech, související dokumenty na webu apod. <ref> Multidata [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Co je SFX. Dostupné z: http://www.multidata.cz/produkty/sfx </ref>

'''Jak SFX pracuje'''

SFX je prostředníkem mezi uživatelem a cílovým zdrojem, zprostředkovává množinu služeb, které jsou dostupné přes SFX menu. Hypertextový odkaz tedy neodkazuje přímo na cílovou stránku, ale na SFX server, kde jsou uživateli nabídnuty prostřednictvím SFX menu příslušné služby, jako je odkaz na plný text, citace a další. S pomocí SFX zdroje se tedy dostaneme do SFX menu, jehož prostřednictvím dále putujeme až k jednomu z SFX cílů. <ref> Informační portál JIB [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Co je to SFX. Dostupné z: http://info.jib.cz/o-projektu/sfx/co-je-to-sfx </ref>

[[Soubor:image03.jpg|thumb|Princip fungování SFX.]]

'''Použité zdroje'''
<references />

'''Užitečné odkazy'''

[http://www.techlib.cz/cs/581-sfx-navody Návody pro práci s SFX] 
[http://www.exlibris.co.il/category/SFXOverview Oficiální stránka ExLibris - SFX]

===Metalib (Michaela Weissbergerová, UČO: 382463)===
Zpracovala: Michaela Weissbergerová (382463) 
Stav: odevzdáno
 

'''MetaLib''' představuje pokročilý nástroj pro integrování lokálních i vzdálených informačních zdrojů. 
MetaLib poskytuje jednotné vyhledávací prostředí pro vzdálené informační zdroje, pomáhá uživatelům najít informace, které potřebují rychle a efektivně. MetaLib předkládá uživatelům obsah z více zdrojů v jednom uživatelském rozhraní. Tím odpadá nutnost vyhledávat postupně ve více zdrojích a učit se různé metody vyhledávání a rozhraní.<ref name="Ex"/> 
Nalezené záznamy se zobrazují v jednotném formátu. S tím jsou spojené i některé nevýhody – zejména velké nároky na výkon. Proto lze prohledávat jen omezené skupiny zdrojů. (Je možné prohledávat i všechny, ale je to velmi náročné a nevyužívá se to - z důvodu dlouhé odezvy a zatěžování systému.)<ref>''Portál elektronických informačních zdrojů'' [online]. 2011 [cit. 2011-11-26]. Jak funguje MetaLib. Dostupné z WWW: <http://ezdroje.muni.cz/metalib/info.php>.</ref>

[[Soubor: MetaLibMU.png|thumb|Jak funguje MetaLib na MU]]

'''Jednotné zobrazení záznamů umožňuje:'''<ref name="Ex">''ExLibris'' [online]. 2011 [cit. 2011-11-26]. MetaLib: Reach Out and Discover Remote Resources . Dostupné z WWW: <http://www.exlibrisgroup.com/category/MetaLibOverview>.</ref>
* sloučit duplicitní záznamy
* porovnávat různé výsledkové listiny
* řadit záznamy podle relevance
* rozdělit záznamy do tematických skupin
* seskupit seznamy podle fasety - autor, datum, časopis nebo jiné atributy

'''Součástí MetaLibu často bývá také linkovací server SFX, který poskytuje uživatelům další služby:'''<ref name="Multidata">''Multidata'' [online]. 2011 [cit. 2011-11-26]. Co je MetaLib. Dostupné z WWW: <http://www.multidata.cz/produkty/metalib>.</ref>
* vyhledání plného textu dokumentů
* zajišťování výpůjčních statusů a meziknihovních výpůjček
* nalezení recenzí
* on-line nákup dokumentů
* vyhledávání informací o e-časopisech

Rozhraní MetaLib je vyhovuje různým úrovním odborných znalostí uživatelů. Poskytuje jednoduché vyhledávání podle klíčových slov a předdefinovaných vyhledávacích skupin zdrojů pro začátečníky, i pokročilé vyhledávání pomocí logických operátorů pro zkušené a odborné uživatele.<ref name="Multidata"/>

'''Další nástroje umožní uživatelům na základě jejich individuálních preferencí v rozhraní MetaLib:'''<ref name="Ex" />
* personalizovat seznamy zdrojů, organizovat je do souborů
* uložit výsledky vyhledávání, zobrazovat historii vyhledávání či upozornění (alerty)
* personalizovat seznamy e-časopisů

'''MetaLib je vybaven pro různé účely třemi rozdílnými typy rozhraní.'''<ref name="Multidata"/>
* rozhraní WWW, určené pro koncové uživatele, představuje jednotné pracovní prostředí, kde lze pomocí jednoho dotazovacího jazyka využívat současně mnoho heterogenních zdrojů a získávat z nich výsledky v jednotné podobě. S vrácenými záznamy a dokumenty mohou uživatelé dále pracovat a využívat navazující služby dalších systémů.
* rozhraní Z39.50 slouží ke komunikaci s jinými systémy, zejm. pro účely vyhledávání a přebírání záznamů
* univerzální API, pomocí něhož mohou jiné systémy využívat interních funkcí MetaLibu nezávisle na WWW rozhraní. MetaLib tak může být integrován do již existujícíh portálů nebo dalších produktů a služeb, například do portálu knihovny.

'''MetaLib X-Server umožňuje:'''<ref name="Ex" />
* vložit vzdálené vyhledávání do jiných aplikací, jako jsou systémy řízení, webové stránky knihovny a institucionální či webové portály
* vložit vyhledávací pole na webové stránky, které nabízí uživatelům možnost prohledávat jeden zdroj či kolekci zdrojů
* získat popisy zdrojů MetaLibu pro zlepšení webových stránek knihovny nebo elektronického předmětového katalogu

Knihovníkům MetaLib poskytuje nástroj pro uspořádání hybridních informačních zdrojů pod jednou střechou - zdroje mohou být místní či vzdálené, volně přístupné nebo licencované.

'''MetaLib zajistí knihovnám sadu nástrojů pro snadnou správu vzdálených zdrojů, včetně:'''
* komplexní znalostní základny s přístupem k běžně používaným zdrojům
* znalostní bázi konfiguračních nástrojů umožňující přístup do specifických zdrojů
* integrace s SFX
* řadu možností pro autentizaci a autorizaci

MetaLib je ideálním řešením jak pro samostatné instituce, tak pro konsorcia. Členové konsorcií získávají plnou samostatnost v přístupu k elektronickým sbírkám.

'''MetaLib má vícejazyčné rozhraní a podporuje mnoho standardů:'''<ref name="Ex" />
* Unicode
* záznamová schémata (MARC, Dublin Core, MAB)
* datové formáty (XML, HTML)
* protokoly (Z39.50, SRU / SRW, HTTP, NISO MXG)

'''Použitá literatura''' 
<references />

'''Další literatura'''
# ''Jednotná informační brána'' [online]. 2001-2011 [cit. 2011-11-26]. MetaLib. Dostupné z WWW: <http://info.jib.cz/o-projektu/metalib>.
 

===HAN (Drahomír Hájek, 350621)===

Zpracoval: Drahomír Hájek (350621)

HAN 2.0 (Hidden Automatic Navigator) - systém pro vzdálený přístup
Je to nástroj pro správu přístupů především k placeným internetovým zdrojům odkudkoli. Různé placené servery, e-časopisy a jiné online služby.

Systém HAN je založen na www serveru Apache a běží pod Windows.<ref>AiP - HAN 2.0 (Hidden Automatic Navigator) [online]. 2006 [cit. 2007-06-20]. Dostupný z WWW: http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=2904.</ref> Proces připojování (login) je pro uživatele neviditelný jelikož pracuje na základě ověřování IP adres. Poskytuje, také velmi široké spektrum možností pro omezení a nastavení přístupů k jednotlivým elektronickým zdrojům. Dále poskytuje různé statistiky, podpora https a http a jednotný abecední seznam zdrojů v kterém můžete vyhledávat.<ref>KAREN, Vladimír, GUNTHER, Christian. HAN v2.0 : nová generace software pro správu a zpřístupnění e-zdrojů [online]. 2007 [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.inforum.cz/pdf/2007/guenther-christian.pdf.</ref>

Han využívají především univerzity a soukromé organizace. Nejvíce je rozšířen v Evropě. V České republice HAN využívá Národní knihovna České republiky, kde v nabídce systému naleznete několik seznamů licencovaných e-časopisů a možnost využívat mimo NK ČR i licencované databáze zapojené do JIB, KIV a MUS.<ref>Národní knihovna České republiky. Národní knihovna České republiky [online]. 8.8.2011 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=vzdal_pristup.htm</ref>

Společnost H + H Software GmbH se sídlem v Německu (Göttingen) byla založena v roce 1989, které patří tento produkt (HAN).<ref>Hidden Automatic Navigator : Electronic Resource Management System [online]. 2003-2009 [cit. 2011-10-30]. Home. Dostupné z WWW: <http://www.hh-han.com/default.htm></ref>

'''Použitá literatura:'''
<references/>

===Serial Solution===

===další===

==Nástroje pro správu EIZ==
==Nástroje pro sdílení dokumentů (Blanka Justová, 382934)==
Zpracovala: Blanka Justová (382934)

Stav: odevzdáno

[http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp '''RefShare''']

Refshare představuje nástroj služby Refworks určený pro vědce, vyučující, studenty či knihovníky, který slouží ke "globálnímu šíření a zveřejňování souborů dat a bibliografií".<ref>''RefWorks: RefShare'' [online]. ©2009 [cit. 2011-11-05]. Dostupné z: http://www.refworks.com/content/products/refshare/content.asp</ref> Umožňuje posílení spolupráce, sdílení a výměnu informací týkajících se výzkumu, usnadňuje práci na projektech, poskytuje vzdálený přístup. Využívá se ke sdílení článků, výsledků výzkumů, seznamů literatury, informačních zdrojů a spolupráci při studiu a výzkumech. Funguje v rámci databází Refworks, v nichž jsou data přenášena. Uživatelé mohou sdílet složky s vybranými daty nebo i celé databáze Refworks. Složky či reference lze poskytovat v rámci určité komunity uživatelů, instituce nebo veřejně. Výhodou je jednotné rozhraní pro komunikaci a sdílení, které je poskytnuto přihlášené instituci, a kde uživatelé spravují svá data. Součástí služby jsou i běžné funkce jako možnost tisku, propojení na e-mail, stahování, exportu a vyhledávání ve sdílených dokumentech. Přístup do RefShare je nastaven podle typu uživatele. Je možno jej získat přes odkaz poslaný e-mailem, nebo přes webovou stránku "Shared Area" (pouze pokud patřím pod instituci, která tuto funkci podporuje).<ref>''RefWorks: Press Release'' [online]. ©2009, Version 2005-11-03 [cit. 2011-11-05]. Dostupné z: http://www.refworks.com/content/products/refshare/RefShare_Press_Release.pdf</ref> <ref>''RefWorks: RefShare'' [online]. ©2009, Version 2005-03-23 [cit. 2011-11-05]. Dostupné z: http://www.refworks.com/content/factsheets/RefShare_Factsheet_English.pdf</ref>

[http://www.scitopics.com '''SciTopics''']

Služba od Elsevier fungující na principech wiki určená pro vědce a studenty. Obsah stránek spadá pod licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovávejte licenci 3.0). SciTopics shromažďuje a zpřístupňuje zdarma poznatky s celé škály vědních oborů včetně knihovnictví a informační vědy. Je navržen s cílem usnadnit sdílení znalostí. Účelem je získat základní přehled v dané oblasti a přístup k odkazům na relevantní zdroje, ze kterých je možné čerpat hlubší poznatky. SciTopics klade důraz na srozumitelnost a přehlednost článků, aby sloužily k primární orientaci v příslušném tématu i badatelům z jiných oborů. SciTopics stanovuje přísná pravidla pro publikování. Jsou zakázány anonymní příspěvky nebo příspěvky pod přezdívkou. Autorem se může stát pouze pozvaný odborník v daném oboru, který v minulosti publikoval určitý počet článků v recenzovaných impaktovaných časopisech. Obsah je kontrolován specializovanými editory. Každý autor má vytvořený profil s údaji o svém zameření výzkumu a historii publikování.

Články jsou stručné, obsahují především odkazy na zdroje. Reference zahrnují relevantní literaturu, odkazy na webové stránky či příbuzné stránky na SciTopics. Klíčová slova jsou využita k zobrazení odkazů na nejnovější a nejcitovanější publikované články v daném tématu přes databázi Scopus. Na základě zadaných klíčových slov jsou k dispozici také výsledky vyhledávání na webu přes speciální vyhledavač od Elsevier – Scirus, který prohledává pouze odborné zdroje. Vyhledávání je neustále aktualizováno. Součástí každého hesla je také okno se zpětnou vazbou, kde registrovaní uživatelé mohou napsat komentář. Ten je poslán přímo autorovi a nepublikuje se veřejně. Samozřemostí je možnost tisku, poslání článku e-mailem, přihlášení k odběru pomocí RSS, propojení na Twitter, Digg, Delicious a další služby.

Od 31.10.2011 je projekt pozastaven, do SciTopics nyní nelze přispívat a je umožněno pouze prohlížení již existujícího obsahu.<ref>ELSEVIER B. V. ''SciTopics'' [online]. ©2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://www.scitopics.com</ref>

[http://www.researchgate.net/ '''ResearchGate''']

ResearchGate je online sociální síť specializovaná na vědce, která si klade za cíl usnadnit badatelům po celém světě spolupráci a komunikaci. Důležitou součást tvoří také přístup ke zdrojům vědecké literatury, bibliografickým záznamům i plným textům článků.

Projekt vyvíjí profesoři, studenti a výzkumní pracovníci z různých oborů a univerzit v USA a Evropě. Je zcela zdarma a v současnosti je zde registrováno 1,2 milionu uživatelů (nejvíce výzkumníků a zdrojů převažuje v oblasti biologie a medicíny). Označuje se za "Facebook pro vědce" – uživatelé si vytvářejí osobní profily a sdružují se ve skupinách podle zaměření výzkumu. Hlavní přínos využívání ResearchGate spočívá jednak v prezentaci vlastní osoby (vzdělání, zkušenosti, oblasti zájmu) a výzkumu (sdílení znalostí, článků, publikací), ale také získání kontaktů, seznámení s potenciálními spolupracovníky a udržování spojení s komunitou.

Přihlášení je možné buď vytvořením nového účtu nebo připojením přes Facebook. V profilu se uvádí instituce a její oddělení, ve kterém uživatel působí, jeho obor a popis oblasti, kterou se zabývá pomocí klíčových slov. Na jejich základě jsou pak doporučovány články z daných odvětví pod záložkou Publications. V rámci ResearchGate jsou sdíleny miliony publikací – volně dostupné, vlastní publikace uživatelů, odkazy na databáze, články apod. Dále si uživatel vybírá témata (topics), která odpovídají jeho zájmům a které chce sledovat. Tato sekce funguje na principu diskusního fóra – zde může uživatel pokládat otázky, obdržet odpovědi a sdílet obsah (např. odkazy, dokumenty v pdf apod.). Komentáře jsou opatřeny tlačítkem "Like" stejně jako na Facebooku. To celé umožňuje sledovat, jaká problematika se v současné době řeší v daném oboru. Podobně jako na sociálních sítích lze zapnout funkci "follow" a odebírat aktualizace od vybraných uživatelů (novinky v obl. výzkumu a vydaných publikací). Na hlavní straně profilu se zobrazují odebírané příspěvky a nachází se zde pole, skrze které lze napsat poznámku, poslat odkaz, obrázek, soubor nebo článek lidem, kteří odebírají moje aktualizace. Nejhodnotnější příspěvky z individuálních profilů se pak shromažďují v blogu ResearchGate (ResearchBlog), který tak poskytuje důvěryhodný zdroj vědeckých informací i pro širší veřejnost.

Na hlavní stránce po přihlášení najdeme ještě několik důležitých záložek. Kromě Topics a Publications mezi ně patří Conferences, Workgroups a Jobs. Sekce Conferences upozorňuje na blížící se vědecké konference ve vybraném oboru konající se po celém světě. Workgroups umožňují vytvářet pracovní skupiny, spolupracovat s kolegy, diskutovat, sdílet soubory či vytvářet dotazníky a události (schůzky). Sekce Jobs představuje burzu práce, která nabízí tisíce pracovních příležitostí v nejrůznějších oblastech vědy a výzkumu. Samozřejmou součást tvoří RSS a propojení s dalšími sociálními sítěmi (Facebook, Twitter, LinkedIn). Soukromí lze nastavit dle potřeby, je možné sdílet jen vybraná data v profilu.<ref>MASARYKOVA UNIVERZITA. Filozofická fakulta. ''Research-GATE'' [online]. 2010 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/wff/home/News/2010/research-gate</ref> <ref>''Researchgate.net'' [online]. ©2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/</ref>

[http://www.mendeley.com '''Mendeley''']

Jde nejen o nástroj na sdílení dokumentů, ale také o akademickou sociální síť a generátor bibliografií zároveň. Zaměřuje se na výzkum, spolupráci online a nejnovější vědecké práce.Tuto službu využívá přes 1 milion uživatelů. Je zdarma, ale prémiový balíček s rozšířenými funkcemi stojí 4,99-9,99 USD měsíčně. Nutné je stažení softwaru (dostupný pro Mac, Windows i Linux), nebo registrace (ta je možná i přes Facebook), případně kombinace obou způsobů. Program je kompatibilní s MS Word, Mac Word, Open Office a Bib Tex po instalaci příslušného pluginu. Výhodou registrace je přístup k vlastním dokumentům odkudkoliv – Medeley poskytuje 1 GB online úložiště zdarma pro zálohování a vzdálený přístup. Medeley lze používat po stažení dané aplikace i v mobilních zařízeních (iPad, iPhone).

Mendeley shromažďuje přes 100 milionů dokumentů ve své volně dostupné databázi, slouží tedy mj. k vyhledávání relevantních zdrojů. Dokumenty se importují ve formátu PDF, a to z počítače, z webu nebo i z jiného softwaru (např. EndNote, Zotero ad.). Předností Mendeley je přehledná správa souborů a navigace. Dokumenty se třídí na oblíbené, naposledy přidané či moje publikace a dále podle bibliografických údajů, nikoli podle názvu souboru. Bibliografické údaje se vytvářejí automaticky – po nahrání dokumentu jsou extrahována metadata (autor, název, periodikum a další) a porovnána s databází Mendeley. Z citací pak lze generovat bibliografie a sdílet je v soukromé skupině s dalšími kolegy. Ti je mohou upravovat a přidávat další záznamy. Citační styl si uživatelé vybírají z přednastavených, nebo si vytvoří vlastní. Do textů je možné přidávat poznámky, vysvětlivky nebo zvýraznění, ukládat je, tisknout a sdílet v reálném čase.

Jako sociální síť nabízí Mendeley také vytváření osobních akademických profilů, publikaci vlastního výzkumu a nalézání kontaktů ve vybraném odvětví. Nechybí ani spojení s dalšími online sociálními sítěmi (Facebook, Twitter, Youtube).<ref>''Mendeley'' [online]. ©2011 [cit. 2011-11-12]. Dostupné z: http://www.mendeley.com</ref>

'''Poznámky''':
<references/>

'''Další zdroje''':

* KRÁLÍČKOVÁ, Eva. ''Použití nadstavbových nástrojů při práci s elektronickými informačními zdroji'' [online]. Brno, 2011 [cit. 2011-11-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/342293/ff_b/Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická Fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví.

* Social Research Networks Spawn New Tools. ''Library Journal'' [online]. 2010-11-01, Vol. 135, Iss. 18 [cit. 2011-11-12]. ISSN 03630277. Dostupný z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=55061236

==Alert systémy (nástroje průběžných rešerší) (Lucie Bělejová, UČO 382684)==
zpracovala : Lucie Bělejová (382684)
stav : opraveno

Mezi nejznámnější a nejpoužívanější nástroje průběžných rešerší patří :

'''RefAware'''

RefAware je služba, kterou poskytuje společnost RefWorks a je označována jako osobní vyhledávací asistent ( online personal research assistant). Uživatel této placené služby si může vytvořit celou řadu vyhledávacích profilů. Dle požadavků uživatele ( klíčová slova, zdroje, autoři.. ) prohledává více než 8 000 časopisů a dalších zdrojů v šesti tématických oblastech ( Technické vědy, Přírodní vědy, Biologie a medicína, sociální vědy, strojírenství, ekonomie, umění a humannitních studie). Denně probíhá aktualizace a uživatel je na nově nalezené relevantní zdroje upozorněn pomocí e-mailu nebo RSS. RefAware zajišťuje bezproblémovou integraci do RefWorks, nabízí aktuální informace, personalizované profily uživatelů, pokud existuje fulltext, pak prolinkovaní na něj a smaozřejmě je dostupný online.
Více informací na http://www.refaware.com

'''TicTOCs'''

Je služba pro studenty, vyzkumníky a další akademické pracovníky, díky které je snadnější sledovat odborné materiály z více než 14 000 časopisů od 740 nakladatelů. Velkou výhodou je bezplatná registrace a vlastní profil, kde si můžete ukládat záznamy, přidávat oblíbené časopisy "MyTOCs". Důležitým znakem této služby je příjemné uživatelské rozhraní a jednoduchost vyhledávání pomocí klíčových slov, vydavatelství, názvů.. Je propojen s RefWorks a v budoucnosti je plánuje integrace i do jiných citačních manažerů. Je financována v rámci programu JISC Ucers and Innovation programme.

Zkratka TOCs je z anglického "Journal Tables of Content Service", což ze přeložit jako Služba obsahů časopisů). TIC je z anglického slova tick(označit).

Konsorcium TicTOCs je skládá z : the University of Liverpool Library (vedoucí organizace). Dále Crossref, ProQuest, Emerald, RefWorks, Heriot-Watt, MIMAS, Institute of Physics, Cranfield University, SAGE, Inderscience Publishers, Open J-Gate, Intute a DOAJ(Directory od Open Access Journals).

Více informací na http://www.tictocs.ac.uk/

Z dalších nástrojů bych jmenovala :

'''JournalTOCs'''

Největší kolekce časopisů obsahuje skoro 18 000 článků od tisíce vydavatelů. Tato služba je určena pro knihovníky, studenty a v podstatě všechny, kteří hledají nejnovější školní články. Tato služba je zdarma a upozorní Vás pokaždé, když je uveřejněno nové číslo vašeho sledovaného časopisu.

Více informací na : http://www.journaltocs.ac.uk/

'''Zetoc'''

Zetoc je služba, která zobrazuje obsahy časopisů z British Library's Electronic Table of Contents (ETOC). K připojení využívá protokol Z39.50. Nalezente zde přes 28 000 časopisů a 45 milionů článků a záznamů z konferencí. Velkou nevýhodou je fakt, že Zetoc není volně přístupný, přístup je omezen pouze pro některé instituce ve Velké Británii.

Více informací na : http://zetoc.mimas.ac.uk/

'''Google Alerts'''

Google přišel se službou ALERTS, která je jedním z nejjednodušších způsobů, jak sledovat nový obsah na internetu z oboru, o který se zajímáte. Velmi jednoduchým způsobem vytvoříte upozornění. Zadáním vyhledávacího dotazu dochází ve Vámi zvoleném intervalu(v reálném čase, jednou denně, jednou týdně) k odeslání výsledku vyhledávání (nejlepší výsledky / všechny výsledky ) v Googlu(zprávy, blogy,video, diskuze, knihy) na Vaši e-mailovou adresu.

Více informací na : http://www.google.com/alerts?hl=cs

'''Použité zdroje'''

EHRLICHOVÁ, Klára. Služba ticTOCs : obsahy časopisů na dlani. Ikaros [online]. 2009, 13, 2, [cit. 2011-
12-17]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/5256>. ISSN 1212-5075.

TicTOCs Journal Tables of Contents Service [online]. 2011? [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW:
<http://www.tictocs.ac.uk/>.

FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín : [s.n.], 2009 [cit. 2011-04-13]. Nové
technologie v informačních službách, s. 148-162. Dostupné z WWW:
<http://aleph.utb.cz/exlibris/aleph/a18_1/apache_media/HR5FMY13QD8CUSLSTXG5QF4INUI1K3.pdf>.

ResearchGATE [online]. c2011 [cit. 2011-03-16]. ResearchGATE. Dostupné z WWW:
<http://www.researchgate.net/aboutus.AboutUs.html>.

KRČÁL, Martin. Využití RSS pro personalizované doručování článků z odborných a vědeckých časopisů :
pohled na problematiku s tříletým odstupem. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav
české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2011. 139 s., XLIV. Vedoucí diplomové práce
Ing. Martin Vojnar.

==Velké indexy==
===Definice, popis fungování výhody a nevýhody (Andrea Szászová, UČO:341896)===
Spracovala: Andrea Szászová(341896) stav:(opravené)

====Čo je to veľký index?====

'''Veľký index''' vyhľadáva pomocou '''discovery systému''' (discovery systém je systém, ktorý pracuje na základe využívania viacerých zdrojov s možnosťou úpravy vyhľadávacieho dotazu, pokiaľ užívateľ nenájde, čo potrebuje), ktorý si index buduje sám a vytvára si tým vlastnú databázu, v ktorej používa lokálne aj elektronické zdroje. Tieto elektronické zdroje sa nazývajú veľký index. Veľký index pracuje na princípe „cestovnej mapy“, čiže nám ukáže cestu k hľadanému zdroju. K produktom, ktoré pracujú na základe veľkého indexu patria Summon a [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje#Primo_Central_.28Denisa_.C5.A0n.C3.A9darov.C3.A1.2C_383996.29/ Primo ].

'''Ako systém funguje:''' Dotaz je zadaný do vyhľadávača. Systém začne vyhľadávanie vo vlastnej databázy, ktorú má vytvorenú. Tam systém nájde relevantné zdroje, na ktoré odkáže. Ďalej už závisí od zadávateľa dotazu, ktorý zdroj preferuje.

====Veľký index vs. metavyhľadávanie====

Obvyklá štruktúra užívateľských dotazov je založená na fakte, že polovica otázok je na jeden konkrétny dokument. S týmto faktom by si mal poradiť discovery systém, mal by tento dokument ponúknuť v prvej desiatke nájdených dokumentov.

• Pri '''metavyhľadávaní''' (napríklad v JIB) systém paralelne vyhľadáva v zbierkach. My vieme, kde vyhľadáva a aj aké výsledky nám vracia.

• '''Veľký index''' vyhľadáva v obsahu, a potom sa presmeruje do plného textu. Má oddelené vyhľadávanie a dodávanie výsledkov. Dodávanie môže byť obmedzené na niekoľko plnotextových databáz.

'''Dostupnosť zdrojov je pre užívateľov rôzna:'''

• Zdroje dostupné všetkým, dodávané sú zdarma.

• Zdroje, v ktorých je povolené vyhľadávanie, ale plný text je platený.

• Zdroje, kde nie je povolené ani vyhľadávanie, aj vyhľadávanie je platené.<ref name="Inflow">BERÁNKOVÁ, Monika. Problematika velkého indexu. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2012-01-01]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/problematika-velkeho-indexu>. ISSN 1802-9736.</ref>

'''Pre kvalitu veľkého indexu sú rozhodujúce faktory:'''

• Pokrytie

• Relevancia

• Dostupnosť

• Neutralita

• Pokrytie lokálneho obsahu<ref name="Inflow"> BERÁNKOVÁ, Monika. Problematika velkého indexu. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2012-01-01]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/problematika-velkeho-indexu>. ISSN 1802-9736.</ref>

====Výhody a nevýhody veľkého indexu.====

Jeho '''nevýhoda''' je rovnaká ako pri všetkých nástrojoch na vyhľadávanie a to, že nikdy nebude na 100% aktuálny ani úplný. Ďalšou nevýhodou je duplikácia nájdených výsledkov, ktoré systém zatiaľ nedokáže odstrániť.
'''Výhodou''' je však rýchlejšie vyhľadávanie a prehľadávanie väčšieho množstva zdrojov, ako by to bolo možné pri jednotlivých databázach.

====Použitá literatúra====
<references/>

SKLENÁK, Vilém. Informační gramotnost uživatelů vs. vyhledávací nástroje nové generace. ProInflow [online]. 10.02.2011 [cit. 01-01-2012]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/informacni-gramotnost-uzivatelu-vs-vyhledavaci-nastroje-nove-generace>. ISSN 1804–2406.

Multidata.cz. VOJNAR, Martin. MULTIDATA PRAHA S.R.O. Www.multidata.cz [online]. 2006, 2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupný z WWW: <http://www.multidata.cz/novinky/akce-zdroje/archiv-2011/problematika-velkeho-indexu-1>

===nejznámější velké indexy===
====Primo Central (Denisa Šnédarová, 383996)====
Zpracovala: Denisa Šnédarová

Stav: odevzdáno

'''Co je Primo Central? '''<ref>VOJNAR, Martin. Primo Central: Vesmír odborných článků na dosah. In: Nadstavbové nástroje pro správu, zpřístupnění a podporu využívání elektronických informačních zdrojů. 2010. Praha: Inforum, 2010. s. 6. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2010/vojnar-martin-1.pdf</ref>
[[Soubor:Primo_central.png|thumb|Logo Primo Central]]

Primo Central je centrálně spravovaný index, to znamená, že v sobě zahrnuje záznamy, fulltexty a
další datové objekty od největších světových provozovatelů informačních zdrojů a
elektronických vydavatelů. Hlavní slovo zde mají knihovny, která si podle poptávky určují, s jakými partnery budou spolupracovat a co si budou vybírat.
Pro lepší pochopení, co je to Primo Central a jak funguje, je zde přiložen odkaz na [http://www.youtube.com/watch?v=fDc6kJo6SX8&noredirect=1/na video na youtube].

'''Jak funguje Primo Central'''<ref>BERÁNKOVÁ, Monika. Problematika velkého indexu. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2011-11-08]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/problematika-velkeho-indexu. ISSN 1802-9736.</ref>

[[Soubor:Primo_Central_index.jpg‎]]

'''Výhody'''<ref name="multidata">Multidata [online]. 2011, 8. listopadu 2011 [cit. 2011-11-08]. Co je Primo Central. Dostupné z: http://www.multidata.cz/produkty/primo-central.</ref>

* snadné, rychlé a jednoduché vyhledávání ve všech elektronických zdrojích knihovny, prostřednictvím intuitivního a ověřeného rozhraní
* získání plného textu článku nebo obsahu elektronické knihy ze stručného seznamu výsledků
* obdržení informace o relevantních dokumentech z tištěného fondu knihovny
* služba je poskytována formou výpočetního oblaku („cloud computing“)<ref>CLOUD COMPUTING. Cloud computing [online]. 2008 - 2010. [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.cloudcomputing.cz/</ref>

'''Nastavení Primo Central dále uživatelům umožňuje'''<ref name="multidata">Multidata [online]. 2011, 8. listopadu 2011 [cit. 2011-11-08]. Co je Primo Central. Dostupné z: http://www.multidata.cz/produkty/primo-central</ref>

* vyhledávání v celém rozsahu globálního indexu nebo pouze v jeho části (např. v předplácených full-textových databázích)
* identifikaci původu každého záznamu
* zpřesnění dotazu pouze na recenzované tituly
* zpřesnění dotazu libovolným dalším kritériem, které si knihovna definuje a které je obsaženo v záznamech

'''Primo Central v JIB'''<ref name="JIB">Jednotná informační brána: Informační portál Jednotné informační brány [online]. 2001-2011 [cit. 2011-11-08]. Primo Central aktivováno v JIB. Dostupné z: http://info.jib.cz/news/primo-central-aktivovano-v-jib</ref>.

V prostředí JIB existuje – Primo Central Free a Primo Central NK ČR.

'''Primo Central Free'''<ref>Primo Central Free. In: Jednotná informační brána [online]. 2011. [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.jib.cz/V/6KE7SJ2D6XA4JK8N76393YAQF7MXUJ2R8HD9QX6E3KD5TDHMM8-35501?func=find-db-4</ref>

Primo Central Free nabízí informace z řady volných zdrojů i licencovaných článkových databází. Pro vyhledávání je obsah volně přístupný, v JIB se bezplatně zobrazují i základní údaje o nalezených článcích. Plný text se zobrazuje pouze tehdy, když původní databáze tento plný text nabízí zdarma, nebo knihovna, ze které do JIB přistupujete, plný text předplácí.

'''Primo Central NK ČR'''<ref name="JIB">Jednotná informační brána: Informační portál Jednotné informační brány [online]. 2001-2011 [cit. 2011-11-08]. Primo Central aktivováno v JIB. Dostupné z: http://info.jib.cz/news/primo-central-aktivovano-v-jib</ref>.

zpřístupňuje informace z několika licencovaných článkových databází, které si předplácí Národní knihovna ČR. V současné době Primo Central NK ČR obsahuje data z těchto databází:

* Web of Science
* SpringerLINK
* JSTOR Music Collection
* Music Online - Garland Encyclopedia (Alexander Street Press)
* Classical Music Reference Library (Alexander Street Press)
* Classic Scores Library (Alexander Street Press)
* Jazz Music Library (Alexander Street Press)
* Emerald Journals
* Literature Resource Center <ref>Literature Resource Center nově v Primo Central NK ČR. In: Jednotná inromační brána [online]. ©2001-2012. 29.5.2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://info.jib.cz/news/literature-resource-center-nove-v-primo-central-nk-cr/</ref>
* ebrary

''' Porovnání služby Primo Central a paralelního vyhledávače MetaLib '''<ref name="multidata">Multidata [online]. 2011, 8. listopadu 2011 [cit. 2011-11-08]. Co je Primo Central. Dostupné z: http://www.multidata.cz/produkty/primo-central</ref>

Velkou výhodou je v rychlosti vyhledávání - výsledky vyhledávání v indexu Primo Central jsou rychlejší než v systému MetaLib (vyhledání v průběhu > 10 s)

MetaLib zároveň pracuje s mnohem méně záznamy než Primo, protože není schopen naráz vyhledávat v různých zdrojích v mnoha záznamech a nalézat relevantní výsledky. Ale Primo Central pracuje se všemi nalezenými záznamy stejným a plnohodnotným způsobem (relevance, sloučení, fasety).

'''Použitá literatura '''
<references/>

====Summon====
====Ebsco Discovery====
lze si vybrat nějaký a popsat ho, založte nové heslo na úrovni Carmen

==Nástroje pro přístup k EIZ==
===Shibboleth===
Zpracovala: Lea Mentlíková (UČO: 383892)
Stav: opraveno

'''Co je Shibboleth? '''
[[Soubor:Image_shibb.jpg|thumb|right|Logo Shibboleth]]

Shibboleth (vysl. šibolet) je volně dostupný open-source middleware pro jednotné přihlášení na web k aplikacím jedné nebo více organizací <ref>Česká akademická federace identit. Dostupný z: <https://www.eduid.cz/wiki/eduid/admins/faq/index></ref>. Umožňuje organizacím povolovat svým uživatelům individuální přístup k chráněným online zdrojům tak, že citlivé autentizační údaje uživatele neopustí domovskou síť. Hlavní výhodou je, že uživatel používá pouze jedno heslo pro přístup k více aplikacím. Shibboleth používají akademické i komerční organizace a je projektem konzorcia Internet2<ref>Internet 2 Sites. Dostupný z: <http://shibboleth.internet2.edu></ref>.

'''Význam slova'''

Shibboleth - hebrejsky: שבולת‎‎, česky: obilný klas. Původně bylo toto slovo používáno jako zkouška rozeznání společenské skupiny. Slovo pochází z Bible, kde soudce Jefte pomocí výslovnosti tohoto slova rozlišoval přátele od nepřátel<ref>Bible : Písmo svaté Starého a Nového zákona : překlad 21.století [online]. Branky : Biblion, 2009 – [cit. 07.11.2011]. Dostupné z: <http://online.bible21.cz/bible.php?kniha=soudcu></ref>. Do počítačové vědy se toto slovo přeneslo, protože označuje podobný proces. Úkolem Shibbolethu je otestovat uživatele a ověřit jeho identitu<ref>NOVÁK, Petr. K čemu slouží Shibboleth. ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy [online]. 15.4.2010, č.18, [cit. 07.11.2011]. Dostupný z: <http://clovek.ff.cuni.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2010041506></ref>.

'''Shibboleth na Masarykově univerzitě'''

Masarykova univerzita využívá Shibbolethu v oblasti přístupu k elektronickým licencovaným informačním zdrojům. Pokud se chtěl student v minulosti přihlásit do databází z pohodlí svého domova, musel využít technologie proxy, VPN nebo Ezproxy. Někdy se mu však mohlo stát, že ho vlastní firewall do databáze nepustil nebo se naskytl jiný problém, který se dal vyřešit jen přenastavením počítače. Technologie Shibboleth tyto problémy ostranila – stačí, když si student najde zdroj podporující Shibboleth a přihlásí se pod svým univerzitním číslem a sekundárním heslem a hned může se zdrojem pracovat. Nemusí tedy nic instalovat nebo přenastavovat.<ref>KREJČÍŘ, V. Shibboleth v praxi: vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům. ''Zpravodaj ÚVT MU''. ISSN 1212-0901, 2010, roč. XXI, č. 1, s. 1-4 [cit. 07.11.2011].</ref>

'''Přihlášení přes Shibboleth na MU podrobně'''

#Nejjednodušší způsob jak zjistit, které zdroje Shibboleth podporují je přes Portál EIZ (http://ezdroje.muni.cz/prehled). Po kliknutí na [Shibboleth] je student přesměrován na "Poskytovatel identit MU" (musí mít ve svém prohlížeči povoleny cookies).
#Po zadání univerzitního čísla a sekundárního hesla si server ověří platnost přihlašovacích údajů u serveru identit Masarykovy univerzity, pokud vše souhlasí, student je přihlášen do databáze.
#Někdy nejdou přímé odkazy použít, potom se musí sám uživatel identifikovat (na www.ovid.com). Musí upřesnit svoji federaci - ''Czech academic identity federation eduID.cz'' a instituci – Masarykova univerzita, pak ho server přesměruje na "Poskytovatel identit MU".
 
Aktuální seznam zdrojů podporující technologii Shibbolet naleznete na http://ezdroje.muni.cz/; seznam komerčních organizací používajících Shibboleth na adrese http://www.ders.cz/.

'''Verze Shibbolethu'''

Aktuální stabilní verze je Shibboleth 2.3.3 (dále funguje verze Shibboleth 2.4.3). Shibboleth v1.3.x a starší verze nejsou již podporovány. Interoperabilita s Shibboleth 1.2 je poměrně kompletní, ale může v některých případech selhat, protože ještě nebyla plně testována. <ref>INTERNET2. Shibboleth Versions: Statements for Specific Releases. [online]. 1 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://shibboleth.internet2.edu/shib-which-version.html</ref>

'''Podporované platformy'''

Komponenty v jazyce Java je v současné době podporována na následujících platformách:
*Java Standard Edition 1.6
*Jetty 7, Apache Tomcat 6.0, 4.2 JBoss

Komponenty v C + + jsou v současnosti podporovány na následujících platformách:
*Windows XP SP2 + / 2003 + SP1 / 2008 (32-bit a 64-bit)
*Red Hat Enterprise Linux 4+ (i386 and x86_64)
*Novell SLES 9+, OpenSUSE 11.x (i386 and x86_64)
*Macintosh OS X
*Solaris 2.9+<ref>INTERNET2. Shibboleth Versions: Supported Platforms. [online]. 1 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://shibboleth.internet2.edu/shib-which-version.html</ref>

'''Poznámky'''

<references />

'''Zdroje'''

*KREJČÍŘ, V. Nástroje pro práci s elektronickými informačními zdroji MU. ''Zpravodaj ÚVT MU'' [online]. Brno, 2010, roč.XX, č. 3 [cit. 07.11.2011]. ISSN 1212-0901. Dostupný z: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/634.html
*PAVLÍK, Jiří. Několik lehkých letních aktualit k technologii Shibboleth. ''Ikaros'' [online]. 2009, roč. 13, č. 8 [cit. 07.11.2011]. ISSN 1212-5075. Dostupný z: http://www.ikaros.cz/node/5633.

'''Další zdroje'''

*JANÍČEK, Milan. Shibboleth v praxi. ''Ikaros'' [online]. 2010, roč. 14, č. 12 [cit. 07.11.2011]. ISSN 1212-5075. Dostupný z: http://www.ikaros.cz/node/6526.
*IKAROS, redakce. Sto tisíc elektronických dokumentů na dosah (Jindřiška Pospíšilová). ''Ikaros'' [online]. 2011, roč. 15, č. 5/2 [cit. 07.11.2011]. ISSN 1212-5075. Dostupný z: http://www.ikaros.cz/node/6891.
*PAVLÍK, Jiří. Řekni Shibboleth :-) Webové jednotné přihlašování nejen pro vzdálený přístup v knihovnách. ''Knihovna'' [online]. 4.5.2009 [cit. 08.11.2011]. Preprint příspěvku do sborníku Knihovna. Dostupné na FTP serveru: ftp://ftp.ruk.cuni.cz/pub/support/jp/Shibb4Knihovna.pdf.
*Technická podpora. ''ABC Linuxu.cz'' [online]. [cit. 2011-11-09]. ISSN 1214-1267. Dostupný z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/komiks-xkcd-806-technicka-podpora.
 
Aktuální seznam zdrojů podporující technologii Shibbolet naleznete na http://ezdroje.muni.cz/; seznam komerčních organizací používajících Shibboleth na adrese http://www.ders.cz/.

===HAN===
Zpracovala: Marie Štouračová (382413) 
Stav: odevzdáno, opraveno

HAN 2.0 ('''Hidden Automatic Navigator''') slouží ke správě přístupů k internetovým zdrojům, hlavně ke komerčním internetovým serverům, jako jsou elektronické časopisy, databáze atp. Je podporován operačním systémem Windows a vyvinula jej společnost H+H Software z německého Goettingenu, jež vznikla roku 1989 a zabývá se především inovačními koncepty a softwarem pro správu sítí.

'''HAN umožňuje:'''

* automatické ověřování uživatelů
* umožňuje správcům udělit či omezit přístupová práva k daným e-zdrojům
* zaznamenávání aktivity uživatelů
* detailní statistické vyhodnocování činnosti osob (mj. slouží k posouzení, zda je daný e-zdroj dostatečně užívaný a zda stojí za to jej opět předplatit, či předplatné zrušit)
* jednoduché ovládání pro správce
* přístup ke zdrojům odkudkoli
* jednotný abecední seznam zdrojů s možností vyhledávání
* podpora https (i http)
* symbióza se službou EZB Univerzity v Regensburgu (elektronická knihovna časopisů, jež je v německy mluvících zemích velmi rozšířená. Užívají ji i některé knihovny u nás.)
* Single Sign-On systém – přístup přes standardní síťové heslo

'''Přístup'''

Všechna hesla k e-zdrojům jsou v HAN databázi uloženy pouze jednou a uživatelům jsou nepřístupná. Jakmile je uživatel úspěšně ověřen HAN, tak je následně přihlášen k poskytovateli obsahu s příslušnými informacemi o účtu, které jsou běžnému uživateli nepřístupné. Přístup je tedy zcela transparentní. 
Oprávnění k přístupu je možné udělit jednotlivým IP adresám, skupině IP adres, jménům uživatelů, popř. jejich skupin, určitým pracovním skupinám apod. Také je umožněno definovat, jaký maximální počet uživatelů může mít přístup ke konkrétnímu e-zdroji najednou.

'''HAN schéma'''<ref>Hidden Automatic Navigator : Electronic Resource Management System [online]. 2003-2009 [cit. 2011-10-30]. Home. Dostupné z WWW: <http://www.hh-han.com/default.htm></ref>

[[Soubor:han_schema.jpg|HAN schéma]]

'''ukázka autentifikace'''<ref>HAN: Správa přístupů k online zdrojům. In: Aip: Albertina icome Praha [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/download/HAN_CZ_2str.pdf </ref>

[[Soubor:aut.png|autentifikace]]

'''Domovská stránka producenta''': http://www.hh-han.com/

----

'''Použité zdroje'''

<references />
* Hidden Automatic Navigator : Electronic Resource Management System [online]. 2003-2009 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: <http://www.hh-han.com>.
* HAN: Správa přístupů k online zdrojům. In: Aip: Albertina icome Praha [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.aip.cz/download/HAN_CZ_2str.pdf
* Aip [online]. 2003-2010 [cit. 2011-10-30]. AiP - HAN 2.0 (Hidden Automatic Navigator). Dostupné z WWW: <http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=2904>.
* KAREN, Vladimír. Nová řešení pro komfortní práci s EIZ: správa online přístupů, vzdálený přístup a přístup k periodikům. In Automatizace knihovnických procesů – 10 : sborník z 10. ročníku semináře pořádaného ve dnech 3.–4. května 2005 v Liberci [online]. Praha : ČVUT, 2005 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: <http://www.akvs.cz/akp-2005/04-karen.pdf>.

===LDAP===

zpracovala: Eva Šteinigerová (361817) 
stav: odevzdáno

Pod zkratkou '''LDAP''' se ukrývá '''Lightweight Directory Access Protocol''', tedy definovaný komunikační protokol pro ukládání a přístup k datům na adresářovém serveru. Jedná se o adresářovou informační službu, kdy jsou podle tohoto protokolu položky na serveru ukládány formou záznamů a uspořádány do stromové struktury. V praxi jsou to např. seznamy lidí, firem, jejich přihlašovací jména, domovské adresáře, osobní informace atd. Tento protokol je založen na odlehčené verzi doporučení X.500. X.500 je mezinárodní standard, který vyvinul spolek International Consultative Commitee of Telephony and Telegraphy, a je určen pro formátování elektronických zpráv přenášených přes sítě nebo mezi počítačovými sítěmi.

'''Adresářová služba''' je aplikace softwarového inženýrství, která centralizují a poskytuje informace o objektech formou standardizovaných atributů, které jsou hierarchicky pojmenovávány. Aplikace je optimalizována pro data nevyžadující častou aktualizaci.

'''Záznam v LDAP'''

Záznam v LDAP se skládá ze tří prvků:

*'''Distinguished name'''
::Každá položka ve stromové struktuře protokolu má přiřazené Distinguished name (DN), které je unikátní. Je složeno z atributů a jejich hodnot. Běžně se využívají atributy dc (domainComponent), o (organization), ou (organizationalUnit), uid (userid) a cn (common name), ale jejich využití není nutné. První atribut s hodnotou v DN se nazývají relative distinguished name (RDN). Řetězec atributů a hodnot popisuje, kde se záznam ve stromové struktuře nachází.

*'''Atributy'''
::Atributy jsou popisné jednotky záznamu. Obsahují různá data jako jméno, číslo telefonu, e-mailová adresa apod. Definice každého atributu obsahuje informace o datovém typu, zda rozlišuje velikosti písmen, zda může být atribut použit v jednom záznamu vícekrát.

*'''Object classes'''
::Object classes definují atributy, povinné i nepovinné. Několik základních objektů jako person či organisation je nadefinováno na serveru, ostatní definuje uživatel.
::Různé typy objektových tříd:
::::*Abstract - fungují pouze jako předloha pro odvozování dalších tříd.
::::*Structural - jedná se o odovozené třídy fungující jako hlavní předloha pro tvorbu záznamu. Definice záznamu musí odkazovat alespoň na jednu strukturální třídu.
::::*Auxiliary - jsou třídy doplňkové s funkcí rozšiřovat počet možných atributů u daného záznamu.

'''Modely LDAP'''

*'''Informační model'''
::Úkolem tohoto modelu je definovat data, která lze v adresářovém serveru ukládat. Ta jsou uchovávána v podobě stromové struktury pomocí záznamů, tedy souhrnem atributů, jež obsahují informace o stavu záznamu. Každý záznam je instancí objektové třídy (i více tříd), musí obsahovat atributy vedené u dané objektové třídy jako povinné (může obsahovat i nepovinné). Tyto objektové třídy jsou v hierarchickém uspořádání.

*'''Jmenný model'''
::Jmenný model definuje organizaci dat v adresáři. Každému záznamu v adresáři musí být přiděleno jednoznačně identifikovatelné rozlišovací jméno (Distinguished Name) a relativně rozlišovací jméno (Relative Distinguished Name), jež rozlišuje záznamy na úrovni jednotlivých větví v daném adresáři. Rozlišovací jméno je dáno sufixem a polohou záznamu v adresáři. Sufixy, často odvozené od lokality či internetové domény, zaručují adresářům jedinečnost. Sufix je tedy shodný pro všechny záznamy adresářového stromu, ostatní části rozlišovacího jména se však musí odlišovat.

*'''Funkční model'''
::Funkční model zprostředkovává pomocí základních operací manipulaci a přístup k záznamům v adresáři a možnost měnit jejich stav.
::::*Autentizační operace - je určena pro přihlašování (bind) a odhlašování (unbind) uživatele ke komunikaci se serverem.
::::*Aktualizační a dotazovací operace - jsou často spjaté s nastavením bezpečnostního modelu. Mohou být prováděny jednak prostřednictvím pomocných programů(často bývají součástí implementací adresářových serverů), jednak prostřednictvím knihoven programovacích jazyků.

*'''Bezpečnostní model'''
::Tento model chrání přístup k informacím v adresáři před neoprávněnými osobami.
::*Autentizace - jde o proces ověřování identity uživatele, který se snaží spojit se serverem. Autentizace může probíhat několika způsoby:
::::1. Anonymní autentizace - v případě přihlašování nejsou serveru poskytovány žádné informace o identitě uživatele a jeho heslu.
::::2. Jednoduchá autentizace - probíhá pomocí atributu UserPassword, kdy dochází k výměně a ověřování certifikátů obou stran.
::::3. Proxy autentizace - tento způsob autentizace probíhá přes mezičlánek, který pomocí operace compare porovnává platnost uvedených údajů.
::::4. PKI autentizace - proces založen na principu PKI digitálních certifikátů uložených v definovaném atributu userCertificate. Velmi složitý proces z hlediska nutné aktualizace těchto certifikátů.
::::5. SASL mechanismus - využívá k autentizaci zásuvné modely.
::::Autentizace proběhne úspěšně, pokud se dané uživatelské údaje shodují s nějakým existujícím záznamem. Tento proces probíhá podobně i u správce celého adresáře, rozdílné je akorát uchování hesla v konfiguračním souboru namísto adresáře jako v případě běžného uživatele. V adresářovém serveru může uživatel využít možnost ukládání hesla v šifrované podobě.
::*Autorizace - spouští se po úspěšném ukončení autentizace. Cílem autentizace je zajistit přístup autentizovanéo uživatele pouze k jemu oprávněným datům a operacím. Autorizace úzce souvisí s nastavením přístupových práv k záznamům, ta můžou být nastavena na úrovni jednotlivých atributů záznamu. Uživatel má právo write na všechny své atributy a právo read na atributy ostatních uživatelů s výjimkou atributu userPassword od ostatních uživatelů.

'''Využití LDAP'''

Nejvýznamnější je autentifikační funkce, díky které zná server jména a hesla uživatelů a umožňuje tak autentifikaci veškerých účtů v síti (poštovní, ftp…). Výhoda spočívá v tom, že uživatelům stačí mít na všechno jedno jméno a heslo, uživatelské účty na různých systémech (např. NOVELL nebo NT) tak mohou být pohodlně synchronizovány. K přístupu do poštovní schránky stačí pouze správně nakonfigurovat poštovní program, který většinou LDAP podporuje (např. Pegasus, Outlook, Netscape, Mozilla). Větší podniky využívají LDAP k vyhledávání informací o objektech v síti (osoby, emaily, tiskárny, faxy apod.).

'''Použité zdroje'''
* [http://www.samuraj-cz.com/serie/ldap-a-active-directory/ BOUŠKA, P.: Seriál LDAP a Active Directory]
* [http://ldap.zdenda.com/ BURDA Z.: Využití LDAPu v praxi]
* [http://ldap.smejdil.cz/ MALÝ L.: LDAP v praxi s MUA]
* [http://www.root.cz/clanky/lehky-uvod-do-ldap/ ZAPLETAL, L.: Lehký úvod do LDAP ]
* [http://ldap.benak.net/diplom.pdf BENÁK, K.: Použití adresářových služeb v informačních systémech ]
* [http://www.cesnet.cz/doc/techzpravy/2000-4/ SITERA, J.: Adresářové služby - úvod do problematiky]

===Proxy===
'''Zpracoval:''' Jonáš Kopp (UČO: 384054)
'''Stav:''' oprava

''Proxy server je prostředníkem mezi koncovým serverem a klientem, požadavky klienta překládá serveru a vystupuje z hlediska koncového serveru jako klient samotný. Přijatou odpověď od serveru poté přepošle klientovi.
Funkce proxy serverů.''

Proxy server může být jak speciální hardware tak software a odděluje intranet (lokální síť) od internetu. Základní funkcí proxy serveru je vystupování v roli klienta, koncový server tedy nemá možnost rozeznat například IP adresu koncového klienta. Z tohoto důvodu se proxy servery často nazývají „anonymizéry“ a jsou často využívány jak na ochranu soukromí, tak obejití kontroly přístupu pomocí IP (hlasování, přístupy k obsahu pouze v dané zemi,...).

Proxy server je schopen libovolně měnit data, který předává od koncového serveru koncovému klientovi, může blokovat (například nevhodné) webové stránky, může také využívat vlastní mezipaměť (cache) ke zrychlení načítání dat.

Proxy server se využívá také k přístupům k placeným elektronickým informačním zdrojům a slouží tak jako identifikace. Koncový klient,který se nachází mimo intranet instituce, se připojí na proxy server (například proxy Masarykovy univerzity) a předloží požadavek k přístupu k EIZ. Proxy server přijme odpověď ze serveru databáze EIZ a přepošle jí koncovému klientovi.

'''Využití proxy serverů k přístupu k EIZ na MUNI'''

Připojení k proxy serveru MUNI probíhá tak, že se koncový klient přihlásí k proxy serveru ( https://inet.muni.cz/proxy/lib ), po uplynutí 24 hodin nebo po změně IP je klient odhlášen a je třeba se znovu autorizovat.

'''Výhody proxy serveru'''
# Univerzálně použitelná metoda

'''Nevýhody proxy serveru'''

Nevýhody autorizování přes proxy server jsou dvě:
# nutnost opakovaného přihlašování po 24 hodinách nebo změně IP
# pokud je na proxyserver připojeno víc klientů, může dojít ke zpomalování načítací rychlosti.

'''EZproxy pro MUNI'''

EZproxy je novější způsob přihlašování k EIZ pomocí proxy metody. V seznamu placených EIZ na adrese http://ezdroje.muni.cz/prehled/abecedne.php?lang=cs je u některých zdrojů odkaz „EZproxy“, který má formát „http://ezproxy.muni.cz/login?url=<url_zdroje>“. Po kliknutí na odkaz se stačí přihlásit přes univerzitní autorizaci.

EZproxy je vytvořen institucí OCLC (Online Computer Library Center), jeho výhodou pro správce je možnost detailního sledování přístupů k EIZ a využívání jednotlivých databází.

''' Výhody EZproxy'''

# snadná ovladatelnost, kdy odpadá nastavování proxy.
# jemnější nastavení oprávnění

'''Nevýhody EZproxy'''

# Možné zahlcení při větším množství klientů.
# Přes EZproxy nelze přistupovat ke všem zdrojům.

'''Použitá literatura'''
# Vzdálený přístup k licencovaným zdrojům. Masarykova univerzita - ekonomicko-správní fakulta [online]. 2011-07-01 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://www.econ.muni.cz/t1174/
# Proxy servery. ŠIMČÍK, Radek. MASARYKOVA UNIVERZITA. Masarykova univerzita - Fakulta informatiky [online]. 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~kas/p090/referaty/2003-podzim/skupina10/proxy.html
# Proxy server. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia.org: otevřená encyklopedie [online]. 2011-12-07 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Proxy_server
# Proxy server. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia.org: the free encyklopedia [online]. 2011-12-30 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Proxy_server
# Vzdálený přístup přes proxy – podrobný návod. MASARYKOVA UNIVERZITA. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. 2011-06-07 [cit. 2011-12-30]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/vzdaleny_pristup/proxy_podrobne.php
# EZproxy® authentication and access software at a glance. OCLC. OCLC.org [online]. [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: http://www.oclc.org/us/en/ezproxy/about/default.htm

== Eduroam (Education Roaming)==
'''Zpracoval:''' Michal Denár (UČO: 388410)
'''Stav:''' odevzdáno 
Je bezpečná, celosvětově používaná služba pro zajištění roamningu připojení k internetu, vyvíjená pro mezinárodní výzkumné a vzdělávací komunity.<ref>Eduroam [online].Terena, 7.1.2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupné z WWW: <http://www.eduroam.org/>.</ref> Eduroam umožňuje studentům, výzkumným pracovníkům a zaměstnancům ze spolupracujících institucí využívat jednoduše internetovou konektivitu při návštěvě jiné instituce, která participuje v systému.

=== Vznik a struktura projektu ===
Počátek projektu se datuje do roku 2002. Společnost Terena<ref>Terena [online]. 8.1.2010 [cit. 2011-11-15]. TF-Mobility and Network Middleware. Dostupné z WWW: <http://www.terena.org/activities/tf-mobility/>.</ref> tehdy iniciovala vznik systému, který by zajistil mobilitu připojení k wifi sítím.
Síť využívá členění federací nebo konfederací. Spolupráci a koordinaci řídí tzv. Operační tým (Operation Team), který tvoří společnosti Scre, SURFnet, UNI-C a Terena. Financování je zajištěno projektem Géant <ref>GÉANT Public Portal [online]. 2011 [cit. 2011-11-27]. Roaming. Dostupné z WWW: <http://www.geant.net/Research/Multidomain_User_Application_Research/Pages/Roaming.aspx>.</ref>.

=== Princip ===
Uživatel získá svoji jedinečnou identitu ve své mateřské instituci (například na univerzitě), která je zapojena do projektu Eduroam. Pokud chce využít síť jiné spolupracující organizace, použije svoji identitu. Ta se ověří, a pokud je vše v pořádku, je připojení umožněno. V praxi to znamená, že proces připojení je identický jako v mateřské síti. Není tedy nutné nic vyplňovat ani nastavovat. Zároveň je zajištěna bezpečnost a uživatel se nemusí obávat o zneužití svých přihlašovacích údajů.

=== Technické pozadí ===
Technologie Eduroam využívá standardů založených na normě 802.1X a síť RADIUS proxy serverů.
[[Soubor:802.png|thumb|Schéma fungování příhlašení k sítí Eduroam.]]
[[Soubor:Radius.png|thumb|Hierarchie RADUIS serverů v Evropě se vztahem k ČR.]]
'''Části infrastruktury Eduroam''' 
Konfederační RADIUS server nejvyšší úrovně (Confederation top-level RADIUS Server: TLR) 
Servery této úrovně jsou umístěny: 
- Evropská konfederace: Nizozemí, Dánsko 
- Asijsko/Pacifická konfederace: Austrálie, Hong Kong. 
Každý z nich je propojený na servery národních operátorů (National Roaming Operators: NROs). Ty příjímají požadavky pro federační domény jimž jsou nadřízeny. Dále pak přesměrovávají požadavky na RADIUS servery připojených k federacím.

'''Federační server (Federation-Level RADIUS server: FLR)''' 
Federační RADIUS server využívá seznamu připojených IdP a SP serverů a přípojených oblastí (realms). Příjímají požadavky z konfederačních serverů a připojených IdP/SP a přesměrovávají je správný koncový server. V případě, že jde o požadavek pro konfederační server, dojde k přesměrování na něj.

'''RADIUS server (IdP a SP)''' 
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RADIUS IdP RADIUS server] oveřuje své vlastní uživatele za použití lokální databáze.
SP RADIUS server je odpovědný ze přeposílání požadavků hostujících uživatelů na příslušný federační server.

'''Suplikant (Supplicant)''' 
Část softwaru zařízení koncového uživatele (mobilní telefon, PDA, tablet, notebook, atd.), které uživatel používá k připojení k síti. Používá 802.1X protokol k odeslání požadavku na ověření za použití EAP.

'''Přístupový bod (Access Point)''' 
Zařízení, které se používá jako vstupní brána do bezdrátové sítě. V případě Eduroam je kompatibilní s [http://standards.ieee.org/about/get/802/802.11.html normou IEEE 802.11] a [http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=ieee%208021x&source=web&cd=8&ved=0CGcQFjAH&url=http%3A%2F%2Fwiki.freeradius.org%2FIEEE-802.1X&ei=R8LSTrGSIcjKhAftxIGvDQ&usg=AFQjCNEzZg2QoxYS-T9GSSuUb2Rp-IXw8A&cad=rja IEEE 802.1X]. Dále musí podporovat přesměrovávání požadavků o autorizaci RADIUS serverům. Starají se také o zabezpečení spojení tím, že zajišťují výměnu klíčů mezi sítí a koncovým zařízením.

'''Přepínač (Switch)''' 
Přepínač je odpovědný za přesměrování ze zařízení koncového uživatele (resp. suplikantu) na SP RADIUS server. Následně může zajistit přístup do konkrétní VLAN sítě. Stejně jako AP také zajišťuje výměnu klíčů, aby zajistil bezpečnost připojení.

=== Způsoby autentizace ===
'''Autentizace na bázi protokolu 802.1x''' 
Tento zůsob autentizace využívá schopnosti přístupových zařízení povolit nebo odmítnout přístup na základě výsledku autorizace. Uživatel se připojí bezdrátově na AP nebo switch. Je povolena komunikace pouze přes autentizační protokol EAP. Program na zařízení klienta, kterému říkáme suplikant, spustí ověření přes EAP. AP nebo switch pak pošle žádost o ověření na RADIUS server. Tam dojde k porovnání s lokální databází uživatelů. Pokud nejde o lokálního uživatele, je požadavek přesměrován až na RADIUS server v domovské organizaci. Pokud vše proběhne korektně, vrací se výsledek zpět celou infrastrukturou až na AP/switch, kde dojde k jeho "otevření". Pokud je uživatel nalezen již na místním RADIUS serveru, je mu ihned umožněn přístup. Podle výsledku ověření uživatele lze umožnit přístup do specifických částí VLAN.

'''EAP-TLS''' 
Metoda oveření uživatele za použití certifikátu. Je považována za bezpečnější než metody využívající k ověření heslo.

'''Prokokol PEAP''' (Protected Extensible Authentication Protocol) 
Je součástí skupiny protokolů EAP. Využívá TLS (Transport Level Security) k vytvoření šifrovaného kanálu meži ověřovaným klientem a ověřovatelem protokolu (RADIUS).
Autentizace na bázi VPN a autorizace za pomoci webového formuláře (označovány jako eduroam-simple) byly odstaveny 1. října 2007

=== Nastavení pro jednotlivé platformy ===
[http://eduroam.muni.cz/doku.php?id=navod-w7 Microsoft Windows 7] 
[http://eduroam.muni.cz/doku.php?id=navod-macosx-10.7 Apple OSX Mac OS X 10.7] 
[http://eduroam.muni.cz/doku.php?id=navod-linux Linux (obecně)] 
[http://www.eduroam.czu.cz/cs/?r=5037 Android] 
[http://www.eduroam.czu.cz/cs/?r=4838 Symbian 5th] 
[http://eduroam.muni.cz/doku.php?id=navod-wm6 Windows Mobile 6] 
[http://idoc.vsb.cz/cs/okruhy/cit/tuonet/sluzby/wifi/iphone-eduroam/index.html Apple iOS] 

=== Poznámky===
<references/>

=== Užitečné odkazy ===
[http://www.eduroamus.org/eduroam_international_map Celosvětová mapa pokrytí Eduroam] 
[http://eduroam.cz/doku.php?id=cs:pripojene_organizace Připojené organizace v ČR] 
[http://eduroam.muni.cz/doku.php?id=uvod Eduroam na Masarykově univerzitě] 
[http://cbt.geant2.net/repository/eduroam_supplicants/setting_up_eduroam_supplicants.html Online webináře o Eduroam] 
[http://monitor.eduroam.org/ Monitoring Eduroam] 

==Nástroje pro sledování přístupu==

==Sdílení dat mezi systémy==
===mashups (Veronika Krausová, 383823)===
'''Zpracovala''': Veronika Krausová 
'''Stav''': odevzdáno 

K vysvětlení pojmu „mashups“ je třeba, abychom si uvedli jeden z významů pojmu „web 2.0“. Web 2.0 značí „revoluci podnikáni v počítačovém průmyslu způsobena přesunem k chápání webu jako platformy a pokus porozumět pravidlům vedoucím k úspěchu na této nové platformě. Klíčovým mezi těmito pravidly je toto: tvořte aplikace, které budou díky síťovému efektu s přibývajícím počtem uživatelů stále lepší.“<ref>ZBIEJCZUK, Adam. Web 2.0-charakteristika a služby [online]. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií, 2007 [cit.2012-01-01]. Vedoucí diplomové práce David Kořínek. Dostupné ve formátu pdf z http://www.zbiejczuk.com/adam/zbiejczuk_web20.pdf</ref> 

'''Definice''' 
Z informatického hlediska je mashup definován jako aplikace, která byla vytvořena z více zdrojů či jako webová stránka kombinující obsah z více zdrojů.<ref>PCMAG.com: Mashup Definition from PC Magazine Encyclopedia. [online]. 2010 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia_term/0,2542,t=mashup</ref> 
Z názvu tedy vyplývá: mashup = kombinace, nebo-li spojování dohromady. 

'''Rozdělení''' 

'''Všeobecné rozdělení mashup aplikací:''' 
*'''Klientské prezentační mashup aplikace''' – tento typ se často přidává na webové stránky pro obohacení obsahu, informace o novinkách nebo větší komfort uživatelů; jedná se o RSS feeds, rychlý mail, přímé reagování příspěvku na facebook atd.
*'''Klientské služební mashup aplikace''' – mashup aplikace se zde už velkou měrou podílejí na vytváření či obměně obsahu webových stránek, protože se více integrují do zdrojového kódu; v této kategorii se využívá zejména Ajax
*'''Externí mashup''' – svá data berou ze zdrojů na jiných serverech, právě tyto mashups fungují na PHP kódu.

'''Rozdělení mashups z hlediska účelu:''' 
*'''Datové mashups''' – kombinují data (informace) z vícero podobných zdrojů do jedné prezentace, tím vytvářejí novou službu, která předtím nebyla poskytována ani jedním z využitých zdrojů
*'''Podnikové mashups''' – všeobecně definují aplikace, které kombinují vlastní zdroje (aplikace a data) s dalšími externími webovými službami
*'''Uživatelské mashups''' – narozdíl od datových mashup kombinují různé typy dat. Spojují data z různých veřejných zdrojů v prohlížeči a organizují je přes jeho jednoduché rozhraní

'''Mashup můžeme rozdělit i na dvě kategorie:''' 
*'''Vícezdrojové (Multisource)''' – využívají dva a více zdrojů k získávání informací, jejich hlavní úlohou je tedy kombinace dat nebo přidání nové hodnoty
*'''Prezentační (Presentation)''' – tento typ Mashup aplikací nepotřebuje kombinovat více zdrojů, místo toho využívá technologie webu 2.0 pro prezentování v novém směru (např. ve formě textu, mapy, ...). Jedná se tedy o obohacení obsahu stejnými informacemi, ale vícero cestami pro jednodušší znázornění.

'''Funkce mashup''' 
API je aplikační rozhraní, které obstarává funkčnost Mashup (nebo jiných hybridních aplikací). Všechny distribuované Mashup aplikace jsou šířené jako Open Source. Mashup je charakteristický kombinováním, vizualizací a agregací divergentních typů dat. V roce 2010 se přidala podpora od dvou hlavních distributorů pro Cloud computing. Je to zefektivnění výpočetní kapacity, která se přenáší na velké online servery a snižuje tak nároky na hardware u klientských stanic. 
Mashup aplikace výrazně zkracují čas, potřebný pro vyhledávání informací, protože poskytují jednoduché informace, které uživatel právě potřebuje, i na jiných stránkách.

'''PHP a mashup''' 
PHP je skriptovací jazyk, orientovaný na stranu serveru. Proto má i plný přístup k databázím webové stránky, či k dalším stránkám. Využívá se ve velké míře při tvorbě mashup aplikací. 
Vyhledávání míst podle ZIP kódu (USA) je jednoduchou mashup aplikací. Po zadání kódu prohledá databázi a vypíše požadovaný výsledek. Tyto aplikace jsou často ve formě jednoduchého formuláře, který spouští samostatný php skript.

'''Použití, nástroje''' 
'''Mashmaker''' Je to interaktivní nástroj od společnosti Intel, který mapuje, co uživatelé dělají pro zobrazování informací a vytváří nové mashup aplikace, aby tyto zdroje informací nakombinoval. Mashmaker klient je rozšíření webového prohlížeče Firefox. Jedná se o Toolbar, který dokáže přidat k webové stránce dodatečné informace. 

'''Programmableweb.com''' vede aktuální statistiky o využívaných mashup aplikacích na celém světě a konkrétně i ty nejoblíbenější. Dělá se výpis posledních 14 dní, celková statistika, mashups jsou zde rozdělené do kategorií atd.

'''Další dělení a příklady mashup aplikací''' 

*'''Jeden jednoduchý zdroj''' - Tyto mashup aplikace jsou tvořené, aby získaly informace jen z jednoho zdroje a ukázaly je například na mapě. Na tohle se nejčastěji využívají Google mapy, na něž si můžeme příslušnou mashup aplikací nechat zobrazit jakékoliv informace.
*'''Kombinace z dvou nebo více oddělených datových zdrojů''' – I když jsou data sbíraná z více zdrojů, stále nepotřebují modelování či čištění. Příkladem je Hotspotr, který zobrazuje wifi hotspoty na mapě.
*'''Jeden zdroj s formulářem''' – jako vstupní informace využívá formulář na webové stránce, kde uživatel zadá hledané výrazy. Výstupem potom může byť seznam nalezených předmětů či lokací, nebo jejich zobrazení na mapě.
*'''Kombinace dvou nebo více zdrojů s použitím databáze''' – Data se v tomto případě potřebují spojit s daty z jiného zdroje a proto musí být namodelované a naformátované, aby se daly použít. Například jako Skibonk (aplikace vyhledává sněžné podmínky a různá místa, kde se dá nejlépe strávit čas lyžování).

'''Poznámky''' 
<references/> 
'''Použitá literatura''' 
*Developerforce.com: Mashups: The What and why. [online]. [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://wiki.developerforce.com/page/Mashups:_The_What_and_Why
*Mphasis.com: Mashups and the Enterprise. [online]. [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.mphasis.com/pdfs/Mashups_and_the_Enterprise.pdf
*Programmableweb.com [online]. 2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: www.programmableweb.com
*Intel.com: Intel Mash Maker: Mashups for the Masses. [online]. [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://software.intel.com/en-us/articles/intel-mash-maker-mashups-for-the-masses/

===API===
Spracovala: Barbora Ondrušová (321524)
Stav: odevzdáno

'''API (Application Programming Interface)''' je obecné označení rozhraní pro programování aplikací. Programátorské rozhraní, představující sbírku funkcí a tříd nějaké knihovny, ale i jiných programů, které určují, jakým způsobem se mají použít funkce ze zdrojového kódu externího programu. Místo toho, aby si programátor sám musel navrhovat některé programové celky, používá funkce API. Rozhraní dostane požadavek zadaný programátorem, který zpracuje a na základě požadavku vrátí výsledek. <ref name="Schlemmer">SCHLEMMER, Vojtěch. API Web 2.0 aplikací [online]. Brno, 2011 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/325163/fi_b/bc.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.</ref> <ref>Mailissimo: Slovník pojmov. [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://www.mailissimo.sk/info/slovnik-pojmov/.</ref> Programátor může tohle rozhraní využít a „nabalit“ na již stávající produkt nějaké rozšíření, nebo zkombinováním více vstupů z různých aplikací vytvořit aplikaci novou, což se označuje jako mashup. <ref>ZBIEJCZUK, Adam. WEB 2.0 - charakteristiky a služby. ZBIEJCZUK, Adam. Zbiejczuk.com [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/.</ref>

'''API vs. ABI'''

API se liší od ABI (Application Binary Interface - Binární rozhraní aplikací) tím, že definuje rozhraní mezi zdrojovým kódem a knihovnami (vychází ze zdrojového kódu), takže může být tento zdrojový kód zkompilovaný na systémech podporujících dané API, na rozdíl od ABI, které jen umožňuje zkompilovanému souboru fungovat beze změn na systémech s kompatibilním ABI. <ref>ABI. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia.org: the free encyklopedia [online]. 2011-02-05 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ABI.</ref>

'''Koncepce'''

API je abstrakce, která definuje a popisuje rozhraní pro interakci s řadou funkcí, používaných složkami softwarového systému. Software, který poskytuje funkce popsané API je považován za implementaci API.
API může být:

1. ''obecné'' - představuje úplný soubor rozhraní API, které jsou zasílány v knihovnách programovacího jazyka (např. Standard Template Library v C + + nebo Java API)

2. ''specifické'' - které chce řešení konkrétního problému, jako je Google Maps API a Java API pro XML Web Services.

3. ''závislé na jazyce'' - dostupné pouze v daném programovacím jazyce prostřednictvím syntaxe a prvků tohoto jazyka, který je pro API výhodnější používat v tomto kontextu.

4. ''jazykově nezávislé'' - tedy psané tak, aby bylo dostupné z několika programovacích jazyků. To je potřebná funkce pro služby orientované v API, které nejsou vázány na konkrétní proces nebo systém a mohou být poskytnuty jako remote procedure calls (RPC) nebo jako webové služby.
API může být používáno a odkazovat na kompletní rozhraní, jednu funkci, nebo celou řadu rozhraní API poskytovaných organizací, proto je rozsah významu obvykle určený s kontextem použití. <ref name="Application">Application programming interface. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia.org: the free encyklopedia [online]. 2011-12-09 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Application_Programming_Interface#cite_note-0.</ref>

'''Web API'''

Jedná se o rozhraní API, které je určeno k využívání přes Internet a jeho procedury jsou volány prostřednictvím standardních protokolů. Skládá se z několika webových služeb.
Web API rozlišujeme podle formátu přenášených dat (XML - nejrozšířenější, JSON, Yamli, OGDL), které se liší syntaxi a mírou používání. <ref name="Schlemmer">SCHLEMMER, Vojtěch. API Web 2.0 aplikací [online]. Brno, 2011 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/325163/fi_b/bc.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.</ref>

'''Knihovny API'''

API obvykle souvisí se softwarovými knihovnami. API popisuje a stanovuje očekávané chování, zatímco knihovna je skutečnou realizací tohoto souboru pravidel. Jedna API může mít i více implementací (nebo žádnou, tehdy je abstraktní) v podobě různých knihoven, které sdílejí stejné programovací rozhraní. API může také souviset se softwarovým rámcem (software framework), který představuje soubor více softwarových knihoven poskytujících definované rozhraní pro API. <ref name="Application">Application programming interface. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia.org: the free encyklopedia [online]. 2011-12-09 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Application_Programming_Interface#cite_note-0.</ref>

'''Využití API ke sdílení obsahu'''

Postup vydávání API umožnila otevřená architektura pro sdílení obsahu a dat mezi komunitami a aplikacemi na webu. Tímto způsobem je obsah, který je vytvořen na jednom místě dynamicky zveřejněn a aktualizován na více místech na internetu. Př.:

- fotografie lze sdílet na webových stránkách jako jsou Flickr a Photobucket se sociálními sítěmi jako Facebook a MySpace.

- obsah může být vložen, např. cez vložení prezentace ze Slideshare na profil v LinkedIn.

'''Příklady API'''

POSIX - přenositelné rozhraní pro operační systémy, které vychází ze systému UNIX. GNU/Linux je od základu navržena podle POSIX, a zajišťuje tedy dobrou přenositelnost na jiné systémy splňující tento standard. <ref>POSIX. Abclinuxu.cz. [cit. 2012-01-02].</ref>

DirectX - představuje soubor knihoven a ovladačů od Microsoft, které jsou nutné hlavně při spouštění her využívajících multimédia (vykreslování grafiky, zvuk ...) a také pro programy, které s nimi pracují. <ref>DirectX 9.27: Súbor dôležitých knižníc. Downloads.sk. [cit. 2011-12-31].</ref>

OpenGL - grafické API, které slouží pro tvorbu aplikací pracujících s 3D počítačovou grafikou vykreslování v reálném čase (tvorba PC her, CAD programů ...). Podporované Linux-em.

Direct3D - grafické API vytvořené Microsoftem jako komponent DirectX. Je určeno pro práci ve Windows a konkurencí pro OpenGL.

Google API - (Google Web API) přístup k datům z Google zdarma pro programátory přes rozhraní SOAP (tab. vývojových produktů dostupná na: [http://code.google.com/intl/sk-SK/more/table/])

Java API

RPC - jednodušší forma síťového API.

'''Reference:'''
<references/>

===Z39.50===
Zpracoval: Martin Mašek (383084)
Stav: odevzdáno (opraveno)

'''Z39.50''' je jedním z protokolů pro vyhledávání, přejímání a procházení vzdálených databází. Je postaven na bázi klient/server. Specifikuje postupy a formáty klienta k vyhledávání v databázích poskytnuté serverem.
Vývoj tohoto formátu započal roku 1970 v USA. Hlavním cílem bylo pokusit se o zavedení standardizovaných prostředků pro vyhledávání informací v databázích. První verze se objevila roku 1988, soucasná 4. verze je z roku 2003. Při komunikaci můze docházet k problémům zaviněné různými verzemi a profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). Nyní se používá převážně v knihovnictví.

'''Komunikace:'''
Klient naváže spojení se serverem, odešle informace o sobě (např. verze, podporované operace) nutné k navázání relace. Server odpoví, odešle své parametry, a zda souhlasí. Následně klient formuluje své dotazy (Search požadavek). Sever prohledá své databáze, vytvoří si množinu výsledných záznamů a odešle je v tzv. Search odpovědi zpět klientovi. Ukončení relace může zahájit klient i server odesláním Close požadavku.
Jako přenosová syntaxe záznamu je podporována struktura záznamu pro výměnu dat podle normy [http://en.wikipedia.org/wiki/ISO_2709 ISO 2709].

'''Protokol umožňuje:'''
*vyhledávání (search, index browse) 
*úpravy (update) 
*předávání/přebírání (upload/download) 

O údržbu se stará Knihovna Kongresu USA.

'''Použité zdroje''' 

1. Z39.50. WIKIPEDIA.ORG. Wikipedia.org: the free encyklopedia [online]. 2011-07-14 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Z39.50 
2. KADLEC, Zdeněk. ''Z39.50'' [online].[cit. 2012-01-01].Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/z39-50.htm 
3. RUBRINGER, Tomáš. ''Z39.50''. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 8 [cit. 2012-01-01].ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/z3950 
4. KRČMÁŘOVÁ, Gabriela. "Z39.50 - protokol z minulého století." Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 3 [cit. 03.02.2012]. Dostupné z: <http://www.ikaros.cz/node/919>. URN-NBN:cz-ik919. ISSN 1212-5075.

===SRU===

==Citační software==
===Refworks===
Zpracovala: Lada Kadaníková (333301)

Stav: Odevzdáno

[[Soubor: logo_refworks.gif|thumb|right]]

'''RefWorks''' patří mezi komerční citační software, což znamená, že je to placená služba stvořena za účelem tvorby a správy bibliografických záznamů. Vznikla v zahraničí a za jejím vytvořením v roce 2001 stojí ProQuest<ref> RefWorks: About us. ''RefWorks'' [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://www.refworks.com/content/about_us.asp</ref>. Pomáhá uživateli organizovat jeho výzkum, tvořit bibliografické citace a reference, vybudovat si vlastní bibliografickou databázi, a dále s těmito daty a databází pracovat v různých dokumentových formátech (např. HTML, Word, a jiné).<ref> RefWorks: FAQs. ''RefWorks'' [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: https://www.refworks.com/content/path_learn/faqs.asp#q1 </ref>
RefWorks je služba dostupná online, bez potřeby jakéhokoliv downloadu, a to za roční poplatek 100 USD pro jednotlivce. V tomto poplatku je zahrnuto veškeré fungování RefWorks včetně nových upgradů a online podpory.<ref> RefWorks: Purchase RefWorks. ''RefWorks'' [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: https://www.refworks.com/content/path_learn/purchase.asp </ref>
Tato vcelku vysoká cena je někdy považována za jednu z největších nevýhod tohoto softwaru.<ref>A Brief Review of RefWorks. ''O'Really?'' [online]. 2008-06-08 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://duncan.hull.name/2008/06/20/a-brief-review-of-refworks/ </ref> Refworks však nabízejí i variantu pro instituce, která je přijatelnější, zejména proto, že zohledňuje velikost instituce. Podle nejnovějších dostupných informací jsou instituce rozdělovány do několika kategorií podle počtu studentů, s tím, že nejnižší cena začíná na zhruba 2 500 USD<ref>RefWorks-COS Collection: RefWorks only. ''JISC Collections'' [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.jisc-collections.ac.uk/Catalogue/Agreements/YearlyAgreements/979 </ref> a může se vyšplhat až přes 20 000 USD<ref>Electronic Resources Reviews and Reports. ''Issues in Science & Technology Librarianship'' [online]. 2010 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.istl.org/10-summer/electronic.html </ref>. (Menší přehled cen podle kategorií najdete pro zajímavost na http://www.jisc-collections.ac.uk/Catalogue/Agreements/YearlyAgreements/979, ceny uváděny v librách.) Tato služba je pak uživatelům z těchto institucí dostupná i po ukončení jejich studia díky tzv. Alumni programu.<ref>Refworks: Products. ''Refworks'' [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.refworks.com/content/products/alumni/faqs.asp</ref>

Co se týče dat, ty mohou být do RefWorks importována ručně, nahrána ve formě textových souborů nebo za pomoci přímého exportu z velkého množství elektronických databází (např. EBSCO, Google Scholar, OVID, ProQuest, SFX, a další).
Tento import vypadá u každé databáze trochu jinak a najdete několik stránek a průvodců, kde jsou návody k importu citací ze článků popsány (viz Importing from online vendors<ref>Importing From Online Data Vendors. ''Refworks'' [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.refworks.com/refworks/help/Exporting_from_Data_Services_and_Importing_into_RefWorks.htm </ref> ). Pro informaci, například přímý import z ProQUEST probíhá v těchto krocích:
*1. Označte reference, které chcete importovat do Refworks.
*2. Můžete zvolit buď okamžitý import dat nebo přidat reference do My Research.
*3. Ze složky My Research zvolte Export Citations a zvolte možnost Export directly to Refworks.
*4. Tato akce vám automaticky otevře okno s Refworks a načte reference, které později najdete ve složce Last Imported Folder.<ref>Importing From Online Data Vendors. ''Refworks'' [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.refworks.com/refworks/help/Exporting_from_Data_Services_and_Importing_into_RefWorks.htm </ref>
Rychlé importování dat je možné díky tvz. Import filtrům, které dešifrují informace exportované z jednotlivých databází a přenášejí je do Refworks. Pro jednotlivé databáze existují či se neustále vyvíjejí různé filtry. <ref>Refworks: Products. ''Refworks'' [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.refworks.com/content/products/import_filter.asp </ref>

Zároveň můžete převádět data do RefWorks i z jiných citačních softwarů (např. EndNote). S nahranými daty pak můžete dále pracovat, například je třídit ve složkách nebo sdílet. Velmi oblíbená je funkce Write’n’Cite, která umožňuje při psaní prací pomocí Microsoft Wordu vkládat citace díky jedinému kliknutí.<ref> Refworks: Příručka uživatele. ''RefWorks'' [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: https://www.refworks.com/content/documents/RefWorks_Quick_Start_Guide_Czech.pdf </ref>

Refworks má neomezenou velikost knihovny samotných referencí, a prostor pro poznámky a anotace o velikosti jednoho gigabytu. Mezi jeho nástroji sice nenajdeme automatickou opravu pravopisu, ale za to je software schopný detekovat duplikáty již existujících referencí.
Vyhledávání v uživatelově knihovně je možné v různých polích s použitím Booleovských operátorů. Je dostupné i rozšířené vyhledávání.
Účet se dá otevřít a editovat několika uživateli najednou (např. pro práci ve skupinách). Refworks má oproti jiným citačním softwarům integrovaný RSS Feed reader. Pro fungování na telefonech existuje verze RefMobile. <ref> Citation Managers Comparison. ''University of Wisconsin - Madison Libraries'' [online]. 2011-09-11 [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://www.library.wisc.edu/citation-managers/comparison.html</ref>
Velké porovnání jednotlivých funkcí systému s Endnote a Zotero je dostupné pro zájemce na http://www.library.wisc.edu/citation-managers/comparison.html.

Co se týče online citačních softwarů, RefWorks dnes patří mezi ty nejkvalitnější svého druhu. <ref> KRČÁL, Martin. ''Bibliografické reference a citační software''. Elektronické informační zdroje. Podzimní semestr 2011. [prezentace].[cit. 2011-12-31]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/VIKBA20/um/?studium=537169 </ref>

'''Použitá literatura:'''
<references/>
 

===Endnote (již zpracováno na: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/EndNote)===

===ProCite (Sylva Šimůnková 263669)===
[[Soubor:Logo_ProCite.jpg|thumb|right]]
Zpracovala: Sylva Šimůnková (263669)

Stav : odevzdáno, opraveno

'''ProCite®''' je komerční softwarový nástroj firmy Thomson Routers pro správu a generování bibliografie (seznamu použité literatury). Je možné jej bezplatně otestovat jako plně funkční zkušební verzi (Free Trial), která je uživateli dostupná v rozsahu dvaceti přístupů (po jejichž využití je k dalšímu používání nutné software zaplatit). <ref>ProCite for Windows and Macintosh [online]. [cit. 2012-02-02]. ''Product Information''. Dostupné z: http://procite.com/pcinfo.asp </ref>

Software ProCite (nejnovější je verze 5) je určen jak pro knihovníky a informační specialisty, tak i pro studenty, autory a pro všechny, kteří pracují s odkazy.

ProCite je schopný exportovat záznamy jak z externích nosičů, tak i z internetu a databází (např. ProQuest, Medline, ISI Web of Science atd.). Práci s tímto software usnadňuje 650 předdefinovaných citačních stylů, jejichž počet lze ještě navýšit definováním stylů vlastních. <ref>Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. [cit. 2012-02-02]. ''Bibliografické manažery''. Dostupné z: http://www.infogram.cz/findInSection.do?sectionId=1115&categoryId=1173
</ref>

ProCite používá pro ukládání jednotlivých záznamů databázi, která může obsahovat až 45 polí, která lze přizpůsobit dle uživatelova přání. Obsahuje také předpřipravené nabídky citací, například pro články, knihy, e-maily, webové stránky apod. Software ProCite je svými funkcemi podobný software EndNote, je však „profesionálnější a ke zvládnutí náročnější aplikací. (…) ProCite lze použít jak k editaci a sofistikované archivaci citací (a informací obecně), tak k tvorbě mnoha přehledů a soupisů (bibliografie, publikační přehledy, akviziční soupisy), které nejen vědeckým pracovníkům výrazně usnadní publikační aktivity. Na tomto místě je ještě vhodné čtenáře upozornit, že ProCite není primárně určen pro "domácí" použití a lépe se tak hodí do prostředí knihoven, univerzit, výzkumných ústavů a podobných institucí.“ <ref>ŠIMRAL, Břetislav. ''Citační software''. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2004, roč. 8, č. 11, [cit. 2011-12-07]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1808. URN-NBN:cz-ik1808. ISSN 1212-5075.
</ref>

[[Soubor:Nahled ProCite5.jpg|thumb|''Náhled software ProCite5'']]

'''Základní funkce ProCite:'''
* "Cite While You Write (vyhledávání a vkládání citací přímo z programu MS Word)
* automatická tvorba různých přehledů a tabulek ve Wordu (seznam použité literatury na základě automaticky vyhledaných citací v dokumentu, vyobrazení v textu apod.) včetně předdefinovaných šablon
* ukázková databáze určená pro výuku
* kontrola duplicit
* tvorba předmětových bibliografií
* tisk jednotlivých citací i celých přehledů
* vyhledávání pomocí protokolu Z39.50
* více než 650 předdefinovaných stylů pro formátování citací, možnost tvorby vlastních
* provázání záznamů s webovou stránkou nebo souborem
* automatické ukládání webových stránek pro práci offline
* přístup k několika stům katalogů světových a univerzitních knihoven a bibliografickým databázím (Medline, ISI Web of Science, ProQuest apod.) pomocí protokolu Z39.50 přímo z ProCite a snadný import výsledků vyhledávání
* možnost importu citací z dalších online či offline zdrojů
* přenášení záznamů mezi databázemi metodou "Drag and Drop"
* příkaz "Go To" pro přímé vyhledávání záznamů
* přizpůsobení zobrazovaných polí potřebám uživatele
* třídění záznamů s podporou češtiny, polštiny a dalších "nestandardních" jazyků
* pokročilé vyhledávání v knihovně citací s využíváním booleovských operátorů
* jednoduchý update ze stránek ISI" <ref>ŠIMRAL, Břetislav. ''Citační software''. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2004, roč. 8, č. 11, [cit. 2011-12-07]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1808. URN-NBN:cz-ik1808. ISSN 1212-5075.
</ref>

Veškeré informace jsou dostupné na oficiální adrese produktu: http://www.procite.com

'''Použité zdroje:'''
<references/>

==Citace.com==
Zpracovala: Julie Haladová (učo 382364)

Stav:
odevzdáno
===Definice===
Citace.com je internetový portál pro citace a citování. Nabízí služby již od roku 2004; postupně rozšiřuje možnosti využití i modely pro citování podle platných norem. Na konci roku 2011 byl portál inovován a kromě nového loga překvapil své klienty i úplně novým uživatelským rozhraním. Je zde možnost vlastního účtu, který umožňuje správu, editaci, sdílení, zpřístupňování a hodnocení citací, dělení do složek a archiv záznamů. Nově rozšířené služby obsahují také přebírání citací z významných katalogů knihoven a knižních prodejců. Dále pak portál nabízí možnost vkládání anotací, poznámek, obsahů a obálek. Citace.com můžeme využívat i bez registrace, ovšem bez rozšířených možností.

Služby portálu můžeme rozčlenit na:

1) generátor citací
- nejpopulárnější služba portálu (k dispozici je již její třetí verze).

Pro využití generátoru vybereme příslušný model podle druhu citovaného dokumentu (či části dokumentu) a zadáváním do předpřipravených polí vytvoříme citaci. Služba doplní příslušnou interpunkci a druh písma a seřadí údaje do normovaného pořadí. V nové verzi generátoru se již nesetkáme s tzv. "povinnými poli", které se musely vyplnit pro vytvoření záznamu.
Celým procesem vytváření citace nás provádí nápovědy u modulů i jednotlivých polí při vyplňování údajů. Například je důležité odlišit webovou stránku od webového sídla nebo nezaměnit tvůrce šablony webu od autora obsahu.

V generátoru jsou modely pro citování:
* monografií (tištěné i elektronické)
* kapitol (tištěné i elektronické)
* článků (tištěné i elektronické)
* sborníků (tištěné i elektronické)
* příspěvků ve sborníku (tištěné i elektronické)
* akademických prací (tištěné i elektronické)
* kartografických materiálů (např. mapy)
* patentů
* norem
* legislativních dokumentů (zákony, vyhlášky)
* nepublikovaných dokumentů (tzv. šedá literatura, rukopisy)
* elektronických příspěvků
* webových sídel
* webových stránek
* příspěvků do webového sídla
* jiných dokumentů (takovým dokumentem může být například nahrávka přednášky)

2) služby knihovnám
* možnost implementace citací knihovních jednotek do katalogů knihoven (pro sytém Aleph i KPWin)

3) soupis interpretací předpisů k citování
* seznamy a přístupy k normám a jejich interpretacím
* včetně nějnovější interpretace normy ISO 690, podle které také na KISK citujeme (platná od 1. 4. 2011, volně ke stáhnutí)

===Tipy pro studenty k využívání generátoru===
* Generátor je skvělá věc. ALE BEZ ELEMENTÁRNÍ ZNALOSTI PRAVIDEL CITOVÁNÍ NEMŮŽE ZARUČIT SPRÁVNOST CITACÍ. Je tedy silně doporučováno si před tvorbou citací zejména do seminárních a diplomových prací pročíst aktuální interpretaci platné citační normy a citace si po vytvoření zkontrolovat.
* Je užitečné si před tvorbou citace ujasnit, co (jaký dokument?) doopravdy citujeme a je-li možné citovat jen část dokumentu (kapitolu, příspěvek). Citace pak totiž tvoří přesnější odkaz na původní dílo.
* Využívejte nápovědy systému. Zabrání chybám způsobeným napsáním nesprávného údaje do neodpovídajícího pole.
* Norma ISO 690 není používána ve všech odborných pracovištích. Pokud studujete či pracujete i v jiných vědeckých ústavech (než KISK FF MUNI), může se stát, že citace z generátoru nebude pro určitý obor vhodná. Zvláště odborná periodika vyžadují po autorech přizpůsobení se internímu způsobu citování. Ověřte si požadavky na Vaši odbornou práci.
* Najdete-li v citačním software chybu, připomínkujte tvůrce portálu. Citace.com je využívaná především studenty, takže to vlastně děláte pro sebe a své kolegy.
* Využívejte uživatelský účet. Ukládaní záznamů citací a jejich editace Vám může v budoucnu výrazně usnadnit práci.

===Použité zdroje===
*Citace.com: vše o citování literatury a dokumentů [online]. Verze 3.0 . ©2004-2011 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://citace.com/
*KRČÁL, Martin. Vánoční dáreček od Citace.com. In: Inflow: information journal [online]. [2011-12-12], ©2007–2012 [cit. 2012-01-02]. Dostupné z:http://www.inflow.cz/vanocni-darecek-od-citacecom. ISSN 1802-9736
--------------------------------------------------------------------------------------------------------

===Reference Manager===

Firma ISI ResearchSoft uvedla první verzi Reference Managera na trh v roce 1998. Nyní je Reference Manager ve verzi 12. Reference Manager se v ČR dodává prostřednictvím zastupující firmy Scitech ceny pro koncové uživatele jsou 8879 kč bez dph pro akademickou sféru, studenty a pro množstevní odběry jsou různé slevy. Reference Manager je primárně především nástrojem pro ukládání, editování a organizovaní citací, s následnou možností vkládat do textu aplikací Cite While You Write. Předností RM je možnost sdílení referencí v pracovní skupině, publikace referencí na webu, nebo intranetu. Reference Manager je nejvíce běžně používaný lidmi, kteří se chtějí podělit o centrální databázi odkazů a potřebují mít více uživatelů přidávání a editaci záznamů současně. Můžete určit, zda uživatelé mohou provádět úpravy do databáze. Konkurenční balíčky EndNote a ProCite nenabízí tuto funkci. Reference Manager obsahuje mimo jiné funkci "Instant Formatting" která umožní psát odkazy přímo ve formátu časopisu, pro který píšete (ze stovek definovaných stylů) anebo vytvořte styl svůj, podle potřeby. Reference Manager je vybaven komunikačním protokolem Z39.50 který umožňuje stahování referencí ze vzdálených katalogů a databází. V programu najdeme před konfigurované možnosti vyhledávání z ISI Web of Science, PubMed. Uživatelské prostředí je velice dobře zpracování a práce s referencemi a databázemi je jednoduchá. Provázanost funkce Cite While You Write a MS Word je také bezproblémová. Důsledná podpora ze strany vývojáře znamená velké množství literatury různé tutoriály. Stěžejní funkcí je organizovat a archivovat bibligrafické citace. Bývá hojně využíván studenty knihovníky, ale i akademickými pracovníky. Výhodou, která stojí za pozornost je, že program umožňuje správu citačních databází (tato funkce je bez omezení na počet i na kapacitu) Dále je možné přistupovat současně několika uživatelům. Funkce, která stojí za zmínění je možnost jednoduché tvorby oborových databází s podporou pro pracovníky. Struktura programu a nabídka funkcí jasně ukazuje, kdo má být hlavním uživatelem tohoto softwaru - knihovny, laboratoře či velké výzkumné ústavy. Program umožňuje současný přístup většího počtu uživatelů či automatickou tvorbu bibliografií. Stěžejní funkcí programu je možnost jednoduchého publikování obsahu databází a je jedno zda v internetu nebo v lokální síti.

Minimální HW a SW požadavky: Windows 2000 a vyšší, Pentium nebo kompatibilní procesor, 90 MB volného místa, minimálně 256 MB RAM, CD-ROM pro instalaci

'''Použité zdroje'''

Šimral, Břetislav. Citační software. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 30.11.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1808>. URN-NBN:cz-ik1808. ISSN 1212-5075.

Reference Manager [online].The Thomson Corporation, 2004 [cit. 2011-11-30]. Reference Manager for Windows Product Information. Dostupné z WWW: <http://www.refman.com/rminfo.asp>.

Reference Manager 11 [online]. 2004 [cit. 2011-11-30]. Reference Manager 11. Dostupné z WWW: <http://www.gtpcc.org/gtpcc/referencemanager11.htm>.

DRASAR. SciTech software [online]. Praha: SciTech, 2009-06-01 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.scitech.cz/software.htm

Zpracoval:(Michal Pavlů 388399)--[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 29. 11. 2011, 21:59 (CET) odevzdáno

===Další citační SW===

== Biblioscape ==

Biblioscape byl poprvé představen v roce 1998 aktuální verze je 9. Vývoj softwaru má na svědomí firma CG informace je určen výhradně pro systém MS Windows. Je součástí balíku programů, z nichž je dobré představit ještě jeho zjednodušenou, neplacenou verzi BiblioExpress a webový server BiblioWeb. Biblioscape 9 lze pro vyzkoušení stáhnout na stránkách www.biblioscape.com v triál verzi (100MB) která je omezena stovkou zadání. Koupit program Biblioscape lze od odlehčené verze Lite, která neobsahuje moduly Notes a Categories za 79 dolarů. Až po nejvybavenější verzi Librarian za 699 dolarů. Pro akademické použití lze uplatnit nárok na slevu, ale podmínkou je email s doménou *.edu nebo *.ac. případně lze slevu pro univerzity dojednat emailem sales@biblioscape.com. Na stránkách výrobce lze také najít fórum, kde se řeší různé problémy s programem Biblioscape. UI programu je podobné prostředí MS Office základní horní lišta programu obsahuje záložky home kde se zakládá, zálohuje a obnovuje databáze. V druhé záložce je samotné přidávání záznamů s možností hledání v různých zdrojích od webu až přes protokol Z39.50 např. v Britské knihovně. Základní charakteristikou programu je možnost publikování bibliografických databází na internetu. Program obsahuje kontrolu pravopisu s možností editace vlastních slovníků. Program zvládne vytváření odkazů na plné texty na různé nosiče či na prostředí internetu. Samozřejmostí je možnost vytvářet odkazy na plné texty, ať již jde o dokumenty umístěné s tím, že mohou mít zaměření oborově nebo projektově. Finální formát citace může uživatel vidět v okně náhledu, s možností jednoduchého editování jednotlivých polí pro zápis bibliografických údajů. Jistě zajímavou funkcí je, že zatímco uživatel dělá výzkum v rámci integrovaného prohlížeče Biblioscape může si zachytit webové stránky jako Biblioscape poznámku s kterou lze dál pracovat v programu Biblioscape. U bibliografií, uživatel může vybrat z více než 2000 výstupních stylů nebo vytvořit nové. Zaměřme se nyní na možnost, že pomocí programu BiblioWeb můžeme publikovat citace do prostředí internetu. BiblioWeb server vytváří katalog publikací přístupný přes protokol http. Uživatelé do něj mohou nahlížet, vyhledávat záznamy lze i do katalogu přidávat a editovat publikace. Nastavení serveru je jednoduchá záležitost stačí jen spustit soubor biblioweb.exe

Minimální SW požadavky: Windows XP / Vista / 7 Both 32 & 64 bit

'''Použité zdroje'''

Šimral, Břetislav. Citační software. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 30.11.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1808>. URN-NBN:cz-ik1808. ISSN 1212-5075.

Biblioscape - bibliography software for researchers to generate citations [online]. 1997 [cit. 2011-11-30]. Biblioscape 9. Dostupné z WWW: <http://www.biblioscape.com/#section=page-references>.

Biblioscape. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 31. 8. 2011 [cit. 2012-2-4]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Biblioscape

Zpracoval: Michal Pavlů (388399) --Michal Pavlů 29. 11. 2011, 21:58 (CET) odevzdáno

== Citation ==

Citation program od softwarové firmy AskSam je který je v určitých ohledech se známým softwarem EndNote srovnatelný, ale jeho kvalit co se grafického a uživatelského rozhraní nedosahuje. Program je nyní ve verzi 9.6 je určen pro platformu Windows. Triál verze lze stáhnout až po jednoduché registraci. Zkušební verze Citation je plně funkční verze programu která je aktivní po dobu 30 dnů. Po vypršení této doby lze program zakoupit za 99 dolarů. Potencionálnímu zákazníkovi přijdou i další e-maily s jednoduchým tutoriálem jak program používat. Program má jednoduché rozhraní a lze jej snadno používat nutno však dodat, že některé záložky jsou nelogické. Graficky již působí zastaralým dojmem. Primární účel softwaru Citation je správa bibliografických záznamů a organizace dalších poznámek k aktuálně řešenému výzkumnému problému. Citation umožňuje snadno zařazovat a sledovat citace. Pro úpravu obsahuje mnoho různých přednastavených formátů. Poznámky nebo citace mohou být do programu vkládány pomocí formulářů, které vycházejí z klasických katalogizačních lístků. Záznamy mohou být propojeny s citovaným dokumentem a lze doplnit klíčovými slovy. Program podporuje práci s vlastními poznámkami. Příjemnou funkcí je, že všechny záznamy jsou kontrolovány na správnost pravopisu. Výrobce uvádí, že jeho software je vhodný také na tvorbu sylabů nebo doporučené literatury. Umožnuje psát v různých stylech v APA, MLA nebo v dalších více jak tisíc stylů. S programem Citation se vyvarujete nechtěnému plagiátorství tím, že drží všechny své poznámky a bibliografické informace v úhledně organizované databázi. Slevy na nákup pro univerzitní prostředí, školy nebo jiné instituce jsou možné po dohodě s obchodním oddělením společnosti.

Minimální HW a SW požadavky: Windows 98 a vyšší, Pentium nebo kompatibilní procesor, 25 MB volného místa, minimálně 128 MB RAM

'''Použité zdroje'''

Šimral, Břetislav. Citační software. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 30.11.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1808>. URN-NBN:cz-ik1808. ISSN 1212-5075.

AskSam [online]. 1985 [cit. 2011-11-30]. AskSam - Citation Bibliographic and Research Note Software. Dostupné z WWW: <http://www.asksam.com/citation.asp>.

Zpracoval: Michal Pavlů (388399)
--[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 29. 11. 2011, 21:58 (CET)odevzdáno

=Citace=
==Citační etika (Lucie Górecká, 382574)==
''Zpracovala: Lucie Górecká (UČO: 382574)''

''Stav: odevzdáno''

Intelektuální vlastnictví v ČR je chráněno autorským zákonem č. 121/2000 Sb., který stanovuje v jakých případech je možné použít výňatky z cizích děl, zároveň zdůrazňuje, že je autor práce povinen dodržovat citační etiku.
Citační etika vyžaduje, aby autor zveřejnil veškeré informační prameny, které použil pro svoji práci tak, aby je bylo možné identifikovat. Je žádoucí, aby autor zřetelně označil převzaté části od částí, které jsou jeho vlastní. Pro citace částí děl se proto doporučuje je typograficky odlišit od dalšího textu např. „kurzívou“. Na konec nebo na začátek této části uvádíme identifikační údaje, které v práci odkazují na úplnou citaci.

'''Jak citovat'''

Citování informačních zdrojů má svá pravidla, řídí se určitými předpisy a normami. V České republice je nejrozšířenější norma ISO 690 a ISO 690-2. Existuje však mnoho různých způsobů citování, tzv. citačních stylů. Citační zvyklosti se mohou lišit u jednotlivých oborů. Také jednotlivé odborné časopisy mají různé požadavky na to, jak mají autoři článků citovat. Způsoby citování se také mohou lišit na různých vysokých školách. Vždy se snažte dodržovat pravidla platná na vaší vzdělávací instituci a způsob citování konzultujte s vyučujícím.
Bibliografické citace zpravidla uvádíme na konci celé publikace nebo na konci její části (kapitoly, oddíly, atd.) jako seznam použité literatury. Forma citací musí být v celé práci jednotná. Struktura jednotlivých citací se však od sebe liší podle typů citovaných dokumentů. Soupis je možno uspořádat:
*abecedně (nejčastěji podle příjmení autora)
*v číselné posloupnousti, která však musí odpovídat pořadí odkazů v textu
*lze citace rozdělit i podle tématických celků nebo podle druhůů dokumentů a uvnitř jednotlivých celků abecedně

'''Proč citovat'''

*bigliografická citace je zdroj informací pro čtenáře, recenzenta, oponenta dokumentu
*autor dokazuje vlastní znalost zpracovanéh tématu
*identifikace a zpětné vyhledání dokumentu, příp. zdroj odkazu další literatury
*dodržení autorské etiky (a autorského zákona)
*vytváření tzv. Skrytých bibliografií (seznam literatury = bibliografie uvedené přímo v konkrétním dokumentu nebo informující o další literatuře k danému předmětu či tématu)

'''Prohřešky autorů vůči citační etice'''

* Necitování děl, ze kterých autor čerpal (snaha o zastření plagiátorství neo pouhá nedbalost).
* Citování děl, která autor nepoužil (citování tzv. „kapacit“ v daném oboru nebo snaha vytvoři dojem, že bylo použito více informačních zdrojů).
* Citace vlastních děl – tzv. autocitace (snaha propagovat sama sebe, i když starší dílo zcela nesouvisí nebo se týká pouze okrajově díla nového.
* Nepřesné a neúplné citace (ztížení identifikace díla, ze kterého autor čerpal).

'''Použitá literatura'''

BOLDIŠ, Petr. ''Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 1 - Citace: metodika a obecná pravidla. Verze 3.3.'' [online]. c1999-2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z WWW: <http://www.boldis.cz/citace/citace1.ps>.

FARKAŠOVÁ, Blanka. ''Jak správně citovat.'' [online]. c11. listopadu 2004, [2011-12-31]. Dostupné z: <http://www.citace.com/clanky.php?ukol=1>.

''Citační etika & bibliografické citace.''[online]. c28.1.2011, [cit. 2011-12-31]. Dostupné z WWW: <http://ciks.vse.cz/navody/citace.aspx>.

NEDOMOVÁ, Martina; KŘIVÁNEK, Petr; ŠKYŘÍK, Petr. Jak správně citovat. In Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. ''Kurz práce s informacemi'' [online - e-learnigový kurz]. Brno : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, 2007 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/kurz_prace_s_informacemi.html>.

==Citační normy a styly (Michaela Kočová, 383529)==
Zpracovala: Michaela Kočová (383529)

Stav: odevzdáno, opraveno

Citační styly jsou pravidla, podle kterých se vytváří citace.

Existuje mnoho způsobů, jak citovat použitou literaturu. Nejvíce rozšířeným stylem citování v České republice je citační norma ČSN ISO 690:2011, která nahradila dříve používané ČSN ISO 690 z prosince 1996 a ČSN ISO 690-2 z ledna 2000.

'''Citační norma ČSN ISO 690:2011'''

Tato norma je platná od 1. dubna 2011, je to česká verze mezinárodní normy ISO 690:2010. Norma se zabývá citacemi publikovaných dokumnetů, ale i dalších materiálů, jako jsou např. zvukové dokumenty, fotografie, filmy atd.<ref>BIERNÁTOVÁ, Olga a SKŮPA, Jan. ''Bibliografické odkazy a citace dokumentů: dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011'' [online]. Brno, 2011. [cit. 2011-12-20]. Dostupné z http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf</ref>

'''Další nejčastěji používané citační styly'''

*'''ACS'''
Tento styl se používá v oboru chemie a časopisech, které vydává společenost American Chemical Society. Nejčastějším způsobem citování u tohoto stylu je author-number system, méně používaným je author-date system (zdroje jsou uváděny přímo v textu formou zkrácených citací, které odkazují na bibliografické citace v soupisu literatury).

*'''APA'''
APA je jedna z nejčastěji používaných citačních norem, je to citační norma Americké psychologické asociace (American Psychological Association). Nejčastěji se používá ve společenských vědách, ale také v oblasti lékařství a techniky. Tato citační norma používá způsob citování, který se nazývá author-date system.

*'''CSE'''
Tato norma vznikla díky spolku Council of Science Editors. Umožňuje více variant citování, jako jsou Citation-Sequence (CS), Citation-Name (CN) a Name-Year (NY).

*'''Chicago'''
Tento styl byl vytvořen v 90. letech 19. století. Je nejvíce používán ve společenských, historických a humanitních vědách (např. v literatuře, jazykovědě).

Umožňuje 2 způsoby citování:

<blockquote>
*notes and bibliography - používaný v humanitních vědách; na zdroje v textu je odkazováno formou bibliografických citací v poznámkách a text je doplněn závěrečným seznamem použitých zdrojů</blockquote>

<blockquote>
*author-date system - používaný v přírodních a společenských vědách</blockquote>

*'''MLA'''
Tento styl je používaný v humanitních vědách, vydává ho The Modern Language Association of America. Způsob citování spočívá ve vkládání jednoduchých citací v průběhu textu, které jsou propojené s abecedně seřazeným soupisem bibliografických citací na konci dokumentu.

*'''Harvard'''
Harvard používá způsob author-date system. Poprvé byl tento styl citování použit profesorem anatomie a ředitelem zoologické laboratoře Edwardem Laurensem Markem v časopise Bulletin of the Museum of Comparative Zoology.

*'''Vancouver'''
Tento styl se používá především v oboru lékařství, je používán např. v biomedicínských časopisech. Často se také označuje jako NLM system (National Library of Medicine).<ref name="Citační styly">KRATOCHVÍL, Jiří a kol. ''Metodika tvorby bibliografických citací'' [online]. Brno, 2010. ISSN 1802-128X. [cit. 2011-12-20]. Dostupné z http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/js10/metodika/web/ebook_citace.html#</ref><ref>Citation. In: Wikipedia: the free encyklopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 21. 12. 2011. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Citation</ref>

*'''ANSI/NISO Z39.29'''
Tato norma je založena na odkazování přímo v textu nebo na konci dokumentu. Současná používaná verze vznikla v roce 2005.<ref>DAVIS, Kim. American National Standard for Bibliographic References. In: ''eHow: Discover the expert in you'' [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné z http://www.ehow.com/about_6687719_american-national-standard-bibliographic-references.html</ref>

 
'''Ostatní styly'''

*'''AIP'''
AIP je citační styl vytvořený The American Institute of Physics.

*'''ASA'''
ASA je citační styl Americké sociologické asociace (The American Sociological Association). Je založen na metodě author-date system a vychází z citačního stylu Chicago.

*'''IEEE'''
Styl The Institute of Electrical and Electronic Engineers Style se používá především v technických oborech.

*'''Turabian'''
Turabian styl byl vytvořen v roce 1937 a jeho autorkou je Kate L. Turabian.<ref name="Citační styly"/>

 
'''Použité zdroje'''
<references />

==Bibliometrie a scientometrie (Martina Skohoutilová, 384198)==
''Zpracovala: Martina Skohoutilová (384198)''
 
'''Stav: opraveno'''
 
====Bibliometrie====
'''Bibliometrie''' je analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace a zabývá se aplikací matematických a statistických metod na dokumenty (články, časopisy, monografie, patenty)<ref name="kohoutek">KOHOUTEK, Rudolf. ''ABZ.cz: slovník cizích slov - on-line hledání'' [online]. c2005-2006 [cit. 2011-10-22]. Bibliometrie. Dostupné z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bibliometrie</ref>. Příkladem může být analýza kvantitativního růstu literatury. Bibliometrické metody jsou založeny na předpokladu, že dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí<ref name="murysova">MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod''. Seminární práce. Univerzita Karlova. Dostupné z WWW: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref>. Pohybuje se tedy na úrovni dokumentů a směřuje k formulaci kvantitativních zákonitostí. Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref name="kohoutek"/>
 
=====Historie=====
Francis Joseph Cole a N. B. Eales se pokusili ukázat fluktuaci zájmu o obor anatomie v práci Statistická analýza literatury, kterou publikovali roku 1917. P. L. K. a E. M. Grossovi položili základy [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza citační analýzy] roku 1927, kdy analyzovali citace k článkům v chemických časopisech. Pojem '''bibliometrie''' zavedl roku 1969 Alan Prichard, do té doby se používal pojem ''statistická bibliografie''.<ref name="murysova"/>
 
=====Bibliometrické zákony=====
*''Lotkův zákon'' (1926). Tzv. zákon vědecké produktivity je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce.
*''Bradfordův zákon'' (1934). Tzv. zákon rozptylu (distribuce publikací) popisuje rozložení (rozptyl) dokumentů (relevantních článků v odborných periodikách) ve specifických disciplínách nebo pro určitou (vědní) oblast.
*''Zipfův zákon'' (1945). Tzv. zákon výskytu slov popisuje pořadí slov podle frekvence (četnosti) jejich výskytu v textu. Vyjadřuje vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytu. <ref>KUČEROVÁ, Helena. ''Vyšší odborná škola informačních služeb'' [online]. 1. 4. 2011 [cit. 2011-10-22]. Kvantitativni metody. Dostupné z WWW: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm</ref>
*''Priceův zákon'' (1963). Tzv. zákon druhé odmocniny vědecké produktivity říká, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.
*''Garfieldův zákon''. Podle tohoto tzv. zákonu koncentrace má každá vědecká oblast svůj určitý počet základních časopisů.
*''Senguptův zákon'' (1992). Tzv. zákon bibliometrie (též zákon růstu vědeckých poznatků) se zabývá články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru. <ref>KRZEMIŃSKÁ, Gabriela. ''Srovnávací bibliometrická analýza oborových časopisů: Inflow, Ikaros a Knihovna-knihovnická revue''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 50 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z WWW: http://www.is.muni.cz/th/261467/ff_b/Krzeminska_diplomova_prace.pdf</ref>
 
=====Příklady zdrojů dat pro bibliometrickou analýzu=====
*producent citačních rejstříků [http://en.wikipedia.org/wiki/Institute_for_Scientific_Information Institut for Scientific Information]
*citační rejstřík [http://thomsonreuters.com/products_services/science/science_products/a-z/science_citation_index/ Science Citation Index]
*databáze časopisů [http://thomsonreuters.com/products_services/science/science_products/a-z/journal_citation_reports/ Journal Citation Reports]
*bibliografická a citační databáze [http://www.isiknowledge.com Web of Science/Web of Knowledge]
*citační a abstraktová databáze [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/SCOPUS Scopus] a další
 

====Scientometrie====
'''Scientometrie''' byla dříve nazývaná naukometrií. Zabývá se měřením kvality a kvantity ve vědě, měřením jejích vstupů a výstupu<ref name="kohoutek"/>. Zkoumá z širšího pohledu zákonitosti vědecké produktivity a její výslednou úspěšnost (prospěšnost)<ref name="murysova"/> a to především v přírodních vědách<ref>''Vydavatelství VŠCHT Praha'' [online]. c2006 [cit. 2011-10-22]. Scientometrie. Dostupné z WWW: http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/scientometrie.html</ref>. Je širší oblastí než ''librametrics'' (kvantifikace knihovní činnosti) a je součástí obecnější vědy scientologie (věda o vědě)<ref name="murysova"/>. Využívá metod bibliometrie a infometrie (též informetrie), přičemž základní metodou je [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Cita%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza citační analýza]. Zatímco bibliometrie je zaměřená na informace o publikacích (dokumentech), scientometrie je její nadstavbou. Hodnotí pokročilost vědy, úroveň jejího rozvoje a vliv a význam pro společnost. Její výsledky jsou používány pro vědecký management a plánování vědy.
 
=====Historie=====
Za zakladatele jsou považováni [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Eugene_Garfield Eugen Garfield] a Derek John de Solla Price, kteří se scientometrií zabývali v 50. letech 20. století.<ref>JELÍNKOVÁ, Blanka. ''Problémy bibliometrie''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005. 77 s. Vedoucí diplomové bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z WWW: www.phil.muni.cz/~bjelinko/bakalarka/bakalarka-blanka.doc</ref>
 

====Citace====
<references/>
 
====Použité zdroje====
*JELÍNKOVÁ, Blanka. ''Problémy bibliometrie''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005. 77 s. Vedoucí diplomové bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z WWW: www.phil.muni.cz/~bjelinko/bakalarka/bakalarka-blanka.doc
*KOHOUTEK, Rudolf. ''ABZ.cz: slovník cizích slov - on-line hledání'' [online]. c2005-2006 [cit. 2011-10-22]. Bibliometrie. Dostupné z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bibliometrie
*KRZEMIŃSKÁ, Gabriela. ''Srovnávací bibliometrická analýza oborových časopisů: Inflow, Ikaros a Knihovna-knihovnická revue''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 50 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Ladislava Suchá. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/261467/ff_b/Krzeminska_diplomova_prace.pdf
*KUČEROVÁ, Helena. ''Vyšší odborná škola informačních služeb'' [online]. 1. 4. 2011 [cit. 2011-10-22]. Kvantitativni metody. Dostupné z WWW: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
*MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod''. Seminární práce. Univerzita Karlova. Dostupné z WWW: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
*''Vydavatelství VŠCHT Praha'' [online]. c2006 [cit. 2011-10-22]. Scientometrie. Dostupné z WWW: http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/scientometrie.html
 
====Další zdroje====
*SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha: ÚISK FF UK [cit. 2011-10-23]. Dostupné z WWW: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. ''Úvod do scientometrie'' [online]. Praha: ÚISK FF UK, 2008 [cit. 2011-10-22]. Dostupné z WWW: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf
*''VŠCHT - Vysoká Škola Chemicko-Technologická v Praze: Ústav chemie přírodních látek VŠCHT Praha'' [online]. c2009 [cit. 2011-10-22]. Informetrie, scientometrie, bibliometrie. Dostupné z WWW: http://www.vscht.cz/lam/new/VK_Scio.pdf
 
----

==Citační indexy==
===Impact Factor (Veronika Víšková, UČO: 270306)===
''Zpracovala: Veronika Víšková (UČO: 270306)''

Stav: odevzdáno

'''Základní charakteristika''' 
Jedná se o základní bibliometrický časopisecký indikátor, nástroj pro hodnocení časopisů na základě citovanosti. Má podobu čísla s nejvýše třemi desetinnými místy. Toto číslo je vždy platné pouze pro určitý časopis a určitý rok. Vztahuje se jen na časopis jako celek, neplatí pro jednotlivé články či jejich autory. 
Impact Factor (IF) vyjadřuje průměrnou pravděpodobnost citovanosti, frekvenci, s jakou je průměrný článek uveřejněný v daném časopise citován. Ukazuje také prestiž časopisu, jeho vědeckou důležitost a jaký dopad v rámci oboru má. 
IF se počítá jako podíl počtu citačních ohlasů v určitém roce na jakýkoli z článků, které daný časopis uveřejnil v předchozích dvou letech, ku celkovému počtu článků tohoto časopisu za ono dvouletí.<ref name="Spala">ŠPÁLA, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. ''Ikaros'' [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 31.12.2011]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/3293. ISSN 1212-5075.</ref> Pro výpočet IF se standardně používá časový rámec právě dvou let, může však být počítán pro delší i kratší období. 

'''Historie''' 
IF byl poprvé popsán v roce 1955 Eugenem Garfieldem v časopise Science, a to v rámci projektu, jehož cílem bylo vytvoření citačních rejstříků. Název Impact Factor byl však poprvé použit až v roce 1963. Garfield na jeho tvorbě spolupracoval s Irvingem H. Sherem, jeho cílem bylo vytvořit takový nástroj, který by bránil nekritickému citování podvodných, neúplných nebo zastaralých údajů, které by pak mohly být v následujících článcích kritizovány.<ref name="Spala"></ref> 
V roce 1961 byl IF využit při sestavování [http://thomsonreuters.com/products_services/science/science_products/a-z/science_citation_index/ Science Citation Index] (SCI). Vedlejším produktem SCI je časopis [http://thomsonreuters.com/products_services/science/science_products/a-z/journal_citation_reports/ Journal Citation Reports] (JCR), který každoročně shrnuje ve formě statistických přehledů IF jednotlivých časopisů. Původně tištěné výstupy SCI a JCR přešly postupně do elektronické podoby [http://wokinfo.com/ Web of Knowledge], což je prostředí zprostředkovávající přístup k citačním rejstříkům produkovaným [http://en.wikipedia.org/wiki/Institute_for_Scientific_Information Institute of Scientific Information] (ISI).<ref name="Spala"></ref> 
Zpočátku měl IF sloužit pouze k porovnávání a posuzování kvality jednotlivých časopisů, nezávisle na jejich velikosti. Později se však IF časopisu začal používat i pro hodnocení kvality jeho jednotlivých článků a dokonce autorů. Takový způsob použití IF je mnohými vědci považován za výrazně problematický. Většina nejasností a neshod okolo IF vyplývá právě z jeho nesprávného užívání. 

'''Co může hodnotu IF ovlivnit''' 
*Typ publikovaných článků – některé texty (např. přehledové články) jsou citovány častěji než jiné (např. články prezentující nové výzkumné výsledky), takže pokud se časopis zaměřuje na dřívější typ textů, může se tím zvýšit jeho IF.
*Aktuálnost témat článků.
*Velikost časopisu (= počet uveřejněných článků).
*Dostupnost časopisu (např. v elektronické podobě).
*Název článku a klíčová slova v abstraktu - právě na základě těchto kritérií jsou články vyhledávány v online databázích, takže je jimi ovlivňována dohledatelnost textu a tím i následná citovanost.
*Časový faktor – IF ovlivňuje i rychlost odezvy na články ze strany recenzentů. Oddálení publikování recenze textu může snížit jeho citovanost a tím negativně ovlivnit výsledný IF časopisu.
*Jazyk - publikace v jiném než anglickém jazyce a citace v nich nejsou zahrnovány do výpočtu IF, což samozřejmě ne-anglické články a časopisy znevýhodňuje. Lepší dostupnost článků v angličtině také napomáhá jejich vyššímu IF.
*Počet autorů článku – vyšší počet autorů znamená větší prostor pro autocitace. 

'''K čemu se IF používá''' 
*Hodnocení kvality odborných časopisů.
*Autoři si podle IF vybírají periodika, ve kterých by chtěli uveřejnit svou práci.
*Editoři naopak IF využívají při výběru autorů a prací, které budou v časopisu publikovány.
*IF napomáhá knihovníkům při výběru titulů, které by měly být součástí fondu knihovny.
*IF se využívá při hodnocení vědecké činnosti či produktivity jednotlivců, vědeckých týmů i ústavů. Toto hodnocení pak může být základem pro přidělování grantů, udělování titulů, ocenění, při konkurzech na pracovní místa. Takový přístup je ovšem často kritizován. 

'''Kritika IF''' 
*Není vhodný k hodnocení vědeckého výkonu jednotlivců, vědeckých skupin či institucí.
*Kvůli rozdílným citačním zvyklostem není vhodný ani k interdisciplinárnímu srovnávání časopisů či vědecké výkonnosti jednotlivců nebo institucí.
*Kritika užívání IF časopisů k hodnocení jednotlivých textů namísto použití počtu citací daných článků.
*IF je ovlivňován řadou sociologických a statistických faktorů (např. typ časopisu, jeho velikost, oblast zájmu).
*Malý počet často citovaných článků může výrazně zkreslit celkový IF časopisu.
*IF favorizuje takové vědecké oblasti, které se rychle vyvíjejí, kde nové myšlenky získávají rychle pozornost.
*S IF může být snadno manipulováno – např. prostřednictvím autocitací nebo publikováním určitých typů článků. Při výpočtu IF jsou do jmenovatele započítávány jen jisté typy statí, ale do čitatele se započítává citace jakéhokoli textu publikovaného v daném časopise. Pokud tedy časopis bude zahrnovat více článků, jejichž citace se mohou objevit v čitateli, ale ony samy nemohou být zahrnuty ve jmenovateli, mohou tím snadno manipulovat s výsledným IF ve svůj prospěch. (Podle Garfielda<ref name="Garfield">GARFIELD, E. Journal impact factor: a brief review. ''CMAJ: Canadian Medical Association Journal = Journal De L'' [online]. 1999, 161, 8, [cit. 2011-12-31]. s. 979-80. Dostupný z WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=cmedm&an=10551195. ISSN 08203946.</ref> tento problém ale do značné míry řeší ISI Journal Performance Indicators, protože do výpočtu IF jsou v této databázi zahrnuty pouze tzv. citovatelné články (tj. ty, které mohou být započítány i do jmenovatele), čímž se předchází zkreslení.)
*Citace v časopisech, které nejsou součástí Science Citation Index, nejsou zahrnovány do výpočtů IF.
*Podle některých autorů je samotný počet citací článků časopisu důležitější než IF. 

'''Poznámky''' 
<references /> 

'''Použitá literatura''' 
BANKS, M. A.; DELLAVALLE, R. Emerging alternatives to the impact factor. ''OCLC SYSTEMS AND SERVICES'' [online]. 2008, 24, 3, [cit. 2011-12-31]. s. 167-173. Dostupný z WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edsbl&an=RN235423766. ISSN 1065075X. 
DAVIS, Lois. Impact Factor: What is it? Do we need it?. ''Journal of the Association for Vascular Access''. 2010, 15, 3, s. 106. Dostupný také z WWW: http://proquest.umi.com/pqdlink?did=2196669111&Fmt=7&clientId=45397&RQT=309&VName=PQD. ISSN 1552-8855. 
GARFIELD, E. Journal impact factor: a brief review. ''CMAJ: Canadian Medical Association Journal = Journal De L'' [online]. 1999, 161, 8, [cit. 2011-12-31]. s. 979-80. Dostupný z WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=cmedm&an=10551195. ISSN 08203946. 
JESSEN, Joanne. What is an impact factor? (Focus on Journals). ''ASHA leader''. 2006, 11, 9, s. 14. Dostupný také z WWW: http://proquest.umi.com/pqdweb?did=1080146821&sid=2&Fmt=6&clientId=45397&RQT=309&VName=PQD. ISSN 1085-9586. 
KURMIS, Andrew P. Understanding the Limitations of the Journal Impact Factor. ''Journal of Bone & Joint Surgery, American Volume'' [online]. 2003, 85, 12, [cit. 2011-12-31]. s. 2449-2454. Dostupný z WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=s3h&an=11570953. ISSN 00219355. 
MATHUR, V. P.; SHARMA, A. Impact factor and other standardized measures of journal citation: a perspective. ''Indian Journal Of Dental Research: Official Publication Of Indian Society For Dental Research'' [online]. 2009, 20, 1, [cit. 2011-12-31]. s. 81-5. Dostupný z WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=cmedm&an=19336866. ISSN 19983603. 
ŠPÁLA, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. ''Ikaros'' [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 31.12.2011]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/3293. ISSN 1212-5075. 

==H-index (Myroslava Kutsyn, UČO 97894)==
''Zpracovala Myroslava Kutsyn (UČO 97894)''
 
Stav: '''opraveno'''
 
'''Hirschův index (h-index)''' je nejmladší ze všech indexů hodnotících vědeckou aktivitu autora za celou dobu jeho profesní činnosti nebo skupinu autorů (v rámci instituce) či celé instituce.
H-index se vypočítává z citačních ohlasů autora. Automatizovaný výpočet h-indexu lze získat z databází Web of Science a SCOPUS <ref name="Ústřední knihovna ČVUT"> H-index. ''Ústřední knihovna ČVUT''. [online]. Praha: Ústřední knihovna ČVUT, ©2010. [cit. 2011-10-29]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html </ref>.
Zatímco Scopus ve výsledcích nabídne odkazy s diakritikou a záznamy s úplným jménem, Web of Science s diakritikou a s úplnými jmény nepracuje vůbec. Protože obě dvě databáze sledují pouze články z časopisů a příspěvky ze sborníků, nelze v nich zjistit H-index ve vztahu k jiným dokumentům. <ref name="Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava."> Co je to h-index a jak ho zjistit v bázích dat Web of Science a Scopus. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. ©1998–2011. [23-11-2011]. Dostupne z: http://knihovna.vsb.cz/sluzby/h-index.htm </ref>.
H-index lze použít pro srovnání vědců pracujících v jedné vědecké oblasti, neboť je vázáno na vědní disciplínu. Citování se v různých oblastech liší (například v biologii a medicíně h-index bude vyšší než ve fyzice). Výsledky mohou byt zkresleny velkým počtem citací „''hitů''“ na úkor ostatních publikací daného autora. Také věk autora má vliv na výpočet vědecké aktivity – vědec pracující v oboru déle by měl mít vyšší index. Při obsazování pozic na univerzitách či nominacích nových členů do Národní akademie věd USA (NAS) Hirsche navrhuj používat svůj index pro posouzení kvality badatele <ref name="Hirschův index a česká věda "> ''Hirschův index a česká věda''. Vesmír [on-line]. 2009, roč. 55, č. 9. [cit. 2011-10-29]. ISSN 1214-4029
.Dostupne z: http://www.pshady.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda#tpoz </ref>
 

'''Definice'''

''H-index je roven pořadovému číslu publikace, která má počet citací rovný nebo vyšší než její pořadové číslo, přičemž publikace jsou seřazeny sestupně podle počtů obdržených citací'' <ref name= "Ústřední knihovna ČVUT"/>
 

'''Výpočet h-indexu'''
 

Například :

 

1.Práce A – 25 ohlasů 
2.Práce B - 20 ohlasů 
3.Práce C - 15 ohlasů 
4.Práce D - 8 ohlasů 
'''5.Práce E - 6 ohlasů '''
6.Práce F - 4 ohlasů 
7.Práce G - 0 ohlasů 

Publikace jsou seřazeny sestupně podle počtů citací. Práce E s pořadovým číslem 5 má 6 citačních ohlasů. Číslo 6 je „rovno nebo vyšší“ než číslo 5. Hledané číslo (H-index je) je '''5'''. <ref name="SKALOVÁ, Hana"> SKALOVÁ, Hana. ''Hirschův index'' [prezentace]. Praha: Ústav vědeckých informací 1. LF a VFN, 14 listopadu 2006, změneno 7. Května 2009. [cit. 2001-10-29]. Snímek 4. Dostupné z: http://uvi.lf1.cuni.cz/Data/files/UVI/h-index/hirschuv-index-h-index.ppt? </ref>.

Pokud autor opublikoval padesát článků a každý článek bude mít jeden ohlas, h-index autora je roven 1. H-index=1 bude mít autor, který opublikoval jeden článek mající padesát ohlasů.<ref name="Wikipedie"> Hirschův index. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hirsch%C5%AFv_index </ref>

''Typické hodnoty h-indexu v USA po 20 letech vědecké prác''e: 
• ''10 – 12, docent'' 
• ''18, profesor'' 
• ''20, úspěšný vědec'' 
• ''40, výjimečný vědec'' 
• ''60, unikátní vědec'' <ref name="VŠCHT"> ''VŠCHT - Vysoká Škola Chemicko-Technologická v Praze: Ústav chemie přírodních látek VŠCHT Praha'' [online]. c2009 [cit. 2011-10-22]. Informetrie, scientometrie, bibliometrie. Dostupné z WWW: http://www.vscht.cz/lam/new/VK_Scio.pdf</ref>

Hlavní předností H-indexu je jeho jednoduchost a „''odvoditelnost z jednoduchého seznamu''“. 
Kromě množství taky měří „''viditelnost''“, tedy jak již bylo uvedeno výše, že stejný H-index bude mít jak vědec s jednou citovanou publikací, tak vědec s větším množstvím citovaných publikací <ref name="VAVRIKOVA, Lucie">VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Informetrie, scientometrie a bibliometrie. SOUČEK, Martin. ''Informační věda'' [online]. Praha: Univerzita Karlova, 4.9.2009, s. 35 – 55. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
</ref>

'''Citace:'''
<references/>
'''Použité zdroje:'''
*Co je to h-index a jak ho zjistit v bázích dat Web of Science a Scopus. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. ©1998–2011. [23-11-2011]. Dostupne z: http://knihovna.vsb.cz/sluzby/h-index.htm
*H-index. ''Ústřední knihovna ČVUT''. [online]. Praha: Ústřední knihovna ČVUT, ©2010. [cit. 2011-10-29]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/hodnoceni-vavai/h-index.html
*''Hirschův index a česká věda''. Vesmír [on-line]. 2009, roč. 55, č. 9. [cit. 2011-10-29]. ISSN 1214-4029. Dostupne z: http://www.pshady.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda#tpoz
*''Hirschův index''. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hirsch%C5%AFv_index
*SKALOVÁ, Hana. '' Hirschův index ''[prezentace]. Praha: Ústav vědeckých informací 1. LF a VFN, 14 listopadu 2006, změneno 7. Května 2009. [cit. 2001-10-29]. Snímek 4. Dostupné z: http://uvi.lf1.cuni.cz/Data/files/UVI/h-index/hirschuv-index-h-index.ppt?
* VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Informetrie, scientometrie a bibliometrie. SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha: Univerzita Karlova, 4.9.2009, s. 35 – 55. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
*''VŠCHT - Vysoká Škola Chemicko-Technologická v Praze: Ústav chemie přírodních látek VŠCHT Praha'' [online]. c2009 [cit. 2011-10-22]. Informetrie, scientometrie, bibliometrie. Dostupné z WWW: http://www.vscht.cz/lam/new/VK_Scio.pdf

----

===jiné===
vyberte jiný index, založte nové heslo na úrovni Impact Factor

==Citační rejstříky==
Zpracovala: Michaela Matoušková (383 425)

Stav: odevzdáno.

'''Citační rejstřík''' (anglicky ''citation index'') je soubor záznamů odborných článků (z vybraných odborných a vědeckých časopisů) s důrazem na jejich bibliografické reference, které se shromažďují za účelem jejich dalšího využití, např. pro citační analýzu.<ref name="Ik">SCHWARZ, Josef. Před 40 lety začala zlatá éra citačních rejstříků vědecké literatury.'' Ikaros'' [online]. 2003, roč. 7, č. 11 [cit. 21.10.2011]. ISSN 1212-5075. Dostupný z http://www.ikaros.cz/node/1520</ref> Tyto rejstříky tedy tvoří propojení mezi citovanými a citujícími autory vědeckých prací.<ref>VOTÍPKOVÁ, Marie. Český citační rejstřík - nový nástroj hodnocení lékařského výzkumu. In: ''Sborník konference Inforum 2002''[online]. Praha: Albertina icome Praha, 2002 [cit. 21.10.2011]. ISSN 1801-2213. Dostupné z http://www.inforum.cz/archiv/inforum2002/prednaska27.htm </ref> Jedná se tedy o sekundární informační prameny, které mají zpravidla tyto části: seznam citovaných dokumentů, seznam citujících dokumentů a případně permutovaný předmětový rejstřík. <ref>ŠVEJDA, Jan. Citační rejstřík. In: ''vydavatelstvi.vscht.cz'' [online]. VŠCHT, [2006] [cit. 19.12.2011]. Dostupné z http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/citaCnI_rejstRIk.html </ref>

Citační rejstříky mají dnes nejčastěji podobu databází, dříve se však distribuovaly v tištěné formě. Jejich počátek je spjatý se jménem Eugena Garfielda, který se zabýval měřením významu vědeckých časopisů a stal se zakladatelem Institutu pro vědecké informace (Institute for Scientific Information, ISI). Garfield (spolu s W.C. Adairem) navrhují roku 1955 vydávat tzv."citační rejstřík", v listopadu 1963 vydává ISI první svazek citačního rejstříku Scientific Citation Index (SCI, citace za rok 1961). Postupně jsou připravovány také další rejstříky: Social Science Citation Index (SSCI, 1973) a Art & Humanities Citation Index (AHCI, 1979).

Dnes jsou tyto rejstříky integrovány a od roku 1997 zpřístupněny přes portál '''Web of Science'''. V roce 2001 došlo k propojení citačních rejstříků s dalšími databázemi a službami ISI, které jsou dnes dostupné přes jednotné rozhraní Web of Knowledge.<ref name="Ik"></ref> Citační rejstříky se zde již neomezují jen na vědecké časopisy, vznikly také rejstříky konferenční literatury.<ref name="Econ">Citační rejstříky. ''econlib.cz'' [online]. c2003 - 2011 [cit. 21.10.2011]. Dostupné z http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html</ref>

'''Možnosti využití citačních rejstříků:'''
*zjišťování citovanosti článků a autorů, citačních vazeb
*zjišťování významu jednotlivých vědeckých časopisů
*mapování struktury vědy
*analýza trendů a predikcí vývoje vědy a jejích změn
*zkoumání vzorců vědeck/ref>. Je širší oblastí než ''librametrics'' (kvantifikace knihovní činnosti) a je součástí obecnější vědy scientologie (věda o vědě)é komunikace
*rozvoj scientometrie, bibliometrie a infometrie<ref name="Ik"></ref>

'''Citační rejstříky na Web of Science:'''
#''vědecké časopisy:''
#*Science Citation Index Expanded (přírodní a technické vědy, od roku 1900)
#*Social Science Citation Index (společenské vědy, od roku 1956)
#*Art & Humanities Citation Index (humanitní vědy a uměnověda, od roku 1975)
#''konferenční literatura:''
#*Conference Proceedings Citation Index - Science (přírodní vědy, od 1990)
#*Conference Proceedings Citation Index - Social Sciences and Humanities (společenské a humanitní vědy, uměnověda, také od 1990)<ref name="Econ"></ref>

Za konkurenta portálu Web of Knowledge je považována multioborová citační a abstraktová databáze '''SCOPUS''', která se více zaměřuje na evropskou produkci.<ref>Scopus. ''Portál elektronických informačních zdrojů'' [online]. Poslední modifikace stránky 9. 8. 2011 16:33:12 [cit. 21.10.2011]. Dostupné z http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=54</ref>

''Poznámka:'' 
Srovnáním databází Web of Science a SCOPUS se zabývá diplomová práce Mgr. Ivy Šebelové, DiS.

* ŠEBELOVÁ, I. ''Význam citačních rejstříků pro vyhledávání dokumentů: Web of Science a Scopus.'' Brno, 2008, 120s., 4s. příloh. Dostupné z Archivu závěrečných prací Masarykovy university na adrese https://is.muni.cz/th/64913/ff_m/Diplomova_prace.pdf.

'''Použitá literatura:'''
<references />

=Rešerše=
==Princip tvorby (Veronika Svobodová, UČO: 383939)==
Zpracovala: Veronika Svobodová, 383939

Stav: opraveno

Slovo '''rešerše''' pochází s francouzského slova La Reserche, což znamená hledání. Rešerše je proces vyhledávání ve formě dokumentografických nebo faktografických , popř. plných textů dokumentů. Zpracovává se na základě rešeršního požadavku, který zadává uživatel. Požadavek je zformulován pomocí dotazovacího jazyka do rešeršního dotazu. Podle charakteru obsažených informací se rozlišuje dokumentografická nebo faktografická rešerše.<ref>ŠVEJDA, Jan. Rešerše. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-11-29]. Dostupné z:<http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001832&local_base=KTD>.</ref>

Rešerši předchází ''informační potřeba'', která vzniká z nedostatku informací, které potřebujeme k vyřešení úkolu či nějakého problému. Pokud svoji potřebu jasně zformulujeme a konkretizujeme, vytvoří se tak ''informační požadavek'', který se v momentě, kdy se stane předmětem vyhledávání informací stane ''rešeršním požadavkem''. ''Rešeršní dotaz'' vzniká, když rešeršní požadavek vyjádříme v dotazovacím jazyce určitého systému (databáze, katalog, vyhledávací nástroj). Výsledkem rešeršní činnosti je rešerše.

'''Postup:'''
#etapa – příprava
#*formulace a analýza rešeršního požadavku
#*volba vhodného vyhledávacího zdroje a nástroje
#*kombinování klíčových slov – rešeršní dotaz
#etapa – vyhledávání
#*vlastní vyhledávání
#*ladění rešeršního dotazu
#etapa - zpracování
#*rešerše

'''1. etapa - příprava'''

Správná formulace požadavku je důležitá pro nalezení relevantních informací. Při formulaci musím porozumět předmětu vyhledávání a správně identifikovat klíčové pojmy. Základem pro ''identifikaci klíčových pojmů'' je pochopení předmětu rešerše. Pokud to tak není, pro přiblížení tématu použijeme slovníky či odborné encyklopedie a nastudujeme si základní informace o předmětu.

''Identifikace klíčových pojmů'' má určitá pravidla:
*úspěšná pro vyhledávání jsou podstatná jména
*nepoužíváme slovesa a stop slova
Dále je potřeba si vyjasnit jaké druhy dokumentů budeme vyhledávat (monografie, odborné články, recenze, absolventské práce,…), v jakém jazyce budou hledané dokumenty, a z jakého časového rozmezí.
Po určení klíčových pojmů si stanovujeme vhodné ''informační zdroje a vyhledávácí nástroje''. Je důležitá brát v úvahu, jestli jsou pro nás podstatné odborné, všeobecné nebo populární informace. Dále z jakých druhů dokumentů chceme čerpat (tištěné monografie, webové prezentace, články, ...)a v jakých druzích zdrojů budeme hledat (databáze, on-line katalogy, předmětové adresáře).
Při formulaci rešeršního dotazu budeme určené klíčové pojmy dávat do vzájemných vztahů pomocí booleovských operátorů.

'''2. etapa – vyhledávání'''

Zde přichází na řadu vlastní vyhledávání. Pro postup si zvolíme některou z [[Kisk:Elektronické informační zdroje#Rešeršní strategie|rešeršních strategií]].
Po vlastním vyhledávání dochází k ladění rešeršního dotazu. To znamená, že si vyhodnotíme relevanci nalezených informací. Hodnotíme, zda nalezené informace jsou pro nás přínosné a odpovídají našim potřebám.
Při ladění rešeršního dotazu využíváme některé taktiky pro snížení nebo zvýšení počtu dokumentů.
*zkombinování klíčových slov
*použití dalšího vymezení
*využití proximitních operátorů
*použití podřazených termínů
*uvedení synonym

'''3. etapa - zpracování'''

Zpracování výsledků rešerše do výstupního dokumentu.Formální úpravu rešerše stanovovala v letech 1973 – 2002 norma ČSN 010198 ''Formální úprava rešerše''. Současná struktura rešerší z této normy vychází.
Rešerše se skládá ze tří částí: titulní list, analytický list a základní část. '''Titulní list''' obsahuje základní údaje. Název a adresu instituce, která rešerši vypracovala, název rešerše, datum ukončení rešerše (datum musí být úplné, tzn. den, měsíc, rok, ) jména zadavatele a zpracovatele.
'''Analytický list''' obsahuje údaje: klasifikační znaky (klíčová slova, předmětová hesla, MDT), časové a jazykové vymezení, zvolené uspořádání dokumentů (abecedně, chronologicky, časově nebo uspořádání abecedně dle zdroje viz vzor), výčet a charakteristiky použitých informačních zdrojů a celkový počet vyhledaných záznamů.
'''Základní část''' je samotný soupis záznamů dokumentů, které jsou uspořádány buď chronologicky nebo abecedně. Záznamy musí být zpracované dle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Pokud soupis obsahuje knihy i časopisy rozdělíme je od sebe do dvou skupin.
Pro lepší představu si prohlédněte [http://www.techlib.cz/files/download/id/2006/ukazkova-reserse.pdf/ vzor rešerše]

'''Poznámky:'''
<references />

'''Použité zdroje:'''
#Akademická knihovna JU [online].[cit. 2011-11-29]. Jak hledat informace - rešeršní činnost. Dostupné z: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-resersni-cinnost.pdf.
#Elektronický portál studijních materiálů[online].[cit 2011-11-29]. Jak hledat informace. Dostupné z: http://elektra.ff.cuni.cz/ingram/pdf-manualy/Jak%20hledat%20informace.pdf
#ŠVEJDA, Jan. Rešerše. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-11-29]. Dostupné z:<http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001832&local_base=KTD>.
#MALEČKOVÁ, Monika – MÁCKOVÁ, Zdeňka – TROCHTOVÁ, Eva. Jak hledat informace [online]. 2010-03-22 [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW: <https://is.muni.cz/el/1421/jaro2010/KPI11/index.qwarp?prejit=2162813>.
#MÍRKOVÁ, Miluše. Bibliografická a rešeršní činnost. 2 lekce.: Rešerše - 2. část [online]. Plzeň: Univerzitní knihovna ZČU, 2008 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z: <http://home.zcu.cz/~mirkova/Rekvalifikacni_kurz/BR_3_Reserse.ppt >

==Strategie při vyhledávání==

Zpracovala: Dagmar Šiková (UČO 384300)
Stav: odevzdáno

Výsledek při vyhledávání relevantních informací je závislý na dobře zvoleném dotazu a strategii. Kombinací jednotlivých technik můžeme získat požadované informace v mnohem rychlejším čase a hlavně v mnohem vyšší kvalitě.
Při formulování dotazu v odborných databázích obvykle nemůžeme zadávat dotaz v podobě přirozené řeči. Je nutné dobře zvolit klíčová slova, zcela vynechat tzv. STOP slova, jako jsou předložky, spojky, přísudky apod. a vztahy mezi těmito klíčovými slovy vytvořit pomocí operátorů. Rozlišujeme dva typy operátorů – Booleovské a proximitní.

==== Booleovské operátory ====
Booleovské operátory jsou pojmenovány po Georgi Booleovi a mezi nejužívanější patří '''AND, OR''' a '''NOT'''.
*'''AND''' se používá pro zúžení výsledku. Umístěním operátoru AND mezi klíčová slova znamená, že se vyhledají pouze ty dokumenty, které obsahují všechna klíčová slova spojená tímto operátorem.
*'''OR''' rozšiřuje výsledek vyhledávání. Pokud umístíme operátor OR mezi klíčová slova, vyhledají se nám všechny dokumenty, které obsahují alespoň jeden zvolený termín.
*'''NOT''' zužuje počet vyhledaných dokumentů. Slovo umístěné za operátorem OR je vyloučeno z vyhledávání. Budou nalezeny pouze ty dokumenty, které obsahují slovo před tímto operátorem a současně neobsahují ta slova, která jsou za operátorem OR.

==== Proximitní operátory ====
Proximitní operátory sledují kromě výskytu slov i jejich vzdálenost a pořadí.
*'''NEAR''' – maximální vzdálenost, v jaké se mají hledané výrazy vyskytovat, nezáleží na pořadí.
*'''WITHIN''' – vzdálenost, v jaké se mohou hledaná slova vyskytovat, záleží na pořadí.
*'''NOT WITHIN''' – zadaná slova nesmí být blíže než je zadaný počet slov.
*'''ADJACENT''' – hledaná slova musí spolu bezprostředně sousedit bez ohledu na pořadí.
*'''PRECEDE BY''' – první slovo musí druhému bezprostředně předcházet o zadaný počet n slov.
*'''FOLLOWED BY''' – určuje pořadí, slova se budou v záznamu vyskytovat v takovém pořadí, jak byla zapsána.
*'''SENTENCE''' – hledaná slova se budou ve výsledném dokumentu vyskytovat v jedné větě.
*'''PARAGRAPH''' – hledané výrazy se musí vyskytovat v rámci jednoho odstavce.

==== Rešeršní strategie ====
Booleovské a proximitní operátory usnadňují formulování dotazu, což nemusí vždy stačit, pro nalezení vhodné informace. Je potřeba naučit se formulovat dotazy podle konkrétních informačních potřeb a na základě toho zvolit vhodnou rešeršní strategii. Rozlišujeme tři základní strategie při vyhledávání informací:
*strategie stavebních kamenů
*strategie rostoucí perly
*strategie osekávání

'''Strategie stavebních kamenů'''
Tato strategie spočívá v tom, že si na základě našeho informačního požadavku stanovíme klíčové pojmy – stavební kameny, které následně skládáme k sobě. Při této strategii se využívá synonym a nadřazených a podřazených pojmů. Pro formulaci dotazu se často používá operátor AND.

'''Strategie rostoucí perly'''
Tato strategie spočívá v tom, že si stanovíme nejspecifičtější a co nejzákladnější pojem, který vyhledáme, a na základě jeho popisných údajů (autor, klíčová slova atd.) rozšiřujeme naše hledání o další pojmy. Tím zvyšujeme i počet výsledků. Jeden výsledek tak přinese další skupinu pojmů pro vyhledávání a tím se počet výsledků zvětšuje jako koule.

'''Strategie osekávání'''
Na rozdíl od předchozí strategie rostoucí perly, spočívá strategie osekávání v přesně opačném postupu. Nejprve formulujeme co nejširší dotaz s cílem získat, co možná nejvíce výsledků, které následně pomocí různých technik zužujeme. Pro „osekání“ výsledků můžeme využít např. zúžení dotazu jen na konkrétní období, můžeme se zaměřit jen na zdroje v určitém jazyce nebo na konkrétní typ dokumentů. U této strategie se často používá operátor NOT.

Rešeršní praxe je následně taková, že libovolně kombinujeme výše uvedené základní strategie. Podobně jako skládáním 3 základních barev - červené, zelené, modré - získáváme všechny další barevné odstíny, stejně tak kombinací tří základních strategií pro vyhledávání vytváříme různé rešeršní postupy.

==== Použitá literatura ====
*''Akademická knihovna JU'' [online].[cit. 2011-11-24]. Jak hledat informace - rešeršní činnost. Dostupné z: http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-resersni-cinnost.pdf. 
*''Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti'' [online].c2011 [cit. 2011-11-23]. Booleovské operátory. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1441 
*''Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti'' [online].c2011 [cit. 2011-11-23]. Proximitní operátory.Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1442 
*''Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti'' [online].c2011 [cit. 2011-11-23]. Rešeršní strategie. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1250. 
*PAPÍK, Richard. ''Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje.'' 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1. 
*PRESOVÁ, Silvie, PAZDERSKÝ Michal, ŠKYŘÍK, Petr. ''Kurz práce s informacemi: Jak informace hledat?'' [online]. 2007 [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/jakhledat_opora.pdf 
*Vyhledávací operátory. In ''Wikipedia: otevřená encyklopedie'' [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 15. prosince 2007, aktualizováno 10. srpna 2011 [cit. 2011-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhled%C3%A1vac%C3%AD_oper%C3%A1tory 

==Zásady vyhledávání v EIZ==
Zpracovala: Blanka Svobodová(382 680)Stav: Odevzdáno

Na úplném začátku vyhledávání si musíme ujasnit, co vlastně hledáme. Podle toho si poté vybíráme zdroje, ve kterých chceme vyhledávat. Je důležité uvědomit si, jaký typ informace potřebujeme. 
V případě, že hledáme obecné shrnutí, nebo souhrnnou informativní práci, stačí nám vyhledávat na volně dostupných stránkách. 
Pokud ale chceme odborný článek, týkající se úzkého tématu, nebo dokonce odbornou práci, je lepší informace hledat ve specializovaných zdrojích, které mají obvykle omezený přístup. 
Platí, že pokud se naučíte vyhledávat v alespoň jedné databázi, už se lépe orientujete i v dalších. Před každým vyhledáváním je dobré přečíst si nápovědu pro vyhledávání. 

Je důležité uvědomit si, jak aktuální informace potřebujeme. V případě, že chceme co nejčerstvější, je dobré vyhledávat v informačních zdrojích, které nabízejí plné texty. Pokud je třeba co nejpřesnější informace a nezáleží na jejím

stáří, je dobré vyhledávat ve zdrojích, které nabízejí bibliografické záznamy dokumentů, které se poté dají vypůjčit v knihovně. 

Před samotným začátkem vyhledáváním je třeba mít jasno v tom, co chcete najít, ale také mít promyšlené téma, klíčová slova a vztahy mezi nimi. Také časové, jazykové či geografické vymezení a druh dokumentů, které chcete vyhledávat.


Právě správná definice tématu a klíčových hesel dopomůže k nalezení toho, co potřebujeme. Pro správná klíčová hesla existuje několik zásad:
<ul><li>Vyhněte se obecným slovům a termínům, které se používají ve více oborech, nebo nejsou jednoznačná. </li>
<li>Vybírejte konkrétní popisná slova. </li>
<li>Pokud hledáte ve více zdrojích, většinou si nevystačíte s jedním dotazem. Pokud nenaleznete potřebné množství informací, zkuste dotaz změnit. </li>
<li>Pro změnu dotazu využijte vhodných synonym, vztahů mezi slovy.</li>
<li>V databázích je možnost dotazovat se na jednu určitou část dokumentu. Můžeme hledat podle autora, názvu, předmětových hesel, nebo i v plném textu. </li>
<li>Je výhodné vyhledávat v abstraktech, protože shrnují v malém obsahu celou práci. </li></ul>

Ve chvíli, kdy máte zvoleno téma, jaký druh dokumentů a v jakém jazyce potřebujete, je potřeba vybrat zdroje ve kterých budete hledat. 
Je potřebné mít základní informace o tom, jaké zdroje můžete použít, aby byly nalezené informace co nejrelevantnější těm, které potřebujete. 
Ve chvíli, kdy je rozhodnuto o zdroji ve kterém chcete vyhledávat, je důležité správně formulovat dotaz. Správná formulace dotazu závisí na zdroji, ve kterém chcete vyhledávat. Je potřeba naformulovat klíčová slova tak, aby jim Vámi

vybraný zdroj rozuměl. Nejde jen o to, jak se klíčová slova napíšou, ale také o jejich spojení pomocí operátorů pro vyjádření vztahů mezi nimi. 
Použitá literatura:
<ul><li>Zásady vyhledávání.''Infogram:Portál pro podporu informační gramotnosti''. [online]. ©2011.[cit.1.1.2012]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/about.do;jsessionid=E6674CE93D3BA4B24C0DB28CEF057717</li>

<li>PRESOVÁ, Silvie, PAZDERSKÝ Michal, ŠKYŘÍK, Petr. ''Kurz práce s informacemi: Jak informace hledat?'' [online]. 2007 [cit.1.1.2012]. Dostupný z http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/jak-hledat_opora.pdf.</li>

<li>ŠEDINOVÁ, Petra, KŘIVÁNEK, Petr, ŠKYŘÍK, Petr. ''Kurz práce s informacemi: Elektronické informační zdroje : využití pro život I''. [online]. 2007 [cit. 1.1.2012]. Dostupný z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/eiz_opora.pdf.</li>

<li>ŠEDINOVÁ, Petra, KŘIVÁNEK, Petr, ŠKYŘÍK, Petr. ''Kurz práce s informacemi: Elektronické informační zdroje : využití
pro život II''. [online]. 2007 [cit. 1.1.2012]. Dostupný z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/eiz2_opora.pdf.</li></ul>

[[Kategorie:KISK:Kurzy]]

Lean Startup

2013-08-16T13:29:11Z

JanaLanova:

'''Autorka:''' Tereza Navarová

'''Klíčová slova:''' startup, podnikání, metodiky

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - startup, podnikání</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

== Charakteristika ==
Lean startup (štíhlý startup) je metodika spouštění firem a produktů. Opírá se o tzv. ověřené učení (''validated learning''), založené na rychlých iteracích produktu a tedy rapidní tempu experimentování s produktem, a také o praktiky, které výrazně zrychlují vývojový cyklus produktu a umožnují lépe měřit, co vlastně uživatelé od produktu očekávají.<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, book jacket. ISBN 978-0307887894.</ref> Jejím tvůrcem je Eric Ries, který základy této metodiky popsal ve své knize [[The Lean Startup]]<ref>RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses''. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.</ref>. Vyšel přitom z tzv. ''lean manufacturing revolution'' (štíhlé výrobní revoluce), která se povedla uskutečnit ve firmě Toyota, a ze svých vlastních zkušeností se startupy v Silicon Valley.

Celá metodika je založena na vývojovém cyklu ''Built-Measure-Learn'' (vybudovat-změřit-poučit se), který slouží k testování hypotéz.<ref>Tamtéž, p. 22.</ref> Na začátku cyklu je potřeba si určit samotnou hypotézu, kterou chceme tímto vývojovým cyklem testovat. Základní druhy hypotéz jsou dva: testují hodnotu produktu nebo možnosti růstu produktu. Podle ní je pak třeba vyvinout [[Minimum Viable Product]] (nejmenší životaschopný produkt), na nějž je potřeba vynaložit co nejméně sil a času, ale zároveň musí umožnit otestování hypotézy a změření jeho dopadu (tudíž se musí dostat do takového stádia použitelnosti, aby jej mohli vyzkoušet zákazníci). Ve fázi měření je potřeba ověřit, jak moc vývoj produktu vede k opravdovému posunu v kvalitě. Použít se dá celá řada metrik, Ries nicméně označuje tradiční metriky, kterými se startupy měří, za povrchní (''vanity metrics''). Doporučuje měření tzv. akčních metrik (''actionable metrics''), které jasně definují příčinu a následek konkrétních změn v produktu nebo službě. Celý cyklus je uzavřen zamyšlením nad tím, zda je nastavený kurz pro produkt přínosný, nebo zda je potřeba jej určitým způsobem upravit. K tomu slouží právě ověření hypotézy, která byla na začátku stanovena.<ref>Tamtéž, p. 76-77.</ref>

V praxi může jeden vývojový cyklus vypadat např. takto: časopis Inflow z uživatelského výzkumu zjistí, že uživatelé málo komentují články. Redakce Inflow vznese hypotézu, že by uživatelé komentovali více, kdyby se mohli na Inflow přihlásit přes sociální sítě a nemuseli si tak vytvářet zvláštní účet. Rozhodne se tady v jednom vývojovém cyklu magazínu otestovat, zda uživatelé tuto možnost využijí. Po ukončení experimentu potom z různých kanálů (např. Google Analytics) může zjistit, jak uživatelé na tuto změnu reagovali a rozhodnout se, zda měla smysl nebo zda je třeba problém řešit nějak jinak. V praxi je důležité se vývojového cyklu pevně držet a nedopustit například testování dvou hypotéz zaráz, protože takovéto souběžné testování může ovlivnit výsledky měření.

Hlavní výhoda lean startupu oproti klasickým metodikám vývoje produktu spočívá v rychlosti jeho vývoje. Lean startup umožňuje rychleji vybudovat nové verze produktu, rychleji změřit jejich úspěšnost a také umožňuje velmi rychle sbírat zpětnou vazbu od zákazníků. Umožní tak podnikatelům dříve rozeznat, kdy je čas změnit kurz a vyhnout se plýtvání času i peněz. Zároveň jim umožní ověřit si, jestli jejich vize má šanci uspět a co přesně budou na produktu nebo službě muset změnit, aby mohla být opravdu úspěšná.

== Ohlas ==
Ries začal metodiku formovat v roce 2004 na své vlastní firmě IMVU v [[Silicon Valley]]. V roce 2008 sepsal na svůj blog článek The Lean Startup, kde představil základy lean startupu. Zpočátku byla metodika přijata poněkud rozpačitě<ref>Following the standard and failing; The Lean Startup philosophy goes outside the norm. ''National Post''. Dec 2, 2011. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/910922817</ref>, ale od roku 2010 nabyla na popularitě a rozšířila se nejen po Spojených státech, ale také do zbytku světa.<ref>Why web entrepreneurs lean toward lean startup; Test idea first. ''National Post.'' Nov 26, 2012. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1220534146</ref> V době vydání knihy The Lean Startup (2011) už byla tato metodika vysoce populární, což zapříčinilo to, že kniha se hned po vydání stala bestsellerem.<ref>Best Sellers. ''The New York Times'' [online]. 2. 10. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/best-sellers-books/2011-10-02/hardcover-advice/list.html</ref> V dnešní době už je lean startup považován za validní metodu vývoje produktu nebo služby a konference nebo workshopy spojené s tímto tématem se konají jak ve světě<ref>''Lean Startup Conf 2012'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://2012.leanstartup.co/</ref>, tak i v České republice.<ref>JANOUŠ, Marek. Lean Startup Machine: Nevěřte sobě, prověřujte na lidech. ''Startup.lupa.cz: pomáháme českým startupům'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/prvni-lean-startup-machine-v-praze/</ref>

== Projekty, které využívají metodiku lean startup ==
Částečný seznam případových studií dobrého i špatného využití se dá nalézt na Lean Startup Circle<ref>Case Studies. In: ''The Lean Startup Circle'' [online]. [2013] [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://leanstartup.pbworks.com/w/page/15765211/Case%20Studies</ref>, Wiki encyklopedii, na které zpracovávají hesla fanoušci této metodiky. Poměrně dobře známé jsou i projekty uvedené na domovské stránce Lean Startup metodiky<ref>''The Lean Startup'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://theleanstartup.com/</ref>, konkrétně služby [[Dropbox]], Wealthfront, Grockit, IMVU, Votizen a Aardvark. Co se českého prostředí týče, metodiku lean startupu propraguje například ředitel akcelerátoru [[StarCube]] Michal Hrabí.<ref>BUDÍN, Emil. Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů. In: ''InFlow: Information Journal'' [online]. 15.03.2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/zero2hero-aneb-lesk-bida-startupu-0</ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
* Best Sellers. ''The New York Times'' [online]. 2. 10. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/best-sellers-books/2011-10-02/hardcover-advice/list.html
* BUDÍN, Emil. Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů. In: ''InFlow: Information Journal'' [online]. 15.03.2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/zero2hero-aneb-lesk-bida-startupu-0
* Case Studies. In: ''The Lean Startup Circle'' [online]. [2013] [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://leanstartup.pbworks.com/w/page/15765211/Case%20Studies
* Following the standard and failing; The Lean Startup philosophy goes outside the norm. ''National Post.'' Dec 2, 2011. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/910922817
* JANOUŠ, Marek. Lean Startup Machine: Nevěřte sobě, prověřujte na lidech. ''Startup.lupa.cz: pomáháme českým startupům'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/prvni-lean-startup-machine-v-praze/
* ''Lean Startup Conf 2012'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://2012.leanstartup.co/
* RIES, Eric. ''The Lean Startup: How Today's Entrepreneurs Use Continuous Innovation to Create Radically Successful Businesses.'' 1st ed. New York: Crown Business, c2011, 320 p. ISBN 978-0307887894.
* Why web entrepreneurs lean toward lean startup; Test idea first. ''National Post.'' Nov 26, 2012. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1220534146
* ''The Lean Startup'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://theleanstartup.com/

[[Kategorie:Znalostní management]]

Kickstarter

2013-08-16T13:28:54Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Vojtěch Dvořák

'''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, [[crowdfunding]], hromadné investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - [[crowdfunding]]</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - [[projekt]]</blockquote>

== Charakteristika ==
[[Soubor:Kickstarter-logo-light.png|thumb|right|Logo projektu Kickstarter]]

[http://www.kickstarter.com/ Kickstarter] je světově největší online platforma pro financování kreativních projektů založená na přímé podpoře ostatních lidí ([[crowdfunding]]). <ref>Pressroom. Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/press</ref> <ref>Kickstarter. In: CrunchBase, The Free Tech Company Database [online]. [10/25/12] [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.crunchbase.com/company/kickstarter</ref> Narozdíl od některých svých konkurentů, se Kickstarter neomezuje pouze na některé typy oblastí, takže můžete podpořit jakékoliv '''[[projekt]]y''' zaměřené například na film, hudbu a umění, design nebo třeba technologické [[inovace]]. <ref name="guidelines">Guidelines: Every project on Kickstarter must fit into one of our categories. In: In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/guidelines</ref> Kickstarter vznikl jako soukromá firma ([[for-profit]]) v Americe v roce 2009 se sídlem v New York City <ref>What is Kickstarter?: Our mission is to help bring creative projects to life. Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello</ref> a od svého spuštění na něm bylo úspěšně zafinancováno přes 35 000 projektů částkou celkem přesahující 500 milionů dolarů. <ref>FAQ: What's Kickstarter?. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter%20basics#faq_41846</ref>

=== Historie ===
[[Soubor:Kickstarters founders.jpg|thumb|right|Zleva: Charles Adler, Perry Chen, Yancey Strickler <ref name="press_more">Pressroom: Founding story. Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/press#more</ref>]]
Kickstarter (původně Kickstartr <ref>Happy 3rd Birthday, Kickstarter!. In: STRICKLER, Yancey. The Kickstarter Blog [online]. April 30, 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/blog/happy-3rd-birthday-kickstarter</ref>) byl spuštěn ''28.dubna 2009''. <ref name="press_more"/> Zakládajícími členy byli ''Perry Chen, Yancey Strickler, and Charles Adler''. <ref>The Trivialities and Transcendence of Kickstarter. In: WALKER, ROB. The New York Times - Breaking News, World News & Multimedia [online]. August 5, 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2011/08/07/magazine/the-trivialities-and-transcendence-of-kickstarter.html</ref> V současné době má Kickstarter [http://www.kickstarter.com/team 57 zaměstnanců] pracujících v New Yorkské centrále na Lower East Side. <ref name="press_more"/>

V roce 2001 měl '''Perry Chen''' špatnou zkušenost:
''„Koncem roku 2001 jsem žil v New Orleans a chtěl jsem, aby pár DJů zahrálo během festivalu Jazz Fest 2002. Našel jsem skvělé místo a dostal jsem se až k jejich vedení, ale nakonec se show nekonala — stálo by to moc peněz.“'' <ref name="press_more"/> <ref>"I was living in New Orleans in late 2001 and I wanted to bring a pair of DJs down to play a show during the 2002 Jazz Fest. I found a great venue and reached out to their management, but in the end the show never happened—it was just too much money."</ref>

Fakt, že potenciální publikum nemohlo nijak ovlivnit toto rozhodnutí Perrymu zůstal v hlavě. <ref name="press_more"/>

''„Co kdyby lidé mohli navštívít stránku a zavázat se, že si koupí lístek na show? A pokud se vybere dost peněz, show se uskuteční. Pokud ne, nic se konat nebude.“'' <ref name="press_more"/> <ref>“What if people could go to a site and pledge to buy tickets for a show? And if enough money was pledged they would be charged and the show would happen. If not, it wouldn't.”</ref>

A tak se začal psát příběh Kickstarteru. Na podzim roku 2005 Perry potkal Yanceyho Stricklera se kterým „[[brainstorming]]oval“. O rok později se potkal s Charlesem Adlerem se kterým vytvořili první [[wireframe|wireframy]] a specifikace stránky. Ale ani jeden z nich neuměl programovat a jejich pokusy o najmutí programátorů několikrát selhaly. Vše se rozhýbalo až v létě roku 2008, kdy se objevil [http://en.wikipedia.org/wiki/Andy_Baio Andy Baio] coby poradce. Spolu s Charlesem našli pár vývojářů — včetně Lance Ivyho z Washingtonu. Jelikož byli všichni z různých koutů Ameriky, jejich komunikace probíhala skrze email a Skype. Konečně, '''28.dubna 2009''' vypustili Kickstarter na veřejnost. Řekli to co nejvíce známým a Andy tuto informaci dal i na svůj úžasný blog [http://waxy.org/ Waxy.org]. A Kickstarter se začal plnit projekty! <ref name="press_more"/>

=== Jak to funguje ===
Někdo má kreativní nápad, například námět na počítačovou hru, celovečerní film nebo třeba surfařské plavky pro ženy. Tento člověk (tvůrce projektu) stráví nějaký čas vytvářením stránky projektu (psaní textů, vytváření obrázků), natáčením videa a jeho následným sestříháním. Dále musí vymyslet různé odměny pro lidi, co jeho projekt podpoří. Jakmile je projekt hotov, tak se spustí a autor čeká na vybrání cílové částky.<ref name="faq_41847">FAQ: How does Kickstarter work?. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41847</ref>

Každý tvůrce stanoví pro svůj projekt '''cílovou finanční částku''', kterou požaduje pro spuštění projektu a také '''termín''', do kterého se cílová částka musí vybrat. ''Pokud se lidem projekt líbí, mohou ho podpořit určitou částkou.'' Jakmile projekt dosáhne cílové částky a vyprší časový termín, všem lidem kteří projekt podpořili se z kreditní karty strhne částka, kterou přispěli. Pokud ale projekt v určeném časovém termínu nedosáhne cílové částky, tak končí a nikomu se z kreditní karty nic nestrhne. Financování projektů na Kickstarteru je tedy '''all-or-nothing''', neboli ''„všechno nebo nic“''. <ref name="faq_41847"/>

'''Backers''' - sponzoři/podporovatelé projektu získají '''odměnu''' (reward) za přispění na projekt. Odměna je různá podle výše částky. Může se jednat pouze o ''poděkování'' na speciální straně v knize (příspěvky kolem $1). Ve většině případů získají sponzoři za svůj příspěvek ''kopii produktu''. Při přispění opravdu velké částky může být odměna v podobě ''limitované edice'' nebo mohou mít odměny ''osobností charakter'', například večeře či výlet s tvůrcem projektu. <ref>FAQ: Why do people back projects?. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41851</ref>

==== Jak Kickstarter vydělává peníze? ====
Pokud je projekt úspěšně zafinancovaný, Kickstarter si vezme 5% z vybraných prostředků. <ref name="faq_41854">FAQ: What are the fees?. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41854</ref>

=== Nevýhody ===
* pro založení projektu musíte mít trvalé bydliště v USA nebo UK <ref name="guidelines"/>
* tvůrci projektů by měli počítat se zahrnutím poplatků (Kickstarter 5% + různý poplatek za převod peněz v USA a UK) do celkové sumy, kterou chtějí pro svůj projekt vybrat <ref name="faq_41854"/> <ref>Fees for the United Kingdom. In: In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/uk_fees</ref>
* žádná garance od Kickstarteru, že tvůrce projektu po vybrání finančních prostředků svůj projekt spustí <ref>FAQ: Who is responsible for completing a project as promised?. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41856</ref>

== Podobné projekty ==
=== Zahraniční projekty ===
* [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo]
* [http://firstgiving.com/ FirstGiving]
* [http://www.pledgebank.com/ PledgeBank]
* [http://www.fundable.com/ Fundable]
* [http://www.crowdfunder.com/ Crowdfunder]
* [https://wefunder.com/ WeFunder]
* [http://getfunded.com/ GetFunded]
* [http://www.earlyshares.com/ EarlyShares]
* [https://www.seedinvest.com/ SeedInvest]

=== České projekty ===
* [http://www.kreativcisobe.cz/ kreativcisobě]
* [https://www.startovac.cz/ Startovač]
* [https://www.hithit.com/cs/home Hithit]
* [http://www.nakopni.me/ Nakopni.Mě]
* [http://www.fondomat.cz/cs Fondomat]

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
* FAQ: How does Kickstarter work?. Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41847
* FAQ: What are the fees?. Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41854
* FAQ: What's Kickstarter?. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter%20basics#faq_41846
* FAQ: Who is responsible for completing a project as promised?. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41856
* FAQ: Why do people back projects?. Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics#faq_41851
* Fees for the United Kingdom. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/uk_fees
* Guidelines: Every project on Kickstarter must fit into one of our categories. In: Help Center — Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/help/guidelines
* Happy 3rd Birthday, Kickstarter!. In: STRICKLER, Yancey. The Kickstarter Blog [online]. April 30, 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/blog/happy-3rd-birthday-kickstarter
* HONAN, Mat. Beyond Kickstarter. Wired [online]. 2013, Issue 3 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1328133087?accountid=16531
* KAŠPÁREK, Michal. Rok Kickstarteru: dvě miliardy korun pro 12 tisíc vynálezů a uměleckých děl. In: Peníze.cz - Půjčky, Kurzy měn, Akcie, Hypotéky, Bydlení, Daně [online]. 20. 01. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/228936-rok-kickstarteru-dve-miliardy-korun-pro-12-tisic-vynalezu-a-umeleckych-del
* Kickstarter. In: CrunchBase, The Free Tech Company Database [online]. [10/25/12] [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.crunchbase.com/company/kickstarter
* Pressroom. Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/press
* Pressroom: Founding story. Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/press#more
* SCHÖN, Otakar. Kickstarter: Finanční fenomén, který geekům plní sny a vynálezcům kapsy. In: Tech - iHNed.cz : Ekonomický zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 27. 5. 2012, 30. 5. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-55944600-kickstarter-financni-fenomen-ktery-geekum-plni-sny-a-vynalezcum-kapsy
* The Trivialities and Transcendence of Kickstarter. In: WALKER, ROB. The New York Times - Breaking News, World News & Multimedia [online]. August 5, 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2011/08/07/magazine/the-trivialities-and-transcendence-of-kickstarter.html
* True To Its Roots: Why Kickstarter Won't Sell. In: CHAFKIN, Max. Fast Company | Business + Innovation [online]. March 18, 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.fastcompany.com/magazine/174/why-kickstarter-wont-sell-or-go-public
* What is Kickstarter?: Our mission is to help bring creative projects to life. Kickstarter [online]. © 2013 [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello

[[Kategorie:Internet]]

Crowdfunding

2013-08-16T13:28:48Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Lucie Malúšková

'''Klíčová slova:''' ekonomika sdílení, spolupráce

'''Synonyma:''' sdílené financování

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - networking, sociální sítě</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - Kickstarter, fund raising</blockquote>

Crowdfunding je fenomén odkazující na [[sociální sítě]], které propojují ty, kteří potřebují finančně podpořit pro dosažení svého cíle, a ty, kteří jim chtějí pomoci. Lidé z celého světa mají možnost přispět různými finančními částkami k naplnění účelu, který se jim zdá smysluplný. Může se jednat o rozvoj [[StartUp|startupu]], zaplacení lékařské péče nebo třeba vydání [[kniha|knihy]].

==Charakteristika==
Princip crowdfundingu je jednoduchý. I vysokou finanční částku lze získat sečtením malých finančních příspěvků od velkého množství lidí. Dárci se na základě vlastního uvážení rozhodují, jestli svými penězi přispívají na dobrou věc.
Lidé, kteří žádají o finanční výpomoc, využívají crowdfundingových [[portál]]ů, aby představili účel své sbírky. Sbírku si může založit v podstatě kdokoli - jedinec, skupina, organizace. Pro úspěšnou sbírku je důležité, aby jste důkladně seznámili ostatní uživatele s účelem své potřeby finanční výpomoci a nejlépe aby jste komunikovali prostřednictvím blogu o všech fázích přípravy a realizace cíle. Obvykle se určí cílová částka a často také odměny (uvedení v závěrečných titulcích filmu, podepsaná fotografie, náramek,...) za přispění určitým finančním obnosem. Tuto odměnu přispěvatelé obvykle obdrží po dosažení cílové částky. Tímto jejich investování končí a nějaký další prospěch je většinou nečeká.
Samotné crowdfundingové [[portál]]y si účtují malé procento z vybrané částky úspěšných [[projekt]]ů (například [[Kickstarter]] získává 5%<ref>Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter</ref>).

===Příklad crowdfundingu===
Hudební kapela by chtěla vydat studiové album, pro svou sbírku si vybere libovolnou stránku sloužící ke crowdfundingu a založí nový [[projekt]]. Představí nejen projekt, ale i sebe, a především vysvětlí situaci, proč potřebuje finanční pomoc. Určí cílovou částku, dobu, do kdy musí peníze získat, a odměny pro dárce - darování digitální kopie, trička, lístku na koncert a kompletní diskografie (v závislosti na výši darovaného obnosu). Při spuštění bude [[projekt]] propagován na stránce crowdfundingu a bude možné jej na stránce vyhledat. Díky dobré [[propagace|propagaci]], popularitě a [[komunikace|komunikaci]] s fanoušky se kapele podaří získat potřebnou částku. Jakmile je to pro kapelu možné, odmění své dárce, kteří další výhody již neočekávají.<ref>HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate & Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.</ref>

==Vývoj==
Získávání peněz či jiných prostředků pro dosažení nějakého cíle pomocí veřejné sbírky existuje ve společnosti od pradávna. Nicméně crowdfunding je novodobý princip, který by nemohl vzniknout bez [[internet]]u. Nejedná se o samotný [[portál|webový portál]], ale podstatnou roli hrají [[internetbanking|internetové bankovnictví]] a virtuální peněženky.
Na počátku stojí projekt [[Kickstarter]], který s myšlenkou crowdfundingu přišel jako první. Od roku 2009 bylo shromážděno přes 607 milionů USD k realizaci více než 41 000 projektů<ref>What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav</ref>.
Dalšími podobnými projekty jsou:
* [http://www.indiegogo.com/ Indiegogo] podporující [[kreativita|kreativní]] nápady, sociální sféru i podnikání
* [http://www.buzzbnk.org/ Buzzbnk] zaměřující se na sociální sféru (charita, vzdělávaní sociálně znevýhodněných apod.)
* [http://www.peoplefund.it/ Peoplefund.it]
* [http://humantribeproject.com/ Human Tribe Project] sloužící k získání finanční pomoci při zdravotních obtížích
* [http://spacehive.com/ Spacehive] podporující projekty prospěšné pro občanskou veřejnost (zeleň ve městě, dětská hřiště apod.)

==Výhody a nevýhody==
Výhody
* [[Komunikace]] s lidmi, kterým záleží na úspěchu vašeho cíle, je přínosnější než žádání o půjčku v bance, které záleží především na vaší bonitě a ne smyslu vaší potřeby financí.
* Důvěra získaná od dárců [[motivace|motivuje]] více než nutnost splatit půjčku u banky.

Nevýhody
* Dárci odevzdávají své peníze z dobré vůle a ve víře, že jim žadatel nelže. Nicméně může docházet k podvodům a žadatel může darované peníze (nebo část peněz) využít za jiným účelem.

==Příklady využití==
V základu crowdfunding podporoval [[kreativita|kreativní]] činnost, časem se vyvinul v mnohem širší koncept, který dnes může připomínat charitu. V podstatě účelem projektu může být cokoliv.
* Podpora umělců, hudebníků, filmařů
* Financování [[StartUp|startupů]]
* Politické kampaně
* Splácení lékařské péče
* Podpora drobných podnikatelů
* Vývoj [[software|softwaru]] a nových technologií
* Vývoj počítačových her
* Místní zemědělská produkce
* Rozvoj občanské společnosti
* Sociální sféra

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
* What is a Social Enterprise?. ''Buzzbnk: Positive People Backing Bright Ideas'' [online]. London, UK, © 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.buzzbnk.org/StaticPages/SocialEnterprise.aspx.
* CONRAD, Ross. CROWDFUNDING. ''Bee Culture''. 2012, roč. 140, č. 11, s. 65 - 66 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10713190.
* ČERNÝ, Michal. Crowdfunding - sdílením zdrojů k lepšímu světu. In: ''DSL Internet, nabídky připojení k Internetu'' [online]. © 2003 - 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/2833-crowdfunding-8211-sdilenim-zdroju-k-lepsimu-svetu.
* ČERNÝ, Michal. Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. In: ''Lupa.cz: server o českém Internetu'' [online]. © 1998 – 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaci-projektu/.
* HANLEY, Dean F. - BORK, Paul. Crowdfunding: A New Way to Raise Capital, or a Cut-Back in Investor Protection? ''Insights: The Corporate & Securities Law Advisor''. 2012, roč. 25, č. 6, s. 44 - 49 [cit. 2013-05-11]. ISSN 08943524.
* CHAFKIN, Max. Kickstarter Can Fund Your Dreams. ''Fast Company''. 2013, č. 174, s. 92 - 115 [cit. 2013-05-11]. ISSN 10859241.
* Start your project - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/start?ref=what_is_kickstarter.
* What is Kickstarter - Kickstarter. ''Kickstarter'' [online]. Kickstarter, Inc., © 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.kickstarter.com/hello?ref=nav.

[[Kategorie:Internet]]

Konkurence

2013-08-16T13:28:00Z

JanaLanova:

Autor: Jana Pekárková

Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence

Synonyma: hospodářská soutěž

Související pojmy:

nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví

podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence

== Pojem obecně ==
Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = souběh, soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu.

== Konkurence v ekonomickém smyslu ==
=== Konkurence napříč trhem ===
Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.
=== Konkurence na jednotlivých stranách trhu ===
#Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb.

#Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence '''cenové''' a '''necenové'''.

Podstatou '''cenové konkurence''' je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.

Cílem '''necenové konkurence''' je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.
=== Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí ===
Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.
# Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.
# Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:
#* ''monopol'' - na straně nabídky existuje jediná firma (čistý monopol) nebo několik firem, z nichž jedna má výrazně lepší pozici (přirozený monopol) či na straně poptávky působí firma, která ovlivňuje ceny vstupů (monopson)
#* ''oligopol'' - existuje velmi malé množství firem, právě tak velkých, aby mohly ovlivnit tržní ceny; jedná se o tržní strukturu efektivnější než monopol
#* ''monopolní konkurence'' - na trhu působí velké množství firem; tato forma se nejvíce blíží dokonalé konkurenci, nese však znaky konkurence nedokonalé. <ref>TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.</ref>

== Konkurence trestných činů ==
Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.<ref>Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.</ref>

== Kostelní konkurence ==
Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.<ref>Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/</ref>

== Poznámky ==
<references />

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Koučování

2013-08-16T13:27:34Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Michaela Hortová

'''Klíčová slova:''' koučování, koučink, kouč, trénink, vývoj, výcvik, motivace, pozitivní myšlení

'''Synonyma:''' koučink (coaching), vedení

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - management, řídící práce, trénink</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' – Inner game, metoda GROW, metoda Emočních rovnic, metoda EFT, Model ADAPT </blockquote>

=Charakteristiky=
==Koučink==
Většina autorů píšících o koučování se shoduje, že koučem může být vlastně každý; jednotná definice koučinku však dosud neexistuje. Asi nejznámější je ta Timothyho Gallweye z roku 2004, kterou lze zapsat vzorcem: '''V = P - I''' ''(V je výkon, P je potenciál a I [[interference| interference]] = bariéry, rušení)'' Gallwey tvrdí, že koučování „uvolňuje potenciál člověka a umožňuje mu tak maximalizovat jeho výkon.“<ref>ČIHOUNKOVÁ, Jana. Koučování: moderní metoda vedení a rozvoje lidí : semináře 1-4. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2011, s. 5 ISBN 978-80-7305-586-8.</ref>

Základem koučinku je systematická spolupráce kouče s koučovaným (klientem), mezi nimiž funguje stav podobný přátelství. Kouč s klientem jsou si rovnoprávnými partnery. Smyslem koučinku je vždy dosažení předem stanovených cílů (zlepšení). K tomu se využívá maximální možný [[potenciál | potenciál]] klienta, k jehož uvolnění se používají otázky, [[rozhovor|rozhovory]], rady a [[motivace|motivace]].

==Kouč==
Koučem může být každý, kdo bude chtít. Existují sice různé [[certifikace | certifikované]] vzdělávací kurzy atp. pro kouče, ale to rozhodě není jediný znak kvality, po němž by se klienti měli dívat.

Kvalitní kouč se nejlépe pozná podle jeho úspěchů, je však nasnadě, že každý musí někdy začít a s tímto přístupem by nám dobří koučové brzy vymřeli na stáří. Proto kouče definuje také jeho povaha, schopnost motivovat a jeho přístup k životu.

Správný kouč by měl být pozitivně naladěný, při koučování zůstávat vnímavý, chápavý, pozorný a měl by [[aktivní naslouchání | aktivně naslouchat]] svým klientům. Protože podstatou jeho práce je přívětivý kontakt s lidmi, měl by mít lidi rád a umět s nimi komunikovat. Protož jeho nástroji jsou především slova, je jistě jedině dobře, když kouč vyniká také v rétorice. Je nežádoucí, aby kouč klientovi nadával nebo mu cokoliv přikazoval - kouč pozoruje klientovo chování a pouze navrhuje změny, které povedou k dosažení cíle (nejsou však povinné).

===Dovednosti kouče===
Klíčové dovednosti kouče jsou podle S. Dembkowski<ref>DEMBKOWSKI, Sabine, Fiona ELDRIDGE a Ian HUNTER. 7 kroků efektivního koučování. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, xv, 224 s. ISBN 978-80-251-1897-9.</ref> tyto:

* Navázání spojení

* Pozorné naslouchání

* Kreativní otázky

* Jasné cíle

* Zpětná vazba

* Intuice

* Účast

==Klient==
Nejdůležitějším předpokladem klienta je, že chce být koučován, je ochotný s koučem spolupracovat a nebojí se vybočit ze zaběhnuté rutiny. V opačném případě totiž není koučování možné. Klient s koučem se musejí shodnout na způsobu koučování, které však nutně musí narušit zaběhnutý řád klienta, aby mohlo přinést vyžadovanou změnu. Klient musí být k těmto změnám odhodlaný a úkoly, na nichž se s koučem dohodnul by měl plnit. Pokud klienta napadne cokoliv přínosného, je žádoucí, aby se o nápad podělil s koučem, který ho pak pravděpodbně do procesu koučování začlení (půjde-li skutečně o přínos).

Pokud se klient podceňuje či z jiného důvodu rezolutně nesouhlasí se stanovenými cíly / metodami, stanoví se dílčí cíle dosažitelné snáze, snazší metody. Pokud se klient stále odmítá zapojit, je nevyhnutelný konec koučinku. Při stanovování cílů hraje také roli schopnost klienta udržet pozornost - podle ní se volí cíle krátkodobé či dlouhodobé.

Klient nesmí být příliš netrpělivý a chtít všeho dosáhnou "hned". Koučink je proces a k cílům se musí postupně propracovat. Měl by také poskytovat kouči zpětnou vazbu, aby si udělal obrázek o účinnosti svých metod a případně je pro klientovy potřeby upravil.

=Typy koučování=
Koučink lze rozdělit různě, zde naleznete rozdělení podle koučovaného klienta:

* '''Koučink jednotlivce'''

* '''Koučink týmu / skupiny'''

* '''Koučink sebe sama'''

Asi nejúčinnějšího koučinku se člověku dostane, pokud kombinuje individuální koučink a koučink sebe sama.

=Typy otázek=
Otázky se používají , aby kouč zjistil více o svém klientovi a jeho cílech, posléze kvůli ověření účinnosti vlastního koučinku.

Základní dělení otázek je na otevřené a uzavřené. U otevřených otázek je požadována víceslovná víceméně [[kreativita|kreativní]] odpověď. Na uzavřené otázky stačí odpovídat "ANO" či "NE" a zjišťují se tak jimi převážně stručná jasná fakta.

Další dělení se zaměřuje na vliv, který otázky na klienty mají:
* '''Instruktivní otázky'''
** tazatel "podsouvá" dotazovanému své názory na řešení a tím vlastně brzdí jeho [[kreativita|kreativitu]]
**patří sem i tzv. '''''Manipulativní otázky'''''

* '''Konstruktivní otázky'''
** otevřené otázky umožňující oběma stranám probrat názory na věc

* '''Zjišťovací otázky'''
** v případě neznalosti tazatele za účelem dozvědět se něco nového
**zahrnují i '''''Matoucí otázky''''', '''''Negativní otázky''''' a '''''Pozitivní otázky'''''

* '''Otázky na výjimky'''
** ptají se na výjimky z pravidla

* '''Otázky na zdroje'''
**zjišťují zdroje řešení problémů klienta

* '''Kouzelné otázky'''
** pracují s představivostí dotazovaných

* '''Škálovací otázky'''
** tazatel jimi podněcuje dotazovaného k faktickému zhodnocení jeho stavu

=Etika kouče=
Mezinárodní federace koučů sepsala etický kodex pro své členy. Jeho přesné znění lze nalézt [http://www.coachfederation.cz/cz/co-je-icf/kdo-je-icf-kouc/eticky-kodex-icf-kouce.html zde].

Tento kodex možná nebude vyhovovat všem koučům. Existují však určitá etická pravidla, jimiž by se měl řídit každý kouč. Jsou to především<ref>STACKE, Edouard. Koučování pro manažery a firemní týmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 82-83 ISBN 80-247-0937-6.</ref>:

*a) Nekoučovat nikoho proti jeho vůli
** Takové koučování by bylo neefektivní až zbytečné a nepřineslo by nic dobrého kouči ani klientovi. Je také možné, že se nevole dostaví až během koučování, pak se proces samozřejmě přeruší.

*b) Sestavit jasnou dohodu o koučování
** Měly by být ujasněny cíle, metody a doba, po kterou koučink potrvá atp., aby následně nedošlo k rozepřím.

*c) "Koučovské tajemství"
** Stejně jako lékař nesmí bez svolení pacienta nikoho jiného informovat o zdravotním stavu dotyčného, neměl by ani kouč bez předešlé dohody s nikým sdílet informace, které o klientovi během koučování zjistí.

*d) Osobní odstup
** Kouč by neměl mít s klientem jiný vztah, než jaký je v rámci koučování běžné. Také by se neměl nechávat ovlivnit osobními či irelevantními emocemi, sympatiemi či antipatiemi ke klientovi. Měl by umět nahlížet na klienta nezaujatě.

=Reference=
<references/>

=Použitá literatura=
* BIRCH, Paul. Koučování. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, iv, 97 s. ISBN 80-251-0581-4.
* ČIHOUNKOVÁ, Jana. Koučování: moderní metoda vedení a rozvoje lidí : semináře 1-4. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2011, 73 s. ISBN 978-80-7305-586-8.
* DEMBKOWSKI, Sabine, Fiona ELDRIDGE a Ian HUNTER. 7 kroků efektivního koučování. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, xv, 224 s. ISBN 978-80-251-1897-9.
* ICF: Czexh Republic [online]. 2009 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.coachfederation.cz
* PARMA, Petr. Umění koučovat: systematické koučování ve firmě, rodině a škole pro kouče i koučované, studenty, odborníky i veřejnost. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 222 s. ISBN 80-86851-34-6.
* PODANÁ, Radoslava. Koučování pro manažery, aneb, Všichni mají potřebné zdroje pro své cíle. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 109 s. ISBN 978-80-247-4519-0.
* STACKE, Edouard. Koučování pro manažery a firemní týmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 154 s. ISBN 80-247-0937-6.
* SUCHÝ, Jiří a Pavel NÁHLOVSKÝ. Životní koučování a sebekoučování: klíč k pozitivním změnám a osobní spokojenosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 110 s. ISBN 978-80-247-4010-2.

=Externí odkazy=
* Registr Koučů ČR - [http://www.koucove.cz/o-nas web]
* Základní informace o koučinku - [https://www.youtube.com/watch?v=u6fUQzTlME0&list=PLFE9BCC2312E94F0D videa]
* Koučink podle D. Landy - [http://www.frekvence1.cz/pub/cs/program/podcast/index.shtml?itemId=18650 video]
* Týmový koučink - [https://www.youtube.com/watch?v=MEpeDE2Xmf0 video]
* Jak funguje koučink - [https://www.youtube.com/watch?v=C4xBxDDsp2M video]
* Využití koučinku v ČR - [http://www.prcom.cz/vyzkumna-sonda-emcc-mapuje-vyuziti-koucinku-v-ceske-republice/ článek]

[[Kategorie:Export]]
[[Kategorie:Sociální komunikace]]

CMS

2013-08-16T13:26:19Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Václav Kůs

'''Klíčová slova:''' CMS, systém, správa obsahu, [[webová aplikace]], [[management]]

'''Synonyma:''' redakční systém, publikační systém

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - [[aplikace]], systém</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - rozhraní</blockquote>

==Vymezení pojmu==
Pojem CMS (Content Management System) označuje ''„systémy pro správu (řízení) obsahu.“''<ref>''MÍK, Štěpán a Jiří ŠTĚPÁN. Jak rozumět pojmu CMS. [online]. 2004 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://si.vse.cz/archive/proceedings/2004/jak-rozumet-pojmu-cms.pdf]</ref> Jedná se o [[Software|softwarové]] řešení, které slouží k organizaci a jednoduchému vytváření dokumentů nebo jiného obsahu. Obsah může být tvořen texty, obrázky nebo jinými elektronickými soubory. Smyslem CMS je přehledné zpracování obsahu různého druhu a také umožnit přístup k tomuto obsahu.

CMS se dělí na čtyři základní typy:

WCM (Webový CMS) - označovaný také jako redakční systém, umožňuje spravovat a organizovat obsah webových stránek. 
TCM (Transakční CMS) - využívá se v oblasti e-komerce 
ICM (Integrovaný CMS) - slouží ke zpracování obsahu v oblasti podnikání 
PCM (Publikační CMS) - usnadňuje organizovat vývoj obsahu publikací <ref>GARAI, Szabolcs. Návrh a realizace systému pro správu obsahu www stránek [online]. 2007 [cit. 2013-05-18]. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Vedoucí práce Petra Lambertová. Dostupné z: [https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handle/11012/10462/xgarai00_BP.pdf?sequence=1]</ref>

==Historie==
Vznik CMS je datován od roku 1970, kdy se objevila struktura content managementu a publikování. Důležitými milníky jsou roky 1982 až 1985, kdy vznikaly první WYSIWYG editory. Dalším významným rokem je rok 1995, kdy vznikl Apache [[webový server]], který se postupně stal nejrozšířenějším a nejpopulárnějším [[Webový_server|webovým serverem]] na světě. V roce 1998 vznikl první redakční systém [http://typo3.org/ TYPO3], který se postupně proměnil do [[Open_Source|open source]] CMS. <ref>History of Content Management Systems. CMS Wiki is a knowledge base for Content Management Professionals. [online]. 2005 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://www.cmswiki.com/tiki-index.php?page=HistoryOfCMS]</ref>

==Funkce==

V praxi je CMS spíše koncept než produkt. Jedná se o koncept, který zahrnuje řadu procesů. Institucionální potřeby bývají velice individuální, proto implementace CMS vždy vyžaduje výběr nejvhodnějších komponent. CMS je často kombinací koupeného i individuálně upraveného celku. Hlavním cílem CMS je zvýšit integraci a automatizaci procesů. Klíčovým problémem bývá zodpovězení otázky, co vše je nutné vytvořit předtím, než je dosaženo požadovaného výsledku. <ref>BROWNING, Paul a Mike LOWNDES. JISC TechWatch Report: Content Management Systems. [online]. 2001 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://www.jisc.ac.uk/media/documents/techwatch/tsw_01-02.pdf]</ref>

Téměř všechny CMS systémy pomáhají organizacím dosáhnout těchto klíčových cílů:

* zjednodušit a zautomatizovat administraci obsahu
* implementovat webové formuláře pro jednoduchou správu obsahu
* distribuovat správu obsahu a ovládání
* oddělit obsah od rozvržení a [[Design_služeb|designu]]
* vytvořit opakovaně použitelné obsahové [[Repozitář|repozitáře]]
* implementovat centrální grafickou správu
* zautomatizovat správu [[workflow]]
* vybudovat sofistikovaný přístup k obsahu a bezpečnost
* správa obsahu v [[databáze|databázi]] <ref>POWEL, Wayne a Chris GILL. BROWNING, Paul a Mike LOWNDES. JISC TechWatch Report: Content Management Systems. [online]. 2003 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://net.educause.edu/ir/library/pdf/eqm0325.pdf]</ref>

==CMS systémy==
V současné době patří mezi nejpopulárnější CMS systémy [https://wordpress.org/ WordPress], [http://www.joomla.org/ Joomla] a [http://drupal.org/ Drupal]. <ref>WordPress: Nejpoužívanější redakční systém. Wordpress [online]. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://wordpress.cmsblog.cz/wordpress-nejpouzivanejsi-redakcni-system/]</ref>

===WordPress===
WordPress je moderní [[Open_Source|open source]] [[software]], který byl spuštěn v roce 2003. Jedná se o systém, který je založen na [[PHP]] a [[SQL|MySQL]], licencovaný pod [https://gnu.org/licenses/gpl.html GPL]. WordPress je oficiálním nástupcem [http://cafelog.com/ b2/cafelog].<ref>WordPress: History [online]. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://codex.wordpress.org/History]</ref> WordPress jako CMS je používán na více jak patnácti procentech [[Webová_stránka|webových stránek]] na světě. <ref>Usage Statistics and Market Share of Content Management Systems for Websites, May 2013. W3Techs [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://w3techs.com/technologies/overview/content_management/all]</ref>

===Joomla===
Joomla je oceňovaný CMS systém, který umožňuje vytvářet [[Webová_stránka|webové stránky]] i online aplikace. Jedná se o [[Open_Source|open source]] software, který je k dispozici pod licencí GPL. Systém využívají například [[Webová_stránka|webové stránky]] [http://gsas.harvard.edu Harvard University], sociální síť [http://www.quizilla.com MTV Networks Quizilla] nebo finanční instituce Citibank.<ref>What is Joomla?. Joomla! The CMS Trusted By Millions for their Websites [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://www.joomla.org/about-joomla.html]</ref>

===Drupal===
Jedná se o bezplatný software, který umožňuje organizovat, spravovat a publikovat obsah. Zakladatelem projektu je programátor [http://buytaert.net/resume Dries Buytaert]. Drupal je open source projekt vyvíjen a udržován komunitou, která obsahuje více jak 630 000 uživatelů a vývojářů. Samotný projekt Drupal.org byl online spuštěn v roce 2001.<ref>About Drupal | drupal.org. Drupal: Open Source CMS [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: [http://drupal.org/about]</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==
* MÍK, Štěpán a Jiří ŠTĚPÁN. Jak rozumět pojmu CMS. [online]. 2004 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://si.vse.cz/archive/proceedings/2004/jak-rozumet-pojmu-cms.pdf

* GARAI, Szabolcs. Návrh a realizace systému pro správu obsahu www stránek [online]. 2007 [cit. 2013-05-18]. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Vedoucí práce Petra Lambertová. Dostupné z: https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handle/11012/10462/xgarai00_BP.pdf?sequence=1

* History of Content Management Systems. CMS Wiki is a knowledge base for Content Management Professionals. [online]. 2005 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.cmswiki.com/tiki-index.php?page=HistoryOfCMS

* BROWNING, Paul a Mike LOWNDES. JISC TechWatch Report: Content Management Systems. [online]. 2001 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.jisc.ac.uk/media/documents/techwatch/tsw_01-02.pdf

* POWEL, Wayne a Chris GILL. BROWNING, Paul a Mike LOWNDES. JISC TechWatch Report: Content Management Systems. [online]. 2003 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://net.educause.edu/ir/library/pdf/eqm0325.pdf

* WordPress: Nejpoužívanější redakční systém. Wordpress [online]. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://wordpress.cmsblog.cz/wordpress-nejpouzivanejsi-redakcni-system/

* WordPress: History [online]. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://codex.wordpress.org/History

* Usage Statistics and Market Share of Content Management Systems for Websites, May 2013. W3Techs [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://w3techs.com/technologies/overview/content_management/all

* What is Joomla?. Joomla! The CMS Trusted By Millions for their Websites [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.joomla.org/about-joomla.html

* About Drupal | drupal.org. Drupal: Open Source CMS [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://drupal.org/about

[[Kategorie:Software]]

Syntéza řeči

2013-08-16T13:09:50Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Lukáš Zduba

'''Klíčová slova:''' syntéza řeči, Speech Synthesis, TTS (text-to-speech), syntezátor

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>''nadřazené'' – virtuální komunikace, fonetický přepis</blockquote>

<blockquote>''podřazené'' - vizém, vizuální řeč</blockquote>

== Syntéza řeči ==

''„Syntéza řeči je počítačem generovaná simulace lidské řeči."''<ref>ROUSE M. ''What is speech synthesis?''[online]. Aktualizováno 1. 8. 2005 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: <http://whatis.techtarget.com/definition/speech-synthesis></ref> Jiným pohledem je syntéza řeči proces tvorby umělé lidské řeči. V současné době se jedná o běžný prostředek ke komunikaci, bez níž by řada společností a projektů vůbec nevznikla.

Prvním krokem procesu je získání lidského hlasu do digitální podoby. Vybraný hlas se zaznamenává pomocí kvalitních mikrofonů, kde je především dbán velký důraz na čistotu hlasu bez okolních šumů a ruchů. Požadovaný hlas se vybírá dle různých parametrů, mezi které patří např.: barva hlasu, stabilita hlasu a především vyjadřování. Zaznamenávání se pak liší podle účelu. Malé projekty či programy nahrávají celá slova či slovní spojení u velkých programů se zaznamenávají souhlásky, které se později spojují do slov. Jednotlivé prvky jsou v programu naprogramovány a přiřazeny jednotlivým znakům.

S tímto procesem operují samotné syntezátory řeči. ''„Syntezátor je zařízení pracující se samotným převodem textové formy písma do akustického lidského hlasu."''<ref> ''What is a Speech Synthesizer??''[online]. Aktualizováno 19. 4. 2007, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: <http://www.wisegeek.com/what-is-a-speech-synthesizer.htm></ref> Souhrnný název pro tuto metodu je text-to-speech(text k řeči). Kvalita je určována podobnosti s lidskou řečí a výslovností rozsáhlejších vět. Mezi nejznámější osobu využívající syntezátor jako komunikační prostředek patří britský fyzik, Stephen Hawking.<ref>GREENEMEIER L. ''Stephen Hawking's Voice: New Technology May Help Physicist Talk Faster, Computer Scientist Says?''[online]. Aktualizováno 22. 1. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2013/01/22/stephen-hawking-voice-intel-physicist_n_2525744.html></ref>

Nástavbou a zdokonalením syntézy je vizuální řeč. Výsledkem tohoto složitého postupu je vymodelovaná lidská tvář (i 3D), která pohybuje stejně ústy jako živý a dobře artikulující člověk. Klíčem k této vlastnosti je vizém. Člověk při každé slabice či samohlásce jinak využívá artikulační orgány, tyto kombinace se poté označují vizémy. České hlásky, však využívají i stejné pohyby rtů, jako např.: vizém (p, b, m) či vizém sykavek (s, z, c).<ref>FERSCHMANN J. ''Audiovizuální syntéza řeči''[online]. Plzeň 2008 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: <http://musslap.zcu.cz/cs/o-projektu/></ref>

== Historie ==

Mezi první zmínku o umělé řeči se postaral v roce 1779 ruský profesor Christian Kratzenstein. V tu dobu vysvětlil fyziologické rozdíly v samohláskách a jejich napodobení dokázal vyvolat uměle pomocí trubek, jenž při úderech rezonovaly do patřičných tónů. Tento jev byl dán tvarem trubky. V roce 1800 přišel s upraveným von Kempeleneho strojem<ref>CATER J. P.''Electronically Speaking: Computer Speech Generation.'' Sams Publishing, England, 1983, str. 72-74, ISBN:0672219476.</ref>, který dokázal produkovat lidské souhlásky a různě je kombinovat. Výstupem mohlo býti i slovo. První elektrický syntezátor byl Voder. Vznikl během 30. let a pomohl vědecké sféře k rozvoji umělé řeči. Postupem času a s vývojem číslicové techniky šel rozvoj prudce nahoru a projekty už byly čistě digitální.<ref>LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 5-8, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: <http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf></ref>

== Využití ==

'''Podporné programy pro tělesně postižené'''- Největší využití je pro nevidomé osoby při práci na počítači. Hlasový pomocník je provádí prostředím a umožňuje jim lepší orientaci při práci. Nevidomé nebo špatně vidící osoby si tak poslechnou text na webu, který by za jiných okolností nezaregistrovaly. Lidé s poruchou sluchu mohou touto cestou komunikovat s lidmi, kteří znakové řeči nerozumí.<ref>LEMMETTY S. ''Review of Speech Synthesis.'' [online]. Espoo, 1999, str. 47-48, [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: <http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf></ref>

'''Uživatelská podpora'''- Společnosti a firmy se snaží poskytnout svým uživatelům neustálou podporu, proto jsou tyto systémy určeny i ke komunikaci se zákazníky. Firmy je využívají při běžných oznámeních nebo při nepřítomnosti zaměstnanců.

'''Vzdělání'''- Programy se syntezátory mohou učit jazyky a především zlepšit výslovnost pro studenty. Při učení je možno vidět psanou formu slova a poté si ověřit jeho výslovnost. Podobné programy pomáhají i žákům, kteří mají problém se čtením i v jejich rodném jazyce. Jedná se především o dyslexii.

'''GPS'''- Většina běžných řidičů přišla do kontaktu s hlasovým pomocníkem pomocí GPS navigátoru. Hlavní doménou je komunikace s řidičem bez nutnosti vizuálního kontaktu. GPS navádí pomocí hlasu a pomáhá při orientaci na cestě.

== Společnosti pracující se syntézou řeči ==

• Apple

• Microsoft Windows

• IBM

• AT&T

• Komerční projekty (VoiceOnTheGo, SVOX, IVONA TTS, NeoSpeech TTS …)

• Internet je plný nejrůznějších doplňků, většinou se jedná o free verze ve formě: pluginů, pomůcek, RSS nebo aplikací

== Poznámky ==

<references/>

== Použitá literatura ==
*CENEK, Pavel. ''Syntéza a rozpoznávání řeči.'' LSD FI Masaryk University. Dostupné z: http://nlp.fi.muni.cz/poc_lingv/slajdy-2006/ASR_a_TTS/TTS+ASR.pdf
*KUMAR, K. Pavan. ''Speech Synthesis Based on Sinusoidal Modeling.'' M.Tech. Credit Seminar Report, Electronic Systems Group, EE Dept, IIT Bombay, submitted November 2004. Supervisor: Prof. Preeti S. Rao. Dostupné z: http://www.ee.iitb.ac.in/~esgroup/es_mtech04_sem/es_sem04_paper_04307023.pdf
*LEMMETTY, Sammi. ''Review of Speech Synthesis Technology.'' Helsinki University of Technology Department of Electrical and Communications Engineering, 1999. Supervisor of the Thesis Professor Matti Karjalainen. Dostupné z: http://www.acoustics.hut.fi/publications/files/theses/lemmetty_mst/thesis.pdf
*SCHRÖDER, Marc. ''Emotional speech synthesis(Technologies and research approaches).'' HUMAINE WP6 workshop, Paris, 10 March 2005. Dostupné z: http://emotion-research.net/projects/humaine/ws/wp6/humaine_wp6_workshop_speech_synthesis.pdf
*Syntéza řeči z psaného textu. Dostupné z: http://tuetschek.wz.cz/schule/tts.pdf
*TÄTILÄ, Veli-Pekka. ''Reviews of Popular Speech Synthesizers.'' Dostupné z: http://www.webbie.org.uk/Veli-Pekka/reviews_of_speech_synths.html

[[Kategorie:Umělá inteligence]]

Teorie informace

2013-08-16T13:09:12Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Barbora Mohelníková 

'''Klíčová slova:''' informace, matematika, entropie 

'''Synonyma:''' výklad zprávy 

'''Související pojmy:'''
<blockquote>
''nadřazené'' - entropie, matematika, fyzika </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - bit, byte</blockquote>
== Historie ==
Teorie [[informace]] se poprvé objevila ve 40. letech 20. století. Jejími tvůrci byli matematici Claude Elwood Shannon a Norbert Wiener. Myšlenky [[vědecká teorie|teorie]] informace se objevuje v Shannonově díle Matematická teorie komunikace a v díle Wienera Kybernetika a společnost. 
Protože Shannon a Wiener byli oba matematikové je v jejich pojetí informace měřitelnou veličinou. V jejich pojetí je teorie informace pouze matematicko-statistická, její význam, hodnota a smysl v ní není vůbec řešen.<ref>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. Str. 12</ref>

== Teorie informace a entropie ==
'''Teorie informace''' zkoumá matematickou reprezentaci podmínek a parametrů ovlivňujících přenos a zpracování informací. 
„Teorie informace je klíčovou disciplínou pro jakoukoli oblast informatiky. Popisuje, jakým způsobem můžeme pracovat s informacemi, jakým způsobem je možné je kódovat, jaká jsou omezení v přenosu dat. Jde tedy o fundamentální vědu, bez jejíchž – alespoň základních – znalostí se v oblasti teoretické informatiky nebo počítačových sítí můžeme jen velmi obtížně pohnout dále.“

'''Entropie''' je klíčovým pojmem teorie informace. Tento pojem byl zaveden v termodynamice. Entropie je střední hodnotou informace jednoho kódovaného znaku, její míra souvisí s řadou náhodných čísel, přičemž řada naprosto náhodných čísel by měla mít maximální míru entropie. Entropie brání více zkomprimovat nějakou informaci.Jinými slovy je entropie míra neuspořádanosti soustavy, růst vyjadřuje přechod od organizovaných, málo pravděpodobných stavů ke stavům chaotickým, vysoce pravděpodobným.<ref>VAŇKOVÁ, Jana. Teorie informace v gymnaziálním kurzu informatiky. Metodický portál: Články [online]. 14. 12. 2011, [cit. 2013-05-19]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/14121/TEORIE-INFORMACE-V-GYMNAZIALNIM-KURZU-INFORMATIKY.html>. ISSN 1802-4785.</ref>

== Jednotky informace==
'''Bit''' - základní jednotka informace, má hodnotu 0 nebo 1 

'''Byte''' - 1 byte = 8 bitů, 256 možných kombinací 0 a 1 <ref>BALÁŠ, Martin; MACHÁČEK, Martin. Základy informatiky a teorie informace [online prezentace]. Dostupný z WWW: http://www.ulozto.cz/xr1bzJm/zaklady-informatiky-a-teorie-informace-2-ppt</ref>

== Claud Elwood Shannon ==
Claude Elwood Shannon se narodil v roce 1916 v Gaylordu, který se nachází ve státě Michigan. Od dětství byl jeho idolem Thomas Edison, což ho vedlo k velkému zájmu o mechanické a elektrické přístroje. Později tedy studoval elektrické inženýrství v Michiganu. Při studiu ho začala velmi zajímat matematika, takže kromě elektrického inženýrství vystudoval nakonec i matematiku. Podílel se na sestrojení analogového počítače. Díky němu vznikl obor [[informatika]].<ref>KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969</ref> 
Podle shannona se teorie informace zabývá vylepšováním přenosu zpráv pomocí [[komunikace|komunikačních]] technologií. Podle něho je informace vlastnost, která odstraňuje apriorní (vrozenou) neznalost příjemce.<ref name="bachratý">BACHRATÝ, Adam. Pravdivost informace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. s.12 Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz.</ref>

== Norbert Wiener ==
Norbert Wiener se narodil v roce 1894 v městě Columbia, které leží ve státě Missouri. Byl geniální, číst se naučil již ve třech letech, střední školu dokončil již v 11 letech a ve 14 letech získal bakalářský titul, v 18 letech získal doktorát z matematické logiky. Je tvůrcem vědního oboru [[kybernetika]]. <ref>KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037</ref> Zkoumal, jak se stroje dorozumívají mezi jejich jednotlivými částmi a také jak jsou řízeny jako celek. 
Podle něho byla informace vhodným nosičem, který umožňuje realizaci vztahů mezi složkami systému a obsah toho, co měníme s vnějším prostředím při přizpůsobování se mu.<ref name="bachratý"/>

== Další pojetí teorie informace ==
Podle '''Stoniera''' existuje informace nezávisle na člověku a jeho vědomí. Existuje ve fyzikální podobě jako součást vnitřní struktury objektů. Stonier řekl:„…informace může existovat mimo lidskou bytost. Můžeme argumentovat tím, že [[kniha]] a v ní uložené informace nemají žádný užitek, pokud nejsou čtené člověkem. To je pravda, ale nepopírá to fakt, že informace je zde, tak jako předtím.“<ref>STONIER, Tom. Informace a vnitřní struktura vesmíru: Průzkum v informační fyzice. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2002. strana 16</ref> 
Projevem informace je podle něho organizovanost. Informaci dělí na kynetickou a strukturní. Uvádí pojem infon, který je hypotetická kvantová částice, která se skládá pouze z informace. Infon je nehmotný, bez energie a hybnosti.

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
*BACHRATÝ, Adam. Pravdivost informace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 51 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz.
*BALÁŠ, Martin; MACHÁČEK, Martin. Základy informatiky a teorie informace [online prezentace]. Dostupný z WWW: http://www.ulozto.cz/xr1bzJm/zaklady-informatiky-a-teorie-informace-2-ppt
*CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
*KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969
*KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037
*STONIER, Tom. Informace a vnitřní struktura vesmíru: Průzkum v informační fyzice. Přeložili Marie Martinásková a Pavel Beneš. 1. vyd. Praha : BEN – technická literatura, 2002. 160 s. ISBN 80-7300-050-4.
*VAŇKOVÁ , Jana . Teorie informace v gymnaziálním kurzu informatiky. Metodický portál: Články [online]. 14. 12. 2011, [cit. 2013-05-19]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/14121/TEORIE-INFORMACE-V-GYMNAZIALNIM-KURZU-INFORMATIKY.html>. ISSN 1802-4785.

[[Kategorie:Informační věda jako vědecký obor]]

WikiKnihovna:Kategorizace

2013-08-16T13:08:34Z

JanaLanova:

Hesla na tomto projektu jsou zakategorizována na základě tohoto schématu:

*'''[[:Kategorie:Teorie informační vědy|1 Teorie informační vědy]]'''
**[[:Kategorie:Informační věda jako vědecký obor|1.1 Informační věda jako vědecký obor]]
***Tzn. základní koncepty, definice, teorie, metodologie, ...
**[[:Kategorie:Informace|1.2 Informace]]
***Tzn. vše kolem informace jako teoretického pojmu (hodnoty, vlastnosti, kvality, ...)
**[[:Kategorie:Měřící metody v informační vědě|1.3 Měřící metody v informační vědě]]
***Bibliometrie, citační analýzy, scientometrie, informetrie
**[[:Kategorie:Vyhledávání informací|1.4 Vyhledávání informací]]
***Vyhledávací techniky, přirozený a umělý jazyk, selekční proces, preciznost/relevance vyhledávání, vyhledávací modely, formulace dotazů, invertované soubory, databázové struktury
**[[:Kategorie:Informační chování|1.5 Informační chování]]
***Taktiky chování uživatelů při hledání informací, informační přetížení, průzkumy uživatelů
**[[:Kategorie:Člověk a počítač|1.6 Člověk a počítač]]
***Role lidského faktoru atd., ergonomie, i třeba ale Umělá inteligence, která však bude mít i samostatnou kategorii v Inf. technologiích
**[[:Kategorie:Sociální komunikace|1.7 Sociální komunikace]]
***Sociální komunikace, psaní, jazykověda
**[[:Kategorie:Informační architektura|1.8 Informační architektura]]
***Třídění a uspořádání informací atd.
**[[:Kategorie:Dějiny informační vědy|1.9 Dějiny informační vědy]]
***Hlavní osobnosti informační vědy, zásadní organizace, zlomy, díla, ...
**[[:Kategorie:Informační vědci|1.10 Informační vědci]]
***Významné historické i současné osobnosti, které nějak přispěly k rozvoji informační vědy

*'''[[:Kategorie:Organizace vědění|2 Organizace vědění]]'''
**[[:Kategorie:Typologie a taxonomie|2.1 Typologie a taxonomie]]
***Typologie, taxonomie, sémantické sítě, nomenklatury, terminologie, slovníky
**[[:Kategorie:Katalogizace a klasifikace|2.2 Katalogizace a klasifikace]]
***Tagování, metatagy, metadata, Dublin Core, DOI, OPAC, MARC, AACR2, tematické mapy, katalogizační procesy a teorie
**[[:Kategorie:Tvorba abstraktů a indexování|2.3 Tvorba abstraktů a indexování]]
***Automatická tvorba abstraktů a indexování
**[[:Kategorie:Standardy a protokoly|2.4 Standardy a protokoly]]
***NISO, Z39.5, XML, SGML, HTML, Open Archives Initiative (OAI), Encoded Archival Description (EAD), OpenURL, portable document format (PDF)

*'''[[:Kategorie:Lidé|3 Lidé]]'''
**[[:Kategorie:Informační profese|3.1 Informační profese]]
***Rešeršér atd.
**[[:Kategorie:Knihovníci|3.2 Knihovníci]]
***Významnější knihovníci, ať už čeští či zahraniční
**[[:Kategorie:Informační vědci|3.3 Informační vědci]]
***Významné historické i současné osobnosti, které nějak přispěly k rozvoji informační vědy
**[[:Kategorie:Informační organizace a společnosti|3.4 Informační organizace a společnosti]]
***Od NAKLIV přes SCIP po PARTSIP

*'''[[:Kategorie:Společnost a informace|4 Společnost a informace]]'''
**[[:Kategorie:Informační etika|4.1 Informační etika]]
***Plagiátorství, kredibilita, citování, ...
**[[:Kategorie:Informační vzdělávání|4.2 Informační vzdělávání]]
***Celoživotní vzdělávání, internetová gramotnost, informační gramotnost
**[[:Kategorie:Informační společnost|4.3 Informační společnost]]
***Universální přístup a přístupnost, technologické a socioekonomické dopady informace, technologické předpovědi, informační toky, scénáře budoucnosti, uchovávání
**[[:Kategorie:Znalostní management|4.4 Znalostní management]]
***Transfer znalostí v organizacích, obchodní strategie

*'''[[:Kategorie:Psaní a čtení|5 Psaní a čtení]]'''
**[[:Kategorie:Literatura|5.1 Literatura]]
**[[:Kategorie:Čtenářství|5.2 Čtenářství]]
***Výzkumy čtenářství atd.

*'''[[:Kategorie:Publikování a distribuce|6 Publikování a distribuce]]'''
**[[:Kategorie:Tisk|6.1 Tisk]]
**[[:Kategorie:Elektronická média|6.2 Elektronická média]]
***E-časopisy, e-knihy
**[[:Kategorie:Odvozené publikování|6.3 Odvozené publikování]]
***Služby jako tvorba abstraktů a adresářů, katalogizační služby<ref>V orig. indexing services. Přeloženo dle Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky</ref>
**[[:Kategorie:Vědecká komunikace|6.4 Vědecká komunikace]]
***Recenzní řízení, budoucnost časopisů, disertace, šedá literatura

*'''[[:Kategorie:Informační technologie|7 Informační technologie]]'''
**[[:Kategorie:Internet|7.1 Internet]]
***World Wide Web, neviditelný web, hluboký web, vyhledávací nástroje, prohlížeče, hypermédia, listservery, portály, ...
**[[:Kategorie:Intranety a webové konference|7.2 Intranety a webové konference]]
**[[:Kategorie:Software|7.3 Software]]
***Programovací jazyky, operační systémy, platformy
**[[:Kategorie:Hardware|7.4 Hardware]]
**[[:Kategorie:Multimédia|7.5 Multimédia]]
**[[:Kategorie:Správa dokumentů|7.6 Správa dokumentů]]
****Zobrazování, skenování, digitalizace, OCR, hypertextové systémy, pořádání dokumentů, ochranné technologie
**[[:Kategorie:Umělá inteligence|7.7 Umělá inteligence]]
***Kybernetika, vizualizace a mapování, data mining, rozpoznávání znaků a vzorců, vyhledávací roboti a agenti, expertní systémy, inteligentní agenti
**[[:Kategorie:Telekomunikace|7.8 Telekomunikace]]
***Bezdrátové a satelitní sítě, LAN, WAN, PDA, PalmPilot, ...
**[[:Kategorie:Informační bezpečnost|7.9 Informační bezpečnost]]
***Digitální vodoznaky, autorizace, šifrování, ... (i podkategorie Společnost a informace)

*'''[[:Kategorie:Elektronické informační systémy a služby|8 Elektronické informační systémy a služby]]'''
**[[:Kategorie:Vyhledávací systémy a služby|8.1 Vyhledávací systémy a služby]]
***Bibliografické a další databáze, ...
**[[:Kategorie:Systémy a služby pro poskytování dokumentů|8.2 Systémy a služby pro poskytování dokumentů]]
***MVS, sdílení zdrojů, ...
**[[:Kategorie:Geografické informační systémy|8.3 Geografické informační systémy]]
***GPS, ...

*'''[[:Kategorie:Knihovny a jejich služby|9 Knihovny a jejich služby]]'''
**[[:Kategorie:Druhy knihoven|9.1 Druhy knihoven]]
***Speciální, vládní, akademické, veřejné, archivy, muzea, státní a národní, depozitní knihovny apod.
**[[:Kategorie:Knihovní služby|9.2 Knihovní služby]]
***Meziknihovní výpůjční služba, rešeršní služby i zařízení knihoven (biblioboxy, selfchecky atd. - je to de facto taky služba)
**[[:Kategorie:Knihovní automatizace a operace|9.3 Knihovní automatizace a operace]]
**[[:Kategorie:Knihovní spolky a společnosti|9.4 Knihovní spolky a společnosti]]
***Organizace sdružující knihovny
**[[:Kategorie:Knihovníci|9.5 Knihovníci]]
**[[:Kategorie:Knihovní katalogy|9.6 Knihovní katalogy]]
**[[:Kategorie:Marketing|9.7 Marketing]]
***O marketingu obecně i konkrétně (public relations, propagace atd.)

*'''[[:Kategorie:Legislativa a právo|10 Legislativa a právo]]'''
**[[:Kategorie:Ochrana duševního vlastnictví|10.1 Ochrana duševního vlastnictví]]
***Autorskoprávní záležitosti, fair use, ochranné známky, patentové právo
****Licence, fair use, ...
**[[:Kategorie:Právní předpisy|10.2 Právní předpisy]]
***Zákony o knihovnách atd.
**[[:Kategorie:Smlouvy a úmluvy|10.3 Smlouvy a úmluvy]]
***Smlouvy a úmluvy mezi knihovnami atd.; např. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl však bude i v kat. Licence
**[[:Kategorie:Informační politika|10.4 Informační politika]]
***Svoboda informací, cenzura, národní a další informační politika atd.
**[[:Kategorie:Systémy a infrastruktura|10.5 Systémy a infrastruktura]]
***Know how, transfer technologií („široký soubor procesů, pokrývajících toky know-how, zkušeností a technického vybavení pro mitigaci a adaptaci, zacílených na různé aktéry jako jsou národní vlády, soukromé společnosti, finanční instituce, nevládní organizace a výzkumné a vzdělávací instituce“.<ref>http://www.rozvojovka.cz/transfer-technologii-jako-soucast-vyjednavani-o-klimatickych-zmenach_200_42.htm</ref>)

*'''[[:Kategorie:Jiná netematická hesla|11 Jiná netematická hesla]]'''
**Kategorie výhradně pro věci, které jen velmi málo nebo vůbec nesouvisí s informační vědou - hesla typicka vytvářená v Bloku expertů na KISK

== Zdroje ==

Tento koncept byl vypracován hlnvně na základě http://www1.cuni.cz/~brt/search/TaxonomieISTA2003.pdf a vlastních úprav podle zaměření projektu, inspirace byla čerpána z:

*http://kiv.jib.cz/konspekt - v češtině, ale to je tak jediná výhoda; spíše pro základní přehled
*http://www1.cuni.cz/~brt/search/search1.htm - obsahuje http://www1.cuni.cz/~brt/search/TaxonomieISTA2003.pdf
*http://eprints.rclis.org/cms/jita/ - dá se použít pro základní koncepci, nedůvěru budí sekce "No one of these, but in this section."
*http://liswiki.org/wiki/Special:Categories - něco málo se dá vytáhnout
*http://www.libsuccess.org/index.php?title=Special:Categories - jen málo kategorií

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:WikiKnihovna|Kategorizace]]

Taxonomie

2013-08-16T13:08:07Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Roman Novotný

'''Klíčová slova:''' taxonomie, hierarchie, věda, Carl Linné

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - metodologie vědy

''podřazené'' - ---

==Charakteristika a vývoj==
Taxonomie (z řeckého taxis – uspořádání, nomos – zákon)<ref>Taxonomie: Tak blízko Bohu. Memosféra: Vaše membrána do českých diskuzí [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://memosfera.cz/taxonomie-tak-blizko-bohu/</ref> je systém klasifikace v metodologii vědy, který vymyslel švédský biolog a lékař Carl Linné. V současnosti je taxonomicky hierarchizována především biologie, ale s taxonomií se v širším slova smyslu můžeme setkat v jakémkoliv vědním odvětví.

V užším pojetí tedy taxonomii chápeme jako obor „biologie, zabývající se teorií a praxí klasifikace organizmů a jejich uspořádání do hierarchického systému.“ <ref>Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 879 s. ISBN 80-200-1351-2. </ref> Jednotky taxonomie jsou tzv. taxony, ty jsou v současnosti již známé z biologického třídění živých organismů. Taxon je definovatelný jako určitý soubor jedinců, kteří mají nějaké společné znaky, kterými se liší od ostatních, přičemž další specifikace taxonu tvoří taxon jemu podřazený. Například tedy sysel obecný patří do řádu hlodavců a čeledi veverkovitých. Do taxonu řádu patří velké množství hlodavců, ale do čeledi veverkovitých, která je řádu hlodavců podřazená, pak už méně.
Základních taxonů je osm:
* Říše
* Kmen
* Oddělení
* Třída
* Řád
* Čeleď
* Rod
* Druh <ref>Carl von Linné. Biology.webz.cz [online]. 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.biology.webz.cz/carl.php</ref>

Tyto taxony však patří výhradně do oboru biologie, dokonce pouze do systému živé přírody.
Obdobné členění ale můžeme v současnosti spatřovat i v dalších vědách. A to jak v přírodních, tak v sociálních či humanitních. Zde jsou uvedeny některé z nich.

===Filosofie===
Ačkoliv v této disciplíně v průběhu historie nikdo taxonomii neřešil, v současnosti se filosofie vědy snaží o její systematizaci a hierarchizaci. Můžeme zde tedy sledovat, že např. pod samotný pojem filosofie můžeme zařadit pojmy epistemologie a metafyzika, pod metafyziku zákony příčinnosti a obecné metafyzické teorie, pod kterými zase najdeme dualismus, monismus atd. <ref>A Taxonomy of Philosophy. CHALMERS, David. Fragments of consciousness [online]. 2008 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://consc.net/taxonomy.html </ref>

===Pedagogika===
Pojem taxonomie se do vzdělávání dostal až v polovině 20. století. Konkrétně můžeme mluvit o tzv. taxonomii výukových cílů. Existuje větší množství modelů, pravděpodobně nejznámější je asi Bloomova taxonomie výukových cílů <ref>Bloomova taxonomie výukových cílů. In: Wiki Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://wiki.ped.muni.cz/index.php?title=Bloomova_taxonomie_v%C3%BDukov%C3%BDch_c%C3%ADl%C5%AF</ref>. Jde o běžný postup, kde začínáme zapamatováním a přes pochopení a další fáze se dostaneme až k hodnocení. V současnosti ale krom tohoto kognitivního přístupu už je znám i afektivní a psychomotorický. <ref>Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů?. In: Metodický portál RVP: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/11113/PROC-A-K-CEMU-TAXONOMIE-VZDELAVACICH-CILU.html/</ref>

[[File:Maslow's Hierarchy of Needs.svg|thumb|Maslow's Hierarchy of Needs]]

===Psychologie===
V psychologii na taxonomii narazíme např. u Abrahama Maslowa a jeho hierarchické pyramidy potřeb (viz obrázek<ref>Maslow's Hierarchy of Needs. In: FACTORYJOE. Wikimedia Commons [online]. Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Maslow%27s_Hierarchy_of_Needs.svg</ref>). Jedná se o trošku specifičtější případ, kde každá vyšší potřeba je podmíněna nejprve splněním potřeby nižší. Z důvodu lepšího pochopení nižších a vyšších potřeb tato taxonomie také směřuje vzhůru. Nemá sestupnou tendenci, kde je každý z podřazených taxonů obsáhlejší než ten předchozí. Naopak, čím jsme v pyramidě výše, tím je množství potřeb v daném patře menší (toto však nelze přesně potvrdit, musíme totiž počítat i s dosud nepoznanými potřebami).

===Informatika===
Oblast informatiky je vzhledem ke vztahu k informační vědě pro nás pravděpodobně nejdůležitějším odvětvím. Taxonomie můžeme sledovat:
* V doméně počítačových sítí – Zde se jedná o jednotlivá členění sítí podle jejich rozsahu, známé jsou sítě LAN (lokální) a WAN (širší), do taxonomie ale dále patří např. sítě PAN (osobní), MAN (metropolitní) či CAN (komunitní).<ref>Báječný svět počítačových sítí, část II.: Taxonomie, aneb: škatulkování. EArchiv: archiv článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b05/b0300100.php3 </ref>
* V doméně organizace znalostí – Taxonomie zde hrají podstatnou roli v hierarchizaci předmětových bran. „Mezi jejich funkce patří identifikace, objevování, doručování, ale také nabízí kontext.“ <ref>Využití taxonomií při vyhledávání znalostí v tematických portálech. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/vyuziti-taxonomii-pri-vyhledavani-znalosti-v-tematickych-portalech-marcin-roszkowski </ref> Převažující roli zde zatím hraje statický model. Můžeme sami sledovat, že brány jsou často strukturovány od obecného k co nejkonkrétnějšímu.
* V dalších oblastech jako taxonomie kybernetických hrozeb, ontologií u sémantického webu či informačních systémů.

==Poznámky==
<references/>

==Použité zdroje==
* A Taxonomy of Philosophy. CHALMERS, David. Fragments of consciousness [online]. 2008 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://consc.net/taxonomy.html.
* Báječný svět počítačových sítí, část II.: Taxonomie, aneb: škatulkování. EArchiv: archiv článků a přednášek Jiřího Peterky [online]. 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b05/b0300100.php3.
* Bloomova taxonomie výukových cílů. In: Wiki Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://wiki.ped.muni.cz/index.php?title=Bloomova_taxonomie_v%C3%BDukov%C3%BDch_c%C3%ADl%C5%AF.
* Carl von Linné. Biology.webz.cz [online]. 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.biology.webz.cz/carl.php.
* Maslow's Hierarchy of Needs. In: FACTORYJOE. Wikimedia Commons [online]. Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Maslow%27s_Hierarchy_of_Needs.svg
* Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 879 s. ISBN 80-200-1351-2.
* Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů?. In: Metodický portál RVP: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/11113/PROC-A-K-CEMU-TAXONOMIE-VZDELAVACICH-CILU.html/.
* Taxonomie: Tak blízko Bohu. Memosféra: Vaše membrána do českých diskuzí [online]. 2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://memosfera.cz/taxonomie-tak-blizko-bohu/.
* Využití taxonomií při vyhledávání znalostí v tematických portálech. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/vyuziti-taxonomii-pri-vyhledavani-znalosti-v-tematickych-portalech-marcin-roszkowski.

[[Kategorie:Typologie a taxonomie]]

Teorie her

2013-08-16T13:07:26Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Martina Leitgebová

'''Klíčová slova:''' teorie her, Nashova rovnováha, strategická hra, oligopol

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - strategie</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - vězňovo dilema, Nashova rovnováha</blockquote>

==Charakteristika==
Teorii her můžeme charakterizovat jako ekonomickou vědní disciplínu, která se zabývá studiem konfliktních rozhodovacích situací. Specifičtěji lze říct, že „teorie her je studiem lidského chování ve strategických situacích. Pod pojmem „strategické“ máme na mysli situace, ve kterých každá osoba při rozhodování o svém jednání musí brát ohled na to, jak mohou ostatní na toto jednání zareagovat.“ (Mankiw, str. 349) To znamená, že každá osoba, neboli každý hráč, musí mít možnost volby a rozhoduje se. Zároveň přemýšlí nad možnostmi, jak se nejspíše rozhoduje další hráč a na základě toho se rozhodne sám. Předpokládá se zde, že se všichni hráči chovají racionálně.

„Hra je dána počtem hráčů, počtem strategií každého hráče a preferencemi každého hráče. Teorie her se snaží nalézt v každé hře bod rovnováhy, v němž hráči volí takové strategie, že žádný z nich nemá důvod svou strategii změnit za předpokladu, že nikdo z ostatních svou strategii nezmění.“ (Dlouhý, str. 7) Tato rovnováha je označována jako „Nashova rovnováha“ a vypočítává se pomocí výplatních matic. Nashova rovnováha ukazuje rozhodnutí obou stran, které je pro ně nejvýhodnější s přihlédnutím na možnosti rozhodnutí druhého hráče.

==Příklady použití==

Ačkoli se může zdát, že tato hra fungovat nemůže a nelze se podle ní řídit, není to tak. Existuje spousta příkladů, na kterých je dokázáno, že teorie her kopíruje lidské chování a dá se podle ní předpokládat, jak se lidé zachovají. Ukazuje se tak, že ačkoli je lidský mozek složitým orgánem, existují případy, kdy se lidé chovají paradoxně stejně. Toto chování se dá vypočítat matematickými metodami.

Nejtypičtějším příkladem, na kterém se vysvětluje teorie her, je vězňovo dilema, což je klasický případ strategické hry o dvou hráčích, „která ukazuje, proč je udržení spolupráce obtížné, i když by spolupráce byla oboustranně výhodná.“ (Mankiw, str. 349) Jedná se o příběh dvou zločinců, kteří přepadli banku, jsou chyceni, ale není dostatek důkazů pro jejich zatčení. Zločinci jsou vyslýcháni zvlášť a je na ně uplatňována teorie her – oba dostanou dvě možnosti: vypovídat nebo mlčet. Nejvýhodnější je pro ně mlčet, avšak z důvodu strachu, že ten druhý mlčet nebude, se oba nakonec rozhodnou se přiznat.

Nejčastěji k porušování spolupráce a uplatňování teorie her dochází u oligopolu, kde je na trhu malé množství prodávajících. Firmy jsou tak závislé na jednání druhých stran a změna chování jedné firmy může přivést tuto firmu k velkým ziskům, zatímco druhá firma utrpí ztrátu. Z důvodu obavy, že k této situaci dojde, dochází k porušení spolupráce často.

„Jako příklad uveďme rozhodnutí, která musí učinit dvě tabákové společnosti, Marlboro a Camel. Když nepoužije reklamu ani jedna z firem, rozdělí si tyto dvě firmy trh na půl. Jestli obě budou inzerovat svůj výrobek, znovu si rozdělí trh na polovinu, ale zisky budou nižší, jelikož každá společnost musí nést náklady vynaložené na reklamu. Konečně v případě, že jedna společnost bude inzerovat a druhá ne, ta, na jejíž produkci se objeví reklama, přitáhne zákazníky od druhé společnosti.“ (Mankiw, str. 353) Přestože by pro obě firmy bylo nejvýhodnější neinzerovat, dříve či později jedna z firem inzerovat začne, protože je to výhodnější strategie v rámci teorie her.

Na základě této teorie se dá vysvětlit porušování kartelových dohod, kdy se země mezi sebou dohodnou např. o úrovně produkce ropy. Zde rovněž dochází k porušení, kdy jedna země ve snaze dosáhnout většího zisku zvýší svou produkci a poruší tak dohodu. Rovněž se dá za příklad uvést zbrojení zemí. Ačkoli by země mohly žít v míru, je pro každou zemi výhodnější vlastnit větší množství zbraní než v ostatních zemích - ačkoli se země snaží o dohody, které by kontrolovaly množství zbraní v zemi.

Na těchto případech lze vidět, že teorie her se netýká pouze dvou jednotlivců, ale dá se aplikovat také mezi dvěma státy, dvěma firmami a podobně.

Teorie her se snaží poukázat na to, jak je spolupráce mezi lidmi obtížná. „Jak v případě států závodících ve zbrojení, tak v případě oligopolů vede nelítostná logika sledování vlastního zájmu účastníky k nekooperativnímu jednání, a tudíž k výsledku, který je pro obě strany horší.“ (Mankiw, str. 353)

==Použitá literatura==

* MANKIW Gregory, Zásady ekonomie, 1st edition, Grada Publishing, 2000, ISBN 80-7169-891-1.
* DLOUHÝ Martin, FIALA Petr, Úvod do teorie her, 2. přepracované vydání, Praha: Oeconomica, 2009, 120 stran, ISBN 978-80-245-1609-7.
* Teorie her: matematika interaktivního rozhodování, Nakladatelství Portál, [online], [cit. 2013-05-14], dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2232

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Synapse

2013-08-16T13:07:21Z

JanaLanova:

[[Soubor:synapse.png|right|200px|spojení neuronů synapse [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chem._Synapse_scheme.jpg]]]
'''Autor:''' Denisa Karpeová

'''Klíčová slova:''' nervové vzruchy, spojení neuronů, synaptická štěrbina, akční potenciál, integrace nervového signálu

'''Synonyma:''' spojení

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - neurologie</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - neuron, dendrity, smyslová buňka </blockquote>

==Charakteristika==

Synapse je jednoduše řečeno spojení dvou neuronů po kterých se přenášejí nervové vzruchy. '''Neuron''' je základní jednotka nervové soustavy. Neurony se navzájem nedotýkají, je mezi nimi mezera nazývaná jako '''synaptická štěrbina''' o velikosti 20 nm. ''„Spojení se uskutečňují mezi nervovými zakončeními jednoho neuronu a vstupní membránou dalšího neuronu. Jako vstupní membránu označujeme membránu dendritů a buněčného těla neuronu.“'' <ref>Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html</ref> Jakmile po nervovém vlákně doputuje k nervovému zakončení '''elektrický signál''' (akční potenciál), dojde k vyloučení chemické látky zvané neurotransmiter a na další neuron místo elektrického signálu, dojde signál chemický. Neurotransmiter napomáhá ke vzniku synaptického potenciálu na dalším neuronu. ''„Po „vylití“ do synaptické štěrbiny se molekuly neurotransmiteru vážou na receptory (specifické membránové bílkoviny) v synaptické membráně následného neuronu – v postsynaptické membráně. Zde vyvolávájí malé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku.“''<ref>''NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.</ref> Tyto '''ionty sodíku''' ve velmi malém množství vstupují do nervové buňky, protože intové kanálky se na malou chvíli otevírají. Toto otevření iontových kanálků způsobuje '''koncentrační spád''' a záporný potenciál nacházející se uvnitř neuronu. Po vstupu sodíkových iontů do neuronu způsobí změnu membránového potenciálu k pozitivnějším hodnotám. Tato změna trvá pouze za otevření iontových kanálků. Tuto změnu nazýváme '''depolarizace'''. Depolarizace je hlavní pro '''excitaci'''. Excitace je podraždění v celkovém nervovém systému, a proto se této změně často říka '''excitační synaptický potenciál'''. Neurotransmitery, vyvolávající tyto excitační potenciály, se nazývají excitační neurotrasmitery, kterými jsou například noradrenalin nebo také acetylcholin. Tento děj se vyskytuje i opačně, a to tak, že některé neurotrasmitery dosáhují změny membránového potenciálu k negativním hodnotám. Tato změna se nazývá '''hyperpolarizace''' a dává podstatu inhibici. Tuto změnu nazýváme jako '''inhibiční synaptický potenciál''' a neurotrnsmitery vyvolávající tuto změnu určujeme jako inhibiční neurotransmitery.

==Integrace nervových signálů==

'''Integrace nervového signálu''' se rozumí proces při kterém se mění povaha přenášené informace. Synapse není pouze jedna , ale je jich velké množství. Integraci a transformaci (přeměna elektrického potenciálu na chemický) nervových signálů vzniká pomocí '''organizace nervové soustavy''' založená na '''konvergenci''' a '''divergenci'''. Konvergence znamená sbíhavost synapsí a divergence rozbíhavost. Ve zkratce: celá nervová soustava je obrovská síť neuronů, kde každý neuron se může vázat na tisíce jiných neuronů. ''„Nervová buňka není tedy pouhým spojovacím prvkem, který předává signály tak, jak je přijímá. Je současně integračním i vodivým prvkem nervové soustavy.“''<ref>''NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.</ref>

==Typy synapsí==

Existují pět typů synapsí, už z názvů synapsí jde vyčíst šeho se spojení

* '''axo-dendritická synapse''' <ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref>- toto spojení probíhá mezi axonem a dendrity druhého neuronu
* '''axo-axonová synapse''' <ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref>– spojení axonů u obou neuronů
* '''axo-somatická synapse'''<ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref> – u této synapse se spojuje axon neuronu s buněčným tělem druhého neuronu
* '''somato-dendritické'''<ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref> – spojení mezi dendrity neuronu a buněčným tělem druhého neuronu
* '''dendro-dendritické'''<ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref> – spojení dendritů u obou neuronů

==Poznámky==

<references />

==Použitá literatura==

* NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. ''Biologie člověka'', 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9
* Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html
* TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Informatika

2013-08-16T13:06:28Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Eva Sedláková

'''Klíčová slova:''' věda, počítač, ICT

'''Synonyma:''' počítačová věda

'''Související pojmy:'''
<blockquote>''nadřazené:'' vědní obor, technický obor</blockquote><blockquote>''podřazené:'' zpracování informace</blockquote>
== Charakteristika ==
Jedná se o vědní, studijní a profesní obor, který se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Je založen na polydisciplinární bázi. Hlavní základ informatiky je tvořen počítačovou teorií a vědou, matematikou, sociální komunikací a kybernetikou. Název je tvořen ze slov INFORMACE + AUTOMATIKA. Informatika je často milně zaměňována s informační vědou.
== Vznik a historie ==
Vznik a vývin informatiky je ve společnosti velmi diskutovaným odvětvím. Informatika je dnes totiž chápána jako obor vyvíjející se v současnosti- avšak vývoj jejího specifického myšlení přetrvává celá staletí. Dějiny informatiky se začínají psát již za Pythagorejců od roku 530 př. n. l., kdy jejich věda vycházela z teze, že číslo tvoří podstatu věcí. Dnes je tato víra v čísla označována za nepřiměřeně přeceňovanou. Počtářské umění se pak po mnoho let vyvíjelo a dalo vzniknout prvním spisům a návodům pro algoritmické početní operace.„''Podmínky pro šíření praktického počítání se podstatně zlepšily s vynálezem knihtisku kolem roku 1450''.“<ref>NAUMANN, Friedrich. ''Dějiny informatiky : od abaku k internetu.'',str. 50 </ref> Umění počtů se stalo typickým pro vyšší společenské vrstvy. Vyučovalo se z tzv. početnic. Od početních pomůcek už potom nebylo daleko k vynálezu mechanických matematických strojů. Moderní dějiny informatiky se datují od roku 1941, kdy začal fungovat první počítač v historii lidstva. Ten se pro zajímavost používal pro výpočet balistických tabulek. Velkého významu pro informatiku dosáhlo v roce 1948 dílo C. E. Shannona s názvem Matematická teorie komunikace. U nás vůbec první výběr o počítačových vědách sepsal téhož roku Antonín Svoboda. Od té doby se sice informatika vyvíjí různými směry (např. medicínská informatika, podniková informatika, ekonomická informatika aj.), ale její matematické a elektrotechnické základy zůstávají.
== Informatická gramotnost ==
Jedná se o souhrn znalostí a dovedností pro operace s ICT (informační a komunikační technologie) a využívání informací. „''Tato gramotnost se podle současných anket neustále zvyšuje, přesto ne všichni kvalitně ovládají základní pojmy potřebné pro dnešní praxi.''“<ref>TOMAN, Prokop. ''Informatika pro koncového uživatele.'' ,str.8 </ref> Porozumět informatice je dnes důležitým základem většiny činností. Informatická gramotnost je zásadní pro koncové uživatele informačních systémů. Vytvářením vhodných podmínek pro ni se zvyšuje efektivnost informatické činnosti.
== Základní termíny z informatiky ==

*Aplikace= souhrn datových souborů a prostředků zaměřených na řešení konkrétního úkolu
*Aplikační software= pojmenování programů se zaměřením na konkrétní aplikace v různých oblastech lidské činnosti, které mají schopnosti algoritmizace
*Blog= webové stránky koncového uživatele s vlastním obsahem
*Databáze= spojení souvisejících datových souborů, které užívají různé mechanismy za účelem minimalizovat redundanci dat
*E-book= kniha převedená do digitální formy. Někteří tento název užívají pro čtecí zařízení takovéto knihy
*Internet= propojené počítačové sítě
*Portál= Soubor technologií s univerzálním rozhraním vzniklý za účelem přístupu k relevantním informacím
*Systém= komplex prvků ve vzájemné interakci s cílovým chováním
*WWW= World wide web aneb hlavní služba internetu fungující na základě hypertextů

== Osobní informatika ==
Je považována za soubor informačních technologií a informačních komunikačních technologií využívaných pro samostatné zpracování dat. To znamená, že je určená převážně pro jednotlivce. V osobní informatice jsou využívány zejména tyto technologie: osobní počítač (současní výrobci jej označují jako PC sestavu)/ notebook, mobilní telefony a osobní sítě. Je charakteristická volností ve výběru ICT.
== Mezivědní vztahy informatiky ==
Mezivědní vazby informatiky mají rozhodující význam pro její praxi a teorii. Některé příbuzné obory informatiku pomáhají doplňovat, objasňovat a poskytují jí relevantní informace. Mezi takové obory řadíme například technické obory (výpočetní technika, teletechnika…), matematické obory (logika… ) aj.
== Citace ==

<references />

== Zdroje ==

*BROOKSHEAR, Glenn J. ''Informatika: Informatika nejen pro studenty informatiky.'' 1. vyd. Brno: Computer press, 2013. ISBN 978-80-2513-805-2.
*KUBÍK, Jaroslav. ''Informatika - magie moderní společnosti.'' Jaroslav Kubík, Jan Vaculík. [Praha] : Novinář, 1989. 159 s. (Knihovnička novináře ; Sv. 45).
*NAUMANN, Friedrich. ''Dějiny informatiky : od abaku k internetu.'' Friedrich Naumann ; [Z německého originálu ... přeložila Michaela Voltrová]. Vyd. 1. Praha : Academia, 2009. 422 s. (Galileo ; sv. 40). ISBN 978-80-200-1730-7.
*TOMAN, Prokop. ''Informatika pro koncového uživatele.'' Prokop Toman ; [Ilustrace Vladimír Kintera]. 1. vyd. Praha : Professional, 2011. 172 s. ISBN 978-80-7431-057-7.
*ŽATKULIAK, Ján. ''Základy informatiky : Vysokoškolská učebnica.'' ŽATKULIAK, Ján G. 1. vyd. Bratislava : SPN, 1978. 277 s.

[[Kategorie:Informační technologie]]

Operační systém

2013-08-16T13:05:45Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Dušan Schnelly

'''Klíčová slova: '''[[počítač]], uživatelské rozhraní, [[multitasking]]

'''Synonyma:''' uživatelské prostředí

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' - PC, mobil, tablet

''podřazené'' - Windows, Linux, Mac OS, iOS, Android

 

= CHARAKTERISTIKA =

Operační systém je podle TDKIV definován jako:

''"Základní obslužný a řídící program počítače zajišťující mj. komunikaci jeho hardwarové a softwarové složky. Operační systém převádí příkazy zadané uživatelem ve vyšších programovacích jazycích na instrukce srozumitelné procesoru a slouží ke správě počítače a uživatelských aplikací. Mezi operační systémy patří např. MS-DOS, Windows, Unix a Linux."''<ref> POTÁČEK, Jiří. Operační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-06-11]. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000046&local_base=KTD Dostupné online ]</ref>

Operační systém je základním softwarovým vybavením počítače. Vytváří prostředníka mezi hardwarem a samotným programem, který chce uživatel používat. OS prošly postupem času obrovským vývojem. Od uživatelsky nepříznivých, bez multitaskingu, přes uživatelsky a graficky dokonalé až po propracované a mobilní. 

= HISTORIE =

V prvních počítačích se operační systémy nevyskytovaly. Jednotlivé počítače byly unikátní a programy jim byly psány na míru. 60. - 70. léta přinesla jednoduché OS, které umožňovaly multitasking (provádění několika úloh současně a přepínání mezi nimi).

== 70. léta ==

První opravdový operační systém se zrodil v 70.tých letech 20. století - [[UNIX]]. Tento OS je dodnes jedním z nejpoužívanějších. Kromě UNIXu se také v tomto období zrodily další dva systémy. Multics a VMS. Vývoj obou byl však již ukončen. <ref> SILBERSCHATZ, Abraham, Peter B GALVIN a Greg GAGNE. Operating system concepts [online]. 8th ed. Hoboken, NJ: J. Wiley, c2009, xx, 972 p. [cit. 2013-06-11]. ISBN 978-047-0128-725. [http://iit.qau.edu.pk/books/OS_8th_Edition.pdf Dostupné online ]</ref>

== 80. léta ==

Toto období přináší již poměrně velké rozšíření počítačů do domácností a s tím souvisí velký rozvoj operačních systémů. Jedním z průlomových byl operační systém MacOS, který měl integrované grafické rozhraní ([[GUI]]). Na scéně se také objevuje OS DOS od společnosti Microsoft, na počítačích firmy IBM. 

 

== 90. léta ==

Zásadní mezníkem tohoto období je operační systém Windows 3.x. Ten měl již na svoji dobu výkonné grafické prostředí a plně spolupracoval se všemi hardwarovými komponenty. Verze 3.11 pak znamenala obrovským zlom a umožnila připojení počítače k síti. 

Srpen roku 1995 pak přinesl revoluční Windows 95. Který sice nebyl ještě úplně stabilní, ale s ohledem na své uživatelské prostředí se stal velice populárním. Po té následovaly další verze vyvíjené společností Microsoft - Windows 98, 2000, XP,...

OS Windows samozřejmě není jediným, který se v tomto období vyvíjí. V roce 1991 se objevuje první verze operačního systému Linux. Ten vznikl jako odnož UNIXu a dodnes umožňuje uživatelům podílet se na jeho vývoji - díky svému dostupnému kódu.

A v neposlední řadě se na scéně prosazuje neustále vyvíjený operační systém společnosti Apple - Mac OS. Ten na rozdíl od Windows, je integrován pouze na zařízení společnosti Apple Inc. Aktuální verze tohoto systému je Mac OS X.<ref> SEDLÁK, Jan. Historie operačních systémů: Věčná brzda hardwaru. ''ZIVE.cz'' [online]. 2009 [cit. 2013-06-11]. [http://www.zive.cz/clanky/historie-operacnich-systemu-vecna-brzda-hardwaru/sc-3-a-147538/default.aspx Dostupné online ]</ref>

 

= TYPY OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ =

 '''Jednouživatelské jednoúlohové (single-user single-task) '''- neumožňuje chod více programů najednou. Například: MS-DOS

'''Jednouživatelské více úlohové (single-user multi-task) '''- umožňuje současný běh několika procesů (programů) v jednu chvíli. Například: Windows 9x, ME, Windows XP

'''Víceuživatelské víceúlohové (multi-user multi-task) '''- umožňují zpracovat požadavky od více uživatelů současně. Například: UNIX, Linux

'''Systémy s reálným časem (real time) '''- hlavně pro řízení technologických procesů. Například PikeOS<ref> MIKLÁŠ, Michal. Operační systémy I. Informatika a grafika [online]. [cit. 2013-06-11]. [http://www.gjszlin.cz/ivt/esf/ostatni-sin/operacni-systemy-1.php Dostupné online ]</ref>

= MOBILNÍ OPERAČNÍ SYSTÉMY =

S nástupem chytrých telefonů, se začali objevovat operační systémy určené právě pro ně. Mezi nejznámější patří [[Android]], iOS a Windows Mobile a jeho nástupce Windows Phone.

== iOS (iPhone OS) ==

Operační systém společnosti Apple se jako první objevil v roce 2007 na mobilním telefonu iPhone. Jedná se o odlehčenou verzi operačního systému Mac OS X, který se nachází v počítačích společnosti Apple Inc. Systém který byl původně vyvinut pouze pro mobilní telefony, se postupem času objevuje v dalších mobilních zařízeních této společnosti - [[iPod]], iPod Touch, iPad a Apple TV. A stejně jako Mac OS se objevuje pouze na zařízeních vyvinutých firmou Apple.<ref> Historie operačních systémů: od UNIXu až po Chrome OS. CNEWS.cz [online]. 2011 [cit. 2013-06-07]. [http://www.cnews.cz/historie-operacnich-systemu-od-unixu-az-po-chrome-os Dostupné online ]</ref>

== Windows Mobile (Windows Phone) ==

Windows Mobile, vyvinut společností Microsoft, se jako první objevuje na kapesních počítačích a mobilních telefonech v roce 2003. Jeho nástupcem se pak stává Windows Phone, který je představen v roce 2010. Zatím poslední verze nese název Windows Phone 8 a objevuje se na zařízeních HTC, Nokia, Samsung a Huawei.

 

= PŘEHLED OS =

== Linux ==

Debian, Fedora, Gentoo, Knoppix, Mandriva, Red Hat, Slackware, SUSE, Ubuntu,...

== Mac OS ==

System 6, System 7, Mac OS 8, Mac OS 9, Mac OS X

== Windows ==

1.0, 2.0, 3.x, 4.0, 95, 98, 2000, XP, 2003, Vista, 2008, Windows 7, 2008 R2, Windows 8

== Mobilní telefony a PDA ==

Android, BlackBerry OS, iOS, Maemo, PalmOS, Ubuntu Phone, webOS, Symbian OS, Windows CE, Windows Mobile, Windows Phone

 

= ODKAZY =

[http://windows.microsoft.com/cs-cz/windows/home Windows]

[http://www.linux.com/ Linux]

[http://www.apple.com/osx/ Mac OS]

[http://www.android.com/ Android]

= POUŽITÁ LITERATURA =

<references />

[[Kategorie:Software]]

Russelův paradox

2013-08-16T13:05:11Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Radovan Bartošek (383392)

'''Klíčová slova:''' paradox, logika, teorie množin

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:''' informace, logika

<blockquote>
''nadřazené'' Bertrand Russell </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

== Paradox a jeho význam ==

Termín „[[paradox]]“ etymologicky vychází z řeckých termínů para (παρά; proti) a doxa (δόξα; mínění), doslova tedy „proti mínění“. Paradox (nebo také antinomie, aporie, insolubilia ad.) je tedy nejobecněji definován jako úvaha, která vede ke sporu. Paradoxy lze rozdělit na [[sémantika|sémantické]] a [[logika|logické]]<ref> HORYNA, B., et al. Filosofický slovník. 2. vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 463 s. ISBN 80-7182-064-4. s. 307.</ref>, ovšem jejich dělení a kategorizace není ustáleno a kodifikováno (Raclavský mluví například o paradoxech matematických, logických, paradoxech množin, které prostupují pole působnosti obou předchozích, dále o sémantických a [[epistemologie|epistemologických]] paradoxech<ref> RACLAVSKÝ, J. Pravda a paradox: úvod do problematiky. [online]. 2008. [cit. 15. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texts.php?p=cz.</ref>). Russelův paradox patří mezi logické paradoxy.

Logické paradoxy představují nástroj, pomocí kterého můžeme odhalovat chyby v [[explikace|explikacích]] pojmů běžného jazyka, upozorňovat na jejich formální nesprávnost, což následně může vést k formulaci jiné, adekvátní explikace.

== Teorie tříd ==

[[Bertrand Russell|Russell]] se na přelomu 19. a 20. století zaobíral vztahem mezi výrazem a jeho [[denotát|denotátem]]. Do té doby převládalo chápání pojmu významu, které předpokládalo, že každému smysluplnému gramatickému subjektu musí odpovídat jeho denotát, který je dán jménem subjektu (podle teorie [[John Stuart Mill|J. S. Milla]] je každé slovo jménem a jeho významem je právě toto jméno). Pokud je význam slova dán jeho jménem, znamená to, že pokud je slovo smysluplné, musí denotovat nějakou reálně existující entitu (to platí například i o termínech jako kentaur, spravedlnost, ad.).<ref>RYLE, G. Teória významu. In:Filozofia prirodzeného jazyka: štúdie, prednášky, eseje. Edited by Marianna Oravcová. 1. vyd. Bratislava: Archa, 1992. 264 s. ISBN 80-7115-044-4. s. 108.</ref> Například slovo „pes“ by mělo význam všech psů, nebo vlastností, které zakládají „psovitost“. V případě sloves či předložek by vznikaly entity ještě podivnější.

Řešením této situace se zdálo být zavedení [[teorie množin]], spojené s matematikem [[Georg Cantor|Georgem Cantorem]], která stála v základech teorie tříd. Pojem „pes“ zde přestává být samostatně existující entitou, které může být připsána pravdivost či nepravdivost. Místo toho se z něj stává pojmenování pro třídu (množinu), která může obsahovat prvky, které splňují podmínky pro zařazení do této třídy. V případě pojmů jako je například „kentaur“, je tato množina prázdná.

== Russellův paradox ==

První paradox plynoucí z teorie množin objevil již sám Cantor: „Pokud máme zcela všech věcí
(individuí, množin, atd.), každá množina o n prvcích má přesně 2n podmnožin (Cantorův
teorém), takže množina všech věcí má n prvků, což by ale mělo být zároveň rovno 2n − to je
ale vyloučeno.“<ref>Viz RACLAVSKÝ, J. Pravda a paradox: úvod do problematiky. [online]. 2008. [cit. 15. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texts.php?p=cz.</ref> Russell se řešením Cantorova paradoxu začal intenzivně zaobírat.

Výsledkem byla formulace Russellova paradoxu: „Uvažujme množinu všech množin, co neobsahují samy sebe (někdy se píše: normální množiny), obsahuje tato množina sama sebe? Známý rezultát: právě tehdy, když nikoli a nikoli tehdy, když ano.“<ref>Tamtéž.</ref>

Formálně: '''S = {X|X ∉ X}''', kde S je množina všech množin, které nejsou svým vlastním prvkem. O libovolné množině M lze rozhodnout, zda je či není prvkem S, toto však nelze rozhodnout o samotné množině S.

== Snaha o řešení paradoxu ==

Samotný Russell pokusil paradox řešit zavedením teorie typů. Jako první hovoří o jednoduché teorii typů: Protože aplikace [[funkce]] na objekt může být nedostatečná, zavádí typ. Typ je, jednoduše řečeno, okruh těch objektů, pro které je daná funkce signifikantní.

Na toto řešení reaguje [[Henri Poincaré|H. Poincaré]] formulování, principu bludného kruhu: „Cokoli, co definuje nějaký 'totál', není samo prvkem tohoto 'totálu'.“<ref>Tamtéž.</ref> V případě Russella to znamená, že žádná definice nesmí být prvkem definovaného „totálu“; jak Russell dodává, to, co obsahuje proměnnou, nesmí být samo v oboru proměnné obsaženo.<ref>Tamtéž.</ref> Proměnné obsahují propoziční funkce, které nejsou individuovány pouze extenzionálně, ale většinou jsou intenzionální.<ref>Tamtéž.</ref> Tímto krokem se Russell nicméně oddělil od matematického vývoje, který nadále připouštěl pouze funkce, které jsou individuované extenzionálně (to znamená: pokud mají funkce f a m shodné hodnoty argumentů, jsou identické).<ref>Tamtéž.</ref>

Princip bludného kruhu nakonec Russella vedl k formulování rozvětvené teorie typů, ve které nulový základ tvoří individua, prvořádovými objekty jsou propozice a propoziční funkce, které se vypovídají „o individuích“. Druhořádové objekty operují na objektech prvořádových, atd.<ref>Tamtéž.</ref> Například [[paradox lháře]] („Já teď lžu“) tak vlasatně tvrdí druhořádovou propozici, která se vyjadřuje k prvořádové propozici a říká, že neexistuje prvořádová propozice, kterou tvrdím a která je pravdivá. V rozvětvené teorii typů je tak vlastně kruhovitost argumentu jen domnělá.

Rozvětvená teorie typů obecně přijata nebyla, především v matematice totiž její přijetí působí řadu problémů. Ve filozofii a logice byly jednoduchá a rozvětvená teorie typů přijaty lépe a inspirovaly některé autory k formulování vlastních teorií typů (např. [[Frank P. Ramsey|Ramsey]], [[Alonzo Church|Church]] či [[Pavel Tichý|Tichý]]).

== Reference ==
<references/>

== Literatura ==

1) HORYNA, B., et al. Filosofický slovník. 2. vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 463 s. ISBN 80-7182-064-4.

2)RACLAVSKÝ, J. Pravda a paradox: úvod do problematiky. [online]. 2008. [cit. 15. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texts.php?p=cz.

3) RYLE, G. Teória významu. In:Filozofia prirodzeného jazyka: štúdie, prednášky, eseje. Edited by Marianna Oravcová. 1. vyd. Bratislava: Archa, 1992. 264 s. ISBN 80-7115-044-4.

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Kognitivní věda

2013-08-16T13:04:35Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Jan Strach

'''Klíčová slova:''' výzkum mysli, psychologie, umělá inteligence, kognitivsmus, neurověda, lingvistika

'''Synonyma:'''

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

==Charakteristika==

'''Kognitivní věda''' (z latinského cognoscere = poznávat) se zabývá interdisciplinárním výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je psychologie, umělá inteligence, lingvistika, neurověda, antropologie či filosofie.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.)</ref>
Předmětem výzkumu kognitivní vědy je mysl, její struktura a operace, například myšlení, inteligence, paměť, vnímání, pozornost, vědomí či jazyk. Metody zkoumání jsou rozmanité a specifické pro dané disciplíny. Patří mezi ně např. psychologické experimenty a výpočetní modelování. Za dominantní jednotící prvek lze považovat komputačně-reprezentační pohled na mysl..<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>

==Historie==

Mysl je tradičním předmětem filosofie již od dob starověkého Řecka. Její metodou byla především teoretická analýza problémů (např. poznání) založená na introspekci. Zlom nastal v 19. století s příchodem empiricky založené experimentální psychologie. I psychologové konce 19. a počátku 20. století spoléhali na introspekci jako cenný zdroj poznání, přestože byla její nespolehlivost univerzálně uznávána.<ref> Wundt, W. (1900). Völkerpsychologie. Eine Untersuchung der Entwicklungsgesetze von Sprache, Mythus und Sitte.Leipzig: Kröner</ref>
Za nejvýznamnější pro vznik budoucí kognitivní vědy lze považovat rok 1956.[5] J. McCarthy, M. Minsky, C. Shannon a N. Rochester toho roku uspořádali konferenci o umělé inteligenci v Dartmouthu a dali vzniknout mnoha důležitým pracím v této oblasti. Významné pokroky v psychologii přinesli např. J. Bruner, J. Goodenough a G. Austin. W.P. Tanner, J.A. Swets, T.G. Birdsall a jiní rozvinuli teorii detekce signálů. George Miller demonstroval omezenost kapacity informačního zpracování (např. kapacita pracovní paměti - magické číslo 7 plus mínus 2). W. Goodenough a F. Lounsbury přispěli k rozvoji kognitivní antropologie. Byly publikovány práce B.L. Whorfa o vlivu jazyka na myšlení.<ref> Wundt, W. (1900). Völkerpsychologie. Eine Untersuchung der Entwicklungsgesetze von Sprache, Mythus und Sitte.Leipzig: Kröner</ref>

==Disciplíny==

Kognitivní vědu lze považovat za průsečík mezi mnoha zavedenými disciplínami, které mají širší záběr. V rámci těchto disciplín se však často etablovaly subdisciplíny zaměřené právě na studium mysli a mnoho hraničních disciplín.

===Psychologie===

Za základ kognitivní vědy lze považovat psychologii, konkrétně obecnou, t.j. kognitivní psychologii. Základní metodou jsou experimenty s lidmi zkoumající konkrétní aspekty mysli z mnoha směrů. Pomocí experimentů se vytváří, ověřují a upravují psychologické teorie, často v pojmech reprezentací a procedur.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>
Kognitivní neuropsychologie je odvětví kognitivní psychologie, které zkoumá kognitivní deficity pacientů s neurologickým poškozením, z čehož vyvozuje závěry o lidské kognitivní architektuře, především jejích komponentách a spojeních.
Důležité jsou i poznatky vývojové psychologie, neboť ukazují, jak v průběhu ontogeneze dochází k rozvoji různých kognitivních funkcí.

===Informatika===

Zmíněnou aplikací informatiky je tvorba výpočetních modelů simulujících operace lidského myšlení.
Kromě modelování přirozeného myšlení se subdisciplína umělá inteligence snaží vytvořit umělou mysl - stroje vykazující známky inteligentního chování.

===Lingvistika===

Lingvisté hledají základní gramatická pravidla jazyka pomocí analýzy rozdílů mezi gramatickými a agramatickými větami, provádí psychologické experimenty a vytváří výpočetní modely.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>

Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla psycholingvistika, která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska.

===Neurověda===

Neurovědy nižších úrovní popisu (např. molekulární a buněčná neurověda) se zabývají např. mechanismem přenosu signálů, tvorbou synapsí a neurotransmitery. Systémová neurověda pak studuje neurální systémy a okruhy složené z mnoha buněk a synapsí, a zjišťuje, jak tyto systémy vykonávají funkce jako je pohyb, vnímání či rozhodování. Lze například snímat elektrickou aktivitu skupin neuronů během toho, co člověk, ale kvůli invazivnosti metody častěji zvíře, vykonává nějakou úlohu.

Z hlediska kognitivní vědy je nejvýznamnější výše zmíněná kognitivní a behaviorální neurověda. Zkoumá, jak jsou psychologické funkce implementovány v mozku. Během běžných psychologických experimentů je snímána aktivita mozku pomocí zobrazovacích metod jako je fMRI či pozitronová emisní tomografie (PET), z čehož se usuzuje na relativní lokalizaci kognitivních funkcí - na jejich tzv. neurální koreláty. EEG či magnetoencefalografie (MEG) naproti tomu umožňuje lépe sledovat časový průběh těchto funkcí. Např. pomocí metody evokovaných potenciálů (ERP) lze zkoumat jakou část daného procesu ovlivňuje jaká experimentální manipulace. Zatímco fMRI má dobré prostorové a EEG dobré časové rozlišení, o TMS lze říct, že má funkční rozlišení.<ref>Walsh, V.; Rushworth, R. (1999). A primer of magnetic stimulation as a tool for neuropsychology. Neuropsychologia 37, 125-135.</ref>

===Antropologie===

Většina poznatků o funkci lidské mysli pochází z experimentů prováděných na vysokoškolských studentech rozvinutých západních zemí. Vědci se proto začínají stále více zajímat o vlivy různých kultur, jazyků a prostředí na myšlení.
Hlavní metodou kulturní antropologie je etnografie. Výzkumníci žijí v rámci určité kultury po dlouhou dobu, aby porozuměli sociálním a kognitivním rozdílům.<ref>Thagard, Paul, Cognitive Science, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.).</ref>

===Filosofie===

Mezi filosofické disciplíny relevantní pro kognitivní vědu lze počítat především filosofii mysli, filosofii jazyka, filosofii vědy a etiku.
Filosofie mysli se zabývá převážně konceptuálními otázkami jako je vztah těla a mysli, vědomí, svobodná vůle, poznání a povaha mentálních obsahů a procesů obecně. Dominantní postavení zde zastává anglo-americká analytická tradice i kvůli jejímu převážně naturalistickému přístupu. V současnosti zažívá určitou rehabilitaci i dříve spíše anti-naturalistická kontinentální fenomenologická tradice. Ta byla nahlížena jako varianta nedůvěryhodné introspekce. Nyní se však snaží nacházet styčné plochy s poznatky kognitivní vědy jako je např. teze vtělené kognice. Dále přispívá ke konceptualizaci témat jako je vědomí, což dle zastánců fenomenologie přispívá k lepšímu návrhu a interpretaci experimentů.<ref>GALLAGHER, Shaun; ZAHAVI, Dan. The Phenomenological Mind : an introduction to philosophy of mind and cognitive science. London and New York : Routledge, 2008. 257 s. ISBN 0-203-08659-7.</ref>

==Kognitivismus==

Za kognitivismus lze označit přístup v psychologii, který v 50. letech 20. století reagoval na behaviorismus. Kognitivismus rozšiřuje behaviorismus v tom smyslu, že nezkoumá mysl jako "černou skříňku", ale akceptuje existenci a smysluplnost zkoumání mentálních konceptů.
Kognitivismus bývá považován za synonymní ke komputacionalismu (viz níže), tedy že na určité úrovni abstrakce lidská mysl je počítač - výpočetní systém. Pravdivost tohoto tvrzení závisí na definici výpočtu, která může být pojata velmi široce. Možná odpověď je, že lidé sdílejí s počítači určitou esenciální či konstitutivní vlastnost, která vymezuje počítače jako koherentní skupinu. Co je touto vlastností, je pak empirická otázka. Nejčastěji je však počítač chápán jakožto formální systém manipulující se symboly.<ref>Wilson, Robert A.; Frank C. Keil (eds., 1999): The MIT Encyclopedia of the Cognitive Sciences (MITECS), Cambridge, Mass.: MIT Press, ISBN 978-0262731447</ref>

== Poznámky ==
<references/>

[[Kategorie:Umělá inteligence]]

Informační šum

2013-08-16T13:04:16Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Jana Otevřelová

'''Klíčová slova:''' informační šum, komunikace, druhy šumu, komunikační šum

'''Synonyma:''' komunikační šum, informační bariéra

'''Související pojmy:'''
<blockquote>''nadřazené'' - komunikace, sociální komunikace, informační systém</blockquote>
<blockquote>''podřazené'' - fyzický šum, fyziologický šum, sémantický šum, psychologický šum, technický šum, gnozeologický šum, pragmatický šum, selekční šum</blockquote>

== Úvod ==
Pokud hovoříme o šumu, lze tento pojem vyložit dvěma způsoby: 
1) '''šum při [[sociální komunikace|sociální komunikaci]] (lze označit spíše jako šum komunikační)''' 
2) '''šum v systémech (informační šum)''' 
Lze říci, že mezi pojmy komunikační šum a šum informační existuje určitá podobnost (u obou pojmů jde o určitou formu bariéry).

== Informační šum v komunikaci (komunikační šum) ==

Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje [[komunikace|komunikovat]]. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat [[informace]] svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí [[e-mail|emailu]], telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref> 1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat 2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu) 3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní) 4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem) 5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. Parafráze celého výčtu faktorů </ref> Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref>

=== Druhy komunikačního šumu ===

Informační šumy lze rozdělit do 4 základních skupin: 1) '''fyzické''' - vznikají ve vnějším prostředí a nejčastěji jde o různé druhy hluku, poruchy sítě při telefonování nebo např. sluneční brýle, které brání v rozpoznání některých mimořečových prostředků 2) '''fyziologické''' - různé vady na straně příjemce nebo odesílatele mezi které nejčastěji patří vady zraku a sluchu nebo špatná artikulace a paměť (lze zařadit i takové pocity jako žízeň, hlad) 3) '''psychologické''' - vznikají kvůli emocím jako láska, smutek, hněv nebo se jedná o předsudky ze strany odesílatele či příjemce 4) '''sémantické''' - každý může pochopit sdělení jiným způsobem, což může vzniknout použitím slangu, odborných výrazů nebo např. cizího jazyku <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 34. Parafráze pro všechny skupiny</ref>

== Informační šum v systémech ==
Informační šum ve spojitosti se systémy je definován jako "chyba informačního systému spočívající v nevyhledání relevantních dokumentů (šum prvního druhu) nebo ve vyhledání nerelevantních dokumentů, které věcně neodpovídají zadání rešeršního dotazu (šum druhého druhu).<ref> JONÁK, Zdeněk. informační šum. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000470&local_base=KTD.</ref>"
Tento pojem tedy souvisí s informační potřebou uživatelů a lze ho tedy chápat jako nahodilou překážku v [[informační systém|informačním systému]], která předávanou informaci nějakým způsobem pozměňuje, čímž nemusí být informační potřeba naplněna. <ref> KUČEROVÁ, Karolína. ''Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii''. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf. S. 13.</ref>

=== Druhy šumu v systémech ===
Hovoříme o pěti základních šumech: 
1) '''Pragmatický''' šum vzniká, pokud je k uspokojení informační potřeby použit prostředník, např. informační specialista a uživatel není schopen svůj požadavek přesně formulovat, popř. specialista pochopí požadavek jiným způsobem 
2) K '''sémantickému''' šumu dochází při použití nevhodných slov, nebo jsou slova nesprávně kódována 
3) U '''technického''' šumu je na vině technika a může se jednat třeba o poruchu počítače 
4) '''Selekční''' šum vzniká v rámci vyhledávacího procesu a nejsou vyhledány relevantní dokumenty (chyba systému) 
5) '''Gnozeologický''' šum je způsobem nedostatečnými poznatky uživatele. <ref> KUČEROVÁ, Karolína. ''Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii''. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf. S. 13 a 14. Parafráze všech druhů</ref>

== Poznámky ==

<references/>

== Použitá literatura ==
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X
* JONÁK, Zdeněk. informační šum. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000470&local_base=KTD.
* KOČÍ, Jana. ''Cesty informací k seniorům'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-10]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Renata Živorová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/381770/lf_m/.
* KUČEROVÁ, Karolína. Uživatelské potřeby a jejich výzkum se zaměřením na medicínskou biochemii. 30 s. [online]. 2004 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://kajinka.info/UISK/SRZ.pdf.
* VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4.
* VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. 294 s. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5.

[[Kategorie:Sociální komunikace]]

Vězňovo dilema

2013-08-16T13:02:08Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Viktor Michnáč

'''Klíčová slova:''' teorie her, vězňovo dilema, dominantní strategie, Nashova rovnováha

'''Synonyma:''' strategické rozhodování, dlouhodobý záměr, rovnovážný stav

'''Související pojmy:'''

<blockquote>''nadřazené'' - teorie her</blockquote>

<blockquote>''podřazené'' - ---</blockquote>

==Vězňovo dilema a teorie her==
Vězňovo dilema je součástí '''[[teorie her]]''', kterou se zabývali John Neumann a Oskar Morgenstern již ve 40. letech 20. století. Poukázali na to, že ''„teorii her lze aplikovat na tržní chování v takových situacích, kdy je na trhu pouze několik prodávajících. Malý počet prodávajících totiž umožňuje, aby se prodávající chovali strategicky – aby volili strategie svého chování podle toho, jak odhadují chování svých konkurentů“.''<ref>HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, c2011, xxii, s. 213. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5.</ref> Nejlepší možná strategie bez ohledu na to, jakou strategii zvolí konkurence, je nazývána '''[[dominantní strategie|dominantní strategií]]'''.<ref>MANKIW, Gregory N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, s. 350. ISBN 80-716-9891-1.</ref>

==Pojem vězňovo dilema==
''„Dilema vězňů nám ukazuje, že pokud se strany nemohou domluvit, každá volí svou vlastní optimální strategii, která ovšem nakonec nemusí vést k pro ně optimálnímu výsledku“.''<ref>HOLMAN, cit. 1, s. 215.</ref>
''„Podstatou vězňova dilematu je to, že nekoordinované jednání několika subjektů vedených vlastním zájmem může díky nastaveným pravidlům uváznout v rovnováze, která je pro všechny nevýhodná“.''<ref>TOMŠÍK, Vladimír. Ekonomie a zdravý rozum. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011, s. 44. ISBN 978-802-5313-930.</ref>
''„Vězňovo dilema patří svým typem mezi nekooperativní hry se záporným součtem, v nichž individuální maximalizační chování nevede k maximálnímu kolektivnímu výsledku“.''<ref name="jurecka">JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 228. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3259-6.</ref>
Jedná se v podstatě o dilema, zda spolupracovat nebo zradit. Výsledek takového dilematu je paradoxní, protože zrada je výhodnější než spolupráce.<ref>CEJTHAMR, Václav a Jiří DĚDINA. Management a organizační chování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 247. ISBN 978-80-247-3348-7.</ref> Vězňovo dilema tedy odráží, jak je obtížné spolupracovat na obou stranách, přestože je to v dané situaci zjevně výhodné.<ref>MANKIW, cit. 2, s. 349.</ref>

==Vysvětlení vězňova dilematu==
Vězňovo dilema je nejčastěji vysvětlováno pomocí příkladu, kdy jsou dva vězni, kteří spáchali trestný čin společně, umístěni do oddělených cel a aniž by se mohli dohodnout, mají následující možnosti:
* v případě, že budou oba shodně zapírat a nepřiznají se, pak každý z nich dostane '''3 roky vězení''',
* v případě, že oba shodně nebudou zapírat a k činu se přiznají, pak každý z nich dostane '''5 let vězení''',
* v případě, že se jeden přizná, což je bráno jako polehčující okolnost, a udá toho druhého, který stále zapírá, pak ten, který se přizná, dostane pouze '''jeden rok vězení''' a zapírající dostane '''10 let vězení'''.

Jako dobrá varianta se zdá zapírat a nepřiznat se. Žádný z vězňů ale není schopen předvídat, co udělá ten druhý. Pro jednoho vězně tedy může být velmi výhodné se přiznat a udat svého spolupachatele, navíc musí brát v úvahu i to, že ten druhý uvažuje stejně a udělá to samé. V takové situaci se pak jeví jako nejlepší řešení přiznat se.<ref>CHVOJ, Martin. Pokročilá teorie her ve světě kolem nás. 1. Vyd. Praha: Grada, 2013, s. 32. ISBN 978-80-247-4620-3.</ref>
Volba takové řešení, přestože není úplně ideální, je označováno jako '''[[Nashova rovnováha]]''', která spočívá ve volbě strategie, která v tomto případě pro vězně zajistí nejlepší výsledek bez ohledu na to, jak se zachová druhý vězeň. Jedná se o racionální řešení.<ref name="jurecka"/>

==Vězňovo dilema v praxi==
Vězňovo dilema lze samozřejmě využít i v praxi. Příkladem mohou být třeba závody ve zbrojení USA a Ruska. Každá ze jmenovaných zemí chce mít více zbraní než ta druhá, avšak také nechce, aby jí druhá země hrozila svými zbraněmi. Stojí tudíž před otázkou, zda uzavřít dohodu a věřit, že ji druhá země skutečně dodrží nebo jí nevěřit a uzavřenou dohodu porušit.<ref>MANKIW, cit. 2, s. 351.</ref>
Přeneseme-li vězňovo dilema do „ekonomického světa“, jedná se o odraz vzájemného působení jednotlivých firem na sebe a jejich chování. V rámci [[oligopol|oligopolu]] je výhodné spolupracovat a dohodnout si velikost výroby a ceny. Pokud se firmy zaměří pouze na své vlastní zájmy, pak nedosáhnou na maximální možný společný zisk.<ref>JUREČKA, cit. 5, s. 229.</ref>
''„Vězňovo dilema přináší obecný poznatek, který můžeme aplikovat na každou skupinu snažící se udržet spolupráci mezi svými členy“.''<ref>MANKIW, cit. 2, s. 349.</ref> Vězňovo dilema lze aplikovat v mnoha podmínkách, ať se jedná o složité obchodní problémy či běžné životní situace, avšak jak je patrné, výsledek je závislý především na schopnosti dodržení dohodnutých pravidel.

==Poznámky==
<references/>

==Použitá literatura==
* CEJTHAMR, Václav a Jiří DĚDINA. Management a organizační chování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 344 s. ISBN 978-80-247-3348-7.
* HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, c2011, xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5.
* CHVOJ, Martin. Pokročilá teorie her ve světě kolem nás. 1. Vyd. Praha: Grada, 2013, 232 s. ISBN 978-80-247-4620-3.
* JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3259-6.
* MANKIW, Gregory N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1.
* TOMŠÍK, Vladimír. Ekonomie a zdravý rozum. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011, 160 s. ISBN 978-802-5313-930.

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Logika

2013-08-16T13:01:34Z

JanaLanova:

'''Autor''': Klára Kopecká

'''Klíčová slova''': logika, argumentace, myšlení, filozofie

'''Synonyma''': ---

'''Související pojmy''':

''nadřazené'' - věda

''podřazené'' - argumentace, dedukce, usuzování, logické vyplývání

= Vymezení a charakteristiky =

Logika je věda, která zabývá problematikou správného usuzování. Usuzování lze chápat jako myšlenkový proces, ale logika tento proces z hlediska psychologických aspektů opomíjí.<ref name="LALS">ŠTĚPÁN, Jan. Logika a logické systémy. 1. Vyd. Olomouc: Votobia, 1992. ISBN 80-85619-29-6. S. 7-8</ref>Prostřednictvím usuzování lze získat nové poznatky. Na základě poznatků, které mohou být již k dispozici, to jsou tzv. premisa, přecházíme k jiným (závěrečným) poznatkům, to jsou důsledky. A právě odvození důsledku z premis pomocí odvozovacích pravidel se nazývá dedukce.

Ve chvíli, kdy člověk dosáhne určitého stupně poznání a kultury, dojde k tomu, že shromažďuje poznatky, ale také začíná uvažovat o obecné správnosti myšlenkových postupů, o platnosti vědeckých důkazů a o přesvědčivosti argumentace v diskuzi. A to je historická situace, ze které se logika rodí. ''"Za ústřední problematiku logiky lze považovat studium logického vyplývání a s tím nutně spjaté studium logické formy myšlenek, resp. formy výrazů myšlenky vyjadřujících.<ref name="ZUPP">WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. Logika: Učebnice pro právníky. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. s. 9-10</ref>''

Logika je také jednou ze základních disciplín filozofie, která předchází jiným disciplínám. Její hlavní význam pro ostatní vědy tkví v tom, že je vzorem pro výstavbu vědeckých teorií. Tvrzení základní a odvozené jsou základem pro ucelené teorie vědeckých disciplín. Je tedy důležité, aby ze základních tvrzení vycházela tvrzení odvozená správně, aby z nich logicky vyplývala. Logiku lze charakterizovat jako obecnou teorii pro výstavbu vědeckých teorií.<ref name="LALS">_</ref>

= Logické vyplývání =

Z hlediska logiky je úsudkem schéma tvaru: A1, A2,..., An / B, kde A1, ... An reprezentují premisa a B závěrečný důsledek.

K objasnění logického vyplývání slouží různé příklady. Např. při pravdivém výroku „Někteří Slováci jsou Angličané“ lze též skutečně tvrdit, že „Někteří Angličané jsou Slováci“. Takže, je-li pravdivý výrok „Někteří Slováci jsou Angličané“ (premisa – tvrzení, které představuje důvod k tvrzení závěru), je logicky nutně pravdivý i výrok „Někteří Angličané jsou Slováci“ (důsledek).

Obecný poznatek logiky je, že z každého výroku ve tvaru „Některá ''x'' jsou ''y''“ (což znamená, že z každého výroku, jenž vznikne tím, že ve větě „Některá''x'' jsou ''y''“ ''x'' a ''y'' nahradíme určitými názvy) logicky vyplyne výrok tvaru „Některá ''y'' jsou ''x''“.<ref name="ZUPP">_</ref>

= Členění =

Logiku lze rozdělit na formální (formy usuzování poznané) a mentální (formy usuzování poznatelné). Formální logika může být nazývána také jako logika symbolická či matematická (zde jde o podobnost metod a vyjadřovacích prostředků logiky, ne o její součást). Klasifikace logiky je založena na dvou principech, pak lze rozlišit logiku dvouhodnotovou (ohodnocení tvrzení na základě dvou pravdivostních hodnot – pravdy a nepravdy) a vícehodnotovou (ohodnocení tvrzení na základě více, než dvou pravdivostních hodnot). Dále se logika dělí na extenzionální a neextenzionální podle spojek, kterých užívá pro tvoření složených tvrzení.  S extenzionální jsou spojeny spojky např. „a“, „nebo“. Neextenzionální spojky jsou např. „je možné“, „věřím“. Klasická logika, která je dvouhodnotová a extenzionální, se dělí ještě na výrokovou a predikátovou. Klasická logika klade na jazykové prostředky specifické nároky.<ref name="LALS"/>

 

= Poznámky =

<references />

= Použitá literatura =

BERKA, Karel a Miroslav JAURIS. ''Logika''. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 208 s.

BERKA, Karel a Miroslav MLEZIVA. ''Co je logika''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury v Praze, 1962. 234 s.

ŠTĚPÁN, Jan a Jaromír HRUBEŠ. ''Logika: Terminologický a výkladový slovník''. 1. vyd. Ostrava: Ateliér Milata, 1994. 115 s.

ŠTĚPÁN, Jan. ''Logika a logické systémy''. 1. Vyd. Olomouc: Votobia, 1992. 165 s. ISBN 80-85619-29-6.

WEINBERGER, Ota a Otakar ZICH. ''Logika: Učebnice pro právníky''. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 269 s.

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Sekundární emoce

2013-08-16T13:01:28Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Marie Křivá

'''Klíčová slova:''' emoce, city

'''Synonyma:''' pocit

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - primární emoce </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

==Emoce==
Emoce tvoří zvláštní kategorii psychologických jevů. Pojem emoce vyjadřuje jednak stav prožívání označovaný jako cit, jednak s tímto stavem spojené fyziologické změny v organizmu. Slovo emoce má podle Macháče (1985) svůj původ v latinském slovese emovere, které znamená vzrušovat. Dle Nakonečného (1997) však slovo emoce pochází z latinského slova motio, které značí pohyb a zahrnuje i fyziologickou reakci. Podle mínění většiny psychologů se emoce skládají ze tří vzájemně propojených složek, kterými jsou subjektivní emocionální prožitky, vnější expresivní chování a jejich fyziologické koreláty. Emoce hrají významnou roli v našem životě, zakoušíme je jako odchylky od klidného toku prožívání (který rovněž není citově zcela neutrální). Emocionální prožitky označujeme jako ''city'',respektive ''pocity''. <ref>PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3</ref> Emoce můžeme dále dělit na [[primární emoce]] (biologicky adaptivní, biologicky maladaptivní), sekundární a instrumentální. Každá emoce má svůj protiklad. Například radost – smutek, odvaha – strach, nadšení – lhostejnost, úcta – pohrdání atd. Zvláštní formu emocí představují nálady vyjadřující určité emoční ladění od příjemného (klidný, spokojený, šťastný, veselý, povznesený) až po nepříjemné (napjatý, nespokojený, smutný, mrzutý, poražený).

==Sekundární emoce==
Jsou reakcí na myšlenky a pocity. Získáváme je věkem a zkušenostmi. Na rozdíl od primárních emocí nejsou vrozené. Novorozenec vykazuje po narození nejprve pocity libosti a nelibosti, ke kterým se později přidává pocit strachu a vzteku. Sekundární emoce se u člověka rozvíjí až několik měsíců po narození. Vznikají pomaleji, jsou vytvářeny především volním zhodnocením situace, např. lítost, hrdost, vina a stud. Můžeme je do značné míry ovlivňovat myšlením. Sekundární emoce jsou odvozovány z primárních míšením, což se děje zejména v situaci, která je neurčitá (v takovém případě se ostatně hovoří o „smíšených pocitech“, jako jsou např. rozpaky). Sekundární emoce jsou také na rozdíl od primárních založeny na emoční zkušenosti a je možno mezi ně počítat např. obdiv, úctu, pohrdání, závist apod. (srov. Stuchlíková, 2002; Nakonečný, 2000). Dalším rozdílem mezi sekundárními a primárními emocemi je, že sekundární emoce vznikají pomaleji a jsou vytvářeny především volním zhodnocením situace, například lítost, vina, hrdost, nebo stud. Sekundární emoce můžeme tedy do značné míry ovlivňovat myšlením. Na vytváření těchto emocí má také vliv prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá.

==Rozdělení dle McDougalla==
McDougall dělí sekundární emoce na komplexní a odvozené. Komplexní sekundární emoce vznikají spojením dvou a více primárních emocí. Například smíšením primárních emocí očekávání a radosti vzniká smíšená emoce optimismus. Odvozené sekundární emoce vznikají v situaci, kdy člověk vnímá úspěch či neúspěch svého chování. Patří k nim radost, starost, beznadějnost, důvěra, úzkost, naděje, zklamání, pochybování, soucit a lítost.
Jako zvláštní druh emocí pojímal McDougell lásku a nenávist.

==Dyády==
Míšením primárních emocí vznikají dyády, resp. triády emocí jako jednotný komplex emočního zážitku. Takovou dyádu představuje např. stud, který je smíšeninou strachu a hnusu ze sebe sama. Plutchik toto smíšení ilustruje na schématu kruhového uspořádání primárních emocí. Kromě primárních dyád rozlišuje však ještě další smíšeniny, sekundární a terciální dyády. Sekundární dyády: radost+překvapení=potěšení, překvapení+starost=rozpaky, starost+očekávání=pesimismus. Terciální dyády: hněv+překvapení=pohoršení, očekávání+akceptování=fatalismus, radost+strach=vina [http://ei.czechian.net/webs/emoce/plutchik.php]

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

* PLHÁKOVÁ, Alena. "Učebnice obecné psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České Republiky, 2004. ISBN 80-200-1387-3

* NAKONEČNÝ, Mila. "Lexikon psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Vodnář, 1995. ISBN 80-85255-74-X

* NAKONEČNÝ, Mila. "Úvod do studia psychologie". Vydání 1., Praha: Nakladatelství Akademie věd České republiky, 2003. ISBN 80-200-0993-0

[[Kategorie:Sociální komunikace]]

Primární emoce

2013-08-16T13:01:18Z

JanaLanova:

<blockquote> </blockquote>
'''Autor: '''Michaela Horáková

'''Klíčová slova: '''primární emoce, emoce, psychologie

'''Synonyma: '''základní emoce, nižší emoce, vrozené emoce

'''Související pojmy:'''

 ''nadřazené'''''– '''emoce, afektivní jevy, emoční epizody

 ''podřazené'''''- '''strach, úzkost, hněv (zlost), radost, smutek, odpor, překvapení

== '''Emoce''' ==

Emoce nás doprovází v každodenním životě a spojujeme si je s city, náladami, afekty apod. Slovo emoce pochází z latinského slova „motio“, což znamená pohyb. Definice pojmu emoce je ale velmi problematická, protože o přesném významu se psychologové i filozofové přou již déle než sto let. Proto v různých slovnících narazíme na různé pojmy. Namátkou jsem vybrala pár příkladů:

1. Emoce vyjadřují subjektivní stav k předmětům a jevům objektivní reality i k sobě samému, který je prožíván v široké škále od významně kladných, přes neutrální, až k výrazně záporným pocitům; provázejí veškeré lidské chování a činnost.<ref>GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 16 s. ISBN 80-716-8683-2.</ref>

2. Emoce jsou velmi komplexní jevy, jejichž charakteristickým rysem je jejich velká citlivost a proměnlivost. <ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 11 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref>

3. Komplexní citový stav doprovázený charakteristickými motorickými a žlázovými aktivitami; afektivní stav, který je důsledkem překážky nebo oddálení instinktivní akce; dezorganizovaná odpověď organismu. <ref>NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 8 s. ISBN 80-200-0763-6.</ref>

Existuje různé dělení emocí např. podle intenzity trvání anebo na emoce základní (primární) a odvozené ([[Sekundární emoce|sekundární]]).

 

== '''Primární emoce''' ==

Podle odborníků se mezi primární emoce ředí ty, které jsou základní. Z nich jsou pak odvozeny emoce sekundární (komplexní, vyšší nebo sociální). Primární emoce jsou pravděpodobně vrození a všeobecné (každý člověk, ať žije v jakékoliv části světa, je prožívá a vyjadřuje stejně). Primární emoce většinou vznikají jako odezvy na určité životně důležité situace. Oproti tomu sekundární vznikají jako reakce na vývoj společnosti a kultury. Mezi primární emoce patří city, které se váží k našemu organismu (např. hlad, bolest...). A dále city, které jsou spojené s okamžitými změnami v našem prostředí (např. radost, smutek, strach, hněv...). Někde mezi primárními a sekundárními by se měly řadit city spojené se vztahy k lidem i předmětům (kladné i záporné). 

Jedním z prvních, kdo definoval základní emoce, byl J. B. Watson, který předpokládal, že lidé mají tři vrozené emoce-strach, zuřivost a potěšení.<ref>STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 49 s. ISBN 80-717-8553-9.</ref> Naproti tomu Tomkins dospěl k závěru, že existuje devět primárních emocí – zájem, radost, překvapení, úzkost, zahanbení, strach, hněv, hnus a odpor. Dalšími teoretiky byli Cannon, Ekman, Oatley, Buck a nebo Pluthik. Každá z teorií byla do velké míry ovlivněna empirickou podstatou.

== '''Pojetí primárních emocí podle P. Ekmana a W. Friesena''' ==

Tito dva vědci (P. Ekman a W. Friesen) v základu navázali na Darvinovu práci „Výraz emocí u člověka a zvířat“, na které postavil svou teorii i Tomkins. Tito psychologové zkoumaly členy izolovaného kmene Fori, který žije v oblasti Nové Guinei. Ekmen s Friesenem chtěli zjistit, zda jsou členové kmene schopni určit výraz emocí u obyvatel vyspělých zemí stejně dobře jako mezi sebou. Podle fotografií měli rozpoznávat emoce. Ten samý pokus později vyzkoušeli př. v Japonsku, USA, Brazílii, Chile… Na konec dle svých výzkumů vyčlenili, tyto primární emoce: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení.<ref>PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 396 s. ISBN 978-802-0014-993.</ref>

== Citace a poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==

*GILLERNOVÁ, Ilona. Slovník základních pojmů z psychologie. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2000, 79 s. ISBN 80-716-8683-2.
*NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 335 s. ISBN 80-200-0763-6.
*NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vyd. Praha: Vodnář, 1995, 397 s. ISBN 80-852-5574-X.
*PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 472 s. ISBN 978-802-0014-993.
*STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 227 s. ISBN 80-717-8553-9.

[[Kategorie:Sociální komunikace]]

Neurotransmiter

2013-08-16T13:00:40Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' mozek, komunikace neuronů, přenos signálu

'''Synonyma:''' neuromediátor, neuropřenašeč, nervový přenašeč

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - neuropsychologie, neurofyziologie, neurochemie, neuron </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

== Vymezení pojmu ==
'''Neurotransmiter''' (též neuromediátor nebo nervový přenašeč) je chemická látka uvolňovaná z nervového zakončení na [[synapse|synapsi]] [[neuron|neuronu]]. Slouží k přenosu impulsu přes synaptickou štěrbinu a k šíření podráždění nebo vyvolání určitě reakce, jako je například stah svalu. <ref> Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3 </ref>

Aby mohla být chemická látka neurotransmiterem, musí splňovat tato kritéria:
* být syntetizována neuronem,
* být v neuronu v dostatečném množství pro přenos,
* je-li v odpovídajícím množství podána exogenně, má stejný účinek jako endogenně syntetizovaný přenašeč,
* k jejímu odstranění ze synaptické štěrbiny je vytvořen specifický mechanismus. <ref name="Kine"> DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1648-0. S. 27. </ref>

== Funkce neurotransmiterů ==
Neurotransmitery slouží jako přenašeče signálu mezi [[neuron|neurony]]. Přenos signálu nastane, jakmile axonální zakončení jednoho neuronu uvolní do synaptické štěrbiny jeden nebo více druhů přenašečů, které slouží jako přenašeče [[informace]] přes synaptickou štěrbinu na dendrity následného neuronu.

Komunikace neuronů mezi sebou pomocí neurotransmiterů probíhá zjednodušeně následujícím způsobem:
„[[Neuron]] A“ uvolní ze svých axonálních zakončení nervový přenašeč, který projde synaptickou štěrbinou a dosáhne dendritu nebo somatu dalšího neuronu, „neuronu B“. Dendrity neuronu B jsou nervovým přenašečem stimulovány do okamžiku v němž neuron B dosáhne svého excitačního prahu, kdy začne jeho axonem putovat akční potenciál. Jakmile akční potenciál neuronu B dosáhne jeho axonálního zakončení, uvolní neuron B svůj nervový přenašeč do synaptické štěrbiny dalšího neuronu. <ref name="Kog"> STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-376-5. S. 52-55. </ref>

== Rozdělení ==
V současnosti je známo více než 50 druhů neurotransmiterů. Lze je rozdělit do těchto tří skupin chemických látek:
* '''[[Monoaminy|Monoaminové]] neurotransmitery''' – jsou enzymaticky syntetizovány nervovým systémem z příslušných aminokyselin v potravě.
* '''[[Aminokyseliny|Aminokyselinové]] neurotransmitery''' – získávané přímo, bez syntézy, z aminokyselin, jež jsou součástí potravy.
* '''[[Neuropeptidy]]''' - jsou peptidové řetězce. <ref name="Kog"/>

Z funkčního hlediska, tj podle působení neurotransmiterů na synaptický přenos lze rozlišit:
* '''excitační přenašeče''' a
* '''inhibiční přenašeče'''. <ref name="Kine"/>

Některé typy neurotransmiterů však mohou mít obojí efekt - podle situace na cílové struktuře.

== Nejznámější neurotransmitery ==
K nejznámějším neurotransmiterům patří:

'''Dopamin''' – hraje úlohu především v kontrole pohybů, motivaci, a libosti. Má vliv na kognitivní funkce jako je pozornost a učení a jeho nedostatek vede ke snížení koncentrace a Parkinsonově nemoci. Nadbytek dopaminu má naopak za následek schizofrenii.

'''Adrenalin a noradrenalin''' – ovlivňuje impulzivitu, pozornost a bdělost. Má velký vliv na lidské nálady. Řadí se mezi stresové hormony a působí na sympatický nervový systém.

'''Serotin''' – hraje úlohu především v regulaci emotivity, úzkosti a impulzivity. Ovlivňuje spánek, snění a proměny nálady. Jeho nedostatek má za následek depresi.

'''GABA (kyselina gamaaminomáselná)''' – ovlivňuje především učení a paměť. Jedná se o hlavní inhibiční neurotransmiter.

'''Glutamát''' – ovlivňuje především kognitivní funkce, učení a paměť. Nedostatek glutamátu vede k řadě negativních příznaků. Jedná se o hlavní excitační neurotransmiter. <ref> PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1460-4. S. 300. </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3

DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 978-80-247-1648-0.

STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 632 s. ISBN 80-7178-376-5.

PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 416 s. ISBN 80-247-1460-4.

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Neuron

2013-08-16T13:00:31Z

JanaLanova:

[[Soubor:Neuron_popis_cz.png|thumb|right|500px|Schéma neuronu Zdroj: [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Complete_neuron_cell_diagram_without_text.svg Wikimedia], česky popsal autor hesla]]

'''Autor:''' Jakub Fryš 
'''Klíčová slova:''' CNS, [[informace]], lidský mozek, myšlení

'''Synonyma:''' nervová buňka

'''Související pojmy:'''
<blockquote>''nadřazené'' - buněčná biologie, histologie CNS, neurochemie, neurofyziologie, neuropsychologie, neurověda</blockquote>
<blockquote>''podřazené'' - axon, dendrit, neuroglie, [[neurotransmiter]], [[synapse]]</blockquote>

== Vymezení pojmu a funkce ==

Nervová buňka ('''neuron''') je funkční anatomická jednotka nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Purkyn%C4%9B Janem Evangelistou Purkyně]. Její funkci popsal španělský lékař a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Santiago_Ram%C3%B3n_y_Cajal Santiago Cajal]. 

Neuron generuje a vede bioelektrické změny z vnitřního i vnějšího prostředí prostřednictvím nervových impulsů (akční potenciál). Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Neurotransmiter neurotransmiterů]. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme [[synapse]].<ref>Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. ''Neuroanatomy: basic and clinical''. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.</ref> K počtu synapsí Švandová uvádí: "... jeden neuron je vybaven v průměru 7 000 synaptickými spojeními s dalšími neurony. Tříleté dítě má asi 1015 synapsí. Tento počet klesá s věkem a u dospělého člověka je odhadován na 1014 až 5×1014 synapsí."<ref>ŠVANDOVÁ, Ivana. Přednáška 2: Morfologie neuronu (dendrity a axon, synapse), synaptický přenos (skladování, výlev a zpětné vychytávání neuropřenašečů), neuropřenašečové systémy v mozku. In: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyziologie živočichů [online]. 20.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/fyziol/odd_neuro/neurochem_2.pdf</ref> Mediátor (neurotransmiter) způsobí v synaptické štěrbině podráždění druhého neuronu. Takto se akční potenciál šíří dále. 

Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).<ref>LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. ''Lékařská fyziologie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.</ref> Nervová síť lidského těla je tvořena deseti až sto miliardami neuronů.<ref>V každém zdroji lze nalézt jiné číslo. Nejčastěji se však blíží k horní hranici (Hartl, Kulišťák, McCracken, Švandová). Kolem 15-16 miliard neuronů obsahuje šedá kůra mozková, zbytek se nachází v mozečku a ostatních částech těla.</ref>

== Struktura nervové buňky ==

[[Soubor:Neuron_priklad2.jpg|thumb|right|250px|Hustá dendritická síť neuronu [http://www.flickr.com/photos/amattox Ilustrace CC-BY-NC 2.0: Anthony Mattox]]]

Nervová buňka se skládá z těla a výběžků, viz [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Neuron_popis_cz.png schéma neuronu].

=== Tělo neuronu ===
Neuronové tělo (soma nebo také perikaryon, neurocyt) je největší částí buňky. Jeho velikost se pohybuje v řádu jednotek až stovek mikrometrů. Má nepravidelný oválný tvar. Výplň tvoří neuroplazma. Obsahuje jádro a jadérko kulových tvarů. Celé tělo ohraničuje plazmatická membrána. Spoj těla a axonu označujeme jako axonový hrbolek. V těle i výběžcích je velký počet mitochondrií.

=== Neuronální výběžky ===
Integrální součástí neuronu jsou dva různé druhy výběžků: Dendrity a axony.

==== Dendrity ====
Dendrit je dostředivý výběžek, slouží k příjmu vstupních informací. Tvoří receptivní segment neuronu. Jedna nervová buňka má obvykle větší počet dendritů. Dendrity jsou kratší a velmi bohatě větvené, viz [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Neuron_priklad2.jpg obrázek dendritické sítě]. Na povrchu mají zakončení v podobě dendritických trnů.<ref>Počet dendritických trnů se liší podle vzdálenosti od somatu a dle síly dendritické větve. Jejich funkcí je podle Langmeiera "modulace postsynaptického potenciálu" při přechodu ze synapse na dendrit.</ref> Liší se velikostí, tvarem, počtem dendritických trnů, hustotou a délkou větvení v kortexu.

==== Axon ====
Axon (neurit) je odstředivý výběžek, slouží k vedení akčního potenciálu na další buňky a k transportu látek. Místo odstupu axonu od těla nazýváme axonový hrbolek, který je důležitý pro vznik vzruchu. Čím je axon silnější, tím rychleji se akční potenciál přenáší. Kromě začátku je axon celý obalen myelinovou pochvou, jenž se na přenosu vzruchu také významně podílí. Axon odstupuje z těla dále než jakákoliv dendritická větev. Jeho délka je od několika tisícin milimetru (mozek) až po více než metr (spojení míchy a svalů končetin).<ref>Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. ''Psychologický slovník''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.</ref> Po celé délce je přerušován tzv. Ranvierovými zářezy.

== Druhy neuronů ==
[[Soubor:Neuron_priklad1.jpg|thumb|right|250px|Neurony [http://www.flickr.com/photos/juliendn Ilustrace CC-BY-NC-SA 2.0: juliendn]]]

Rozlišujeme více než 60 druhů různých nervových buněk, lišících se od sebe velikostí a vzhledem.<ref>Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. ''Psychologický slovník''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352-353. ISBN 80-7178-303-X.</ref>

==== Dle délky výběžků ====
* principální (projekční) - propojují vzdálené oblasti nervové soustavy
* interneurony (neurony lokálních okruhů) - propojují blízké lokální oblasti

==== Dle počtu výběžků vystupujících z těla (morfologické dělení) ====
* unipolární - dendrit i axon vystupuje ze stejného výběžku
* bipolární - axon a jeden dendrit odstupují z protějších částí těla
* multipolární - více než dva dendrity, lze je dále dělit

==== Dle funkce ====
* asociativní - převod impulzů z jednoho neuronu na druhý
* autonomní - vede vzruch z CNS do orgánů
* excitační - nutí jiný aktivní neuron pracovat rychleji
* inaktivní - "vypnutý stav" po impulzu (tisíciny vteřiny)
* inhibiční - snižuje frekvenci práce jiného neuronu nebo ho nutí úplně ustat v činnosti
* motorický - přenáší signál z CNS na kosterní svaly a žlázy
* senzitivní - vede vzruch z receptoru do CNS

== Videa ==
[http://www.khanacademy.org/science/biology/human-biology/v/anatomy-of-a-neuron?v=ob5U8zPbAX4 Anatomy of a Neuron] 
[http://www.youtube.com/watch?v=c5cab4hgmoE Neurons: How they work]

== Citace a poznámky ==

<references />

== Použitá literatura a zdroje ==

Anatomy of a Neuron: Introduction to the neuron and its anatomy. KHAN ACADEMY. ''Khan Academy'' [online]. 11.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: https://www.khanacademy.org/science/biology/human-biology/v/anatomy-of-a-neuron?v=ob5U8zPbAX4 

Nervová soustava. MCCRACKEN, Thomas. ''Nový atlas anatomie člověka''. 1. vyd. Praha: Columbus, 2002, s. 90. ISBN 80-7249-014-1.

Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. ''Psychologický slovník''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352-353. ISBN 80-7178-303-X.

Neuron. KULIŠŤÁK, Petr. ''Neuropsychologie''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, s. 49-50. ISBN 80-7178-554-7.

Neurons: How they work. In: ''Youtube'' [online]. 25.05.2007 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=c5cab4hgmoE

Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. ''Neuroanatomy: basic and clinical''. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.

Neurony, základní stavební kameny nervové soustavy. NOLEN-HOEKSEMA, Susan et al. ''Psychologie Atkinsonové a Hilgarda''. Vyd. 3., přeprac. Překl. Hana Antonínová. Praha: Portál, 2012, s. 56-60. ISBN 978-80-262-0083-3.

KANDEL, Eric. R. Nerve Cells and Behaviour. KANDEL, Eric R., James H. SCHWARTZ a Thomas M. JESSELL. ''Principles of neural science''. 3rd ed. Norwalk, Conn.: Appleton, 1991, s. 18-22. ISBN 0-8385-80-34-3.

LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. ''Lékařská fyziologie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.

LANGMEIER, Miloš a Stanislav TROJAN. Neuron. TROJAN, Stanislav. ''Lékařská fyziologie''. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada-Avicenum, 1999, s. 41-44. ISBN 80-7169-788-5.

ŠVANDOVÁ, Ivana. Přednáška 2: Morfologie neuronu (dendrity a axon, synapse), synaptický přenos (skladování, výlev a zpětné vychytávání neuropřenašečů), neuropřenašečové systémy v mozku. In: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyziologie živočichů [online]. 20.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/fyziol/odd_neuro/neurochem_2.pdf

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Hilbertův program

2013-08-16T12:58:49Z

JanaLanova:

'''Autor''': Lenka Machátová

'''Klíčová slova''': Hilbertův program, matematika, věty o neúplnosti, Kurt Gödel

'''Synonyma''': ---

'''Související pojmy''':

''nadřazené'' - věda

''podřazené'' -

== David Hilbert ==

David Hilbert se narodil 23. ledna 1862 v dnešním Znamensku ve Východním Prusku a ve světě vynikl jako jeden z nejvlivnějších matematiků devatenáctého a dvacátého století. Objevil a vyvinul širokou škálu základních myšlenek v mnoha oblastech matematiky. Mimo jiné také formuloval teorii Hilbertových prostorů, což je jeden ze základních pojmů funkcionální analýzy. Poté, co vystudoval gymnázium, začal studovat na univerzitě v Königsbergu, kde následně roku 1885 získal doktorát. Rok na to se na této univerzitě stal soukromým docentem, v následujících letech pak nejen profesorem, ale dokonce vedoucím katedry. V roce 1925 onemocněl a i přes to, že se po čase uzdravil, k tvořivé práci už se nevrátil. Zemřel 14. února 1943 v německém Göttingenu.<ref name="reid">REID, Constance. Hilbert. </ref>

== Historie ==

Názvem Hilbertův program je označována snaha Davida Hilberta formalizovat matematiku na úroveň jednoduchých tvrzení, ze kterých by se následně daly dokázat všechny matematické věty. Počátky tohoto pojmu najdeme na začátku dvacátého století. Tehdy se Hilbert začal soustavně zabývat prací v oblasti základů matematiky. To zapříčinilo, že se ve městě Göttingen kolem něj shromáždila skupina logiků. Dalo by se říci, že právě Hilbertův program byl jejich vědecko-výzkumným záměrem, ideové kořeny však musíme hledat o mnoho let dříve. Za klíčové momenty ve vývoji této metody je považováno již Aristotelovo dílo Druhé analytiky a Leibnizovy Reformy věd. Obě tato díla se zabývají představou, že jakékoli lidské poznání lze uspořádat do systému s relativně malým počtem výchozích tvrzení, která jsou brána jako pravdivá a nedokazují se, ale naopak jsou z nich dokazována všechna ostatní tvrzení. To se děje pomocí malého počtu pravidel zachovávajících pravdivost.

== Hilbertův program ==

Hilbertův program lze shrnout do dvou bodů. Prvním bylo najít konečný systém tvrzení, ze kterého bychom byli schopni odvodit kompletní matematiku, druhým pak dokázat bezespornost tohoto systému tvrzení. Cílem tohoto programu bylo tedy zjednodušit složité matematické teorie na jednoduché formální systémy, které by se měly pak dále redukovat na jednoduchou aritmetiku a dokázat tak její úplnost. V prvním bodě programu vlastně můžeme najít důkaz úplnosti zvoleného systému tvrzení. Druhým bodem měla být zaručena pravdivost tvrzení, respektive celého systému matematiky, na což se soustředila hlavní pozornost. Tato bezespornost neměla být dokázána ponořením do jiné teorie (jako tomu bylo doposud s důkazy toho druhu), ale přímo ze samotných tvrzení tohoto systému, a to tak, že se srozumitelnými prostředky ukáže, že z tvrzení tohoto systému nelze odvodit spor. Jedním z cílů tudíž také bylo, aby důkaz nebyl relativní, ale přímý. Hilbert svoji myšlenky veřejně vyhlásil ve dvacátých letech dvacátého století, ale již několik let na to v roce 1931 přišel Kurt Gödel se svými větami o neúplnosti (známé jako První a Druhá věta o neúplnosti), jimiž dokázal, že pomocí aritmetiky nelze dokázat bezespornost a úplnost aritmetiky jako takové, a že jakákoliv teorie, kterou bychom mohli popsat všechny matematické pravdy, nemůže dokázat svou vlastní bezespornost a úplnost.<ref name="NazevPoznamky">NAGEL, Ernest, James Roy NEWMAN a Douglas R HOFSTADTER. Gödelův důkaz. </ref> Z toho tedy vyplývá, že Hilbertův program je neuskutečnitelný. Krátce po přijetí Gödelových výsledků (a na základě Gödelovy rady) Hilbert svůj program redukuje na program důkazů poměrné bezespornost. Matematika již nehledá přímé důkazy pro bezespornost, ale stejně jako tomu bylo dřív, hledá důkazy relativní. To znamená, že bezespornost systému se opět dokazuje ponořením daného systému do systému jiného.

== Poznámky a citace ==

<references />

== Použitá literatura ==

NAGEL, Ernest, James Roy NEWMAN a Douglas R. HOFSTADTER. ''Gödelův důkaz''. Vyd. 1. brož. Brno: VUTIUM, 2006, xxiii, 126 s. ISBN 80-214-3174-1.

REID, Constance. ''Hilbert''. Vyd. 2., Springer, 1996, 228 s. ISBN 0387946748

DOSTÁLOVÁ Ludmila. Hilbertův program: proměna matematické praxe před a po Gödelových větách o neúplnosti. In: Jindřich Bečvář (editor); Martina Bečvářová (author): Mathematics throughout the ages. VI.(Czech), 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupný z WWW: <[http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/401734/DejinyMat_45-2010-1_9.pdf http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/401734/DejinyMat_45-2010-1_9.pdf] >.

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Grafém

2013-08-16T12:58:34Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Michaela Kouřilová

'''Klíčová slova:''' lingvistika, pravopis

'''Synonyma:''' písmeno

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - pravopis, lingvistika</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Pojem grafém pochází z řečtiny a označuje grafický nebo písemný znak. V základním významu se pak používá pro označení nejmenší, dále už nedělitelné jednotky psaného jazyka. Je to základní strukturní jednotka. Běžně zastupuje jeden foném, ale může také označovat další znaky, jako jsou na příklad číslice, interpunkční znaménka nebo i piktogramy.

Oblastí, která upravuje reprezentaci fonémů v písmu, je pravopis, neboli ortografie. Soubor jeho pravidel se liší podle jazyků. Většina jazyků světových a všechny jazyky evropské užívají hláskové písmo, v němž se často uplatňuje pravopis fonetický (lépe fonologický). Ten je založen na principu, že jedné hlásce odpovídá pouze jeden grafém a naopak - uplatňuje se např. v srbštině, chorvatštině, běloruštině nebo finštině. V češtině se využívá také, ale je doplněn principem morfologickým a historickým. Ten najedeme ještě ve větší míře v němčině, francouzštině a nejvíc v angličtině.<ref>BACHMANNOVÁ, Jarmila, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. ISBN 807106484x. S. 337</ref>

==Vývoj českého pravopisu==
Český pravopis prošel mnoha úpravami, než se ustálil v současné podobě. Od tzv. primitivního pravopisu, kde jeden grafém mohl představovat i několik fonémů (např. písmeno ''c'' mohlo být čteno jako ''c'', ''č'' i ''k''), přes dva typy pravopisu spřežkového (hláska, která nemá speciální znak, se zapisuje pomocí kombinace dvou nebo i tří grafémů - např. ''rs'' za ''ř'', ''ss'' za ''s'' nebo ''š''), který se dnes používá v polštině. Dále následovaly změny způsobené reformou Jana Husa, zavedení tzv. diakritického pravopisu, kde byly spřežky nahrazeny písmeny s diakritickými znaménky, tečkou či čárkou (''ċ'' za ''č'', ''ż'' za ''ž'' a čárkou se označovala délka, což se zachovalo do dnes). V 16. století následoval pravopis bratrský, který sjednotil pravopisný úzus a místo teček se nad písmeny začaly objevovat háčky. Další změny byly, že se např. začala označovat kvantita u kroužkem, vzniklo tedy ''ů'' nebo se ''š'' z typografických důvodů i nadále psalo spřežkou ''ʃʃ''. V 19. století ještě následovaly tři obrozenecké reformy, které ale řešily spíše už dílčí problémy pravopisu.

==Vokalické grafémy==
Vokalické fonémy /a/, /e/, /i/, /o/, /u/, /á/, /é/, /í/, /ó/, /ú/ jsou v písmu realizovány pomocí 14 grafémů. Kromě základních podob existují také podoby pro krátké a dlouhé /i/ po pravopisně tvrdých a obojetných souhláskách, tedy ''y'' a ''ý''. Z historických důvodů se foném /ú/ uvnitř českých slov a v koncovkách píše jako ''ů''. Dalším českým specifikem je písmeno ''ě'', které spolu s předcházející souhláskou zní buď /j/+/e/, ve slabikách ''bě'', ''pě'', ''vě'', ''fě'', nebo /ň/+/e/ ve tvaru ''mě''. Můžeme tedy shrnout, že písmena ''y'', ''ý'', ''ů'', ''ě'' označují v současné češtině už jen grafémy bez příslušné odlišující fonetické složky.<ref>GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 9788071069805. S. 28.</ref>

==Konsonantické grafémy==
Pro označení 21 pravých konsonantických fonémů slouží pouze 18 grafémů. Jedná se tedy o opačnou tendenci než u hlásek vokalických. Mezi českými písmeny se dochovala jediná spřežka, a to ''ch''. Nepoměr mezi počtem fonémů a grafému vzniká mimo jiné také díky okrajovým hláskám /ʒ/ a /ǯ/, které se graficky zaznamenávají pomocí písmen ''d''+''z'' a ''d''+''ž''. Na úplné periferii užívání pak stojí grafémy ''x'', ''q'', ''w''.<ref>GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 9788071069805. S. 33.</ref>

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

* BACHMANNOVÁ, Jarmila, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. ''Encyklopedický slovník češtiny''. Praha: Lidové noviny, 2002, 604 s. ISBN 807106484x.
* GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. ''Příruční mluvnice češtiny''. Vyd 2., opr. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 799 s. ISBN 9788071069805.
* ŠLOSAR, Dušan. ''Spisovný jazyk v dějinách české společnosti''. Vyd. 3., opr. a dopl. Brno: Host, 2009, 178 s. ISBN 9788072943111.

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Foném

2013-08-16T12:58:16Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Michal Kaláb

'''Klíčová slova:''' jazykověda, lingvistika, fonologie

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - fonologie, hláska, morfoném, Trubeckoj, fonologická transkripce</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - alofon, archifoném, komutační testy, fonologická opozice</blockquote>

==Vymezení pojmu==
Zvukovou stránkou jazyka se zabývají hned dvě [[lingvistika|jazykovědné]] disciplíny - [[fonetika]] a [[fonologie]], každá však z poněkud jiného úhlu pohledu. Za základní jednotkou [[fonologie]] je pak považován foném (kdežto základní jednotkou fonetiky je [[hláska]]), který je "''obecnou neznakovou jednotku, výchozí jednotku fonologického popisu na segmentální rovině; elementární zvukový segment, který je vymezen na základě své schopnosti diferencovat vyšší, znakové jednotky jazykového systému. (...) Foném nenese význam, ale svou přítomností umožňuje odlišit jednu významovou jednotku od druhé.''"<ref>KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana, eds. ''Encyklopedický slovník češtiny''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. s. 135. ISBN 80-7106-484-X. </ref> Jednoduše řečeno foném je taková nejmenší zvuková jednotka, jež je schopna v jazyce odlišit různé významové jednotky (tzn. různé lexikální jednotky i gramaticky různé tvary slov). Příkladem rozmanité realizace fonémů tak v českém jazyce může být: '''v'''ak, '''s'''ak, '''r'''ak, r'''e'''k, r'''o'''k, rok'''y''', rok'''u''', ro'''p'''u, ro'''t'''u atp. To, zda je či není jistý zvuk významotvorný, rozhoduje konkrétní užitý jazyk (jistá pravidla panují v češtině, jiná v němčině, zcela odlišná pak v japonštině apod.). Přestože samostatně stojící fonémy nenesou význam, vzájemným kombinováním a spojením do vyšších celků jej pomáhají tvořit dle zákonitostí daného jazyka.

V současné době spisovná [[čeština|čeština]] čítá na 39 fonémů (z toho 13 [[vokál|vokalických]] a 26 [[konsonant|konsonantických]])<ref>hodnoty převzaty z KRČMOVÁ, Marie. ''Fonetika a fonologie'' [online]. 2008 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/ch08s01s01.html>. </ref>, avšak Krčmová<ref>KRČMOVÁ, Marie. ''Fonetika a fonologie'' [online]. 2008 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/ch08s01s01.html>. </ref> sama naznačuje, že přesné číselné vyjádření je velmi diskutabilní, obecně přijímán je tak počet 36 fonémů. Jejich množství je dáno charakterem domácí slovní zásoby, nepatří sem slova přejatá (vykazují stopy původního jazyka) a nespisovná (budeme-li chtít postihnout fonologii jiného útvaru, např. nářečí, musíme vybírat pouze jednotky z lexikálního inventáře tohoto nářečí).

==Alofon==
Jeden foném se však může realizovat více způsoby ([[fón|fóny]]). Varianty jednoho fonému pak nazýváme [[alofon|alofony]]. Za ilustrativní příklad dobře poslouží foném /''n''/ a jeho realizace (tedy [[alofon|alofony]]) /''n''/ ve slově /''lano''/ a /''ŋ''/ ve slově /''laŋko''/. Alofony lze rozdělit na:

* '''Základní alofony''' – takový alofon nese maximum rozlišovacích vlastností.

* '''Poziční alofony''' – působí na něj [[hláska|hláskové]] okolí (např. před retozubnou [[souhláska|souhláskou]] dojde k realizaci retozubného /ɱ/ ve slově /traɱvaj/). Změny způsobené hláskovým okolím jsou ve většině jazyků obligatorní (v češtině typicky [[asimilace znělosti]]).

* '''Fakultativní alofony''' – je dán stylovou diferenciací jazyka či vlivem [[nářečí|dialektu]] (ve slově /''plagát''/ je /''g''/ alofon /''k''/).

* '''Individuální alofony''' – souvisí s typickou výslovností konkrétního člověka.

==Vlastnosti fonémů==
Mezi dvojicemi fonémů můžeme pozorovat různé vztahy. Těch si všiml lingvista [[Nikolaj Sergejevič Trubeckoj]] a ve své knize ''Základy fonologie'' (1939) vymezil [[fonologické opozice|fonologických opozic]]. Tak lze sledovat, co mají tyto dvě jednotky společné a čím se naopak od sebe liší. Na základě toho klasifikujeme tři základní opozice: privativní, graduální a ekvipolentní.

* '''Privativní opozice''' – je takový případ, kdy u jednoho členu je diferenciační příznak přítomen, avšak u druhého nikoli. Příkladem toho je v českém jazyce opozice fonémů /''p''/ a /''b''/, kdy první člen má příznak znělosti, kdežto druhý neznělosti.

* '''Graduální opozice''' (též stupňovitá) – srovnávané fonémy se různí ve stupni vlastnosti, což lze v češtině kupříkladu pozorovat u krátkých a dlouhých [[vokál|samohlásek]].

* '''Ekvipolentní opozice''' (též rovnomocná) – jedná se o nejčastější typ opozice. Každý člen opozice má s ostatními rovnocenný vztah, avšak má i vlastní specifický příznak, jenž se u dalšího členu neobjevuje (např. opozice /''t''/ a /''s''/, kdy oba fonémy odlišuje způsob [[artikulace]], různé místo tvoření v případě /''ď''/ a /''d''/ apod.).

== Poznámky ==
<references/>

==Použitá literatura==

* KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana, eds. ''Encyklopedický slovník češtiny''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s. ISBN 80-7106-484-X.
* KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka. ''Příruční mluvnice češtiny''. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 799 s. ISBN 978-80-7106-980-5.
* KRČMOVÁ, Marie. ''Fonetika a fonologie'' [online]. 2008 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/index.html>.

[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

WikiKnihovna:Články z KiskWiki

2013-08-16T12:56:28Z

JanaLanova: typos

Tak tu máme přes 1000 článků naimportovaných z KiskWiki. Co se s nimi bude dít (?):

*Vymyslí se jednotný systém, jakým způsobem uvádět autory článků. V MediaWiki se klasicky uvádí v historii, nicméně je možné přijít i na jiný způsob, narvat do historie se mohou vždy
*Vymyslet formální strukturu článků
*Promazat spamy
*Předělat staré citace (typicky [4] a pak dole v kapitole poznámky opět [4]) do klasického formátu s aktivním odkazem
*Zakategorizovat články podle [[WikiKnihovna:Kategorizace]]. Kategorie už jsou vytvořeny. Stačí si tedy vybrat z [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Nekategorizovan%C3%A9_str%C3%A1nky] a kategorizovat :-) Jak? Přidejte <pre><nowiki>[[Kategorie:Název kategorie]]</nowiki></pre> na konec článku

== Rychlé odkazy ==
*[[Speciální:Importovat_stránky]] do WikiKnihovny
*[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Exportovat_str%C3%A1nky Exportovat stránky z KiskWiki]
*[http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Hlavn%C3%AD_strana KiskWiki]

[[Kategorie:WikiKnihovna|Články]]

365 projekt

2013-08-16T12:51:17Z

JanaLanova:

'''Autor:''' Irena Hodžová

'''Klíčová slova:''' 365 projekt, fotografické projekty, fotodokumentace, blogy, deníky

'''Synonyma:''' Projekt 365

'''Související pojmy:'''

:''nadřazené'' - projekty, on-line projekty

:''podřazené'' - fotodokumentace, blogy, on-line deníky

== Charakteristika ==

:''"Každý den jedna fotka, každý den jedna vzpomínka, každý den jeden okamžik... na celý život" <ref>Laskonka : projekt 365 [online]. 2008 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: <http://lasconka365.blogspot.com/2008/05/den-1.html>.</ref>''

Stále oblíbenější 365 projekt (či Projekt 365) je zaznamenávání každého dne po dobu jednoho roku. Ve většině případů se jedná o fotografování a následné sdílení fotografií na intenetu. Projekt je celkem náročný, protože je nutné mít s sebou fotoaparát prakticky na každém kroku. Na druhou stranu si díky každodenní dokumentaci můžete kdykoliv připomenout, co jste který den dělali, kde jste byli, co zajímavého jste viděli či co se vám přihodilo. Kromě toho se pravděpodobně i zdokonalíte v technice fotografování.

== Varianty projektu ==

Výstupem projektu ale nemusí být jen fotodokumentace.
Častou variantou je psaní deníku, který se prakticky neliší od klasického. Není třeba dlouhého textu, stačí krátce popsat, jak se vám den vydařil, co jste dělali, s kým jste se potkali, atd.

V rámci projektu mohou existovat další nesčetné modifikace, třeba denně vymyslet jeden verš, doporučit hudební skladbu atd. Pokud je pro vás každodenní fotografování či psaní nemožné, lze vyzkoušet například některou z následujících možností:
* každý týden vyfotit svůj vlastní portrét
* 52 procházek - jednou týdně s přáteli nebo sami foťte místa, akce - z různých úhlů, perspektiv, různými technikami a technologiemi
* 100 podivínů - fotografujte neznámé lidi - co nejvíce zvláštní a podivné
* projekt A-Z - foťte objekty (místa, věci) a řaďte je podle abecedy - A (avokádo), B (banán)...

== Vznik projektu ==

Autorem projektu je Taylor McKnight, který v lednu 2004 začal pořizovat snímek každého dne.
V krátké době zjistil, že ''"projekt nebude pouze upomínkou na celý rok, ale že mu také pomůže ujasnit si, co je v jeho životě důležité. ať už to byly jeho vztahy, kariéra, jeho smysl pro módu, zaznamenávání každého dne ve fotografii vytvořilo bohatou obrazovou historii jeho života... a navíc se stal lepším fotografem!"'' <ref>Photojojo Store [online]. 200? [cit. 2011-04-25]. Project 365: How to Take a Photo a Day and See Your Life in a Whole New Way. Dostupné z WWW: <http://content.photojojo.com/tutorials/project-365-take-a-photo-a-day>.</ref>

== Jak začít s 365 projektem? ==

* mějte stále u sebe fotoaparát. Berte si ho do školy, do práce, na nákupy, diskotéky, do restaurace. Zvykněte si na jeho neustálou přítomnost. Nikdy nevíte, kde na vás čeká něco neobvyklého. Vzhledem k tomu, že většina mobilních telefonů má i zabudovaný fotoaparát, tato podmínka je lehce splnitelná.
* založte si blog či online foto album a svoje fotografie či příběhy publikujte, sdílejte. Možností, je mnoho, například
* zkuste vyjádřit celý den jedinou fotografií, koho jste ten den potkali, co jste viděli, zažili, jaké nové jídlo jste ochutnali ...
* ke každé fotografii vytvořte popisek s vysvětlením či příběhem, co zachycuje. Často příběhy na fotografiích “vypráví” stylizovaná postavička nebo hračka. Můžete zapojit svoji fantazii.
* nepolevujte ve svém úsilí každodenního zachycování skutečnosti, i v případě, že si myslíte, že zrovna dnes se nastalo nic, co by stálo za to zachytit. Vyfoťte cokoliv. Řekněte o vašem zapojení do projektu přátelům. Povzbudí vás, když budete bez inspirace nebo vás každodenní fotografování omrzí.
* je dobré si svůj postup dobře naplánovat, fotografie zveřejňovat pravidelně s minimálními časovými odstupy

== Kde si založit vlastní projekt? ==
Tipy na některá on-line úložiště fotografií a blogy:

* [http://www.fotolog.com/ Fotolog.com]
:česky, účet zdarma, propojení s Facebookem
* [http://www.photoblog.com/ Photoblog.com ]
:částečně česky, on-line fotoalbum
* [http://www.blogger.com/ Blogger.com]
:česky, součást Google, nutná emailová adresa na Gmailu
* [http://picasa.com/ Pisasa.com]
:česky, součást Google, nutná emailová adresa na Gmailu
* [http://www.rajce.idnes.cz/ Rajče.cz]
:česky, neomezený prostor, online fotoalbum
* [http://flickr.com/ Flickr.com]
:anglicky, online uložiště fotografií,
* [http://posterous.com/ Posterous.com]
:anglicky, automatické sdílení na sociální sítě
* [http://tumblr.com/ Tumblr.com]
:anglicky, sdílení pomocí emailu či přes webové rozhraní

== Podpora ==

Čeští účastníci 365 projektu naleznou podporu na stránkách [http://www.projekt365.cz/ projekt365] . Zde jsou uvedené nejen ukázky českých i zahraničních projektů, ale hlavně rady, zajímavosti, rozhovory. Pokud se právě chystáte rozšířit řady účastníků projektu, jsou pro vás tyto stránky k nezaplacení.

== Ukázky 365 projektů ==

:[http://lasconka365.blogspot.com/2008/05/den-1.html Laskonka365.blogspot.com]
:[http://brisindel.blogspot.com/ Brisidel.blogspot.com]
:[http://365.sunamo.cz/ 365sunamo.cz]
:[http://snekac.posterous.com/tag/365 Snekac.posterous.com]
:[http://365.wikiped.cz/ 365.wikiped.cz]
:[http://365.stary-mrzout.cz/ 365.stary-mrzout.cz]
:[http://365.pawlik.in/ 365.pawlik.in]
:[http://electriccz365.posterous.com/ Elektriccz365.posterous.com]
:[http://rujna365.posterous.com/ Rujna365.posterous.com]
:[http://vyhnanci.denicek.eu/ Vyhnanci.denicek.eu]
:[http://365droid.sodae.cz/ 365droid.sodae.cz]
:[http://shaana.posterous.com/ Shaana.posterous.com]
:[http://365.strakamichal.com/ 365.strakamichal.com]
:[http://ofeliinrokknihomola.blogspot.com/ Ofeliinrokknihomola.blogspot.com]
:[http://parohac4.projekt365.cz/ Parohac4.projekt365.cz]
:[http://androweb.posterous.com/ Androweb.posterous.com]
:[http://kacatko365.posterous.com/ Kacatko365.posterous.com]
:[http://www.flickr.com/photos/gtmcknight/sets/1748359/show Flickr.com]
:[http://willtyer.blogspot.com/ Willtyer.blogspot.com]
:[http://www.youtube.com/user/MEINPROJEKT365 Meinprojekt365]
:[http://myproject365.posterous.com/ Myproject365.posterous.com]

== Poznámky ==
<references />

== Použitá literatura ==

*Photojojo Store [online]. 200? [cit. 2011-04-25]. Project 365: How to Take a Photo a Day and See Your Life in a Whole New Way. Dostupné z WWW: <http://content.photojojo.com/tutorials/project-365-take-a-photo-a-day>.

*Projekt365.cz : Přehled českých a zahraničních projektů 365 [online]. 200? [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: <http://projekt365.cz>.

*MCKNIGHT, Taylor. Project365 [online]. 2004 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: <http://gtmcknight.com/365/>.

*Laskonka : projekt 365 [online]. 2008 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: <http://lasconka365.blogspot.com/2008/05/den-1.html>.</ref>

[[Kategorie:Člověk a počítač]]

Kategorie:Člověk a počítač

2013-08-16T12:50:34Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Kategorie:Teorie informační vědy

[[Kategorie:Teorie informační vědy]]

Blended learning

2013-05-25T13:48:27Z

JanaLanova: /* Modely */

'''Autor''': Jana Lánová (382377)

'''Blended learning''' je specifická forma či proces vzdělávání, která kombinuje prezenční formu výuky s elektronickými a webovými aplikacemi (zejména s [[e-learning]]em) s cílem potlačit jejich nevýhody a dosáhnout synergie výhod plynoucích z obou přístupů.<ref name="duchek"/>. Poskytuje efektivní příležitosti k učení, který vyhovují vzdělávacím potřebám a stylům učení jednotlivců. Anglický termín se nepřekládá, českými ekvivalenty by mohly být kombinovaná výuka či smíšené učení.<ref name="prucha"/> Označuje se rovněž jako b-learning.<ref name="duchek"/>

== Definice ==

Podobně jako v případě e-learningu najdeme problém v definování samotného pojmu. Existuje velké množství autorských přístupů, vymezení ovlivňuje rychlý vývoj informačních a komunikačních technologií. Definice proto bývají nejednoznačné a mnohotvárné. Převažuje pojetí, kde dominantní roli hraje spojení ICT a tradiční výuky. Vyskytují se rovněž koncepce, kde technologie nepřevažují a důraz je kladen na kombinaci pedagogických přístupů ([[konstruktivismus]], [[behaviorismus]], [[kognitivismus]]), případně na propojování teorie s praxí.<ref name="duchek"/>

Blended learning vychází z filozofie, která je založená na tom, že učení je nepřetržitý, vyvíjející se komplexní fenomén.<ref name="vesela"/> Koncept předpokládá, že si člověk rád vybírá a kombinuje různá média, metody a způsoby získávání znalostí a dovedností.<ref>CARMAN, J.: Blended learning design – Five key ingredients [online], článek na webu firmy Agilant Learning, 2005. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.agilantlearning.com/pdf/Blended%20Learning%20Design.pdf, S. 2.</ref> Proces učení se posouvá od učitele k učícímu se a jeho motivaci. Blended learning se soustředí se na zvyšování motivace, osobní zainteresovanost, samořízení získávání vědomostí a schopností a spoluzodpovědnost učícího se za výsledky výuky. Učící se získává v tomto procesu hlavní roli, může tak svým přístupem výsledky učení ovlivnit jak pozitivně, tak negativně.<ref name="vesela"/>

Poskytuje flexibilitu, což umožňuje vytvořit takový edukační program, který nejlépe vyhovuje cílové skupině. Vytvoření funkční kombinace není jednoduché, je třeba vzít v potaz mnoho faktorů: cíl výuky, samotný učící se (jeho počáteční vědomosti, preferovaný styl učení, motivace atd.), obsah, finanční náročnost a dostupnou infrastrukturu.<ref name="vesela">VESELÁ, Katarína. Kombinované vzdělávanie - cesta alebo ciel?. In Média a vzdělávání 2008. Praha: Vysoká škola hotelová, 2008. ISBN 978-80-86578-85-9. s. 60-63.</ref>

Podle Badrula Khana blended learning poskytuje tyto možnosti (Tohoto rozvržení se drží i Singh a Reed, kteří jej nazývají 5 dimenzí blended learningu.<ref name="vesela"/>):

* kombinace učení online a offline
* kombinace učení se vlastními kroky a společného učení
* kombinace strukturovaného a nestrukturovaného učení
* kombinace všeobecného obsahu a obsahu vytvořeného podle potřeb učícího se
* kombinace učení se, praxe a podpůrných činnosti.<ref>KHAN, Badrul. E-learning. Nitra : Slovenská poľnohospodárska univerzita, 2006. 149 s. ISBN 8080696772.</ref>

== Základní principy ==

Základní principy blended learningu tvoří tzv. Khanova oktagonální struktura.

V centru se nachází blended learning, okraje osmiúhelníku tvoří základní principy:
* pedagogický - kombinace obsahu, potřeb a cílů vyučování, od nichž se odvíjí vyučovací metody tak, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivity.
* technologický - výběr prostředků a nástrojů, které by co nejlépe sloužily danému cíli. Technické vybavení i management.
* design rozhraní - faktory, které určují uživatelské rozhraní každého jednotlivého použitého prvku.
* hodnocení - nehodnotí se jen výkon jednotlivých učících se, ale i efektivita celého programu
* managementu - týká se registrace, notifikací, rozvrhu, infrastruktury, logistiky. Řídí všechny jednotlivé části a jejich kombinování.
* zdroje informací - řízení tvorby různých typů zdrojů (offline, online), jejich organizace a zpřístupnění. Za zdroje jsou považováni i učitelé (či tutoři).
* etický - rovné šance (např. přístup k materiálů se zdravotním postižením).
* institucionální - organizační, administrativní a akademické záležitosti, ale i podporované služby.<ref name="vesela"/>

== První generace blended learningu ==

Podle Shepherda je mezi veřejností nejvíce rozšířená definice, kde blended learning tvoří kombinace e-learningového samostudia a prezenčního vzdělávání ve třídách. Na počátky blended learningu můžete tedy pohlížet jako na další vývojový stupeň e-learningu.<ref>SHEPHERD, Clive. ''The blended learning cookbook''. 2. vyd. Londýn: Saffron Interactive, 2008. ISBN 9780954590475. S. 11</ref>

== Dnešní pojetí ==

Současné pojetí ovlivnily dvě události. První bylo splasknutí tzv. dotcom bubliny roku 2001, kdy došlo k mírné averzi vůči všemu poskytovanému přes internet. Druhou událostí byl vznik a rozvoj Webu 2.0 a jeho technologií (blogy, wiki, videa, podcasting, sociální sítě atd.). Toto pozitivně ovlivnilo vytvářející se blended learning, neboť technologie webu 2.0 přispěly k větší míře interaktivity, zlepšení komunikace se studujícími i mezi nimi navzájem. Napomohly rovněž neformálnímu, kontinuálními a komunitnímu vzdělávání.<ref name="duchek"/>

Současný blended learning podle Shepherda tvoří řešení, které kombinuje vzdělávací a rozvojové metody v rámci různých sociálních vzdělávacích kontextů (samostudium, individuální vzdělávání, skupinové vzdělávání) se záměrem zvýšit efektivitu vzdělávání. Může také kombinovat vzdělávací média, pomocí nichž je vzdělávací řešení zprostředkováváno (face to face, online, offline apod.), za účelem optimalizování hospodárnosti daného vzdělávacího řešení. Výběr kontextů, médií a jejich kombinování pro dané řešení je vždy tvořen v návaznosti na dílčí vzdělávací potřeba a charakteristiky účastníků, spolu se zohledněním jejich praktických omezení a možností využití.<ref>SHEPHERD, Clive. ''The blended learning cookbook''. 2. vyd. Londýn: Saffron Interactive, 2008. ISBN 9780954590475. S. 18</ref>

Podle Thorneové je současný blended learning elegantním řešením připravovaným na míru vzdělávacím a rozvojovým potřebám jedinců. Integruje inovativní a technologické výhody poskytované elektronickým vzděláváním spolu s možnostmi interakce a zapojení, které lze nalézt v tom nejlepším z tradičního vzdělávání.<ref>THORNE, K.: ''Blended learning – How to integrate online and traditional Learnig''. Londýn: Kogan Page Ltd., 2003. ISBN 0-7494-3901-7. S. 2.</ref>

== Modely ==

Kombinují se využití ICT a tradičních kurzů (workshopů, seminářů). Prezenční metody jsou různé, kombinace se synchronní či asynchronní výukou, online či offline probíhající elektronickou a mobilní výukou (e-learning, m-learning).<ref name="prucha">PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 294 s. ISBN 9788024739601. Heslo Blended learning, S. 47.</ref>

=== Skill/Attitude/Competency - driven modely ===
Toto dělení používá společnost NIIT, vytvořila jej Purnima Valiath. Rozlišuje 3 základní blendedd learningové modely:<ref>VALIATHAN, P.: ''Blended learning models'' [online], web ASTD. [cit. 2013-05-25]. Dostupné z http://www.astd.org/LC/2002/0802_valiathan.html.</ref>

* '''Skill-driven model''' se zaměřuje na rozvoj specifických znalostí a dovedností. Kombinuje samostudium a výuku s lektorem, který poskytuje zpětnou vazbu a další hodnocení učícímu se.
* '''Attitude-driven model''' se zaměřuje na specifické chování a postoje. Kombinuje tradiční výuku s online možnostmi kolaborativní spolupráce mezi vzdělávajícími se. Důraz je kladen na interakci a rozvíjení soft skills. Využívá se různých metod simulace reálných situací.
* '''Competency-driven model''' cílí na rozvoj pracovních kompetencí. Zaměřuje se na přenos tzv. tacitních znalostí, které lze zprostředkovávat pouze praxí. Mezi nejvyužívanější metody se řadí mentoring a e-mentoring, workshopy či diskuzní fóra.

=== Synchronní a asynchronní modely ===
Toto rozdělení odráží tradiční vnímání blended learningu jako propojení klasické výuky s využíváním e-learningu. Má tři základní modely:<ref>LANGMaster: ''Možnosti kombinace e-learningu s klasickou prezenční výukou'' [online], 2010. [cit. 2013-05-25]. Dostupné z http://www.langmaster.cz/lmcom/cz/web/cs-cz/pages/firmy/vydavatele/blended-learningsystem/kombinace-prezencni.aspx.</ref>

* Kombinace e-learningu s klasickou prezenční výukou
* Kombinace e-learningu s virtuální prezenční výukou
* Kombinace e-learningu s virtuální prezenční výukou doplněnou prezenční výukou

=== Alternativní a komplementární modely ===
Ryan Tracey blended learningové kurzy rozčlenil na základě možností doručení vzdělávacího řešení a podle možných voleb mezi nimi.

* '''Alternativní model''' spočívá v možnosti zvolit si jedinou alternativu. Příkladem může být volba, zda student bude na přednášce fyzicky přítomen či využije online přenosu.
* '''Komplementární model''' bere způsoby doručení vzdělávání jako komponenty, které spolu navzájem vytváření synergii, navzájem se ovlivňují a doplňují. Předpokladem plnohodnotného vzdělávacího efektu je využití většího počtu (případně všech) způsobů doručení.<ref>TRACEY, R.: The two faces of blended learning [online], 2010. [cit. 2013-05-25]. Dostupné z http://ryan2point0.wordpress.com/2010/03/02/the-two-faces-of-blended-learning/.</ref><ref name="duchek">DUCHEK, Pavel. Blended learning ve vzdělávání manažerů [online]. 2009 [cit. 2013-05-14]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, . Vedoucí práce Miloslava Hiršová. Dostupné z: http://theses.cz/id/2wc358/.</ref>

== Zavedení a využití ==

Využívá se například v podnikovém vzdělávání, avšak také i ve formálním vzdělávacím systému.<ref name="prucha"/> Pro zavedení blended learningu by se organizace měla rozhodnout, jestliže bude výhodnější než alternativy (e-learning, tradiční prezenční výuka). Blended learningový kurz by měl spotřebovávat méně zdrojů (lidských, peněžních či časových) nebo by jeho efektivita měla být vyšší než u dalších možností. Zda zavést či nezavést blended learning by podle Bersina měly rozhodovat tato kritéria:

* účel (distribuce informací široké škále studujících, rychlý přenos kritických informací, rozvíjení nových znalostí a dovedností a jejich certifikace
* kulturní cíle (např. podpora firemní kultrury - změny hodnot, postojů a chování zaměstnanců, budování vztahů mezi nimi)
* cílová skupina (počet studentů, jejich znalosti, vztah k ICT, motivace a časové možnosti)
* lidské zdroje (odborníci, kteří budou vytvářet blended learnigový kurz, spravovat jej a realizovat)
* rozpočet (náklady na vytvoření, realizaci, údržbu a podporu)
* čas (k vytvoření kurzu, zda bude jednorázový, opakovaný či dlouhodobý, časová náročnost pro studujícího - bude se učit v rámci pracovní doby nebo ve svém osobním volnu)
* vzdělávací obsah (úroveň odbornosti, míra interaktivity, aktuálnost obsahu)
* technologie (hardware, software, síťová infrastruktura)<ref>BERSIN, J.: ''The blended learning book: best practices, proven methodologies, and lessons learned.'' San Francisco: Pfeiffer, 2004. ISBN 0-7879-7296-7. S. 97-117.</ref>

== Vzdělávací metody ==

* instruktorem vedené vzdělávání
* webinář
* video konference
* kolaborativní systémy
* simulace
* výukový software (web, CD)
* rapid e-learning
* online/offline video
* pracovní sešity
* knihy<ref>BERSIN, J.: ''The blended learning book: best practices, proven methodologies, and lessons learned.'' San Francisco: Pfeiffer, 2004. ISBN 0-7879-7296-7. S. 296-298.</ref>

== Hodnocení ==

Pět základních kritérií, podle kterých se dá blended learningový kurz hodnotit ex-post:

* názor uživatelů
* získané vědomosti
* použití získaných znalostí v praxi
* splnění vzdělávacích cílů
* porovnání výsledků a vynaložených zdrojů

Kurz se dá však kontinuálně hodnotit již od samotného zavedení po celou dobu jeho trvání. Můžeme jej hodnotit podle počtu studujících, jejich aktivity, úspěšnosti dokončení a míru pokroku, spokojenost učících se, jejich výsledky a reálný dopad na pracovní výkon.<ref>ROSSETT, A. – FRAZEE, R.:'' Blended learning opportunities'' [online], výzkumná zpráva pro American
Management Association (AMA), 2006. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.amanet.org/training/articles/Blended-Learning-Opporunities-45.aspx. S. 20-21.</ref>

== Směřování ==

Blended learning pravděpodobně se bude dále šířit a rozvíjet obzvlášť vzhledem ke své tvárnosti a možnosti řešit individuální vzdělávací potřeby. Rozvoj budou ovlivňovat tyto tři oblasti: vývoj technologií ("chytrá" zařízení), demografické změny (nástup generace digital-born, větší fluktuace pracovní síly a nároky na udržení zaměstnanců) a proměna na pracovištích (posun od systému vzdělávání just-in-case k flexibilnějšímu just-in-time).<ref>SUMMERFIELD, B. – WICKMAN, L.: ''The future of learning'' [online]. Chief Learning Officer, 26. listopadu 2008. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clomedia.com/articles/view/the_future_of_learning/print:1.</ref> Podle Jaye Crosse pokud nedojde k implementaci blended learningu do neformálního vzdělávání, tak nemá co nabídnout.

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://edudemic.com/2013/05/how-and-why-teachers-should-get-started-with-blended-learning/ Infografika Blended learning and the Teaching Profession]

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Blended learning

2013-05-24T15:32:40Z

JanaLanova:

'''Autor''': Jana Lánová (382377)

'''Blended learning''' je specifická forma či proces vzdělávání, která kombinuje prezenční formu výuky s elektronickými a webovými aplikacemi (zejména s [[e-learning]]em) s cílem potlačit jejich nevýhody a dosáhnout synergie výhod plynoucích z obou přístupů.<ref name="duchek"/>. Poskytuje efektivní příležitosti k učení, který vyhovují vzdělávacím potřebám a stylům učení jednotlivců. Anglický termín se nepřekládá, českými ekvivalenty by mohly být kombinovaná výuka či smíšené učení.<ref name="prucha"/> Označuje se rovněž jako b-learning.<ref name="duchek"/>

== Definice ==

Podobně jako v případě e-learningu najdeme problém v definování samotného pojmu. Existuje velké množství autorských přístupů, vymezení ovlivňuje rychlý vývoj informačních a komunikačních technologií. Definice proto bývají nejednoznačné a mnohotvárné. Převažuje pojetí, kde dominantní roli hraje spojení ICT a tradiční výuky. Vyskytují se rovněž koncepce, kde technologie nepřevažují a důraz je kladen na kombinaci pedagogických přístupů ([[konstruktivismus]], [[behaviorismus]], [[kognitivismus]]), případně na propojování teorie s praxí.<ref name="duchek"/>

Blended learning vychází z filozofie, která je založená na tom, že učení je nepřetržitý, vyvíjející se komplexní fenomén.<ref name="vesela"/> Koncept předpokládá, že si člověk rád vybírá a kombinuje různá média, metody a způsoby získávání znalostí a dovedností.<ref>CARMAN, J.: Blended learning design – Five key ingredients [online], článek na webu firmy Agilant Learning, 2005. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.agilantlearning.com/pdf/Blended%20Learning%20Design.pdf, S. 2.</ref> Proces učení se posouvá od učitele k učícímu se a jeho motivaci. Blended learning se soustředí se na zvyšování motivace, osobní zainteresovanost, samořízení získávání vědomostí a schopností a spoluzodpovědnost učícího se za výsledky výuky. Učící se získává v tomto procesu hlavní roli, může tak svým přístupem výsledky učení ovlivnit jak pozitivně, tak negativně.<ref name="vesela"/>

Poskytuje flexibilitu, což umožňuje vytvořit takový edukační program, který nejlépe vyhovuje cílové skupině. Vytvoření funkční kombinace není jednoduché, je třeba vzít v potaz mnoho faktorů: cíl výuky, samotný učící se (jeho počáteční vědomosti, preferovaný styl učení, motivace atd.), obsah, finanční náročnost a dostupnou infrastrukturu.<ref name="vesela">VESELÁ, Katarína. Kombinované vzdělávanie - cesta alebo ciel?. In Média a vzdělávání 2008. Praha: Vysoká škola hotelová, 2008. ISBN 978-80-86578-85-9. s. 60-63.</ref>

Podle Badrula Khana blended learning poskytuje tyto možnosti (Tohoto rozvržení se drží i Singh a Reed, kteří jej nazývají 5 dimenzí blended learningu.<ref name="vesela"/>):

* kombinace učení online a offline
* kombinace učení se vlastními kroky a společného učení
* kombinace strukturovaného a nestrukturovaného učení
* kombinace všeobecného obsahu a obsahu vytvořeného podle potřeb učícího se
* kombinace učení se, praxe a podpůrných činnosti.<ref>KHAN, Badrul. E-learning. Nitra : Slovenská poľnohospodárska univerzita, 2006. 149 s. ISBN 8080696772.</ref>

== Základní principy ==

Základní principy blended learningu tvoří tzv. Khanova oktagonální struktura.

V centru se nachází blended learning, okraje osmiúhelníku tvoří základní principy:
* pedagogický - kombinace obsahu, potřeb a cílů vyučování, od nichž se odvíjí vyučovací metody tak, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivity.
* technologický - výběr prostředků a nástrojů, které by co nejlépe sloužily danému cíli. Technické vybavení i management.
* design rozhraní - faktory, které určují uživatelské rozhraní každého jednotlivého použitého prvku.
* hodnocení - nehodnotí se jen výkon jednotlivých učících se, ale i efektivita celého programu
* managementu - týká se registrace, notifikací, rozvrhu, infrastruktury, logistiky. Řídí všechny jednotlivé části a jejich kombinování.
* zdroje informací - řízení tvorby různých typů zdrojů (offline, online), jejich organizace a zpřístupnění. Za zdroje jsou považováni i učitelé (či tutoři).
* etický - rovné šance (např. přístup k materiálů se zdravotním postižením).
* institucionální - organizační, administrativní a akademické záležitosti, ale i podporované služby.<ref name="vesela"/>

== První generace blended learningu ==

Podle Shepherda je mezi veřejností nejvíce rozšířená definice, kde blended learning tvoří kombinace e-learningového samostudia a prezenčního vzdělávání ve třídách. Na počátky blended learningu můžete tedy pohlížet jako na další vývojový stupeň e-learningu.<ref>SHEPHERD, Clive. ''The blended learning cookbook''. 2. vyd. Londýn: Saffron Interactive, 2008. ISBN 9780954590475. S. 11</ref>

== Dnešní pojetí ==

Současné pojetí ovlivnily dvě události. První bylo splasknutí tzv. dotcom bubliny roku 2001, kdy došlo k mírné averzi vůči všemu poskytovanému přes internet. Druhou událostí byl vznik a rozvoj Webu 2.0 a jeho technologií (blogy, wiki, videa, podcasting, sociální sítě atd.). Toto pozitivně ovlivnilo vytvářející se blended learning, neboť technologie webu 2.0 přispěly k větší míře interaktivity, zlepšení komunikace se studujícími i mezi nimi navzájem. Napomohly rovněž neformálnímu, kontinuálními a komunitnímu vzdělávání.<ref name="duchek"/>

Současný blended learning podle Shepherda tvoří řešení, které kombinuje vzdělávací a rozvojové metody v rámci různých sociálních vzdělávacích kontextů (samostudium, individuální vzdělávání, skupinové vzdělávání) se záměrem zvýšit efektivitu vzdělávání. Může také kombinovat vzdělávací média, pomocí nichž je vzdělávací řešení zprostředkováváno (face to face, online, offline apod.), za účelem optimalizování hospodárnosti daného vzdělávacího řešení. Výběr kontextů, médií a jejich kombinování pro dané řešení je vždy tvořen v návaznosti na dílčí vzdělávací potřeba a charakteristiky účastníků, spolu se zohledněním jejich praktických omezení a možností využití.<ref>SHEPHERD, Clive. ''The blended learning cookbook''. 2. vyd. Londýn: Saffron Interactive, 2008. ISBN 9780954590475. S. 18</ref>

Podle Thorneové je současný blended learning elegantním řešením připravovaným na míru vzdělávacím a rozvojovým potřebám jedinců. Integruje inovativní a technologické výhody poskytované elektronickým vzděláváním spolu s možnostmi interakce a zapojení, které lze nalézt v tom nejlepším z tradičního vzdělávání.<ref>THORNE, K.: ''Blended learning – How to integrate online and traditional Learnig''. Londýn: Kogan Page Ltd., 2003. ISBN 0-7494-3901-7. S. 2.</ref>

== Modely ==

Kombinují se využití ICT a tradičních kurzů (workshopů, seminářů). Prezenční metody jsou různé, kombinace se synchronní či asynchronní výukou, online či offline probíhající elektronickou a mobilní výukou (e-learning, m-learning).<ref name="prucha">PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 294 s. ISBN 9788024739601. Heslo Blended learning, S. 47.</ref>

Skill/Attitude/Competency - driven modely

Synchronní a asynchronní modely

Alternativní a komplementární modely

Program Flow a Core and Spoke modely

Anchor blend, bookend blend, field blend modely<ref name="duchek">DUCHEK, Pavel. Blended learning ve vzdělávání manažerů [online]. 2009 [cit. 2013-05-14]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, . Vedoucí práce Miloslava Hiršová. Dostupné z: http://theses.cz/id/2wc358/.</ref>

== Zavedení a využití ==

Využívá se například v podnikovém vzdělávání, avšak také i ve formálním vzdělávacím systému.<ref name="prucha"/> Pro zavedení blended learningu by se organizace měla rozhodnout, jestliže bude výhodnější než alternativy (e-learning, tradiční prezenční výuka). Blended learningový kurz by měl spotřebovávat méně zdrojů (lidských, peněžních či časových) nebo by jeho efektivita měla být vyšší než u dalších možností. Zda zavést či nezavést blended learning by podle Bersina měly rozhodovat tato kritéria:

* účel (distribuce informací široké škále studujících, rychlý přenos kritických informací, rozvíjení nových znalostí a dovedností a jejich certifikace
* kulturní cíle (např. podpora firemní kultrury - změny hodnot, postojů a chování zaměstnanců, budování vztahů mezi nimi)
* cílová skupina (počet studentů, jejich znalosti, vztah k ICT, motivace a časové možnosti)
* lidské zdroje (odborníci, kteří budou vytvářet blended learnigový kurz, spravovat jej a realizovat)
* rozpočet (náklady na vytvoření, realizaci, údržbu a podporu)
* čas (k vytvoření kurzu, zda bude jednorázový, opakovaný či dlouhodobý, časová náročnost pro studujícího - bude se učit v rámci pracovní doby nebo ve svém osobním volnu)
* vzdělávací obsah (úroveň odbornosti, míra interaktivity, aktuálnost obsahu)
* technologie (hardware, software, síťová infrastruktura)<ref>BERSIN, J.: ''The blended learning book: best practices, proven methodologies, and lessons learned.'' San Francisco: Pfeiffer, 2004. ISBN 0-7879-7296-7. S. 97-117.</ref>

== Vzdělávací metody ==

* instruktorem vedené vzdělávání
* webinář
* video konference
* kolaborativní systémy
* simulace
* výukový software (web, CD)
* rapid e-learning
* online/offline video
* pracovní sešity
* knihy<ref>BERSIN, J.: ''The blended learning book: best practices, proven methodologies, and lessons learned.'' San Francisco: Pfeiffer, 2004. ISBN 0-7879-7296-7. S. 296-298.</ref>

== Hodnocení ==

Pět základních kritérií, podle kterých se dá blended learningový kurz hodnotit ex-post:

* názor uživatelů
* získané vědomosti
* použití získaných znalostí v praxi
* splnění vzdělávacích cílů
* porovnání výsledků a vynaložených zdrojů

Kurz se dá však kontinuálně hodnotit již od samotného zavedení po celou dobu jeho trvání. Můžeme jej hodnotit podle počtu studujících, jejich aktivity, úspěšnosti dokončení a míru pokroku, spokojenost učících se, jejich výsledky a reálný dopad na pracovní výkon.<ref>ROSSETT, A. – FRAZEE, R.:'' Blended learning opportunities'' [online], výzkumná zpráva pro American
Management Association (AMA), 2006. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.amanet.org/training/articles/Blended-Learning-Opporunities-45.aspx. S. 20-21.</ref>

== Směřování ==

Blended learning pravděpodobně se bude dále šířit a rozvíjet obzvlášť vzhledem ke své tvárnosti a možnosti řešit individuální vzdělávací potřeby. Rozvoj budou ovlivňovat tyto tři oblasti: vývoj technologií ("chytrá" zařízení), demografické změny (nástup generace digital-born, větší fluktuace pracovní síly a nároky na udržení zaměstnanců) a proměna na pracovištích (posun od systému vzdělávání just-in-case k flexibilnějšímu just-in-time).<ref>SUMMERFIELD, B. – WICKMAN, L.: ''The future of learning'' [online]. Chief Learning Officer, 26. listopadu 2008. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clomedia.com/articles/view/the_future_of_learning/print:1.</ref> Podle Jaye Crosse pokud nedojde k implementaci blended learningu do neformálního vzdělávání, tak nemá co nabídnout.

== Reference ==
<references />

== Externí odkazy ==
* [http://edudemic.com/2013/05/how-and-why-teachers-should-get-started-with-blended-learning/ Infografika Blended learning and the Teaching Profession]

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Uživatel:JanaLanova

2013-05-19T12:01:51Z

JanaLanova:

== Informační vzdělávání to-do ==
Historie e-learningu, [[AICC]], [[Reading&Writing for Critical Thinking]], Historie chápání pojmu informační gramotnost, Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti, [[Association of College and Research Libraries]] - aktivity na podporu informačního vzdělávání, [[Big6]], [[Big3]], Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání, Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost, Výzkumy informační gramotnosti – přehled

== Blended learning ==

Blended learning je specifická forma či proces vzdělávání, která kombinuje prezenční formu výuky s elektronickými a webovými aplikacemi (zejména s [[e-learning]]em) s cílem potlačit jejich nevýhody a dosáhnout synergie výhod plynoucích z obou přístupů.<ref name="duchek"/>. Poskytuje efektivní příležitosti k učení, který vyhovují vzdělávacím potřebám a stylům učení jednotlivců. Anglický termín se nepřekládá, českými ekvivalenty by mohly být kombinovaná výuka či smíšené učení.<ref name="prucha"/> Označuje se rovněž jako b-learning.<ref name="duchek"/>

'''Definice'''

Podobně jako v případě e-learningu najdeme problém v definování samotného pojmu. Existuje velké množství autorských přístupů, vymezení ovlivňuje rychlý vývoj informačních a komunikačních technologií. Definice proto bývají nejednoznačné a mnohotvárné. Převažuje pojetí, kde dominantní roli hraje spojení ICT a tradiční výuky. Vyskytují se rovněž koncepce, kde technologie nepřevažují a důraz je kladen na kombinaci pedagogických přístupů ([[konstruktivismus]], [[behaviorismus]], [[kognitivismus]]), případně na propojování teorie s praxí.<ref name="duchek"/>

Blended learning vychází z filozofie, která je založená na tom, že učení je nepřetržitý, vyvíjející se komplexní fenomén.<ref name="vesela"/> Koncept předpokládá, že si člověk rád vybírá a kombinuje různá média, metody a způsoby získávání znalostí a dovedností.<ref>CARMAN, J.: Blended learning design – Five key ingredients [online], článek na webu firmy Agilant Learning, 2005. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.agilantlearning.com/pdf/Blended%20Learning%20Design.pdf, S. 2.</ref> Proces učení se posouvá od učitele k učícímu se a jeho motivaci. Blended learning se soustředí se na zvyšování motivace, osobní zainteresovanost, samořízení získávání vědomostí a schopností a spoluzodpovědnost učícího se za výsledky výuky. Učící se získává v tomto procesu hlavní roli, může tak svým přístupem výsledky učení ovlivnit jak pozitivně, tak negativně.<ref name="vesela"/>

Poskytuje flexibilitu, což umožňuje vytvořit takový edukační program, který nejlépe vyhovuje cílové skupině. Vytvoření funkční kombinace není jednoduché, je třeba vzít v potaz mnoho faktorů: cíl výuky, samotný učící se (jeho počáteční vědomosti, preferovaný styl učení, motivace atd.), obsah, finanční náročnost a dostupnou infrastrukturu.<ref name="vesela">VESELÁ, Katarína. Kombinované vzdělávanie - cesta alebo ciel?. In Média a vzdělávání 2008. Praha: Vysoká škola hotelová, 2008. ISBN 978-80-86578-85-9. s. 60-63.</ref>

Podle Badrula Khana blended learning poskytuje tyto možnosti (Tohoto rozvržení se drží i Singh a Reed, kteří jej nazývají 5 dimenzí blended learningu.<ref name="vesela"/>):

* kombinace učení online a offline
* kombinace učení se vlastními kroky a společného učení
* kombinace strukturovaného a nestrukturovaného učení
* kombinace všeobecného obsahu a obsahu vytvořeného podle potřeb učícího se
* kombinace učení se, praxe a podpůrných činnosti.<ref>KHAN, Badrul. E-learning. Nitra : Slovenská poľnohospodárska univerzita, 2006. 149 s. ISBN 8080696772.</ref>

'''Základní principy'''

Základní principy blended learningu tvoří tzv. Khanova oktagonální struktura.

V centru se nachází blended learning, okraje osmiúhelníku tvoří základní principy:
* pedagogický - kombinace obsahu, potřeb a cílů vyučování, od nichž se odvíjí vyučovací metody tak, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivity.
* technologický - výběr prostředků a nástrojů, které by co nejlépe sloužily danému cíli. Technické vybavení i management.
* design rozhraní - faktory, které určují uživatelské rozhraní každého jednotlivého použitého prvku.
* hodnocení - nehodnotí se jen výkon jednotlivých učících se, ale i efektivita celého programu
* managementu - týká se registrace, notifikací, rozvrhu, infrastruktury, logistiky. Řídí všechny jednotlivé části a jejich kombinování.
* zdroje informací - řízení tvorby různých typů zdrojů (offline, online), jejich organizace a zpřístupnění. Za zdroje jsou považováni i učitelé (či tutoři).
* etický - rovné šance (např. přístup k materiálů se zdravotním postižením).
* institucionální - organizační, administrativní a akademické záležitosti, ale i podporované služby.<ref name="vesela"/>

'''První generace blended learningu'''

Podle Shepherda je mezi veřejností nejvíce rozšířená definice, kde blended learning tvoří kombinace e-learningového samostudia a prezenčního vzdělávání ve třídách. Na počátky blended learningu můžete tedy pohlížet jako na další vývojový stupeň e-learningu.<ref>SHEPHERD, Clive. ''The blended learning cookbook''. 2. vyd. Londýn: Saffron Interactive, 2008. ISBN 9780954590475. S. 11</ref>

'''Dnešní pojetí'''

Současné pojetí ovlivnily dvě události. První bylo splasknutí tzv. dotcom bubliny roku 2001, kdy došlo k mírné averzi vůči všemu poskytovanému přes internet. Druhou událostí byl vznik a rozvoj Webu 2.0 a jeho technologií (blogy, wiki, videa, podcasting, sociální sítě atd.). Toto pozitivně ovlivnilo vytvářející se blended learning, neboť technologie webu 2.0 přispěly k větší míře interaktivity, zlepšení komunikace se studujícími i mezi nimi navzájem. Napomohly rovněž neformálnímu, kontinuálními a komunitnímu vzdělávání.<ref name="duchek"/>

Současný blended learning podle Shepherda tvoří řešení, které kombinuje vzdělávací a rozvojové metody v rámci různých sociálních vzdělávacích kontextů (samostudium, individuální vzdělávání, skupinové vzdělávání) se záměrem zvýšit efektivitu vzdělávání. Může také kombinovat vzdělávací média, pomocí nichž je vzdělávací řešení zprostředkováváno (face to face, online, offline apod.), za účelem optimalizování hospodárnosti daného vzdělávacího řešení. Výběr kontextů, médií a jejich kombinování pro dané řešení je vždy tvořen v návaznosti na dílčí vzdělávací potřeba a charakteristiky účastníků, spolu se zohledněním jejich praktických omezení a možností využití.<ref>SHEPHERD, Clive. ''The blended learning cookbook''. 2. vyd. Londýn: Saffron Interactive, 2008. ISBN 9780954590475. S. 18</ref>

Podle Thorneové je současný blended learning elegantním řešením připravovaným na míru vzdělávacím a rozvojovým potřebám jedinců. Integruje inovativní a technologické výhody poskytované elektronickým vzděláváním spolu s možnostmi interakce a zapojení, které lze nalézt v tom nejlepším z tradičního vzdělávání.<ref>THORNE, K.: ''Blended learning – How to integrate online and traditional Learnig''. Londýn: Kogan Page Ltd., 2003. ISBN 0-7494-3901-7. S. 2.</ref>

'''Modely'''

Kombinují se využití ICT a tradičních kurzů (workshopů, seminářů). Prezenční metody jsou různé, kombinace se synchronní či asynchronní výukou, online či offline probíhající elektronickou a mobilní výukou (e-learning, m-learning).<ref name="prucha">PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 294 s. ISBN 9788024739601. Heslo Blended learning, S. 47.</ref>

Skill/Attitude/Competency - driven modely

Synchronní a asynchronní modely

Alternativní a komplementární modely

Program Flow a Core and Spoke modely

Anchor blend, bookend blend, field blend modely<ref name="duchek">DUCHEK, Pavel. Blended learning ve vzdělávání manažerů [online]. 2009 [cit. 2013-05-14]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, . Vedoucí práce Miloslava Hiršová. Dostupné z: http://theses.cz/id/2wc358/.</ref>

'''Zavedení a využití'''

Využívá se například v podnikovém vzdělávání, avšak také i ve formálním vzdělávacím systému.<ref name="prucha"/> Pro zavedení blended learningu by se organizace měla rozhodnout, jestliže bude výhodnější než alternativy (e-learning, tradiční prezenční výuka). Blended learningový kurz by měl spotřebovávat méně zdrojů (lidských, peněžních či časových) nebo by jeho efektivita měla být vyšší než u dalších možností. Zda zavést či nezavést blended learning by podle Bersina měly rozhodovat tato kritéria:

* účel (distribuce informací široké škále studujících, rychlý přenos kritických informací, rozvíjení nových znalostí a dovedností a jejich certifikace
* kulturní cíle (např. podpora firemní kultrury - změny hodnot, postojů a chování zaměstnanců, budování vztahů mezi nimi)
* cílová skupina (počet studentů, jejich znalosti, vztah k ICT, motivace a časové možnosti)
* lidské zdroje (odborníci, kteří budou vytvářet blended learnigový kurz, spravovat jej a realizovat)
* rozpočet (náklady na vytvoření, realizaci, údržbu a podporu)
* čas (k vytvoření kurzu, zda bude jednorázový, opakovaný či dlouhodobý, časová náročnost pro studujícího - bude se učit v rámci pracovní doby nebo ve svém osobním volnu)
* vzdělávací obsah (úroveň odbornosti, míra interaktivity, aktuálnost obsahu)
* technologie (hardware, software, síťová infrastruktura)<ref>BERSIN, J.: ''The blended learning book: best practices, proven methodologies, and lessons learned.'' San Francisco: Pfeiffer, 2004. ISBN 0-7879-7296-7. S. 97-117.</ref>

'''Vzdělávací metody'''

* instruktorem vedené vzdělávání
* webinář
* video konference
* kolaborativní systémy
* simulace
* výukový software (web, CD)
* rapid e-learning
* online/offline video
* pracovní sešity
* knihy<ref>BERSIN, J.: ''The blended learning book: best practices, proven methodologies, and lessons learned.'' San Francisco: Pfeiffer, 2004. ISBN 0-7879-7296-7. S. 296-298.</ref>

'''Hodnocení'''

Pět základních kritérií, podle kterých se dá blended learningový kurz hodnotit ex-post:

* názor uživatelů
* získané vědomosti
* použití získaných znalostí v praxi
* splnění vzdělávacích cílů
* porovnání výsledků a vynaložených zdrojů

Kurz se dá však kontinuálně hodnotit již od samotného zavedení po celou dobu jeho trvání. Můžeme jej hodnotit podle počtu studujících, jejich aktivity, úspěšnosti dokončení a míru pokroku, spokojenost učících se, jejich výsledky a reálný dopad na pracovní výkon.<ref>ROSSETT, A. – FRAZEE, R.:'' Blended learning opportunities'' [online], výzkumná zpráva pro American
Management Association (AMA), 2006. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.amanet.org/training/articles/Blended-Learning-Opporunities-45.aspx. S. 20-21.</ref>

'''Směřování'''

Blended learning pravděpodobně se bude dále šířit a rozvíjet obzvlášť vzhledem ke své tvárnosti a možnosti řešit individuální vzdělávací potřeby. Rozvoj budou ovlivňovat tyto tři oblasti: vývoj technologií ("chytrá" zařízení), demografické změny (nástup generace digital-born, větší fluktuace pracovní síly a nároky na udržení zaměstnanců) a proměna na pracovištích (posun od systému vzdělávání just-in-case k flexibilnějšímu just-in-time).<ref>SUMMERFIELD, B. – WICKMAN, L.: ''The future of learning'' [online]. Chief Learning Officer, 26. listopadu 2008. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://clomedia.com/articles/view/the_future_of_learning/print:1.</ref> Podle Jaye Crosse pokud nedojde k implementaci blended learningu do neformálního vzdělávání, tak nemá co nabídnout.

'''Reference'''
<references />

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-16T06:07:11Z

JanaLanova:

Klíčové kompetence (informační vzdělávání)

2013-05-16T06:06:21Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Michaela Blažejová, Dominika Frömelová Termín '''kompetence''' již v našem slovníku poměrně zdomácněl. Liší se však jeho používání a význam, který mu ...

Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

Termín '''kompetence''' již v našem slovníku poměrně zdomácněl. Liší se však jeho používání a význam, který mu přikládá odborná a laická veřejnost. Ta zatím chápe termín kompetence spíše jako synonymum pro možnost se vyjádřit k nějakému problému nebo jako pravomoc či oprávnění o něčem rozhodnout. Kompetence je v tomto případě výrazem významově spojeným také s dalšími převážně sociologickými termíny, jako je moc, vliv, autorita. Uvedené vymezení a pojetí pojmu kompetence je pochopitelně stále platné a i v odborné terminologii dalších sociálních věd bychom kompetenci skutečně mohli a měli vykládat také jako oprávnění jednotlivce činit rozhodnutí. V dnešní odborné terminologii (a v kurikulárních dokumentech především) se kompetencí rozumí specifický soubor znalostí, dovedností, zkušeností, metod a postupů, ale také například postojů, které jednotlivec využívá k úspěšnému řešení nejrůznějších úkolů a životních situací a jež mu umožňují osobní rozvoj i naplnění jeho životních aspirací.
Pojem kompetence tedy můžeme definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. <ref name="belz">BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011, 375 s. ISBN 9788073679309.</ref>

=== Historie ===

V 70. letech 20. století němečtí pedagogové vyvolali diskuzi o potřebě změny ve vzdělávání. Mladá generace musí být připravována na život ve světě, který je charakteristický rozvojem vědy a techniky a neustálými změnami. V takovémto světě je těžké vytvářet prognózy potřeb společnosti a je třeba vytyčit dovednosti, postoje a návyky přinášející trvalý přínos pro život v překotně se vyvíjejícím světě.

Jako jeden ze základních úkolů vzdělání je rozvíjení takových vědomostí, dovedností, postojů a návyků (kompetence), které lidem usnadní přijímat nové podněty a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. Takové kompetence (označované termínem Schlűsselqualifikationen) jsou nejdříve zmiňovány v díle „Teze o vzdělávání pro moderní společnost“[ V originále Schlüsselqualifikationen - Thesen zur Schulung für eine moderně Gesellschaft ] (1974). Autor tohoto termínu, Dieter Mertens, o nich pojednává jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se skutečností, usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků flexibilního světa práce.<ref>K vývoji konceptu klíčových kompetencí. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu</ref>

=== Klíčové kompetence podle Mertense: ===

*'''základní''' - základní myšlenkové operace jako předpoklad kognitivního zvládání nejrůznějších situací a požadavků
*'''horizontální''' - získávat informace, porozumět jim, zpracovávat je a chápat jejich specifičnost
*'''rozšiřující prvky''' - základní vědomosti v rovině fundamentálních kulturních technik a důležitých pro určité povolání
*'''dobové faktory''' - doplňovat mezery ve znalostech vzhledem k moderním poznatkům <ref name="belz"></ref>

Od 80. let 20 století se vyvíjely různé modely klíčových kompetencí, které se lišily podle toho, jestli byly vytvářeny zástupci vzdělávací nebo zaměstnavatelské sféry. Modely klíčových kompetencí vztahovaných k výkonu konkrétního povolání jsou vytvářeny pro vetší firmy, které chtějí zefektivnit přípravu svých zaměstnanců na výkon určité profese.

Výrazně odlišné pojetí klíčových kompetencí se uplatňovalo především v anglosasské pedagogice. Usilovalo o vymezení široce využitelných kompetencí, které mají široký transfer, jsou obecně požadovány při výkonu téměř jakéhokoliv povolání i v mimopracovním životě. Podporují celkovou adaptabilitu člověka a jeho schopnost být zaměstnán. Takové kompetence zde byly označovány celou řadou termínů: např. Core Skills, Key Skills, Transversall Skills, Cross-curricullar Skills apod.
V průběhu devadesátých let se toto širší pojetí klíčových kompetencí v zahraničních systémech odborného vzdělávání stále více prosazovalo zejména v souvislostech s uplatňováním konceptu celoživotního učení a bylo využito i při vývoji konceptu klíčových kompetencí v odborném vzdělávání v ČR.Od 80. let 20 století se vyvíjely různé modely klíčových kompetencí, které se lišily podle toho, jestli byly vytvářeny zástupci vzdělávací nebo zaměstnavatelské sféry. Modely klíčových kompetencí vztahovaných k výkonu konkrétního povolání jsou vytvářeny pro vetší firmy, které chtějí zefektivnit přípravu svých zaměstnanců na výkon určité profese.

Výrazně odlišné pojetí klíčových kompetencí se uplatňovalo především v anglosasské pedagogice. Usilovalo o vymezení široce využitelných kompetencí, které mají široký transfer, jsou obecně požadovány při výkonu téměř jakéhokoliv povolání i v mimopracovním životě. Podporují celkovou adaptabilitu člověka a jeho schopnost být zaměstnán. Takové kompetence zde byly označovány celou řadou termínů: např. ''Core Skills, Key Skills, Transversall Skills, Cross-curricullar Skills'' apod.
V průběhu devadesátých let se toto širší pojetí klíčových kompetencí v zahraničních systémech odborného vzdělávání stále více prosazovalo zejména v souvislostech s uplatňováním konceptu celoživotního učení a bylo využito i při vývoji konceptu klíčových kompetencí v odborném vzdělávání v ČR. <ref name="belz"></ref>

V roce 2004 byl v ČR oficiálně schválen rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) základního vzdělávání a v roce 2007 rovněž RVP pro gymnázia. Oba tyto dokumenty obsahují obdobně jako RVP odborného vzdělávání koncepty klíčových kompetencí. V průběhu let 2003 – 2006 byl vytvořen model klíčových kompetencí Evropské komise. Poté byla formulována doporučení Evropského parlamentu a Rady vztahující se ke klíčovým kompetencím (schopnostem) pro celoživotní vzdělávání. V letech 2006-2007 byla revidována koncepce klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání, jejímž cílem bylo dosáhnout vyšší shody mezi RVP základního, gymnaziálního a odborného vzdělání a také zohlednit existenci evropského referenčního rámce klíčových kompetencí.<ref>Klíčové kompetence v odborném vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klicove-kompetence</ref>

===Lisabonská strategie===

Evropská komise identifikovala 8 oblastí klíčových kompetencí, které jsou rozděleny do dvou pomyslných skupin a to na kompetence vztahující se ke konkrétním disciplínám (vyučovacím předmětům) a na kompetence kros-kurikulární, tedy nadpředmětové.

# komunikace v mateřském jazyce
# komunikace v cizích jazycích
# matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií
# kompetence k práci s digitálními technologiemi
# kompetence k učení
# kompetence sociální a občanské
# smysl pro iniciativu a podnikavost
# kulturní povědomí a chápání uměleckého vyjádření<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>
Toto jsou klíčové kompetence, které se objevují v rámcových vzdělávacích programech škol.

Klíčové kompetence zahrnují celé spektrum kompetencí přesahující hranice jednotlivých odborností. Jsou výrazem schopnosti člověka chovat se přiměřeně situaci, v souladu sám se sebou, tedy jednat kompetentně. Rovina kompetencí se vyznačuje mimo jiné tím, že různé velmi komplexní schopnosti působí společně. Potenciálem k disponování kompetencemi je individuální kompetence k jednání. Ta se vyvíjí za spolupůsobení sociální kompetence, kompetence ve vztahu k vlastní osobě a kompetence v oblasti metod.

'''Sociální kompetence:'''
* schopnost týmové spolupráce
* kooperativnost
* schopnost čelit konfliktním situacím
* komunikativnost

'''Kompetence ve vztahu k vlastní osobě'''
* kompetentní zacházení se sebou samým, s vlastní hodnotou
* být svým vlastním managerem
* schopnost reflexe vůči sobě samému
* vědomé rozvíjení vlastních hodnot a lidského obrazu
* schopnost posuzovat sám sebe a dále se rozvíjet

'''Kompetence v oblasti metod'''
* plánovitě, se zaměřením na cíl uplatňovat odborné znalosti
* vypracovávat tvořivé, neortodoxní řešení
* strukturovat a klasifikovat nové informace
* dávat věci do kontextu, poznávat souvislostí
* kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení inovací
* zvažovat šance a rizika<ref>Získávání klíčových kompetencí je celoživotní, individuální proces, který slouží k rozvoji osobnosti.VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 159 s. ISBN 9788024717708.</ref>

'''Dovednosti - schopnosti - kompetence'''
Získání určité dovednosti neznamená, že zároveň získáváme i schopnost jí využívat a už vůbec ne, že jsme kompetentní v dané oblasti. Uwe Buermann knize Jak (pře)žít s médii<ref>BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 9788086600581.k</ref> uvádí jako dovednost psaní „náležitě držet, přikládat a snímat psací náčiní z podložky a vytvářet tak na této podložce žádané tahy.“ V této fázi umíme obkreslovat a opisovat podle předlohy, ale samostatně psát ještě ne. Tuto schopnost zvládneme, až když pochopíme význam jednotlivých symbolů a dokážeme samostatně fixovat řeč či myšlenky. Kompetence pak znamená pochopení dovedností a schopností v kontextu svých zkušeností, jejich automatické využívání i v nových a neznámých situacích.

Děti tedy například mohou mít lepší dovednosti, popřípadě schopnosti ve využívání informačních a komunikačních technologií a vyhledávání informací než jejich rodiče, ale pro získání potřebné kompetence potřebují zasadit tyto dovednosti a schopnosti do rámce vlastních zkušeností, znalostí, schopností, vědomostí. To nelze získat jen teoretickým učením, ale praktickým procvičováním a využíváním.
'''
Charakteristické znaky kompetence:'''
* je vždy kontestualizovaná
* je multidemenzionální
* je definovaná standardem
* má potenciál pro akci a rozvoj<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/koncepce-kk</ref>

'''Použitá literatura'''
<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL

2013-05-16T06:03:05Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Lada Kadaníková (UČO 333301), Veronika Víšková (UČO 270306) === SCONUL === SCONUL (Society of College, National and University Libraries) je organizace sdruž...

Lada Kadaníková (UČO 333301), Veronika Víšková (UČO 270306) 

=== SCONUL ===

SCONUL (Society of College, National and University Libraries) je organizace sdružující akademické a státní knihovny po celé Velké Británii a Irsku. Od roku 1950, kdy byla založena, reprezentuje a lobuje za zájmy knihoven, snaží se zlepšovat jejich služby, spolupráci a sdílení znalostí mezi nimi.<ref>About Sconul. Sconul [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/page/about-sconul</ref> 

[[Soubor:Seven_Pillars_99.jpg|thumb|Seven Pillars 1999<ref name="Bent"/>]]

V roce 1999 publikoval SCONUL článek o informačních dovednostech ve vysokoškolském vzdělávání, v němž poprvé formuloval model 7 pilířů informačních dovedností se zaměřením na knihovnické a počítačové schopnosti.<ref name="Bent">BENT, Moira a Ruth STUBBINGS. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy [online prezentace]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.stks.fi/files/koulutukset/informaatiolukutaito/Bent_Stubbings111122.pdf</ref> Model od té chvíle sloužil učitelům a knihovníkům po celém světě jako metodický návod jak poskytovat, vyučovat a podporovat informační gramotnost.<ref name= "Literacy">SCONUL Seven Pillars of Information Literacy. Information Literacy [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.informationliteracy.org.uk/information-literacy-definitions/sconul-seven-pillars-of-information-literacy/</ref> 

V roce 2011 bylo nutné model aktualizovat a přizpůsobit novým požadavkům doby, neboť původních 7 pilířů bylo vnímáno jako zastaralé a neadaptivní schéma, které se zaměřovalo spíše na knihovníka místo uživatele samotného.<ref name="Bent"/> Výsledkem této změny je model, který se lépe přizpůsobuje rozdílným přístupům a konceptům informační gramotnosti. Aby byl tento model relevantní pro různé uživatele s různými potřebami, je jeho nová podoba rozdělena do dvou částí. Jádro modelu formuluje obecné požadavky na informační gramotnost v rámci vysokoškolského vzdělávání, zatímco tzv. čočky reprezentují různé skupiny uživatelů a v praxi tak pro ně lépe definují požadované výstupy.<ref name="Literacy"/> 

=== Informační gramotnost ===

Pojem informační gramotnost má několik základních definic. Sám SCONUL pro své potřeby definoval informační vzdělanost a její dopad v praxi následovně: ''“Informačně vzdělaní lidé jsou schopni prokázat povědomí o tom, jak shromažďovat, používat, nakládat, propojovat a vytvářet informace a data etickým způsobem, a dosáhnou informačních dovedností na takové úrovni, aby tak sami dokázali účinně konat.“''<ref name="Literacy"/> 

=== 7 pilířů informační gramotnosti<ref name="Sconul">SCONUL Working Group on Information Literacy. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy: Core Model For Higher Education [online dokument]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/coremodel.pdf</ref> ===

[[Soubor:7_Pillars_Doughnut_Model.jpg|thumb|Seven Pillars 1999<ref name="Sconul"/>]]

'''1. Identifikování (Identify)''' 
= schopnost identifikovat osobní potřebu informací 

''Jedinec vnímá:'' 
- že neustále vznikají nové informace a data a je tedy vždy čemu se učit 
- že být informačně gramotný znamená vytvoření vzdělávacího návyku, jenž umožňuje, aby byly nové informace neustále aktivně vyhledávány 
- že myšlenky a příležitosti jsou vytvářeny hledáním a zpracováváním informací 
- rozsah publikovaných i nepublikovaných informací a údajů existujících po celém světě 

''Jedinec je schopen:'' 
- identifikovat nedostatek znalostí v určité oblasti 
- identifikovat vyhledávané téma a definovat jej pomocí jednoduché terminologie 
- formulovat současné znalosti a poznatky z vyhledávaného tématu 
- identifikovat informační potřebu za účelem dosažení určitého cíle a s přihlédnutím k existujícím omezením týkajícím se hledané informace 
- použít dostupné základní informace, na kterých je možno postavit vyhledávání 
- převzít osobní odpovědnost za vyhledávání informací 
- řídit svůj čas efektivně s cílem úspěšně dokončit vyhledání 

'''2. Záběr (Scope)''' 
= schopnost posouzení současných poznatků a identifikování mezer 

''Jedinec vnímá:'' 
- jaké typy informací jsou k dispozici 
- povahu rozdílných typů zdrojů informací, které jsou dostupné, a jak mohou být ovlivněny svým formátem (digitální povaha, tištěná) 
- proces publikace v kontextu toho, proč lidé publikují a jakou hodnotu má informace 
- problematiku dostupnosti 
- které služby nabízejí pomoc a jak je využít 

''Jedinec je schopen:'' 
- “poznat, co dosud nezná,“ aby identifikoval případné informační mezery 
- identifikovat, které typy informací nejlépe uspokojí jeho potřeby 
- identifikovat a zhodnotit různou úroveň dostupných vyhledávacích nástrojů (např. všeobecné a odborné zdroje) 
- identifikovat různé formáty, ve kterých lze informaci získat 
- prokázat schopnost využití nových nástrojů, jakmile se objeví 

'''3. Plánování (Plan)''' 
= schopnost vytvořit strategie pro vyhledávání informací a dat 

''Jedinec vnímá:'' 
- rozsah vyhledávacích technik, jež jsou dostupné při vyhledávání informací 
- rozdíly mezi vyhledávacími nástroji, jejich výhody a omezení 
- proč komplexní vyhledávací strategie mohou ovlivnit šířku a hloubku nalezených informací 
- potřebu rozvíjet přístupy k vyhledávání: například řešit každou novou otázku pomocí nových nástrojů (nespoléhat se pouze na známé prostředky) 
- potřebu revize klíčových slov a přizpůsobení vyhledávacích strategií podle dostupných zdrojů a/nebo výsledků hledání 
- hodnotu řízených slovníků a taxonomií při vyhledávání 

''Jedinec je schopen:'' 
- vystihnout hledanou otázku jasně a v odpovídajícím jazyce 
- definovat vyhledávací strategii použitím vhodných klíčových slov + vymezením a nastavením hranic 
- vybrat nejvhodnější nástroje pro vyhledávání 
- identifikovat řízené slovníky a taxonomie, které pomohou při vyhledávání, je-li třeba 
- určit a použít odpovídající techniky vyhledávání, je-li třeba 
- určit odborné vyhledávací nástroje vyhovující jednotlivým informačním potřebám 

'''4. Shromažďování (Gather)''' 
= schopnost nalézt a získat přístup k potřebným datům a informacím 

''Jedinec chápe:'' 
- jak jsou data a informace organizovány – a to jak digitální, tak i tištěné 
- jakým způsobem knihovny poskytují přístup ke zdrojům 
- jakým způsobem digitální technologie poskytují nástroje umožňující spolupráci na vytváření a sdílení informací 
- problémy spojené se sběrem nových dat 
- jednotlivé prvky citací a jakým způsobem popisují informační zdroj 
- používání abstraktů 
- potřebu držet krok s novými informacemi 
- rozdíl mezi volně přístupnými a placenými zdroji 
- rizika spojená s fungováním ve virtuálním světě 
- důležitost posuzování a vyhodnocování výsledků vyhledávání 

''Jedinec je schopen:'' 
- efektivně využívat různé vyhledávací nástroje a zdroje 
- komplexního vyhledávání, adekvátního pro různé digitální a tištěné zdroje 
- získat přístup k plným textům digitálních i tištěných informací, číst či/a stáhnout si online materiály a data 
- používat vhodné techniky pro shromažďování nových dat 
- držet krok s novými informacemi 
- zapojit se do své komunity za účelem sdílení informací 
- rozpoznat, že informační potřeba nebyla uspokojena 
- využít online i tištěnou nápovědu či najít člověka schopného odborné pomoci 

'''5. Vyhodnocení (Evaluate)''' 
= schopnost posoudit vyhledávací proces a porovnat a vyhodnotit získaná data a informace 

''Jedinec chápe:'' 
- strukturu informací a dat v kontextu vyhledávání 
- otázky týkající se kvality, přesnosti, relevance, reputace, důvěryhodnosti či možné předpojatosti zdrojů informací a dat 
- jak jsou informace vyhodnocovány a publikovány, což napomáhá při tvorbě vlastního procesu hodnocení 
- důležitost konzistence při sběru dat 
- důležitost citování při vyhledávání a studiu informací 

''Jedinec je schopen:'' 
- rozlišovat mezi různými informačními zdroji a informacemi, které poskytují 
- vybrat pro hledané téma vhodné materiály na základě odpovídajících kritérií 
- posoudit kvalitu, přesnost, relevanci, reputaci, důvěryhodnost i možnou předpojatost nalezených informačních zdrojů 
- posoudit důvěryhodnost shromážděných dat 
- kritického čtení, identifikace klíčových bodů a argumentů 
- dát nalezené informace do souvislosti s původní strategií hledání 
- kriticky zhodnotit a posoudit vlastní závěry a závěry ostatních 
- určit, kdy s vyhledáváním skončit 

'''6. Správa (Manage)''' 
= schopnost profesionálně a eticky organizovat informace 

''Jedinec chápe:'' 
- svou povinnost být upřímný ve všech aspektech zpracování informací a jejich šíření (chápe např. otázky autorských práv, plagiátorství a duševního vlastnictví) 
- potřebu osvojení si vhodných metod pro manipulaci s daty 
- svou roli v rámci pomoci druhým lidem při jejich hledání a spravování informací 
- potřebu uchovávání systematických záznamů 
- důležitost ukládání a sdílení informací a dat etickým způsobem 
- roli profesionálů, např. knihovníků, kteří mohou lidem poskytovat rady, pomoc či podporu s ohledem na všechny aspekty správy informací 

''Jedinec je schopen:'' 
- využít v případě potřeby bibliografický software ke správě informací 
- citovat tištěné i elektronické zdroje za použití odpovídajícího citačního stylu 
- vytvořit adekvátně strukturované bibliografie 
- prokázat, že si je vědom otázek týkajících se práv druhých – včetně etických otázek, problematiky ochrany dat, autorských práv, plagiátorství a jiných otázek duševního vlastnictví 
- splňovat standardy chování k získání akademické integrity 
- používat vhodný software a techniky pro správu dat 

'''7. Prezentování (Present)''' 
= schopnost aplikovat získané znalosti: prezentovat výsledky svého vyhledávání, propojit staré a nové informace a vytvořit tak znalosti nové, šířit získané znalosti různými cestami 

''Jedinec chápe:'' 
- rozdíl mezi shrnutím a syntézou 
- že různé komunity mohou být obeznámeny se získanými informacemi prostřednictvím různých stylů psaní a prezentace 
- že data mohou být prezentována rozličnými způsoby 
- svou osobní povinnost shromažďovat a sdílet data a informace 
- svou osobní povinnost šířit informace a znalosti 
- jak bude jeho práce hodnocena 
- publikační procesy 
- koncept přínosnosti jeho práce pro ostatní jedince 
- že se jedinci mohou aktivně podílet na vytváření informací, a to prostřednictvím tradičních způsobů publikování nebo digitálních technologií (např. blogy, wiki) 

''Jedinec je schopen:'' 
- využít získaná data a informace k zodpovězení původní otázky 
- shrnout dokumenty a zprávy ústně i písemně 
- začlenit nové informace do souboru stávajících poznatků 
- adekvátně analyzovat a prezentovat data 
- syntetizovat a vyhodnocovat nové a komplexní informace z různých zdrojů 
- efektivně komunikovat prostřednictvím vhodných stylů písemného projevu 
- efektivně komunikovat verbálně 
- vybrat vhodný publikační výstup v případě publikační potřeby 
- vytvořit si v komunitě osobní profil s využitím odpovídajících osobních sítí a digitálních technologií (např. diskusní skupiny, sociální sítě, blogy) 

=== Zdroje ===

<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Standardy informační gramotnosti

2013-05-16T06:01:30Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Dalibor Bláha (322949) '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT''' Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny a...

Dalibor Bláha (322949)

'''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''

Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:

:*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.
:*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.
:*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.
:*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.
:*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.
:*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.
:*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.
:*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.
:*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.<ref>Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.</ref>

'''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''

V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.

'''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.

:*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací
:*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.
:*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.
:*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.
'''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.

:*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.
:*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.
:*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.
:*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.
:*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.
'''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.

:*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.
:*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.
:*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.
:*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.
:*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.
:*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.
:*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.
'''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.

:*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.
:*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu
:*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.
'''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.

:*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.<ref>Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm</ref>
V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:

:*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.
:*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.<ref>BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf</ref>
 '''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''

Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:

'''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.

1. ''Definice a členění informační potřeby'':

:*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.
:*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.
:*Definuje informační potřebu.
:*Spouští proces vyhledávání.

2. ''Umístění informací'':

:*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací
:*Rozvíjí strategie vyhledávání
:*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů
:*Vybírá a získává nalezené informace
'''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.

3. ''Vyhodnocení informací'':

:*Analyzuje a zkoumá, získává informace
:*Zobecňuje a interpretuje informace
:*Vybírá informace
:*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací
4. ''Organizace informací''

:*Pořádá a třídí informace
:*Organizuje získané informace
:*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější
'''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.

5. ''Použití informací''

:*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace
:*Aplikuje získané informace
:*Přeměňuje znalosti v osobní znalost
:*Prezentuje informace o produktu<ref>LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.</ref>

'''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''

Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:

1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,

2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.

3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.

4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.

5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.

6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.<ref>Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html</ref>

'''REFERENCE'''

----

<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

České instituce podporující problematiku informační gramotnosti

2013-05-16T06:00:25Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemů...

Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková

'''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>

'''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>

'''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni></ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>

'''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>

 '''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>

'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>

'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>

 <references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti

2013-05-16T05:59:08Z

JanaLanova: Obsah stránky nahrazen textem „Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová Kategorie:Informační vzdělávání“

Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti

2013-05-16T05:58:17Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti == Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková '''Masarykova ...

Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==

Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková

'''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>

'''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>

'''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni></ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>

'''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>

 '''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>

'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>

'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>

 <references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Funkční gramotnost

2013-05-16T05:57:16Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674) '''Co je funkční gramotnost''' Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. ...

Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)

'''Co je funkční gramotnost'''

Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref>RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref> Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.

Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.

V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref>

Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref>TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref>

'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''

:*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti
:*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>
:*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní
:*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat
:*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.
:*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)
:*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka
:*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)
:*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref>
 D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:

:*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát
:*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích
:*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref>
 Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:

'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů

'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)

'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref>OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.</ref>

 '''Jak se funkční gramotnost měří:'''

Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:

• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy

Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:

'''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).

'''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

 '''Jak jsou na tom Češi'''

Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

 '''Funkční gramotnost a vzdělání'''

I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.

Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

 '''Zvyšování funkční gramotnosti'''

Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.

'''Zahraničí'''

Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.

'''Česká republika'''

Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.

 '''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''

Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.

 '''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''

'''1. Kontinuálnost'''

Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).

'''2. Relativita'''

Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.

'''3. Individuální proměnlivost'''

Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.<ref>RABUŠICOVÁ, ref 1</ref>

'''REFERENCE'''
<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

ICT gramotnost

2013-05-16T05:54:54Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413) ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje...

Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”<ref name="edu">EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</ref> Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”<ref name="ruz">RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html</ref>

ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.<ref>DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html</ref>

=== Terminologie ===

Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.<ref>LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu</ref> Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.<ref name="ruz">RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html</ref> Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.

=== Rámec pro ICT gramotnost ===

V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.<ref name="edu">EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</ref> Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.

[[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]

'''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''

:1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. </dd>
:2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) </dd>
:3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)<ref name="edu">EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</ref>

=== Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===

:*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.
:*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.
:*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.
:*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.
:*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.<ref name="edu">EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</ref>

V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.<ref>KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf</ref>

V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.

=== Složky ICT gramotnosti ===

::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti
::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)
::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT
::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT
::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.<ref>ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html</ref>

ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:

:*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu
:*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.<ref>ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html</ref>

=== Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===

Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.<ref name="ruz">RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html</ref> ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:

'''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''

[[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]

ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.<ref>DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html</ref>

Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.

=== Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===

'''1. Mapy ICT gramotnosti'''

Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:

- angličtina

- matematika

- přírodní vědy

- zeměpis

- společenské vědy.<ref>KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf</ref>

Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]

'''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''

ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)<ref>O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php</ref> je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.<ref>Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php</ref>

Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.<ref>Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start</ref> Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.<ref>Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php</ref>

Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:

::'''1.''' Používání počítače a správa souborů
::'''2.''' Zpracování textu
::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace
::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru<ref>Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start</ref>

[[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]

Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.<ref>Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php</ref> Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.<ref>O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php</ref>

Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).<ref>Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php</ref>

=== Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===

:*Certifikační program ECDL v českém jazyce:

::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php

:*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:

:: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy
:*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:

::http://www.kjm.cz/kurzy
::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze
:*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:

::http://www.digitalliteracy.gov/
:*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:

::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm

=== Použitá literatura ===

<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Mediální gramotnost

2013-05-16T05:52:58Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (rozpracováno!!!) ===Stav mediální gramotnosti v ČR=== V dubnu a listopadu roku 2011 proběhla výzkumná šetření soustřeďuj...

Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (rozpracováno!!!)

===Stav mediální gramotnosti v ČR===
V dubnu a listopadu roku 2011 proběhla výzkumná šetření soustřeďující se na analýzu populace České republiky. Výzkumy iniciovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a objednala jeho realizaci u Centra pro mediální studia CEMES UK FSV.

Projekt ''Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let''<ref>''Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let'' [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, květen 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf</ref> byl realizován formou kvantitativního výzkumu a šetření provedla společnost Ipsos Tambor. V rámci dotazníkového šetření bylo dotázáno celkem 819 respondentů, tito respondenti byli rovnoměrně rozložení z hlediska genderu stejně jako z hlediska věkové struktury.

Závěry šetření:
*Otázka vztahu “tradičních” médií a nových komunikačních technologií
Česká populace žije stále v široce sdílené představě, že klíčovým médiem z hlediska socializace, rodinné soudržnosti i zaplňování volného času je televize. Různé generace mají samozřejmě rozdílný přístup, ale zdá se, že tento fakt všichni akceptují. Sledování televize v reálném čase zůstává dominantním i navzdory výraznější dostupnosti internetu. Nejvíce je toto postavení televize oslabováno v oblasti získávání zpravodajských informací – začíná dominovat internet.
Faktory, které ovlivňují vztah k médiím je generačního soužití a výše příjmu. Starší generace je otevřenější vůči nastupujícím komunikačním technologiím, je-li k nim „přivedena“ mladší generací. Vyšší příjem posiluje ochotu využívat nové komunikační technologie.
Je tedy očividné, že „tradiční“ média mají velkou uživatelskou setrvačnost a významně ovlivňují i přístup k novým médiím a komunikačním technologiím. Proměny vztahu k tradičním médiím budou ovlivňovat vztah k „novým“ médiím, a je to proto zřejmě klíčový ukazatel, který bude signalizovat trend vývoje.

*Otázka dovednosti v užívání nových medií
Česká populace má tendenci vnímat nová médie spíše jako alternativu k využití stávajících médií a komunikačních prostředků (např. mobilní telefon jako nástroj pro telefonování a pro psaní zpráv). Přirozeně se tato tendence opět mění s věkem, mladší generace se přizpůsobují snáze, ochota využívat i další funkce nových komunikačních technologií sílí s klesajícím věkem, a naopak.

*Otázka znalosti tradičních a nových médií
Česká populace se v zásadě domnívá, že má vůči médiím poměrně silná práva, pokud jde o možnost dobrat se práva na odpověď, vystoupení v televizi, založení periodika apod. Za faktor, který ovlivňuje podobu mediální produkce, bývají často považovány ekonomické zájmy.
Oblast znalostí je klíčová, formuje se prostřednictvím dovedností, ale současně sama formuje postoje.

*Otázka postoje k tradičním a novým mediím
Pozitivní postoj k novým komunikačním technologiím se zásadně liší věkem, se zvyšujícím věkem se snižuje otevřenost k inovacím, přesto se i u starší generace objevuje poměrně silné přesvědčení o potenciální užitečnosti nových technologií (zvláště mobilního telefonu).
Představy o rizicích nejsou příliš vysoké, pohybují se spíše v rovině tušení. Přesto jsou rizika nových médií považována za hrozbu, starší generace souhlasí s potřebou kontroly obsahu na internetu.

Projekt ''Stav mediální gramotnosti v ČR, Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let''<ref>''Stav mediální gramotnosti v ČR: Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let'' [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, listopad 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-do-15.pdf</ref> navazuje na předchozí průzkum provedený v květnu 2011 a shrnuje výsledky průzkumu úrovně mediální gramotnosti české dětské populace.

Závěry šetření:
*Dominantním médiem v rodině zůstává televize, ale pomalu jeho funkce přebírá počítač.
*Představy dětí o roli a obsahu zpravodajství jsou závislé na postojích rodičů, převažuje představa, že zpravodajství není relevantní výpovědí o světě.
*S přibývajícím věkem dětí klesá zájem o reklamu a její odmítání se stává statusovou záležitostí.
*Rodiče poměrně silně kontrolují užíívání televize. Omezení se týkají jak rozsahu užívání médií, tak konkrétních obsahů (především restrikce násilných a erotických obsahů).
*Rodiče také kontrolují užívání osobních počítačů; sociálně (pravidly a domluvou), i technologicky (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičů.

===Mediální výchova===
Mediální výchova je prostředek, kterým je dosahováno mediální gramotnosti. Představuje ''„systematickou snahu zvyšovat společenské povědomí o médiích a mediálním obrazu světa.“''<ref>VRÁNKOVÁ, Eva. Heslář: Mediální výchova. ''Revue pro média: časopis pro kritickou reflexi médií'' [online]. 2004, roč. 4, č. 8 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1214-7494. Dostupný z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_vychova.htm</ref>

Hlavní cíle<ref>JIRÁK, Jan. Proč potřebujeme mediální výchovu. ''Metodický portál: Články'' [online]. 30. 4. 2006 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1802-4785. Dostupný z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/540/PROC-POTREBUJEME-MEDIALNIVYCHOVU.html/
</ref> mediální výchovy:
*Přiblížit, jak fungují mediální texty
*Vysvětlit, jak se podílejí na vytváření významů
*Vyložit, jak fungují mediální organizace
*Popsat, jak se publikum zmocňuje mediálních produktů, technologií a institucí a dodává jim význam

Klade si za cíl především v nejobecnější rovině naučit mladé lidi žít s médii a co nejlépe je využívat ke svému prospěchu.<ref>JIRÁK, Jan. Žít s médii. In: ''Potřebujeme mediální výchovu? 5. konference Člověk a média. Sborník příspěvků'' [online]. Praha: Hnutí fokoláre, 2005, s. 10 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z: http://www.clovekamedia.cz/sborniky/cm_2004_podzim.pdf</ref>

Některé z projektů na podporu mediální gramotnosti realizovaných v České republice:

'''Mediální výchova na gymnáziích'''

Jde o projekt, který si za cíl klade zvýšení mediální gramotnosti u studentů gymnázií v Pardubickém kraji. Hlavní výstupem tohoto projektu je učební pomůcka, tzv. ''Media Set'' - komplexní metodický a informační nástroj podporující výuku mediální výchovy. Primárně určen pedagogům gymnázií. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediasetbox.cz.

'''Média tvořivě'''

Hlavním cílem tohoto projektu byla didaktická podpora učitelů v rámci mediální výchovy a byla podpora redakcí školních časopisů. V rámci tohoto projektu byla vydána metodická příručka ''Média tvořivě''. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediatvorive.cz.

'''Mediální výchova - Škola médií v etických souvislostech'''

Jde o projekt, jehož cílem je „pomoci studentům středních škol i široké veřejnosti pěstovat rozlišující, kritický, pozitivní a poučený vztah bdělé otevřenosti k masovým, korporátním, sociálním a zájmovým médiím současnosti“ V rámci projektu byl vytvořen metodický materiál, který je rozčleněn na 4 témata: Koncentrát mediální teorie, Mediální nástroje, Mediální realita a Svět reklamy. Spíše než o ucelený metodický materiál se ale jedná o jakýsi návod či naznačenou cestu, po níž se ve výuce mediální výchovy pedagog může vydat.

'''Zvyšování mediální gramotnosti v ČR aneb média pod lupou'''

Projekt katedry mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity realizován od 1. srpna 2012 do 31. října 2013. Je určen všem zájemcům z řad veřejnosti. Smyslem projektu je zvýšení mediální gramotnosti u široké veřejnosti ve vybraných regionech ČR, slouží ke zvýšení znalostí o médiích, tedy k většímu kritickému myšlení veřejnosti při užívání médií. Stránky projektu dostupné na www.mediapodlupou.cz

===Poznámky===
<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Role tutora v distančním vzdělávání

2013-05-16T05:51:44Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČ...

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman

''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Rámcový vzdělávací program

2013-05-16T05:49:13Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293) Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiné...

Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)

Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.

Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.

Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.

"K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ <ref>Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1</ref>

Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.

Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.

'''Základní rozdělení RVP je:'''

*RVP pro předškolní vzdělávání
*RVP pro základní vzdělávání
*RVP pro gymnázia
*RVP pro odborné vzdělávání

'''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''

*RVP pro gymnázia se sportovní přípravou
*RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou
*RVP pro obor vzdělání základní škola speciální
*RVP pro základní umělecké školy
*RVP pro speciální vzdělávání

V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.

RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.

[[Soubor:Schéma s popiskem.jpg]]Zdroj: MŠMT

'''Systém kurikulárních dokumentů'''

Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.

=== Definice termínů ===

'''Cíle vzdělávání'''

Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.

'''Vzdělávací obsah'''

Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)

'''Klíčové kompetence'''

Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)

'''Průřezová témata'''

Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)

'''Rámcový učební plán'''

Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.

=== Srovnání základních typů RVP ===

'''RVP pro předškolní vzdělávání'''

Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.

Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.

Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.

Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.

Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.

'''RVP pro základní vzdělávání'''

Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.

Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.

Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.

Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.

Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.

Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.

'''RVP pro gymnázia'''

Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.

V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.

Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.

Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

'''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.

V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.

Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.

Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.

'''Poznámky'''

<references />

'''Použité zdroje:'''

# O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme
# Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy
# Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy
# ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy
# ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy
# ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc
# ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Model TPCK

2013-05-16T05:45:58Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815) === Úvod === Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které mus...

Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)

=== Úvod ===

Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.

=== 7 částí TPCK modelu ===

TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.

CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.

PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.

PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.

TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.

TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.

TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.

[[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]

=== Předchůdci modelu TPCK ===

Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.

Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.

=== Příklady využití modelu ===

Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.

Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.

=== Zdroje ===

#Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]
#TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Kompetence učitele

2013-05-16T05:42:54Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Lea Mentlíková, Veronika Svobodová '''Úvod''' Pojem kompetence (z lat. slova competentia znamenající pravomoc, dosah pravomocí nebo způsobilost vykonávat ur...

Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

'''Úvod''' 
Pojem kompetence (z lat. slova competentia znamenající pravomoc, dosah pravomocí nebo způsobilost vykonávat určitou činnost) a jeho vymezení je v literatuře definováno několika způsoby.<ref>HUPKOVÁ, Marianna a Erich PETLÁK. Sebareflexia a kompetencie v práci učiteľa. Bratislava: Iris, c2004, 135 s. ISBN 8089018777, str. 94.</ref> Průcha a spol. v Pedagogickém slovníku definuje klíčové kompetence jako „souhrn vědomostí, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jednotlivce ve společnosti.“<ref>PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 9788073676476, str. 124
</ref>
Ve vztahu k učitelské profesi se jedná o soubor vědomostí, dovedností, zkušeností, postojů a hodnot důležitých pro výkon učitelské profese. Vztahují se k profesní, obsahové a osobní složce.<ref>PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 9788073676476, str. 129.
</ref> 
Stejně tak jako existuje mnoho podob pojmu kompetence i způsob jejich rozdělení je odlišný. Kompetencemi učitelů se zabývají profesní standardy, které jsou pro každou zemi poněkud odlišné. V posledních letech se objevil holandský standard snažící se reagovat na rozdílnou vzdělanost učitelů projevující se zvláště na školách, kde každý učitel vyučoval jinak. Cílem tedy bylo stanovit obecná kritéria, které by měl vystudovaný učitel splňovat. Byl stanoven výzkumný tým složený z odborníků z oblasti pedagogiky a vytvořil sedm kompetencí. Tento seznam byl ověřen v praxi a úspěšně akceptován pedagogy. Vznikl tedy systém sedmi kompetencí uplatňovaný při vzdělávání učitelů na vysokých školách v Holandsku. A může se tak stát vzorem i pro ostatní země.<ref>VODÁKOVÁ, Jana. Profesní standardy učitelské práce v zahraničí: co si z jejich zkušenosti vzít pro naši současnou situaci?. In: Informační a vzdělávací portál školství Zlínskéo kraje [online]. 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/clanky/31418.aspx
</ref> 
7 kompetencí podle holandského standardu:
#Kompetence interpersonální
#Kompetence pedagogická
#Kompetence odborná a didaktická
#Kompetence organizační
#Kompetence pro spolupráci s kolegy
#Kompetence pro spolupráci s okolím
#Kompetence k reflexi a sebezdokonalování<ref>Sedm klíčových kompetencí učitele. In: Učitelské listy [online]. 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2010/04/sedm-klicovych-kompetenci-ucitele.html
</ref> 
'''1) kompetence interpersonální'''

Učitel disponující interpersonálními kompetencemi umí ve třídě vytvořit přátelské a vhodné prostředí pro (nejen) skupinovou práci a je schopen vést otevřenou diskuzi se svými žáky. Je dobrým leadrem pro studenty a podporuje jejich autonomii. Je si vědom, že jeho chování ovlivňuje studenty. Je v kontaktu se studenty a umožňuje jim snadno kontaktovat jeho. Je schopen vytvořit rámec studia, aby tak studenti mohli pracovat samostatně a v případě potřeby je k dispozici. Aby tyto kompetence učitel mohl mít, musí být obeznámen s komunikačními procesy mezi studenty a se skupinovou komunikací.(př. Učitel je schopen reagovat na dotazy svých žáků, je schopen zorganizovat skupinovou práci a reagovat na jednotlivé skupiny a jejich práci.)<ref name="Fontys"/>

'''2) kompetence pedagogická'''

V této kompetenci se projevuje výchovná funkce učitele. Učitel je člověk, který pomáhá studentům stát se zodpovědnými a nezávislými lidmi s jasnou představou o svých schopnostech a ambicích. Snaží se u studentů rozvíjet jejich osobnostní stránku a učí je dělat správná rozhodnutí. Vede studenty v hodinách takovým způsobem, že studenti jsou iniciativní a schopni samostatné práce. Učitel disponuje pedagogickými dovednostmi a znalostmi a je schopen tak vytvořit bezpečné pracovní prostředí pro osobnostní rozvoj studenta. Takový učitel je obeznámen se sociálním pozadím svých studentů a s jejich očekáváními. Je obeznámen s morálním vývoje teenagerů a dospívajících a je schopen s nimi pracovat. (př. Učitel se snaží studenty naučit jak mezi sebou vzájemně komunikovat a dojít ke vzájemné dohodě nebo kompromisu. Pomáhá studentovi rozhodnout se při výběru jeho budoucího povolání nebo vysoké školy.)<ref name="Fontys"/>

'''3) kompetence odborná a didaktická'''

Učitel musí svým žákům pomoci, aby plně porozuměli náplni daného vyučovacího předmětu a aby byli seznámeni se způsoby, jak znalosti získané z vyučování mohou použít ve svém osobní i pracovním životě. Mel by pomoci studentům porozumět společnosti a připravit je na požadavky, které je čekají v jejich budoucím povolání. Učitel vlastnící tyto kompetence je schopen propojit teoretickou část předmětu s praktickým dopadem na skutečný ať už osobní tak pracovní život. K tomu, aby učitel disponoval těmito kompetenci, měl by být dobře obeznámen s vyučujícím předmětem a technikami vyučování
Takový učitel se snaží na své studenty ze své pozice působit a je schopen reagovat na jejich individuální potřeby. Stanovuje spolu se studenty rámec daného předmětu a snaží se ho obohatit příklady z praxe. Umí své studenty nejen namotivovat k plnění úkolů, ale také jim přitom pomáhat. Snaží se, aby se studenti učili od sebe navzájem a vzájemně se tak obohacovali. (př. Učitel je schopen poskytnou poznámky, cvičení, úkoly nebo testy bez chyb, snaží se studenty seznámit s možnými technikami učení, které jim ulehčí práci doma. Je schopen společně se svými kolegy vytvořit nástroj na hodnocení studentů.)<ref name="Fontys"/>

'''4) kompetence organizační'''

Každý učitel by také měl mít organizační schopnosti. Jednak jsou potřeba k vývoji procesu učení studentů (tvorba plánů), ale také v rámci pracoviště a jeho spolupracovníků (viz další bod). Všechny výukové metody mají své organizační problémy, za které musí učitel převzít zodpovědnost, především proto, že právě organizace se velkou měrou podílí na celkovém úspěchu studia. <ref name="Dutch">Miniversion: The Dutch teacher competences and requirements. The Identifying-Teacher-Quality Project [online]. 2007 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.teacherqualitytoolbox.eu/uploads/mini_version_tq_the_netherlands.doc</ref> Důležitou součástí je také vytyčení priorit a pravidel. Z pohledu e-learningu se jedná především o logickou strukturu a organizaci dat.<ref name="Fontys"> Competence cards: Secondary and vocational education. Fontys: University of Applied Science [online]. 2005 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.fontys-lerarenopleiding.nl/web/files/506463_competence-cards-english.pdf</ref>

'''5) kompetence pro spolupráci s kolegy'''

Učitelé pracují v rámci školy a se svými spolupracovníky. Aby došlo k vhodnému prostředí pro studenty a jejich rozvoj, je nutné, aby oba rámce spolupracovaly a synergicky se podporovaly. V praxi to znamená, že učitel se podílí na organizaci studia společně se svými spolupracovníky a obě skupiny se snaží dodržet rámec filozofie celé školy. Výsledkem by měli být v prvé řadě spokojení studenti (např. zavedením konzultačních hodin), ale také pravidelné setkání a efektivní komunikace spolupracovníků. <ref name="Dutch"/> Do kompetencí pro spolupráci s kolegy se počítá také dodržování stanovených termínů a schopnost nalézt a popsat vize vývoje školy a jejích programů.<ref name="Fontys"/>

'''6) kompetence pro spolupráci s okolím'''

Ve stručnosti řečeno se jedná o spolupráci se stakeholdery školy, to znamená se všemi, co mají se školou něco společného (např. rodiči, studenty, kolegy svými i zahraničními, organizacemi přidružených ke škole a ostatními firmami, státními orgány apod.). Je důležité nejen studenty vést, ale také jim pomoci se zorientovat v profesní síti a celkově v prostředí, které je po škole čeká. Do tématu e-learningu se dají tyto kompetence uchopit následovně: mezi učitelem a studenty by měla komunikace probíhat tak, aby byla pro ně co nejpřínosnější.<ref name="Dutch"/> Velký důraz na komunikaci s okolím, především rodiči, dávají tzv. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Waldorfsk%C3%A1_pedagogika/ Waldorfské školy].

'''7) kompetence k reflexi a sebezdokonalování'''

Každý učitel, ať už se jedná o klasického učitele nebo tutora, by měl neustále pracovat na vylepšování svých schopností a kompetencí. Jen učitel s aktuálním přehledem může studentovi poskytnout tu nejlepší půdu pro jeho rozvoj. Jeho profesní vývoj by měl být neustálý, měl by využívat všech možností seberozvoji, které škola nabízí a zároveň i hledat své vlastní, jelikož sám dobře ví, jaké jsou jeho silné a slabé stránky.<ref name="Dutch"/>

Všechny vzdělávací organizace by měly pracovat na rozvoji kompetencí svých zaměstnanců. Jejich cílem by mělo být dosáhnout alespoň bakalářské úrovně vzdělání tzv. [http://bologna.msmt.cz/ostatni-dokumenty/dublinske-deskriptory/ Dublinského deskriptoru] (slouží jako jednotící rámec kvalifikací vzdělání v různých oborech).<ref name="Dutch"/> Kompetence pedagogických pracovníkův v České republice rozvíjí především instituty celoživotního vzdělávání např. [http://www.ped.muni.cz/studium/celozivotni-vzdelavani/ Pedagogická fakulta] Masarykovy univerzity nebo různé kurzy jako např. [http://kurzy.edumenu.cz/p-4116/pedagogicke-kurzy-skoleni-pro-ucitele/ Kurzy Edumenu.cz].

'''Poznámky'''
<references />

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-16T05:42:47Z

JanaLanova:

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Hesla ==
* [[Historie e-learningu]]
* [[Blended learning]] - Jana Lánová (382377)
* [[M-learning]] - Dana Katrňáková (učo 342016)
* [[E-learning 2.0]] - Josef Moravec, UČO 60727
* [[Game Based Learning]] - Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová
* [[Learning management systems]] - Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)
* [[Standardy v e-learningu]] (SCORM, AICC atd.)
* [[Webináře]] - Julie Haladová (382364), Michaela Weissbergerová (382463)
* [[Nová média v informačním vzdělávání]] - Andrea Szászová, Ľudmila Osičková
* [[Pedagogické vědní disciplíny]] - Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)
* [[Andragogika]] - Martina Sochorová (382576), Iveta Jansová (383008)
* [[Kolbův cyklus]] -Dominika Babáková (učo: 383964), Edita Hečová (učo: 383232)
* [[Konstruktivismus]] - Miroslava Brázdová 382759, Monika Krejčová 382844
* [[Konektivismus]] - Michaela Kočová, Ester Březinová
* [[RWCT]]
* [[Metody a formy výuky]] - Górecká Lucie, Krausová Veronika
* [[Základní didaktické principy]] - Kateřina Mrázová (UČO 216813), Barbora Pitašová (UČO 262220)
* [[Bloomova taxonomie]] - Denisa Šnédarová, Daniela Králová
* [[Učební styly]] - Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká
* [[Kompetence učitele]] - Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==

Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)

=== Úvod ===

Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.

=== 7 částí TPCK modelu ===

TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.

CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.

PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.

PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.

TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.

TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.

TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.

<img src="/images/e/ec/Tpck.gif" _fck_mw_filename="Tpck.gif" alt="Model TPCK a jeho sedm částí" /> Zdroj: <a href="<a href="[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]">[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]</a>"><a href="[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]">[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]</a></a>

=== Předchůdci modelu TPCK ===

Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.

Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.

=== Příklady využití modelu ===

Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.

Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.

=== Zdroje ===

#Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]">[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]</a>"><a href="[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]">[http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]</a></a>
#TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]">[http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]</a>"><a href="[http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]">[http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]</a></a>

== Rámcové vzdělávací programy ==

Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)

Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.

Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.

Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.

"K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ <ref>Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1">http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1</a></ref>

 
Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.



 Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.



 '''Základní rozdělení RVP je:'''



*RVP pro předškolní vzdělávání
*RVP pro základní vzdělávání
*RVP pro gymnázia
*RVP pro odborné vzdělávání

'''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''

*RVP pro gymnázia se sportovní přípravou
*RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou
*RVP pro obor vzdělání základní škola speciální
*RVP pro základní umělecké školy
*RVP pro speciální vzdělávání

V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.

RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.

 
<img src="/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg" _fck_mw_filename="Schéma s popiskem.jpg" alt="RTENOTITLE" />Zdroj: MŠMT



 '''Systém kurikulárních dokumentů'''



Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.

=== Definice termínů ===

'''Cíle vzdělávání'''

Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.

'''Vzdělávací obsah'''

Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)

'''Klíčové kompetence'''

Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)

'''Průřezová témata'''

Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)

'''Rámcový učební plán'''

Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.

=== Srovnání základních typů RVP ===

'''RVP pro předškolní vzdělávání'''

Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.

Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.

Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.

Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.

Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.

'''RVP pro základní vzdělávání'''

Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.

Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.

Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.

Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.

Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.

Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.

'''RVP pro gymnázia'''

Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.

V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.

Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.

Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

'''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.

V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.

Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.

Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.

'''Poznámky'''

<references />

 
'''Použité zdroje:'''



#O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]</a>"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]</a></a>
#Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]</a>"><a href="[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]</a></a>
#Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]</a>"><a href="[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]</a></a>
#''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]</a>"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]</a></a>
#''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]</a>"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]</a></a>
#''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]">[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]</a>"><a href="[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]">[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]</a></a>
#''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]</a>"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]</a></a>

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: <a href="http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf">http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</a></ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou: 

*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas

Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů: 

*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze

'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou: 

*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety

Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu. 

*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu

'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou: 

*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)''' Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou: 

*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace

Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat. '''Reference''' <references /> '''Použitá literatura''' 

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: <a href="<a href="[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]">[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]</a>"><a href="[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]">[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]</a></a>
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==

Hájek, Ocásek 

==Mediální gramotnost==

Vypracovaly Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (rozpracováno!!!)

===Stav mediální gramotnosti v ČR===
V dubnu a listopadu roku 2011 proběhla výzkumná šetření soustřeďující se na analýzu populace České republiky. Výzkumy iniciovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a objednala jeho realizaci u Centra pro mediální studia CEMES UK FSV.

Projekt ''Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let''<ref>''Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let'' [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, květen 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf</ref> byl realizován formou kvantitativního výzkumu a šetření provedla společnost Ipsos Tambor. V rámci dotazníkového šetření bylo dotázáno celkem 819 respondentů, tito respondenti byli rovnoměrně rozložení z hlediska genderu stejně jako z hlediska věkové struktury.

Závěry šetření:
*Otázka vztahu “tradičních” médií a nových komunikačních technologií
Česká populace žije stále v široce sdílené představě, že klíčovým médiem z hlediska socializace, rodinné soudržnosti i zaplňování volného času je televize. Různé generace mají samozřejmě rozdílný přístup, ale zdá se, že tento fakt všichni akceptují. Sledování televize v reálném čase zůstává dominantním i navzdory výraznější dostupnosti internetu. Nejvíce je toto postavení televize oslabováno v oblasti získávání zpravodajských informací – začíná dominovat internet.
Faktory, které ovlivňují vztah k médiím je generačního soužití a výše příjmu. Starší generace je otevřenější vůči nastupujícím komunikačním technologiím, je-li k nim „přivedena“ mladší generací. Vyšší příjem posiluje ochotu využívat nové komunikační technologie.
Je tedy očividné, že „tradiční“ média mají velkou uživatelskou setrvačnost a významně ovlivňují i přístup k novým médiím a komunikačním technologiím. Proměny vztahu k tradičním médiím budou ovlivňovat vztah k „novým“ médiím, a je to proto zřejmě klíčový ukazatel, který bude signalizovat trend vývoje.

*Otázka dovednosti v užívání nových medií
Česká populace má tendenci vnímat nová médie spíše jako alternativu k využití stávajících médií a komunikačních prostředků (např. mobilní telefon jako nástroj pro telefonování a pro psaní zpráv). Přirozeně se tato tendence opět mění s věkem, mladší generace se přizpůsobují snáze, ochota využívat i další funkce nových komunikačních technologií sílí s klesajícím věkem, a naopak.

*Otázka znalosti tradičních a nových médií
Česká populace se v zásadě domnívá, že má vůči médiím poměrně silná práva, pokud jde o možnost dobrat se práva na odpověď, vystoupení v televizi, založení periodika apod. Za faktor, který ovlivňuje podobu mediální produkce, bývají často považovány ekonomické zájmy.
Oblast znalostí je klíčová, formuje se prostřednictvím dovedností, ale současně sama formuje postoje.

*Otázka postoje k tradičním a novým mediím
Pozitivní postoj k novým komunikačním technologiím se zásadně liší věkem, se zvyšujícím věkem se snižuje otevřenost k inovacím, přesto se i u starší generace objevuje poměrně silné přesvědčení o potenciální užitečnosti nových technologií (zvláště mobilního telefonu).
Představy o rizicích nejsou příliš vysoké, pohybují se spíše v rovině tušení. Přesto jsou rizika nových médií považována za hrozbu, starší generace souhlasí s potřebou kontroly obsahu na internetu.

Projekt ''Stav mediální gramotnosti v ČR, Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let''<ref>''Stav mediální gramotnosti v ČR: Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let'' [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, listopad 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-do-15.pdf</ref> navazuje na předchozí průzkum provedený v květnu 2011 a shrnuje výsledky průzkumu úrovně mediální gramotnosti české dětské populace.

Závěry šetření:
*Dominantním médiem v rodině zůstává televize, ale pomalu jeho funkce přebírá počítač.
*Představy dětí o roli a obsahu zpravodajství jsou závislé na postojích rodičů, převažuje představa, že zpravodajství není relevantní výpovědí o světě.
*S přibývajícím věkem dětí klesá zájem o reklamu a její odmítání se stává statusovou záležitostí.
*Rodiče poměrně silně kontrolují užíívání televize. Omezení se týkají jak rozsahu užívání médií, tak konkrétních obsahů (především restrikce násilných a erotických obsahů).
*Rodiče také kontrolují užívání osobních počítačů; sociálně (pravidly a domluvou), i technologicky (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičů.

===Mediální výchova===
Mediální výchova je prostředek, kterým je dosahováno mediální gramotnosti. Představuje ''„systematickou snahu zvyšovat společenské povědomí o médiích a mediálním obrazu světa.“''<ref>VRÁNKOVÁ, Eva. Heslář: Mediální výchova. ''Revue pro média: časopis pro kritickou reflexi médií'' [online]. 2004, roč. 4, č. 8 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1214-7494. Dostupný z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_vychova.htm</ref>

Hlavní cíle<ref>JIRÁK, Jan. Proč potřebujeme mediální výchovu. ''Metodický portál: Články'' [online]. 30. 4. 2006 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1802-4785. Dostupný z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/540/PROC-POTREBUJEME-MEDIALNIVYCHOVU.html/
</ref> mediální výchovy:
*Přiblížit, jak fungují mediální texty
*Vysvětlit, jak se podílejí na vytváření významů
*Vyložit, jak fungují mediální organizace
*Popsat, jak se publikum zmocňuje mediálních produktů, technologií a institucí a dodává jim význam

Klade si za cíl především v nejobecnější rovině naučit mladé lidi žít s médii a co nejlépe je využívat ke svému prospěchu.<ref>JIRÁK, Jan. Žít s médii. In: ''Potřebujeme mediální výchovu? 5. konference Člověk a média. Sborník příspěvků'' [online]. Praha: Hnutí fokoláre, 2005, s. 10 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z: http://www.clovekamedia.cz/sborniky/cm_2004_podzim.pdf</ref>

Některé z projektů na podporu mediální gramotnosti realizovaných v České republice:

'''Mediální výchova na gymnáziích'''

Jde o projekt, který si za cíl klade zvýšení mediální gramotnosti u studentů gymnázií v Pardubickém kraji. Hlavní výstupem tohoto projektu je učební pomůcka, tzv. ''Media Set'' - komplexní metodický a informační nástroj podporující výuku mediální výchovy. Primárně určen pedagogům gymnázií. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediasetbox.cz.

'''Média tvořivě'''

Hlavním cílem tohoto projektu byla didaktická podpora učitelů v rámci mediální výchovy a byla podpora redakcí školních časopisů. V rámci tohoto projektu byla vydána metodická příručka ''Média tvořivě''. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediatvorive.cz.

'''Mediální výchova - Škola médií v etických souvislostech'''

Jde o projekt, jehož cílem je „pomoci studentům středních škol i široké veřejnosti pěstovat rozlišující, kritický, pozitivní a poučený vztah bdělé otevřenosti k masovým, korporátním, sociálním a zájmovým médiím současnosti“ V rámci projektu byl vytvořen metodický materiál, který je rozčleněn na 4 témata: Koncentrát mediální teorie, Mediální nástroje, Mediální realita a Svět reklamy. Spíše než o ucelený metodický materiál se ale jedná o jakýsi návod či naznačenou cestu, po níž se ve výuce mediální výchovy pedagog může vydat.

'''Zvyšování mediální gramotnosti v ČR aneb média pod lupou'''

Projekt katedry mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity realizován od 1. srpna 2012 do 31. října 2013. Je určen všem zájemcům z řad veřejnosti. Smyslem projektu je zvýšení mediální gramotnosti u široké veřejnosti ve vybraných regionech ČR, slouží ke zvýšení znalostí o médiích, tedy k většímu kritickému myšlení veřejnosti při užívání médií. Stránky projektu dostupné na www.mediapodlupou.cz

===Poznámky===
<references />

== ICT gramotnost ==

Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413) ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”<ref>EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: <a href="https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf">https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</a></ref> Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”<ref>RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html">http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html</a></ref> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.<ref>DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: <a href="http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html">http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html</a></ref> 

=== Terminologie ===

Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.<ref>LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: <a href="http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu">http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu</a></ref> Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.<ref>RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html">http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html</a></ref> Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti. 

=== Rámec pro ICT gramotnost ===

V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.<ref>EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: <a href="https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf">https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</a></ref> Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku. <img src="/images/thumb/d/d1/ICT_literacy.png/450px-ICT_literacy.png" _fck_mw_filename="ICT literacy.png" _fck_mw_location="left" _fck_mw_width="450" alt="Schéma ICT gramotnosti" class="fck_mw_left" /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti''' 

:1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. </dd> </dd>
::2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) </dd> </dd>
:::3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)<ref>EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: <a href="https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf">https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</a></ref> </dd> 
=== Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===

:::*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.
:::*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.
:::*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.
:::*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.
:::*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.<ref>EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: <a href="https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf">https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf</a></ref>
</dd>
V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.<ref>KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: <a href="http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf">http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf</a></ref> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti. 
=== Složky ICT gramotnosti ===



::::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti </dd>
:::::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) </dd>
::::::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT </dd>
:::::::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT </dd>
::::::::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.<ref>ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: <a href="http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html">http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html</a></ref> </dd></dd>ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na: 
:::::::*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu
:::::::*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.<ref>ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: <a href="http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html">http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html</a></ref>
</dd>
 
=== Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===

Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.<ref>RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html">http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html</a></ref> ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně: '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost''' <img src="/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif" _fck_mw_filename="Prvky informacni gramotnosti.gif" _fck_mw_location="left" alt="Prvky informační gramotnosti" class="fck_mw_left" /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.<ref>DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: <a href="http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html">http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html</a></ref> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti. 

=== Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===

'''1. Mapy ICT gramotnosti''' Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně: - angličtina - matematika - přírodní vědy - zeměpis - společenské vědy.<ref>KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: <a href="http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf">http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf</a></ref> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na <a href="<a href="[http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]">[http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]</a>"><a href="[http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]">[http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]</a></a> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL''' ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)<ref>O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/o_projektu.php">http://www.ecdl.cz/o_projektu.php</a></ref> je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.<ref>Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/index.php">http://www.ecdl.cz/index.php</a></ref> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.<ref>Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start">http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start</a></ref> Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.<ref>Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php">http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php</a></ref> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start: 

::::::::'''1.''' Používání počítače a správa souborů </dd>
:::::::::'''2.''' Zpracování textu </dd>
::::::::::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace </dd>
:::::::::::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru<ref>Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start">http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start</a></ref> </dd></dd><img src="/images/thumb/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png/450px-Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png" _fck_mw_filename="Programy počítačové gramotnosti ECDL.png" _fck_mw_location="left" _fck_mw_width="450" alt="Programy počítačové gramotnosti ECDL" class="fck_mw_left" /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.<ref>Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/index.php">http://www.ecdl.cz/index.php</a></ref> Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.<ref>O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/o_projektu.php">http://www.ecdl.cz/o_projektu.php</a></ref> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).<ref>Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: <a href="http://www.ecdl.cz/index.php">http://www.ecdl.cz/index.php</a></ref> 
=== Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===

::::::::::*Certifikační program ECDL v českém jazyce:
</dd>
 
:::::::::::*<a href="<a href="[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]">[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]</a>"><a href="[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]">[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]</a></a> <a href="<a href="[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]">[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]</a>"><a href="[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]">[http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php]</a></a>
</dd>
</dd> 
::::::::::*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:
</dd>

:::::::::::<a href="<a href="[http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy]">[http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy]</a>"><a href="[http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy]">[http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy]</a></a> </dd> 
::::::::::*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:
</dd>

:::::::::::<a href="<a href="[http://www.kjm.cz/kurzy http://www.kjm.cz/kurzy]">[http://www.kjm.cz/kurzy http://www.kjm.cz/kurzy]</a>"><a href="[http://www.kjm.cz/kurzy http://www.kjm.cz/kurzy]">[http://www.kjm.cz/kurzy http://www.kjm.cz/kurzy]</a></a> </dd>
::::::::::::<a href="<a href="[http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze]">[http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze]</a>"><a href="[http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze]">[http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze]</a></a> </dd> 
:::::::::::*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:
</dd>

::::::::::::<a href="<a href="[http://www.digitalliteracy.gov/ http://www.digitalliteracy.gov/]">[http://www.digitalliteracy.gov/ http://www.digitalliteracy.gov/]</a>"><a href="[http://www.digitalliteracy.gov/ http://www.digitalliteracy.gov/]">[http://www.digitalliteracy.gov/ http://www.digitalliteracy.gov/]</a></a> </dd> 
:::::::::::*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:
</dd>

::::::::::::<a href="<a href="[http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm]">[http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm]</a>"><a href="[http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm]">[http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm]</a></a> </dd></dd> 
=== Použitá literatura ===

<references /> 

== Funkční gramotnost ==

Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674) '''Co je funkční gramotnost''' Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref>RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref> Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby. Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem. V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref>TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/">http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/</a></ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:''' 

:::::::::::*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti
:::::::::::*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>
:::::::::::*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní
:::::::::::*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat
:::::::::::*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.
:::::::::::*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)
:::::::::::*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka
:::::::::::*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)
:::::::::::*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref>
</dd>
 D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality: 
:::::::::::*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát
:::::::::::*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích
:::::::::::*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref>
</dd>
 Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí: '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky) '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref>OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/">http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/</a>.</ref> '''Jak se funkční gramotnost měří:''' Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky: • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti: '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele). '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref> '''Jak jsou na tom Češi''' Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref> '''Funkční gramotnost a vzdělání''' I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny. Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref> '''Zvyšování funkční gramotnosti''' Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila. '''Zahraničí''' Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti. '''Česká republika''' Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci. '''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince''' Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání. '''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých''' '''1. Kontinuálnost''' Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný). '''2. Relativita''' Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem. '''3. Individuální proměnlivost''' Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.<ref>RABUŠICOVÁ, ref 1</ref> '''REFERENCE''' 
----

<references /> 

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==

Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová 

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==

Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani">http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</a></ref> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012">http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</a></ref> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473">http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</a></ref> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</a>></ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</a></ref> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani">http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</a></ref> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/">http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</a></ref> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/">http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</a></ref> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/">http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</a></ref> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/">http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</a></ref> '''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovny.cvut.cz/veda/">http://knihovny.cvut.cz/veda/</a></ref> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423">http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</a></ref> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig">http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</a></ref> <references /> 

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==

== Standardy informační gramotnosti ==

Dalibor Bláha (322949) '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT''' Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti: 

:::::::::::*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.
:::::::::::*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.
:::::::::::*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.
:::::::::::*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.
:::::::::::*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.
:::::::::::*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.
:::::::::::*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.
:::::::::::*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.
:::::::::::*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.<ref>Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.</ref>
</dd>
 '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)''' V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost. '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací. 
:::::::::::*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací
:::::::::::*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.
:::::::::::*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.
:::::::::::*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.
</dd>
'''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně. 
:::::::::::*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.
:::::::::::*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.
:::::::::::*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.
:::::::::::*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.
:::::::::::*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.
</dd>
'''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému. 
:::::::::::*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.
:::::::::::*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.
:::::::::::*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.
:::::::::::*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.
:::::::::::*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.
:::::::::::*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.
:::::::::::*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.
</dd>
'''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle. 
:::::::::::*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.
:::::::::::*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu
:::::::::::*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.
</dd>
'''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně. 
:::::::::::*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.<ref>Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: <a href="http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm">http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm</a></ref>
</dd>
V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů: 
:::::::::::*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.
:::::::::::*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.<ref>BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: <a href="http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf">http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf</a></ref>
</dd>
 '''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)''' Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti: '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně. 1. ''Definice a členění informační potřeby'': 
:::::::::::*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.
:::::::::::*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.
:::::::::::*Definuje informační potřebu.
:::::::::::*Spouští proces vyhledávání.
</dd>
2. ''Umístění informací'': 
:::::::::::*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací
:::::::::::*Rozvíjí strategie vyhledávání
:::::::::::*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů
:::::::::::*Vybírá a získává nalezené informace
</dd>
'''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně. 3. ''Vyhodnocení informací'': 
:::::::::::*Analyzuje a zkoumá, získává informace
:::::::::::*Zobecňuje a interpretuje informace
:::::::::::*Vybírá informace
:::::::::::*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací
</dd>
4. ''Organizace informací'' 
:::::::::::*Pořádá a třídí informace
:::::::::::*Organizuje získané informace
:::::::::::*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější
</dd>
'''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě. 5. ''Použití informací'' 
:::::::::::*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace
:::::::::::*Aplikuje získané informace
:::::::::::*Přeměňuje znalosti v osobní znalost
:::::::::::*Prezentuje informace o produktu<ref>LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.</ref>
</dd>
'''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR''' Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence: 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací, 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci. 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci. 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru. 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce. 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.<ref>Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: <a href="http://www.ivig.cz/standardy-student.html">http://www.ivig.cz/standardy-student.html</a></ref> '''REFERENCE''' 
----

<references /> 

== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==

Zpracovaly: Lada Kadaníková (UČO 333301), Veronika Víšková (UČO 270306) 

=== SCONUL ===

SCONUL (Society of College, National and University Libraries) je organizace sdružující akademické a státní knihovny po celé Velké Británii a Irsku. Od roku 1950, kdy byla založena, reprezentuje a lobuje za zájmy knihoven, snaží se zlepšovat jejich služby, spolupráci a sdílení znalostí mezi nimi.<ref>About Sconul. Sconul [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/page/about-sconul</ref> 

[[Soubor:Seven_Pillars_99.jpg|thumb|Seven Pillars 1999<ref name="Bent"/>]]

V roce 1999 publikoval SCONUL článek o informačních dovednostech ve vysokoškolském vzdělávání, v němž poprvé formuloval model 7 pilířů informačních dovedností se zaměřením na knihovnické a počítačové schopnosti.<ref name="Bent">BENT, Moira a Ruth STUBBINGS. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy [online prezentace]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.stks.fi/files/koulutukset/informaatiolukutaito/Bent_Stubbings111122.pdf</ref> Model od té chvíle sloužil učitelům a knihovníkům po celém světě jako metodický návod jak poskytovat, vyučovat a podporovat informační gramotnost.<ref name= "Literacy">SCONUL Seven Pillars of Information Literacy. Information Literacy [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.informationliteracy.org.uk/information-literacy-definitions/sconul-seven-pillars-of-information-literacy/</ref> 

V roce 2011 bylo nutné model aktualizovat a přizpůsobit novým požadavkům doby, neboť původních 7 pilířů bylo vnímáno jako zastaralé a neadaptivní schéma, které se zaměřovalo spíše na knihovníka místo uživatele samotného.<ref name="Bent"/> Výsledkem této změny je model, který se lépe přizpůsobuje rozdílným přístupům a konceptům informační gramotnosti. Aby byl tento model relevantní pro různé uživatele s různými potřebami, je jeho nová podoba rozdělena do dvou částí. Jádro modelu formuluje obecné požadavky na informační gramotnost v rámci vysokoškolského vzdělávání, zatímco tzv. čočky reprezentují různé skupiny uživatelů a v praxi tak pro ně lépe definují požadované výstupy.<ref name="Literacy"/> 

=== Informační gramotnost ===

Pojem informační gramotnost má několik základních definic. Sám SCONUL pro své potřeby definoval informační vzdělanost a její dopad v praxi následovně: ''“Informačně vzdělaní lidé jsou schopni prokázat povědomí o tom, jak shromažďovat, používat, nakládat, propojovat a vytvářet informace a data etickým způsobem, a dosáhnou informačních dovedností na takové úrovni, aby tak sami dokázali účinně konat.“''<ref name="Literacy"/> 

=== 7 pilířů informační gramotnosti<ref name="Sconul">SCONUL Working Group on Information Literacy. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy: Core Model For Higher Education [online dokument]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/coremodel.pdf</ref> ===

[[Soubor:7_Pillars_Doughnut_Model.jpg|thumb|Seven Pillars 1999<ref name="Sconul"/>]]

'''1. Identifikování (Identify)''' 
= schopnost identifikovat osobní potřebu informací 

''Jedinec vnímá:'' 
- že neustále vznikají nové informace a data a je tedy vždy čemu se učit 
- že být informačně gramotný znamená vytvoření vzdělávacího návyku, jenž umožňuje, aby byly nové informace neustále aktivně vyhledávány 
- že myšlenky a příležitosti jsou vytvářeny hledáním a zpracováváním informací 
- rozsah publikovaných i nepublikovaných informací a údajů existujících po celém světě 

''Jedinec je schopen:'' 
- identifikovat nedostatek znalostí v určité oblasti 
- identifikovat vyhledávané téma a definovat jej pomocí jednoduché terminologie 
- formulovat současné znalosti a poznatky z vyhledávaného tématu 
- identifikovat informační potřebu za účelem dosažení určitého cíle a s přihlédnutím k existujícím omezením týkajícím se hledané informace 
- použít dostupné základní informace, na kterých je možno postavit vyhledávání 
- převzít osobní odpovědnost za vyhledávání informací 
- řídit svůj čas efektivně s cílem úspěšně dokončit vyhledání 

'''2. Záběr (Scope)''' 
= schopnost posouzení současných poznatků a identifikování mezer 

''Jedinec vnímá:'' 
- jaké typy informací jsou k dispozici 
- povahu rozdílných typů zdrojů informací, které jsou dostupné, a jak mohou být ovlivněny svým formátem (digitální povaha, tištěná) 
- proces publikace v kontextu toho, proč lidé publikují a jakou hodnotu má informace 
- problematiku dostupnosti 
- které služby nabízejí pomoc a jak je využít 

''Jedinec je schopen:'' 
- “poznat, co dosud nezná,“ aby identifikoval případné informační mezery 
- identifikovat, které typy informací nejlépe uspokojí jeho potřeby 
- identifikovat a zhodnotit různou úroveň dostupných vyhledávacích nástrojů (např. všeobecné a odborné zdroje) 
- identifikovat různé formáty, ve kterých lze informaci získat 
- prokázat schopnost využití nových nástrojů, jakmile se objeví 

'''3. Plánování (Plan)''' 
= schopnost vytvořit strategie pro vyhledávání informací a dat 

''Jedinec vnímá:'' 
- rozsah vyhledávacích technik, jež jsou dostupné při vyhledávání informací 
- rozdíly mezi vyhledávacími nástroji, jejich výhody a omezení 
- proč komplexní vyhledávací strategie mohou ovlivnit šířku a hloubku nalezených informací 
- potřebu rozvíjet přístupy k vyhledávání: například řešit každou novou otázku pomocí nových nástrojů (nespoléhat se pouze na známé prostředky) 
- potřebu revize klíčových slov a přizpůsobení vyhledávacích strategií podle dostupných zdrojů a/nebo výsledků hledání 
- hodnotu řízených slovníků a taxonomií při vyhledávání 

''Jedinec je schopen:'' 
- vystihnout hledanou otázku jasně a v odpovídajícím jazyce 
- definovat vyhledávací strategii použitím vhodných klíčových slov + vymezením a nastavením hranic 
- vybrat nejvhodnější nástroje pro vyhledávání 
- identifikovat řízené slovníky a taxonomie, které pomohou při vyhledávání, je-li třeba 
- určit a použít odpovídající techniky vyhledávání, je-li třeba 
- určit odborné vyhledávací nástroje vyhovující jednotlivým informačním potřebám 

'''4. Shromažďování (Gather)''' 
= schopnost nalézt a získat přístup k potřebným datům a informacím 

''Jedinec chápe:'' 
- jak jsou data a informace organizovány – a to jak digitální, tak i tištěné 
- jakým způsobem knihovny poskytují přístup ke zdrojům 
- jakým způsobem digitální technologie poskytují nástroje umožňující spolupráci na vytváření a sdílení informací 
- problémy spojené se sběrem nových dat 
- jednotlivé prvky citací a jakým způsobem popisují informační zdroj 
- používání abstraktů 
- potřebu držet krok s novými informacemi 
- rozdíl mezi volně přístupnými a placenými zdroji 
- rizika spojená s fungováním ve virtuálním světě 
- důležitost posuzování a vyhodnocování výsledků vyhledávání 

''Jedinec je schopen:'' 
- efektivně využívat různé vyhledávací nástroje a zdroje 
- komplexního vyhledávání, adekvátního pro různé digitální a tištěné zdroje 
- získat přístup k plným textům digitálních i tištěných informací, číst či/a stáhnout si online materiály a data 
- používat vhodné techniky pro shromažďování nových dat 
- držet krok s novými informacemi 
- zapojit se do své komunity za účelem sdílení informací 
- rozpoznat, že informační potřeba nebyla uspokojena 
- využít online i tištěnou nápovědu či najít člověka schopného odborné pomoci 

'''5. Vyhodnocení (Evaluate)''' 
= schopnost posoudit vyhledávací proces a porovnat a vyhodnotit získaná data a informace 

''Jedinec chápe:'' 
- strukturu informací a dat v kontextu vyhledávání 
- otázky týkající se kvality, přesnosti, relevance, reputace, důvěryhodnosti či možné předpojatosti zdrojů informací a dat 
- jak jsou informace vyhodnocovány a publikovány, což napomáhá při tvorbě vlastního procesu hodnocení 
- důležitost konzistence při sběru dat 
- důležitost citování při vyhledávání a studiu informací 

''Jedinec je schopen:'' 
- rozlišovat mezi různými informačními zdroji a informacemi, které poskytují 
- vybrat pro hledané téma vhodné materiály na základě odpovídajících kritérií 
- posoudit kvalitu, přesnost, relevanci, reputaci, důvěryhodnost i možnou předpojatost nalezených informačních zdrojů 
- posoudit důvěryhodnost shromážděných dat 
- kritického čtení, identifikace klíčových bodů a argumentů 
- dát nalezené informace do souvislosti s původní strategií hledání 
- kriticky zhodnotit a posoudit vlastní závěry a závěry ostatních 
- určit, kdy s vyhledáváním skončit 

'''6. Správa (Manage)''' 
= schopnost profesionálně a eticky organizovat informace 

''Jedinec chápe:'' 
- svou povinnost být upřímný ve všech aspektech zpracování informací a jejich šíření (chápe např. otázky autorských práv, plagiátorství a duševního vlastnictví) 
- potřebu osvojení si vhodných metod pro manipulaci s daty 
- svou roli v rámci pomoci druhým lidem při jejich hledání a spravování informací 
- potřebu uchovávání systematických záznamů 
- důležitost ukládání a sdílení informací a dat etickým způsobem 
- roli profesionálů, např. knihovníků, kteří mohou lidem poskytovat rady, pomoc či podporu s ohledem na všechny aspekty správy informací 

''Jedinec je schopen:'' 
- využít v případě potřeby bibliografický software ke správě informací 
- citovat tištěné i elektronické zdroje za použití odpovídajícího citačního stylu 
- vytvořit adekvátně strukturované bibliografie 
- prokázat, že si je vědom otázek týkajících se práv druhých – včetně etických otázek, problematiky ochrany dat, autorských práv, plagiátorství a jiných otázek duševního vlastnictví 
- splňovat standardy chování k získání akademické integrity 
- používat vhodný software a techniky pro správu dat 

'''7. Prezentování (Present)''' 
= schopnost aplikovat získané znalosti: prezentovat výsledky svého vyhledávání, propojit staré a nové informace a vytvořit tak znalosti nové, šířit získané znalosti různými cestami 

''Jedinec chápe:'' 
- rozdíl mezi shrnutím a syntézou 
- že různé komunity mohou být obeznámeny se získanými informacemi prostřednictvím různých stylů psaní a prezentace 
- že data mohou být prezentována rozličnými způsoby 
- svou osobní povinnost shromažďovat a sdílet data a informace 
- svou osobní povinnost šířit informace a znalosti 
- jak bude jeho práce hodnocena 
- publikační procesy 
- koncept přínosnosti jeho práce pro ostatní jedince 
- že se jedinci mohou aktivně podílet na vytváření informací, a to prostřednictvím tradičních způsobů publikování nebo digitálních technologií (např. blogy, wiki) 

''Jedinec je schopen:'' 
- využít získaná data a informace k zodpovězení původní otázky 
- shrnout dokumenty a zprávy ústně i písemně 
- začlenit nové informace do souboru stávajících poznatků 
- adekvátně analyzovat a prezentovat data 
- syntetizovat a vyhodnocovat nové a komplexní informace z různých zdrojů 
- efektivně komunikovat prostřednictvím vhodných stylů písemného projevu 
- efektivně komunikovat verbálně 
- vybrat vhodný publikační výstup v případě publikační potřeby 
- vytvořit si v komunitě osobní profil s využitím odpovídajících osobních sítí a digitálních technologií (např. diskusní skupiny, sociální sítě, blogy) 

=== Zdroje ===

<references />

== BIG6 a BIG3 ==

Jakub Alt, Josef Ludvíček 

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==

Blanka Svobodová, Martin Mašek 

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==

== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==

- Jonáš Kopp, Václav Ovčačík 

== Klíčové kompetence ==

Michaela Blažejová, Dominika Frömelová Termín '''kompetence''' již v našem slovníku poměrně zdomácněl. Liší se však jeho používání a význam, který mu přikládá odborná a laická veřejnost. Ta zatím chápe termín kompetence spíše jako synonymum pro možnost se vyjádřit k nějakému problému nebo jako pravomoc či oprávnění o něčem rozhodnout. Kompetence je v tomto případě výrazem významově spojeným také s dalšími převážně sociologickými termíny, jako je moc, vliv, autorita. Uvedené vymezení a pojetí pojmu kompetence je pochopitelně stále platné a i v odborné terminologii dalších sociálních věd bychom kompetenci skutečně mohli a měli vykládat také jako oprávnění jednotlivce činit rozhodnutí. V dnešní odborné terminologii (a v kurikulárních dokumentech především) se kompetencí rozumí specifický soubor znalostí, dovedností, zkušeností, metod a postupů, ale také například postojů, které jednotlivec využívá k úspěšnému řešení nejrůznějších úkolů a životních situací a jež mu umožňují osobní rozvoj i naplnění jeho životních aspirací. Pojem kompetence tedy můžeme definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů a životních situací, spojenou s možností a ochotou rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. <ref>BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011, 375 s. ISBN 9788073679309.</ref> 

=== Historie ===

V 70. letech 20. století němečtí pedagogové vyvolali diskuzi o potřebě změny ve vzdělávání. Mladá generace musí být připravována na život ve světě, který je charakteristický rozvojem vědy a techniky a neustálými změnami. V takovémto světě je těžké vytvářet prognózy potřeb společnosti a je třeba vytyčit dovednosti, postoje a návyky přinášející trvalý přínos pro život v překotně se vyvíjejícím světě. Jako jeden ze základních úkolů vzdělání je rozvíjení takových vědomostí, dovedností, postojů a návyků (kompetence), které lidem usnadní přijímat nové podněty a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. Takové kompetence (označované termínem Schlűsselqualifikationen) jsou nejdříve zmiňovány v díle „Teze o vzdělávání pro moderní společnost“[ V originále Schlüsselqualifikationen - Thesen zur Schulung für eine moderně Gesellschaft ] (1974). Autor tohoto termínu, Dieter Mertens, o nich pojednává jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se skutečností, usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků flexibilního světa práce.<ref>K vývoji konceptu klíčových kompetencí. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: <a href="http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu">http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu</a></ref> 

=== Klíčové kompetence podle Mertense: ===

::::::::::*'''základní''' - základní myšlenkové operace jako předpoklad kognitivního zvládání nejrůznějších situací a požadavků
::::::::::*'''horizontální''' - získávat informace, porozumět jim, zpracovávat je a chápat jejich specifičnost
::::::::::*'''rozšiřující prvky''' - základní vědomosti v rovině fundamentálních kulturních technik a důležitých pro určité povolání
::::::::::*'''dobové faktory''' - doplňovat mezery ve znalostech vzhledem k moderním poznatkům <ref />
Od 80. let 20 století se vyvíjely různé modely klíčových kompetencí, které se lišily podle toho, jestli byly vytvářeny zástupci vzdělávací nebo zaměstnavatelské sféry. Modely klíčových kompetencí vztahovaných k výkonu konkrétního povolání jsou vytvářeny pro vetší firmy, které chtějí zefektivnit přípravu svých zaměstnanců na výkon určité profese. Výrazně odlišné pojetí klíčových kompetencí se uplatňovalo především v anglosasské pedagogice. Usilovalo o vymezení široce využitelných kompetencí, které mají široký transfer, jsou obecně požadovány při výkonu téměř jakéhokoliv povolání i v mimopracovním životě. Podporují celkovou adaptabilitu člověka a jeho schopnost být zaměstnán. Takové kompetence zde byly označovány celou řadou termínů: např. Core Skills, Key Skills, Transversall Skills, Cross-curricullar Skills apod. V průběhu devadesátých let se toto širší pojetí klíčových kompetencí v zahraničních systémech odborného vzdělávání stále více prosazovalo zejména v souvislostech s uplatňováním konceptu celoživotního učení a bylo využito i při vývoji konceptu klíčových kompetencí v odborném vzdělávání v ČR.Od 80. let 20 století se vyvíjely různé modely klíčových kompetencí, které se lišily podle toho, jestli byly vytvářeny zástupci vzdělávací nebo zaměstnavatelské sféry. Modely klíčových kompetencí vztahovaných k výkonu konkrétního povolání jsou vytvářeny pro vetší firmy, které chtějí zefektivnit přípravu svých zaměstnanců na výkon určité profese. Výrazně odlišné pojetí klíčových kompetencí se uplatňovalo především v anglosasské pedagogice. Usilovalo o vymezení široce využitelných kompetencí, které mají široký transfer, jsou obecně požadovány při výkonu téměř jakéhokoliv povolání i v mimopracovním životě. Podporují celkovou adaptabilitu člověka a jeho schopnost být zaměstnán. Takové kompetence zde byly označovány celou řadou termínů: např. ''Core Skills, Key Skills, Transversall Skills, Cross-curricullar Skills'' apod. V průběhu devadesátých let se toto širší pojetí klíčových kompetencí v zahraničních systémech odborného vzdělávání stále více prosazovalo zejména v souvislostech s uplatňováním konceptu celoživotního učení a bylo využito i při vývoji konceptu klíčových kompetencí v odborném vzdělávání v ČR. <ref /> V roce 2004 byl v ČR oficiálně schválen rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) základního vzdělávání a v roce 2007 rovněž RVP pro gymnázia. Oba tyto dokumenty obsahují obdobně jako RVP odborného vzdělávání koncepty klíčových kompetencí. V průběhu let 2003 – 2006 byl vytvořen model klíčových kompetencí Evropské komise. Poté byla formulována doporučení Evropského parlamentu a Rady vztahující se ke klíčovým kompetencím (schopnostem) pro celoživotní vzdělávání. V letech 2006-2007 byla revidována koncepce klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání, jejímž cílem bylo dosáhnout vyšší shody mezi RVP základního, gymnaziálního a odborného vzdělání a také zohlednit existenci evropského referenčního rámce klíčových kompetencí.<ref>Klíčové kompetence v odborném vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: <a href="http://www.nuov.cz/klicove-kompetence">http://www.nuov.cz/klicove-kompetence</a></ref> 

=== Lisabonská strategie ===

Evropská komise identifikovala 8 oblastí klíčových kompetencí, které jsou rozděleny do dvou pomyslných skupin a to na kompetence vztahující se ke konkrétním disciplínám (vyučovacím předmětům) a na kompetence kros-kurikulární, tedy nadpředmětové. 

::::::::::#komunikace v mateřském jazyce
::::::::::#komunikace v cizích jazycích
::::::::::#matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií
::::::::::#kompetence k práci s digitálními technologiemi
::::::::::#kompetence k učení
::::::::::#kompetence sociální a občanské
::::::::::#smysl pro iniciativu a podnikavost
::::::::::#kulturní povědomí a chápání uměleckého vyjádření<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: <a href="http://www.nuov.cz/koncepce-kk">http://www.nuov.cz/koncepce-kk</a></ref>
Toto jsou klíčové kompetence, které se objevují v rámcových vzdělávacích programech škol. Klíčové kompetence zahrnují celé spektrum kompetencí přesahující hranice jednotlivých odborností. Jsou výrazem schopnosti člověka chovat se přiměřeně situaci, v souladu sám se sebou, tedy jednat kompetentně. Rovina kompetencí se vyznačuje mimo jiné tím, že různé velmi komplexní schopnosti působí společně. Potenciálem k disponování kompetencemi je individuální kompetence k jednání. Ta se vyvíjí za spolupůsobení sociální kompetence, kompetence ve vztahu k vlastní osobě a kompetence v oblasti metod. '''Sociální kompetence:''' 

::::::::::*schopnost týmové spolupráce
::::::::::*kooperativnost
::::::::::*schopnost čelit konfliktním situacím
::::::::::*komunikativnost
'''Kompetence ve vztahu k vlastní osobě''' 

::::::::::*kompetentní zacházení se sebou samým, s vlastní hodnotou
::::::::::*být svým vlastním managerem
::::::::::*schopnost reflexe vůči sobě samému
::::::::::*vědomé rozvíjení vlastních hodnot a lidského obrazu
::::::::::*schopnost posuzovat sám sebe a dále se rozvíjet
'''Kompetence v oblasti metod''' 

::::::::::*plánovitě, se zaměřením na cíl uplatňovat odborné znalosti
::::::::::*vypracovávat tvořivé, neortodoxní řešení
::::::::::*strukturovat a klasifikovat nové informace
::::::::::*dávat věci do kontextu, poznávat souvislostí
::::::::::*kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení inovací
::::::::::*zvažovat šance a rizika<ref>Získávání klíčových kompetencí je celoživotní, individuální proces, který slouží k rozvoji osobnosti.VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 159 s. ISBN 9788024717708.</ref>
'''Dovednosti - schopnosti - kompetence''' Získání určité dovednosti neznamená, že zároveň získáváme i schopnost jí využívat a už vůbec ne, že jsme kompetentní v dané oblasti. Uwe Buermann knize Jak (pře)žít s médii<ref>BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 9788086600581.k</ref> uvádí jako dovednost psaní „náležitě držet, přikládat a snímat psací náčiní z podložky a vytvářet tak na této podložce žádané tahy.“ V této fázi umíme obkreslovat a opisovat podle předlohy, ale samostatně psát ještě ne. Tuto schopnost zvládneme, až když pochopíme význam jednotlivých symbolů a dokážeme samostatně fixovat řeč či myšlenky. Kompetence pak znamená pochopení dovedností a schopností v kontextu svých zkušeností, jejich automatické využívání i v nových a neznámých situacích. Děti tedy například mohou mít lepší dovednosti, popřípadě schopnosti ve využívání informačních a komunikačních technologií a vyhledávání informací než jejich rodiče, ale pro získání potřebné kompetence potřebují zasadit tyto dovednosti a schopnosti do rámce vlastních zkušeností, znalostí, schopností, vědomostí. To nelze získat jen teoretickým učením, ale praktickým procvičováním a využíváním. Charakteristické znaky kompetence: 

::::::::::*je vždy kontestualizovaná
::::::::::*je multidemenzionální
::::::::::*je definovaná standardem
::::::::::*má potenciál pro akci a rozvoj<ref>Koncepce klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: <a href="http://www.nuov.cz/koncepce-kk">http://www.nuov.cz/koncepce-kk</a></ref>
 '''Použitá literatura''' <references />

 [[Category:KISK:Kurzy]]
[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Základní didaktické principy

2013-05-16T05:40:29Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Kateřina Mrázová (UČO 216813), Barbora Pitašová (UČO 262220) '''Úvod''' Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovan...

Kateřina Mrázová (UČO 216813), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější.  

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita''

Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie. 
<div>Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.</div><div> </div><div>Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):</div>
*míra nejistoty žáka
*průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)
*úspěch (Zvyšuje motivaci.)
*zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)
*znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)
*vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)
*vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)

 '''3. Vědeckost'''

Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.
<div>Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.</div><div> </div>
'''4. Individuální přístup'''

Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí.  Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.
<div>Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:</div>
*předpoklady k učení
*učební tempo
*úroveň poznávacích procesů
*charakter, zájmy, pocity
*pamět a pozornost
*motivace 
*osobní a odborné zkušenosti
*tělesné a mentální konstituce
<div> </div>
'''5. Spojení teorie a praxe'''

Výuka je často pojata teoreticky a studenti tak nemají možnost naučit se používat vědomosti získané ve škole v praktickém životě. Pokud tomu vyučující nepředejde často tento typ výuky vede k učení pro dobré hodnocení nikoliv pro získání znalostí. Aby tomu vyučující předešel měl by výuku obohacovat o příklady z praxe, používat autentické pomůcky, do své výuky zařazovat exkurze.

Díky praxi si studenti prohlubují znalosti a procvičují si již naučené.

'''6. Názornost'''

Člověk získává 80% znalostí zrakem , 12% sluchem, 5% hmatem a 3% ostatními smysly. Proto je vhodné používat dostatek názorných pomůcek, které pokud jsou vhodně doprovázeny výkladem učitele, vedou k lepšímu zvládnutí látky.

Propojením názorné pomůcky s výkladem dochází k následujícímu:

* slaďuje se smyslové a rozumové poznání,

* výklad řídí postup vnímání předmětu,

* mobilizuje se předchozí zkušenost,

* vzbuzuje se zájem a zaměřuje se pozornost žádoucím směrem

* student se učí pozorovat, vnímat a porovnávat.

Pojem názornost se však nepojí jen se zrakem, ale se všemi smysly. Názornosti se může dosáhnout i barvitým výkladem, připodobňováním, poukazováním na dosud poznané, asociacemi.

'''7. Přiměřenost'''

Se zabývá důležitostí zvolení správné obtížnosti učiva, kterou učitel předkládá studentům. Zvolená obtížnost učiva záleží na duševní i tělesné vyspělosti studentů.

Při správné zvolené míře obtížnosti jsou studenti podněcováni k učení a dochází k jejich rozvoji. Pokud je míra přiměřenosti překročena nutí to studenty k memorování a naučené znalosti jsou rychle zapomínány. Naopak nízká náročnost učiva vede k demotivaci studentů.

'''8. Trvalost'''

Zjednodušeně se dá říct, že principu trvalosti se dosáhne dodržováním všech ostatních principů. Pro trvalé zapamatování je však podstatné vícenásobné opakování. Zároveň hrají roli další faktory, mezi které patří způsob výuky, druh učiva, vztah studenta k vyučované látce a momentální mentální a zdravotní stav studenta.

Za trvale osvojené vědomosti a dovednosti považujeme ty, které:

* se uchovávají v paměti dlouhodobě,

* v aktuálních situacích se vybavují bez větší námahy,

* umožňují řešit nové praktické nebo intelektuální úlohy.

'''9. Soustavnost'''

Princip soustavnosti je spojován s principem postupnosti a zabývá se důležitostí předkládání učiva studentovi jako logicky uspořádaného celku s jasně danou strukturou. Učitel by měl látku vyučovat od lehčího k těžšímu, od jednoduchého ke složitějšímu, od blízkého ke vzdálenému, od konkrétního k abstraktnímu, od obecného ke zvláštnímu. Svou výukou by měl v žácích budovat schopnost vytvářet si vlastní systémy, které jim pomůžou v lepším zvládnutí učiva a jeho praktickému využití.

Didaktický systém má splňovat tři základní podmínky:

1. Zachovat přirozenou souvislost učiva (každý další poznatek se musí opírat o ten předešlý).

2. Didaktický systém není totožný s vědeckým, ale to neznamená, že má jít proti němu (např. výuka zoologie, kdy se jako první vyučují primáti a končí se prvoky, což odporuje přirozenému vývoji organizmů a žákům to znesnadňuje pochopit ho).

3. Připravit studenta na pochopení vědeckého systému.

'''Zdroje'''

PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.
<div>MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.</div><div> </div>
PAVLÍK, Ondrej. Didaktika. 2. vyd. Bratislava: Štátne nakladateľstvo, 1949.

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]

Metody a formy výuky

2013-05-16T05:38:30Z

JanaLanova: Založena nová stránka: Górecká Lucie, Krausová Veronika '''Metody výuky''' Mezi základní metody výuky patří: metody slovní, metody názorně-demonstrační a metody praktické. '''...

Górecká Lucie, Krausová Veronika

'''Metody výuky'''

Mezi základní metody výuky patří: metody slovní, metody názorně-demonstrační a metody praktické.

'''Metody slovní'''

Patří mezi nejvyužívanější metody. Také patří mezi nejefektivnější a nejrychlejší metodu přenosu informací od vyučujícího ke studentovi.

Metody slovní můžeme rozčlenit: monologické metody, didaktické metody, metody písemných prácí a metody práce s učebnicí, knihou, textovým materiálem.

* '''Vysvětlování''' – Tuto metodu lze použít ve většině výukových situacích. Pro tuto metodu je důležitý logický a systematický postup při předávání znalostí žákům. Vysvětlování má blízko k popisu, který se zaměřuje na pozorovatelné vlastnosti daného předmětu nebo jevu.

* '''Přednáška''' - Přednáška je jedna z nejnáročnějších metod, jak z pohledu žáka/posluchače, tak z pohledu učitele/přednášejícího. Jedná se o delší ucelený slovní projev, který se zabývá nějakým závažným tématem. "Po stránce obsahové, formální i řečnické je jasně strukturovaným a promyšleně prokomponovaným řečnickým útvarem. S touto vyučovací metodou se setkáváme hlavně u starších žáků a dospělých."

* '''Práce s textem''' – Patří mezi nejstarší metody. Tato metoda výuky je založena na práci s textem. V dnešní době je rozšiřovaná práce s textem zprostředkovaným moderními médii a především internetem. Práce s textem je založena na zpracování textových informací, díky nimž získáme nové znalosti. V této metodě je důležité žákovo učení.

* '''Rozhovor''' – V rozhovoru jde především o komunikaci dvou stran, které si mezi sebou vzájemně vyměňují informace a poznatky. Tato metoda je založena na kladení otázek a odpovídání na ně, přičemž otázky i odpovědi jsou zaměřené na nějaké výchovně-vzdělávací téma. Existují dva druhy rozhovoru - volnější (např. debata) a vázanější rozhovor (např. řízený rozhovor, zkušební rozhovor...). "Ve výuce jednoznačně převažuje výukový rozhovor, který je odedávna chápan jako prostředek aktivizace žáků, neboť žáky povzbuď k pozornosti a vyzývá ke spolupráci."

'''Metody názorně demonstrační'''

Metody jsou založené na principu názornosti. Ve výuce je proto potřeba vycházet z předvádění jevů nebo z jejich zobrazení. "Komenského zlaté pravidlo pro učitele znělo: „Proto budiž zlatým pravidlem, a by všechno bylo předváděno všem smyslům, kolika možno. Totiž věci viditelného zraku, slyšitelného sluchu, vonné čichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu, a může-li něoc být vnímáno najednou více smysly, buditž to předváděno více smyslům."

* '''Předvádění a pozorování''' - „Metoda předvádění zprostředkovává žákům prostřednictvím smyslových receptorů vjemy a prožitky, které se stávají stavebním materiálem pro následné psychické úkony a procesy. Velmi důležitý je výběr objektů a metodika jejich předvádění. Nedílnou součástí předvádění je pozorování, které jakoukoli demonstraci jevu doprovází, může se však uplatňovat i samostatně.“ U přímého pozorování pozorujeme přímo předměty, jevy a u nepřímého pozorování, jsou nám informace zprostředkovány prostřednictvím filmu či videozáznamů.

* '''Práce s obrazem''' - Nejčastěji se s touto metodou setkáme, pokud chce vyučující žákovi vysvětlit, jak funguje nějakého složité technické zařízení. Obrazy jsou barevné a lze použít kresby na tabuli, nástěnné obrazy, ilustrace v učebnicích či obrazy vytvářené pomocí počítačových grafických programů.

* '''Instruktáž''' - „Je hlavně využívána v praktickém vyučování při tvorbě a rozvoji motorických, technických a pracovních kompetencí.“ Instruktáž musí navazovat na to, co již teoreticky známe. Instruktáž dělíme na fázi počáteční (činnost je předvedena velmi pomalu a je kladen důraz na detaily, fázi druhou (činnost je provedena v reálném čase a s upozorněním na možné chyby), ''fáze třetí'' (činnost je opět předvedena pomalu a navíc s upozorněním na chyby), fáze poslední (žáci předvedou činnost samostatně pod dohledem učitele).

'''Metody praktické'''

Tato metoda se zaměřuje na vlastní činnosti žáků, především se zaměřuje na praktickou činnost, která žákům pomáhá překonat odloučení školy od života. U těchto metod je důležité naplnit tyto principy: aktivizace všech smyslů, odpovědnost a metodické kompetent e žáků, orientace na konkrétní produkty, kooperativní jednání a zaměření na život.

* '''Vytváření dovedností''' - Pod dovedností si představme žáka, který je připravený k nějaké činnosti, např. k psaní, počítání, atd. „V procesu utváření dovedností můžeme rozlišit několik klíčových momentů: aktualizace schopností a zkušeností žáka, orientace v situaci, aktivní hledání problémů, variace podmínek pro širší uplatnění dovedností a přenos dovedností do nových dovedností.

* '''Napodobování''' - Při napodobování dochází k tomu, že jeden člověk převezme od druhého člověka určitý způsob chování. Chování přebíráme především od starších lidí, kteří mají nějakou autoritu. Člověk napodobuje záměrně nebo bezděčné. „Z pedagogického hlediska je důležité, zda napodobovaný příklad působí pozitivně, nebo negativně.“

* '''Manipulování, laborování, experimentování''' - „Metoda manipulování napomáhá poznávat prostředí, zařízení a vybavení, v němž se žák pohybuje a které si má osvojit.“ Vhodná pro děti v mladším školním věku. Laborování se uplatňuje v chemii, fyzice či v přírodovědných předmětech, při nichž žáci provádějí jednoduché pokusu, u kterých si ověřují poučky nebo zdůvodňují pozorování.

* '''Produkčení metody''' - „Produkční metody zahrnují všechny postupy, úkony a operace, při nichž vzniká nějaký, smysly registrovatelný produkt, výkon, výtvor nebo postup."

'''Použitá literatura'''

*HRABALOVÁ, Eva. Vyučovací metody a jejich uplatnění ve výuce odborných předmětů na střední škole [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/208846/pedf_b/BP__vyuc._metody.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra didaktických technologií. Vedoucí práce Ing. Pavla Stejskalová.

* TEJNECKÁ, Pavlína.Efektivní vyučovací metody slovní zásoby anglického jazyka na druhém stupni základní školy [online]. Brno, 2007 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/80555/pedf_m/DP_vazba_z_25.3..pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky. Vedoucí práce PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.

* Výukové metody tradičního vyučování. In: Metodický portál RVP. CZ: Unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/15015/VYUKOVE-METODY-TRADICNIHO-VYUCOVANI.html/

[[Kategorie:Informační vzdělávání]]