https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Jan-martinek 2026-05-01T21:55:49Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28222 2013-01-15T21:56:32Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].&lt;ref name=&quot;defensive&quot;&gt;LINDERMAN, Matthew. &quot;Defensive Design for the Web: How to improve error messages, help, forms, and other crisis points&quot;, kapitola 39. New Riders, 2004.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Častou chybou při utváření systémů pro rozesílání e-mailových notifikací je opomenutí možnosti jejich deaktivace&lt;ref&gt;Viz například diskuse na serveru StackExchange: &quot;Best Practices and Etiquette for Setting up Email Notifications&quot;. Dostupné online: http://programmers.stackexchange.com/questions/41577/best-practices-and-etiquette-for-setting-up-email-notifications.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> '''Důležitá poznámka''': Toto téma je spíše okrajové z hlediska oborové literatury. V odborné literatuře bývá především popisována z coby součást konkrétního [[use case]], podrobnosti jejího užití zatím dle mého výzkumu nebyly shrnuty v odborné publikaci. Proto tento článek odkazuje především na texty, které jsou k nalezení na internetu. Patrně nejzajímavější, ale velmi stručný popis užívání notifikací nabízí kniha Defensive Design for the Web&lt;ref name=&quot;defensive&quot; /&gt; (je [https://aleph.muni.cz/F/FCSGI53N3LQ4BPPSB687NT3VQ4X15BYQ45X3XERQJQILHUY9VX-26775?func=find-b&amp;request=defensive+design&amp;find_code=WRD&amp;local_base=MUB01W&amp;x=0&amp;y=0&amp;filter_code_1=WLN&amp;filter_request_1=&amp;filter_code_2=WYR&amp;filter_request_2=&amp;filter_code_3=WYR&amp;filter_request_3=&amp;filter_code_4=WFM&amp;filter_request_4=&amp;filter_code_4=GNR&amp;filter_request_4=| k nalezení v knihovně Fakulty informatiky]).<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28221 2013-01-15T21:54:44Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].&lt;ref name=&quot;defensive&quot;&gt;LINDERMAN, Matthew. &quot;Defensive Design for the Web: How to improve error messages, help, forms, and other crisis points&quot;, kapitola 39. New Riders, 2004.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Častou chybou při utváření systémů pro rozesílání e-mailových notifikací je opomenutí možnosti jejich deaktivace&lt;ref&gt;Viz například diskuse na serveru StackExchange: &quot;Best Practices and Etiquette for Setting up Email Notifications&quot;. Dostupné online: http://programmers.stackexchange.com/questions/41577/best-practices-and-etiquette-for-setting-up-email-notifications.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> '''Důležitá poznámka''': Toto téma je spíše okrajové z hlediska oborové literatury. V odborné literatuře bývá především popisována z coby součást konkrétního [[use case]], podrobnosti jejího užití zatím dle mého výzkumu nebyly shrnuty v odborné publikaci. Proto tento článek odkazuje především na texty, které jsou k nalezení na internetu. Patrně nejzajímavější, ale velmi stručný popis užívání notifikací nabízí kniha Defensive Design for the Web&lt;ref name=&quot;defensive&quot;&gt;&lt;/ref&gt; (je k [https://aleph.muni.cz/F/FCSGI53N3LQ4BPPSB687NT3VQ4X15BYQ45X3XERQJQILHUY9VX-26775?func=find-b&amp;request=defensive+design&amp;find_code=WRD&amp;local_base=MUB01W&amp;x=0&amp;y=0&amp;filter_code_1=WLN&amp;filter_request_1=&amp;filter_code_2=WYR&amp;filter_request_2=&amp;filter_code_3=WYR&amp;filter_request_3=&amp;filter_code_4=WFM&amp;filter_request_4=&amp;filter_code_4=GNR&amp;filter_request_4=|nalezení v knihovně Fakulty informatiky]).<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28219 2013-01-15T21:52:04Z

<p>Jan-martinek: /* Poznámky, použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].&lt;ref&gt;LINDERMAN, Matthew. &quot;Defensive Design for the Web: How to improve error messages, help, forms, and other crisis points&quot;, kapitola 39. New Riders, 2004.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Častou chybou při utváření systémů pro rozesílání e-mailových notifikací je opomenutí možnosti jejich deaktivace&lt;ref&gt;Viz například diskuse na serveru StackExchange: &quot;Best Practices and Etiquette for Setting up Email Notifications&quot;. Dostupné online: http://programmers.stackexchange.com/questions/41577/best-practices-and-etiquette-for-setting-up-email-notifications.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> '''Důležitá poznámka''': Toto téma je spíše okrajové z hlediska oborové literatury. V odborné literatuře bývá především popisována z coby součást konkrétního [[use case]], podrobnosti jejího užití zatím dle mého výzkumu nebyly shrnuty v odborné publikaci. Proto tento článek odkazuje především na texty, které jsou k nalezení na internetu. Patrně nejzajímavější, ale velmi stručný popis užívání notifikací nabízí kniha Defensive Web Design.<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28218 2013-01-15T21:51:12Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].&lt;ref&gt;LINDERMAN, Matthew. &quot;Defensive Design for the Web: How to improve error messages, help, forms, and other crisis points&quot;, kapitola 39. New Riders, 2004.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Častou chybou při utváření systémů pro rozesílání e-mailových notifikací je opomenutí možnosti jejich deaktivace&lt;ref&gt;Viz například diskuse na serveru StackExchange: &quot;Best Practices and Etiquette for Setting up Email Notifications&quot;. Dostupné online: http://programmers.stackexchange.com/questions/41577/best-practices-and-etiquette-for-setting-up-email-notifications.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> '''Důležitá poznámka''': Toto téma je spíše okrajové z hlediska oborové literatury. V odborné literatuře bývá především popisována z coby součást konkrétního [[use case]], podrobnosti jejího užití zatím dle mého výzkumu nebyly shrnuty v odborné publikaci. Proto tento článek odkazuje především na texty, které jsou k nalezení na internetu.<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28216 2013-01-15T21:49:31Z

<p>Jan-martinek: /* Poznámky, použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Častou chybou při utváření systémů pro rozesílání e-mailových notifikací je opomenutí možnosti jejich deaktivace&lt;ref&gt;Viz například diskuse na serveru StackExchange: &quot;Best Practices and Etiquette for Setting up Email Notifications&quot;. Dostupné online: http://programmers.stackexchange.com/questions/41577/best-practices-and-etiquette-for-setting-up-email-notifications.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> '''Důležitá poznámka''': Toto téma je spíše okrajové z hlediska oborové literatury. V odborné literatuře bývá především popisována z coby součást konkrétního [[use case]], podrobnosti jejího užití zatím dle mého výzkumu nebyly shrnuty v odborné publikaci. Proto tento článek odkazuje především na texty, které jsou k nalezení na internetu.<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28215 2013-01-15T21:46:22Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Častou chybou při utváření systémů pro rozesílání e-mailových notifikací je opomenutí možnosti jejich deaktivace&lt;ref&gt;Viz například diskuse na serveru StackExchange: &quot;Best Practices and Etiquette for Setting up Email Notifications&quot;. Dostupné online: http://programmers.stackexchange.com/questions/41577/best-practices-and-etiquette-for-setting-up-email-notifications.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28214 2013-01-15T21:45:13Z

<p>Jan-martinek: /* Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Častou chybou při utváření systémů pro rozesílání e-mailových notifikací je opomenutí možnosti jejich deaktivace&lt;ref&gt;Viz například diskuse na serveru StackExchange: &quot;Best Practices and Etiquette for Setting up Email Notifications&quot;. Dostupné online: http://programmers.stackexchange.com/questions/41577/best-practices-and-etiquette-for-setting-up-email-notifications.<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28213 2013-01-15T21:42:19Z

<p>Jan-martinek: /* Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[HTML anchor|a]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28212 2013-01-15T21:41:55Z

<p>Jan-martinek: /* Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[[HTML anchor|a]]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]]&lt;ref&gt;Viz například příspěvek uživatelky Ariel Meadow Stallings ze serveru Ask.com: &quot;Gmail spam filter + MT notifications = trouble!&quot; Dostupné online: http://ask.metafilter.com/23991/Gmail-spam-filter-MT-notifications-trouble (Ověřeno 15. ledna 2013).&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28211 2013-01-15T21:38:43Z

<p>Jan-martinek: /* Poznámky */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[[HTML anchor|a]]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky, použitá literatura==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28210 2013-01-15T21:38:25Z

<p>Jan-martinek: /* Důvody pro užití e-mailové notifikace */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;&quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[[HTML anchor|a]]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28208 2013-01-15T21:37:57Z

<p>Jan-martinek: /* Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;* &quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací. Samotné vytváření šablon jakýchkoli e-mailů je velmi komplikované&lt;ref&gt;PATTERSON, Mather. &quot;Design and Build Email Newsletters Without Losing Your Mind (and Soul).&quot; Smashing Magazine, 19. ledna 2009. Dostupné online: http://www.smashingmagazine.com/2010/01/19/design-and-build-an-email-newsletter-without-losing-your-mind/ (Ověřeno 15. ledna 2013)&lt;/ref&gt;, o to více to platí u e-mailů, které mohou mít velmi variabilní obsah.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce. <br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[[HTML anchor|a]]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28206 2013-01-15T21:33:35Z

<p>Jan-martinek: /* Důvody pro užití e-mailové notifikace */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]]&lt;ref&gt;* &quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Ověřeno dne 2013–01-14]&lt;/ref&gt;.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[[HTML anchor|a]]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28205 2013-01-15T21:32:53Z

<p>Jan-martinek: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]].<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[[HTML anchor|a]]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> <br /> &lt;references/&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28204 2013-01-15T21:31:53Z

<p>Jan-martinek: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML)&lt;ref&gt;FOWLER, Martin. &quot;UML Distilled: A Brief Guide to the Standard Object Modeling Language&quot;, Addison-Wesley Professional, 2003.&lt;/ref&gt;, který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases''&lt;ref&gt; JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;&lt;/ref&gt; shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí (struktura zápisu use case je zde inspirována textem Karla Minaříka&lt;ref&gt;MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]&lt;/ref&gt;, nicméně existuje více zápisů, záleží na konkrétním typu produktu i úzu pracovního kolektivu):<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> Testování případů užití, tedy jejich formálních náležitostí a jejich úplnosti a konzistence, je něco odlišného, než vytváření tzv. test cases&lt;ref&gt;CHAIM, Marcos Lordello, JINO, Mario, CARNIELLO, Adriana. &quot;Structural Testing with Use Cases&quot;. Paper, dostupné online: http://journal.info.unlp.edu.ar/journal/journal14/papers/jcst-aug05-8.pdf&lt;/ref&gt; (testovacích užití), což jsou testy již existujícího zařízení, vytvořené podle scénářů případů užití (metodika převodu use cases na test cases je relativně komplikovaná).<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]])&lt;ref&gt;KOHN, Mike. &quot;User Stories Applied: For Agile Software Development&quot;, Addison-Wesley Professional. 1 edition, 2004.&lt;/ref&gt; anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Další použitá literatura==<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28202 2013-01-15T21:31:16Z

<p>Jan-martinek: /* Testování */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML)&lt;ref&gt;FOWLER, Martin. &quot;UML Distilled: A Brief Guide to the Standard Object Modeling Language&quot;, Addison-Wesley Professional, 2003.&lt;/ref&gt;, který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases''&lt;ref&gt; JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;&lt;/ref&gt; shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí (struktura zápisu use case je zde inspirována textem Karla Minaříka&lt;ref&gt;MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]&lt;/ref&gt;, nicméně existuje více zápisů, záleží na konkrétním typu produktu i úzu pracovního kolektivu):<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> Testování případů užití, tedy jejich formálních náležitostí a jejich úplnosti a konzistence, je něco odlišného, než vytváření tzv. test cases&lt;ref&gt;CHAIM, Marcos Lordello, JINO, Mario, CARNIELLO, Adriana. &quot;Structural Testing with Use Cases&quot;. Paper, dostupné online: http://journal.info.unlp.edu.ar/journal/journal14/papers/jcst-aug05-8.pdf&lt;/ref&gt; (testovacích užití), což jsou testy již existujícího zařízení, vytvořené podle scénářů případů užití (metodika převodu use cases na test cases je relativně komplikovaná).<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]])&lt;ref&gt;KOHN, Mike. &quot;User Stories Applied: For Agile Software Development&quot;, Addison-Wesley Professional. 1 edition, 2004.&lt;/ref&gt; anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28200 2013-01-15T21:25:51Z

<p>Jan-martinek: /* Příklad */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML)&lt;ref&gt;FOWLER, Martin. &quot;UML Distilled: A Brief Guide to the Standard Object Modeling Language&quot;, Addison-Wesley Professional, 2003.&lt;/ref&gt;, který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases''&lt;ref&gt; JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;&lt;/ref&gt; shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí (struktura zápisu use case je zde inspirována textem Karla Minaříka&lt;ref&gt;MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]&lt;/ref&gt;, nicméně existuje více zápisů, záleží na konkrétním typu produktu i úzu pracovního kolektivu):<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]])&lt;ref&gt;KOHN, Mike. &quot;User Stories Applied: For Agile Software Development&quot;, Addison-Wesley Professional. 1 edition, 2004.&lt;/ref&gt; anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28199 2013-01-15T21:25:31Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML)&lt;ref&gt;FOWLER, Martin. &quot;UML Distilled: A Brief Guide to the Standard Object Modeling Language&quot;, Addison-Wesley Professional, 2003.&lt;/ref&gt;, který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases''&lt;ref&gt; JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;&lt;/ref&gt; shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí (struktura zápisu use case je zde inspirována textem Karla Minaříka&lt;ref&gt;MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]&lt;/ref&gt;, nicméně existuje více zápisů, záleží na konkrétním typu produktu i úzu pracovního kolektivu:<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]])&lt;ref&gt;KOHN, Mike. &quot;User Stories Applied: For Agile Software Development&quot;, Addison-Wesley Professional. 1 edition, 2004.&lt;/ref&gt; anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28198 2013-01-15T21:23:41Z

<p>Jan-martinek: /* Omezení */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases''&lt;ref&gt; JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;&lt;/ref&gt; shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí (struktura zápisu use case je zde inspirována textem Karla Minaříka&lt;ref&gt;MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]&lt;/ref&gt;, nicméně existuje více zápisů, záleží na konkrétním typu produktu i úzu pracovního kolektivu:<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]])&lt;ref&gt;KOHN, Mike. &quot;User Stories Applied: For Agile Software Development&quot;, Addison-Wesley Professional. 1 edition, 2004.&lt;/ref&gt; anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28196 2013-01-15T21:21:34Z

<p>Jan-martinek: /* Příklad */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases''&lt;ref&gt; JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;&lt;/ref&gt; shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí (struktura zápisu use case je zde inspirována textem Karla Minaříka&lt;ref&gt;MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]&lt;/ref&gt;, nicméně existuje více zápisů, záleží na konkrétním typu produktu i úzu pracovního kolektivu:<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28195 2013-01-15T21:17:46Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases''&lt;ref&gt; JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;&lt;/ref&gt; shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28125 2013-01-15T09:36:09Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases'' (Jacobson, 2011) shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Číslo případu užití: 1<br /> Titulek případu užití: Výběr peněz<br /> Popis případu užití: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primární aktér (systém): Bankomat<br /> Podmínky: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Ověření úspěšného průběhu případu užití: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření: <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28124 2013-01-15T09:34:40Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases'' (Jacobson, 2011) shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Use Case Number: 1<br /> Use Case Title: Výběr peněz<br /> Use Case Description: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primary Actor: Bankomat<br /> Preconditions: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Success Guarantees: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> _Primární sekvence kroků vedoucí k úspěšnému vyřešení situace_<br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 11. Bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 12. Uživatel přebírá peníze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> Rozšíření:<br /> <br /> 10a. Uživatel nemá dostatečná zůstatek.<br /> 10a1. Bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 10a1a. Uživatel se vrací do bodu 8 a opakuje proces s jinou částkou.<br /> 10a1b. Uživatel ukončuje interakci stisknutím tlačítka Storno.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28123 2013-01-15T09:28:54Z

<p>Jan-martinek: /* Příklad */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases'' (Jacobson, 2011) shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Use Case Number: 1<br /> Use Case Title: Výběr peněz<br /> Use Case Description: Bankomat vydá peníze oprávněnému uživateli <br /> s dostatečným zůstatkem<br /> Primary Actor: Bankomat<br /> Preconditions: Automat obsahuje peníze, je opatřen displejem <br /> a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] a několik tlačítek, <br /> ovládána jsou ručně.<br /> Success Guarantees: O vydání peněz je uložen záznam. Částka je<br /> odečtena ze zůstatku uživatele.<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. <br /> Bankomat je <br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uloží informace o transakci do databáze.<br /> 13. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 14. Uživatel odebírá kartu.<br /> 15. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28122 2013-01-15T09:25:05Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases'' (Jacobson, 2011) shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. <br /> Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] <br /> a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> 14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.<br /> * MINAŘÍK, Karel. &quot;Agilní metodiky vývoje software a problém zadání&quot;. Dostupné online: https://github.com/karmi/colibriary/blob/master/doc/text/Agilni-metodiky-a-problem-zadani.Karel-Minarik.Informacni-systemy.markdown [Citováno 14. 1. 2012]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28115 2013-01-15T01:38:03Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]].<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování ([[prostý text]], [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy [[HTML|element]] [[[HTML anchor|a]]]), tak ty vkládané pouze coby [[prostý text]]. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven [[nešifrovanému přenosu]]. Odesílání [[senzitivních informací]] pomocí e-mailové notifikace tak může představovat [[Počítačová bezpečnost|bezpečnostní riziko]]. Takovou situaci nejlépe řeší využití [[šifrování]] obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * &quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Citováno dne 2013–01-14]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28114 2013-01-15T01:36:10Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]].<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování (prostý text, [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy element [a]), tak ty vkládané pouze coby prostý text. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven nešifrovanému přenosu. Odesílání senzitivních informací pomocí e-mailové notifikace tak může představovat bezpečnostní riziko. Takovou situaci nejlépe řeší využití šifrování obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * &quot;RFC 5321 – Simple Mail Transfer Protocol&quot;. Network Working Group. Dostupné online: http://tools.ietf.org/html/rfc5321#section-2.3.11 [Citováno dne 2013–01-14]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28113 2013-01-15T01:33:34Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]].<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování (prostý text, [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy element [a]), tak ty vkládané pouze coby prostý text. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven nešifrovanému přenosu. Odesílání senzitivních informací pomocí e-mailové notifikace tak může představovat bezpečnostní riziko. Takovou situaci nejlépe řeší využití šifrování obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením k síti na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením k síti na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Použitá literatura==</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28112 2013-01-15T01:32:47Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě [[ARPANET]].<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování (prostý text, [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy element [a]), tak ty vkládané pouze coby prostý text. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven nešifrovanému přenosu. Odesílání senzitivních informací pomocí e-mailové notifikace tak může představovat bezpečnostní riziko. Takovou situaci nejlépe řeší využití šifrování obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Použitá literatura==</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28111 2013-01-15T01:31:56Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno redundantního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě ARPANET.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> * A další případy.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti (tzn. naplnění cíle) e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy [[kódování]]''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou [[Znaková sada|znakovou sadu]]. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou [[diakritika|diakritiku]]. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování (prostý text, [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými [[Mailový klient|klienty různě]]. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy element [a]), tak ty vkládané pouze coby prostý text. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele při práci s počítačem).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven nešifrovanému přenosu. Odesílání senzitivních informací pomocí e-mailové notifikace tak může představovat bezpečnostní riziko. Takovou situaci nejlépe řeší využití šifrování obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfiltr|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Použitá literatura==</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28110 2013-01-15T01:28:00Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno duplicitního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě ARPANET.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> <br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> <br /> E-mail jako jedna z nejstarších služeb provozovaných na počítačových sítích trpí několika problémy, které se mohou zásadně dotknout funkčnosti e-mailových notifikací.<br /> <br /> * '''Problémy kódování''' Při odesílání zprávy, stejně jako při jejím čtení, je nutné, aby oba užívané prohlížeče e-mailů (ať už jde o tzv. [[Webmail|webové klienty]] dostupné v prohlížeči internetu a nebo o [[E-mailový klient|samostatné klientské aplikace]]) používaly stejnou znakovou sadu. Dnes většina systémů užívá univerzální kódování [[UTF-8]], nicméně stále je možné se setkat s e-maily, které mají problematickou diakritiku. Tento problém je podstatný zejména v jazycích, kde je používáno více než základních 26 znaků anglické abecedy, které jsou dostupné ve většině běžně užívaných kódování.<br /> * '''Problémy formátování (prostý text, [[HTML]])''' Obsah formátovaný v HTML – tedy prakticky jakýkoli obsah jiný než prostý text – bývá zpracováván různými klienty různě. V případě obsahu notifikací, který není zcela možné předpokládat kvůli jejich obvyklému generování prostřednictvím serveru, může docházet k deformaci obsahu a znehodnocení celé zprávy pro jejího příjemce.<br /> * '''Problémy odkazování''' Stejně jako ostatní obsah HTML dokumentů, i odkazy mohou být problémem. A to jak ty, které jsou vloženy coby HTML odkaz (tedy element [a]), tak ty vkládané pouze coby prostý text. Většinou je nutné zaslat jak odkaz, na nějž lidé mohou snadno kliknout, tak i odkaz, který je v případě problému možné snadno zkopírovat a využít v jiném okně (to však vyžaduje větší zkušenosti uživatele).<br /> * '''Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)''' E-mail je při svém doručování často vystaven nešifrovanému přenosu. Odesílání senzitivních informací pomocí e-mailové notifikace tak může představovat bezpečnostní riziko. Takovou situaci nejlépe řeší využití šifrování obsahu samotné zprávy, což pak na druhou stranu vyžaduje znalost práce se šifrováním na straně odesílatele i příjemce zprávy.<br /> * '''Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)''' E-mail není zcela spolehlivý. Problémů, které způsobí nedoručení zprávy, může být několik:<br /> ** Problém s připojením na straně serveru.<br /> ** Problém s připojením na straně uživatele.<br /> ** Problém, když uživatel zadá nesprávně kontaktní e-mail.<br /> ** Problém, když je počítačem generovaný užitečný e-mail chycen [[Spamfilt|spamovým filtrem]].<br /> <br /> Vedle e-mailové notifikace tak existují alternativy: jednak upozorňování přímo v dané aplikaci, ale též notifikace prostřednictvím mobilního telefonu (ať už hovorem či textovou zprávou).<br /> <br /> ==Použitá literatura==</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28109 2013-01-15T01:14:50Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno duplicitního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě ARPANET.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> <br /> * '''Potvrzení objednávky.''' Uživateli je zasláno shrnutí objednávky a informace o dalším postupu (například o platbě či formě převzetí zboží). Informace je podstatná jak z hlediska uložení informací k pozdějšímu využití (po doručení, při reklamaci), tak pro přehled uživatele pro další interakci se službou poskytovanou skrze síťové připojení.<br /> * '''Vytvoření uživatelského účtu.''' Po vytvoření uživatelského účtu běžně bývá odeslána notifikace o jeho úspěšném založení. Tato notifikace vedle informačního charakteru v sobě zároveň spojuje aspekt identifikace konkrétního uživatele (prostřednictvím tzv. [[ověření e-mailové adresy]]), čímž se uživatel může stát pro provozovatele síťově dostupné služby důvěryhodnějším.<br /> * '''Informace o změnách při poskytování služby''' Provozovatel může informovat o změnách (například podmínkách užití služby) anebo o dalších detailech (například o zůstatku na běžném bankovním účtu).<br /> * '''Informace o provozu služby a nastalých problémech.''' Především pro provozovatele síťově dostupných služeb je e-mailová notifikace snadný způsob dohledu nad během jimi provozované služby. V případě problému, který se netýká připojení (v případě výpadku konektivity není e-mailová notifikace účinná, protože ji není možné odeslat) je snadné odeslat rychle poměrně podrobné informace o nastalé situaci.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> <br /> * Problémy kódování<br /> * Problémy formátování (prostý text, HTML)<br /> * Problémy odkazování<br /> * Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)<br /> * Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28108 2013-01-15T01:07:57Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) prostřednictvím služby [[Elektronická pošta|elektronické pošty]] při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro [[osobní počítač]] nebo různá [[mobilní zařízení]] – [[Mobilní telefon|mobilní telefony]], [[Tablet|tablety]] atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení:<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno duplicitního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikaci může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma [[Digest|digestu]], výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené [[Tweet|''tweety'']], zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě ARPANET.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> <br /> * Potvrzení objednávky.<br /> * Vytvoření uživatelského účtu.<br /> * Informace o provozu služby a nastalých problémech.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> <br /> * Problémy kódování<br /> * Problémy formátování (prostý text, HTML)<br /> * Problémy odkazování<br /> * Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)<br /> * Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28107 2013-01-15T01:05:46Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> E-mailová notifikace je pojmenování běžného způsobu odesílání oznámení, potvrzení nebo upozornění (''notifikace'' od anglického &quot;to notify&quot; ~ oznámit, informovat, upozornit) při používání síťově dostupného software (především pomocí internetu a intranetů). Software dostupný prostřednictvím sítě bývá běžně přístupný jednak prostřednictvím [[Internetový prohlížeč|prohlížeče internetu]] (mezi nejběžnější patří [[Microsoft Internet Explorer]], [[Mozilla Firefox]] nebo [[Google Chrome]]) či zvláštního prohlížeče (např. aplikace pro osobní počítač nebo různá mobilní zařízení – mobilní telefony, tablety atp.) a zároveň často používá e-mailových notifikací pro doručení<br /> <br /> * zpráv trvalejšího charakteru, které je vhodné archivovat (například potvrzení o koupi produktu, přístupové údaje ke konkrétní službě),<br /> * upozornění na problémy, které se týkají provádění služby (například upozornění na opoždění expedované zásilky internetového obchodu) a nebo<br /> * oznámení o vývoji na straně poskytovatele služby (například informování o odeslání zboží, zpracování náročného výpočetního úkonu a podobně.<br /> <br /> Většinou bývá užíváno duplicitního informování – jednak je odeslána e-mailová notifikace, ale zároveň je doručeno upozornění prostřednictvím rozhraní dostupného v prohlížeči a jiných aplikacích. Upozornění doručovaná prostřednictvím e-mailové notifikace mohou být identická či odlišná od upozornění dostupných přímo v přirozeném rozhraním (v přohlížeči a aplikacích). Například přímo v aplikace může být dostupná každá položka samostatně a v e-mailové notifikaci může být sloučeno více upozornění do jednoho (tzv. forma digestu, výběru ze zpráv) – příkladem mohou být periodicky odesílané e-maily pro členy internetové sociální sítě [[Twitter]], kde je možné najít nejčastěji sdílené ''tweety'', zatímco v přirozeném rozhraní je možné sledovat každý jednotlivý [[tweet]].<br /> <br /> ==Důvody pro užití e-mailové notifikace==<br /> Služba e-mail je jedna z nejdéle přetrvávajících webových služeb, která se technologicky drží své původní podoby. I přes mnohá zlepšení, především v podobě stále problematické možnosti odesílání zpráv formátovaných pomocí HTML jsou způsob odesílání zpráv i jejich forma velmi podobné jako jako v 70. letech, kdy byly e-maily používány uvnitř armádní sítě ARPANET.<br /> <br /> ==Příklady užití.==<br /> <br /> * Potvrzení objednávky.<br /> * Vytvoření uživatelského účtu.<br /> * Informace o provozu služby a nastalých problémech.<br /> <br /> <br /> ==Problémy spojené s užitím e-mailu pro upozornění a alternativy==<br /> <br /> * Problémy kódování<br /> * Problémy formátování (prostý text, HTML)<br /> * Problémy odkazování<br /> * Problémy bezpečnosti (nešifrovaný přenos)<br /> * Problémy spolehlivosti (nedoručení zprávy)</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28095 2013-01-15T00:40:19Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases'' (Jacobson, 2011) shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. <br /> Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] <br /> a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> 14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/<br /> * COCKBURN, Alistair. &quot;Writing Effective Use Cases&quot;, Addison-Wesley, c. 2001. Dostupné ve verzi pre-publication draft coby e-book: http://alistair.cockburn.us/get/2465<br /> * COOPER, Alan, REIMANN, Robert, CRONIN, David. &quot;About Face 3: The Essentials of Interaction Design&quot;, John Wiley &amp; Sons, 2012.</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28092 2013-01-15T00:33:00Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití [[Interakce|interagujícího]] [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha ''The Guide to Succeeding with Use Cases'' (Jacobson, 2011) shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr [[Peníze|peněz]] z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. <br /> Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: [[numerická klávesnice]] <br /> a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla [[PIN]]. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo [[Storno]] pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> 14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně vágní a pro danou potřebu nepřesný – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli [[Feature creep|zmnožení funkcí]] bankomatu, [[Bezpečnost počítačových systémů|bezpečnostním opatřením]] anebo zvýšení [[Uživatelský komfort|komfortu uživatele]]). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé [[interakce]] (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší [[analýza]], která se věnuje obecnějšímu [[Kontext interakce|kontextu interakce]] – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje, a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává, nebo [[Prostředí|prostředí]] v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat příklady jeho limitů:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> * Atp.<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. [[uživatelské příběhy]] ([[user stories]]) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28090 2013-01-15T00:27:57Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako [[Human–Computer Interaction]] ([[interakce člověka s počítačem]]) či [[interakční design]] metodu popisu sekvence kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního [[Úkol|úkolu]] za použití interagujícího [[Systém|systému]] (konkrétního [[Software|softwarového]] či [[Hardware|hardwarového]] [[Produkt|produktu]]). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z [[Bankomat|bankomatu]]. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou [[Stroj|strojů]], z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Vznik==<br /> <br /> První užití use case, především pro formulaci funkčních požadavků konkrétních zařízení, formuloval švédský výpočetní inženýr [[Ivar Jacobson]] v roce 1982. Jeho aktuální kniha _The Guide to Succeeding with Use Cases_ (Jacobson, 2011) shrnuje současné užití metody use case.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. <br /> Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: numerická klávesnice <br /> a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla PIN. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo Storno pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> 14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně široký – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli zmnožení funkcí bankomatu, bezpečnostním opatřením anebo zvýšení komfortu uživatele). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé interakce (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. uživatelské příběhy (user stories) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * JACOBSON, Ivar, BITTNER K., SPENCE I. &quot;Use Case 2.0: The Guide to Succeeding with Use Cases&quot;, IJI SA, 2011. Dostupné coby e-book: http://www.ivarjacobson.com/use_case2.0_ebook/</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28087 2013-01-15T00:18:29Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako Human–Computer Interaction (interakce člověka s počítačem) či interakčnísekvenci kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního úkolu za použití interagujícího systému (konkrétního softwarového či hardwarového produktu). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z bankomatu. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou strojů, z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. <br /> Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: numerická klávesnice <br /> a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla PIN. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo Storno pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> 14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně široký – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli zmnožení funkcí bankomatu, bezpečnostním opatřením anebo zvýšení komfortu uživatele). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé interakce (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity:<br /> <br /> * Výběr z automatu v tuzemsku a v zahraničí může být pro uživatele značně odlišný.<br /> * Při užití bankomatu záleží na typu použité karty.<br /> * Bankomat by neměl být umístěn v místě, kam prší (ať už kvůli možnosti poškození přístroje nebo kvůli komfortu uživatele).<br /> * Zcela je vynechána otázka bezpečnosti (z hlediska systému, uživatele i samotné interakce).<br /> <br /> Pro popis širšího kontextu činnosti uživatele jsou používány tzv. uživatelské příběhy (user stories) anebo další metody, využívající více různých popisných a analytických nástrojů.</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28085 2013-01-15T00:13:53Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako Human–Computer Interaction (interakce člověka s počítačem) či interakčnísekvenci kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního úkolu za použití interagujícího systému (konkrétního softwarového či hardwarového produktu). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z bankomatu. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou strojů, z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. <br /> Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: numerická klávesnice <br /> a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla PIN. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo Storno pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> 14. Bankomat je připraven pro další užití, zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> <br /> ==Testování==<br /> Use case je možné testovat, tzn. ověřit, zda splňuje podmínky, které by měl splňovat jakýkoli popis případu užití. Správně popsaný use case by:<br /> <br /> * …měl minimalisticky popisovat podmínky, které existují (uživatel a jeho cíl, vlastnosti systému, způsob ovládání).<br /> * …neměl obsahovat popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * …mělo být možné převést do programové logiky.<br /> * …měl obsahovat podmínky, za kterých je možné se v procesu pohybovat jinak, než skokem na následující krok (např. návrat pro opakované zadání kódu PIN).<br /> * …měl obsahovat popis výsledného stavu systému po dosažení cíle.<br /> <br /> Popsaný use case je ve skutečnosti relativně široký – práce s bankomatem je mnohem komplikovanější (ať už kvůli zmnožení funkcí bankomatu, bezpečnostním opatřením anebo zvýšení komfortu uživatele). Při skutečném vývoji by pak nejspíše bylo přihlášení (zadání PIN), výběr částky a odebírání částky a karty rozepsáno coby samostatné use cases.<br /> <br /> Užitý use case pak obsahuje chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé interakce (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení. Use cases tak mají omezení, která jsou daná soustředěním se na pouhý obsah interakce, bez popisu širšího kontextu.<br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity –</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28084 2013-01-15T00:04:33Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako Human–Computer Interaction (interakce člověka s počítačem) či interakčnísekvenci kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního úkolu za použití interagujícího systému (konkrétního softwarového či hardwarového produktu). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z bankomatu. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou strojů, z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému, ale celou interakci je možné popsat i jednoduše slovně.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> Mějme uživatele, jeho cílem je výběr peněz, využívá k naplnění tohoto cíle bankomat. Bankomat je opatřen displejem a ovládacími tlačítky: numerická klávesnice a několik tlačítek, ovládána jsou ručně.<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla PIN. <br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko <br /> Znovu pro pro opětné zadání anebo Storno pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá <br /> o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> <br /> Na popsaném use case je možné spatřovat několik důležitých momentů:<br /> <br /> * Use case neobsahuje popis vnitřního fungování systému. Věnuje se pouze interakci a to z pohledu uživatele – nevěnuje se tomu, jaké podmínky očekává systém.<br /> * Je možné jej převést do programové logiky.<br /> * Neobsahuje detaily, je maximálně stručný.<br /> * Jsou v něm chyby, které jsou identifikovatelné pouze při hlubší znalosti kontextu celé interakce (například odebrání karty až po výběru peněz může vést k častému zapomenutí karty v zařízení.<br /> <br /> ==Testování==<br /> <br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity –</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28083 2013-01-14T23:55:24Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Use case, česky případ užití, je termín označující v oborech jako Human–Computer Interaction (interakce člověka s počítačem) či interakčnísekvenci kroků, který vykonává [[uživatel]] při plnění konkrétního úkolu za použití interagujícího systému (konkrétního softwarového či hardwarového produktu). Takovým úkolem může být například vytvoření určitého typu dokumentu v textovém editoru, nákup v internetovém obchodě, přečtení článku na zpravodajském serveru, ale například i výběr z bankomatu. Ve zvláštních případech může jít o interakci dvou strojů, z nichž jeden plní konkrétní úkol (například synchronizace zařízení). <br /> <br /> Use case je složen ze sledu kroků, které uživatel vykonává, aby daný úkol splnil. Pro popis use case bývá užíván specializovaný jazyk [[Unified Modeling Language]] (UML), který formou diagramu popisuje jednotlivé akce uživatele a reakce systému.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Konkrétním příkladem use case může být výběr peněz z bankomatu. Takový proces můžeme popsat následující interakcí:<br /> <br /> 1. Bankomat zobrazuje text &quot;Vložte kartu&quot;.<br /> 2. Uživatel vkládá kartu.<br /> 3. Bankomat zobrazuje text &quot;Počkejte prosím&quot;.<br /> 4. Uživatel čeká.<br /> 5. Bankomat vyzývá uživatele k zadání čísla PIN.<br /> 6. Uživatel zadává PIN. V případě chybného zadání uživatel použije tlačítko Znovu pro pro opětné zadání anebo Storno pro ukončení interakce.<br /> 7. Bankomat zobrazí výběr možných částek, které uživatel může z bankomatu vybrat.<br /> 8. Uživatel si vybírá požadovanou částku, potvrzuje tlačítkem.<br /> 9. Bankomat kontroluje, zda má uživatel právo vybrat požadovanou částku.<br /> 10a. Pokud uživatel má dostatečný zůstatek, bankomat uživateli vydá požadovanou částku.<br /> 11a. Uživatel přebírá peníze.<br /> 10b. Pokud uživatel nemá dostatečný zůstatek, bankomat uživatele požádá o zadání nové částky (návrat ke kroku 7) anebo o ukončení interakce (Storno).<br /> 11b. Uživatel se vrací do bodu 8 anebo ukončuje interakci.<br /> 12. Bankomat uživatele vyzve k odebrání karty.<br /> 13. Uživatel odebírá kartu.<br /> <br /> ==Testování==<br /> <br /> <br /> ==Omezení==<br /> Use case sám o sobě není popisem širšího kontextu užívání systému. Popisuje pouze základní obrysy interakce, které jsou nezbytně nutné pro implementaci konkrétního systému (software či hardware). Z hlediska návrhu systému musí formulaci případů užití předcházet širší analýza, která se věnuje obecnějšímu kontextu interakce – ať už jde o motivaci uživatele k provádění akce, hlubší pochopení cíle, který uživatel sleduje a výsledků, které při úspěšném provedení interakce očekává nebo prostředí v němž je akce prováděna. Na výše uvedeném příkladu výběru z bankomatu si můžeme ukázat jeho limity –</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=E-mailov%C3%A1_notifikace&diff=28082 2013-01-14T23:35:02Z

<p>Jan-martinek: Založena nová stránka: '''Autor:''' Jan Martinek '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction,...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem, upozornění, ukládání informací, komunikace se službou poskytovanou online<br /> <br /> '''Synonyma:''' upozornění, upozornění prostřednictvím elektronické pošty<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - upozornění uživatele, e-mailová zpráva&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - potvrzení objednávky, &lt;/blockquote&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28040 2013-01-14T19:55:07Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Jan Martinek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> <br /> '''Synonyma:''' případ užití<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - analýza, design&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - průchod případem užití, krok, reakce aplikace&lt;/blockquote&gt;</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Use_Case&diff=28039 2013-01-14T19:53:48Z

<p>Jan-martinek: Založena nová stránka: Autor: Jan Martinek Klíčová slova: analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mez...</p> <hr /> <div>Autor: Jan Martinek<br /> Klíčová slova: analýza, návrh aplikací, interakční design, interaction design, user experience design, human computer interaction, interakce mezi člověkem a počítačem<br /> Synonyma: případ užití<br /> Související pojmy: software, user story, kontext užití<br /> nadřazené - analýza, design<br /> podřazené - ---</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=28032 2013-01-14T19:35:57Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]]<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] <br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]]<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[ECLA]] (The European Classification System)<br /> *[[Espacenet]]<br /> *[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> *[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů<br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Objev]] <br /> *[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> *[[Předmět průmyslových práv]]<br /> *[[Rejstřík ochranných známek]]<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> *[[U.S. Patent Classification System]]<br /> *ÚPV <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]]&amp;nbsp;- Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]] (encyklopedické)<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] <br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] <br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Karta života]] <br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] <br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]] - Kateřina Veselá<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[fotoaparát]] <br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]] <br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]] <br /> * [[foném]]<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[mikrofon]] - Tereza Deutschová<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[agregovaná data]]<br /> * [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)<br /> * [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[datová matice]]<br /> * [[datový archiv]]<br /> * [[datový katalog]]<br /> * [[datový soubor]]<br /> * [[DDI]] (Data Documentation Initiative)<br /> * [[ESS]] (European Social Survey)<br /> * [[Eurobarometer]]<br /> * [[Eurostat]]<br /> * [[Evropský výzkum hodnot]]<br /> * [[GSS]] (General Social Survey)<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[korelační analýza]]<br /> * [[management dat]]<br /> * [[MEDARD]] (archiv)<br /> * [[Nesstar]]<br /> * [[obchodní tajemství]]<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> * [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)<br /> * [[primární data]]<br /> * [[přehledová studie]]<br /> * [[regresní analýza]]<br /> * [[sčítání lidu]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[sekundární analýza dat]]<br /> * [[STATISTICA]] (program)<br /> * [[sub judice]]<br /> * [[Světový výzkum hodnot]]<br /> * [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)<br /> * [[UK Data Archive]]<br /> * [[výzkumná dokumentace]]<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Dungeon game]] - Jakub Alt <br /> *[[Edutainment]]<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[Experiment]]<br /> *[[Focus groups]] <br /> *[[Frontální výuka]]<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Intervenční studie]]<br /> *[[Konstruktivismus]]<br /> *[[Mentální model]] - Jakub Alt<br /> *[[Počítačová gramotnost]]<br /> *[[Posttest]]<br /> *[[Pretest]]<br /> *[[Retenční test]]<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> *[[Transfer znalostí]]<br /> *[[Virtuální laboratoř]]<br /> *[[Výuková hra]]<br /> *[[Vzdělávací simulace]]<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[AACR2]]<br /> *[[Aleph]]<br /> *[[automatizace knihovnictví]]<br /> *[[BIBIS]] (knihovnický systém)<br /> *[[British Library]] Lucie Górecká<br /> *[[CASLIN]] (katalog)<br /> *[[Česká národní bibliografie]]<br /> *[[ELAG]] (European Library Automation Group)<br /> *[[Ethernet]]<br /> *[[Ex Libris]](firma)<br /> *[[HTTP Server]]<br /> *[[jmenné zpracování]]<br /> *[[katalogizační pravidla]]<br /> *[[Klementinum]]<br /> *[[knihovní systém]]<br /> *[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)<br /> *[[LCSH]]<br /> *[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)<br /> *[[LTP]] (long-term potentiation)<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology)<br /> *[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)<br /> *[[Národní autority ČR]]<br /> *[[Rada pro katalogizační politiku]]<br /> *[[retrospektivní konverze]]<br /> *[[RFI]] (Request for Information)<br /> *[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)<br /> *[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)<br /> *[[souborný katalog]]<br /> *[[TCP/IP]]<br /> *[[TINLIB]]<br /> *[[UNIMARC]]<br /> *[[UNIX]] Dagmar Chládková<br /> *[[výměnný formát]]<br /> *[[Z39.50]]<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[Akademie CZ.NIC]]<br /> *[[Analýza DNS provozu]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[centrální registr domén]]<br /> *[[CZ.NIC]]<br /> *[[digitální identita]]<br /> *[[digitální podpis]]<br /> *[[digitální stopa]]<br /> *[[DNS]] (Domain Name System)<br /> *[[doklad totožnosti]]<br /> *[[doména]]<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[eduID]]<br /> *[[elektronický občanský průkaz]]<br /> *[[heslo]] (autentizační údaj)<br /> *[[Honeynet]]<br /> *[[ICANN]] (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers)<br /> *[[identifikace]]<br /> *[[Jak na Internet]] (seriál)<br /> *[[Knot DNS]]<br /> *[[krádež identity]] (zcizení identity)<br /> *[[migrace]]<br /> *[[MojeID]]<br /> *[[Mozilla Persona]]<br /> *[[NSTIC]] (National Strategy for Trusted Identities in Cyberspace)<br /> *[[OAuth]]<br /> *[[OpenID]]<br /> *[[OpenID Connect]]<br /> *[[poskytovatel identity]]<br /> *[[registrátor domény]]<br /> *[[SAML protocol]]<br /> *[[správa domény]]<br /> *[[SSO]] (Single Sign On)<br /> *[[STORK]] (projekt)<br /> *[[validita]]<br /> *[[zálohování]]<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Jan-martinek https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=27406 2012-12-15T23:58:57Z

<p>Jan-martinek: </p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]]<br /> *[[E-mailová notifikace]]<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] <br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]] - Marie Lemonová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[ECLA]] (The European Classification System)<br /> *[[Espacenet]]<br /> *[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> *[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů<br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Objev]] <br /> *[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> *[[Předmět průmyslových práv]]<br /> *[[Rejstřík ochranných známek]]<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> *[[U.S. Patent Classification System]]<br /> *[[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]]&amp;nbsp;- Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]]<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] - Petr Pospíchal<br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] <br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Karta života]] <br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]]<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]]<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]]<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] <br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]] - Kateřina Veselá<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[fotoaparát]] <br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]]<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]] <br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]] <br /> * [[foném]]<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[mikrofon]] - Tereza Deutschová<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[agregovaná data]]<br /> * [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona)<br /> * [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)<br /> * [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[datová matice]]<br /> * [[datový archiv]]<br /> * [[datový katalog]]<br /> * [[datový soubor]]<br /> * [[DDI]] (Data Documentation Initiative)<br /> * [[ESS]] (European Social Survey)<br /> * [[Eurobarometer]]<br /> * [[Eurostat]]<br /> * [[Evropský výzkum hodnot]]<br /> * [[GSS]] (General Social Survey)<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[korelační analýza]]<br /> * [[management dat]]<br /> * [[MEDARD]] (archiv)<br /> * [[Nesstar]]<br /> * [[obchodní tajemství]]<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> * [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)<br /> * [[primární data]]<br /> * [[přehledová studie]]<br /> * [[regresní analýza]]<br /> * [[sčítání lidu]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[sekundární analýza dat]]<br /> * [[STATISTICA]] (program)<br /> * [[sub judice]]<br /> * [[Světový výzkum hodnot]]<br /> * [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)<br /> * [[UK Data Archive]]<br /> * [[výzkumná dokumentace]]<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Dungeon game]] <br /> *[[Edutainment]]<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]]<br /> *[[Experiment]]<br /> *[[Focus groups]] <br /> *[[Frontální výuka]]<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Intervenční studie]]<br /> *[[Konstruktivismus]]<br /> *[[Mentální model]]<br /> *[[Počítačová gramotnost]]<br /> *[[Posttest]]<br /> *[[Pretest]]<br /> *[[Retenční test]]<br /> *[[RPG]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]]<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> *[[Transfer znalostí]]<br /> *[[Virtuální laboratoř]]<br /> *[[Výuková hra]]<br /> *[[Vzdělávací simulace]]<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[AACR2]]<br /> *[[Aleph]]<br /> *[[automatizace knihovnictví]]<br /> *[[BIBIS]] (knihovnický systém)<br /> *[[British Library]] Lucie Górecká<br /> *[[CASLIN]] (katalog)<br /> *[[Česká národní bibliografie]]<br /> *[[ELAG]] (European Library Automation Group)<br /> *[[Ethernet]]<br /> *[[Ex Libris]](firma)<br /> *[[HTTP Server]]<br /> *[[jmenné zpracování]]<br /> *[[katalogizační pravidla]]<br /> *[[Klementinum]]<br /> *[[knihovní systém]]<br /> *[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)<br /> *[[LCSH]]<br /> *[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)<br /> *[[LTP]] (long-term potentiation)<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]]<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology)<br /> *[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)<br /> *[[Národní autority ČR]]<br /> *[[Rada pro katalogizační politiku]]<br /> *[[retrospektivní konverze]]<br /> *[[RFI]] (Request for Information)<br /> *[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)<br /> *[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)<br /> *[[souborný katalog]]<br /> *[[TCP/IP]]<br /> *[[TINLIB]]<br /> *[[UNIMARC]]<br /> *[[UNIX]] Dagmar Chládková<br /> *[[výměnný formát]]<br /> *[[Z39.50]]<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Jan-martinek