WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Delphi Metoda

2012-10-12T23:40:08Z

Ivo Uřičář:

== Charakteristika metody Delphi ==

Pojmenování Delphi jakožto výzkumné metody vychází z názvu mystické antické věštírny. Již toto pojmenování napovídá, že tato technika je založena na předvídání budoucích výsledků, v tomto případě za účasti expertů v daném vědním oboru. Jedná se o techniku využití subjektivních názorů skupiny lidí za účelem nalezení společného konsenzu ohledně přítomnosti nebo budoucnosti.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 83.</ref>''"Delphi může být charakterizované jako metoda pro vytvoření skupinového komunikačního procesu tak, že je proces efektivní v ponechání skupiny jednotlivců jakožto celek se vyrovnat s komplexním problémem. K dosažení této 'strukturované komunikace'je poskytováno: nějaká zpětná vazba ze stran individuálního příspěvku informace či znalosti; nějaké posouzení skupinového rozsudku či názoru; jakási možnost pro jednotlivce revidovat názory; a určitý stupeň anonymity pro jednotlivé odpovědi."''<ref>FISHER, R. G. The Delphi Method : A description, view and criticism. Journal of Academic Librarianship. 1978, 4(2), s. 64-70.</ref><br/>Technika Delphi byla formulována v roce 1969 pod záštitou amerického letectva a sponzorována RAND Corporation. Vycházela z experimentů ohledně utváření rozhodnutí proběhnuvších na jaře a v létě r. 1968. Již tehdy byly formulovány  tyto tři prvky:

*anonymní odpovědi - názory členů musí být získány formálními dotazníky
*opakovaná a kontrolovaná odezva - interakce je zefektňována systematickými cvičeními řízenými několikerým opakováním, s pečlivě řízenou odezvou za každým kolem
*statistická skupinová odpověď - názor skupiny je definován jako přijatelný průnik názorů jednotlivců v konečném kole.

Tato kritéria byla přijata na zákledě nutnosti omezit vliv dominantní osobnosti vzorku, omezení irelevantní komunikace a tlaku skupinové komformity.<ref>DALKEY, Norman C. UNITED STATES AIR FORCE. The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion. Santa Monica: Rand, 1969, s. v.</ref> Proto je také metoda Delphi považována za opak komunikace face-to-face. Neprobíhá přímá diskuze. Každý jednotlivec zkoumaného vzorku pracuje samostatně, jediná možná komunikace se skupinou je umožněna skrze hlášení organizovaných skupinových výsledků zpracovaných výzkumníky, většinou ve formě statistických shrnutí. Výzkumníci vyhodnocují dotazníky různými způsoby statistické analýzy, jako vypočítávání průměrů, interkvartilového rozsahu, standartní odchylky, aj. Výsledky jsou poté vráceny účastníkům výzkumu, kteří tak získají přístup k celkovému obrazi skupinového názoru. V této fázi má účastník možnost porovnat svou vlastní odpověď s názorem celé skupiny a rozhodnout se, zda ji změnit, či nikoli, s dalšími opakováními se rozsah názorů obvykle zužuje.

== Příklady výzkumu v ISK ==

=== Knihovníci odpovídají na "Reading at Risks" ===

Tato studie byla uspořádána roku 2002 institucí National Endowment of Arts jakožto odpověď knihovníků na výzkum, z nějž vyplynulo, že obzvláště v mladší generaci četba drasticky poklesla. Jedenáct odborníků a lektorů odpovídalo na dotazník zjišťující, zda digitalní média ovlivňují četbu u dětí i dospělých, zda je četba v ohrožení, a jestli pokles čtení dává tušit i erozi v kulturním a občanském dění. Knihovníci se většinou shodli, že digitální média ovlivňují i čas na četbu u dětí, u dospělých tyto výsledky tolik shodné nebyly. Většinou se shodly v tvrzení, že participace v kulturním a občanském životě není nedostatkem četby ovlivněna.<ref>DU, Yunfei. Librarians' responses to "reading at risk": A Delphi study. Library. 2009, roč. 31, č. 1, s. 46-53.</ref>

===Aplikace metody Delphi při expertním stanovení faktorů ovlivňujících efektivnost e-learninguve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích===

Výzkumné šetření bylo zaměřeno na identifikaci faktorů, které jsou klíčové z hlediska jejich pozitivního a negativního vlivu na efektivnost e-learningu ve
vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích(MSP). Delphi šetření bylo tříkolové a proběhlo v měsících březen až červen 2009. Panel expertů v šetření tvořili odborníci na danou oblast z univerzit (7 panelistů), malých a středních podniků (7 panelistů), vzdělávacích a poradenských pracovišť (4 panelisté) a odborníci z firem poskytujících e-learningové vzdělávací produkty či přímo vzdělávací systémy pro e-learning (8 panelistů). Celkem tedy 26 panelistů.<ref>
DANA EGEROVÁ, Jaroslav Mužík. Aplikace metody Delphi při expertním stanovení faktorů ovlivňujících efektivnost e-learninguve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích, E + M EKONOMIE A MANAGEMENT, 2/2010 str.136</ref>
Z hlediska celkového počtu identifikovaných faktorů bylo panelisty jednoznačně identifikováno více faktorů s pozitivním vlivem na efektivnost e-learningu (32 faktorů) ve srovnání s faktory s negativním vlivem (21 faktorů)<ref>
DANA EGEROVÁ, Jaroslav Mužík. Aplikace metody Delphi při expertním stanovení faktorů ovlivňujících efektivnost e-learninguve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích, E + M EKONOMIE A MANAGEMENT, 2/2010 str.139</ref>. Z výsledků realizovaného šetření jednoznačně vyplývá požadavek věnovat při tvorbě a implementaci e-learningu do podnikového vzdělávání specificky v malých a středních podnicích primární pozornost androdidaktickým aspektům tohoto procesu. pozornost je také nutné věnovat faktorům jako jsou přístup a podpora managementuke vzdělávání a rozvoji pracovníků i k e-learningu, vytvoření potřebného technologického
a organizačního zázemí, které rovněž výraznědeterminují efektivnost a úspěšnost e-learningu v podnikovém vzdělávání.<ref>
DANA EGEROVÁ, Jaroslav Mužík. Aplikace metody Delphi při expertním stanovení faktorů ovlivňujících efektivnost e-learninguve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích, E + M EKONOMIE A MANAGEMENT, 2/2010 str.149-150</ref>

== Jak takový výzkum probíhá? ==

Jak již napovídá název, zaměřuje se tato metoda na předvídání budoucnosti.

První aplikace metody Delphi byly v oblasti vědy a techniky prognózování. Cílem této metody bylo spojit expertízy o pravděpodobnosti a očekávané době vývoje na konkrétní technologii, pomocí jediného ukazatele. Jednou z prvních takových zpráv, připravené v roce 1964 Gordonem a Helmerem, bylo posoudit směr dlouhodobých trendů ve vědě a technologického rozvoje, která zahrnuje témata jako vědecké průlomy, kontrola populace, automatizace, vesmírný pokrok, válečné prevence a zbraňové systémy. Další předpovědi technologie měly co do činění s vozidlem dálničních systémů, průmyslových robotů, inteligentním internetem, širokopásmový připojením a technologií ve vzdělávání.
Později byla metoda Delphi použita i v jiných oblastech, zejména v souvislosti s otázkami veřejného pořádku, například ekonomické trendy, zdravotnictví a vzdělávání. WIKI Výsledky vyšly v obchodní prognóze s vysokou přesností, tudíž velmi úspěšně. V nynější době se Delphi metoda používá jako nástroj k realizaci multi-přístupů zúčastněných stran pro participativní tvorby politiky v rozvojových zemích.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Delphi_method#Use_in_forecasting</ref>

Postup:
Nejprve se pro potřeby výzkumu vybírají odborníci z dané problematiky. Hledáním dle seznamu jejich literatury či doporučením významných institucí se vybere obvykle 10 až 100 osob, se kterými nadále bude výzkum probíhat. Elektronickou poštou – e-mail, fax, letecká pošta, se vybraným expertům zašle formulář s uvedením charakteristiky daného výzkumu spolu s pozvánkou k účasti a souhlasným formulářem pro ty, kteří budou ochotni se na výzkumu podílet. Tento formulář musí být vyplněn a poslán zpět do dané instituce.
V prvním kole následuje sestavení jednoznačných a zodpověditelných otázek organizačním týmem, které jsou zaslány vybraným expertům. Ti případně mohou uvést určitý počet problémů, které se zkoumající problematiky týčou, a které považují za obtížné a naléhavé.
Pro druhé kolo dotazníku je typické ustálení vyhodnocení odpovědí z prvního kola a vytvoření seznamu zjištěných problémů. S každým problémem je uveden i počet expertů, kteří se jeho zjištění podíleli. Seznam je poslán zpět k účastníkům, a jsou opětovně požádáni k dalšímu pokračování výzkumu. Experti si mohou porhlédnout celý dotazník a zvážit tak své odpovědi. Jejich úkolem v druhém kole je zhodnotit naléhavost problému v Likertova-lake měřítku a znovu odpovědět na dané otázky.
Ve třetím kole nastává vědcům úkol vypočítat prostředky a směrodatné odchylky hodnocení každého problému na základě druhého kola. Tyto výsledky jsou ópět představeny účastníkům, kteří jsou požádáni, aby opět tyto problémy zhodnotili, tentokrát s ohledem na statistický přehled skupinových odpovědí. Experti, kteří se svým hodnocením problémů odchylovali více než průměr skupiny, jsou požádáni o vysvětlení svých odpovědí.
Konečné výsledky jsou shrnuty na základě těchto reakcí z třetího kola. Prostředky a standardní odchylky jsou počítány opět pro každou položku. Na konci studie je vygenerován seznam problémů a jsou shrnuta vysvětlení pro hodnocení mimo konsens.

Přijetí Delphi metody je pro zatím smíšené. Existuje mnoho případů, kdy metoda produkovala špatné výsledky. Někteří autoři tyto chyby připisují špatnému použití metody, a nikoliv slabinám metody samotné. Je třeba také si uvědomit, že předpovídání v oblastech, jako je věda a technologie, je míra nejistoty tak velká, že přesné a vždy správné předpovědi jsou nemožné, takže vysoký stupeň chyb je třeba očekávat.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Delphi_method#Use_in_forecasting</ref>

I přes tyto nedostatky, je dnes metoda Delphi široce přijímaným nástrojem pro odhad a byla úspěšně použita pro tisíce studií.

== Výhody ==

*anonymita expertů
*vícekolové dotazování se zpětnou vazbou na předchozí kolo, které expertům umožňuje změnit názor
*přehledná prezentace odpovědí
*schopnost prozkoumat bez emocí a objektivně zvolenou problematiku
*ideální pro získávání informací o budoucích obecných trendech, žádostivosti určitého jevu a směrech k jeho dosažení
*odstraňuje překážky s dosahováním shody mezi experty v jedné lokalitě
*je nezávislá na osobnostech expertů

V užším slova smyslu Ize Delphi metodu vymezit také jako metodu sběru expertních názorů prostřednictvím vícekolového dotazování s kontrolovanou zpětnou vazbou mezi jednotlivými koly.<ref>LINSTONE, H. A., TUROFF, M. The Delphi method – Techniques and Applications [online]. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massachusetts, 2002. [cit 2009-01-10].</ref>

*výhoda tkví právě ve vícekolovém dotazování, díky němuž jsou výsledky více objektivní

== Nevýhody ==

*výběr expertů, stejně jako struktura dotazníku jsou chápány jako nejzranitelnější a též nejkritizovanější komponenty Delphi výzkumu
*může docházet k nedostatečnému zpětnému zhodnocení výsledků získaných metodou Delphi
*některé Delphi predikce jsou formulovány pro dlouhodobý časový horizont a jejich platnost tak prozatím nemůže být ověřena
*celý proces vyžaduje značné množství času
*problém s experty s extrémními názory, které raději změní, než aby je vysvětlili
*možnost, že experti nedojdou ke konsensu - shodě
*možný výskyt extrémních hodnot
*je třeba vytvořit podrobný postup pro zodpovídání otázek
*úspěch závisí na vhodném výběru dotazovaných

==Kdy a kde je vhodné metodu použít?==

*Metoda Delphi je vhodná v situacích, kdy věci nelze zjistit z přímého pozorování.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009,str.92</ref>
*Především v oblasti plánování a prognózování jako metoda, jejímž prostřednictvím lze získat stanoviska mnoha různých odborníků s vynaložením minima času a energie, lze ji však s úspěchem uplatnit i při objevování a řešení nejrůznějších problémů a konkrétních podniků. používá se také k prognózování vývoje firmy a jejího okolí a pro globální prognózování vývoje vědecko-technického rozvoje, poptávky, ekonomiky, životního prostředí, populace, atd.<ref>LENKA MALÁ. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze. Prha, Česká zemědělská univerzita v Praze, (2003), str.3</ref>
*Použití metody Delphi pro prognózování a otázku identifikace priorit může být cenným v počátečných fázích výzkumu, zejména při výběru tématu a definování výzkumné otázky.
*Budování teorie. ''Ačkoli budování teorie nebylo hlavním zaměřením mnoha studií Delphi, pečlivě navržená studie není cená pouze pro vývoj, ale může produkovat relevantní teoretický výzkum. Může pak bezprostředně přispět teorii i praxi''.<ref>CHITU OKOLI, Suzanne D.Pawlowski.Information & Management 42 (2004),str.26</ref>

== Poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==

DALKEY, Norman C. UNITED STATES AIR FORCE. The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion. Santa Monica: Rand, 1969. Dostupné z: <a href="[http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf]">[http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf]</a>

DU, Yunfei. Librarians' responses to "reading at risk": A Delphi study. Library. 2009, roč. 31, č. 1, s. 46-53. ISSN 07408188. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.10.006. Dostupné z: <a href="[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357]">[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357]</a>

FISHER, R. G. The Delphi Method : A description, view and criticism. ''Journal of Academic Librarianship.'' 1978, 4(2), s. 64-70.

GORDON, T. J. The Delphi Metod (1994) Futures Research Metodology [online]. AC/ UNU Millennium Project.  Dostupné z: <<a href="[http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi]">[http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi]</a> %20(1).pdf>.   

LINSTONE, H. A., TUROFF, M. (1975): The Delphi method – Techniques and Applications. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massachusetts, 620 s. (dostupné z <a href="[http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/ http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/]">[http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/ http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/]</a>)

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

DANA EGEROVÁ, Jaroslav Mužík. Aplikace metody Delphi při expertním stanovení faktorů ovlivňujících efektivnost e-learninguve vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích, E + M EKONOMIE A MANAGEMENT, 2/2010 str.136-152
Dostupné z: http://www.ekonomie-management.cz/download/1331826760_1072/13_egerova.pdf

CHITU OKOLI, Suzanne D. Pawlowski.Information & Management 42 (2004). Dostupné z:
http://chitu.okoli.org/images/stories/bios/pro/research/methods/OkoliPawlowski2004.pdf

LENKA MALÁ. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze. Prha, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/54/131867/xmall100_T.pdf

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

----

Delphi Metoda

2012-10-12T22:13:59Z

Ivo Uřičář: /* Kdy a kde je vhodné metodu použít? */

== Charakteristika metody Delphi ==

Pojmenování Delphi jakožto výzkumné metody vychází z názvu mystické antické věštírny. Již toto pojmenování napovídá, že tato technika je založena na předvídání budoucích výsledků, v tomto případě za účasti expertů v daném vědním oboru. Jedná se o techniku využití subjektivních názorů skupiny lidí za účelem nalezení společného konsenzu ohledně přítomnosti nebo budoucnosti.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 83.</ref>''"Delphi může být charakterizované jako metoda pro vytvoření skupinového komunikačního procesu tak, že je proces efektivní v ponechání skupiny jednotlivců jakožto celek se vyrovnat s komplexním problémem. K dosažení této 'strukturované komunikace'je poskytováno: nějaká zpětná vazba ze stran individuálního příspěvku informace či znalosti; nějaké posouzení skupinového rozsudku či názoru; jakási možnost pro jednotlivce revidovat názory; a určitý stupeň anonymity pro jednotlivé odpovědi."''<ref>FISHER, R. G. The Delphi Method : A description, view and criticism. Journal of Academic Librarianship. 1978, 4(2), s. 64-70.</ref><br/>Technika Delphi byla formulována v roce 1969 pod záštitou amerického letectva a sponzorována RAND Corporation. Vycházela z experimentů ohledně utváření rozhodnutí proběhnuvších na jaře a v létě r. 1968. Již tehdy byly formulovány  tyto tři prvky:

*anonymní odpovědi - názory členů musí být získány formálními dotazníky
*opakovaná a kontrolovaná odezva - interakce je zefektňována systematickými cvičeními řízenými několikerým opakováním, s pečlivě řízenou odezvou za každým kolem
*statistická skupinová odpověď - názor skupiny je definován jako přijatelný průnik názorů jednotlivců v konečném kole.

Tato kritéria byla přijata na zákledě nutnosti omezit vliv dominantní osobnosti vzorku, omezení irelevantní komunikace a tlaku skupinové komformity.<ref>DALKEY, Norman C. UNITED STATES AIR FORCE. The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion. Santa Monica: Rand, 1969, s. v.</ref> Proto je také metoda Delphi považována za opak komunikace face-to-face. Neprobíhá přímá diskuze. Každý jednotlivec zkoumaného vzorku pracuje samostatně, jediná možná komunikace se skupinou je umožněna skrze hlášení organizovaných skupinových výsledků zpracovaných výzkumníky, většinou ve formě statistických shrnutí. Výzkumníci vyhodnocují dotazníky různými způsoby statistické analýzy, jako vypočítávání průměrů, interkvartilového rozsahu, standartní odchylky, aj. Výsledky jsou poté vráceny účastníkům výzkumu, kteří tak získají přístup k celkovému obrazi skupinového názoru. V této fázi má účastník možnost porovnat svou vlastní odpověď s názorem celé skupiny a rozhodnout se, zda ji změnit, či nikoli, s dalšími opakováními se rozsah názorů obvykle zužuje.

== Příklady výzkumu v ISK ==

=== Knihovníci odpovídají na "Reading at Risks" ===

Tato studie byla uspořádána roku 2002 institucí National Endowment of Arts jakožto odpověď knihovníků na výzkum, z nějž vyplynulo, že obzvláště v mladší generaci četba drasticky poklesla. Jedenáct odborníků a lektorů odpovídalo na dotazník zjišťující, zda digitalní média ovlivňují četbu u dětí i dospělých, zda je četba v ohrožení, a jestli pokles čtení dává tušit i erozi v kulturním a občanském dění. Knihovníci se většinou shodli, že digitální média ovlivňují i čas na četbu u dětí, u dospělých tyto výsledky tolik shodné nebyly. Většinou se shodly v tvrzení, že participace v kulturním a občanském životě není nedostatkem četby ovlivněna.<ref>DU, Yunfei. Librarians' responses to "reading at risk": A Delphi study. Library. 2009, roč. 31, č. 1, s. 46-53.</ref>

== Jak takový výzkum probíhá? ==

Jak již napovídá název, zaměřuje se tato metoda na předvídání budoucnosti.

První aplikace metody Delphi byly v oblasti vědy a techniky prognózování. Cílem této metody bylo spojit expertízy o pravděpodobnosti a očekávané době vývoje na konkrétní technologii, pomocí jediného ukazatele. Jednou z prvních takových zpráv, připravené v roce 1964 Gordonem a Helmerem, bylo posoudit směr dlouhodobých trendů ve vědě a technologického rozvoje, která zahrnuje témata jako vědecké průlomy, kontrola populace, automatizace, vesmírný pokrok, válečné prevence a zbraňové systémy. Další předpovědi technologie měly co do činění s vozidlem dálničních systémů, průmyslových robotů, inteligentním internetem, širokopásmový připojením a technologií ve vzdělávání.

Později byla metoda Delphi použita i v jiných oblastech, zejména v souvislosti s otázkami veřejného pořádku, například ekonomické trendy, zdravotnictví a vzdělávání. WIKI Výsledky vyšly v obchodní prognóze s vysokou přesností, tudíž velmi úspěšně. V nynější době se Delphi metoda používá jako nástroj k realizaci multi-přístupů zúčastněných stran pro participativní tvorby politiky v rozvojových zemích.

Postup:

Nejprve se pro potřeby výzkumu vybírají odborníci z dané problematiky. Hledáním dle seznamu jejich literatury či doporučením významných institucí se vybere

Přijetí Delphi metody je pro zatím smíšené. Existuje mnoho případů, kdy metoda produkovala špatné výsledky. Někteří autoři tyto chyby připisují špatnému použití metody, a nikoliv slabinám metody samotné. Je třeba také si uvědomit, že předpovídání v oblastech, jako je věda a technologie, je míra nejistoty tak velká, že přesné a vždy správné předpovědi jsou nemožné, takže vysoký stupeň chyb je třeba očekávat.

I přes tyto nedostatky, je dnes metoda Delphi široce přijímaným nástrojem pro odhad a byla úspěšně použita pro tisíce studií.

== Výhody ==

*anonymita expertů
*vícekolové dotazování se zpětnou vazbou na předchozí kolo, které expertům umožňuje změnit názor
*přehledná prezentace odpovědí
*schopnost prozkoumat bez emocí a objektivně zvolenou problematiku
*ideální pro získávání informací o budoucích obecných trendech, žádostivosti určitého jevu a směrech k jeho dosažení
*odstraňuje překážky s dosahováním shody mezi experty v jedné lokalitě
*je nezávislá na osobnostech expertů

V užším slova smyslu Ize Delphi metodu vymezit také jako metodu sběru expertních názorů prostřednictvím vícekolového dotazování s kontrolovanou zpětnou vazbou mezi jednotlivými koly.<ref>LINSTONE, H. A., TUROFF, M. The Delphi method – Techniques and Applications [online]. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massachusetts, 2002. [cit 2009-01-10].</ref>

*výhoda tkví právě ve vícekolovém dotazování, díky němuž jsou výsledky více objektivní

== Nevýhody ==

*výběr expertů, stejně jako struktura dotazníku jsou chápány jako nejzranitelnější a též nejkritizovanější komponenty Delphi výzkumu
*může docházet k nedostatečnému zpětnému zhodnocení výsledků získaných metodou Delphi
*některé Delphi predikce jsou formulovány pro dlouhodobý časový horizont a jejich platnost tak prozatím nemůže být ověřena
*celý proces vyžaduje značné množství času
*problém s experty s extrémními názory, které raději změní, než aby je vysvětlili
*možnost, že experti nedojdou ke konsensu - shodě
*možný výskyt extrémních hodnot
*je třeba vytvořit podrobný postup pro zodpovídání otázek
*úspěch závisí na vhodném výběru dotazovaných

== Poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==

DALKEY, Norman C. UNITED STATES AIR FORCE. The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion. Santa Monica: Rand, 1969. Dostupné z: <a href="[http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf]">[http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf]</a>

DU, Yunfei. Librarians' responses to "reading at risk": A Delphi study. Library. 2009, roč. 31, č. 1, s. 46-53. ISSN 07408188. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.10.006. Dostupné z: <a href="[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357]">[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357]</a>

FISHER, R. G. The Delphi Method : A description, view and criticism. ''Journal of Academic Librarianship.'' 1978, 4(2), s. 64-70.

GORDON, T. J. The Delphi Metod (1994) Futures Research Metodology [online]. AC/ UNU Millennium Project.  Dostupné z: <<a href="[http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi]">[http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi]</a> %20(1).pdf>.   

LINSTONE, H. A., TUROFF, M. (1975): The Delphi method – Techniques and Applications. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massachusetts, 620 s. (dostupné z <a href="[http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/ http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/]">[http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/ http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/]</a>)

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

----

==Kdy a kde je vhodné metodu použít?==

*Metoda Delphi je vhodná v situacích, kdy věci nelze zjistit z přímého pozorování.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009,str.92</ref>
*Především v oblasti plánování a prognózování jako metoda, jejímž prostřednictvím lze získat stanoviska mnoha různých odborníků s vynaložením minima času a energie, lze ji však s úspěchem uplatnit i při objevování a řešení nejrůznějších problémů a konkrétních podniků. používá se také k prognózování vývoje firmy a jejího okolí a pro globální prognózování vývoje vědecko-technického rozvoje, poptávky, ekonomiky, životního prostředí, populace, atd.<ref>LENKA MALÁ. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze. Prha, Česká zemědělská univerzita v Praze, (2003), str.3</ref>
*Použití metody Delphi pro prognózování a otázku identifikace priorit může být cenným v počátečných fázích výzkumu, zejména při výběru tématu a definování výzkumné otázky.
*Budování teorie. ''Ačkoli budování teorie nebylo hlavním zaměřením mnoha studií Delphi, pečlivě navržená studie není cená pouze pro vývoj, ale může produkovat relevantní teoretický výzkum. Může pak bezprostředně přispět teorii i praxi''.<ref>CHITU OKOLI, Suzanne D.Pawlowski.Information & Management 42 (2004),str.26</ref>

== Poznámky ==

<references />

==Použitá literatura==

CHITU OKOLI, Suzanne D. Pawlowski.Information & Management 42 (2004). Dostupné z:
http://chitu.okoli.org/images/stories/bios/pro/research/methods/OkoliPawlowski2004.pdf

LENKA MALÁ. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze. Prha, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/54/131867/xmall100_T.pdf

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

----

Delphi Metoda

2012-10-12T22:12:40Z

Ivo Uřičář:

== Charakteristika metody Delphi ==

Pojmenování Delphi jakožto výzkumné metody vychází z názvu mystické antické věštírny. Již toto pojmenování napovídá, že tato technika je založena na předvídání budoucích výsledků, v tomto případě za účasti expertů v daném vědním oboru. Jedná se o techniku využití subjektivních názorů skupiny lidí za účelem nalezení společného konsenzu ohledně přítomnosti nebo budoucnosti.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 83.</ref>''"Delphi může být charakterizované jako metoda pro vytvoření skupinového komunikačního procesu tak, že je proces efektivní v ponechání skupiny jednotlivců jakožto celek se vyrovnat s komplexním problémem. K dosažení této 'strukturované komunikace'je poskytováno: nějaká zpětná vazba ze stran individuálního příspěvku informace či znalosti; nějaké posouzení skupinového rozsudku či názoru; jakási možnost pro jednotlivce revidovat názory; a určitý stupeň anonymity pro jednotlivé odpovědi."''<ref>FISHER, R. G. The Delphi Method : A description, view and criticism. Journal of Academic Librarianship. 1978, 4(2), s. 64-70.</ref><br/>Technika Delphi byla formulována v roce 1969 pod záštitou amerického letectva a sponzorována RAND Corporation. Vycházela z experimentů ohledně utváření rozhodnutí proběhnuvších na jaře a v létě r. 1968. Již tehdy byly formulovány  tyto tři prvky:

*anonymní odpovědi - názory členů musí být získány formálními dotazníky
*opakovaná a kontrolovaná odezva - interakce je zefektňována systematickými cvičeními řízenými několikerým opakováním, s pečlivě řízenou odezvou za každým kolem
*statistická skupinová odpověď - názor skupiny je definován jako přijatelný průnik názorů jednotlivců v konečném kole.

Tato kritéria byla přijata na zákledě nutnosti omezit vliv dominantní osobnosti vzorku, omezení irelevantní komunikace a tlaku skupinové komformity.<ref>DALKEY, Norman C. UNITED STATES AIR FORCE. The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion. Santa Monica: Rand, 1969, s. v.</ref> Proto je také metoda Delphi považována za opak komunikace face-to-face. Neprobíhá přímá diskuze. Každý jednotlivec zkoumaného vzorku pracuje samostatně, jediná možná komunikace se skupinou je umožněna skrze hlášení organizovaných skupinových výsledků zpracovaných výzkumníky, většinou ve formě statistických shrnutí. Výzkumníci vyhodnocují dotazníky různými způsoby statistické analýzy, jako vypočítávání průměrů, interkvartilového rozsahu, standartní odchylky, aj. Výsledky jsou poté vráceny účastníkům výzkumu, kteří tak získají přístup k celkovému obrazi skupinového názoru. V této fázi má účastník možnost porovnat svou vlastní odpověď s názorem celé skupiny a rozhodnout se, zda ji změnit, či nikoli, s dalšími opakováními se rozsah názorů obvykle zužuje.

== Příklady výzkumu v ISK ==

=== Knihovníci odpovídají na "Reading at Risks" ===

Tato studie byla uspořádána roku 2002 institucí National Endowment of Arts jakožto odpověď knihovníků na výzkum, z nějž vyplynulo, že obzvláště v mladší generaci četba drasticky poklesla. Jedenáct odborníků a lektorů odpovídalo na dotazník zjišťující, zda digitalní média ovlivňují četbu u dětí i dospělých, zda je četba v ohrožení, a jestli pokles čtení dává tušit i erozi v kulturním a občanském dění. Knihovníci se většinou shodli, že digitální média ovlivňují i čas na četbu u dětí, u dospělých tyto výsledky tolik shodné nebyly. Většinou se shodly v tvrzení, že participace v kulturním a občanském životě není nedostatkem četby ovlivněna.<ref>DU, Yunfei. Librarians' responses to "reading at risk": A Delphi study. Library. 2009, roč. 31, č. 1, s. 46-53.</ref>

== Jak takový výzkum probíhá? ==

Jak již napovídá název, zaměřuje se tato metoda na předvídání budoucnosti.

První aplikace metody Delphi byly v oblasti vědy a techniky prognózování. Cílem této metody bylo spojit expertízy o pravděpodobnosti a očekávané době vývoje na konkrétní technologii, pomocí jediného ukazatele. Jednou z prvních takových zpráv, připravené v roce 1964 Gordonem a Helmerem, bylo posoudit směr dlouhodobých trendů ve vědě a technologického rozvoje, která zahrnuje témata jako vědecké průlomy, kontrola populace, automatizace, vesmírný pokrok, válečné prevence a zbraňové systémy. Další předpovědi technologie měly co do činění s vozidlem dálničních systémů, průmyslových robotů, inteligentním internetem, širokopásmový připojením a technologií ve vzdělávání.

Později byla metoda Delphi použita i v jiných oblastech, zejména v souvislosti s otázkami veřejného pořádku, například ekonomické trendy, zdravotnictví a vzdělávání. WIKI Výsledky vyšly v obchodní prognóze s vysokou přesností, tudíž velmi úspěšně. V nynější době se Delphi metoda používá jako nástroj k realizaci multi-přístupů zúčastněných stran pro participativní tvorby politiky v rozvojových zemích.

Postup:

Nejprve se pro potřeby výzkumu vybírají odborníci z dané problematiky. Hledáním dle seznamu jejich literatury či doporučením významných institucí se vybere

Přijetí Delphi metody je pro zatím smíšené. Existuje mnoho případů, kdy metoda produkovala špatné výsledky. Někteří autoři tyto chyby připisují špatnému použití metody, a nikoliv slabinám metody samotné. Je třeba také si uvědomit, že předpovídání v oblastech, jako je věda a technologie, je míra nejistoty tak velká, že přesné a vždy správné předpovědi jsou nemožné, takže vysoký stupeň chyb je třeba očekávat.

I přes tyto nedostatky, je dnes metoda Delphi široce přijímaným nástrojem pro odhad a byla úspěšně použita pro tisíce studií.

== Výhody ==

*anonymita expertů
*vícekolové dotazování se zpětnou vazbou na předchozí kolo, které expertům umožňuje změnit názor
*přehledná prezentace odpovědí
*schopnost prozkoumat bez emocí a objektivně zvolenou problematiku
*ideální pro získávání informací o budoucích obecných trendech, žádostivosti určitého jevu a směrech k jeho dosažení
*odstraňuje překážky s dosahováním shody mezi experty v jedné lokalitě
*je nezávislá na osobnostech expertů

V užším slova smyslu Ize Delphi metodu vymezit také jako metodu sběru expertních názorů prostřednictvím vícekolového dotazování s kontrolovanou zpětnou vazbou mezi jednotlivými koly.<ref>LINSTONE, H. A., TUROFF, M. The Delphi method – Techniques and Applications [online]. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massachusetts, 2002. [cit 2009-01-10].</ref>

*výhoda tkví právě ve vícekolovém dotazování, díky němuž jsou výsledky více objektivní

== Nevýhody ==

*výběr expertů, stejně jako struktura dotazníku jsou chápány jako nejzranitelnější a též nejkritizovanější komponenty Delphi výzkumu
*může docházet k nedostatečnému zpětnému zhodnocení výsledků získaných metodou Delphi
*některé Delphi predikce jsou formulovány pro dlouhodobý časový horizont a jejich platnost tak prozatím nemůže být ověřena
*celý proces vyžaduje značné množství času
*problém s experty s extrémními názory, které raději změní, než aby je vysvětlili
*možnost, že experti nedojdou ke konsensu - shodě
*možný výskyt extrémních hodnot
*je třeba vytvořit podrobný postup pro zodpovídání otázek
*úspěch závisí na vhodném výběru dotazovaných

== Poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==

DALKEY, Norman C. UNITED STATES AIR FORCE. The Delphi Method: An Experimental Study of Group Opinion. Santa Monica: Rand, 1969. Dostupné z: <a href="[http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf]">[http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_memoranda/2005/RM5888.pdf]</a>

DU, Yunfei. Librarians' responses to "reading at risk": A Delphi study. Library. 2009, roč. 31, č. 1, s. 46-53. ISSN 07408188. DOI: 10.1016/j.lisr.2008.10.006. Dostupné z: <a href="[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357]">[http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357 http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818808001357]</a>

FISHER, R. G. The Delphi Method : A description, view and criticism. ''Journal of Academic Librarianship.'' 1978, 4(2), s. 64-70.

GORDON, T. J. The Delphi Metod (1994) Futures Research Metodology [online]. AC/ UNU Millennium Project.  Dostupné z: <<a href="[http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi]">[http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi http://www.gerenciamento.ufba.br/Downloads/delphi]</a> %20(1).pdf>.   

LINSTONE, H. A., TUROFF, M. (1975): The Delphi method – Techniques and Applications. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massachusetts, 620 s. (dostupné z <a href="[http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/ http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/]">[http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/ http://www.is.njit.edu/pubs/delphibook/]</a>)

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

----

==Kdy a kde je vhodné metodu použít?==

*Metoda Delphi je vhodná v situacích, kdy věci nelze zjistit z přímého pozorování.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009,str.92</ref>
*Především v oblasti plánování a prognózování jako metoda, jejímž prostřednictvím lze získat stanoviska mnoha různých odborníků s vynaložením minima času a energie, lze ji však s úspěchem uplatnit i při objevování a řešení nejrůznějších problémů a konkrétních podniků. používá se také k prognózování vývoje firmy a jejího okolí a pro globální prognózování vývoje vědecko-technického rozvoje, poptávky, ekonomiky, životního prostředí, populace, atd.<ref>LENKA MALÁ. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze. Prha, Česká zemědělská univerzita v Praze, (2003), str.3</ref>
*Použití metody Delphi pro prognózování a otázku identifikace priorit může být cenným v počátečných fázích výzkumu, zejména při výběru tématu a definování výzkumné outázky.
*Budování teorie. ''Ačkoli budování teorie nebylo hlavním zaměřením mnoha studií Delphi, pečlivě navržená studie není cená pouze pro vývoj, ale může produkovat relevantní teoretický výzkum. Může pak bezprostředně přispět teorii i praxi''.<ref>CHITU OKOLI, Suzanne D.Pawlowski.Information & Management 42 (2004),str.26</ref>

== Poznámky ==

<references />

==Použitá literatura==

CHITU OKOLI, Suzanne D. Pawlowski.Information & Management 42 (2004). Dostupné z:
http://chitu.okoli.org/images/stories/bios/pro/research/methods/OkoliPawlowski2004.pdf

LENKA MALÁ. Teze k diplomové práci Metoda Delphi v expertní analýze. Prha, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/54/131867/xmall100_T.pdf

WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

----

Delphi Metoda

2012-10-12T22:06:57Z

Ivo Uřičář:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-08T09:43:35Z

Ivo Uřičář: /* Delphi metoda */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== Delphi metoda ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

== Analýza dokumentů a artefaktů ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

== Analýzy logů (statistika webu) ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== Uživatelské testování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

== Zúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== Nezúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

Martina Vaňková

== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== Focus Groups ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== Dotazníková šetření ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== Bibliometrie ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-08T09:42:55Z

Ivo Uřičář: /* Historický výzkum */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== Delphi metoda ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

== Analýza dokumentů a artefaktů ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

== Analýzy logů (statistika webu) ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== Uživatelské testování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

== Zúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== Nezúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

Martina Vaňková

== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== Focus Groups ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== Dotazníková šetření ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== Bibliometrie ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-08T08:07:01Z

Ivo Uřičář: /* Historický výzkum */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== Delphi metoda ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

Ivo Uřičář

== Analýza dokumentů a artefaktů ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

== Analýzy logů (statistika webu) ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== Uživatelské testování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

== Zúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== Nezúčastněné pozorování ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

Martina Vaňková

== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== Focus Groups ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== Dotazníková šetření ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== Bibliometrie ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají: