WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Hope Alene Olson

2015-05-15T20:27:45Z

Ivakasp:

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope Alene Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Do informační vědy se zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> 

 {{Infobox Vědec |jmeno =Hope Alene Olson|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Feministický přístup k organizaci znalostí, kritická analýza předmětové klasifikace }}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

Hope A. Olson  se do informační vědy zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí, což se promítá i do jejich publikací, které se této problematiky týkají.

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis (2007) ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope Alene. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (2001) ==

V článku Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (Stejnost a rozdílnost: kulturní základ klasifikace), který vyšel roku 2001 v časopise Library Resources and Technical Services, se Hope A. Olson věnuje dualitě stejnosti a rozdílnosti, o které říká, že je v naší kultuře silně zakotvena. Poukazuje na to, že klasifikace je v západním světě založená právě na principu stejného a rozdílného a že je nám vlastní organizace znalostí, kde k době přiřazujeme stejné a naopak oddělujeme od rozdílného. Tuto organizaci znalostí si mnohdy ani neuvědomuje, jelikož je nám toto myšlení vlastní. Připadá nám pak přirozené, že jsou tímto způsobem tříděny věci okolo nás. Takový příkladem je např. MDT (Mezinárodní desetinné třídění), které Hope A. Olson uvádí jako příklad.<ref>OLSON, Hope Alene. 2001. Sameness and difference: a cultural foundation of classification. Library Resources [online]. 45(3): 115-122 [cit. 2015-05-13]. ISSN 00242527. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== The Power To Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (2002) ==

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>. Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.<ref> MIKSA, Francis L. 2007. "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.</ref>

== Indexing and the 'organized' researcher (2003) ==
Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olsen zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat výzkumníků. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.

== Monografie ==
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. and John J. Boll. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.</li>
</ul>

== Články ==

Hope A. Olson publikuje své články v různých odborných časopisech, jako např. Cataloging & Classification Quarterly, Library Trends nebo  Library & Information Science Research. Níže jsou uvedené články publikované v letech 1996-2008.

*Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602- 615.
*Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.
*Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
*Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.
*Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24. Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.
*Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.
*Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the 'organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.
*Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.
*Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.
*Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.
*Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.
*Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.
*Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.
*Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.
*Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.
*Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.
*Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.
*Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166. Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.
*Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).
*Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.
*Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.

= Citace =

<references /><references /><references /><references /><references /><references /><references /><references /> 

= Externí zdroje =

Životopis Hope A. Olson na University od Wisconsin-Milwaukee: Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z: [https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf]

Profil Hope A. Olson na School of Information Studies: School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z:[http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm].

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2015-05-15T20:26:42Z

Ivakasp:

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope Alene Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Do informační vědy se zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> 

 {{Infobox Vědec |jmeno =Hope Alene Olson|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin-Milwaukee,_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Feministický přístup k organizaci znalostí, kritická analýza předmětové klasifikace }}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

Hope A. Olson  se do informační vědy zapsala především svou kritickou analýzou předmětové klasifikace a feministickým přístupem k organizaci znalostí, což se promítá i do jejich publikací, které se této problematiky týkají.

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis (2007) ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope Alene. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (2001) ==

V článku Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification (Stejnost a rozdílnost: kulturní základ klasifikace), který vyšel roku 2001 v časopise Library Resources and Technical Services, se Hope A. Olson věnuje dualitě stejnosti a rozdílnosti, o které říká, že je v naší kultuře silně zakotvena. Poukazuje na to, že klasifikace je v západním světě založená právě na principu stejného a rozdílného a že je nám vlastní organizace znalostí, kde k době přiřazujeme stejné a naopak oddělujeme od rozdílného. Tuto organizaci znalostí si mnohdy ani neuvědomuje, jelikož je nám toto myšlení vlastní. Připadá nám pak přirozené, že jsou tímto způsobem tříděny věci okolo nás. Takový příkladem je např. MDT (Mezinárodní desetinné třídění), které Hope A. Olson uvádí jako příklad.<ref>OLSON, Hope Alene. 2001. Sameness and difference: a cultural foundation of classification. Library Resources [online]. 45(3): 115-122 [cit. 2015-05-13]. ISSN 00242527. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/</ref>

== The Power To Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (2002) ==

Nejznámější knihou profesorky Olson je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Síla jména: hledání mezí předmětového zobrazení v knihovnách). Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikace. Posuzuje styl zápisů v knihovnách od průkopníků předmětové klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Profesorka Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyka je "škodlivého" charakteru v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudy"<ref> OLSON, Hope Alene. 2002. The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries. Dordrecht, The Netherlands: Kluwer Academic Publishers. p. 142. ISBN 1-4020-0776-0.</ref>. Profesorka Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy jako pohlaví, rasa, etnický původ atd. Uzavírá výzvou k "výstřednímu" přístupu a snaze o zpřístupnění předmětů, včetně technik "porušení limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými.<ref> MIKSA, Francis L. 2007. "The Power to Name: a Review Essay". Libraries & the Cultural Record 42 (1): 75–79. doi:10.1353/lac.2007.0013. JSTOR 25549382.</ref>

== Indexing and the 'organized' researcher. ==
Cílem článku je ukázat, jak lze rozšířit vliv indexování do původní oblasti výzkumu. H. A. Olsen zde navrhuje indexovací pojmy, které jsou vhodné k organizaci dat získaných výzkumem. Tento model organizace vědomostí přispívá k lepšímu shromažďování a organizování dat výzkumníků. Zmíněný způsob organizace pravděpodobně vrhne nové světlo na výzkumné problémy. David Lee (2001: 191), s odkazem na indexátorskou autonomii napsal: "Jak mocný člověk je indexátor..." zároveň je jasné, že indexátoři získávají autonomii prostřednictvím kvalitně podložených principů, které jsou někdy dané a jindy pragmaticky intuitivní. Model organizace znalostí je robustní model, vyrůstající z konceptů indexování zakořeněných po staletí. Vědci mohou použít potenciál indexování k organizování znalostí novým kreativním způsobem.

== Monografie ==
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. (ed.) Information resources in women’s studies and feminism. München: K.G. Saur, 2002. - Profesorka Olson v knize nastiňuje problémy přístupu ke studiu ženských a feministických studií, které se týkají struktury a použití katalogu Library of Congress Subject Headings. Podporuje rozvoj specializovaných norem a systémů přizpůsobených uživatelským potřebám.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. The Power to Name: Locating the limits of subject, representation in libraries. Dordrecht: Kluwer Academic, 2002. - Publikace se zabývá věcným popisem a předmětovým tříděním od 19. století po mezinárodní standardy používané v současnosti.</li>
</ul>
<ul style="/* insecure input */">
<li>Olson, H. A. and John J. Boll. Subject analysis in online catalogs. Englewood: Libraries Unlimited, 2001. – Kniha přibližuje katalogizaci, indexování a třídění dokumentů v databázích. Teoreticky i prakticky popisuje ukládání a vyhledávání informací ve veřejně přístupných katalozích.</li>
</ul>

== Články ==

Hope A. Olson publikuje své články v různých odborných časopisech, jako např. Cataloging & Classification Quarterly, Library Trends nebo  Library & Information Science Research. Níže jsou uvedené články publikované v letech 1996-2008.

*Olson, Hope A., and Dietmar Wolfram. (2008). Syntagmatic relationships and indexing consistency on a larger scale. Journal of Documentation 64(4): 602- 615.
*Olson, Hope A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Special issue on: Gender Issues in Information Needs and Services, eds. Cindy Ingold and Susan E. Searing. Library Trends 56(2): 509-541.
*Olson, Hope A, and Susan Gold Smith. (2006). Transgressive Tools: the Liberating Power of Classification and Its Potential in Activist Visual Representation. Women and Environment International Magazine, 72/73 (fall/winter): 38-40.
*Olson, Hope A. (2006). Codes, Costs, and Critiques: The Organization of Information in Library Quarterly, 1931-2004. Library Quarterly.76(1): 19-35.
*Lee, Hur-Li, and Hope A. Olson. (2005). Hierarchical Navigation: An Exploration of Yahoo! Directories. Knowledge Organization 32(1): 10-24. Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616.
*Kublik, Angela, Virginia Clevette, Dennis B. Ward, and Hope A. Olson. (2003). Adapting dominant classifications to particular contexts. Cataloging & Classification Quarterly 37(1/2): 13-31.
*Olson, Hope A., and Lisa M. Given. (2003). Indexing and the 'organized‘ researcher. The Indexer 23(3) 129-133.
*Given, Lisa M., and Hope A. Olson. (2003). Knowledge organization in research: A conceptual model for organizing data. Library & Information Science Research 25: 157-176.
*Olson, Hope A. (2002). Classification and universality: Application and construction. Review article. Semiotica 139 (1/4) 377-391.
*Olson, Hope A. (2001). Patriarchal structures of subject access and subversive techniques for change. Canadian Journal for Information and Library Science 26(2/3) 1-29.
*Olson, Hope A., and Rose Schlegl. (2001). Standardization, objectivity, and user focus: A meta–analysis. Cataloging & Classification Quarterly 32(2) 61-80.
*Olson, Hope A. (2001). Sameness and difference: A cultural foundation of classification. Library Resources & Technical Services 45(3) 115-122.
*Olson, Hope A. (2001). The power to name: Representation in library catalogues. Signs: Journal of Women in Culture and Society 26(3): spring, pp.639–668.
*Olson, Hope A. (2000). Globalisation, diversity and information. Education for Library and Information Services: Australia (ELIS:A) 17(1-3): May-December, pp.19-22.
*Olson, Hope A. (2000). Difference, culture, and change: The untapped potential of LCSH. Cataloging & Classification Quarterly 29(1/2); special issue The LCSH Century: One Hundred Years with the Library of Congress Subject Headings.
*Olson, Hope A. (1999). Exclusivity, teleology and hierarchy: Our Aristotelean legacy. Knowledge Organization 26(2): 65–73.
*Olson, Hope A. (1998). Mapping beyond Dewey's boundaries: Constructing classificatory space for marginalized knowledge domains. In Geoffrey C. Bowker and Susan Leigh Star, eds., How Classifications Work: Problems and Challenges in an Electronic Age, a special issue of Library Trends 47(2): 233-254.
*Olson, Hope A. (1998). Education for cataloguing is/as women's studies. Serials Librarian 35(1/2): 153–166. Olson, Hope A. (1998). Feminism and librarianship—in practice! Women‘s Studies Section Newsletter 13(1): 3.
*Olson, Hope A. (1997). Thinking professionals: Teaching critical cataloguing. Technical Services Quarterly 15(1/2).
*Olson, Hope A. (1997). The feminist and the emperor's new clothes: Feminist deconstruction as a critical methodology for library and information studies. Library & Information Science Research 19(2): 181–198.
*Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36–37.

= Citace =

<references /><references /><references /><references /><references /><references /><references /><references /> 

= Externí zdroje =

Životopis Hope A. Olson na University od Wisconsin-Milwaukee: Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z: [https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf]

Profil Hope A. Olson na School of Information Studies: School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014. Dostupné z:[http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm].

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2015-05-12T23:21:43Z

Ivakasp:

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope Alene Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> {{Infobox Vědec |jmeno =Olson, Hope A.|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí}}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis (2007) ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope A. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594.</ref>

= Použité zdroje =
 <references /><references /><references /><references /><references /><references /><references />

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2015-05-12T22:44:45Z

Ivakasp:

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope A. Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> {{Infobox Vědec |jmeno =Olson, Hope A.|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí}}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis (2007) ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope A. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594.</ref>

= Použité zdroje =
 <references /><references /><references /><references /><references /><references /><references />

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2015-05-12T20:45:31Z

Ivakasp: /* How We Construct Subjects: A Feminist Analysis */

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope A. Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> {{Infobox Vědec |jmeno =Olson, Hope A.|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí}}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope A. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594.</ref>

= Použité zdroje =
 <references /><references /><references /><references /><references /><references /><references />

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2015-05-12T20:44:19Z

Ivakasp:

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope A. Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> {{Infobox Vědec |jmeno =Olson, Hope A.|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí}}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že  v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope A. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594.</ref>

= Použité zdroje =
 <references /><references /><references /><references /><references /><references /><references />

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

Hope Alene Olson

2015-05-12T20:43:41Z

Ivakasp:

{{DEFAULTSORT:Hanušová, Kateřina; Kašpárková, Iva}}

Hope A. Olson (*Watertown, Jižní Dakota) je informační vědkyně původem z USA. Dnes působí jako emeritní profesorka na [http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Madison University of Wisconsin Milwaukee]<ref>School of Information Studies, Hope A. Olson, Ph.D. [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www4.uwm.edu/sois/people/profiles/holson.cfm.</ref>, kde poskytuje konzultace doktorandům a podílí se na výzkumu klasifikační struktury.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref> {{Infobox Vědec |jmeno =Olson, Hope A.|datum_narozeni = - |misto_narozeni = Watertown, Jižní Dakota|datum_umrti = |misto_umrti = -|duvod_umrti = -|pobyt = Milwaukee, Wisconsin, Spojené státy americké|obcanstvi = americké|rodina = -|skola = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies]|pracoviste = [https://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Wisconsin%E2%80%93Milwaukee_School_of_Information_Studies University of Wisconsin, Milwaukee School of Information Studies] |oceneni =|znamy_diky = Kritickou analýzu předmětové klasifikace, hledání mezí předmětového zobrazení v katalozích a feministický přístup k organizaci znalostí}}

= Vzdělání =

*'''1996 Ph. D. (Doctor of Philosophy), School of Library and Information Studies'''

Na Fakultě knihovnictví a informačních studií na [http://www.wisc.edu/ University of Wisconsin–Madison] obhájila dizertační práci s názvem ''The power to name: Marginalizations and exclusions of subject representation in library catalogues''. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1974 M. L. S. (Master of Library Science), '''[http://www.utoronto.ca/ University of Toronto]

Na univerzitě v Torontu v roce 1974 obdržela titul Master of Library Science. <ref>Curriculum vita [online]. Milwauke: University of Wisconsin-Milwaukee, c2014 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://pantherfile.uwm.edu/groups/sois/webdocs/cv/olson_hope.pdf</ref>

*'''1972 B. A. (Bachelor of Arts), '''[https://gustavus.edu/ Gustavus Adolphus College]

Na Gustav Adolph College získala v roce 1972 bakalářský titul v oboru Anglický jazyk a literatura.<ref>Hope Olson: Professor emerita at University of Wisconsin Milwaukee. LinkedIn [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pub/hope-olson/85/a58/18</ref>

= Zaměstnání =

V letech 1974-1980 pracovala jako katalogizátorka v Torontu a poté jako asistentka vedoucího katalogizace v současném Národním knihovním centru. Od roku 1982 po dobu 9 let pracovala v knihovně Univerzity v Albertě jako katalogizátorka, koordinátorka katalogizace HSS (Humanities and Social Studies) a také jako koordinátorka původní katalogizace.

== Akademické pozice ==

*'''1990-1991 Instruktorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1992-1998 Asistentka profesora, Univesity of Wisconsin-Madison'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''1999 Hostující profesorka, Royal School of Library and Information Science'''

*'''1998-2002 Docentka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2002-2003 Profesorka, University of Alberta'''

Fakulta knihovnictví a informačních studií

*'''2006- Spolupráce s University of Wisconsin Milwaukee'''

Center for Women‘s Studies

*'''2003- Profesorka, University of Wisconsin Milwaukee'''

Na Fakultě informačních studií učila předměty: Organizace informací, Katalogizace a klasifikace, Indexování a abstrahování.

*'''2007- Proděkanka,''' '''University of Wisconsin Milwaukee'''

Fakulta informačních studií

= Dílo =

== How We Construct Subjects: A Feminist Analysis ==

Tento článek z časopisu Library Trends pojednává o feministické analýze. Z feministické logiky vyplývá, že logika je v přírodě zakotvena genderově. Tradiční logika je totiž založená na univerzálním rozumu, který se vyznačuje hierarchickým ospořádáním klasifikací.Tento tradiční systém organizace je založen především na Aristotelově logice, která se vyznačuje zákonem vyloučení třetího, tedy, že  v klasifikačních systémech jsou ženy definovány v opozici k mužství, které je považováno za univerzální. Olsonová v článku poukazuje na to, že se tato tradiční forma logiky v knihovnických klasifikačních systémech běžně vyskytuje. <ref>OLSON, Hope A. 2007. How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends [online]. 56(2): 509-541 [cit. 2015-05-12]. ISSN 00242594.</ref>

== Použité zdroje ==

 <references /><references /><references /><references /><references /><references /><references />

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2015-02-15T19:42:46Z

Ivakasp: /* Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.) */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Organizační pokyny==
Podmínkou pro úspěšné ukončení předmětu je vytvoření dvou digitálních artefaktů dvou odlišných typů ke dvěma odlišným přednáškám v průběhu semestru. Případně čtyř artefaktů k čtyřem přednáškám u studentů kombinovaného studia. (Předpokládá se, že půjde o ty přednášky, kterých se zúčastníte, ale díky videozáznamům to není nutné.)
===Postup při tvorbě digitálního artefaktu===
* Na této stránce zapište své jméno k vybrané přednášce (dvěma či čtyřem za celý semestr) do '''25. února''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každé přednášce může být zapsáno maximálně dvacet studentů, do naplnění kapacity si můžete vybrat.
* Vytvořte svůj digitální artefakt a publikujte jej na libovolné platformě tak, aby byl veřejně přístupný.
* Do týdne po uskutečnění dané přednášky (tedy do další čtvrteční půlnoci) odevzdejte do příslušné Odevzdávárny v IS soubor, který bude obsahovat krátké vysvětlení daného artekfatu (proč a jakým způsobem jste jej vytvořili) a odkaz.

===Co je a co není kreativní artefakt?===
Rozvíjí témata přednášky. Krom docházky se jedná o jediný výstup z předmětu, takže půjde o něco víc než čtyři abstraktní čáry. Jeho tvorba by vám měla zabrat čas ne kratší než dvě hodiny.
# '''Seznam anotovaných zdrojů''': min. pět zdrojů, každá anotace na jeden delší odstavec
# '''Esej''': o délce min. 2000 znaků
# '''FAQ''': nejméně tři otázky související s tématem přednášky, na které si sami odpovíte v celkové délce min. 2000 znaků
# '''Infografika''': obsáhlejší než jeden koláčový graf
# '''Video / animace''': min. 2 minuty dlouhé; příklad: [https://www.youtube.com/watch?v=A9Op2KZCb88 What is cyberbullying?]
# '''Fotografie''': série min. deseti fotek s delšími vysvětlujícími popisky (alespoň dvě věty)
# '''Audionahrávka''': min. 2 minuty dlouhá
# '''Něco úplně jiného''': předem prosím zkonzultujte s vyučující předmětu (pa.minarikova@mail.muni.cz)

Inspirujte se při vytváření artefaktů na [https://nastroje.knihovna.cz nastroje.knihovna.cz] nebo v seznamu [http://c4lpt.co.uk/top100tools/ nejpopulárnějších vzdělávacích nástrojů].
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

== Blok expertů - jaro 2015 ==

===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===
- Ivo Porybný

- Martin Kravec

- Dana Tomančáková

- Tereza Hájková

===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===
- Ivo Porybný

- Miroslava Töpferová

- Kateřina Spáčilová

- Joanna Galuszka

- Martin Kravec

- Tereza Veletová

- Kamila Vojtasová

- Josef Kocurek

- Milan Zejda

- Barbora Červenková

- Kateřina Hanušová

- Denisa Hofírková

- Iva Kašpárková

- Jakub Foral

- Petra Trembošová

===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===
- Martin Töpfer

- Martin Páč

- Joanna Galuszka

- Dana Tomančáková

===To Be Announced (12. 3.)===

===To Be Announced (19. 3.)===

===Milan Turčáni: E-learning (26. 3.)===
- David Kudrna

- Kateřina Spáčilová

- Miroslava Töpferová

- Martin Töpfer

- Petra Čapková

- Kateřina Bulová

- Dominika Vodáková

- Hynek Mayer

- Kamila Vojtasová

- Lenka Synková

- Zbyněk Tajovský

- Ludmila Greplová

- Eva Sedláková

- Joanna Galuszka

- Kateřina Slámová

- Jiří Horák

- Petr BLAHA

- Pavel Šáda

- Adam Žebrák

- Štěpán Galousek

- Klára Dvořáková

===Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===

- David Kudrna

- Milan Zejda

- Kateřina Hanušová

- Denisa Hofírková

- Veronika Doležalová

- Jakub Foral

- Jana Šuráňová

- Iva Kašpárková

===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===
- Jana Šuráňová

===Jiří Štěpán: Personalizace dat (16. 4.)===
- Miroslava Töpferová

- Zbyněk Tajovský

- Josef Kocurek

- Petr BLAHA

- Milan Zejda

===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===

===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use of cultural content (30. 4.)===
- Martin Töpfer

- Jakub Foral

===Roman Šihorík: DIKDA (7. 5.)===
- Jakub Foral

===Viktor Kustein: Prokrastinace a seberegulace (14. 5.)===
- Miroslava Töpferová

- Martin Töpfer

- Petra Čapková

- Kateřina Bulová

- Dominika Vodáková

- Hynek Mayer

- Lenka Synková

- Zbyněk Tajovský

- Ludmila Greplová

- Kateřina Slámová

- Eva Sedláková

- Jiří Horák

- Tereza Veletová

- Joanna Galuszka

- Martin Páč

- Petr BLAHA

- Pavel Šáda

- Adam Žebrák

- Štěpán Galousek

- Milan Zejda

- Klára Dvořáková

== Blok expertů - podzim 2014 ==

=== Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===

*[[Akio Morita]] Lucie Hrbáčková
*[[Seth Godin]] Dana Tomančáková
*[[Golden circle]] Linda Hansliková
*[[Simon Sinek]] Monika Mociarikova
*[[Mapa kontaktních míst]] Eva Tesařová
*[[Guy Kawasaki]] Beáta Močiariková
*[[Spritz]] Martin Töpfer
*[[Rychlopsaní]]
*[[Jednorázová emailová adresa]] - Vašek Štefela
*[[Tim Ferriss]] - Martin Kravec

=== Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===

*[[Start-up speak]]
*[[Start-up]] Michal Sochor
*[[inovační inkubátor]]

=== Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===

*[[Platební nástroje/platební instrumenty]] Kateřina Spáčilová
*[[SEPA projekt]] Kocurek Josef
*[[Mezinárodní platba]] Petr Blaha
*[[Přeshraniční platba]] Jana Votroubková
*[[Evropská platební rada - EPC|Evropská platební rada EPC]] Daniela Riedlová
*[[Zákon o platebním styku (284/2009 Sb.)]] Neureiterová Eva
*[[Zákon o bankách]] Marcinkova Lucia
*[[Netting]] Milan Zejda
*[[Gross]] Milan Zejda
*[[AMOS informační systém]]
*[[CERTIS systém]] Ivo Porybný
*[[M-banking]]Milan Lučan
*[[On-line banking]] Jakub Ruprecht
*[[E-banking]] Adam Žebrák
*[[Ochranné prvky bankovek]] Jana Šuráňová

=== Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===

*[[Bariéry v přístupu k informacím]] Švábenská Anežka
*[[Přístupnost webu]] Iva Michálková
*[[Univerzální design]] Pavlína Špringerová
*[[Mezinárodní úmluva o právech lidí s postižením]] Neureiterová Eva
*[[Uživatelský audit]]
*[[Mentální postižení]] Smatanová Tereza
*[["Snadno srozumitelné informace"]] Hynek Mayer
*[[WCAG - web content accessibility guidelines]] Alena Paulusová
*[[Blind friendly web]] Petr Blaha
*[[Nepřístupné služby]] Veronika Jílková

=== Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===

*[[Jan Melvil Publishing]] Joanna Galuszka
*[[Spoluautor]] Jana Kurfürstová
*[[Korektor]] Petr Cafourek
*[[Distributor]] Martin Svinka
*[[Investor]] Iva Kašpárková
*[[Životní cyklus knihy]] Erika Adámková
*[[Hardback]] Monika Langerová
*[[Paperback]] Vojtěch Vyskočil
*[[Expedice]] Kateřina Buchálková
*[[Dotisk]] Jana Chlubnová
*[[On demand]]
*[[Distribuční síť]] Renáta Šajnarová
*[[Ediční plán]]
*[[Levné knihy]] Erika Adámková

=== Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přínáší ===
*[[lokační analýza]] Eva Tesařová
*[[lokalizace]]
*[[dataset]]
*[[Český statistický úřad]]
*[[mapa kriminality]] Ondřej Prikner
*[[otevřená data]] Tereza Veletová
*[[firemní data]]
*[[predikce rizik]]
*[[věrnostní programy]] Petra Čapková
*[[geomarketing]] Jana Kurfürstová
*[[mikrolokace]]
*[[vizualizace dat]] Martin Töpfer

=== Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===
*[[persona]] Petr Zapletal
*[[elevator pitch]] Nikola Fröhlichová
*[[struktura prezentace]] Iva Michálková
*[[koncept 3-lístku]]
*[[vizuální stránka prezentace]]
*[[řeč těla]] Eva Sedláková
*[[posturika]] Kristýna Klímková
*[[chronemika]] Barbora Mohelníková
*[[proxemika]] Jana Chlubnova
*[[mimika]] Kateřina Slámová
*[[oční kontakt]] Veronika Doležalová

=== Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===
*[[globální komunita]]
*[[Sli.do]] Jindřich Mašek
*[[technooptimismus]] Šárka Brázdová
*[[digitální domorodec]] Erika Mirová
*[[MOOC]] Štěpánka Kaftanová
*[[genrification]]
*[[Google Plus]] Rastislav Szász
*[[Google Glass]] Jan Kupka
*[[bitcoin]] Štěpán Galousek

=== Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===
*[[vnitřní motivace]] Zbyněk Tajovský
*[[vnější motivace]] Zbyněk Tajovský
*[[PPRŠ]] Hana Suchá
*[[POPR]]

=== Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===
*[[RDF]]
*[[semantic web]] Veronika Linhartová
*[[metadata]] Nikola Chovanová
*[[linked data]] Martin Holec
*[[metadata standards]]
*[[ontology]] Jonáš Prstek
*[[interoperability]] Martina Sehnalová
*[[XML]]
*[[digital library]] Michaela Sedlová

=== Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===
*[[information behaviour]]
*[[information literacy]]

=== Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===

*[[ICDL]] Veronika Linhartová
*[[Informační přetížení]] Miroslava Töpferová
*[[Digitální propast]] Pavel Šáda
*[[Informační chování]] Barbora Červenková
*[[Informační stres]] Miroslava Töpferová
*[[Sociální informatika]] Jiří Velísek
*[[Osobní informační prostředí]]
*[[Vlastnosti informační ekologie]]
*[[Znalostní management]] Zuzana Kunová
*[[Afektivní informační management]]
*[[Zelená knihovna]] Anežka Adamcová
*[[Zelené technologie]]
*[[Pojmová mapa]]
*[[Informační horizont]]
*[[Don Fallis]] Štěpán Řezník
*[[Informační etika]] Eva Tesařová
*[[Digital Library Federation]] Tatiana Kadlecová
*[[Rafael Cappuro]]
*[[Ian Cornelius]]
*[[Aplikovaná etika]]Eva Tesařová
*[[Normativní etika]] Ivana Knišková
*[[Meta-etika]] Dagmar Břečková
*[[Sémantický trojúhelník]]
*[[ALA]] Klára Kudělová
*[[Teleologie]] Kateřina Bulová
*[[Utiliarismus]] Ondřej Kašpárek
*[[Vrstvy informační etiky]]

=== Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===

*[[aktivizační metoda]] Joanna Galuszka
*[[klima školy]] Petr Cafourek
*[[podnebí školy]]
*[[didaktický formalismus]]
*[[edukativní klima]]
*[[uniformní klima]]
*[[kooperativní aktivita]] Petr Zapletal
*[[metody výuky]] nikola chovanová

== Blok expertů - jaro 2014 ==

=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===

*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] -
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník
*[[Chris Cramer]]
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková
*[[Influencer]] - Petr Svoboda
*[[Mashable]] - Jiří Velísek
*[[Media Summit]]
*[[Mediální logika]]
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová
*[[News exchange]]
*[[Nieman Lab]]
*[[Online archiv]]
*[[Oligarchizace]]
*[[Open journalism]]
*[[Pew Research Center]]
*[[Telekomunikační systém]]
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná

=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===

*[[Czechinvest]] - Petr Svoboda
*[[CzechTrade]] - Jitka Petrlová
*[[Informační tok]]
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková
*[[Kvalita]]
*[[Kvantita]]
*[[Management kvality]]
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec
*[[SPC file]]
*[[Vyhledávací nástroj]]

=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===

*[[Daňové asignace]]
*[[Dárcovství]]
*[[Dotace]]- Veronika Linhartová
*[[Fundraising]] - Iva Michálková
*[[Fundraisingový argument]] - Kateřina Rovná
*[[Grant]]
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová
*[[Komerční sféra]]
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná
*[[Online dárcovství]]
*[[Rozpočet]]
*[[Sociální zodpovědnost]]
*[[Veřejná sféra]]

=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===

*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček
*[[Institut umění]] - Dana Katrňáková
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina
*[[Kreativní ekonomika]]
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková
*[[Kulturní sektor]] -
*[[Richard Florida|Richard Florida]]
*[[Startup inkubátor]]
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová

=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===

*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková
*[[Firemní e-learning]]- Veronika Linhartová
*[[Gamifikace e-learningu]]
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek
*[[Rozečti.se]] - Jan Kupka
*[[Smart board]] - Martina Vaňková
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková
*[[Text skimming]]
*[[Zpětná vazba]] - Jan Sladký

=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===

*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan
*[[IDC]]
*[[Kreativní profesionál]]
*[[Know How]] - Lada Brymová
*[[Osobní brand]]
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková
*[[Práce z domu]] - Martin Páč
*[[Profesionál typu T]]
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva
*[[Tichá revoluce]]
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová
*[[Živnostenský list]] - Slámová Kateřina

=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===

*[[Bayesova věta]]
*[[Citizen science]]
*[[Coursera]] - Jana Kantorová
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková
*[[Daniel Kahneman]] - Lenka Keprtová
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková
*[[Data vizualizace]]
*[[EdX]] – Kristýna Klímková
*[[Galaxy Zoo]]
*[[GitHub]]
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral
*[[Pravděpodobnost]] - Karpeová Denisa
*[[Python (programovací jazyk)]] - Lukáš Závodný
*[[Rozhodovací stromy]]
*[[Sloan Digital Sky Survey]]
*[[Strojové učení]]
*[[Udacity]]
*[[Věděcký manýrismus]]
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová

=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===

*[[Both-brainer]]
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert
*[[Exploration-exploitation paradox]]
*[[GrowJob]]
*[[Informační doba]] - Katarína Filičková
*[[Informační přetížení]] - Jana Vebrová
*[[Komplexní systémy]]
*[[Konkurenceschopnost]] - Michaela Kuchařová
*[[Kvalita informace]] - Barbora Mohelníková
*[[Left-brainer]]
*[[Mentalni modely]] - Andrej Chalás
*[[Metodologie]] - Denisa Karpeová
*[[Osobni rozvoj]]
*[[Osobni wiki]] Petrlová Jitka
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná
*[[Right-brainer]]
*[[Rozhodovací paralýza]]
*[[Vizualni kortex]]
*[[Vzorec chování]] - Štěpán Řezník

=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===

*[[Autentizace uživatelů]]
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová
*[[Daktyloskopie]] - Jana Šuráňová
*[[False acceptance]]
*[[False rejection]]
*[[IrisCode]] - Jonáš Prstek
*[[Kryptografie]]- Michal Létal
*[[Login]]
*[[Touch ID]]- Boris Turek
*[[Verifikace]]

=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===

*[[Alan Kay]]
*[[Augmented learning]]
*[[Dynabook]]
*[[Fitbit]] - Václav Piták
*[[Konstruktivistické učení]]
*[[Location-based learning]]
*[[M77]]
*[[One Laptop per Child]] Michaela Sedlová
*[[Pac-Manhattan]] Martina Sehnalová
*[[Palo Alto Research Center]]
*[[Personal Digital Assistant]]
*[[Role-playing]] - Jakub Foral
*[[Rozšířená virtualita]]
*[[Situační učení]] - Lenka Cahlová
*[[Sugar (operační systém)]] Martin Svinka
*[[Tablet]] - Veronika Ježková

=== Berka: UX tam venku ===

*[[Agilní vývoj]]
*[[Asociace UX]]
*[[Brownův pohyb]] - Albert Lukšík
*[[Customer experience]]
*[[Customer journey map]]
*[[Kentico]]
*[[Klíčové ukazatele výkonnosti]] - Michaela Kortyšová
*[[Minimum viable product]]
*[[Persony]] - Ivo Porybný
*[[Prototypování]]
*[[Redesign]]
*[[Toastmasters]]
*[[Uživatelská přívětivost]] - Jana Kantorová

==Blok expertů - jaro 2013==
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===
*[[Analýza chování]]
*[[Datový korpus]]
*[[Dialogový systém]]
*[[Diskrétní model]]
*[[Foném]] - Michal Kaláb
*[[Formální systém]]
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová
*[[Informatika]] - Eva Sedláková
*[[Interdisciplinarita]]
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach
*[[Logika]] - Klára Kopecká
*[[Mealyho automat]]
*[[Neuron]] - Jakub Fryš
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková
*[[Počítačová věda]]
*[[Pravděpodobnostní model]]
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá
*[[Skrytý Markovův model]]
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková
*[[Věta o neúplnosti]]
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč

===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková
*[[Doménová znalost]]
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková
*[[Koučování]] - Michaela Hortová
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová
*[[Market test]]
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková
*[[Religionistika]] - Jana Slaná
*[[Slevový portál]] - Martin Páč
*[[Split test]]
*[[StarCube]] - Adriana Fujková
*[[Startup Hipster]]
*[[StartupClub]]
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

*[[akustika]] Kateřina Hubáčková
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník
*[[autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
*[[bibliografická databáze]]
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová
*[[encyklopedická databáze]]
*[[estetika]] Marie Ondrášková
*[[historiografie]] - Petr Šmíd
*[[hudební knihovna]]
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová
*[[hudební sociologie]]
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová
*[[hudebnina]]
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
*[[Intergram]] Martina Sehnalová
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková
*[[partitura]] Miroslava Töpferová
*[[producent]]
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek
*[[stream]]
*[[zvuková databáze]]
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal

===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
*[[autor]] - Petr Šmíd
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová
*[[lustrace]]
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová
*[[mediální obraz]]
*[[mediální poradce]]
*[[mediální prohlášení]]
*[[operativní management]]
*[[PR agentura]] - Iva Michálková
*[[pravidlo 3Ř]]
*[[strategický management]] - Martina Zoubková
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

*[[Analýza rizik]]
*[[Audit]] Petr Zapletal
*[[Customizace]]
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený
*[[Desktop]] Kateřina Slámová
*[[Globální strategie]] firmy
*[[Hosting]]
*[[IaaS]] - Filip Kocián
*[[Infrastruktura]]
*[[Konektivita]]
*[[Metodika]]
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa
*[[Monitoring]]  - Iveta Jansová
*[[Multitenancy]]
*[[PaaS]] Kristýna Klímková
*[[Procesní řízení]]
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz
*[[Přenosová rychlost]]
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal
*[[SaaS]] - Jakub Horák
*[[Server]]
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)
*[[Strategie]]
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová
*[[Výpočetní infrastruktura]]
*[[Webový server]] - Jakub Foral

=== David Grudl: User Experience ===
*[[aplikace]]
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
*[[Ego]] - Martina Volavková
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek
*[[Vyhledávač]]
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová

===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
*[[archivace]]
*[[Big Data]]
*[[Business Development]]
*[[BYO]] (Bring Your Own)
*[[dostupnost]] (služby)
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová
*[[facilitace]]
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský
*[[generace Y]] Iva Michálková
*[[globální firma]] Lukáš Závodný
*[[hybridní notebook]]
*[[Change Management]]
*[[informační exploze]] - Boris Turek
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová
*[[jazyk nových médií]]
*[[judikát]] - Jana Kantorová
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová
*[[kontextová inzerce]]
*[[korporátní firma]]
*[[Lunch and Learn]]
*[[mediální plán]]
*[[mobilní firma]]
*[[nestrukturovaná data]]
*[[portfolio]]
*[[relevance]]
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs
*[[řízení inovací]]
*[[strukturovaná data]]
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)
*[[vizualizace]]
*[[vizualizační software]]
*[[webcast]]
*[[webinář]]- Jana Vebrová

===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
*[[andragogika]]
*[[autentizace]]
*[[bibliografická portál]]
*[[Business model]]
*[[citace]]
*[[Citace PRO]]
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová
*[[depozitář]]
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík
*[[eReading]] - Pavla Otrasová
*[[Flexibookstore]]
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová
*[[konzorcium]]
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná
*[[odpis]] (z knihovního fondu)
*[[revize]] (knihovního fondu)
*[[skriptárna]]
*[[softwarová čtečka]]

===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva
*[[grafik]]
*[[informační instituce]]
*[[informační zdroj]] - Dagmar Břečková
*[[knihovní rada]]
*[[knihovnictví]]
*[[komunitní knihovna]]
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová
*[[metodické doporučení]]
*[[metodický knihovník]]
*[[občanská iniciativa]]
*[[obnova fondu]]
*[[odborné knihovnictví]]
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský
*[[rychločtení]] - Šteinigerová
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)
*[[veřejné knihovnictví]]
*[[výměnný fond]]
*[[výzkum potřeb]]
*[[výzkum spokojenosti]]
*[[základní knihovna]]
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková

===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===
*[[Comunity Building]]
*[[Content Marketing]]
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník
*[[COWO Brno]]
*[[Coworking]] - Jana Kantorová
*[[Event]] - Olga Senčaková
*[[GeoTracking]]
*[[Know How]] Lada Brymová
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý
*[[marketingová agentura]]
*[[Media Relation]]
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková
*[[nerd]] - Václav Piták

===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná

===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2015-02-10T19:03:18Z

Ivakasp: /* Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.) */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Organizační pokyny==
Podmínkou pro úspěšné ukončení předmětu je vytvoření dvou digitálních artefaktů dvou odlišných typů ke dvěma odlišným přednáškám v průběhu semestru. Případně čtyř artefaktů k čtyřem přednáškám u studentů kombinovaného studia. (Předpokládá se, že půjde o ty přednášky, kterých se zúčastníte, ale díky videozáznamům to není nutné.)
===Postup při tvorbě digitálního artefaktu===
* Na této stránce zapište své jméno k vybrané přednášce (dvěma či čtyřem za celý semestr) do '''25. února''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každé přednášce může být zapsáno maximálně dvacet studentů, do naplnění kapacity si můžete vybrat.
* Vytvořte svůj digitální artefakt a publikujte jej na libovolné platformě tak, aby byl veřejně přístupný.
* Do týdne po uskutečnění dané přednášky (tedy do další čtvrteční půlnoci) odevzdejte do příslušné Odevzdávárny v IS soubor, který bude obsahovat krátké vysvětlení daného artekfatu (proč a jakým způsobem jste jej vytvořili) a odkaz.

===Co je a co není kreativní artefakt?===
Rozvíjí témata přednášky. Krom docházky se jedná o jediný výstup z předmětu, takže půjde o něco víc než čtyři abstraktní čáry. Jeho tvorba by vám měla zabrat čas ne kratší než dvě hodiny.
# '''Seznam anotovaných zdrojů''': min. pět zdrojů, každá anotace na jeden delší odstavec
# '''Esej''': o délce min. 2000 znaků
# '''FAQ''': nejméně tři otázky související s tématem přednášky, na které si sami odpovíte v celkové délce min. 2000 znaků
# '''Infografika''': obsáhlejší než jeden koláčový graf
# '''Video / animace''': min. 2 minuty dlouhé; příklad: [https://www.youtube.com/watch?v=A9Op2KZCb88 What is cyberbullying?]
# '''Fotografie''': série min. deseti fotek s delšími vysvětlujícími popisky (alespoň dvě věty)
# '''Audionahrávka''': min. 2 minuty dlouhá
# '''Něco úplně jiného''': předem prosím zkonzultujte s vyučující předmětu (pa.minarikova@mail.muni.cz)

Inspirujte se při vytváření artefaktů na [https://nastroje.knihovna.cz nastroje.knihovna.cz] nebo v seznamu [http://c4lpt.co.uk/top100tools/ nejpopulárnějších vzdělávacích nástrojů].
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

== Blok expertů - jaro 2015 ==

===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===
- Ivo Porybný

- Martin Kravec

- Dana Tomančáková

===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===
- Ivo Porybný

- Miroslava Töpferová

- Kateřina Spáčilová

- Joanna Galuszka

- Martin Kravec

- Tereza Veletová

- Kamila Vojtasová

- Josef Kocurek

- Milan Zejda

- Barbora Červenková

- Kateřina Hanušová

- Denisa Hofírková

- Iva Kašpárková

===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===
- Martin Töpfer

- Martin Páč

- Joanna Galuszka

- Dana Tomančáková

===To Be Announced (12. 3.)===

===To Be Announced (19. 3.)===

===Milan Turčáni: E-learning (26. 3.)===
- David Kudrna

- Kateřina Spáčilová

- Miroslava Töpferová

- Martin Töpfer

- Petra Čapková

- Kateřina Bulová

- Dominika Vodáková

- Hynek Mayer

- Kamila Vojtasová

- Lenka Synková

- Zbyněk Tajovský

- Ludmila Greplová

- Eva Sedláková

- Joanna Galuszka

- Kateřina Slámová

- Jiří Horák

- Petr BLAHA

- Pavel Šáda

- Adam Žebrák

- Štěpán Galousek

===Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===

- David Kudrna

- Milan Zejda

- Kateřina Hanušová

- Denisa Hofírková

===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===

===Jiří Štěpán: Personalizace dat (16. 4.)===
- Miroslava Töpferová

- Zbyněk Tajovský

- Josef Kocurek

- Petr BLAHA

- Milan Zejda

===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===

===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use (30. 4.)===
- Martin Töpfer

===Roman Šihorík: DIKDA (7. 5.)===

===Viktor Kustein: Prokrastinace (14. 5.)===
- Miroslava Töpferová

- Martin Töpfer

- Petra Čapková

- Kateřina Bulová

- Dominika Vodáková

- Hynek Mayer

- Lenka Synková

- Zbyněk Tajovský

- Ludmila Greplová

- Kateřina Slámová

- Eva Sedláková

- Jiří Horák

- Tereza Veletová

- Joanna Galuszka

- Martin Páč

- Petr BLAHA

- Pavel Šáda

- Adam Žebrák

- Štěpán Galousek

- Milan Zejda

== Blok expertů - podzim 2014 ==

=== Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===

*[[Akio Morita]] Lucie Hrbáčková
*[[Seth Godin]] Dana Tomančáková
*[[Golden circle]] Linda Hansliková
*[[Simon Sinek]] Monika Mociarikova
*[[Mapa kontaktních míst]] Eva Tesařová
*[[Guy Kawasaki]] Beáta Močiariková
*[[Spritz]] Martin Töpfer
*[[Rychlopsaní]]
*[[Jednorázová emailová adresa]] - Vašek Štefela
*[[Tim Ferriss]] - Martin Kravec

=== Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===

*[[Start-up speak]]
*[[Start-up]] Michal Sochor
*[[inovační inkubátor]]

=== Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===

*[[Platební nástroje/platební instrumenty]] Kateřina Spáčilová
*[[SEPA projekt]] Kocurek Josef
*[[Mezinárodní platba]] Petr Blaha
*[[Přeshraniční platba]] Jana Votroubková
*[[Evropská platební rada - EPC|Evropská platební rada EPC]] Daniela Riedlová
*[[Zákon o platebním styku (284/2009 Sb.)]] Neureiterová Eva
*[[Zákon o bankách]] Marcinkova Lucia
*[[Netting]] Milan Zejda
*[[Gross]] Milan Zejda
*[[AMOS informační systém]]
*[[CERTIS systém]] Ivo Porybný
*[[M-banking]]Milan Lučan
*[[On-line banking]] Jakub Ruprecht
*[[E-banking]] Adam Žebrák
*[[Ochranné prvky bankovek]] Jana Šuráňová

=== Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===

*[[Bariéry v přístupu k informacím]] Švábenská Anežka
*[[Přístupnost webu]] Iva Michálková
*[[Univerzální design]] Pavlína Špringerová
*[[Mezinárodní úmluva o právech lidí s postižením]] Neureiterová Eva
*[[Uživatelský audit]]
*[[Mentální postižení]] Smatanová Tereza
*[["Snadno srozumitelné informace"]] Hynek Mayer
*[[WCAG - web content accessibility guidelines]] Alena Paulusová
*[[Blind friendly web]] Petr Blaha
*[[Nepřístupné služby]] Veronika Jílková

=== Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===

*[[Jan Melvil Publishing]] Joanna Galuszka
*[[Spoluautor]] Jana Kurfürstová
*[[Korektor]] Petr Cafourek
*[[Distributor]] Martin Svinka
*[[Investor]] Iva Kašpárková
*[[Životní cyklus knihy]] Erika Adámková
*[[Hardback]] Monika Langerová
*[[Paperback]] Vojtěch Vyskočil
*[[Expedice]] Kateřina Buchálková
*[[Dotisk]] Jana Chlubnová
*[[On demand]]
*[[Distribuční síť]] Renáta Šajnarová
*[[Ediční plán]]
*[[Levné knihy]] Erika Adámková

=== Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přínáší ===
*[[lokační analýza]] Eva Tesařová
*[[lokalizace]]
*[[dataset]]
*[[Český statistický úřad]]
*[[mapa kriminality]] Ondřej Prikner
*[[otevřená data]] Tereza Veletová
*[[firemní data]]
*[[predikce rizik]]
*[[věrnostní programy]] Petra Čapková
*[[geomarketing]] Jana Kurfürstová
*[[mikrolokace]]
*[[vizualizace dat]] Martin Töpfer

=== Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===
*[[persona]] Petr Zapletal
*[[elevator pitch]] Nikola Fröhlichová
*[[struktura prezentace]] Iva Michálková
*[[koncept 3-lístku]]
*[[vizuální stránka prezentace]]
*[[řeč těla]] Eva Sedláková
*[[posturika]] Kristýna Klímková
*[[chronemika]] Barbora Mohelníková
*[[proxemika]] Jana Chlubnova
*[[mimika]] Kateřina Slámová
*[[oční kontakt]] Veronika Doležalová

=== Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===
*[[globální komunita]]
*[[Sli.do]] Jindřich Mašek
*[[technooptimismus]] Šárka Brázdová
*[[digitální domorodec]] Erika Mirová
*[[MOOC]] Štěpánka Kaftanová
*[[genrification]]
*[[Google Plus]] Rastislav Szász
*[[Google Glass]] Jan Kupka
*[[bitcoin]] Štěpán Galousek

=== Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===
*[[vnitřní motivace]] Zbyněk Tajovský
*[[vnější motivace]] Zbyněk Tajovský
*[[PPRŠ]] Hana Suchá
*[[POPR]]

=== Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===
*[[RDF]]
*[[semantic web]] Veronika Linhartová
*[[metadata]] Nikola Chovanová
*[[linked data]] Martin Holec
*[[metadata standards]]
*[[ontology]] Jonáš Prstek
*[[interoperability]] Martina Sehnalová
*[[XML]]
*[[digital library]] Michaela Sedlová

=== Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===
*[[information behaviour]]
*[[information literacy]]

=== Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===

*[[ICDL]] Veronika Linhartová
*[[Informační přetížení]] Miroslava Töpferová
*[[Digitální propast]] Pavel Šáda
*[[Informační chování]] Barbora Červenková
*[[Informační stres]] Miroslava Töpferová
*[[Sociální informatika]] Jiří Velísek
*[[Osobní informační prostředí]]
*[[Vlastnosti informační ekologie]]
*[[Znalostní management]] Zuzana Kunová
*[[Afektivní informační management]]
*[[Zelená knihovna]] Anežka Adamcová
*[[Zelené technologie]]
*[[Pojmová mapa]]
*[[Informační horizont]]
*[[Don Fallis]] Štěpán Řezník
*[[Informační etika]] Eva Tesařová
*[[Digital Library Federation]] Tatiana Kadlecová
*[[Rafael Cappuro]]
*[[Ian Cornelius]]
*[[Aplikovaná etika]]Eva Tesařová
*[[Normativní etika]] Ivana Knišková
*[[Meta-etika]] Dagmar Břečková
*[[Sémantický trojúhelník]]
*[[ALA]] Klára Kudělová
*[[Teleologie]] Kateřina Bulová
*[[Utiliarismus]] Ondřej Kašpárek
*[[Vrstvy informační etiky]]

=== Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===

*[[aktivizační metoda]] Joanna Galuszka
*[[klima školy]] Petr Cafourek
*[[podnebí školy]]
*[[didaktický formalismus]]
*[[edukativní klima]]
*[[uniformní klima]]
*[[kooperativní aktivita]] Petr Zapletal
*[[metody výuky]] nikola chovanová

== Blok expertů - jaro 2014 ==

=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===

*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] -
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník
*[[Chris Cramer]]
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková
*[[Influencer]] - Petr Svoboda
*[[Mashable]] - Jiří Velísek
*[[Media Summit]]
*[[Mediální logika]]
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová
*[[News exchange]]
*[[Nieman Lab]]
*[[Online archiv]]
*[[Oligarchizace]]
*[[Open journalism]]
*[[Pew Research Center]]
*[[Telekomunikační systém]]
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná

=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===

*[[Czechinvest]] - Petr Svoboda
*[[CzechTrade]] - Jitka Petrlová
*[[Informační tok]]
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková
*[[Kvalita]]
*[[Kvantita]]
*[[Management kvality]]
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec
*[[SPC file]]
*[[Vyhledávací nástroj]]

=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===

*[[Daňové asignace]]
*[[Dárcovství]]
*[[Dotace]]- Veronika Linhartová
*[[Fundraising]] - Iva Michálková
*[[Fundraisingový argument]] - Kateřina Rovná
*[[Grant]]
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová
*[[Komerční sféra]]
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná
*[[Online dárcovství]]
*[[Rozpočet]]
*[[Sociální zodpovědnost]]
*[[Veřejná sféra]]

=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===

*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček
*[[Institut umění]] - Dana Katrňáková
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina
*[[Kreativní ekonomika]]
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková
*[[Kulturní sektor]] -
*[[Richard Florida|Richard Florida]]
*[[Startup inkubátor]]
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová

=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===

*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková
*[[Firemní e-learning]]- Veronika Linhartová
*[[Gamifikace e-learningu]]
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek
*[[Rozečti.se]] - Jan Kupka
*[[Smart board]] - Martina Vaňková
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková
*[[Text skimming]]
*[[Zpětná vazba]] - Jan Sladký

=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===

*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan
*[[IDC]]
*[[Kreativní profesionál]]
*[[Know How]] - Lada Brymová
*[[Osobní brand]]
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková
*[[Práce z domu]] - Martin Páč
*[[Profesionál typu T]]
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva
*[[Tichá revoluce]]
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová
*[[Živnostenský list]] - Slámová Kateřina

=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===

*[[Bayesova věta]]
*[[Citizen science]]
*[[Coursera]] - Jana Kantorová
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková
*[[Daniel Kahneman]] - Lenka Keprtová
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková
*[[Data vizualizace]]
*[[EdX]] – Kristýna Klímková
*[[Galaxy Zoo]]
*[[GitHub]]
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral
*[[Pravděpodobnost]] - Karpeová Denisa
*[[Python (programovací jazyk)]] - Lukáš Závodný
*[[Rozhodovací stromy]]
*[[Sloan Digital Sky Survey]]
*[[Strojové učení]]
*[[Udacity]]
*[[Věděcký manýrismus]]
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová

=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===

*[[Both-brainer]]
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert
*[[Exploration-exploitation paradox]]
*[[GrowJob]]
*[[Informační doba]] - Katarína Filičková
*[[Informační přetížení]] - Jana Vebrová
*[[Komplexní systémy]]
*[[Konkurenceschopnost]] - Michaela Kuchařová
*[[Kvalita informace]] - Barbora Mohelníková
*[[Left-brainer]]
*[[Mentalni modely]] - Andrej Chalás
*[[Metodologie]] - Denisa Karpeová
*[[Osobni rozvoj]]
*[[Osobni wiki]] Petrlová Jitka
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná
*[[Right-brainer]]
*[[Rozhodovací paralýza]]
*[[Vizualni kortex]]
*[[Vzorec chování]] - Štěpán Řezník

=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===

*[[Autentizace uživatelů]]
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová
*[[Daktyloskopie]] - Jana Šuráňová
*[[False acceptance]]
*[[False rejection]]
*[[IrisCode]] - Jonáš Prstek
*[[Kryptografie]]- Michal Létal
*[[Login]]
*[[Touch ID]]- Boris Turek
*[[Verifikace]]

=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===

*[[Alan Kay]]
*[[Augmented learning]]
*[[Dynabook]]
*[[Fitbit]] - Václav Piták
*[[Konstruktivistické učení]]
*[[Location-based learning]]
*[[M77]]
*[[One Laptop per Child]] Michaela Sedlová
*[[Pac-Manhattan]] Martina Sehnalová
*[[Palo Alto Research Center]]
*[[Personal Digital Assistant]]
*[[Role-playing]] - Jakub Foral
*[[Rozšířená virtualita]]
*[[Situační učení]] - Lenka Cahlová
*[[Sugar (operační systém)]] Martin Svinka
*[[Tablet]] - Veronika Ježková

=== Berka: UX tam venku ===

*[[Agilní vývoj]]
*[[Asociace UX]]
*[[Brownův pohyb]] - Albert Lukšík
*[[Customer experience]]
*[[Customer journey map]]
*[[Kentico]]
*[[Klíčové ukazatele výkonnosti]] - Michaela Kortyšová
*[[Minimum viable product]]
*[[Persony]] - Ivo Porybný
*[[Prototypování]]
*[[Redesign]]
*[[Toastmasters]]
*[[Uživatelská přívětivost]] - Jana Kantorová

==Blok expertů - jaro 2013==
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===
*[[Analýza chování]]
*[[Datový korpus]]
*[[Dialogový systém]]
*[[Diskrétní model]]
*[[Foném]] - Michal Kaláb
*[[Formální systém]]
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová
*[[Informatika]] - Eva Sedláková
*[[Interdisciplinarita]]
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach
*[[Logika]] - Klára Kopecká
*[[Mealyho automat]]
*[[Neuron]] - Jakub Fryš
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková
*[[Počítačová věda]]
*[[Pravděpodobnostní model]]
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá
*[[Skrytý Markovův model]]
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková
*[[Věta o neúplnosti]]
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč

===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková
*[[Doménová znalost]]
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková
*[[Koučování]] - Michaela Hortová
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová
*[[Market test]]
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková
*[[Religionistika]] - Jana Slaná
*[[Slevový portál]] - Martin Páč
*[[Split test]]
*[[StarCube]] - Adriana Fujková
*[[Startup Hipster]]
*[[StartupClub]]
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

*[[akustika]] Kateřina Hubáčková
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník
*[[autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
*[[bibliografická databáze]]
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová
*[[encyklopedická databáze]]
*[[estetika]] Marie Ondrášková
*[[historiografie]] - Petr Šmíd
*[[hudební knihovna]]
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová
*[[hudební sociologie]]
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová
*[[hudebnina]]
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
*[[Intergram]] Martina Sehnalová
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková
*[[partitura]] Miroslava Töpferová
*[[producent]]
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek
*[[stream]]
*[[zvuková databáze]]
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal

===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
*[[autor]] - Petr Šmíd
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová
*[[lustrace]]
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová
*[[mediální obraz]]
*[[mediální poradce]]
*[[mediální prohlášení]]
*[[operativní management]]
*[[PR agentura]] - Iva Michálková
*[[pravidlo 3Ř]]
*[[strategický management]] - Martina Zoubková
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

*[[Analýza rizik]]
*[[Audit]] Petr Zapletal
*[[Customizace]]
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený
*[[Desktop]] Kateřina Slámová
*[[Globální strategie]] firmy
*[[Hosting]]
*[[IaaS]] - Filip Kocián
*[[Infrastruktura]]
*[[Konektivita]]
*[[Metodika]]
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa
*[[Monitoring]]  - Iveta Jansová
*[[Multitenancy]]
*[[PaaS]] Kristýna Klímková
*[[Procesní řízení]]
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz
*[[Přenosová rychlost]]
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal
*[[SaaS]] - Jakub Horák
*[[Server]]
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)
*[[Strategie]]
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová
*[[Výpočetní infrastruktura]]
*[[Webový server]] - Jakub Foral

=== David Grudl: User Experience ===
*[[aplikace]]
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
*[[Ego]] - Martina Volavková
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek
*[[Vyhledávač]]
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová

===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
*[[archivace]]
*[[Big Data]]
*[[Business Development]]
*[[BYO]] (Bring Your Own)
*[[dostupnost]] (služby)
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová
*[[facilitace]]
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský
*[[generace Y]] Iva Michálková
*[[globální firma]] Lukáš Závodný
*[[hybridní notebook]]
*[[Change Management]]
*[[informační exploze]] - Boris Turek
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová
*[[jazyk nových médií]]
*[[judikát]] - Jana Kantorová
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová
*[[kontextová inzerce]]
*[[korporátní firma]]
*[[Lunch and Learn]]
*[[mediální plán]]
*[[mobilní firma]]
*[[nestrukturovaná data]]
*[[portfolio]]
*[[relevance]]
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs
*[[řízení inovací]]
*[[strukturovaná data]]
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)
*[[vizualizace]]
*[[vizualizační software]]
*[[webcast]]
*[[webinář]]- Jana Vebrová

===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
*[[andragogika]]
*[[autentizace]]
*[[bibliografická portál]]
*[[Business model]]
*[[citace]]
*[[Citace PRO]]
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová
*[[depozitář]]
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík
*[[eReading]] - Pavla Otrasová
*[[Flexibookstore]]
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová
*[[konzorcium]]
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná
*[[odpis]] (z knihovního fondu)
*[[revize]] (knihovního fondu)
*[[skriptárna]]
*[[softwarová čtečka]]

===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva
*[[grafik]]
*[[informační instituce]]
*[[informační zdroj]] - Dagmar Břečková
*[[knihovní rada]]
*[[knihovnictví]]
*[[komunitní knihovna]]
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová
*[[metodické doporučení]]
*[[metodický knihovník]]
*[[občanská iniciativa]]
*[[obnova fondu]]
*[[odborné knihovnictví]]
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský
*[[rychločtení]] - Šteinigerová
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)
*[[veřejné knihovnictví]]
*[[výměnný fond]]
*[[výzkum potřeb]]
*[[výzkum spokojenosti]]
*[[základní knihovna]]
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková

===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===
*[[Comunity Building]]
*[[Content Marketing]]
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník
*[[COWO Brno]]
*[[Coworking]] - Jana Kantorová
*[[Event]] - Olga Senčaková
*[[GeoTracking]]
*[[Know How]] Lada Brymová
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý
*[[marketingová agentura]]
*[[Media Relation]]
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková
*[[nerd]] - Václav Piták

===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná

===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)

2015-01-19T21:45:04Z

Ivakasp: /* Dr. Jaroslav Kunc */

Autor: Iva Kašpárková

----

V tomto období je mnoho knihovnických osobností, které se museli často potýkat s problémy tehdejší politické situace v Československu. Především počátek 70. let byl dobou náhlých změn. Tyto změny obvykle zapříčinily, že několik zde jmenovaných muselo opustit svá místa a odejít často na méně významné pozice. Někteří se naopak dopustili ústupků, aby vyhověli režimu.

== '''Dr. Miloš Papírník''' ==

(1924 - 2012)

Tento knihovník pocházející z Brna začal s prací v knihovně hned po studiích na gymnáziu. Již ve 29 letech se stal ředitelem Univerzitní knihovny v Brně. Stál u zrodu Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) v roce 1968 i u jeho obnovy v roce 1990. Patnáct let také vyučoval na Střední knihovnické škole v Brně. <ref> GALERIE: Knihovník Miloš Papírník. [online]. 2013, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull13_116.htm#ti </ref>

== '''Dr. Naděžda Ježková''' ==

(1922 - 2003 )

Žena, která v roce 2001 dostala Cenu českých knihovníků. Zasloužila se především o rozvoj knihovnictví na severní Moravě. Od roku 1965 do roku 1971, kdy musela z politických důvodů odstoupit, byla ředitelkou Knihovny města Ostravy. Rozvíjela vztahy s knihovníky na Slovensku, Německu a Polsku. <ref> GALERIE: Dr. Naděžda Ježková. [online]. 2012, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull12_112.htm#ti </ref>

== '''PhDr. Karel Bezděk''' ==

(1920 - 2009)

V Knihovně národního muzea pracoval s přestávkami 46 let. Patří mezi zakladatele Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). <ref> Informační servis: PhDr. Karel Bezděk (1920 - 2009). [online]. 2009, č. 4 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull09_432.htm#ti </ref>

== '''Karel Doucha''' ==

(1913 - 1979)

První poválečný profesionální knihovník v Chebu. Byl ředitelem chebské knihovny od roku 1951 až 1974, kdy z politických důvodů dobrovolně odešel. Za jeho vedení se Chebská knihovna zařadila mezi naše největší knihovny. <ref> Osudy a tváře Chebu: Karel Doucha. [online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://encyklopedie.cheb.cz/cz/osudy/karel-doucha </ref>

== '''Prof. Jiří Cejpek''' ==

(1928 - 2005)

Významná osobnost československého knihovnictví. Vytudoval knihovnictví a vzdělávání dospělých na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací UK. V roce 1968 byl jmenován docentem. V roce 1973 byl nucen odejít pracovat na Slovensko. Povolení působit v Praze získal v roce 1985, kdy začal pracovat ve výzkumném oddělení Československého střediska výstavby a architektury. V roce 1990 se vrátil na univerzitu. Přednášel také na univerzitě v Opavě a Masarykově univerzitě v Brně. Roku 1991 získal profesorský titul. Má na kontě díla zabývající se hlavně dějinami knihovnictví a informací. <ref> Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [1. část]. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1 </ref>

== '''Miroslav Nádvorník''' ==

(1921-1989)

Podobně jako Dr. Naděžda Ježková a Dr. Miloš Papírník se tento muž zasadil o rozvoj knihovnictví na Moravě. Konkrétně v Olomouci jako ředitel Státní vědecké knihovny, kam nastoupil po deseti letech v brněnské Univerzitní knihovně. V publikační činnosti se zabýval především pravidly jmenného katalogu, teorií organizace a řízení knihoven a tvorbě slovníků. <ref> GALERIE: Miroslav Nádvorník. [online]. 2005, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull05_107.htm </ref>

== '''PhDr. Jaroslav Suchý'''==

(1921 - 2002)

Jeden ze zakládajících členů SKIP. V devadesátých letech také člen redakční rady Bulletinu SKIP. Po 33 let byl ředitelem okresní knihovny v Náchodě. Zde vznikla tradice knihovnických týdnů, které se rozšířily a pořadají se dodnes. <ref> PhDr. Jaroslav Suchý zemřel. [online]. 2002, č. 3 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull02_306.htm#ti </ref>

== '''Pravoslav Kneidl''' ==

(1927 - 2003)

Pravoslav Kneidl byl nejen knihovědcem a knihovníkem, ale také literárním historikem a bibliofilem. Devět let pracoval v knihovně Národního muzea, deset let jako vedoucí a poté zástupce ředitele Strahovské knihovny Památníku národního písemnictví. Mezi lety 1990-1992 se stal ředitelem. Postupně se stal odborníkem rukopisů a starých vzácných tisků. Publikoval a také působil jako redaktor. Od roku 1990 přednášel v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy. <ref> GALERIE: PRAVOSLAV KNEIDL (1927 - 2003). [online]. 2005, č. 3 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull05_312.htm#ti </ref>

== '''Dr. Jaroslav Kunc''' ==

(1912 - 1983)

Tento knihovník je spjat především s pražskou Městskou knihovnou. Krátce poté co se stal jejím ředitelem odešel do Národní knihovny. Zde se po sedmi letech opět stal ředitelem. Z funkce byl odvolán kvůli politickým důvodům v roce 1970. Významný je zejména pro svou bibliografickou činnost. Za svého života vypracoval soupisy českých spisovatelů a publicistů. Pod jeho vedením se vydávaly překlady Marxe, Gorkého, Gogola či Jiráska, ale také specializované řady České národní bibliografie. <ref> GALERIE: Dr. Jaroslav Kunc. [online]. 2007, č. 2 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull07_214.htm#ti </ref>

== Použitá literatura ==

<references />

Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)

2015-01-19T21:14:11Z

Ivakasp:

Autor: Iva Kašpárková

----

V tomto období je mnoho knihovnických osobností, které se museli často potýkat s problémy tehdejší politické situace v Československu. Především počátek 70. let byl dobou náhlých změn. Tyto změny obvykle zapříčinily, že několik zde jmenovaných muselo opustit svá místa a odejít často na méně významné pozice. Někteří se naopak dopustili ústupků, aby vyhověli režimu.

== '''Dr. Miloš Papírník''' ==

(1924 - 2012)

Tento knihovník pocházející z Brna začal s prací v knihovně hned po studiích na gymnáziu. Již ve 29 letech se stal ředitelem Univerzitní knihovny v Brně. Stál u zrodu Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) v roce 1968 i u jeho obnovy v roce 1990. Patnáct let také vyučoval na Střední knihovnické škole v Brně. <ref> GALERIE: Knihovník Miloš Papírník. [online]. 2013, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull13_116.htm#ti </ref>

== '''Dr. Naděžda Ježková''' ==

(1922 - 2003 )

Žena, která v roce 2001 dostala Cenu českých knihovníků. Zasloužila se především o rozvoj knihovnictví na severní Moravě. Od roku 1965 do roku 1971, kdy musela z politických důvodů odstoupit, byla ředitelkou Knihovny města Ostravy. Rozvíjela vztahy s knihovníky na Slovensku, Německu a Polsku. <ref> GALERIE: Dr. Naděžda Ježková. [online]. 2012, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull12_112.htm#ti </ref>

== '''PhDr. Karel Bezděk''' ==

(1920 - 2009)

V Knihovně národního muzea pracoval s přestávkami 46 let. Patří mezi zakladatele Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). <ref> Informační servis: PhDr. Karel Bezděk (1920 - 2009). [online]. 2009, č. 4 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull09_432.htm#ti </ref>

== '''Karel Doucha''' ==

(1913 - 1979)

První poválečný profesionální knihovník v Chebu. Byl ředitelem chebské knihovny od roku 1951 až 1974, kdy z politických důvodů dobrovolně odešel. Za jeho vedení se Chebská knihovna zařadila mezi naše největší knihovny. <ref> Osudy a tváře Chebu: Karel Doucha. [online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://encyklopedie.cheb.cz/cz/osudy/karel-doucha </ref>

== '''Prof. Jiří Cejpek''' ==

(1928 - 2005)

Významná osobnost československého knihovnictví. Vytudoval knihovnictví a vzdělávání dospělých na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací UK. V roce 1968 byl jmenován docentem. V roce 1973 byl nucen odejít pracovat na Slovensko. Povolení působit v Praze získal v roce 1985, kdy začal pracovat ve výzkumném oddělení Československého střediska výstavby a architektury. V roce 1990 se vrátil na univerzitu. Přednášel také na univerzitě v Opavě a Masarykově univerzitě v Brně. Roku 1991 získal profesorský titul. Má na kontě díla zabývající se hlavně dějinami knihovnictví a informací. <ref> Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [1. část]. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1 </ref>

== '''Miroslav Nádvorník''' ==

(1921-1989)

Podobně jako Dr. Naděžda Ježková a Dr. Miloš Papírník se tento muž zasadil o rozvoj knihovnictví na Moravě. Konkrétně v Olomouci jako ředitel Státní vědecké knihovny, kam nastoupil po deseti letech v brněnské Univerzitní knihovně. V publikační činnosti se zabýval především pravidly jmenného katalogu, teorií organizace a řízení knihoven a tvorbě slovníků. <ref> GALERIE: Miroslav Nádvorník. [online]. 2005, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull05_107.htm </ref>

== '''PhDr. Jaroslav Suchý'''==

(1921 - 2002)

Jeden ze zakládajících členů SKIP. V devadesátých letech také člen redakční rady Bulletinu SKIP. Po 33 let byl ředitelem okresní knihovny v Náchodě. Zde vznikla tradice knihovnických týdnů, které se rozšířily a pořadají se dodnes. <ref> PhDr. Jaroslav Suchý zemřel. [online]. 2002, č. 3 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull02_306.htm#ti </ref>

== '''Pravoslav Kneidl''' ==

(1927 - 2003)

Pravoslav Kneidl byl nejen knihovědcem a knihovníkem, ale také literárním historikem a bibliofilem. Devět let pracoval v knihovně Národního muzea, deset let jako vedoucí a poté zástupce ředitele Strahovské knihovny Památníku národního písemnictví. Mezi lety 1990-1992 se stal ředitelem. Postupně se stal odborníkem rukopisů a starých vzácných tisků. Publikoval a také působil jako redaktor. Od roku 1990 přednášel v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy. <ref> GALERIE: PRAVOSLAV KNEIDL (1927 - 2003). [online]. 2005, č. 3 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull05_312.htm#ti </ref>

== '''Dr. Jaroslav Kunc''' ==

(1912 - 1983)

Tento knihovník je spjat především s Pražskou Městskou knihovnou. Krátce poté co se stal jejím ředitelem odešel do Národní knihovny. Zde se po sedmi letech opět stal ředitelem. Z funkce byl odvolán kvůli politickým důvodům v roce 1970. Významný je zejména pro svou bibliografickou činnost. Za svého života vypracoval soupisy českých spisovatelů a publicistů. Po jeho vedením se vydávaly překlady Marxe, Gorkého, Gogola či Jiráska, ale také specializované řady České národní bibliografie. <ref> GALERIE: Dr. Jaroslav Kunc. [online]. 2007, č. 2 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull07_214.htm#ti </ref>

== Použitá literatura ==

<references />

Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)

2015-01-19T21:10:25Z

Ivakasp:

Autor: Iva Kašpárková

----

V tomto období je mnoho knihovnických osobností, které se museli často potýkat s problémy tehdejší politické situace v Československu. Především počátek 70. let byl dobou náhlých změn. Tyto změny obvykle zapříčinily, že několik zde jmenovaných muselo opustit svá místa a odejít často na méně významné pozice. Někteří se naopak dopustili ústupků, aby vyhověli režimu.

== '''Dr. Miloš Papírník''' ==

(1924 - 2012)

Tento knihovník pocházející z Brna začal s prací v knihovně hned po studiích na gymnáziu. Již ve 29 letech se stal ředitelem Univerzitní knihovny v Brně. Stál u zrodu Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) v roce 1968 i u jeho obnovy v roce 1990. Patnáct let také vyučoval na Střední knihovnické škole v Brně. <ref> GALERIE: Knihovník Miloš Papírník. [online]. 2013, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull13_116.htm#ti </ref>

== '''Dr. Naděžda Ježková''' ==

(1922 - 2003 )

Žena, která v roce 2001 dostala Cenu českých knihovníků. Zasloužila se především o rozvoj knihovnictví na severní Moravě. Od roku 1965 do roku 1971, kdy musela z politických důvodů odstoupit, byla ředitelkou Knihovny města Ostravy. Rozvíjela vztahy s knihovníky na Slovensku, Německu a Polsku. <ref> GALERIE: Dr. Naděžda Ježková. [online]. 2012, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull12_112.htm#ti </ref>

== '''PhDr. Karel Bezděk''' ==

(1920 - 2009)

V Knihovně národního muzea pracoval s přestávkami 46 let. Patří mezi zakladatele Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). <ref> Informační servis: PhDr. Karel Bezděk (1920 - 2009). [online]. 2009, č. 4 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull09_432.htm#ti </ref>

== '''Karel Doucha''' ==

(1913 - 1979)

První poválečný profesionální knihovník v Chebu. Byl ředitelem chebské knihovny od roku 1951 až 1974, kdy z politických důvodů dobrovolně odešel. Za jeho vedení se Chebská knihovna zařadila mezi naše největší knihovny. <ref> Osudy a tváře Chebu: Karel Doucha. [online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://encyklopedie.cheb.cz/cz/osudy/karel-doucha </ref>

== '''Prof. Jiří Cejpek''' ==

(1928 - 2005)

Významná osobnost československého knihovnictví. Vytudoval knihovnictví a vzdělávání dospělých na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací UK. V roce 1968 byl jmenován docentem. V roce 1973 byl nucen odejít pracovat na Slovensko. Povolení působit v Praze získal v roce 1985, kdy začal pracovat ve výzkumném oddělení Československého střediska výstavby a architektury. V roce 1990 se vrátil na univerzitu. Přednášel také na univerzitě v Opavě a Masarykově univerzitě v Brně. Roku 1991 získal profesorský titul. Má na kontě díla zabývající se hlavně dějinami knihovnictví a informací. <ref> Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [1. část]. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1 </ref>

== '''Miroslav Nádvorník''' ==

(1921-1989)

Podobně jako Dr. Naděžda Ježková a Dr. Miloš Papírník se tento muž zasadil o rozvoj knihovnictví v na Moravě. Konkrétně v Olomouci jako ředitel Státní vědecké knihovny, kam nastoupil po deseti letech v brněnské Univerzitní knihovně. V publikační činnosti se zabýval především pravidly jmenného katalogu, teorií organizace a řízení knihoven a tvorbě slovníků. <ref> GALERIE: Miroslav Nádvorník. [online]. 2005, č. 1 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull05_107.htm </ref>

== '''PhDr. Jaroslav Suchý'''==

(1921 - 2002)

Jeden ze zakládajících členů SKIP. V devadesátých letech také člen redakční rady Bulletinu SKIP. Po 33 let byl ředitelem okresní knihovny v Náchodě. Zde vznikla tradice knihovnických týdnů, které se rozšířily a pořadají se dodnes. <ref> PhDr. Jaroslav Suchý zemřel. [online]. 2002, č. 3 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull02_306.htm#ti </ref>

== '''Pravoslav Kneidl''' ==

(1927 - 2003)

Pravoslav Kneidl byl nejen knihovědcem a knihovníkem, ale také literárním historikem a bibliofilem. Devět let pracoval v knihovně Národního muzea, deset let jako vedoucí a poté zástupce ředitele Strahovské knihovny Památníku národního písemnictví. Mezi lety 1990-1992 se stal ředitelem. Postupně se stal odborníkem rukopisů a starých vzácných tisků. Publikoval a také působil jako redaktor. Od roku 1990 přednášel v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy. <ref> GALERIE: PRAVOSLAV KNEIDL (1927 - 2003). [online]. 2005, č. 3 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull05_312.htm#ti </ref>

== '''Dr. Jaroslav Kunc''' ==

(1912 - 1983)

Tento knihovník je spjat především s Pražskou Městskou knihovnou. Krátce poté co se stal jejím ředitelem odešel do Národní knihovny. Zde se po sedmi letech opět stal ředitelem. Z funkce byl odvolán kvůli politickým důvodům v roce 1970. Významný je zejména pro svou bibliografickou činnost. Za svého života vypracoval soupisy českých spisovatelů a publicistů. Po jeho vedením se vydávaly překlady Marxe, Gorkého, Gogola či Jiráska, ale také specializované řady České národní bibliografie. <ref> GALERIE: Dr. Jaroslav Kunc. [online]. 2007, č. 2 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull07_214.htm#ti </ref>

== Použitá literatura ==

<references />

Investor

2015-01-05T13:39:32Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný [[investiční instrument]], díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je [[inflace]], neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* [[Akcie]]
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity ( [[průmysl|průmyslové]] suroviny jako ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]]) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-05T13:38:17Z

Ivakasp: /* Investice */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný [[investiční instrument]], díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je [[inflace]], neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* [[Akcie]]
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity ( [[průmysl|průmyslové]] suroviny jako ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], [[ACTA]]) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-05T13:35:13Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný [[investiční instrument]], díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* [[Akcie]]
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity ( [[průmysl|průmyslové]] suroviny jako ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], [[ACTA]]) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-05T13:33:54Z

Ivakasp: /* Příprava investování */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný [[investiční instrument]], díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity ( [[průmysl|průmyslové]] suroviny jako ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], [[ACTA]]) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T11:12:27Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity ( [[průmysl|průmyslové]] suroviny jako ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], [[ACTA]]) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T11:12:13Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity ( [[průmysl|průmyslové]]. suroviny jako ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], [[ACTA]]) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T11:01:41Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], [[ACTA]]) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T11:01:16Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], [[ACTA]] <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T11:00:51Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], ([[ACTA]])) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T10:58:15Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorské právo|autorským právem]], ACTA) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T10:57:25Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorským právem|autorským právem]], ACTA) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2015-01-04T10:56:58Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. (chráněna [[autorským právem|autorským právem]]., ACTA) <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:36:38Z

Ivakasp:

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené - akcionář, podílník, banka, makléř, fondy, sponzor, developer

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:14:43Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:14:22Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
*
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.
* Umělecká díla aj. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:13:29Z

Ivakasp: /* Dělení investorů */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:13:09Z

Ivakasp: /* Dělení investorů */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:12:28Z

Ivakasp: /* Definice pojmu */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:11:37Z

Ivakasp: /* Důvody investorů k investování */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

''' Důvody investorů k investování'''

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:09:19Z

Ivakasp:

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. ''Investiční strategie pro třetí tisíciletí.'' 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. ''Investování pro začátečníky.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. ''Osobní finance: řízení financí pro každého.'' 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:07:03Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy. <ref>Škola investování 10: Investiční instrumenty. In: Klub investorů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/2136-skola-investovani-10-investicni-instrumenty</ref>

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:05:35Z

Ivakasp:

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti. <ref> SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4832-0.</ref>

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:03:54Z

Ivakasp: /* Investice */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí.<ref> ZAJÍČEK, Jiří. Teorie portfolia a drobný investor [online]. 2011 [cit. 2014-12-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Petr Červinek. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206538/esf_m/>.</ref> Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T15:02:03Z

Ivakasp: /* Příprava investování */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.<ref>ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 25. díl - Portfolio I. In: Klub investorů [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z:http://www.klubinvestoru.com/cs/article/1049-skola-investovani-25-dil-portfolio-i</ref>

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T14:59:10Z

Ivakasp: /* Příprava investování */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. <ref>SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref> Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T14:57:52Z

Ivakasp: /* Dělení investorů */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.<ref> KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 7. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-5064-4.</ref>

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T14:56:02Z

Ivakasp:

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

== Použitá literatura ==
<references />

Investor

2014-12-26T14:55:05Z

Ivakasp: /* Důvody investorů k investování */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.<ref> SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 272 s. Finance (Grada). ISBN 80-247-1366-7.</ref>

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

Investor

2014-12-26T14:49:24Z

Ivakasp: /* Důvody investorů k investování */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

:• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

:• Chtějí díky nim zbohatnout.

:• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

Investor

2014-12-26T14:48:58Z

Ivakasp: /* Důvody investorů k investování */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

:• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

:• Chtějí je ochránit před inflací.

• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

• Chtějí díky nim zbohatnout.

• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

Investor

2014-12-26T14:45:55Z

Ivakasp:

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

• Chtějí je ochránit před inflací.

• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

• Chtějí díky nim zbohatnout.

• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

Investor

2014-12-26T14:44:38Z

Ivakasp: /* Definice pojmu */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

===Důvody investorů k investování===

• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

• Chtějí je ochránit před inflací.

• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

• Chtějí díky nim zbohatnout.

• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

Investor

2014-12-26T14:16:30Z

Ivakasp: /* Investiční instrumenty */

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

'''Důvody investorů k investování:'''

• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

• Chtějí je ochránit před inflací.

• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

• Chtějí díky nim zbohatnout.

• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
* Akcie
* Dluhopisy
* Nemovitosti
* Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
* Měny
* Umělecká díla aj.
* Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

Investor

2014-12-26T14:14:06Z

Ivakasp:

'''Autor:''' Iva Kašpárková

'''Klíčová slova:''' investor, investice, investování

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

:nadřazené –

:podřazené -

==Definice pojmu==

Investor je osoba, která chce někam investovat. Usiluje o co největší zhodnocení svých finančních prostředků. Může jím být osoba fyzická i právnická. Investor musí jednat tak, aby investice nebyla ztrátová. Tudíž vždy dopředu zhodnotit jaký bude výnos a jaké bude riziko. Motivy k investování se liší stejně jako očekávání od investic. Pro každého investora je dobrá jiná investice. Vždy ale chtějí co nejvíce vydělat a mít jistotu, že neprodělají.

'''Důvody investorů k investování:'''

• Vydělali peníze a nyní chtějí uložit a utratit až v budoucnu.

• Chtějí je ochránit před inflací.

• Chtějí, aby uložené peníze přinesli zisk.

• Chtějí díky nim zbohatnout.

• Chtějí investovat, aby o peníze nepřišli.

==Příprava investování==

Před samotným investováním je nutné, aby se investor rozhodnul, jaké má od investice očekávání, jak velký obnos má k dispozici a jaké riziko je ochoten podstoupit. Je možné si stanovit tzv. investiční horizont, neboli období, během které má investice probíhat. Dlouhodobá investice představuje menší riziko, neboť během let je možné napravit ztráty, které mohou nastat. U krátkodobé je pravděpodobné, že ji můžeme ukončit, než přinese nějaký výnos. Dalším krokem je vybrat vhodný investiční instrument, díky kterému chce dosáhnout výnosu. Je dobré sestavit tzv. portfolio, které má za úkol snížit rizika investování. V portfoliu má investor za úkol sestavit jakýsi plán toho, jaké nástroje může využít v případě ztrát. To znamená, že je sestaveno z více aktiv. Dělí se podle rizikovosti na portfolia konzervativní, dynamické a vyvážené.

==Dělení investorů==

'''Psychologicky pasivní investoři''' - Lidé, kteří své jmění získali pasivně, tj. dědictvím, dlouhodobým spořením rodiny nebo rizikovými operacemi s kapitálem, který patří někomu jinému. Obvykle se vyznačují nedůvěrou, opatrností a neochotou riskovat.

'''Psychologicky aktivní investoři''' - Mezi tuto skupinu patří především lidé, kteří si na svůj majetek vydělali sami. Převládá u nich ochota riskovat kvůli lepšímu zisku nad potřebou bezpečí.

==Investice==

Investici můžeme chápat jako vynaložení určitých zdrojů za účelem prospěchu. Dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení a neexistuje záruka jistiny. Investice nejsou pojištěny. Investor se vzdává jisté hodnoty, pro možný prospěch z hodnoty budoucí. Největší hrozbou pro investora je inflace, neboli znehodnocení jeho peněz. Během investice dochází k přeměně peněz na jiná aktiva.

'''Aktiva''' – majetek, který pořídíme za účelem budoucího užitku z jejich vlastnění.
Aktiva mohou být: cenné papíry, podíly ve firmách, nemovitosti k pronájmu, komodity a dokonce archivní vína či starožitnosti.

==Investiční instrumenty==

Do investičních instrumentů spadají možné nástroje pro zvýšení hodnoty úspor. Mezi nejvíce využívané instrumenty bychom mohly zařadit:
• Akcie
• Dluhopisy
• Nemovitosti
• Komodity (ropa, drahé kovy atd.)
• Měny
• Umělecká díla aj.
• Dále lze investovat pomocí fondů. Existuje několik typů fondů, jako například - podílové, investiční, hedgové nebo také penzijní fondy.

Investor

2014-12-26T14:12:08Z

Ivakasp:

Investor

2014-12-26T14:11:04Z

Ivakasp:

Investor

2014-12-26T14:03:14Z

Ivakasp:

Investor

2014-12-26T14:01:11Z

Ivakasp: