IV2:

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T09:18:17Z

IV2:

=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?===
=== Použitá literatura ===

Analýzy logů (statistika webu)

2012-10-12T08:52:04Z

IV2: Založena nová stránka: Analýza Logů Co je pro daný design výzkumu charakteristické? Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? Jaké jsou výhody a nevýhody? Jak takový výzkum pro...

Analýza Logů

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
Jaké jsou výhody a nevýhody?
Jak takový výzkum probíhá?
Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis Library & Information Science Research) - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T08:50:38Z

IV2: /* Analýzy logů (statistika webu) */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[Soubor:Doing-case-study.png|middle|border|600px|]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu.
Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

<references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

2012-05-14T15:37:52Z

IV2: Založena nová stránka: '''Marcia J. Batesová''' (1942) působí jako emeritní profesorka v oboru Informační studia na Graduate School of Education and Information Studies (GSE&IS) na Kaliforn...

'''Marcia J. Batesová''' (1942) působí jako emeritní profesorka v oboru Informační studia na Graduate School of Education and Information Studies (GSE&IS) na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Batesová publikovala mnoho článků o organizaci znalostí, o designu zaměřeném na uživatele, dále se zabývala informačním chováním při vyhledávání informací, vyhledávacími strategiemi, informačními systémy a přístupem k osobním informacím.

== ŽIVOT ==

Marcia J. Batesová získala titul B.A. na Pomona College v Claremontu v Kalifornii. Po dokončení studia dva roky učila jako dobrovolnice angličtinu jako druhý jazyk pro Mírové sbory v Thajsku. Po návratu studovala informační vědu a knihovnictví na School of Library and Information Studies na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde roku 1967 získala titul M.L.S. (Master of Library and Information Science) a v roce 1972 i titul Ph.D.
Následně začala učit na University Of Maryland, College Park, Maryland a na University of Washington v Seattlu. Po ukončení funkčního období na washingtonské univerzitě v roce 1981 přijala povýšení na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde působí dodnes jako emeritní profesorka.
Byla konzultantkou pro mnoho organizací z oboru informačních studií, včetně soukromého sektoru, internetových společností, vlády a nadací:

* Library of Congress
* Getty Research Institute (součástí Getty Trust)
* Council on Library and Information Resources
* U.S. National Commission on Libraries and Information Science
* Centro de Investigaciones Regionales de Mesoamerica, Guatemala
* American Chemical Society
* Litton Guidance and Control Systems
* Amgen, Inc.
* Stone & Webster Engineering Corp.
* Ensemble, Inc. (San Rafael, CA)
* Electric Schoolhouse (teď Lightspan.com)
* Southern California Edison

== DÍLO ==

Její nejranější práce se týkaly úspěchů a nezdarů při hledání v knihovním katalogu. Stala
se známou pro své články o taktikách v informačním vyhledávání. V roce 1989 Marcia Batesová vydala v časopise Online Review přelomový článek s názvem “The design of browsing and berrypicking techniques for the online search interface”. Popisuje zde techniku informačního vyhledávání nazvanou berrypicking, ve které je vyhledávání informací v informačních systémech přirovnáváno ke sbírání lesních plodů - tak, jako nikdy nenajdeme všechny borůvky na jednom keříku, tak se nám většinou nepodaří najít všechny informace na jednom místě. Při aplikování metody berrypicking sbíráme střípky informací v jednotlivých zdrojích a díky nově nabytým znalostem jsme schopni zpřesňovat nebo přímo přeformulovat náš informační dotaz.
Ve svých sporných článcích Batesová též přišla s novou definicí informace. Informace je podle ní “schéma organizace hmoty a energie” a je definována jako nezávislé smyslové bytí (Informace 1) stejně jako schéma organizace, která získá smysl díky živé bytosti (Informace 2). Věnovala se také teorii komunikace, bibliografii a bibliometrii.
V současné době se zabývá povahou informačních disciplín.

== AKTIVITY ==

Batesová byla předsedkyní ediční řady 3. vydání sedmisvazkové Encyklopedie knihovní a informační vědy. V letech 1963-65 sloužila v mírových sborech v Thajsku. Byla také konzultantkou pro mnoho organizací z oboru informačních studií, včetně soukromého sektoru, internetových společností, vlády a nadací.

== VÝZNAM PRO INFORMAČNÍ VĚDU/KNIHOVNICTVÍ ==

Podle studie “The most highly cited Library and Information Science articles”, uveřejněné roku 2009 dvojící vědců z univerzity ve Wolverhamptonu ve Velké Británii, se v tabulce “82 nejcitovanějších článků v informační a knihovní vědě” jméno Marcie J. Batesové objevuje hned třikrát, a to s články “The Design of Browsing and Berrypicking Techniques for the Online Search Interface” z roku 1989, “Information Search Tactics” z roku 1979 a “Subject Access in Online Catalogs - A Design-Model” z roku 1986. Mimo to se stále objevují další články, rozvíjející teorie, se kterými Batesová přišla.

== ÚSPĚCHY ==

Dr. Batesová byla zvolena členkou American Association for the Advancement for Science. Roku 2005 získala cenu za zásluhy (nejvyšší ocenění asociace) od Americké společnosti pro informační vědu a technologii. Je též držitelkou ceny za výzkum (uznání významného výzkumného programu) od ASIST v roce 1998. Dvakrát získala ocenění "Best Journal of ASIS Paper of the Year Award" od American Society for Information Science, v letech 1980 a 2000. V roce2001 získala cenu Fredericka G. Kilgoura Award for Research in Library and Information Technology, ve spolupráci s American Library Association’s Library and Information Technology Association a OCLC, Inc.

== PUBLIKACE ==

'''Design Of Browsing and Berrypicking Techniques for Online Search Interface'''
Tento článek, vydaný v roce 1989 v časopise Online Review, vysvětluje do té doby neznámou metodu vyhledávání online i offline informačních systémech, zvanou ‘berrypicking’. Porovnává tuto metodu s klasickým modelem informačního vyhledávání a nastiňuje aplikování této metody na rozličné vyhledávací strategie. V závěru článku se také zabývá designem rozhraní a databází.

== CITACE ==

BATES, Marcia J. Design of Browsing and Berrypicking Techniques for Online Search Interface. Online Review, č. 13 (1989), s. 407-424. Dostupné též z: <[http://comminfo.rutgers.edu/~tefko/Courses/612/Articles/Bates.pdf http://comminfo.rutgers.edu/~tefko/Courses/612/Articles/Bates.pdf]>

LEVITT, Jonathan M.; THELWALL, Mike. The most highly cited Library and Information Science articles: Interdisciplinarity, first authors and citation patterns. Scientometrics, roč. 78, č. 1 (2009), s. 45-67. DOI: 10.1007/s11192-007-1927-1

Ucla.edu. : Graduate School of Education and Information Studies [online].[cit. 2012-05-14]. University of California, Los Angeles. Dostupné též z: <[http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/bates/#biog http://pages.gseis.ucla.edu/faculty/bates/#biog]>

Marcia J. Bates. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012-03-17 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: <[http://en.wikipedia.org/wiki/Marcia_J._Bates http://en.wikipedia.org/wiki/Marcia_J._Bates]>