https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Gabriela+Obstov%C3%A1WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-06-03T05:03:02ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=20025KISK:Blok expertů/Témata pro magistry2012-02-25T18:41:06Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>Požadavky pro úspěšné ukončení předmětu:<br />
<br />
'''Prezenční studenti''': max. 2 povolené absence + vypracování shrnutí jedné přednášky (4000-5000 znaků, termín odevzdání 7 dní po dané přednášce - vždy do středy do večera).<br />
<br />
'''Kombinovaní studenti''': povinná účast na hodinách předcházejících páteční výuce kombinovaných studentů + vypracování 2 shrnutí vybraných přednášek (4000-5000 znaků, termín odevzdání 7 dní po dané přednášce)<br />
<br />
Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na Inflow.cz - pište tedy spíše publicistický formát vhodný pro publikaci v elektronickém časppise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny tedy autor dává souhlas s možným publikováním na Inflow.cz (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Ladislavu Suchou - sucha@phil.muni.cz)<br />
<br />
K jednotlivým tématům je třeba se přihlásit předem - '''do 10. března 2011'''.<br />
<br />
----<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí.''<br />
<br />
'''Iva Burešová'''<br />
<br />
*Zdeněk Nešpor (navštivte tyto weby: [http://brno.gug.cz Brno GUG], [http://deskovky.org Deskovky.org], [http://chaoticum.cz Chaoticum.cz].)<br />
*Jitka Bugajevová<br />
<br />
'''Pavla Švástová'''<br />
<br />
*Jiří Žák<br />
*Dana Sabadková<br />
*Lucie Svobodová<br />
<br />
'''Tomáš Feřtek'''<br />
<br />
*Lucie Machová<br />
*Blanka Kazdová<br />
*Ilona Děchtěrenková<br />
*Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Martin Bastl'''<br />
<br />
*Iveta Levová<br />
*Ilona Děchtěrenková<br />
<br />
'''Petr Přidal'''<br />
*Roman Koranda<br />
*Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Jan Řezáč'''<br />
<br />
*Lenka Kvapilová<br />
<br />
'''Veronika Peslerová'''<br />
<br />
*Blanka Kazdová<br />
*Sylvie Strýčková &lt;/p&gt;&lt;p&gt;'''Jana Horáková''' &lt;/p&gt;&lt;p&gt;'''Štěpán Bechyňský''' &lt;/p&gt;&lt;p&gt;<br />
'''Adam Hrubý''' &lt;/p&gt;<br />
**Lucie Mlýnková<br />
*Jitka Bugajevová<br />
*Vanda Gřešáková<br />
&lt;p&gt;'''Tomáš Pruša''' &lt;/p&gt;<br />
<br />
*Veronika Juráková, <br />
*Iva Slabá<br />
<br />
&lt;p&gt;'''Bude upřesněno 1:-)''' &lt;/p&gt;&lt;p&gt;'''Bude upřesněno 2:-)''' &lt;/p&gt;</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=20024KISK:Blok expertů/Témata pro magistry2012-02-25T18:37:34Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>Požadavky pro úspěšné ukončení předmětu:<br />
<br />
'''Prezenční studenti''': max. 2 povolené absence + vypracování shrnutí jedné přednášky (4000-5000 znaků, termín odevzdání 7 dní po dané přednášce - vždy do středy do večera).<br />
<br />
'''Kombinovaní studenti''': povinná účast na hodinách předcházejících páteční výuce kombinovaných studentů + vypracování 2 shrnutí vybraných přednášek (4000-5000 znaků, termín odevzdání 7 dní po dané přednášce)<br />
<br />
Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na Inflow.cz - pište tedy spíše publicistický formát vhodný pro publikaci v elektronickém časppise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny tedy autor dává souhlas s možným publikováním na Inflow.cz (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Ladislavu Suchou - sucha@phil.muni.cz)<br />
<br />
K jednotlivým tématům je třeba se přihlásit předem - '''do 10. března 2011'''.<br />
<br />
----<br />
<br />
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí.''<br />
<br />
'''Iva Burešová'''<br />
<br />
*Zdeněk Nešpor (navštivte tyto weby: [http://brno.gug.cz Brno GUG], [http://deskovky.org Deskovky.org], [http://chaoticum.cz Chaoticum.cz].)<br />
*Jitka Bugajevová<br />
<br />
'''Pavla Švástová'''<br />
<br />
*Jiří Žák<br />
*Dana Sabadková<br />
*Lucie Svobodová<br />
<br />
'''Tomáš Feřtek'''<br />
<br />
*Lucie Machová<br />
*Blanka Kazdová<br />
*Ilona Děchtěrenková<br />
<br />
'''Martin Bastl'''<br />
<br />
*Iveta Levová<br />
*Ilona Děchtěrenková<br />
<br />
'''Petr Přidal'''<br />
*Roman Koranda<br />
*Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Jan Řezáč'''<br />
<br />
*Lenka Kvapilová<br />
<br />
'''Veronika Peslerová'''<br />
<br />
*Blanka Kazdová<br />
*Sylvie Strýčková &lt;/p&gt;&lt;p&gt;'''Jana Horáková''' &lt;/p&gt;&lt;p&gt;'''Štěpán Bechyňský''' &lt;/p&gt;&lt;p&gt;<br />
'''Adam Hrubý''' &lt;/p&gt;<br />
**Lucie Mlýnková<br />
*Jitka Bugajevová<br />
*Vanda Gřešáková<br />
&lt;p&gt;'''Tomáš Pruša''' &lt;/p&gt;<br />
<br />
*Veronika Juráková, <br />
*Iva Slabá<br />
<br />
&lt;p&gt;'''Bude upřesněno 1:-)''' &lt;/p&gt;&lt;p&gt;'''Bude upřesněno 2:-)''' &lt;/p&gt;</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3381Common Law2011-05-19T18:08:14Z<p>Gabriela Obstová: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref name="Britannica">Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref name="Britannica"/> <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref name="Britannica"/><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref name="Britannica"/><br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3380Common Law2011-05-19T18:07:00Z<p>Gabriela Obstová: /* Současnost */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref name="Britannica">Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref name="Britannica"/> <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref name="Britannica"/><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref name="Britannica"/><br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3379Common Law2011-05-19T18:05:48Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref name="Britannica">Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref name="Britannica"/> <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref name="Britannica"/><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3378Common Law2011-05-19T18:04:45Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref name="Britannica">Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref name="Britannica"/> <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3377Common Law2011-05-19T18:04:06Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref name="Britannica">Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref name="Btirannica"/> <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3376Common Law2011-05-19T18:03:01Z<p>Gabriela Obstová: /* Historie */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref name="Britannica">Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law></ref><br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3375Common Law2011-05-19T18:00:15Z<p>Gabriela Obstová: /* Historie */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref><ref name="Britannica">Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law></ref><br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3374Common Law2011-05-19T17:55:48Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law></ref><br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3373Common Law2011-05-19T17:54:39Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref><ref name="Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law"></ref><br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3372Common Law2011-05-19T17:52:00Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref><ref name="Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law></ref><br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref><br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Creative_Commons&diff=2878Creative Commons2011-05-19T17:45:10Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Lea Mentlíková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' autorská práva, autorský zákon, licence, nezisková organizace, <br />
Lawrence Lessig, copyright, dílo, zákon, autor<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - autorská práva </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - ---</blockquote><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
Creative Commons (CC) je americká nezisková organizace ve Spojených státech (a dobročinná organizace ve Velké Británii) založená v roce 2001 Lawrencem Lessignem (profesorem práv na Stanfordské univerzitě) za účelem legálního šíření a sdílení autorských děl veřejností.<ref>FERULLO, Donna. Creative Commons. Copyright & New Media Law Newsletter [online]. 2006, vol. 10, no. 4, [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/274552631?accountid=1653>. ISSN 12068586. S.3</ref> Hlavním cílem souboru licencí je posílení pozice autora v rozhodování jakým přesným způsobem bude jeho dílo veřejně zpřístupněno. ''„Licence Creative Commons fungují na jednoduchém principu: autor jejich prostřednictvím plošně uzavírá se všemi potencionálními uživateli díla smlouvu, na základě které jim poskytuje některá svá práva k dílu a jiná si vyhrazuje.“''<ref name="creatcom">''Creative Commons'' [online]. c2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupný z WWW: <http://www.creativecommons.cz>.</ref><br />
<p>Licenci CC je nutno chápat jako nadstavbu klasického copyrightu: ''„Vycházejí z autorského zákona, který je upravuje jako licenční smlouvy (§ 46 -55 AutZ)"''<ref name="creatcom"/><br />
V rámci zjednodušení mají všechny licenční prvky formu piktogramu. Česká verze CC byla uvedena v rámci tiskové konference dne 16. dubna 2009.<ref>GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí.Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772.</ref> Pokud se dílo stane volným (tj. uplyne 70 let od smrti autora), nemá již smysl mu přidělovat licenci. Jiná situace nastane v případě, že na základě volného díla vznikne dílo nové.</p><br />
<br />
==Autor a CC==<br />
Licence CC se především využívá na elektronické dokumenty, ale dá se taktéž využít i na hmotná díla. Aplikovat licenci CC autor může, když splní tyto podmínky:<br />
#Dílo je předmětem autorsko-právní ochrany.<br />
#Autor nositelem všech autorských práv k dílu.<br />
#Autor je seznámen z významem a vlastnostmi jednotlivých licenčních prvků.<br />
#Autor ví a správně označí jaké části jeho díla patří pod určitý druh licenčního prvku.<br />
#S licencí musí souhlasit i všichni spoluautoři.<br />
#Dílo, které vzniklo v rámci pracovního procesu může získat licenci jedině se souhlasem (podepsáním prohlášení) zaměstnavatele.<br />
#Pokud autor už svá práva neprodal jiné osobě. V těchto situacích záleží na podmínkách uvedených ve smlouvě.<ref name="source">''CHELIOTIS, Giorgos''. From open source to open content : Organization, licensing and decision processes in open cultural production. Decision Support Systems [online]. June 2009, Vol. 47, no. 3, p. 229-244, [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science></ref><br />
#Pokud se autor bude řídit národní verzí CC.<br />
<br />
==Uživatel CC==<br />
Všechny díla pod licencí CC jsou zdarma a kladou na šíření díla stejné nároky; uživatel je povinnen:<br />
*uvést jméno, popř. pseudonym autora, a jména dalších osob, které jsou uvedeny jako spoluautoři díla<br />
*název díla (pokud existuje)<br />
*URL odkaz na CC licenci<br />
*pokud je šířena upravená verze díla, pak je třeba zároveň uvést způsob, jakým bylo dílo upraveno<br />
*zacházet s díly nad rámec podmínek jen po domluvě s autorem a následném podepsání separátní smlouvy<ref name="source"/><br />
*dodržovat podmínky licence<br />
<br />
==Licenční prvky==<br />
Poskytovatel licence si může vybrat jeden ze šesti typů CC licencí.<br />
<br><br />
http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/prvky.jpg<br />
<br> ''Licenční prvky v tabulce'' <br><br />
Zdroj: [http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/prvky.jpg/ Portál lékařské fakulty Masarykovy univerzity]<br />
<br />
==Typy licencí==<br />
Jednotlivé typy licencí se od sebe odlišují souhrnem podmínek, které uživatel má povinnost při nakládání s licencovaným dílem dodržovat.<br />
<br><br />
http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/typy.jpg<br />
<br> ''Typy licencí v tabulce'' <br><br />
Zdroj: [http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/typy.jpg/ Portál lékařské fakulty Masarykovy univerzity]<br />
<br />
==Tvorba licence==<br />
Pomocí [http://creativecommons.org/choose/?jurisdiction=cz/ generátoru]. Nebo v podobě: ''„Tuto fotografii poskytuji pod licencí CC BY-NC Česko 3.0“.'' <ref>''Creative Commons'' [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://www.creativecommons.cz/483/otazky-pro-autory/>.</ref><br />
<br />
==Příklad českých projektů využívající licenci CC==<br />
*[http://www.webarchiv.cz/vyhledej// WebArchiv] - Archiv českého webu<br />
*[http://psh.ntkcz.cz/skos// Polytématický strukturovaný heslář] - je česko-anglický slovník hesel, který slouží jako nástroj pro pořádání a vyhledávání dokumentů podle tématu (původní produkt Státní technické knihovny); pod licencí CC BY-NC-SA<br />
*[http://www.infogram.cz// Portál] - na podporu informační gramotnosti; pod licencí CC BY-NC-SA.<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
== Zdroje == <br />
*Creative Commons, Česká republika. Dostupný z www: <http://www.creativecommons.cz><br />
*FERULLO, Donna. Creative Commons. Copyright & New Media Law Newsletter [online]. 2006, vol. 10, no. 4, [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/274552631?accountid=1653>. ISSN 12068586.<br />
*GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772.<br />
*HELIOTIS, Giorgos . From open source to open content : Organization, licensing and decision processes in open cultural production. Decision Support Systems [online]. June 2009, Vol. 47, no. 3, p. 229-244, [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Creative_Commons&diff=2877Creative Commons2011-05-19T17:43:24Z<p>Gabriela Obstová: /* Charakteristika */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Lea Mentlíková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' autorská práva, autorský zákon, licence, nezisková organizace, <br />
Lawrence Lessig, copyright, dílo, zákon, autor<br />
<br />
'''Synonyma:''' ---<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
<blockquote><br />
''nadřazené'' - autorská práva </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené'' - ---</blockquote><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
Creative Commons (CC) je americká nezisková organizace ve Spojených státech (a dobročinná organizace ve Velké Británii) založená v roce 2001 Lawrencem Lessignem (profesorem práv na Stanfordské univerzitě) za účelem legálního šíření a sdílení autorských děl veřejností.<ref>FERULLO, Donna. Creative Commons. Copyright & New Media Law Newsletter [online]. 2006, vol. 10, no. 4, [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/274552631?accountid=1653>. ISSN 12068586. S.3</ref> Hlavním cílem souboru licencí je posílení pozice autora v rozhodování jakým přesným způsobem bude jeho dílo veřejně zpřístupněno. ''„Licence Creative Commons fungují na jednoduchém principu: autor jejich prostřednictvím plošně uzavírá se všemi potencionálními uživateli díla smlouvu, na základě které jim poskytuje některá svá práva k dílu a jiná si vyhrazuje.“''<ref name="creatcom">''Creative Commons'' [online]. c2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupný z WWW: <http://www.creativecommons.cz>.</ref><br />
<p>Licenci CC je nutno chápat jako nadstavbu klasického copyrightu: ''„Vycházejí z autorského zákona, který je upravuje jako licenční smlouvy (§ 46 -55 AutZ)"''<ref name="creatcom"/><br />
V rámci zjednodušení mají všechny licenční prvky formu piktogramu. Česká verze CC byla uvedena v rámci tiskové konference dne 16. dubna 2009.<ref>GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí.Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772.</ref> Pokud se dílo stane volným (tj. uplyne 70 let od smrti autora), nemá již smysl mu přidělovat licenci. Jiná situace nastane v případě, že na základě volného díla vznikne dílo nové.</p><br />
<ref name="NazevPoznamky"></ref><br />
<br />
==Autor a CC==<br />
Licence CC se především využívá na elektronické dokumenty, ale dá se taktéž využít i na hmotná díla. Aplikovat licenci CC autor může, když splní tyto podmínky:<br />
#Dílo je předmětem autorsko-právní ochrany.<br />
#Autor nositelem všech autorských práv k dílu.<br />
#Autor je seznámen z významem a vlastnostmi jednotlivých licenčních prvků.<br />
#Autor ví a správně označí jaké části jeho díla patří pod určitý druh licenčního prvku.<br />
#S licencí musí souhlasit i všichni spoluautoři.<br />
#Dílo, které vzniklo v rámci pracovního procesu může získat licenci jedině se souhlasem (podepsáním prohlášení) zaměstnavatele.<br />
#Pokud autor už svá práva neprodal jiné osobě. V těchto situacích záleží na podmínkách uvedených ve smlouvě.<ref name="source">''CHELIOTIS, Giorgos''. From open source to open content : Organization, licensing and decision processes in open cultural production. Decision Support Systems [online]. June 2009, Vol. 47, no. 3, p. 229-244, [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science></ref><br />
#Pokud se autor bude řídit národní verzí CC.<br />
<br />
==Uživatel CC==<br />
Všechny díla pod licencí CC jsou zdarma a kladou na šíření díla stejné nároky; uživatel je povinnen:<br />
*uvést jméno, popř. pseudonym autora, a jména dalších osob, které jsou uvedeny jako spoluautoři díla<br />
*název díla (pokud existuje)<br />
*URL odkaz na CC licenci<br />
*pokud je šířena upravená verze díla, pak je třeba zároveň uvést způsob, jakým bylo dílo upraveno<br />
*zacházet s díly nad rámec podmínek jen po domluvě s autorem a následném podepsání separátní smlouvy<ref name="source"/><br />
*dodržovat podmínky licence<br />
<br />
==Licenční prvky==<br />
Poskytovatel licence si může vybrat jeden ze šesti typů CC licencí.<br />
<br><br />
http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/prvky.jpg<br />
<br> ''Licenční prvky v tabulce'' <br><br />
Zdroj: [http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/prvky.jpg/ Portál lékařské fakulty Masarykovy univerzity]<br />
<br />
==Typy licencí==<br />
Jednotlivé typy licencí se od sebe odlišují souhrnem podmínek, které uživatel má povinnost při nakládání s licencovaným dílem dodržovat.<br />
<br><br />
http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/typy.jpg<br />
<br> ''Typy licencí v tabulce'' <br><br />
Zdroj: [http://portal.med.muni.cz/res/image/martin-komenda/creative-commons/typy.jpg/ Portál lékařské fakulty Masarykovy univerzity]<br />
<br />
==Tvorba licence==<br />
Pomocí [http://creativecommons.org/choose/?jurisdiction=cz/ generátoru]. Nebo v podobě: ''„Tuto fotografii poskytuji pod licencí CC BY-NC Česko 3.0“.'' <ref>''Creative Commons'' [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://www.creativecommons.cz/483/otazky-pro-autory/>.</ref><br />
<br />
==Příklad českých projektů využívající licenci CC==<br />
*[http://www.webarchiv.cz/vyhledej// WebArchiv] - Archiv českého webu<br />
*[http://psh.ntkcz.cz/skos// Polytématický strukturovaný heslář] - je česko-anglický slovník hesel, který slouží jako nástroj pro pořádání a vyhledávání dokumentů podle tématu (původní produkt Státní technické knihovny); pod licencí CC BY-NC-SA<br />
*[http://www.infogram.cz// Portál] - na podporu informační gramotnosti; pod licencí CC BY-NC-SA.<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
== Zdroje == <br />
*Creative Commons, Česká republika. Dostupný z www: <http://www.creativecommons.cz><br />
*FERULLO, Donna. Creative Commons. Copyright & New Media Law Newsletter [online]. 2006, vol. 10, no. 4, [cit. 2011-05-11]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/274552631?accountid=1653>. ISSN 12068586.<br />
*GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772.<br />
*HELIOTIS, Giorgos . From open source to open content : Organization, licensing and decision processes in open cultural production. Decision Support Systems [online]. June 2009, Vol. 47, no. 3, p. 229-244, [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3371Common Law2011-05-19T17:37:27Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law'''<ref>DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. s.15-16.</ref>(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.<ref>Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</ref><br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.<ref>Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</ref><br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.<ref>Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</ref> <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''<ref>History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</ref>, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references/><br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3370Common Law2011-05-19T12:54:05Z<p>Gabriela Obstová: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3369Common Law2011-05-16T14:12:56Z<p>Gabriela Obstová: /* Common law a copyright */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3368Common Law2011-05-16T14:11:29Z<p>Gabriela Obstová: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo kopírovat). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv. <br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3367Common Law2011-05-15T12:31:24Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy<br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' právo </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' autorské právo </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo kopírovat). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv. <br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic'' Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3366Common Law2011-05-15T12:28:10Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo kopírovat). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v '''„autorském“ zákoně z roku 1709''' '''''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv. <br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic'' Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3365Common Law2011-05-15T12:25:48Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo kopírovat). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v „autorském“ zákoně z roku 1709 '''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv. <br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic'' Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3364Common Law2011-05-15T12:21:02Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendence ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo kopírovat). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v „autorském“ zákoně z roku 1709 '''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv. <br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic'' Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3363Common Law2011-05-15T12:20:10Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendence ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo kopírovat). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v „autorském“ zákoně z roku 1709 '''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv. <br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic'' Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3362Common Law2011-05-15T12:15:43Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
==Současnost==<br />
V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendence ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu. [[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Common law a copyright==<br />
Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Henry VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo kopírovat). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v „autorském“ zákoně z roku 1709 '''“An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”'''[[#Zdroje|[5]]], který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv. <br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic'' Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.<br />
#History of publishing. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3361Common Law2011-05-15T12:04:49Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
*Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
*Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
*Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Výskyt common law==<br />
Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com<br />
/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''The Columbia Electronic'' Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3360Common Law2011-05-15T11:59:36Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
Common law = zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3359Common Law2011-05-15T11:56:33Z<p>Gabriela Obstová: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
Common law = zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3358Common Law2011-05-15T11:53:22Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
==Charakteristika==<br />
Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.[[#Zdroje|[3]]] <br />
<br />
Common law = zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.[[#Zdroje|[4]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.<br />
<br />
#Common law. In ''The Lectric law library'' [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.<br />
<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3357Common Law2011-05-15T11:43:08Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br/><br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3356Common Law2011-05-15T11:42:15Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. <br />
Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3355Common Law2011-05-15T11:41:32Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z '''common law''' ('''právo'''; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' ('''spravedlnost'''; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3354Common Law2011-05-15T11:39:35Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. Bylo vytvořeno právo '''common law''' [[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z common law (právo; v užším smyslu pravidla královských soudů) a '''equity''' (spravedlnost; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.[[#Zdroje|[2]]] <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.<br />
<br />
#Common Law. In ''Britannica online Encyclopedia'' [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3353Common Law2011-05-15T11:34:02Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==<br />
Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů. Bylo vytvořeno právo '''common law'''[[#Zdroje|[1]]] (všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z common law (právo; v užším smyslu pravidla královských soudů) a equity (spravedlnost; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci. <br />
<br />
<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#DAVID, René. ''Anglické právo''. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3352Common Law2011-05-15T11:29:20Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote><br />
<br />
==Historie==</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3351Common Law2011-05-15T11:28:18Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' - </blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' - </blockquote></div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3350Common Law2011-05-15T11:25:43Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo<br />
<br />
'''Související pojmy:'''</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3349Common Law2011-05-15T11:23:44Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
<br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Common_Law&diff=3348Common Law2011-05-15T11:23:08Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
'''Klíčová slova:''' právo - všeobecné právo - anglické právo - autorské právo <br />
'''Synonyma:''' zvykové právo - obyčejové právo</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1113BIX2011-01-02T23:22:05Z<p>Gabriela Obstová: /* Doporučené zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.<br />
<br />
==Doporučené zdroje==<br />
<br />
BIX - der Bibliotheksindex : 10 Fragen von Bruno Bauer an Petra Klug, Projektverantwortliche für den BIX in der Bertelsmann Stiftung. ''Medizin - Bibliothek - Information'' [online]. 2004, 4, 3. Dostupný z WWW: <http://www.agmb.de/mbi/2004_3/bix32-35.pdf>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&diff=10986Manifest UNESCO o veřejných knihovnách2011-01-02T23:15:16Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' veřejné knihovny - manifesty - IFLA - UNESCO<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 1994 - IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994 <br />
<br />
'''Související pojmy: ''' <blockquote><br />
'''nadřazené: ''' mezinárodní doporučení</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' služby knihoven </blockquote><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
<br />
Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách [[#Zdroje|[1]]] je mezinárodní doporučení, které v obecné rovině řeší poslání veřejných knihoven a jejich služby. Patří k základním dokumentům o knihovnictví, ze kterých vycházelo Ministerstvo kultury ČR při tvorbě zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) na základě členství našeho státu v UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). [[#Zdroje|[2]]] Manifest byl připravován ve spolupráci s IFLA (Mezinárodní federací knihovnických asociací a institucí).<br />
<br />
==Základní teze==<br />
<br />
Manifest vyjadřuje přesvědčení, že základem k rozvoji demokracie je kromě vzdělání i svobodný přístup k informacím, vědomostem, myšlenkám a kultuře. Veřejné knihovny jsou vstupem do světa vědomostí a celoživotního vzdělávání. Mají být zřizovány, spravovány a účinně podporovány ve svém rozvoji národními vládami a místními samosprávami.<br />
<br />
"''Tento Manifest proklamuje přesvědčení UNESCO o tom, že veřejná knihovna je živoucím nástrojem vzdělávání, kultury a informační činnosti a nezbytným prostředkem podpory míru a duchovního rozvoje lidstva''". [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Definice veřejné knihovny==<br />
<br />
Veřejná knihovna je chápána jako místní informační středisko, určené k poskytování služeb na základě rovného přístupu pro všechny, bez ohledu na věk, rasový původ, pohlaví, víru, národnost, jazyk nebo sociální postavení.<br />
<br />
Knihovna je povinna nabízet speciální služby uživatelům, kteří nejsou z důvodu jakéhokoliv omezeni schopni využívat tradičních služeb, například pro jazykové menšiny, osoby se zdravotním postižením nebo lidi v nemocnicích či ve vězení. Fondy a služby by neměly být předmětem jakékoliv formy ideologické, politické či náboženské cenzury a komerčně ovlivňovány. Podrobněji jsou zásady služeb veřejných knihoven popsány v navazující Směrnici IFLA/UNESCO pro rozvoj - Služby veřejných knihoven [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Poslání (mise) veřejné knihovny==<br />
<br />
• vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství;<br />
<br />
• podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání;<br />
<br />
• poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj;<br />
<br />
• povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže;<br />
<br />
• podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy;<br />
<br />
• zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění;<br />
<br />
• podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti;<br />
<br />
• podpora tradice lidové slovesnosti;<br />
<br />
• zpřístupňování všech druhů obecních informací;<br />
<br />
• poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám;<br />
<br />
• podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;<br />
<br />
• podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. - je-li to třeba - podněcování takových aktivit. [[#Zdroje|[4]]]<br />
<br />
==Další ustanovení==<br />
<br />
Týkají se financování knihoven (zásada bezplatnosti služeb), vytváření speciální legislativy pro knihovny (začlenění zásad Manifestu do strategií rozvoje knihoven [[#Zdroje|[5]]]).<br />
<br />
Důležitá je taktéž podpora budování celostátní sítě knihoven a kvalitní řízení a organizace veřejných knihoven. Knihovníci mají mít pro zajištění služeb dostatečnou odbornou kvalifikaci, tak aby mohli společně s pracovníky na místní i státní úrovni uskutečňovat principy obsažené v tomto Manifestu.<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#''IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994'' - Czech Version [online]. 2004 [cit.2010-12-12]. Dostupné na WWW: <http://www.ifla.org/VII/s8/unesco/czech.htm>.<br />
#''Ministerstvo kultury'' [online]. 2007 [cit. 2010-12-12]. Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO. Dostupné na WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/spoluprace-ministerstva-kultury-s-unesco-44230/>.<br />
#GILL, Philip, et al. ''Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj''. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. ISBN 80-85851-14-8.<br />
#''Národní knihovna : Informace pro knihovny'' [online]. 2000 [cit. 2010-12-13]. Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm>.<br />
#Strategie knihoven v České republice, 1999-2003. ''Daidalos'' [online]. 2000, č.9, [cit. 2010-12-13]. Dostupné na WWW: <http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/strategie99_03.php>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1112BIX2011-01-01T17:25:05Z<p>Gabriela Obstová: /* Doporučené zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.<br />
<br />
==Doporučené zdroje==<br />
<br />
BIX - der Bibliotheksindex : 10 Fragen von Bruno Bauer an Petra Klug, Projektverantwortliche für den BIX in der Bertelsmann Stiftung. ''Medizin - Bibliothek - Information'' [online]. 2004, 4, 3, [cit. 2010-12-26]. Dostupný z WWW: <http://www.agmb.de/mbi/2004_3/bix32-35.pdf>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1111BIX2011-01-01T17:23:40Z<p>Gabriela Obstová: /* Další zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.<br />
<br />
==Doporučené zdroje==<br />
<br />
#BIX - der Bibliotheksindex : 10 Fragen von Bruno Bauer an Petra Klug, Projektverantwortliche für den BIX in der Bertelsmann Stiftung. ''Medizin - Bibliothek - Information'' [online]. 2004, 4, 3, [cit. 2010-12-26]. Dostupný z WWW: <http://www.agmb.de/mbi/2004_3/bix32-35.pdf>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&diff=10985Manifest UNESCO o veřejných knihovnách2010-12-26T02:34:16Z<p>Gabriela Obstová: /* Definice veřejné knihovny */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' veřejné knihovny - manifesty - IFLA - UNESCO<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 1994 - IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994 <br />
<br />
'''Související pojmy: ''' služby knihoven<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' mezinárodní doporučení</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
<br />
Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách [[#Zdroje|[1]]] je mezinárodní doporučení, které v obecné rovině řeší poslání veřejných knihoven a jejich služby. Patří k základním dokumentům o knihovnictví, ze kterých vycházelo Ministerstvo kultury ČR při tvorbě zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) na základě členství našeho státu v UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). [[#Zdroje|[2]]] Manifest byl připravován ve spolupráci s IFLA (Mezinárodní federací knihovnických asociací a institucí).<br />
<br />
==Základní teze==<br />
<br />
Manifest vyjadřuje přesvědčení, že základem k rozvoji demokracie je kromě vzdělání i svobodný přístup k informacím, vědomostem, myšlenkám a kultuře. Veřejné knihovny jsou vstupem do světa vědomostí a celoživotního vzdělávání. Mají být zřizovány, spravovány a účinně podporovány ve svém rozvoji národními vládami a místními samosprávami.<br />
<br />
"''Tento Manifest proklamuje přesvědčení UNESCO o tom, že veřejná knihovna je živoucím nástrojem vzdělávání, kultury a informační činnosti a nezbytným prostředkem podpory míru a duchovního rozvoje lidstva''". [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Definice veřejné knihovny==<br />
<br />
Veřejná knihovna je chápána jako místní informační středisko, určené k poskytování služeb na základě rovného přístupu pro všechny, bez ohledu na věk, rasový původ, pohlaví, víru, národnost, jazyk nebo sociální postavení.<br />
<br />
Knihovna je povinna nabízet speciální služby uživatelům, kteří nejsou z důvodu jakéhokoliv omezeni schopni využívat tradičních služeb, například pro jazykové menšiny, osoby se zdravotním postižením nebo lidi v nemocnicích či ve vězení. Fondy a služby by neměly být předmětem jakékoliv formy ideologické, politické či náboženské cenzury a komerčně ovlivňovány. Podrobněji jsou zásady služeb veřejných knihoven popsány v navazující Směrnici IFLA/UNESCO pro rozvoj - Služby veřejných knihoven [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Poslání (mise) veřejné knihovny==<br />
<br />
• vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství;<br />
<br />
• podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání;<br />
<br />
• poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj;<br />
<br />
• povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže;<br />
<br />
• podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy;<br />
<br />
• zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění;<br />
<br />
• podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti;<br />
<br />
• podpora tradice lidové slovesnosti;<br />
<br />
• zpřístupňování všech druhů obecních informací;<br />
<br />
• poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám;<br />
<br />
• podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;<br />
<br />
• podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. - je-li to třeba - podněcování takových aktivit. [[#Zdroje|[4]]]<br />
<br />
==Další ustanovení==<br />
<br />
Týkají se financování knihoven (zásada bezplatnosti služeb), vytváření speciální legislativy pro knihovny (začlenění zásad Manifestu do strategií rozvoje knihoven [[#Zdroje|[5]]]).<br />
<br />
Důležitá je taktéž podpora budování celostátní sítě knihoven a kvalitní řízení a organizace veřejných knihoven. Knihovníci mají mít pro zajištění služeb dostatečnou odbornou kvalifikaci, tak aby mohli společně s pracovníky na místní i státní úrovni uskutečňovat principy obsažené v tomto Manifestu.<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#''IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994'' - Czech Version [online]. 2004 [cit.2010-12-12]. Dostupné na WWW: <http://www.ifla.org/VII/s8/unesco/czech.htm>.<br />
#''Ministerstvo kultury'' [online]. 2007 [cit. 2010-12-12]. Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO. Dostupné na WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/spoluprace-ministerstva-kultury-s-unesco-44230/>.<br />
#GILL, Philip, et al. ''Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj''. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. ISBN 80-85851-14-8.<br />
#''Národní knihovna : Informace pro knihovny'' [online]. 2000 [cit. 2010-12-13]. Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm>.<br />
#Strategie knihoven v České republice, 1999-2003. ''Daidalos'' [online]. 2000, č.9, [cit. 2010-12-13]. Dostupné na WWW: <http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/strategie99_03.php>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&diff=10984Manifest UNESCO o veřejných knihovnách2010-12-26T02:23:48Z<p>Gabriela Obstová: /* Základní teze */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' veřejné knihovny - manifesty - IFLA - UNESCO<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 1994 - IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994 <br />
<br />
'''Související pojmy: ''' služby knihoven<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' mezinárodní doporučení</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
<br />
Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách [[#Zdroje|[1]]] je mezinárodní doporučení, které v obecné rovině řeší poslání veřejných knihoven a jejich služby. Patří k základním dokumentům o knihovnictví, ze kterých vycházelo Ministerstvo kultury ČR při tvorbě zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) na základě členství našeho státu v UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). [[#Zdroje|[2]]] Manifest byl připravován ve spolupráci s IFLA (Mezinárodní federací knihovnických asociací a institucí).<br />
<br />
==Základní teze==<br />
<br />
Manifest vyjadřuje přesvědčení, že základem k rozvoji demokracie je kromě vzdělání i svobodný přístup k informacím, vědomostem, myšlenkám a kultuře. Veřejné knihovny jsou vstupem do světa vědomostí a celoživotního vzdělávání. Mají být zřizovány, spravovány a účinně podporovány ve svém rozvoji národními vládami a místními samosprávami.<br />
<br />
"''Tento Manifest proklamuje přesvědčení UNESCO o tom, že veřejná knihovna je živoucím nástrojem vzdělávání, kultury a informační činnosti a nezbytným prostředkem podpory míru a duchovního rozvoje lidstva''". [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Definice veřejné knihovny==<br />
<br />
Veřejná knihovna je chápána jako místní informační středisko, určené k poskytování služeb na základě rovného přístupu pro všechny, bez ohledu na věk, rasový původ, pohlaví, víru, národnost, jazyk nebo sociální postavení.<br />
<br />
Knihovna je povinna nabízet speciální služby uživatelům, kteří nejsou z důvodu jakéhokoliv omezeni schopni využívat tradičních služeb, například pro jazykové menšiny, jazykové, osoby se zdravotním postižením nebo lidi v nemocnicích či ve vězení. Fondy a služby by neměly být předmětem jakékoliv formy ideologické, politické či náboženské cenzury a komerčně ovlivňovány. Podrobněji jsou zásady služeb veřejných knihoven popsány v navazující Směrnici IFLA/UNESCO pro rozvoj - Služby veřejných knihoven [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Poslání (mise) veřejné knihovny==<br />
<br />
• vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství;<br />
<br />
• podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání;<br />
<br />
• poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj;<br />
<br />
• povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže;<br />
<br />
• podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy;<br />
<br />
• zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění;<br />
<br />
• podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti;<br />
<br />
• podpora tradice lidové slovesnosti;<br />
<br />
• zpřístupňování všech druhů obecních informací;<br />
<br />
• poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám;<br />
<br />
• podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;<br />
<br />
• podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. - je-li to třeba - podněcování takových aktivit. [[#Zdroje|[4]]]<br />
<br />
==Další ustanovení==<br />
<br />
Týkají se financování knihoven (zásada bezplatnosti služeb), vytváření speciální legislativy pro knihovny (začlenění zásad Manifestu do strategií rozvoje knihoven [[#Zdroje|[5]]]).<br />
<br />
Důležitá je taktéž podpora budování celostátní sítě knihoven a kvalitní řízení a organizace veřejných knihoven. Knihovníci mají mít pro zajištění služeb dostatečnou odbornou kvalifikaci, tak aby mohli společně s pracovníky na místní i státní úrovni uskutečňovat principy obsažené v tomto Manifestu.<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#''IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994'' - Czech Version [online]. 2004 [cit.2010-12-12]. Dostupné na WWW: <http://www.ifla.org/VII/s8/unesco/czech.htm>.<br />
#''Ministerstvo kultury'' [online]. 2007 [cit. 2010-12-12]. Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO. Dostupné na WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/spoluprace-ministerstva-kultury-s-unesco-44230/>.<br />
#GILL, Philip, et al. ''Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj''. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. ISBN 80-85851-14-8.<br />
#''Národní knihovna : Informace pro knihovny'' [online]. 2000 [cit. 2010-12-13]. Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm>.<br />
#Strategie knihoven v České republice, 1999-2003. ''Daidalos'' [online]. 2000, č.9, [cit. 2010-12-13]. Dostupné na WWW: <http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/strategie99_03.php>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Manifest_UNESCO_o_ve%C5%99ejn%C3%BDch_knihovn%C3%A1ch&diff=10983Manifest UNESCO o veřejných knihovnách2010-12-26T02:22:45Z<p>Gabriela Obstová: /* Základní teze */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' veřejné knihovny - manifesty - IFLA - UNESCO<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 1994 - IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994 <br />
<br />
'''Související pojmy: ''' služby knihoven<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' mezinárodní doporučení</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Charakteristika==<br />
<br />
Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách [[#Zdroje|[1]]] je mezinárodní doporučení, které v obecné rovině řeší poslání veřejných knihoven a jejich služby. Patří k základním dokumentům o knihovnictví, ze kterých vycházelo Ministerstvo kultury ČR při tvorbě zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) na základě členství našeho státu v UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). [[#Zdroje|[2]]] Manifest byl připravován ve spolupráci s IFLA (Mezinárodní federací knihovnických asociací a institucí).<br />
<br />
==Základní teze==<br />
<br />
Manifest vyjadřuje přesvědčení, že základem k rozvoji demokracie je kromě vzdělání i svobodný přístup k informacím, vědomostem, myšlenkám a kultuře. Veřejné knihovny jsou vstupem do světa vědomostí a celoživotního vzdělávání. Mají být zřizovány, spravovány a účinně podporovány ve svém rozvoji národními vládami a místními samosprávami.<br />
<br />
"''Tento Manifest proklamuje přesvědčení UNESCO o tom, že veřejná knihovna je živoucím nástrojem vzdělávání, kultury a informační činnosti a nezbytným prostředkem podpory míru a duchovního rozvoje lidstva''".<br />
<br />
==Definice veřejné knihovny==<br />
<br />
Veřejná knihovna je chápána jako místní informační středisko, určené k poskytování služeb na základě rovného přístupu pro všechny, bez ohledu na věk, rasový původ, pohlaví, víru, národnost, jazyk nebo sociální postavení.<br />
<br />
Knihovna je povinna nabízet speciální služby uživatelům, kteří nejsou z důvodu jakéhokoliv omezeni schopni využívat tradičních služeb, například pro jazykové menšiny, jazykové, osoby se zdravotním postižením nebo lidi v nemocnicích či ve vězení. Fondy a služby by neměly být předmětem jakékoliv formy ideologické, politické či náboženské cenzury a komerčně ovlivňovány. Podrobněji jsou zásady služeb veřejných knihoven popsány v navazující Směrnici IFLA/UNESCO pro rozvoj - Služby veřejných knihoven [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Poslání (mise) veřejné knihovny==<br />
<br />
• vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství;<br />
<br />
• podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání;<br />
<br />
• poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj;<br />
<br />
• povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže;<br />
<br />
• podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy;<br />
<br />
• zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění;<br />
<br />
• podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti;<br />
<br />
• podpora tradice lidové slovesnosti;<br />
<br />
• zpřístupňování všech druhů obecních informací;<br />
<br />
• poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám;<br />
<br />
• podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;<br />
<br />
• podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. - je-li to třeba - podněcování takových aktivit. [[#Zdroje|[4]]]<br />
<br />
==Další ustanovení==<br />
<br />
Týkají se financování knihoven (zásada bezplatnosti služeb), vytváření speciální legislativy pro knihovny (začlenění zásad Manifestu do strategií rozvoje knihoven [[#Zdroje|[5]]]).<br />
<br />
Důležitá je taktéž podpora budování celostátní sítě knihoven a kvalitní řízení a organizace veřejných knihoven. Knihovníci mají mít pro zajištění služeb dostatečnou odbornou kvalifikaci, tak aby mohli společně s pracovníky na místní i státní úrovni uskutečňovat principy obsažené v tomto Manifestu.<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#''IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994'' - Czech Version [online]. 2004 [cit.2010-12-12]. Dostupné na WWW: <http://www.ifla.org/VII/s8/unesco/czech.htm>.<br />
#''Ministerstvo kultury'' [online]. 2007 [cit. 2010-12-12]. Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO. Dostupné na WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/spoluprace-ministerstva-kultury-s-unesco-44230/>.<br />
#GILL, Philip, et al. ''Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj''. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. ISBN 80-85851-14-8.<br />
#''Národní knihovna : Informace pro knihovny'' [online]. 2000 [cit. 2010-12-13]. Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm>.<br />
#Strategie knihoven v České republice, 1999-2003. ''Daidalos'' [online]. 2000, č.9, [cit. 2010-12-13]. Dostupné na WWW: <http://daidalos.ff.cuni.cz/docs/strategie99_03.php>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1110BIX2010-12-26T02:09:32Z<p>Gabriela Obstová: /* Další zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.<br />
<br />
==Další zdroje==<br />
<br />
#BIX - der Bibliotheksindex : 10 Fragen von Bruno Bauer an Petra Klug, Projektverantwortliche für den BIX in der Bertelsmann Stiftung. ''Medizin - Bibliothek - Information'' [online]. 2004, 4, 3, [cit. 2010-12-26]. Dostupný z WWW: <http://www.agmb.de/mbi/2004_3/bix32-35.pdf>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1109BIX2010-12-26T02:00:13Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.<br />
<br />
==Další zdroje==</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1108BIX2010-12-26T01:58:00Z<p>Gabriela Obstová: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.<br />
<br />
==Další zdroje==</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1107BIX2010-12-26T01:57:21Z<p>Gabriela Obstová: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.</div>Gabriela Obstováhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=BIX&diff=1106BIX2010-12-26T01:54:30Z<p>Gabriela Obstová: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Gabriela Obstová<br />
<br />
'''Klíčová slova: ''' knihovny - činnosti knihoven - služby knihoven - standardy kvality - měření kvality - měření výkonu - BIX - Německo<br />
<br />
'''Synonyma: ''' Bibliotheksindex - indikátory měření knihoven<br />
<br />
'''Související pojmy: '''<br />
<blockquote><br />
'''nadřazené: ''' benchmarking - standardy</blockquote><br />
<blockquote><br />
'''podřazené: ''' -- </blockquote><br />
<br />
==Úvod==<br />
<br />
Měření kvality služeb a výkonu knihoven slouží k zajištění poskytování kvalitních služeb knihoven a k efektivnímu ekonomickému provozu knihoven. Kladné hodnocení uživatelů vede k prokázání užitečnosti knihoven. Všechna tato měřítka slouží jak zřizovatelům knihoven, tak i samotným knihovnám v oblasti financování a poskytování služeb. Kvalitu a výkon knihoven lze měřit různými metodami, mezi nejznámější patří např. SWOT analýza nebo benchmarking.[[#Zdroje|[1]]] Knihovny se mohou srovnávat s daným standardem nebo mezi sebou.<br />
<br />
==Chrakteristika BIX==<br />
<br />
Der Bibliotheksindex (BIX) je kooperativní projekt německé asociace knihoven (DBV), který nabízí knihovnám možnost srovnávat výkony na národní a mezinárodní úrovni.[[#Zdroje|[2]]] BIX je srovnávací (benchmarkingový) nástroj pro veřejné a vědecké knihovny. Cílem je popsat služby knihoven prostřednictvím transparetních ukazatelů směřujících ke kvalitě služeb, jejíž míra přispívá k lepší komunikaci mezi knihovnami, uživateli, zřizovateli.[[#Zdroje|[3]]] Porovnávání kvality a výkonu knihoven různých velikostí, nemá stanoveny standardy kvality, pouze porovnává kvalitativní parametry u konkrétních knihoven a stanoví jejich pořadí. Výstupní data jsou veřejně přístupná prostřednictvím databáze.[[#Zdroje|[4]]] Vstupní data tvoří standardní statistické údaje (např. počet knihoven, uživatelů, studijních míst, výpůjček, pracovních úvazků, výdaje, ... a další) tvořící indikátory a přepočítané na body. Tyto indikátory musí být měřitelné, ověitelné a přesně vymezené. Projekt byl zahájen v roce 1999 pro veřejné knihovny, v roce 2004 se přidaly vědecké (VŠ) knihovny.[[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Indikátory BIX==<br />
<br />
Každá knihovna, která se měření zúčastní, získá body za své služby a činnosti ve 4 disciplínách. <br />
<br />
1: Vybavení / služby (na počet obyvatel), <br />
<br />
2: orientaci na uživatele (počet výpůjček a návštěv na obyvatele, počet výpůjčních hodin), <br />
<br />
3: efektivnost (příjmy a výdaje za/na služby) a <br />
<br />
4: rozvoj potenciálu (kvalita, vzdělávání, fluktuace personálu). <br />
<br />
Výsledky určují celkové pořadí knihoven a zároveň diferencují pohledy na práci knihoven. <br />
Jednotlivé indikátory jsou stále aktualizovány. V roce 2008 bylo mezi indikátory přidáno i využívání virtuálních (elektronických) služeb vědeckých knihoven. <br />
<br />
Pro BIX 2011 je tento indikátor zařazen i do měření veřejných knihoven. [[#Zdroje|[3]]]<br />
<br />
==Knihovny a BIX==<br />
<br />
Na základě dobrovolné, ale placené účasti v projektu (ca 180,- € / rok) [[#Zdroje|[5]]] jsou knihovny rozděleny do různých kategorií. '''Vědecké''' knihovny jsou zastoupeny '''univerzitními''' knihovnami (centrální, fakultní) a '''vysokoškolskými''' knihovnami z různých zemí Evropy. '''Veřejné''' knihovny jsou děleny podle svých velikostí. [[#Zdroje|[1]]] Každoročně se BIX zúčastní více než 250 knihoven všech velikostí a zaměření. Každá z nich má možnost na základě vyhodnocení služeb srovnávat se s jinými knihovnami z různých zemí stejné velikosti nebo zaměření. BIX 2010 se podle BIX-Magazine [[#Zdroje|[6]]] zúčastnilo 270 knihoven včetně 17 knihoven z Rakouska, Švýcarska, Itálie, Slovenska a Česka (Knihovna univerzitního kampusu Brno) [[#Zdroje|[7]]]. Výzkumy BIX jsou optimalizovány podle knihoven, proto je vytvořen BIX pro veřejné knihovny (BIX-ÖB) a pro vědecké knihovny (BIX-WB). [[#Zdroje|[8]]].<br />
<br />
==Závěrečné pro a proti účasti v BIX==<br />
<br />
- porovnávání údajů vyžaduje kvalitní statistické údaje<br />
<br />
- různé kategorie knihoven a různé oblasti činností a služeb, které nejsou zcela komplexní<br />
<br />
- důležitá přítomnost vlastní motivace na zlepšení služeb<br />
<br />
- důležitá správná definice cílových činností knihoven [[#Zdroje|[1]]]<br />
<br />
==Použité zdroje==<br />
#RICHTER, Vít. ''BIX-Bibliotheksindex : příklad měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven '' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://www.ukb.muni.cz/kuk/docs/sbornik_mereni/richter.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Projektinfos. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=2>.<br />
#RICHTER, Vít. ''Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex'' [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Aktuelles. Dostupné na WWW: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php?id=5&backPID=5&tt_news=74>.<br />
#''B.I.T.online : Zeitschrift für Bibliothek, Information und Technologie'' [online]. 30.11. 2010 [cit. 2010-12-11]. BIX-Magazin. Dostupné na WWW: <http://www.b-i-t-online.de/>.<br />
#''Bix-Bibliotheksindex'' [online]. 2010 [cit. 2010-12-11]. Bix-Ergebnisse-Datenbank. Dostupné na WWW: < http://www.bix-bibliotheksindex.de/vergleich_wb/index.php?nID=21&year=2010&lnr=1112 >.<br />
#''DBV'' [online]. 2009. [cit. 2010-12-11]. BIX Bibliotheksindex. Dostupné na WWW: <http://www.bibliotheksverband.de/dbv/projekte/bix-bibliotheksindex.html>.<br />
#BIX - der Bibliotheksindex : 10 Fragen von Bruno Bauer an Petra Klug, Projektverantwortliche für den BIX in der Bertelsmann Stiftung. ''Medizin - Bibliothek - Information'' [online]. 2004, 4, 3, [cit. 2010-12-26]. Dostupné na WWW: <http://www.agmb.de/mbi/2004_3/bix32-35.pdf>.</div>Gabriela Obstová