WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Konektivismus

2013-05-20T15:21:42Z

EB:

Michaela Kočová (383529), Ester Březinová (383187)

== Definice ==
Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí.<ref> Konektivismus. ''Abz slovník cizích slov'' [online]. [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/konektivismus </ref> Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes.
Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje."<ref name="Konektivismus"> BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. In: ''RVP - Metodický portál'' [online]. 2. 9. 2008 [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/</ref>

== Vznik konektivismu ==
Konektivismus vznikl na základě argumentů navrhovaných Siemensem. Existující teorie vzdělávání (behaviorismus, kognitivismus a konstruktivismus) nedostatečně vysvětlují nebo přistupují k zásadním změnám vzdělávání, které přinesly změny v technologické oblasti (orientace ve velkém množství informací a potřeba se jim neustále přizpůsobovat).<ref> DIRCKINCK-HOLMFELD, Lone and Vivien HODGSON. ''Exploring the theory, pedagogy and practise of network learning''. London: Springer, 2012. 318 p. ISBN 978-1-4614-0496-5. </ref>
Prosazování pojmu konektivismus vznikl v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání, ale také do dalších oblastí života. "Staví na sdílení vědění, informačních zdrojích a propojování lidí. Je založen na myšlence, že každý z nás je v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi.Výukový proces je chápán v kontextu existující sítě."<ref> ROHLÍKOVÁ, Lucie a Anna VEJVODOVÁ. ''Vyučovací metody na vysoké škole: Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia''. Praha: Grada, 2012. 288 s. ISBN 978-80-247-4152-9. </ref>

== Dosavadní vývoj ==
Teorie učení, do kterých konektivismus patří, prošly dlouhým vývojem. Následující tabulka zobrazuje čtyři základní koncepce, které se v průběhu vývoje objevily.

{| class="wikitable"
!
! Behaviorismus
! Kognitivismus
! Konstruktivismus
! Konektivismus
|-
|''Princip''
|černá skřínka – zkoumá se jen vnější chování
|strukturované programovatelné poznávání
|individuální poznávání založené na sociálním principu
|chápání informačních struktur v síti
|-
|''Proč?''
|metoda cukru a biče
|řízené poznávání navazující na předchozí znalosti
|osobní nasazení, sociální a kulturní prostředí, aktivizace
|různorodost sítě umožňuje najít pro sebe nejvhodnější cestu
|-
|''Funkce paměti''
|opakovaná zkušenost
|kódování, ukládání, vybavení
|znalosti dynamicky konstruovány na základě předchozích
|znalosti konstruovány na základě dynamicky se měnící sítě
|-
|''Jak?''
|podnět, reakce
|definování cílů podle osnov, plnění plánu, ověřování
|vlastní zájem, osobní kontakt s lidmi
|aktivní účast v síti
|-
|''Metoda''
|plnění úkolu (dril)
|učení zpaměti, procvičování, zkoušení
|řešení problémových úloh
|komplexní přístup využívající rozličné zdroje
|-
|}<ref name="Konektivismus" />

== Základní principy ==
Základní principy konektivismu:
# Učení je proces, během něhož dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě (sdílení přístupu k informačním zdrojům, znalostem).
# Poznávání je založeno na množství různorodých zkušeností (spojení různých kultur, použití odlišných technologií).
# Schopnost poznávat je vždy mnohem důležitější než momentální skutečné znalosti.
# Navazování a údržba spojení je podmínkou soustavného poznávání (budování komunity).
# Klíčovou kompetencí je schopnost rozeznat souvislosti mezi různými obory, koncepty či ideami.
# Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda).
# I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací).
# Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).<ref name="Konektivismus" />

Učení je v konektivismu popisováno jako proces, ve kterém dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě. Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje.
"Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií."<ref name="Dvorščík"> DVORŠČÍK, Štefan. RVP_VT 21 Konektivismus a PLE. In: ''RVP - Metodický portál'' [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z http://dvorscik.blogy.rvp.cz/2011/11/12/rvp_vt-21-konektivismus-a-ple/</ref>

== PLE - Personal Learning Environment ==
Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.<ref name="Dvorščík"/>

Učitelé by měli být profesionálové, kteří přesně vědí, co v určité výchovné situaci dělat. Důležité je uvědomit si svůj význam a roli své profese v současné době. Musí umět využívat možnosti, které jim technologie nabízejí (Web 2.0, sociální sítě, blogy atd.). Učitel by měl využívat možnosti technologií k získávání aktuálních odborných informací, se svými kolegy si vyměňovat nové poznatky a zapojovat se do vzdělávacích akcí.<ref> BRDIČKA, Bořivoj. Osobní vzdělávací prostředí učitele. RVP – Metodický portál pro inspiraci a zkušenosti učitelů. 24.1.2011. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10655/ </ref>

== Další využití konektivismu ==
Konektivismus je spojen zejména s oblastí běžného vzdělávání. Je možné ho ale spojovat také s dalšími oblastmi:

* Management a leadership. - Management a řízení zdrojů vyžaduje řadu znalostí k dosažení požadovaných výsledků. Zde je důležité si uvědomit, že znalosti pouze jednoho člověka nemohou nikdy dosahovat takových úspěchů jako ucelený pohled získaný právě vzájemným „propojením“ prostřednictvím sítě. Konzultování odlišných nápadů je důležité pro kompletní prozkoumání všech možností, které jsou v řízení a rozhodování nabízeny. Propojení je důležité také v oblasti inovací, protože i malý, zdánlivě okrajový prvek, se může stát revolučním nápadem. Důležitými faktory jsou také rychlost a znalosti ekonomiky.
* Média, zprávy, informace. - V této oblasti je propojování velmi aktuálním tématem. Tradiční média se musejí vyrovnávat těm novým, volně dostupným, které umožňují obousměrný tok informací v reálném čase.
* Osobní znalostní management ve vztahu k organizačnímu znalostnímu managementu.
* Design vzdělávacího prostředí. <ref> SIEMENS, George. Connectivism: A learning theory for the digital age. ELearnSpace [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.elearnspace.org/Articles/connectivism.htm </ref>

== Reference ==
<references />

Konektivismus

2013-05-20T12:03:23Z

EB:

Konektivismus

2013-05-20T12:03:01Z

EB:

Neurotransmiter

2013-05-19T17:08:10Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' mozek, komunikace neuronů, přenos signálu

'''Synonyma:''' neuromediátor, neuropřenašeč, nervový přenašeč

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - neuropsychologie, neurofyziologie, neurochemie, neuron </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

== Vymezení pojmu ==
'''Neurotransmiter''' (též neuromediátor nebo nervový přenašeč) je chemická látka uvolňovaná z nervového zakončení na [[synapse|synapsi]] [[neuron|neuronu]]. Slouží k přenosu impulsu přes synaptickou štěrbinu a k šíření podráždění nebo vyvolání určitě reakce, jako je například stah svalu. <ref> Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3 </ref>

Aby mohla být chemická látka neurotransmiterem, musí splňovat tato kritéria:
* být syntetizována neuronem,
* být v neuronu v dostatečném množství pro přenos,
* je-li v odpovídajícím množství podána exogenně, má stejný účinek jako endogenně syntetizovaný přenašeč,
* k jejímu odstranění ze synaptické štěrbiny je vytvořen specifický mechanismus. <ref name="Kine"> DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1648-0. S. 27. </ref>

== Funkce neurotransmiterů ==
Neurotransmitery slouží jako přenašeče signálu mezi [[neuron|neurony]]. Přenos signálu nastane, jakmile axonální zakončení jednoho neuronu uvolní do synaptické štěrbiny jeden nebo více druhů přenašečů, které slouží jako přenašeče [[informace]] přes synaptickou štěrbinu na dendrity následného neuronu.

Komunikace neuronů mezi sebou pomocí neurotransmiterů probíhá zjednodušeně následujícím způsobem:
„[[Neuron]] A“ uvolní ze svých axonálních zakončení nervový přenašeč, který projde synaptickou štěrbinou a dosáhne dendritu nebo somatu dalšího neuronu, „neuronu B“. Dendrity neuronu B jsou nervovým přenašečem stimulovány do okamžiku v němž neuron B dosáhne svého excitačního prahu, kdy začne jeho axonem putovat akční potenciál. Jakmile akční potenciál neuronu B dosáhne jeho axonálního zakončení, uvolní neuron B svůj nervový přenašeč do synaptické štěrbiny dalšího neuronu. <ref name="Kog"> STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-376-5. S. 52-55. </ref>

== Rozdělení ==
V současnosti je známo více než 50 druhů neurotransmiterů. Lze je rozdělit do těchto tří skupin chemických látek:
* '''[[Monoaminy|Monoaminové]] neurotransmitery''' – jsou enzymaticky syntetizovány nervovým systémem z příslušných aminokyselin v potravě.
* '''[[Aminokyseliny|Aminokyselinové]] neurotransmitery''' – získávané přímo, bez syntézy, z aminokyselin, jež jsou součástí potravy.
* '''[[Neuropeptidy]]''' - jsou peptidové řetězce. <ref name="Kog"/>

Z funkčního hlediska, tj podle působení neurotransmiterů na synaptický přenos lze rozlišit:
* '''excitační přenašeče''' a
* '''inhibiční přenašeče'''. <ref name="Kine"/>

Některé typy neurotransmiterů však mohou mít obojí efekt - podle situace na cílové struktuře.

== Nejznámější neurotransmitery ==
K nejznámějším neurotransmiterům patří:

'''Dopamin''' – hraje úlohu především v kontrole pohybů, motivaci, a libosti. Má vliv na kognitivní funkce jako je pozornost a učení a jeho nedostatek vede ke snížení koncentrace a Parkinsonově nemoci. Nadbytek dopaminu má naopak za následek schizofrenii.

'''Adrenalin a noradrenalin''' – ovlivňuje impulzivitu, pozornost a bdělost. Má velký vliv na lidské nálady. Řadí se mezi stresové hormony a působí na sympatický nervový systém.

'''Serotin''' – hraje úlohu především v regulaci emotivity, úzkosti a impulzivity. Ovlivňuje spánek, snění a proměny nálady. Jeho nedostatek má za následek depresi.

'''GABA (kyselina gamaaminomáselná)''' – ovlivňuje především učení a paměť. Jedná se o hlavní inhibiční neurotransmiter.

'''Glutamát''' – ovlivňuje především kognitivní funkce, učení a paměť. Nedostatek glutamátu vede k řadě negativních příznaků. Jedná se o hlavní excitační neurotransmiter. <ref> PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1460-4. S. 300. </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3

DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 978-80-247-1648-0.

STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 632 s. ISBN 80-7178-376-5.

PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 416 s. ISBN 80-247-1460-4.

Neurotransmiter

2013-05-19T16:08:21Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' mozek, komunikace neuronů, přenos signálu

'''Synonyma:''' neuromediátor, neuropřenašeč, nervový přenašeč

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - neuropsychologie, neurofyziologie, neurochemie, neuron </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

== Vymezení pojmu ==
'''Neurotransmiter''' (též neuromediátor nebo nervový přenašeč) je chemická látka uvolňovaná z nervového zakončení na [[synapse|synapsi]] [[neuron|neuronu]]. Slouží k přenosu impulsu přes synaptickou štěrbinu a k šíření podráždění nebo vyvolání určitě reakce, jako je například stah svalu. <ref> Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3 </ref>

Aby mohla být chemická látka neurotransmiterem, musí splňovat tato kritéria:
* být syntetizována neuronem,
* být v neuronu v dostatečném množství pro přenos,
* je-li v odpovídajícím množství podána exogenně, má stejný účinek jako endogenně syntetizovaný přenašeč,
* k jejímu odstranění ze synaptické štěrbiny je vytvořen specifický mechanismus. <ref name="Kine"> DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1648-0. S. 27. </ref>

== Funkce neurotransmiterů ==
Neurotransmitery slouží jako přenašeče signálu mezi [[neuron|neurony]]. Přenos signálu nastane, jakmile axonální zakončení jednoho neuronu uvolní do synaptické štěrbiny jeden nebo více druhů přenašečů, které slouží jako přenašeče [[informace]] přes synaptickou štěrbinu na dendrity následného neuronu.

Komunikace neuronů mezi sebou pomocí neurotransmiterů probíhá zjednodušeně následujícím způsobem:
„[[Neuron]] A“ uvolní ze svých axonálních zakončení nervový přenašeč, který projde synaptickou štěrbinou a dosáhne dendritu nebo somatu dalšího neuronu, „neuronu B“. Dendrity neuronu B jsou nervovým přenašečem stimulovány do okamžiku v němž neuron B dosáhne svého excitačního prahu, kdy začne jeho axonem putovat akční potenciál. Jakmile akční potenciál neuronu B dosáhne jeho axonální zakončení, uvolní neuron B svůj nervový přenašeč do synaptické štěrbiny dalšího neuronu. <ref name="Kog"> STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-376-5. S. 52-55. </ref>

== Rozdělení ==
V současnosti je známo více než 50 druhů neurotransmiterů. Lze je rozdělit do těchto tří skupin chemických látek:
* '''[[Monoaminy|Monoaminové]] neurotransmitery''' – jsou enzymaticky syntetizovány nervovým systémem z příslušných aminokyselin v potravě.
* '''[[Aminokyseliny|Aminokyselinové]] neurotransmitery''' – získávané přímo, bez syntézy, z aminokyselin, jež jsou také součástí potravy.
* '''[[Neuropeptidy]]''' - jsou peptidové řetězce. <ref name="Kog"/>

Z funkčního hlediska, tj podle působení neurotransmiterů na synaptický přenos lze rozlišit:
* '''excitační přenašeče''' a
* '''inhibiční přenašeče'''. <ref name="Kine"/>

Některé typy neurotransmiterů však mohou mít obojí efekt - podle situace na cílové struktuře.

== Nejznámější neurotransmitery ==
K nejznámějším neurotransmiterům patří:

'''Dopamin''' – hraje úlohu především v kontrole pohybů, motivaci, a libosti. Má vliv na kognitivní funkce jako je pozornost a učení a jeho nedostatek vede ke snížení koncentrace a Parkinsonově nemoci. Nadbytek dopaminu má naopak za následek schizofrenii.

'''Adrenalin a noradrenalin''' – ovlivňuje impulzivitu, pozornost a bdělost. Má velký vliv na lidské nálady. Řadí se mezi stresové hormony a působí na sympatický nervový systém.

'''Serotin''' – hraje úlohu především v regulaci emotivity, úzkosti a impulzivity. Ovlivňuje spánek, snění a proměny nálady. Jeho nedostatek má za následek depresi.

'''GABA (kyselina gamaaminomáselná)''' – ovlivňuje především učení a paměť. Jedná se o hlavní inhibiční neurotransmiter.

'''Glutamát''' – ovlivňuje především kognitivní funkce, učení a paměť. Nedostatek glutamátu vede k řadě negativních příznaků. Jedná se o hlavní excitační neurotransmiter. <ref> PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1460-4. S. 300. </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3

DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 978-80-247-1648-0.

STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 632 s. ISBN 80-7178-376-5.

PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 416 s. ISBN 80-247-1460-4.

Neurotransmiter

2013-05-19T15:46:13Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' mozek, komunikace neuronů, přenos signálu

'''Synonyma:''' neuromediátor, neuropřenašeč, nervový přenašeč

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - neuropsychologie, neurofyziologie, neurochemie, neuron </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

== Vymezení pojmu ==
'''Neurotransmiter''' (též neuromediátor nebo nervový přenašeč) je chemická látka uvolňovaná z nervového zakončení na synapsi neuronu. Slouží k přenosu impulsu přes synaptickou štěrbinu a k šíření podráždění nebo vyvolání určitě reakce, jako je například stah svalu. <ref> Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3 </ref>

Aby mohla být chemická látka neurotransmiterem, musí splňovat tato kritéria:
* být syntetizována neuronem,
* být v neuronu v dostatečném množství pro přenos,
* je-li v odpovídajícím množství podána exogenně, má stejný účinek jako endogenně syntetizovaný přenašeč,
* k jejímu odstranění ze synaptické štěrbiny je vytvořen specifický mechanismus. <ref name="Kine"> DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1648-0. S. 27. </ref>

== Funkce neurotransmiterů ==
Neurotransmitery slouží jako přenašeče signálu mezi neurony. Přenos signálu nastane, jakmile axonální zakončení jednoho neuronu uvolní do synaptické štěrbiny jeden nebo více druhů přenašečů, které slouží jako přenašeče informace přes synaptickou štěrbinu na dendrity následného neuronu.

Komunikace neuronů mezi sebou pomocí neurotransmiterů probíhá zjednodušeně následujícím způsobem:
„Neuron A“ uvolní ze svých axonálních zakončení nervový přenašeč, který projde synaptickou štěrbinou a dosáhne dendritu nebo somatu dalšího neuronu, „neuronu B“. Dendrity neuronu B jsou nervovým přenašečem stimulovány do okamžiku v němž neuron B dosáhne svého excitačního prahu, kdy začne jeho axonem putovat akční potenciál. Jakmile akční potenciál neuronu B dosáhne jeho axonální zakončení, uvolní neuron B svůj nervový přenašeč do synaptické štěrbiny dalšího neuronu. <ref name="Kog"> STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-376-5. S. 52-55. </ref>

== Rozdělení ==
V současnosti je známo více než 50 druhů neurotransmiterů. Lze je rozdělit do těchto tří skupin chemických látek:
* '''Monoaminové neurotransmitery''' – jsou enzymaticky syntetizovány nervovým systémem z příslušných aminokyselin v potravě.
* '''Aminokyselinové neurotransmitery''' – získávané přímo, bez syntézy, z aminokyselin, jež jsou také součástí potravy.
* '''Neuropeptidy''' - jsou peptidové řetězce. <ref name="Kog"/>

Z funkčního hlediska, tj podle působení neurotransmiterů na synaptický přenos lze rozlišit:
* '''excitační přenašeče''' a
* '''inhibiční přenašeče'''. <ref name="Kine"/>

Některé typy neurotransmiterů však mohou mít obojí efekt - podle situace na cílové struktuře.

== Nejznámější neurotransmitery ==
K nejznámějším neurotransmiterům patří:

'''Dopamin''' – hraje úlohu především v kontrole pohybů, motivaci, a libosti. Má vliv na kognitivní funkce jako je pozornost a učení a jeho nedostatek vede ke snížení koncentrace a Parkinsonově nemoci. Nadbytek dopaminu má naopak za následek schizofrenii.

'''Adrenalin a noradrenalin''' – ovlivňuje impulzivitu, pozornost a bdělost. Má velký vliv na lidské nálady. Řadí se mezi stresové hormony a působí na sympatický nervový systém.

'''Serotin''' – hraje úlohu především v regulaci emotivity, úzkosti a impulzivity. Ovlivňuje spánek, snění a proměny nálady. Jeho nedostatek má za následek depresi.

'''GABA (kyselina gamaaminomáselná)''' – ovlivňuje především učení a paměť. Jedná se o hlavní inhibiční neurotransmiter.

'''Glutamát''' – ovlivňuje především kognitivní funkce, učení a paměť. Nedostatek glutamátu vede k řadě negativních příznaků. Jedná se o hlavní excitační neurotransmiter. <ref> PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1460-4. S. 300. </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
Neurotransmiter. In: ''Velký lékařský slovník On-Line'' [online]. © 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/neurotransmiter-3

DYLEVSKÝ, Ivan. ''Speciální kineziologie.'' 1. vydání. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 978-80-247-1648-0.

STERNBERG, Robert J. ''Kognitivní psychologie.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 632 s. ISBN 80-7178-376-5.

PREISS, Marek a Hana KUČEROVÁ. ''Neuropsychologie v psychiatrii.'' Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 416 s. ISBN 80-247-1460-4.

Neurotransmiter

2013-05-19T10:52:48Z

EB: Založena nová stránka: '''Autor:''' Ester Březinová '''Klíčová slova:''' '''Synonyma:''' neuromediátor, nervový přenašeč '''Související pojmy:''' <blockquote> ''nadřazené'' -...

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:'''

'''Synonyma:''' neuromediátor, nervový přenašeč

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - -- </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

Konektivismus

2013-05-18T12:02:59Z

EB:

Konektivismus

2013-05-18T11:55:12Z

EB:

== Definice ==
Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes.
Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje."

== Základní principy ==
Základní principy konektivismu:
# Učení je proces, během něhož dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě (sdílení přístupu k informačním zdrojům, znalostem).
# Poznávání je založeno na množství různorodých zkušeností (spojení různých kultur, použití odlišných technologií).
# Schopnost poznávat je vždy mnohem důležitější než momentální skutečné znalosti.
# Navazování a údržba spojení je podmínkou soustavného poznávání (budování komunity).
# Klíčovou kompetencí je schopnost rozeznat souvislosti mezi různými obory, koncepty či ideami.
# Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda).
# I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací).
# Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).

"Konektivismus chápe učení jako proces propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě." Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje.
"Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií."

Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.

Prosazování pojmu "konektivismus" vznikl v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání, ale také do dalších oblastí života. "Staví na sdílení vědění, informačních zdrojích a propojování lidí. Je založen na myšlence, že každý z nás je v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi.Výukový proces je chápán v kontextu existující sítě."

Konektivismus

2013-05-18T11:51:39Z

EB:

Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes.
Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje."

Základní principy konektivismu:
# Učení je proces, během něhož dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě (sdílení přístupu k informačním zdrojům, znalostem).
# Poznávání je založeno na množství různorodých zkušeností (spojení různých kultur, použití odlišných technologií).
# Schopnost poznávat je vždy mnohem důležitější než momentální skutečné znalosti.
# Navazování a údržba spojení je podmínkou soustavného poznávání (budování komunity).
# Klíčovou kompetencí je schopnost rozeznat souvislosti mezi různými obory, koncepty či ideami.
# Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda).
# I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací).
# Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).

"Konektivismus chápe učení jako proces propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě." Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje.
"Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií."

Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.

Prosazování pojmu "konektivismus" vznikl v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání, ale také do dalších oblastí života. "Staví na sdílení vědění, informačních zdrojích a propojování lidí. Je založen na myšlence, že každý z nás je v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi.Výukový proces je chápán v kontextu existující sítě."

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2013-03-01T19:46:02Z

EB:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Organizační pokyny==
===Postup při tvorbě hesla===
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.

===Požadavky na hesla===
* Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

=== Časté chyby ===
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)
* Větší množství hrubek

=== Blok expertů - Vzor ===
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - jaro 2013==
===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===
* [[analýza chování]]
* [[datový korpus]]
* [[dialogový systém]]
* [[diskrétní model]]
* [[foném]] - Michal Kaláb
* [[formální systém]]
* [[grafém]]
* [[Hilbertův program]]
* [[informační šum]]
* [[informatika]]
* [[interdisciplinarita]]
* [[kognitivní věda]] - Jan Strach
* [[logika]] - Michaela Kočová
* [[Mealyho automat]]
* [[neuron]] Jakub Fryš
* [[neurotransmiter]] - Ester Březinová
* [[operační systém]]
* [[počítačová simulace]]
* [[počítačová věda]]
* [[pravděpodobnostní model]]
* [[primární emoce]]
* [[Russelův paradox]]
* [[sekundární emoce]]
* [[skrytý Markovův model]]
* [[synapse]]
* [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
* [[taxonomie]]
* [[teorie her]]
* [[teorie informace]]
* [[věta o neúplnosti]]
* [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč

===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===
* [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák

===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===
===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Orální historie

2012-12-13T09:19:08Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' orální historie, výzkumná metoda, vyprávění, rozhovory, narátor

'''Synonyma:''' --

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - historie, výzkumná metoda </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Orální historie''' je výzkumná metoda, která svými postupy získává v humanitních a společenskovědních oborech nové informace a poznatky na základě ústního sdělení osob, které byly účastníky či svědky určité události nebo procesu. Je to součást kvalitativního výzkumu, která se uplatňuje zejména tam, kde jsou jiné prameny nedostupné. Proto má také specifický význam pro výzkum společností ovládaných totalitními režimy, kde neexistuje pluralita pramenů a byly zaznamenávány jen takové události, které byly tehdy považovány za významné. <ref> Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie </ref>

== Historie ==
Metoda orální historie se využívá již řadu desetiletí a její rozvoj závisel nejen na vynálezech nových technologií, ale také na společenské situaci. Za kolébku orální historie jsou považovány Spojené státy americké, kde byly provedeny první výzkumy prováděné touto metodou. Takto byly získávána svědectví z časů tzv. velké hospodářské krize ze 30. let, brzy se však škála rozšířila na rozhovory se účastníky druhé světové války, přeživší holocaustu nebo vězni nacistických koncentračních táborů. V 60. až 80. letech 20. století pronikly do popředí zájmu reprezentanti určitých specifických společenských skupin jak z hlediska sociologického, tak i historického, a metoda orální historie se v těchto letech začala rychle rozvíjet a dostala se i do Evropy.

'''Předpoklady pro rozvoj metody orální historie:'''
* zájem o bezprostřední minulost, jejíž svědkové a účastníci doposud žijí,
* relativizace výsadního postavení písemného pramene jakožto jediného zdroje poznání minulosti,
* zájem o ústní, spontánní, z osobních prožitků vycházející sdělení současníků určité události, zachycená formou rozhovorů s nimi či jejich vyprávění,
* vypracování určitých teoretických přístupů a cest, tedy konkrétní metodiky, umožňující rozhovory a vyprávění připravit, získat příslušné narátory (vypravěče), rozhovory realizovat a zpracovávat,
* technické předpoklady pro získání nahrávky, transkripci a uchování záznamů vyprávění a rozhovorů,
* společenská potřeba takového přístupu k minulosti, který využívá metodu orální historie. <ref name="vanek"> VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3. </ref>

== Metodologie ==
'''Příprava rozhovoru''' <br />
Při přípravě je kladen důraz na tazatele, který by se měl orientovat v historii sledovaného období a měl by znát základní práce využívající metodu orální historie. Tazatel si na základě svých poznatků vytipuje osoby, s nimiž hodlá rozhovor vést a následně je kontaktuje. Pokud oslovený (narátor) souhlasí, je před prvním rozhovorem seznámen s projektem i konkrétními otázkami, které budou pokládány. Součástí přípravy je také příprava techniky.

'''Vedení rozhovoru''' <br />
Při prvním rozhovoru tazatel uvede název projektu, jméno narátora i své, místo a datum konání a účel pro který se rozhovor realizuje. Tazatel nechává při prvním rozhovoru co nejvíce prostoru narátorovi a pokládá otevřené otázky. Co nejdříve po vedení rozhovoru by si měl tazatel celý rozhovor přehrát a bezprostředně sepsat záznam o rozhovoru. Druhý rozhovor již více konkretizuje témata a doplňuje nebo rozšiřuje dosavadní sdělení. Po rozhovorech a vyhotovení záznamu o každém z nich následuje přepis rozhovoru, který provádí buď sám tazatel nebo písařka, smluvní formou spojená s projektem.

'''Analýza a interpretace rozhovoru''' <br />
Bez analýzy a interpretace by záznam a přepis rozhovoru zůstaly pouze uloženým archivním materiálem a proto jsou podstatnou částí metody orální historie. Badatel by měl mít ujasněno, ve které fázi projektu s analýzou a interpretací začít, kdo by je měl provádět a k jakým konkrétním cílům v projektu tyto postupy vedou nebo alespoň přispívají. <ref name="vanek"></ref>

== Orální historie v ČR ==
V Československu se orální historie začala naplno rozvíjet až po Sametové revoluci, ale již v 60. letech se objevila „práce s pamětníkem“, tedy postupy orální historii velmi blízké.<ref name="vanek"></ref>

V České Republice vzniklo 1. ledna 2000 jako jedno z oddělení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Centrum Orální historie. Největší důraz je zde kladen na základní výzkum nedávné minulosti vedený v rámci nejrůznějších projektů za pomoci orální historie, zaměřuje se ale i na vzdělávací činnost, archivaci a spravování sbírek rozhovorů a také na poskytování teoreticko-metodologických konzultací a servisních služeb. <ref> O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas </ref>

O sedm let později, tedy v roce 2007, bylo založeno občanské sdružení Česká asociace orální historie za účelem podpory a prezentace vědeckých výzkumů a projektů vedených metodou orální historie. <ref> O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie

VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3.

O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas

O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home

Orální historie

2012-12-13T00:45:26Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' orální historie, výzkumná metoda, vyprávění, rozhovory, narátor

'''Synonyma:''' --

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - historie, výzkumná metoda </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Orální historie''' je výzkumná metoda, která svými postupy získává v humanitních a společenskovědních oborech nové informace a poznatky na základě ústního sdělení osob, které byly účastníky či svědky určité události nebo procesu. Je to součást kvalitativního výzkumu, která se uplatňuje zejména tam, kde jsou jiné prameny nedostupné. Proto má také specifický význam pro výzkum společností ovládaných totalitními režimy, kde neexistuje pluralita pramenů a byly zaznamenávány jen takové události, které byly tehdy považovány za významné. <ref> Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie </ref>

== Historie ==
Metoda orální historie se využívá již řadu desetiletí a její rozvoj závisel nejen na vynálezech nových technologií, ale také na společenské situaci. Za kolébku orální historie jsou považovány Spojené státy americké, kde byly provedeny první výzkumy prováděné touto metodou. Takto byly získávána svědectví z časů tzv. velké hospodářské krize ze 30. let, brzy se však škála rozšířila na rozhovory se účastníky druhé světové války, přeživší holocaustu nebo vězni nacistických koncentračních táborů. V 60. až 80. letech 20. století pronikly do popředí zájmu reprezentanti určitých specifických společenských skupin jak z hlediska sociologického, tak i historického, a metoda orální historie se v těchto letech začala rychle rozvíjet a dostala se i do Evropy.

'''Předpoklady pro rozvoj metody orální historie:'''
* zájem o bezprostřední minulost, jejíž svědkové a účastníci doposud žijí,
* relativizace výsadního postavení písemného pramene jakožto jediného zdroje poznání minulosti,
* zájem o ústní, spontánní, z osobních prožitků vycházející sdělení současníků určité události, zachycená formou rozhovorů s nimi či jejich vyprávění,
* vypracování určitých teoretických přístupů a cest, tedy konkrétní metodiky, umožňující rozhovory a vyprávění připravit, získat příslušné narátory (vypravěče), rozhovory realizovat a zpracovávat,
* technické předpoklady pro získání nahrávky, transkripci a uchování záznamů vyprávění a rozhovorů,
* společenská potřeba takového přístupu k minulosti, který využívá metodu orální historie. <ref name="vanek"> VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3. </ref>

== Metodologie ==
'''Příprava rozhovoru'''
Při přípravě je kladen důraz na tazatele, který by se měl orientovat v historii sledovaného období a měl by znát základní práce využívající metodu orální historie. Tazatel si na základě svých poznatků vytipuje osoby, s nimiž hodlá rozhovor vést a následně je kontaktuje. Pokud oslovený (narátor) souhlasí, je před prvním rozhovorem seznámen s projektem i konkrétními otázkami, které budou pokládány. Součástí přípravy je také příprava techniky.

'''Vedení rozhovoru'''
Při prvním rozhovoru tazatel uvede název projektu, jméno narátora i své, místo a datum konání a účel pro který se rozhovor realizuje. Tazatel nechává při prvním rozhovoru co nejvíce prostoru narátorovi a pokládá otevřené otázky. Co nejdříve po vedení rozhovoru by si měl tazatel celý rozhovor přehrát a bezprostředně sepsat záznam o rozhovoru. Druhý rozhovor již více konkretizuje témata a doplňuje nebo rozšiřuje dosavadní sdělení. Po rozhovorech a vyhotovení záznamu o každém z nich následuje přepis rozhovoru, který provádí buď sám tazatel nebo písařka, smluvní formou spojená s projektem.

'''Analýza a interpretace rozhovoru'''
Bez analýzy a interpretace by záznam a přepis rozhovoru zůstaly pouze uloženým archivním materiálem a proto jsou podstatnou částí metody orální historie. Badatel by měl mít ujasněno, ve které fázi projektu s analýzou a interpretací začít, kdo by je měl provádět a k jakým konkrétním cílům v projektu tyto postupy vedou nebo alespoň přispívají. <ref name="vanek"></ref>

== Orální historie v ČR ==
V Československu se orální historie začala naplno rozvíjet až po Sametové revoluci, ale již v 60. letech se objevila „práce s pamětníkem“, tedy postupy orální historii velmi blízké.<ref name="vanek"></ref>

V České Republice vzniklo 1. ledna 2000 jako jedno z oddělení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Centrum Orální historie. Největší důraz je zde kladen na základní výzkum nedávné minulosti vedený v rámci nejrůznějších projektů za pomoci orální historie, zaměřuje se ale i na vzdělávací činnost, archivaci a spravování sbírek rozhovorů a také na poskytování teoreticko-metodologických konzultací a servisních služeb. <ref> O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas </ref>

O sedm let později, tedy v roce 2007, bylo založeno občanské sdružení Česká asociace orální historie za účelem podpory a prezentace vědeckých výzkumů a projektů vedených metodou orální historie. <ref> O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie

VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3.

O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas

O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home

Orální historie

2012-12-13T00:44:39Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' orální historie, výzkumná metoda, vyprávění, rozhovory, narátor

'''Synonyma:''' --

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - historie, výzkumná metoda </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - -- </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Orální historie''' je výzkumná metoda, která svými postupy získává v humanitních a společenskovědních oborech nové informace a poznatky na základě ústního sdělení osob, které byly účastníky či svědky určité události nebo procesu. Je to součást kvalitativního výzkumu, která se uplatňuje zejména tam, kde jsou jiné prameny nedostupné. Proto má také specifický význam pro výzkum společností ovládaných totalitními režimy, kde neexistuje pluralita pramenů a byly zaznamenávány jen takové události, které byly tehdy považovány za významné. <ref> Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie </ref>

== Historie ==
Metoda orální historie se využívá již řadu desetiletí a její rozvoj závisel nejen na vynálezech nových technologií, ale také na společenské situaci. Za kolébku orální historie jsou považovány Spojené státy americké, kde byly provedeny první výzkumy prováděné touto metodou. Takto byly získávána svědectví z časů tzv. velké hospodářské krize ze 30. let, brzy se však škála rozšířila na rozhovory se účastníky druhé světové války, přeživší holocaustu nebo vězni nacistických koncentračních táborů. V 60. až 80. letech 20. století pronikly do popředí zájmu reprezentanti určitých specifických společenských skupin jak z hlediska sociologického, tak i historického, a metoda orální historie se v těchto letech začala rychle rozvíjet a dostala se i do Evropy.

'''Předpoklady pro rozvoj metody orální historie:'''
* zájem o bezprostřední minulost, jejíž svědkové a účastníci doposud žijí,
* relativizace výsadního postavení písemného pramene jakožto jediného zdroje poznání minulosti,
* zájem o ústní, spontánní, z osobních prožitků vycházející sdělení současníků určité události, zachycená formou rozhovorů s nimi či jejich vyprávění,
* vypracování určitých teoretických přístupů a cest, tedy konkrétní metodiky, umožňující rozhovory a vyprávění připravit, získat příslušné narátory, rozhovory realizovat a zpracovávat,
* technické předpoklady pro získání nahrávky, transkripci a uchování záznamů vyprávění a rozhovorů,
* společenská potřeba takového přístupu k minulosti, který využívá metodu orální historie. <ref name="vanek"> VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3. </ref>

== Metodologie ==
'''Příprava rozhovoru'''
Při přípravě je kladen důraz na tazatele, který by se měl orientovat v historii sledovaného období a měl by znát základní práce využívající metodu orální historie. Tazatel si na základě svých poznatků vytipuje osoby, s nimiž hodlá rozhovor vést a následně je kontaktuje. Pokud oslovený (narátor) souhlasí, je před prvním rozhovorem seznámen s projektem i konkrétními otázkami, které budou pokládány. Součástí přípravy je také příprava techniky.

'''Vedení rozhovoru'''
Při prvním rozhovoru tazatel uvede název projektu, jméno narátora i své, místo a datum konání a účel pro který se rozhovor realizuje. Tazatel nechává při prvním rozhovoru co nejvíce prostoru narátorovi a pokládá otevřené otázky. Co nejdříve po vedení rozhovoru by si měl tazatel celý rozhovor přehrát a bezprostředně sepsat záznam o rozhovoru. Druhý rozhovor již více konkretizuje témata a doplňuje nebo rozšiřuje dosavadní sdělení. Po rozhovorech a vyhotovení záznamu o každém z nich následuje přepis rozhovoru, který provádí buď sám tazatel nebo písařka, smluvní formou spojená s projektem.

'''Analýza a interpretace rozhovoru'''
Bez analýzy a interpretace by záznam a přepis rozhovoru zůstaly pouze uloženým archivním materiálem a proto jsou podstatnou částí metody orální historie. Badatel by měl mít ujasněno, ve které fázi projektu s analýzou a interpretací začít, kdo by je měl provádět a k jakým konkrétním cílům v projektu tyto postupy vedou nebo alespoň přispívají. <ref name="vanek"></ref>

== Orální historie v ČR ==
V Československu se orální historie začala naplno rozvíjet až po Sametové revoluci, ale již v 60. letech se objevila „práce s pamětníkem“, tedy postupy orální historii velmi blízké.<ref name="vanek"></ref>

V České Republice vzniklo 1. ledna 2000 jako jedno z oddělení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Centrum Orální historie. Největší důraz je zde kladen na základní výzkum nedávné minulosti vedený v rámci nejrůznějších projektů za pomoci orální historie, zaměřuje se ale i na vzdělávací činnost, archivaci a spravování sbírek rozhovorů a také na poskytování teoreticko-metodologických konzultací a servisních služeb. <ref> O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas </ref>

O sedm let později, tedy v roce 2007, bylo založeno občanské sdružení Česká asociace orální historie za účelem podpory a prezentace vědeckých výzkumů a projektů vedených metodou orální historie. <ref> O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie

VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3.

O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas

O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home

Orální historie

2012-12-13T00:40:40Z

EB: Založena nová stránka: '''Autor:''' Ester Březinová '''Klíčová slova:''' orální historie, kvalitativní metoda, vyprávění, narátor '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' <blo...

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' orální historie, kvalitativní metoda, vyprávění, narátor

'''Synonyma:'''

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - historie </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Orální historie''' je výzkumná metoda, která svými postupy získává v humanitních a společenskovědních oborech nové informace a poznatky na základě ústního sdělení osob, které byly účastníky či svědky určité události nebo procesu. Je to součást kvalitativního výzkumu, která se uplatňuje zejména tam, kde jsou jiné prameny nedostupné. Proto má také specifický význam pro výzkum společností ovládaných totalitními režimy, kde neexistuje pluralita pramenů a byly zaznamenávány jen takové události, které byly tehdy považovány za významné. <ref> Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie </ref>

== Historie ==
Metoda orální historie se využívá již řadu desetiletí a její rozvoj závisel nejen na vynálezech nových technologií, ale také na společenské situaci. Za kolébku orální historie jsou považovány Spojené státy americké, kde byly provedeny první výzkumy prováděné touto metodou. Takto byly získávána svědectví z časů tzv. velké hospodářské krize ze 30. let, brzy se však škála rozšířila na rozhovory se účastníky druhé světové války, přeživší holocaustu nebo vězni nacistických koncentračních táborů. V 60. až 80. letech 20. století pronikly do popředí zájmu reprezentanti určitých specifických společenských skupin jak z hlediska sociologického, tak i historického, a metoda orální historie se v těchto letech začala rychle rozvíjet a dostala se i do Evropy.

'''Předpoklady pro rozvoj metody orální historie:'''
* zájem o bezprostřední minulost, jejíž svědkové a účastníci doposud žijí,
* relativizace výsadního postavení písemného pramene jakožto jediného zdroje poznání minulosti,
* zájem o ústní, spontánní, z osobních prožitků vycházející sdělení současníků určité události, zachycená formou rozhovorů s nimi či jejich vyprávění,
* vypracování určitých teoretických přístupů a cest, tedy konkrétní metodiky, umožňující rozhovory a vyprávění připravit, získat příslušné narátory, rozhovory realizovat a zpracovávat,
* technické předpoklady pro získání nahrávky, transkripci a uchování záznamů vyprávění a rozhovorů,
* společenská potřeba takového přístupu k minulosti, který využívá metodu orální historie. <ref name="vanek"> VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3. </ref>

== Metodologie ==
'''Příprava rozhovoru'''
Při přípravě je kladen důraz na tazatele, který by se měl orientovat v historii sledovaného období a měl by znát základní práce využívající metodu orální historie. Tazatel si na základě svých poznatků vytipuje osoby, s nimiž hodlá rozhovor vést a následně je kontaktuje. Pokud oslovený (narátor) souhlasí, je před prvním rozhovorem seznámen s projektem i konkrétními otázkami, které budou pokládány. Součástí přípravy je také příprava techniky.

'''Vedení rozhovoru'''
Při prvním rozhovoru tazatel uvede název projektu, jméno narátora i své, místo a datum konání a účel pro který se rozhovor realizuje. Tazatel nechává při prvním rozhovoru co nejvíce prostoru narátorovi a pokládá otevřené otázky. Co nejdříve po vedení rozhovoru by si měl tazatel celý rozhovor přehrát a bezprostředně sepsat záznam o rozhovoru. Druhý rozhovor již více konkretizuje témata a doplňuje nebo rozšiřuje dosavadní sdělení. Po rozhovorech a vyhotovení záznamu o každém z nich následuje přepis rozhovoru, který provádí buď sám tazatel nebo písařka, smluvní formou spojená s projektem.

'''Analýza a interpretace rozhovoru'''
Bez analýzy a interpretace by záznam a přepis rozhovoru zůstaly pouze uloženým archivním materiálem a proto jsou podstatnou částí metody orální historie. Badatel by měl mít ujasněno, ve které fázi projektu s analýzou a interpretací začít, kdo by je měl provádět a k jakým konkrétním cílům v projektu tyto postupy vedou nebo alespoň přispívají. <ref name="vanek"></ref>

== Orální historie v ČR ==
V Československu se orální historie začala naplno rozvíjet až po Sametové revoluci, ale již v 60. letech se objevila „práce s pamětníkem“, tedy postupy orální historii velmi blízké.<ref name="vanek"></ref>

V České Republice vzniklo 1. ledna 2000 jako jedno z oddělení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Centrum Orální historie. Největší důraz je zde kladen na základní výzkum nedávné minulosti vedený v rámci nejrůznějších projektů za pomoci orální historie, zaměřuje se ale i na vzdělávací činnost, archivaci a spravování sbírek rozhovorů a také na poskytování teoreticko-metodologických konzultací a servisních služeb. <ref> O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas </ref>

O sedm let později, tedy v roce 2007, bylo založeno občanské sdružení Česká asociace orální historie za účelem podpory a prezentace vědeckých výzkumů a projektů vedených metodou orální historie. <ref> O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home </ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
Orální historie. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-historie

VANĚK, Antonín et al. ''Orální historie: Metodické a "technické" postupy''. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 78 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 80-244-0718-3.

O nás. ''Centrum orální historie ÚSD AV ČR'' [online]. Praha: Centrum orální historie ÚSD AV ČR, © 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.coh.usd.cas.cz/cs/o-nas

O nás. ''Česká asociace orální historie'' [online]. Praha: Česká asociace orální historie, 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/czechoralhistoryassociation/home

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-11-30T22:16:58Z

EB:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Bankovnípoplatky.com]]
*[[Certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[Data]]
*[[Digitální trezor]]
*[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová
*[[E-mailová notifikace]]
*[[Hub]] (pracovní prostor)
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
*[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní platba]]
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)
*[[Patria.cz]]
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Server]]
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[Správa financí]] - Marie Lemonová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]]
*[[Vyhláška]]
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)

===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===
* [[ECLA]] (The European Classification System)
* [[Espacenet]]
* [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
* [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
* [[objev]] - Alena Brožová
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá
* [[patentový spis]] - Jana Vebrová
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
* [[předmět průmyslových práv]]
* [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák
* [[rešerše]] - zpracováno dříve
* [[Smlouva o patentové spolupráci]]
* [[U.S. Patent Classification System]]
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová
* [[vědecká teorie]]
* [[Vídeňská dohoda]]

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[heslo]]
* [[MediaWiki]]
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[Studenti píší Wikipedii]]
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová
* [[Wikidata]]
* [[Wikidruh]]
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]]
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[Wikimedian]]
* [[Wikinomie]]
* [[Wikipedista]]
* [[Wikipe-tan]]
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká
* [[Wikitravel]]
* [[Wikiverzita]]
* [[Wikizpráva]]
* [[Wiktionary]]

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)
* [[česká zdravotní politika]]
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek
* [[klinický knihovník]]
* [[konzorcium]]
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[licenční smlouva]]
* [[medical library]]
* [[medicína]]
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[MLA]] (Medical Library Association)
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[Peer-review]]
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[PubMed]]
* [[referenční knihovník]] - Daniela Králová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[specializovaná knihovna]]
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]
* [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář
* [[zákon o zdravotních službách]]
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[arbitráž]]
* [[auditor]]
* [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]]
* [[hyperzávislost]]
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Karta života]] - Jana Slaná
* [[Opencard]] - Filip Kocián
* [[OPUScard]]
* [[podzákonná norma]]
* [[rodné číslo]]
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]]
* [[základní registry]]
* [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bibliotheca RFID Library Systems]]
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Card Emulation]]
* [[Geek]]
* [[Geocaching]] - Miroslava Brázdová
* [[Google Wallet]]
* [[iBorrow]]
* [[IFurniture]]
* [[iHome]]
* [[iChecking]]
* [[iOffice]]
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[iTravel]]
* [[kontrola přístupu]]
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[m-komerce]]
* [[mobilní peněženka]]
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[NFC Forum]]
* [[NFC tag]]
* [[Passbook]]
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]
* [[prototypování]]
* [[SIM karta]]
* [[Smart Parking]]
* [[Smart Poster]]
* [[standard]]
* [[technologie]]
* [[úložiště]]
* [[Use Case]]
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[analýza]]
* [[archivace]]
* [[audiovizuální dokument]]
* [[autobiografie]]
* [[autorizace]]
* [[autorizační protokol]]
* [[biografie]]
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]
* [[Centrum vizuální historie Malach]]
* [[COHA]] (Česká asociace orální historie)
* [[diktafon]]
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[emoce]] - Kateřina Veselá
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[fotoaparát]] Lucie Górecká
* [[historie každodennosti]]
* [[historiografie]]
* [[interpretace]]
* [[kamera]]
* [[MD]] (Minidisc)
* [[metodologie]]
* [[narátor]]
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[Paměť národa]] (portál)
* [[paměťový disk]]
* [[pramen]] (ne vodní)
* [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová
* [[sborník]]
* [[SOHI]] (Středisko orální historie)
* [[Stopy totality]]
* [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)
* [[Ústav pro studium totalitních režimů]]
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]]
* [[Zmizelí sousedé]] - Eva Durnová
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[akustický model]]
* [[dolování dat]]
* [[foném]] - Eva Šteinigerová
* [[Fourierova transformace]]
* [[Gaussova křivka]]
* [[identita]]
* [[index]]
* [[indexační engine]]
* [[indexování]]
* [[ivektor]]
* [[jazykový model]]
* [[matice]]
* [[mikrofon]] - Tereza Deutschová
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[n-gram]]
* [[rejstřík]]
* [[rozpoznání řeči]]
* [[signál]]
* [[skrytý Markovův model]]
* [[trénovací data]]
* [[User Friendly]]
* [[vyhledávání]]
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková
* [[zpracování řeči]]

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===

===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-10-10T11:07:11Z

EB:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

===Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou===
* [[Bankovnípoplatky.com]]
* [[certifikát]]
* [[data]]
* [[digitální trezor]]
* [[elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová
* [[e-mailová notifikace]]
* [[Hub]] (pracovní prostor)
* [[Internetbanking]] - Iveta Jansová
* [[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
* [[Kasa.cz]]
* [[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
* [[mobilní platba]]
* [[mobilní web]]
* [[morálka]] - Martina Sochorová
* [[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová
* [[Patria.cz]]
* [[programování]]
* [[server]] - Petr Šmíd
* [[smlouva]]
* [[správa financí]]
* [[SSL]] (Secure Sockets Layer)
* [[šifrování]] - Petr Šmíd
* [[vyhláška]]
* [[Zlatá koruna]] (soutěž)

===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===
* [[ECLA]] (The European Classification System)
* [[Espacenet]]
* [[klíčové slovo]]
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
* [[Niceské třídění]]
* [[objev]]
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market) - Lada Kadaníková
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá
* [[patentový spis]]
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
* [[předmět průmyslových práv]]
* [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák
* [[rešerše]] - zpracováno dříve
* [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá
* [[U.S. Patent Classification System]]
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová
* [[vědecká teorie]]
* [[Vídeňská dohoda]]

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===

===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví 2

2012-05-24T20:24:29Z

EB:

<ul><li> Názory obyvatel ČR na Akademii věd ČR podle výzkumu CVVM (leden 2012) [1. Lánová.] [2. Šiková, Skohoutilová, Kutsyn]
</li><li> Názory obyvatel ČR na vědu podle výzkumu CVVM (leden 2012) [1.Jansová,Králová,Sochorová,Príborská] [2. Moravec, Denár, Žampachová]
</li><li> Rozdíly v postojích vědců k open access dle vědních disciplín
</li><li> Postoje vědců k open access v nemocnicích a na lékařských školách
</li><li> Postoje vědců k open access v průmyslových a komerčních institucích
</li><li> Postoje vědců k open access v České republice
</li><li> Čtenáři a nečtenáři mezi třicátníky v ČR [1. Šnédarová, Chromá, Brázdová, Krejčová, Ovčačík] [2. Matoušková, Šteinigerová, Svobodová] [3. Forman, Bláha, Kocián, Březinová, Kočová]
</li><li> Kdo jsou čtenáři bulvárních novin? [1. Kopecká, Otevřelová, Štouračová, Hečová, Babáková[ [2. Kadaníková, Haladová, Hruška, Weissbergerová] [3. Popelková, Justová, Szászová]
</li><li> Zaměstnanci ve fakultních knihovnách [1. Blažejová, Fromelová, Packová, Škardová]
</li><li> Citové bariéry ve fakultních knihovnách -
</li><li> Češi a jejich postoje k pivu ve výzkumu CVVM (září 2011) [1. Górecká, Krausová, Bělejová, Rožnovský] [2. Osičková, Šimůnková, Macháčková, Deutschová, Dyčková, [3. Veronika Svobodová, Lea Mentlíková, Eva Durnová, Jonáš Kopp, Jitka Šiborová]
</li><li> Alternativa: vlastní téma
</li></ul>

Narativní přístupy v psychoterapii

2012-05-22T16:40:03Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' narativní přístup, příběh, psychoterapie, narativní psychoterapie

'''Synonyma:''' příběhová terapie

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - psychoterapie </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

== Narativní psychoterapie ==
'''Narativní psychoterapie''' je přístup založený na teorii sociálního konstrukcionismu a narativní metafory. Jejím základem je vyprávění životního příběhu a jeho převyprávění, kterým se nové diskurzy o sobě samém vytvářejí, nikoli objevují. Zájem se tedy v terapii nesoustřeďuje na odkrývání pravdy o událostech, ale na významy. Konstrukce vlastní minulosti, stejně tak jako aktuální konstrukce, ovlivňuje emoční zkušenost. Lidé používají převyprávění svých životních příběhů zcela spontánně, pokud například hledají argumenty pro svá životní rozhodnutí. V těchto situacích je vhodné vyhledat terapeuta. Přístupy jednotlivých terapeutů mohou být různé, většinou se však terapeut snaží vyvolat otázkou příběh a vytváří partnerský vztah s pacientem, nikoli hierarchický. Výsledkem terapie by měl být nový pohled na minulost a dosavadní život a případné nové vnímání ovlivňujících faktů.<ref> GJURIČOVÁ, Šárka a KUBIČKA, Jiří. ''Rodinná terapie: Systematické a narativní přístupy''. Praha: Grada Publishing, 2009. Vyd. 1. S. 31. </ref>

Podle Goncalvese lze rozčlenit terapeutický proces na pět fází:
# Rozvzpomínání se na významné příběhy, vybavení si co nejdetailněji různé životní události.
# Objektivizace příběhů s pomocí vybavení si všech smyslových podnětů, s využitím dokumentů i artefaktů.
# Subjektivizace příběhů s cílem posílit uvědomění si vnitřních prožitků v souvislosti s příběhem.
# Metaforizace příběhů, kdy si klient osvojuje vytváření metaforických asociací ve vztahu k významným příběhům a tyto metafory jsou posléze tématem důkladné diskuze.
# Projekce příběhů, kdy si klient procvičuje tvorbu různých alternativních metafor, s využitím literárních či uměleckých zdrojů. Tyto nové metafory jsou součástí dalších rozhovorů a stávají se stavebními kameny v běžném životě.

V Goncalvesově pojetí je terapeut aktivní ve strukturování terapeutického procesu a v navrhování různých způsobí a cvičení zaměřených na konstruování nových zápletek a představ. Hlavním cílem je podpořit změnu na individuální rovině v tom, jak člověk utváří smysl světa, jak vnímá, přemýšlí a prožívá.<ref name="dizertace"> SKORUNKA, David. ''Narativní přístup v psychoterapii: pohled psychoterapeuta a klienta''. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/71263/fss_d/DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Školitel Ivo Čermák. </ref>

== Historie ==
Příběhy jsou součástí lidské společnosti od nepaměti. Původní mýty, báje a legendy se postupem času proměnily až v příběhy na filmovém plátně, přesto je však narativita důležitá ve všech podobách společnosti.

Narativní psychoterapie byla původně vyvinuta a rozšířena v 70. a 80. letech 20. století. Hlavní podíl na tomto vývoji měli terapeuti '''Michael White''' a '''David Epston'''. Populární se narativní psychoterapie stala zejména v 90. letech ve Spojených státech amerických, kde také těmto dvěma terapeutům vyšla známá kniha ''Narrative means to therapeutic ends''.<ref name="wiki"> Narrative therapy. In: ''Wikipedia: The free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 21. 5. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Narrative_therapy. </ref>

== Příběh ==
Příběh a vyprávění jsou dnes považovány za základní organizující principy jedince pro vnímání, chápání a sdílení vlastní zkušenosti. Formou příběhu lidé organizují své zkušenosti a spojují události do smysluplného celku.

V psychoterapii můžeme rozlišit několik druhů příběhů.
* '''Habituální příběhy''' popisují to, co se obvykle odehrává a jedná se o prostý popis.
* '''Osobní příběhy''' přibližují nitro člověka, vnitřní svět a pocity.
* '''Životní příběhy''' vyjadřují celkový pohled, směřování nebo pojetí vlastního života.
* '''Normativní dobové příběhy''' se dotýkají důležitých aspektů lidské existence.<ref name="dizertace"></ref>

== Přístupy ==
Narativní přístupy vycházejí z toho, že je identita člověka formována vyprávěním a příběhy, ať už osobními nebo normativními dobovými příběhy. Předpokládá se, že vyprávění příběhu formuje osobnost člověka, kterému vyprávění pomůže posoudit svůj příběh a nahlížet na problém různými způsoby. V praxi terapeut pomáhá svým klientům vyhodnocovat jejich problémy a měnit jejich vztah k těmto problémům. Pomocí otázek problém postupně odkrývá a následně vyvodí jisté řešení. Jinými vhodnými otázkami potom prověřuje, jak jeho řešení klientův postoj k problému ovlivnilo. Roli terapeuta lze přirovnat k investigativnímu novináři.<ref name="wiki"></ref>
Narativní přístupy jsou hojně využívány v rodinné terapii, kde hrají podstatnou roli.

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
GJURIČOVÁ, Šárka a KUBIČKA, Jiří. Rodinná terapie: Systematické a narativní přístupy. Praha: Grada Publishing, 2009. Vyd. 1. 288 s. ISBN 978-80-247-2390-7.

SKORUNKA, David. Narativní přístup v psychoterapii: pohled psychoterapeuta a klienta. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/71263/fss_d/DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Školitel Ivo Čermák.

Narrative therapy. In: Wikipedia: The free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 21. 5. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Narrative_therapy.

FREEDMAN, Jill a COMBS, Gene. Narativní psychoterapie. Praha: Portál, 2009. Vyd. 1. 320 s. ISBN 978-80-7367-549-3.

Narativní přístupy v psychoterapii

2012-05-22T16:30:08Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' narativní přístup, příběh, psychoterapie, narativní psychoterapie

'''Synonyma:''' příběhová terapie

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - psychoterapie </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

== Narativní psychoterapie ==
'''Narativní psychoterapie''' je přístup založený na teorii sociálního konstrukcionismu a narativní metafory. Jejím základem je vyprávění životního příběhu a jeho převyprávění, kterým se nové diskurzy o sobě samém vytvářejí, nikoli objevují. Zájem se tedy v terapii nesoustřeďuje na odkrývání pravdy o událostech, ale na významy. Konstrukce vlastní minulosti, stejně tak jako aktuální konstrukce, ovlivňuje emoční zkušenost. Lidé používají převyprávění svých životních příběhů zcela spontánně, pokud například hledají argumenty pro svá životní rozhodnutí. V těchto situacích je vhodné vyhledat terapeuta. Přístupy jednotlivých terapeutů mohou být různé, většinou se však terapeut snaží vyvolat otázkou příběh a vytváří partnerský vztah s pacientem, nikoli hierarchický. Výsledkem terapie by měl být nový pohled na minulost a dosavadní život a případné nové vnímání ovlivňujících faktů.<ref> GJURIČOVÁ, Šárka a KUBIČKA, Jiří. ''Rodinná terapie: Systematické a narativní přístupy''. Praha: Grada Publishing, 2009. Vyd. 1. S. 31. </ref>

Podle Goncalvese lze rozčlenit terapeutický proces na pět fází:
# Rozvzpomínání se na významné příběhy, vybavení si co nejdetailněji různé životní události.
# Objektivizace příběhů s pomocí vybavení si všech smyslových podnětů, s využitím dokumentů i artefaktů.
# Subjektivizace příběhů s cílem posílit uvědomění si vnitřních prožitků v souvislosti s příběhem.
# Metaforizace příběhů, kdy si klient osvojuje vytváření metaforických asociací ve vztahu k významným příběhům a tyto metafory jsou posléze tématem důkladné diskuze.
# Projekce příběhů, kdy si klient procvičuje tvorbu různých alternativních metafor, s využitím literárních či uměleckých zdrojů. Tyto nové metafory jsou součástí dalších rozhovorů a stávají se stavebními kameny v běžném životě.

V Goncalvesově pojetí je terapeut aktivní ve strukturování terapeutického procesu a v navrhování různých způsobí a cvičení zaměřených na konstruování nových zápletek a představ. Hlavním cílem je podpořit změnu na individuální rovině v tom, jak člověk utváří smysl světa, jak vnímá, přemýšlí a prožívá.<ref name="dizertace"> SKORUNKA, David. ''Narativní přístup v psychoterapii: pohled psychoterapeuta a klienta''. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/71263/fss_d/DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Školitel Ivo Čermák. </ref>

== Historie ==
Příběhy jsou součástí lidské společnosti od nepaměti. Původní mýty, báje a legendy se postupem času proměnily až v příběhy na filmovém plátně, přesto je však narativita důležitá ve všech podobách společnosti.

Narativní psychoterapie byla původně vyvinuta a rozšířena v 70. a 80. letech 20. století. Hlavní podíl na tomto vývoji měli terapeuti '''Michael White''' a '''David Epston'''. Populární se narativní psychoterapie stala zejména v 90. letech ve Spojených státech amerických, kde také těmto dvěma terapeutům vyšla známá kniha ''Narrative means to therapeutic ends''.<ref name="wiki"> Narrative therapy. In: ''Wikipedia: The free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 21. 5. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Narrative_therapy. </ref>

== Příběh ==
Příběh a vyprávění jsou dnes považovány za základní organizující principy jedince pro vnímání, chápání a sdílení vlastní zkušenosti. Formou příběhu lidé organizují své zkušenosti a spojují události do smysluplného celku.

V psychoterapii můžeme rozlišit několik druhů příběhů.
* Habituální příběhy popisují to, co se obvykle odehrává a jedná se o prostý popis.
* Osobní příběhy přibližují nitro člověka, vnitřní svět a pocity.
* Životní příběhy vyjadřují celkový pohled, směřování nebo pojetí vlastního života.
* Normativní dobové příběhy se dotýkají důležitých aspektů lidské existence.<ref name="dizertace"></ref>

== Přístupy ==
Narativní přístupy vycházejí z toho, že je identita člověka formována vyprávěním a příběhy, ať už osobními nebo normativními dobovými příběhy. Předpokládá se, že vyprávění příběhu formuje osobnost člověka, kterému vyprávění pomůže posoudit svůj příběh a nahlížet na problém různými způsoby. V praxi terapeut pomáhá svým klientům vyhodnocovat jejich problémy a měnit jejich vztah k těmto problémům. Pomocí otázek problém postupně odkrývá a následně vyvodí jisté řešení. Jinými vhodnými otázkami následně prověřuje, jak jeho řešení klientův postoj k problému ovlivnilo. Roli terapeuta lze přirovnat k investigativnímu novináři.<ref name="wiki"></ref>
Narativní přístupy jsou hojně využívány v rodinné terapii, kde hrají podstatnou roli.

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
GJURIČOVÁ, Šárka a KUBIČKA, Jiří. Rodinná terapie: Systematické a narativní přístupy. Praha: Grada Publishing, 2009. Vyd. 1. 288 s. ISBN 978-80-247-2390-7.

SKORUNKA, David. Narativní přístup v psychoterapii: pohled psychoterapeuta a klienta. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/71263/fss_d/DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Školitel Ivo Čermák.

Narrative therapy. In: Wikipedia: The free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 21. 5. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Narrative_therapy.

FREEDMAN, Jill a COMBS, Gene. Narativní psychoterapie. Praha: Portál, 2009. Vyd. 1. 320 s. ISBN 978-80-7367-549-3.

Narativní přístupy v psychoterapii

2012-05-22T15:54:29Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' narativní přístup, psychoterapie, narativní psychoterapie

'''Synonyma:'''

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - psychoterapie </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

== Narativní psychoterapie ==
'''Narativní psychoterapie''' je přístup založený na teorii sociálního konstrukcionismu a narativní metafory. Jejím základem je vyprávění životního příběhu a jeho převyprávění, kterým se nové diskurzy o sobě samém vytvářejí, nikoli objevují. Zájem se tedy v terapii nesoustřeďuje na odkrývání pravdy o událostech, ale na významy. Konstrukce vlastní minulosti, stejně tak jako aktuální konstrukce, ovlivňuje emoční zkušenost. Lidé používají převyprávění svých životních příběhů zcela spontánně, pokud například hledají argumenty pro svá životní rozhodnutí. V těchto situacích je vhodné vyhledat terapeuta. Přístupy jednotlivých terapeutů mohou být různé, většinou se však terapeut snaží vyvolat otázkou příběh a vytváří partnerský vztah s pacientem, nikoli hierarchický. Výsledkem terapie by měl být nový pohled na minulost a dosavadní život a případné nové vnímání ovlivňujících faktů.

Podle Goncalvese lze rozčlenit terapeutický proces na pět fází:
# Rozvzpomínání se na významné příběhy, vybavení si co nejdetailněji různé životní události.
# Objektivizace příběhů s pomocí vybavení si všech smyslových podnětů, s využitím dokumentů i artefaktů.
# Subjektivizace příběhů s cílem posílit uvědomění si vnitřních prožitků v souvislosti s příběhem.
# Metaforizace příběhů, kdy si klient osvojuje vytváření metaforických asociací ve vztahu k významným příběhům a tyto metafory jsou posléze tématem důkladné diskuze.
# Projekce příběhů, kdy si klient procvičuje tvorbu různých alternativních metafor, s využitím literárních či uměleckých zdrojů. Tyto nové metafory jsou součástí dalších rozhovorů a stávají se stavebními kameny v běžném životě.

V Goncalvesově pojetí je terapeut aktivní ve strukturování terapeutického procesu a v navrhování různých způsobí a cvičení zaměřených na konstruování nových zápletek a představ. Hlavním cílem je podpořit změnu na individuální rovině v tom, jak člověk utváří smysl světa, jak vnímá, přemýšlí a prožívá.

== Historie ==
Příběhy jsou součástí lidské společnosti od nepaměti. Původní mýty, báje a legendy se postupem času proměnily až v příběhy na filmovém plátně, přesto je však narativita důležitá ve všech podobách společnosti.

Narativní psychoterapie byla původně vyvinuta a rozšířena v 70. a 80. letech 20. století. Hlavní podíl na tomto vývoji měli terapeuti '''Michael White''' a '''David Epston'''. Populární se narativní psychoterapie stala zejména v 90. letech ve Spojených státech amerických, kde také těmto dvěma terapeutům vyšla známá kniha ''Narrative means to therapeutic ends''.

== Příběh ==
Příběh a vyprávění jsou dnes považovány za základní organizující principy jedince pro vnímání, chápání a sdílení vlastní zkušenosti. Formou příběhu lidé organizují své zkušenosti a spojují události do smysluplného celku.

V psychoterapii můžeme rozlišit několik druhů příběhů.
* Habituální příběhy popisují to, co se obvykle odehrává a jedná se o prostý popis.
* Osobní příběhy přibližují nitro člověka, vnitřní svět a pocity.
* Životní příběhy vyjadřují celkový pohled, směřování nebo pojetí vlastního života.
* Normativní dobové příběhy se dotýkají důležitých aspektů lidské existence.

== Přístupy ==
Narativní přístupy vycházejí z toho, že je identita člověka formována vyprávěním a příběhy, ať už osobními nebo normativními dobovými příběhy. Předpokládá se, že vyprávění příběhu formuje osobnost člověka, kterému vyprávění pomůže posoudit svůj příběh a nahlížet na problém různými způsoby. V praxi terapeut pomáhá svým klientům vyhodnocovat jejich problémy a měnit jejich vztah k těmto problémům. Pomocí otázek problém postupně odkrývá a následně vyvodí jisté řešení. Jinými vhodnými otázkami následně prověřuje, jak jeho řešení klientův postoj k problému ovlivnilo. Roli terapeuta lze přirovnat k investigativnímu novináři.
Narativní přístupy jsou hojně využívány v rodinné terapii, kde hrají podstatnou roli.

Narativní přístupy v psychoterapii

2012-05-21T17:00:58Z

EB: Založena nová stránka: '''Autor:''' Ester Březinová '''Klíčová slova:''' narativní přístup, psychoterapie, narativní psychoterapie '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' <block...

KISK:Blok expertů

2012-02-25T11:30:00Z

EB:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[Kisk:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz, v podzimním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* Narativní psychologie - Tomáš Ocásek
* Psychoanalýza - Blanka Justová
* Kognitivní psychologie - Eva Šteinigerová
* Sociální psychologie - Veronika Víšková
* Psychoterapie - Eva Popelková
* Narativní přístupy v psychoterapii - Ester Březinová
* Deníky v terapeutické praxi – Jana Lánová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:Kisk:Kurzy|Blok expertů]]

Angel investor

2011-12-29T00:37:22Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' angel investor, financování, investice, venture kapitál

'''Synonyma:''' business angel, obchodní anděl

'''Související pojmy:'''

<blockquote>

''nadřazené'' - investor, investování</blockquote>

<blockquote>

''podřazené'' - </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Business angel''' (nebo také '''angel investor''', v překladu '''obchodní anděl''') je fyzická osoba, která poskytuje vlastní kapitál pro investice malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem s cílem zhodnocení vložených prostředků.
Obchodního anděla jako osobu nelze jednotně charakterizovat. Ze statistik vyplývá, že se většinou jedná o muže staršího 35 let, který má za sebou úspěšnou kariéru.<ref name="czechinvest"> Business angels. ''CzechInvest.org'' [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.czechinvest.org/business-angels>. </ref>

Ve většině případů jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé nebo bývalí manažeři, kteří si mohou dovolit financovat nové projekty. Do firmy přitom nepřinášejí pouze finanční kapitál, ale také své kontakty, know-how, znalosti a zkušenosti.<ref name="diplomka"> ANDRŠOVÁ, Irena. ''Andělští investoři ve financování podniku v ČR''. Brno, 2009. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/255271/esf_m/Diplomova_prace_-_text.pdf>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce František Kalouda.</ref> Zájem mají zejména o firmy ve fázi seed, start-up nebo expanzivní fázi.

Odměnou za jejich vklady jsou minoritní podíly ve firmě a poměrně vysoký výnos. Investice jsou ale velice rizikové. Tento rizikový kapitál se označuje jako '''venture kapitál''', který je alternativním zdrojem financování firmy.

== Dělení ==
Business angels mohou být děleni různě a často se toto dělení liší. Jedním z nich je dělení na '''aktivní anděly''' a '''tiché anděly'''.<ref name="diplomka"/> Aktivní anděl je ten, který se aktivně zapojuje do dění ve firmě. Poskytuje tedy jak kapitál, tak také know-how a své kontakty. Zatímco tichý anděl si přeje zůstat spíše v pozadí a pouze poskytuje kapitál.

== Historie ==
Počátky business angels sahají až do počátku 20. Století, kdy ve Spojených státech působili jako patroni umění a byli pokládáni za anděly. Tito andělé byli bohatí jednotlivci, kteří většinou poskytovali finance na různá divadelní představení. Později se takto označovaly investoři z rodiny nebo přátelé. Jako první tento termín použil v roce 1978 '''William Wetzel''', který byl v té době profesorem na University of New Hampshire.<ref name="wiki"> Angel investor. ''In Wikipedia: the free endyclopedia'' [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Angel_investor>.</ref>

V České republice se první investice uskutečnily až v 90. Letech 20. století po pádu komunistického režimu. Nyní je nejvíce business angel investic v USA, naopak v Číně a Rusku jsou tyto investice teprve v počátcích.

==Požadavky a motivy investic==
Přestože jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé v důchodu nebo ve vedení vlastní či cizí firmy, hlavním předpokladem pro uskutečnění investice je její návratnost a jistý výnos. Tito investoři se také zajímají o mladé a nadějné podnikatele, u kterých vidí potenciál, a proto se rozhodnou je podpořit. Častým motivem pro uskutečnění investice je také zábava, chuť vytvářet nové projekty, poskytovat své myšlenky a často nevyužité nápady.

Při rozhodování o uskutečnění business angel investice anděly zajímá především:
* kvalita podnikatelského plánu firmy a jasná vize rozvoje firmy do budoucnosti,
* jaký je manažerský tým začínající firmy, jaké má znalosti a zkušenosti v oboru,
* co je předmětem podnikání, jaké jsou výrobky nebo služby, jaká je jejich kvalita, konkurenční výhoda nebo přidaná hodnota,
* jak vypadá situace na trhu – tržní pozice, zákazníci, konkurence.<ref name="czechinvestventure"> Venture kapitál. ''CzechInvest.org'' [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.czechinvest.org/venture-kapital>.</ref>

== Riziko a výnos ==
Rizikovost a výnosnost business angel investic je velice rozrůzněná. Z pravidla ale platí, že čím vyšší je riziko, tím více je kompenzováno vysokou ziskovostí investice. Nejvyšší riziko představují firmy naprosto nové, u kterých není znám žádný předchozí výkon, stejně tak jako firmy zavedené a převzaté novým vedením. Obchodní andělé se snaží tato rizika svých investic minimalizovat. V praxi tedy novým firmám poskytují menší obnosy peněz a v případě úspěchu své investice zvyšují, nebo své peníze rozdělí do více projektů. Výnos investic je v současnosti považován okolo 30 až 40 procent ročně.<ref name="diplomka"/>

== Sítě Business Angels ==
Business anglels, jakožto individuální investoři se sdružují do svých sítí, které je podporují a zajišťují efektivnější práci a racionálnější investování. V České republice takto fungují 4 sítě:
* Angel Investor Association
* Central Europe Angel Club
* Business Angels Czech
* Business Angels Network<ref name="czechinvest"/>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
Business angels. ''CzechInvest.org'' [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.czechinvest.org/business-angels>.

Venture kapitál. ''CzechInvest.org'' [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.czechinvest.org/venture-kapital>.

ANDRŠOVÁ, Irena. ''Andělští investoři ve financování podniku v ČR''. Brno, 2009. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/255271/esf_m/Diplomova_prace_-_text.pdf>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce František Kalouda.

Angel investor. ''In Wikipedia: the free endyclopedia'' [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Angel_investor>.

Angel investor

2011-12-29T00:30:07Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' angel investor, financování, investice, venture kapitál

'''Synonyma:''' business angel, obchodní anděl

'''Související pojmy:'''

<blockquote>

''nadřazené'' - investor, investování</blockquote>

<blockquote>

''podřazené'' - </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Business angel''' (nebo také '''angel investor''', v překladu '''obchodní anděl''') je fyzická osoba, která poskytuje vlastní kapitál pro investice malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem s cílem zhodnocení vložených prostředků.
Obchodního anděla jako osobu nelze jednotně charakterizovat. Ze statistik vyplývá, že se většinou jedná o muže staršího 35 let, který má za sebou úspěšnou kariéru.<ref name="czechinvest"> Business angels. CzechInvest.org [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.czechinvest.org/business-angels>. </ref>

Ve většině případů jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé nebo bývalí manažeři, kteří si mohou dovolit financovat nové projekty. Do firmy přitom nepřinášejí pouze finanční kapitál, ale také své kontakty, know-how, znalosti a zkušenosti.<ref name="diplomka"> ANDRŠOVÁ, Irena. Andělští investoři ve financování podniku v ČR. Brno, 2009. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/255271/esf_m/Diplomova_prace_-_text.pdf>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce František Kalouda.</ref> Zájem mají zejména o firmy ve fázi seed, start-up nebo expanzivní fázi.

Odměnou za jejich vklady jsou minoritní podíly ve firmě a poměrně vysoký výnos. Investice jsou ale velice rizikové. Tento rizikový kapitál se označuje jako '''venture kapitál''', který je alternativním zdrojem financování firmy.

== Dělení ==
Business angels mohou být děleni různě a často se toto dělení liší. Jedním z nich je dělení na '''aktivní anděly''' a '''tiché anděly'''.<ref name="diplomka"/> Aktivní anděl je ten, který se aktivně zapojuje do dění ve firmě. Poskytuje tedy jak kapitál, tak také know-how a své kontakty. Zatímco tichý anděl si přeje zůstat spíše v pozadí a pouze poskytuje kapitál.

== Historie ==
Počátky business angels sahají až do počátku 20. Století, kdy ve Spojených státech působili jako patroni umění a byli pokládáni za anděly. Tito andělé byli bohatí jednotlivci, kteří většinou poskytovali finance na různá divadelní představení. Později se takto označovaly investoři z rodiny nebo přátelé. Jako první tento termín použil v roce 1978 '''William Wetzel''', který byl v té době profesorem na University of New Hampshire.<ref name="wiki"> Angel investor. In Wikipedia: the free endyclopedia [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Angel_investor>.</ref>

V České republice se první investice uskutečnily až v 90. Letech 20. století po pádu komunistického režimu. Nyní je nejvíce business angel investic v USA, naopak v Číně a Rusku jsou tyto investice teprve v počátcích.

==Požadavky a motivy investic==
Přestože jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé v důchodu nebo ve vedení vlastní či cizí firmy, hlavním předpokladem pro uskutečnění investice je její návratnost a jistý výnos. Tito investoři se také zajímají o mladé a nadějné podnikatele, u kterých vidí potenciál, a proto se rozhodnou je podpořit. Častým motivem pro uskutečnění investice je také zábava, chuť vytvářet nové projekty, poskytovat své myšlenky a často nevyužité nápady.

Při rozhodování o uskutečnění business angel investice anděly zajímá především:
* kvalita podnikatelského plánu firmy a jasná vize rozvoje firmy do budoucnosti,
* jaký je manažerský tým začínající firmy, jaké má znalosti a zkušenosti v oboru,
* co je předmětem podnikání, jaké jsou výrobky nebo služby, jaká je jejich kvalita, konkurenční výhoda nebo přidaná hodnota,
* jak vypadá situace na trhu – tržní pozice, zákazníci, konkurence.<ref name="czechinvestventure"> Venture kapitál. CzechInvest.org [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.czechinvest.org/venture-kapital>.</ref>

== Riziko a výnos ==
Rizikovost a výnosnost business angel investic je velice rozrůzněná. Z pravidla ale platí, že čím vyšší je riziko, tím více je kompenzováno vysokou ziskovostí investice. Nejvyšší riziko představují firmy naprosto nové, u kterých není znám žádný předchozí výkon, stejně tak jako firmy zavedené a převzaté novým vedením. Obchodní andělé se snaží tato rizika svých investic minimalizovat. V praxi tedy novým firmám poskytují menší obnosy peněz a v případě úspěchu své investice zvyšují, nebo své peníze rozdělí do více projektů. Výnos investic je v současnosti považován okolo 30 až 40 procent ročně.<ref name="diplomka"/>

== Sítě Business Angels ==
Business anglels, jakožto individuální investoři se sdružují do svých sítí, které je podporují a zajišťují efektivnější práci a racionálnější investování. V České republice takto fungují 4 sítě:
* Angel Investor Association
* Central Europe Angel Club
* Business Angels Czech
* Business Angels Network<ref name="czechinvest"/>

== Poznámky ==
<references/>

Angel investor

2011-12-28T14:53:00Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' angel investor, financování, investice

'''Synonyma:''' business angel, obchodní anděl

'''Související pojmy:'''

<blockquote>

''nadřazené'' - investor, investování</blockquote>

<blockquote>

''podřazené'' - </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Business angel''' (nebo také '''angel investor''', v překladu '''obchodní anděl''') je fyzická osoba, která poskytuje vlastní kapitál pro investice malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem s cílem zhodnocení vložených prostředků.
Obchodního anděla jako osobu nelze jednotně charakterizovat. Ze statistik vyplývá, že se většinou jedná o muže staršího 35 let, který má za sebou úspěšnou kariéru.

Ve většině případů jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé nebo bývalí manažeři, kteří si mohou dovolit financovat nové projekty. Do firmy přitom nepřinášejí pouze finanční kapitál, ale také své kontakty, know-how, znalosti a zkušenosti. Zájem mají zejména o firmy ve fázi seed, start-up nebo expanzivní fázi.

Odměnou za jejich vklady jsou minoritní podíly ve firmě a poměrně vysoký výnos. Investice jsou ale velice rizikové. Tento rizikový kapitál se označuje jako '''venture kapitál''', který je alternativním zdrojem financování firmy.

== Dělení ==
Business angels mohou být děleni různě a často se toto dělení liší. Jedním z nich je dělení na '''aktivní anděly''' a '''tiché anděly'''. Aktivní anděl je ten, který se aktivně zapojuje do dění ve firmě. Poskytuje tedy jak kapitál, tak také know-how a své kontakty. Zatímco tichý anděl si přeje zůstat spíše v pozadí a pouze poskytuje kapitál.

== Historie ==
Počátky business angels sahají až do počátku 20. Století, kdy ve Spojených státech působili jako patroni umění a byli pokládáni za anděly. Tito andělé byli bohatí jednotlivci, kteří většinou poskytovali finance na různá divadelní představení. Později se takto označovaly investoři z rodiny nebo přátelé. Jako první tento termín použil v roce 1978 '''William Wetzel''', který byl v té době profesorem na University of New Hampshire.

V České republice se první investice uskutečnily až v 90. Letech 20. století po pádu komunistického režimu. Nyní je nejvíce business angel investic v USA, naopak v Číně a Rusku jsou tyto investice teprve v počátcích.

==Požadavky a motivy investic==
Přestože jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé v důchodu nebo ve vedení vlastní či cizí firmy, hlavním předpokladem pro uskutečnění investice je její návratnost a jistý výnos. Tito investoři se také zajímají o mladé a nadějné podnikatele, u kterých vidí potenciál, a proto se rozhodnou je podpořit. Častým motivem pro uskutečnění investice je také zábava, chuť vytvářet nové projekty, poskytovat své myšlenky a často nevyužité nápady.

Při rozhodování o uskutečnění business angel investice anděly zajímá především:
* kvalita podnikatelského plánu firmy a jasná vize rozvoje firmy do budoucnosti,
* jaký je manažerský tým začínající firmy, jaké má znalosti a zkušenosti v oboru,
* co je předmětem podnikání, jaké jsou výrobky nebo služby, jaká je jejich kvalita, konkurenční výhoda nebo přidaná hodnota,
* jak vypadá situace na trhu – tržní pozice, zákazníci, konkurence.

== Riziko a výnos ==
Rizikovost a výnosnost business angel investic je velice rozrůzněná. Z pravidla ale platí, že čím vyšší je riziko, tím více je kompenzováno vysokou ziskovostí investice. Nejvyšší riziko představují firmy naprosto nové, u kterých není znám žádný předchozí výkon, stejně tak jako firmy zavedené a převzaté novým vedením. Obchodní andělé se snaží tato rizika svých investic minimalizovat. V praxi tedy novým firmám poskytují menší obnosy peněz a v případě úspěchu své investice zvyšují, nebo své peníze rozdělí do více projektů. Výnos investic je v současnosti považován okolo 30 až 40 procent ročně.

== Sítě Business Angels ==
Business anglels, jakožto individuální investoři se sdružují do svých sítí, které je podporují a zajišťují efektivnější práci a racionálnější investování. V České republice takto fungují 4 sítě:
* Angel Investor Association
* Central Europe Angel Club
* Business Angels Czech
* Business Angels Network

Angel investor

2011-12-28T14:06:19Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' angel investor, financování, investice

'''Synonyma:''' business angel, obchodní anděl

'''Související pojmy:'''

<blockquote>

''nadřazené'' - investor, investování</blockquote>

<blockquote>

''podřazené'' - </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Business angel''' (nebo také '''angel investor''', v překladu '''obchodní anděl''') je fyzická osoba, která poskytuje vlastní kapitál pro investice malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem s cílem zhodnocení vložených prostředků.
Obchodního anděla jako osobu nelze jednotně charakterizovat. Ze statistik vyplývá, že se většinou jedná o muže staršího 35 let, který má za sebou úspěšnou kariéru.

Ve většině případů jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé nebo bývalí manažeři, kteří si mohou dovolit financovat nové projekty. Do firmy přitom nepřinášejí pouze finanční kapitál, ale také své kontakty, know-how, znalosti a zkušenosti. Zájem mají zejména o firmy ve fázi seed, start-up nebo expanzivní fázi.

Odměnou za jejich vklady jsou minoritní podíly ve firmě a poměrně vysoký výnos. Investice jsou ale velice rizikové. Tento rizikový kapitál se označuje jako venture kapitál, který je alternativním zdrojem financování firmy.

== Dělení ==
Business angels mohou být děleni různě a často se toto dělení liší. Jedním z nich je dělení na aktivní anděly a tiché anděly. Aktivní anděl je ten, který se aktivně zapojuje do dění ve firmě. Poskytuje tedy jak kapitál, tak také know-how a své kontakty. Zatímco tichý anděl si přeje zůstat spíše v pozadí a pouze poskytuje kapitál.

== Historie ==
Počátky business angels sahají až do počátku 20. Století, kdy ve Spojených státech působili jako patroni umění a byli pokládáni za anděly. Tito andělé byli bohatí jednotlivci, kteří většinou poskytovali finance na různá divadelní představení. Později se takto označovaly investoři z rodiny nebo přátelé. Jako první tento termín použil v roce 1978 William Wetzel, který byl v té době profesorem na University of New Hampshire.

V České republice se první investice uskutečnily až v 90. Letech 20. století po pádu komunistického režimu. Nyní je nejvíce business angel investic v USA, naopak v Číně a Rusku jsou tyto investice teprve v počátcích.

==Požadavky a motivy investic==
Přestože jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé v důchodu nebo ve vedení vlastní či cizí firmy, hlavním předpokladem pro uskutečnění investice je její návratnost a jistý výnos. Tito investoři se také zajímají o mladé a nadějné podnikatele, u kterých vidí potenciál, a proto se rozhodnou je podpořit. Častým motivem pro uskutečnění investice je také zábava, chuť vytvářet nové projekty, poskytovat své myšlenky a často nevyužité nápady.

Při rozhodování o uskutečnění business angel investice anděly zajímá především:
* kvalita podnikatelského plánu firmy a jasná vize rozvoje firmy do budoucnosti,
* jaký je manažerský tým začínající firmy, jaké má znalosti a zkušenosti v oboru,
* co je předmětem podnikání, jaké jsou výrobky nebo služby, jaká je jejich kvalita, konkurenční výhoda nebo přidaná hodnota,
* jak vypadá situace na trhu – tržní pozice, zákazníci, konkurence.

== Riziko a výnos ==
Rizikovost a výnosnost business angel investic je velice rozrůzněná. Z pravidla ale platí, že čím vyšší je riziko, tím více je kompenzováno vysokou ziskovostí investice. Nejvyšší riziko představují firmy naprosto nové, u kterých není znám žádný předchozí výkon, stejně tak jako firmy zavedené a převzaté novým vedením. Obchodní andělé se snaží tato rizika svých investic minimalizovat. V praxi tedy novým firmám poskytují menší obnosy peněz a v případě úspěchu své investice zvyšují, nebo své peníze rozdělí do více projektů. Výnos investic je v současnosti považován okolo 30 až 40 procent ročně.

== Sítě Business Angels ==
Business anglels, jakožto individuální investoři se sdružují do svých sítí, které je podporují a zajišťují efektivnější práci a racionálnější investování. V České republice takto fungují 4 sítě:
* Angel Investor Association
* Central Europe Angel Club
* Business Angels Czech
* Business Angels Network

Angel investor

2011-12-28T14:03:54Z

EB:

'''Autor:''' Ester Březinová

'''Klíčová slova:''' angel investor, financování, investice

'''Synonyma:''' business angel, obchodní anděl

'''Související pojmy:'''

<blockquote>

''nadřazené'' - investor, investování</blockquote>

<blockquote>

''podřazené'' - </blockquote>

== Charakteristika ==
'''Business angel''' (nebo také '''angel investor''', v překladu '''obchodní anděl''') je fyzická osoba, která poskytuje vlastní kapitál pro investice malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem s cílem zhodnocení vložených prostředků.
Obchodního anděla jako osobu nelze jednotně charakterizovat. Ze statistik vyplývá, že se většinou jedná o muže staršího 35 let, který má za sebou úspěšnou kariéru.

Ve většině případů jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé nebo bývalí manažeři, kteří si mohou dovolit financovat nové projekty. Do firmy přitom nepřinášejí pouze finanční kapitál, ale také své kontakty, know-how, znalosti a zkušenosti. Zájem mají zejména o firmy ve fázi seed, start-up nebo expanzivní fázi.

Odměnou za jejich vklady jsou minoritní podíly ve firmě a poměrně vysoký výnos. Investice jsou ale velice rizikové. Tento rizikový kapitál se označuje jako venture kapitál, který je alternativním zdrojem financování firmy.

== Dělení ==
Business angels mohou být děleni různě a často se toto dělení liší. Jedním z nich je dělení na aktivní anděly a tiché anděly. Aktivní anděl je ten, který se aktivně zapojuje do dění ve firmě. Poskytuje tedy jak kapitál, tak také know-how a své kontakty. Zatímco tichý anděl si přeje zůstat spíše v pozadí a pouze poskytuje kapitál.

== Historie ==
Počátky business angels sahají až do počátku 20. Století, kdy ve Spojených státech působili jako patroni umění a byli pokládáni za anděly. Tito andělé byli bohatí jednotlivci, kteří většinou poskytovali finance na různá divadelní představení. Později se takto označovaly investoři z rodiny nebo přátelé. Jako první tento termín použil v roce 1978 William Wetzel, který byl v té době profesorem na University of New Hampshire.

V České republice se první investice uskutečnily až v 90. Letech 20. století po pádu komunistického režimu. Nyní je nejvíce business angel investic v USA, naopak v Číně a Rusku jsou tyto investice teprve v počátcích.

==Požadavky a motivy investic==
Přestože jsou obchodní andělé úspěšní podnikatelé v důchodu nebo ve vedení vlastní či cizí firmy, hlavním předpokladem pro uskutečnění investice je její návratnost a jistý výnos. Tito investoři se také zajímají o mladé a nadějné podnikatele, u kterých vidí potenciál, a proto se rozhodnou je podpořit. Častým motivem pro uskutečnění investice je také zábava, chuť vytvářet nové projekty, poskytovat své myšlenky a často nevyužité nápady.

Při rozhodování o uskutečnění business angel investice anděly zajímá především:
*
*
*
*

== Riziko a výnos ==
Rizikovost a výnosnost business angel investic je velice rozrůzněná. Z pravidla ale platí, že čím vyšší je riziko, tím více je kompenzováno vysokou ziskovostí investice. Nejvyšší riziko představují firmy naprosto nové, u kterých není znám žádný předchozí výkon, stejně tak jako firmy zavedené a převzaté novým vedením. Obchodní andělé se snaží tato rizika svých investic minimalizovat. V praxi tedy novým firmám poskytují menší obnosy peněz a v případě úspěchu své investice zvyšují, nebo své peníze rozdělí do více projektů. Výnos investic je v současnosti považován okolo 30 až 40 procent ročně.

== Sítě Business Angels ==
Business anglels, jakožto individuální investoři se sdružují do svých sítí, které je podporují a zajišťují efektivnější práci a racionálnější investování. V České republice takto fungují 4 sítě:
*
*
*
*

Angel investor

2011-12-28T13:54:52Z

EB:

Angel investor

2011-12-28T13:50:56Z

EB: Založena nová stránka: '''Autor:''' Ester Březinová '''Klíčová slova:''' angel investor, financování, investice '''Synonyma:''' business angel, obchodní anděl '''Související pojmy:'...

KSS - úkol 2011

2011-11-05T13:56:23Z

EB:

Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.

Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.

Příklad:

* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)

==Témata==
* King Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)
* Christie, Agatha - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 4. 11. 2011, 21:38 (CET)
* Chomsky, Noam - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]]
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)

==Autoři==
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.

* adamec jiří
* anděra miloš
* andrýsek dalibor
* antalovská daniela
* aubrecht karel
* bartes františek
* benedikt martin
* binterová zdeňka
* birgus vladimír
* čapka františek [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 4. 11. 2011, 14:51 (CET)
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)
* čech lubomír
* česák jiří
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)
* coufalová jana
* dachovský karel
* dudák vladislav
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)
* durek zdeněk
* dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)
* dusík bohumil
* dvořák otomar
* dvořák petr
* fialová eva
* frýbort pavel
* gryc jan
* hák jaroslav
* harabiš tomáš
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)
* hron pavel
* jančík františek
* janšta josef
* janžura petr
* juránek arnošt
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)
* keller jan
* klenovský jaroslav
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)
* kohoutek rudolf
* komenda stanislav
* král robert
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)

* kubík vladimír
* kubů naděžda
* kuras benjamin - [[Uživatel:Daniela|Králová]] 4. 11. 2011, 11:12 (CET)
* kvasničková danuše
* kyjovský františek
* lánská dagmar
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)
* lockerová jiřina
* martin pavel
* mayer miroslav
* mezník ivan
* mikešová jana
* minařík květoslav
* moníková libuše
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)
* náplava zdeněk
* navrátil pavel
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)
* netopil ivo
* novák ivo
* nováková iva
* nový antonín
* obůrková eva
* ouředník patrik --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 5. 11. 2011, 07:33 (CET)
* pawlowská halina - [[Uživatel:Mikka|Mikka]] 4. 11. 2011, 11:03 (CET)
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)
* petr ivo
* pliska karel
* pospíšilová zuzana
* praško ján - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)
* raček jiří
* šálek petr
* seifertová lucie
* sejkot roman
* simajchl ladislav
* sís petr - [[Uživatel:382413|382413]] 4. 11. 2011, 11:15 (CET)
* stano tono
* stiburek luboš
* stínil luděk
* svěrák zdeněk - [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)
* ulrych ivan
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 5. 11. 2011, 11:06 (CET)
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)
* vokoun jaroslav ignatius
* wagnerová magdalena
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET)
* winklerová dana

==Ostatní==

Peter Ingwersen

2011-08-31T19:41:16Z

EB:

{{Infobox Vědec
|jmeno = Peter Ingwersen
|datum_narozeni = 1947
|misto_narozeni = Frederiskberg,Dánsko
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt = Dánsko
|rodina = ženatý s Irene Wormell
|obcanstvi =
|skola = Royal School of Library and Information Science v Kodani - obor Library and Information studies
Copenhagen Business School - titul Ph. D. na Institute of Informatics and Management
|pracoviste = Royal School of Library and Information Science
(School of Communication, Information and Library Studies na Rutgers University
Åbo Akademi University
Oslo University College)
|znamy_diky = Information Retrieval
|oceneni = ASIST LA Chapter CISTA Award
ASIST Outstanding Teacher Award
Derek de Solla Price Medal
Thomson Award
ASIST Research Award
New Jersey Chapter Distinguish Lectureship Award
Jason Farradane Award
}}

'''Peter Ingwersen''' (*1947, Frederiksberg) je dánský informační vědec, emeritní profesor na Royal School of Library and Information Science v Kodani a světově uznávaný specialista na problematiku Information Retrieval – vyhledávání informací.

[[Soubor:ingwersen.jpg|thumb||Peter Ingwersen (Zdroj: http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html)]]

== Život ==

=== Původ a vzdělání ===

Peter Ingwersen (celým jménem Peter Emil Rerup Ingwersen) se narodil roku 1947 ve Frederiskbergu.<ref> Peter Ingwersen. Den Store Danske [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.denstoredanske.dk/It,_teknik_og_naturvidenskab/Informatik/Informatik/Peter_Ingwersen>. </ref> V roce 1973 absolvoval Knihovnictví a informační studia (Library and Information studies) na Royal School of Library and Information Science v Kodani. Ve své diplomové práci, zabývající se využitím katalogů v dánských veřejných knihovnách, se zaměřil na studii, založenou na pozorování, rozhovorech a na kvantitativní analýze. Protože to bylo ještě před „online dobou“, práce pojednávala o zákaznickém využívání lístkových katalogů a počáteční interakci knihovníků se zákazníky. Tedy již v té době bylo zřejmé, že se Ingwersen zajímal o kvantitativní výzkumy a proces získávání informací. Jak ale sám říká<ref name="Bulletin"> INGWERSEN, Peter. Highlights of a Career in Information Science. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, Vol 30, No. 6. [citováno 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.asis.org/Bulletin/Aug-04/ingwersen.html>.</ref>, původně se chtěl stát historikem nebo geologem (jako byl jeho otec), specializujícím se na techniky datování artefaktů a geologických událostí.

V roce 1991 obhájil svou dizertační práci na téma Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction a získal titul Ph. D. na ekonomické fakultě Kodaňské univerzity (Copenhagen Business School, Faculty of Economics, Institute of Informatics and Management).

=== Zaměstnání ===

Po absolvování na Royal School byl zaměstnán jako odborný asistent při vyhledávání a ukládání informací, katalogizaci a teorii třídění. Při své práci měl možnost pracovat s profesorem Paulem Timmermannem, který měl velké množství nových nápadů a otázek pro výzkum. Ty byly následně realizovány mladšími badateli, jako byl právě Ingwersen. V letech 1976-1980 byl součástí výzkumného týmu, který prováděl experimentální výzkum kognitivních procesů, týkajících se interakce uživatel-zprostředkovatel-systém (user-intermediary-system interaction). V té době se potýkal s problémem neúplných znalostí z oblasti psané angličtiny, které ovšem brzy vyřešil.

'''''ESA'''''

V letech 1982-1984 působil jako výzkumný spolupracovník v oddělení pro získávání informací u Evropské kosmické agentury (European Space Agency-Information Retrieval Services – ESA-IRS), která se nachází ve Frascati v Itálii. Jeho výzkum se týkal vylepšení rozhraní uživatelského systému, vývoje nových vyhledávacích nástrojů a manažerských systémů. Kromě výzkumu se věnoval psaní databází a návodů a implementoval online databáze, což hodně přispělo ke zlepšení jeho psané angličtiny.

'''''Royal School of LIS'''''

V roce 1984 se vrátil zpět do Royal School of LIS, kde působil jako docent. Vzhledem ke svým nově získaným zkušenostem, týkajících se technických a vědeckých informačních systémů a jejich návrhem, které získal v průběhu práce pro ESA, založil nový ústav zabývající se IRM (Information Ressource Management) a designem specializovaných informačních služeb a systémů pro průmysl a instituce, ve spolupráci se svojí nastávající manželkou Irene Wormell. Během práce pro ESA se jeho výzkumný zájem začal soustředit na interakci informací a zprostředkovatele funkčnosti pro IR (Information Retrieval).

'''''Rutgers Univerzity'''''

Během jarního semestru 1987 byl pozván jako hostující profesor na School of Communication, Information and Library Studies na Rutgers University. Zde měl možnost spolupracovat s profesorem Nicholasem Belkinem. S Belkinem se znal již dříve z mnoha konferencí, které se konaly od poloviny sedmdesátých let – takzvané IRFIS (International Research Forum in Information Science) konference. Po dlouhou dobu si vyměňovali výsledky, modely a nápady na nová kognitivní hlediska v oblasti IR. V době jeho působení v Rutgers University se s Belkinem pokusili začlenit více uživatelsky zaměřených a interaktivních výzkumů do hlavního proudu IR s pomocí mnoha klíčových vědců z obou stran. Tento pokus byl v té době pravděpodobně příliš pokročilý, ale vydláždil cestu pro více směrů v dalších výzkumných činnostech NIST TREC (National Institute of Science and Technology Text Retrieval Conferences).

'''''Další pedagogické zkušenosti'''''

Od roku 1997 je docentem na Åbo Akademi University ve Finsku, kde učí dvakrát ročně. Částečně také přednáší na Oslo University College. Tam vyučuje scientometrii a hodnocení výzkumu.<ref> ŘÍHA, Milan. Peter Ingwersen na KISKu: velký rozhovor. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor>. </ref>
Dříve také navštěvoval Keio University v Japonsku a University of Pretoria v Jihoafrické republice.<ref> ROUSSEAU, Ronald. Peter Ingwersen : Recipient of the 2005 Derek de Solla Price Award of the journal Scientometrics. Scientometrics [online]. Vol 65, No. 3, 2005. P. 267-269. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/35732t43x713t471/fulltext.pdf>. </ref>

Kolem roku 1990 byl jednou z hlavních hybných sil pro založení a rozvoj magisterských studijních programů (Master of Science – M.Sc.) v knihovnictví a informační vědě na Royal School of LIS. Později totéž pro rozvoj programu Ph.D. Do roku 1993 působil jako vedoucí tohoto magisterského programu, kterým byl jmenován. Od července 1993 je vedoucím Ústavu teorie získávání informací (Information Retrieval Theory), který se později sloučil s Katedrou informačních studií (Department of Information Studies). Od ledna 2001 je profesorem výzkumu právě na této katedře. Peter Ingwersen je vůbec prvním dánským profesorem výzkumu v širší oblasti knihovnictví a informační vědy.

Jeho studenti magisterských programů, doktorských programu a spolupracovníci, které má doslova po celém světě, mohou těžit z jeho intelektuální hloubky, vždy konstruktivních připomínek a v neposlední řadě vtipu. Má schopnost fascinovat a především inspirovat mladé výzkumné pracovníky. Často organizuje mezinárodní konference a kurzy pro studenty doktorských programů.

== Práce ==

=== Výzkum ===

Peter Ingwersen se zabýval různými oblastmi ve výzkumu informační vědy. Zybýval se vyhledáváním informací (information retrieval), informetrií, webometrií, scientometrií. V letech 1976 – 1980 byl součástí výzkumného týmu, který prováděl experimentální výzkum kognitivních procesů. Působil jako odborný poradce v Evropské komisi. Podílel se na tříletém projektu ESPRIT Long Term Research Workshop. V letech 1996-2000 byl vedoucím partnerem Centra pro informační studie (Centre for Informetric Studies), který P. Ingwersen založil spolu s kolegou Finnem H. Christensenem a Irene Wormellovou.
Od roku 1990 se zabýval další oblastí, a to bibliometrií. Zabýval se např. citační analýzou. Bibliometrie je úzce spojena s IR (Information Retrieval). Jeho teorie IR jsou založeny na kognitivních názorech, jsou konceptuální, s důrazem na interaktivní apekty IR. Byl také zapojen do projektu TAPIR (Text Access Potentials for Interactive IR), kde působil jako předseda výzkumného týmu. Tento projekt je založen na předpokladech polyrepresentation, které mají být ověřeny a zahrnují vývoj pracovně založeného multievidenčního přístupu, zejména k vědeckým a multimediálním informacím a strukturovaným textům včetně webového prostředí.

=== Spolupráce ===

Od poloviny devadesátých let získal Ingwersen, jak sám tvrdí<ref name="Bulletin"/>, velice inteligentní, inovativní a tvrdě pracující studenty, s nimiž spolupracuje dodnes. Nejdůslednějšími z nich byli Pia Borlund, Marianne Lykke Nielsen, Birger Larsen a Lennart Björneborn. Jeho mezinárodními spolupracovníky byli vědci jako Peter Willett z University of Sheffield a Kalervo Järvelin z University of Tampere ve Finsku. Na evropské úrovni rovněž v průběhu let spolupracoval s laboratoří C. J. van Rijsbergena v Glasgow.

=== Objevy ===

'''''Webometrie'''''

Webometrie je vědecká disciplína, která za pomoci měření zkoumá World Wide Web. V roce 1997 termín webometrie poprvé použili Peter Ingwersen a T. C. Almind. Jedná se o studium kvantitativních aspektů, vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií celého internetu pomocí informetrických a bibliometrických metod. Zkoumá mimo jiné množství hyperlink a tok v rámci webových stránek, z čehož lze vytvořit struktury a chování uživatelů internetu. Hodnocení se provádí podle objemu informačních kolekcí, počtu www stránek, četnosti vstupu a času odezvy. Stránky jsou klasifikovány podle způsobu prezentace, vytvářejí se statistiky užívání a hodnotí se produktivita autorů.<ref> Webometrie. Wikipedie, [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Webometrie>.</ref>

'''''Web Impact Factor'''''

Peter Ingwersen je autorem Web Impact Factoru (WIF), který se řadí mezi kvantitativní indikátory a měří průměrné frekvence odkazů. Je obsahem pokrytí vyhledávacího nástroje v určitém čase. Peter Ingwersen tento indikátor definoval v r. 1998.<ref> VAVŘÍKOVÁ,L. Úvod do scientometrie [online]. Ver. 1.0. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf>.</ref> Web Impact Factor je ukazatelem webometrie a slouží k výpočtu důležitosti webové stránky. Představuje počet externích citací (odkazů), vedoucích na webové stránky. Dá se vyhodnotit na základě počtu citací, které jsou tradičními citacemi na webu.
Úvodní výzkumy musely být aplikovány na časopisy, které vycházely v tištěné i elektronické podobě. Podle toho, jak se shodovaly, se zjistilo, zda je WIF použitelný jako nástroj hodnocení vlivu odborného časopisu.

'''''Modely kognitivního vyhledávání informací'''''

Kognitivní modely lze definovat jako modely, které znázorňují vliv a vztahy znalostních (kognitivních) struktur, zúčastněných v přenosu informací a interakci při vyhledávání, nebo začleněné do vyhledávacích systémů nebo prostředků/zprostředkovatelů.
Do kognitivních modelů lze také zařadit modely, zpracované Peterem Ingwersenem. Jedná se o teoretický model MEDIATIOR a souhrnný model interakcí při vyhledávání informací.<ref> PILECKÁ, V. Časopis pro humanitní a společenské vědy: Souvislosti a aspekty vztahu informační a kognitivní vědy [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2008121602>.</ref>

'''''Interactive Information Retrieval (IIR)'''''

V průběhu devadesátých let se Peter Ingwersen začal více zajímat o teoretický vývoj IIR. Protože se nemohl zúčastnit konference TREC (Text Retrieval Conference) – pro nedostatečné pracovní vybavení, zaměřil se na modelování.
Teoretický vývoj Ir v tomto období byl běžně otázkou produkce nových druhů logických nebo matematických technik vedení (a zlepšení) IR produkce. Vzhledem k tomu, že Ingwersenovy teorie IR byly založeny na kognitivním pohledu a nebyly matematické, nýbrž konceptuální s důrazem na interaktivní aspekty IR, byly jeho příspěvky na konferencích ACM-SIGIR (Association for Computing Machinery – Special Interest Group on Information Retrieval) zaměřené na uživatele. Jak je ale patrné z opomenutí na zasedáních v SIGIR, v dalších deseti letech k žádnému teoretickému vývoji IR nedošlo.

'''''Informetrie'''''

Od poloviny devadesátých let se postupně začal věnovat dalšímu výzkumu – začal se zajímat o informetrii.
Informetrie je studie o kvantitativních aspektech informací. To zahrnuje produkci, šíření a využívání všech forem informací, bez ohledu na jejich formu nebo původ. Je to měření toku informací ve vědě a analýza účinnosti informačních systémů.<ref> Podle prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, CSc, jak uveřejnil na: ABZ.cz: Slovník cizích slov, informetrie. Dostupné z <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/informetrie>. </ref> Informetrie jako taková zahrnuje tyto oblasti:
* ''scientometrii'', která studuje kvantitativní aspekty vědy,
* ''webometrii'', která studuje kvantitativní aspekty Word Wide Webu,
* ''kybermetrii'', která je založena na podobném způsobu, jako webometrie, pouze je rozšířena o elektronické zdroje
* a ''bibliometrii'', která studuje kvantitativní aspekty zaznamenaných informací.<ref> Informetrics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] ]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/Informetrics>. </ref>

==Další aktivity==

Peter Ingwersen byl členem několika rad, např. Výkonné rady Severské výzkumné školy (NORSLIS), dále byl členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientists). Je také členem několika mezinárodních časopisů v oblasti IR a informační vědy: the Journal of American Society for Information Science & Technology, Information Processing and Management, the Scientometrics, and the Journal of Informetrics.
Předsedal 15. Konferenci výzkumu a vývoje v IR (15th ACM-SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval), která se konala v červnu r. 1992. V letech 1995-2000 byl programovým předsedou.

==Význam pro informační vědu==

Peter Ingwersen je jedním z nejvýznamnějších a nejcitovanějších informačních vědců současnosti. Do informační vědy přinesl mnoho významných příspěvků, ale za jeho největší přínos jsou považovány výzkumy v oblasti kognitivního přístupu k interaktivnímu vyhledávání informací a webometrie.

==Ocenění==

Peter Ingwersen získal za svou práci několik významných ocenění.

'''2009''' obdržel '''ASIST LA Chapter CISTA Award''' za příspěvky do informační vědy a technologií

'''2007''' obdržel '''ASIST Outstanding Teacher Award''' za jeho pedagogické schopnosti a dovednosti v informační vědě

'''2005''' obdržel '''Derek de Solla Price Medal''' za výzkum v scientometrii a webometrii

'''2005''' obdržel '''Thomson Award''' za mezinárodně nejuznávanějšího a nejvíce citovaného dánského výzkumného pracovníak v sociálních vědách

'''2003''' obdržel '''ASIST Research Award''' za práci v kognitivních perspektivách IR

'''1994''' obdržel ASIS, '''New Jersey Chapter Distinguish Lectureship Award''' za příspěvky ke kognitivnímu přístupu v oblasti IR

'''1993''' obdržel '''Jason Farradane Award''' (UK)<ref>Peter Ingwersen. Research at the Royal School of Information and Library Science [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html>.</ref>

== Publikace ==

Peter Ingwersen je autorem více než 180 publikací, z nichž je téměř 60 % spoluautorských, což dokazuje jeho výbornou schopnost spolupráce.

=== 70. léta ===

* INGWERSEN, P. (1973). Lånernes brug af kartoteket. København: Danmarks Biblioteksskole.
* INGWERSEN, P. & KAAE, S. (1979). User-librarian negotiations and information search procedures in public libraries: Analysis of verbal protocols. Presented at: The 3rd International Research Forum in Information Science (IRFIS 3), Oslo, August 1-3, 1979.
* INGWERSEN, P., KAJBERG, L., & KAAE, S. (1979). Letter from Copenhagen. Journal of Information Science. Principles & Practice, 1(1), 63-66.
* TIMMERMANN, P., BERMANN, T., LAU, B., RISAGER, K., WILLE, N.E., INGWERSEN, P. & JOHANSEN, T. (1979). A Study of the User-Librarian Negotiation Process. In: T. Berman et al. (Eds.), Library User Instruction and the Teaching of Research Methodology. Report on a seminar held at Roskilde University Centre, Denmark, November 5-7, 1976. Roskilde: RUC, 112-129.

=== 80. léta ===

* INGWERSEN, P., JOHANSEN, T. & TIMMERMANN, P. (1980). User-librarian negotiations and search procedures: A progress report. In: O. Harbo et al. (Eds.), Theory and application of information research: Proceedings of the Second International Research Forum on Information Science, Copenhagen, August 3-6, 1977.
* INGWERSEN, P (1982). Search procedures in the library analysed from a cognitive point of view. Journal of Documentation, 38(3), 165-191.
* INGWERSEN, P. (1983). Online man-machine interaction facilities: A cognitive view. Presented at: IRFIS 5: Fifth International Research Forum in Information Science: Representation and Exchange of Knowledge as a Basis of Information Processes. Heidelberg, September 5-7, 1983.
* INGWERSEN, P. (1984). Information technology: Which applications? Social Science Information Studies, 4(2-3), 185-196.
* INGWERSEN, P. (1984). Psychological aspects of information retrieval. Social Science Information Studies, 4(2-3), 83-95.
* INGWERSEN, P. (1986). Cognitive analysis and the role of the intermediary in information retrieval. In: R. Davies (Ed.). Intelligent information systems: Progress and prospects. New York: Ellis Horwood/Halsted Press, 206-237.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. Improved subject access, browsing and scanning mechanisms in modern IR. In: H. Krasner (Ed.), The proceedings of the 1986 ACM Conference on Research and Development in Information Retrieval. Pisa, September 1986. Pisa: University, 68-75.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1988): Means to improved subject access and representation in modern information retrieval. Libri, 38(2), 94-119.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1989). Modern indexing and retrieval techniques matching different types of information needs. International Forum on Information and Documentation, 14(3), 17-22.

=== 90. léta ===

* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Databases as an analytical tool in research management: A case study. In: B. Cronin (Ed.), The knowledge industries: Levers of economic and social development in the 1990’s: Proceedings of an international conference held at the Inter University Centre for Postgraduate Studies, Dubrovnik, Yugoslavia, May 29- June 3, 1989. London: Aslib, 205-216.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Informationsformidling i Teori og Praksis. København: Munksgaard, 1990.
* INGWERSEN, P. (1991). Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction. Copenhagen : Faculty of Business Administration, Institute of Informatics and Management Accounting, Copenhagen Business School (PhD dissertation).
* INGWERSEN, P. (1992). Conceptions of information science. In: P. Vakkari & B. Cronin (Eds.), Conceptions of Library and Information Science. London : Taylor Graham, 299-312.
* INGWERSEN, P. (1992). Fra informationskundskab til informationsvidenskab: Kandidatuddannelsens baggrund og status. Over Broen, (11), 16-23.
* INGWERSEN, P. (1992). Information Retrieval Interaction. London: Taylor Graham, 1992. (Japonský předklad, Tokyo: Toppan, 1995; Korejský překlad, Seoul: Bibliographic Information Processing Society, 1998.)
* INGWERSEN, P. (1992). Information retrieval research and development. Information Management Report, (December), 15-17.
* INGWERSEN, P. (1993). The cognitive viewpoint in IR. Journal of Documentation, 93(1104), 60-64.
* INGWERSEN, P. (1994). The cognitive perspective in information retrieval. In: International Federation for Information and Documentation: 47th FID conference and congress: Finding new values and uses of information. Sonic City Omiya, Saitama, Japan, October 5-8. Sonic City Omiya, Saitama: FID, 7-14.
* INGWERSEN, P. (1995). Information and information science. In: A. Kent (Ed.), Encyclopedia of Library and Information Science, Vol. 56, supplement 19. New York : Marcel Dekker, 137-174.
* ALMIND, T.C. & INGWERSEN, P. (1996). Informetric analysis on the world wide web: A methodological approach to “internetometrics”. København: Danmarks Biblioteksskole.
* Ingwersen, P., Hjortgaard Christensen, F. & Wormell, I. (1997). Online determination of the Journal Impact Factor and its international properties. Scientometrics, 40(3) 529-540.
* INGWERSEN, P. (1998). The international visibility of Danish and Scandinavian research 1988-1996: A general overview of science and technology and the social sciences by online publication analysis. (CIS Report 5) Copenhagen: Royal School of Library and Information Science.<ref> The Janus Faced Scholar : A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen [online]. Copenhagen : Det Informationsvidenskabelige Akademi. Vol. 06, 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.issi-society.info/peteringwersen/pif_online.pdf>. </ref>

=== 2000 - současnost ===

* INGWERSEN, P. (2000). The international visibility and citation impact of Scandinavian research articles in selected social science fields: The decay of a myth. Scientometrics, 49, 39-61.
* INGWERSEN, P. (2001). The web impact factor. In: M. Davis & C.S. Wilson (Eds.), 8th International Conference on Scientometrics and Informetrics: ISSI 2001, Sydney, July 16-20, 2001: Proceedings: Vol. 1. Sydney: The Bibliometric and Informetric Research Group, 12-13.
* INGWERSEN, P. (2002). Visibility and impact of research in Psychiatry for North European countries in EU, US and world contexts. Scientometrics, 54(1), 131-144.
* INGWERSEN, P. (2003). Information seeking research. In: J. Feather & P. Sturges (Eds.), International Encyclopedia of Information and Library Science. (2 ed.) London: Routledge, 301-303.
* INGWERSEN, P., JARVELIN, K. (2004). Context in information retrieval. In: T. Bothma & A. Kaniki (Eds.), ProLISSA: Progress in Library and Information Science in Southern Africa: Proceedings of the third biennial DISSAnet Conference in Southern Africa, 2004. Pretoria: Infuse, 301-310.
* INGWERSEN, P., JARVELIN, K. (2005). The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context. Berlin: Springer.
* LARSEN, B., INGWERSEN, P., KEKALAINEN, J. (2006). The Polyrepresentation continuum in IR. In: I. Ruthven et al. (Eds.), Information interaction in context: International Symposium on Information Interaction in Context, IIiX 2006. New York/Copenhagen: ACM Press/Royal School of Library and Information Science, 148-162.
* INGWERSEN, P., LARSEN, B. (2007). Evaluation of strategic research programs: The case of Danish environmental research 1993-2002. Research Evaluation, 16(1): 47-58.
* INGWERSEN, P. (2008). A context-driven integrated framework for research on interactive IR. Document, Information &Kn owledge, 126(6), 44-50.
* INGWERSEN, P., LUND, B., LARSEN, B. (2009). Data fusion according to the principle of polyrepresentation. Journal of American Society for Information Science & Technology, 60(4), 646-654.
* INGWERSEN, P. (2010). Scientometric and Webometric methods. Document, Information & Knowledge, (1), 4-11.<ref> The Janus Faced Scholar : A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen [online]. Copenhagen : Det Informationsvidenskabelige Akademi. Vol. 06, 2010. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://www.issi-society.info/peteringwersen/pif_online.pdf>. </ref>

== Doporučená četba ==

INGWERSEN, P. & JÄRVELIN, K. ''The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context''

- Publikace Petra Ingwersena sepsaná spolu s profesorem Järvelinem z Univerzity of Tampere ve Finsku vyšla roku 2005 a to v angličtině. Později byla přeložena také do japonštiny a čínštiny. The Turn se věnuje kognitivnímu posunu a zařazení kognitivního pohledu na vyhledávání informací do jeho kontextu.

''The Janus Faced Scholar: A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen''

- Jedná se o speciální sborník k poctě Petra Ingwersena. Vydaný byl u příležitosti 37 let jeho působení na Royal School of LIS. Do sborníku přispěla řada autorit z oboru informační vědy a Ingwersenovi dlouhodobí spolupracovníci. Příspěvky jsou zde rozděleny do třech oblastí – vyhledávání informací, informetrie, informační věda.

INGWERSEN, P. ''Information Retrieval Interaction.''

Tato publikace je založena na Ingwersenových názorech a jeho disertační práci. Shrnuje zde a hodnotí vývoj informační vědy, problémy s vymezením předmětu jejího zkoumání a její pozice mezi ostatními vědeckými disciplínami.

== Citace a použitá literatura ==

<references/>

'''''Další použitá literatura'''''

Peter Ingwersen. Research at the Royal School of Information and Library Science [online]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html>. <br/>
Peter Ingwersen. Universidad Carlos III de Madrid [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.uc3m.es/portal/page/portal/biblioteconomia_documentacion/investigacion/estancias/peter_ingwersen>. <br/>
SOUTHERN, Joel. 2009 Lazerow Memorial Lecture with Peter Ingwersen. School of Information Sciences [online]. 2009. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.sis.utk.edu/node/10561>. <br/>
MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. <br/>
INGWERSEN, Peter; JÄRVELIN, Kalervo. The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context [online]. Netherlands : Springer, 2005. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0>. <br/>
Peter Ingwersen. Los Angeles Chapter of the American Society for Information Science and Technology. [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://lacasist.org/awards-scholarships/award-announcement/2009-peter-ingwersen&ei=K2fJTeTTEI-SswbH26mgAw&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=8&ved=0CFQQ7gEwBzgK&prev=/search%3Fq%3Dpeter%2Bin>. <br/>
Bulletin of American Society for Information Science and Technology. [online]. Vol. 30, No. 6. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://www.asis.org/Bulletin/Aug-04/ingwersen.html>. <br/>

== Externí zdroje ==

http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor - Rozhovor s P. Ingwersenem při jeho návštěvě KISKu

http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0 - Publikace The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context v online podobě dostupná ke čtení

http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-v-mzk
- záznam z přednášky profesora Petera Ingwersena v Moravské zemské knihovně

http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen%2806732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d%29.html
- stručné shrnutí kariéry, ocenění a publikací Petera Ingwersena

{{DEFAULTSORT:Ingwersen, Peter}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informační vědy]]

Peter Ingwersen

2011-08-28T14:33:29Z

EB:

'''Peter Ingwersen''' (*1947, Frederiksberg) je dánský informační vědec, emeritní profesor na Royal School of Library and Information Science v Kodani a světově uznávaný specialista na problematiku Information Retrieval – vyhledávání informací.

[[Soubor:ingwersen.jpg|thumb||Peter Ingwersen (Zdroj: http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html)]]

== Život ==

=== Původ a vzdělání ===

Peter Ingwersen (celým jménem Peter Emil Rerup Ingwersen) se narodil roku 1947 ve Frederiskbergu.<ref> Peter Ingwersen. Den Store Danske [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.denstoredanske.dk/It,_teknik_og_naturvidenskab/Informatik/Informatik/Peter_Ingwersen>. </ref> V roce 1973 absolvoval Knihovnictví a informační studia (Library and Information studies) na Royal School of Library and Information Science v Kodani. Ve své diplomové práci, zabývající se využitím katalogů v dánských veřejných knihovnách, se zaměřil na studii, založenou na pozorování, rozhovorech a na kvantitativní analýze. Protože to bylo ještě před „online dobou“, práce pojednávala o zákaznickém využívání lístkových katalogů a počáteční interakci knihovníků se zákazníky. Tedy již v té době bylo zřejmé, že se Ingwersen zajímal o kvantitativní výzkumy a proces získávání informací. Jak ale sám říká<ref name="Bulletin"> INGWERSEN, Peter. Highlights of a Career in Information Science. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, Vol 30, No. 6. [citováno 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.asis.org/Bulletin/Aug-04/ingwersen.html>.</ref>, původně se chtěl stát historikem nebo geologem (jako byl jeho otec), specializujícím se na techniky datování artefaktů a geologických událostí.

V roce 1991 obhájil svou dizertační práci na téma Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction a získal titul Ph. D. na ekonomické fakultě Kodaňské univerzity (Copenhagen Business School, Faculty of Economics, Institute of Informatics and Management).

=== Zaměstnání ===

Po absolvování na Royal School byl zaměstnán jako odborný asistent při vyhledávání a ukládání informací, katalogizaci a teorii třídění. Při své práci měl možnost pracovat s profesorem Paulem Timmermannem, který měl velké množství nových nápadů a otázek pro výzkum. Ty byly následně realizovány mladšími badateli, jako byl právě Ingwersen. V letech 1976-1980 byl součástí výzkumného týmu, který prováděl experimentální výzkum kognitivních procesů, týkajících se interakce uživatel-zprostředkovatel-systém (user-intermediary-system interaction). V té době se potýkal s problémem neúplných znalostí z oblasti psané angličtiny, které ovšem brzy vyřešil.

'''''ESA'''''

V letech 1982-1984 působil jako výzkumný spolupracovník v oddělení pro získávání informací u Evropské kosmické agentury (European Space Agency-Information Retrieval Services – ESA-IRS), která se nachází ve Frascati v Itálii. Jeho výzkum se týkal vylepšení rozhraní uživatelského systému, vývoje nových vyhledávacích nástrojů a manažerských systémů. Kromě výzkumu se věnoval psaní databází a návodů a implementoval online databáze, což hodně přispělo ke zlepšení jeho psané angličtiny.

'''''Royal School of LIS'''''

V roce 1984 se vrátil zpět do Royal School of LIS, kde působil jako docent. Vzhledem ke svým nově získaným zkušenostem, týkajících se technických a vědeckých informačních systémů a jejich návrhem, které získal v průběhu práce pro ESA, založil nový ústav zabývající se IRM (Information Ressource Management) a designem specializovaných informačních služeb a systémů pro průmysl a instituce, ve spolupráci se svojí nastávající manželkou Irene Wormell. Během práce pro ESA se jeho výzkumný zájem začal soustředit na interakci informací a zprostředkovatele funkčnosti pro IR (Information Retrieval).

'''''Rutgers Univerzity'''''

Během jarního semestru 1987 byl pozván jako hostující profesor na School of Communication, Information and Library Studies na Rutgers University. Zde měl možnost spolupracovat s profesorem Nicholasem Belkinem. S Belkinem se znal již dříve z mnoha konferencí, které se konaly od poloviny sedmdesátých let – takzvané IRFIS (International Research Forum in Information Science) konference. Po dlouhou dobu si vyměňovali výsledky, modely a nápady na nová kognitivní hlediska v oblasti IR. V době jeho působení v Rutgers University se s Belkinem pokusili začlenit více uživatelsky zaměřených a interaktivních výzkumů do hlavního proudu IR s pomocí mnoha klíčových vědců z obou stran. Tento pokus byl v té době pravděpodobně příliš pokročilý, ale vydláždil cestu pro více směrů v dalších výzkumných činnostech NIST TREC (National Institute of Science and Technology Text Retrieval Conferences).

'''''Další pedagogické zkušenosti'''''

Od roku 1997 je docentem na Åbo Akademi University ve Finsku, kde učí dvakrát ročně. Částečně také přednáší na Oslo University College. Tam vyučuje scientometrii a hodnocení výzkumu.<ref> ŘÍHA, Milan. Peter Ingwersen na KISKu: velký rozhovor. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor>. </ref>
Dříve také navštěvoval Keio University v Japonsku a University of Pretoria v Jihoafrické republice.<ref> ROUSSEAU, Ronald. Peter Ingwersen : Recipient of the 2005 Derek de Solla Price Award of the journal Scientometrics. Scientometrics [online]. Vol 65, No. 3, 2005. P. 267-269. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/35732t43x713t471/fulltext.pdf>. </ref>

Kolem roku 1990 byl jednou z hlavních hybných sil pro založení a rozvoj magisterských studijních programů (Master of Science – M.Sc.) v knihovnictví a informační vědě na Royal School of LIS. Později totéž pro rozvoj programu Ph.D. Do roku 1993 působil jako vedoucí tohoto magisterského programu, kterým byl jmenován. Od července 1993 je vedoucím Ústavu teorie získávání informací (Information Retrieval Theory), který se později sloučil s Katedrou informačních studií (Department of Information Studies). Od ledna 2001 je profesorem výzkumu právě na této katedře. Peter Ingwersen je vůbec prvním dánským profesorem výzkumu v širší oblasti knihovnictví a informační vědy.

Jeho studenti magisterských programů, doktorských programu a spolupracovníci, které má doslova po celém světě, mohou těžit z jeho intelektuální hloubky, vždy konstruktivních připomínek a v neposlední řadě vtipu. Má schopnost fascinovat a především inspirovat mladé výzkumné pracovníky. Často organizuje mezinárodní konference a kurzy pro studenty doktorských programů.

== Práce ==

=== Výzkum ===

Peter Ingwersen se zabýval různými oblastmi ve výzkumu informační vědy. Zybýval se vyhledáváním informací (information retrieval), informetrií, webometrií, scientometrií. V letech 1976 – 1980 byl součástí výzkumného týmu, který prováděl experimentální výzkum kognitivních procesů. Působil jako odborný poradce v Evropské komisi. Podílel se na tříletém projektu ESPRIT Long Term Research Workshop. V letech 1996-2000 byl vedoucím partnerem Centra pro informační studie (Centre for Informetric Studies), který P. Ingwersen založil spolu s kolegou Finnem H. Christensenem a Irene Wormellovou.
Od roku 1990 se zabýval další oblastí, a to bibliometrií. Zabýval se např. citační analýzou. Bibliometrie je úzce spojena s IR (Information Retrieval). Jeho teorie IR jsou založeny na kognitivních názorech, jsou konceptuální, s důrazem na interaktivní apekty IR. Byl také zapojen do projektu TAPIR (Text Access Potentials for Interactive IR), kde působil jako předseda výzkumného týmu. Tento projekt je založen na předpokladech polyrepresentation, které mají být ověřeny a zahrnují vývoj pracovně založeného multievidenčního přístupu, zejména k vědeckým a multimediálním informacím a strukturovaným textům včetně webového prostředí.

=== Spolupráce ===

Od poloviny devadesátých let získal Ingwersen, jak sám tvrdí<ref name="Bulletin"/>, velice inteligentní, inovativní a tvrdě pracující studenty, s nimiž spolupracuje dodnes. Nejdůslednějšími z nich byli Pia Borlund, Marianne Lykke Nielsen, Birger Larsen a Lennart Björneborn. Jeho mezinárodními spolupracovníky byli vědci jako Peter Willett z University of Sheffield a Kalervo Järvelin z University of Tampere ve Finsku. Na evropské úrovni rovněž v průběhu let spolupracoval s laboratoří C. J. van Rijsbergena v Glasgow.

=== Objevy ===

'''''Webometrie'''''

Webometrie je vědecká disciplína, která za pomoci měření zkoumá World Wide Web. V roce 1997 termín webometrie poprvé použili Peter Ingwersen a T. C. Almind. Jedná se o studium kvantitativních aspektů, vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií celého internetu pomocí informetrických a bibliometrických metod. Zkoumá mimo jiné množství hyperlink a tok v rámci webových stránek, z čehož lze vytvořit struktury a chování uživatelů internetu. Hodnocení se provádí podle objemu informačních kolekcí, počtu www stránek, četnosti vstupu a času odezvy. Stránky jsou klasifikovány podle způsobu prezentace, vytvářejí se statistiky užívání a hodnotí se produktivita autorů.<ref> Webometrie. Wikipedie, [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Webometrie>.</ref>

'''''Web Impact Factor'''''

Peter Ingwersen je autorem Web Impact Factoru (WIF), který se řadí mezi kvantitativní indikátory a měří průměrné frekvence odkazů. Je obsahem pokrytí vyhledávacího nástroje v určitém čase. Peter Ingwersen tento indikátor definoval v r. 1998.<ref> VAVŘÍKOVÁ,L. Úvod do scientometrie [online]. Ver. 1.0. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf>.</ref> Web Impact Factor je ukazatelem webometrie a slouží k výpočtu důležitosti webové stránky. Představuje počet externích citací (odkazů), vedoucích na webové stránky. Dá se vyhodnotit na základě počtu citací, které jsou tradičními citacemi na webu.
Úvodní výzkumy musely být aplikovány na časopisy, které vycházely v tištěné i elektronické podobě. Podle toho, jak se shodovaly, se zjistilo, zda je WIF použitelný jako nástroj hodnocení vlivu odborného časopisu.

'''''Modely kognitivního vyhledávání informací'''''

Kognitivní modely lze definovat jako modely, které znázorňují vliv a vztahy znalostních (kognitivních) struktur, zúčastněných v přenosu informací a interakci při vyhledávání, nebo začleněné do vyhledávacích systémů nebo prostředků/zprostředkovatelů.
Do kognitivních modelů lze také zařadit modely, zpracované Peterem Ingwersenem. Jedná se o teoretický model MEDIATIOR a souhrnný model interakcí při vyhledávání informací.<ref> PILECKÁ, V. Časopis pro humanitní a společenské vědy: Souvislosti a aspekty vztahu informační a kognitivní vědy [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2008121602>.</ref>

'''''Interactive Information Retrieval (IIR)'''''

V průběhu devadesátých let se Peter Ingwersen začal více zajímat o teoretický vývoj IIR. Protože se nemohl zúčastnit konference TREC (Text Retrieval Conference) – pro nedostatečné pracovní vybavení, zaměřil se na modelování.
Teoretický vývoj Ir v tomto období byl běžně otázkou produkce nových druhů logických nebo matematických technik vedení (a zlepšení) IR produkce. Vzhledem k tomu, že Ingwersenovy teorie IR byly založeny na kognitivním pohledu a nebyly matematické, nýbrž konceptuální s důrazem na interaktivní aspekty IR, byly jeho příspěvky na konferencích ACM-SIGIR (Association for Computing Machinery – Special Interest Group on Information Retrieval) zaměřené na uživatele. Jak je ale patrné z opomenutí na zasedáních v SIGIR, v dalších deseti letech k žádnému teoretickému vývoji IR nedošlo.

'''''Informetrie'''''

Od poloviny devadesátých let se postupně začal věnovat dalšímu výzkumu – začal se zajímat o informetrii.
Informetrie je studie o kvantitativních aspektech informací. To zahrnuje produkci, šíření a využívání všech forem informací, bez ohledu na jejich formu nebo původ. Je to měření toku informací ve vědě a analýza účinnosti informačních systémů.<ref> Podle prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, CSc, jak uveřejnil na: ABZ.cz: Slovník cizích slov, informetrie. Dostupné z <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/informetrie>. </ref> Informetrie jako taková zahrnuje tyto oblasti:
* ''scientometrii'', která studuje kvantitativní aspekty vědy,
* ''webometrii'', která studuje kvantitativní aspekty Word Wide Webu,
* ''kybermetrii'', která je založena na podobném způsobu, jako webometrie, pouze je rozšířena o elektronické zdroje
* a ''bibliometrii'', která studuje kvantitativní aspekty zaznamenaných informací.<ref> Informetrics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] ]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/Informetrics>. </ref>

==Další aktivity==

Peter Ingwersen byl členem několika rad, např. Výkonné rady Severské výzkumné školy (NORSLIS), dále byl členem Institutu informačních vědců (Institute of Information Scientists). Je také členem několika mezinárodních časopisů v oblasti IR a informační vědy: the Journal of American Society for Information Science & Technology, Information Processing and Management, the Scientometrics, and the Journal of Informetrics.
Předsedal 15. Konferenci výzkumu a vývoje v IR (15th ACM-SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval), která se konala v červnu r. 1992. V letech 1995-2000 byl programovým předsedou.

==Význam pro informační vědu==

Peter Ingwersen je jedním z nejvýznamnějších a nejcitovanějších informačních vědců současnosti. Do informační vědy přinesl mnoho významných příspěvků, ale za jeho největší přínos jsou považovány výzkumy v oblasti kognitivního přístupu k interaktivnímu vyhledávání informací a webometrie.

==Ocenění==

Peter Ingwersen získal za svou práci několik významných ocenění.

'''2009''' obdržel '''ASIST LA Chapter CISTA Award''' za příspěvky do informační vědy a technologií

'''2007''' obdržel '''ASIST Outstanding Teacher Award''' za jeho pedagogické schopnosti a dovednosti v informační vědě

'''2005''' obdržel '''Derek de Solla Price Medal''' za výzkum v scientometrii a webometrii

'''2005''' obdržel '''Thomson Award''' za mezinárodně nejuznávanějšího a nejvíce citovaného dánského výzkumného pracovníak v sociálních vědách

'''2003''' obdržel '''ASIST Research Award''' za práci v kognitivních perspektivách IR

'''1994''' obdržel ASIS, '''New Jersey Chapter Distinguish Lectureship Award''' za příspěvky ke kognitivnímu přístupu v oblasti IR

'''1993''' obdržel '''Jason Farradane Award''' (UK)<ref>Peter Ingwersen. Research at the Royal School of Information and Library Science [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html>.</ref>

== Publikace ==

Peter Ingwersen je autorem více než 180 publikací, z nichž je téměř 60 % spoluautorských, což dokazuje jeho výbornou schopnost spolupráce.

=== 70. léta ===

* INGWERSEN, P. (1973). Lånernes brug af kartoteket. København: Danmarks Biblioteksskole.
* INGWERSEN, P. & KAAE, S. (1979). User-librarian negotiations and information search procedures in public libraries: Analysis of verbal protocols. Presented at: The 3rd International Research Forum in Information Science (IRFIS 3), Oslo, August 1-3, 1979.
* INGWERSEN, P., KAJBERG, L., & KAAE, S. (1979). Letter from Copenhagen. Journal of Information Science. Principles & Practice, 1(1), 63-66.
* TIMMERMANN, P., BERMANN, T., LAU, B., RISAGER, K., WILLE, N.E., INGWERSEN, P. & JOHANSEN, T. (1979). A Study of the User-Librarian Negotiation Process. In: T. Berman et al. (Eds.), Library User Instruction and the Teaching of Research Methodology. Report on a seminar held at Roskilde University Centre, Denmark, November 5-7, 1976. Roskilde: RUC, 112-129.

=== 80. léta ===

* INGWERSEN, P., JOHANSEN, T. & TIMMERMANN, P. (1980). User-librarian negotiations and search procedures: A progress report. In: O. Harbo et al. (Eds.), Theory and application of information research: Proceedings of the Second International Research Forum on Information Science, Copenhagen, August 3-6, 1977.
* INGWERSEN, P (1982). Search procedures in the library analysed from a cognitive point of view. Journal of Documentation, 38(3), 165-191.
* INGWERSEN, P. (1983). Online man-machine interaction facilities: A cognitive view. Presented at: IRFIS 5: Fifth International Research Forum in Information Science: Representation and Exchange of Knowledge as a Basis of Information Processes. Heidelberg, September 5-7, 1983.
* INGWERSEN, P. (1984). Information technology: Which applications? Social Science Information Studies, 4(2-3), 185-196.
* INGWERSEN, P. (1984). Psychological aspects of information retrieval. Social Science Information Studies, 4(2-3), 83-95.
* INGWERSEN, P. (1986). Cognitive analysis and the role of the intermediary in information retrieval. In: R. Davies (Ed.). Intelligent information systems: Progress and prospects. New York: Ellis Horwood/Halsted Press, 206-237.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. Improved subject access, browsing and scanning mechanisms in modern IR. In: H. Krasner (Ed.), The proceedings of the 1986 ACM Conference on Research and Development in Information Retrieval. Pisa, September 1986. Pisa: University, 68-75.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1988): Means to improved subject access and representation in modern information retrieval. Libri, 38(2), 94-119.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1989). Modern indexing and retrieval techniques matching different types of information needs. International Forum on Information and Documentation, 14(3), 17-22.

=== 90. léta ===

* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Databases as an analytical tool in research management: A case study. In: B. Cronin (Ed.), The knowledge industries: Levers of economic and social development in the 1990’s: Proceedings of an international conference held at the Inter University Centre for Postgraduate Studies, Dubrovnik, Yugoslavia, May 29- June 3, 1989. London: Aslib, 205-216.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Informationsformidling i Teori og Praksis. København: Munksgaard, 1990.
* INGWERSEN, P. (1991). Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction. Copenhagen : Faculty of Business Administration, Institute of Informatics and Management Accounting, Copenhagen Business School (PhD dissertation).
* INGWERSEN, P. (1992). Conceptions of information science. In: P. Vakkari & B. Cronin (Eds.), Conceptions of Library and Information Science. London : Taylor Graham, 299-312.
* INGWERSEN, P. (1992). Fra informationskundskab til informationsvidenskab: Kandidatuddannelsens baggrund og status. Over Broen, (11), 16-23.
* INGWERSEN, P. (1992). Information Retrieval Interaction. London: Taylor Graham, 1992. (Japonský předklad, Tokyo: Toppan, 1995; Korejský překlad, Seoul: Bibliographic Information Processing Society, 1998.)
* INGWERSEN, P. (1992). Information retrieval research and development. Information Management Report, (December), 15-17.
* INGWERSEN, P. (1993). The cognitive viewpoint in IR. Journal of Documentation, 93(1104), 60-64.
* INGWERSEN, P. (1994). The cognitive perspective in information retrieval. In: International Federation for Information and Documentation: 47th FID conference and congress: Finding new values and uses of information. Sonic City Omiya, Saitama, Japan, October 5-8. Sonic City Omiya, Saitama: FID, 7-14.
* INGWERSEN, P. (1995). Information and information science. In: A. Kent (Ed.), Encyclopedia of Library and Information Science, Vol. 56, supplement 19. New York : Marcel Dekker, 137-174.
* ALMIND, T.C. & INGWERSEN, P. (1996). Informetric analysis on the world wide web: A methodological approach to “internetometrics”. København: Danmarks Biblioteksskole.
* Ingwersen, P., Hjortgaard Christensen, F. & Wormell, I. (1997). Online determination of the Journal Impact Factor and its international properties. Scientometrics, 40(3) 529-540.
* INGWERSEN, P. (1998). The international visibility of Danish and Scandinavian research 1988-1996: A general overview of science and technology and the social sciences by online publication analysis. (CIS Report 5) Copenhagen: Royal School of Library and Information Science.<ref> The Janus Faced Scholar : A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen [online]. Copenhagen : Det Informationsvidenskabelige Akademi. Vol. 06, 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.issi-society.info/peteringwersen/pif_online.pdf>. </ref>

=== 2000 - současnost ===

* INGWERSEN, P. (2000). The international visibility and citation impact of Scandinavian research articles in selected social science fields: The decay of a myth. Scientometrics, 49, 39-61.
* INGWERSEN, P. (2001). The web impact factor. In: M. Davis & C.S. Wilson (Eds.), 8th International Conference on Scientometrics and Informetrics: ISSI 2001, Sydney, July 16-20, 2001: Proceedings: Vol. 1. Sydney: The Bibliometric and Informetric Research Group, 12-13.
* INGWERSEN, P. (2002). Visibility and impact of research in Psychiatry for North European countries in EU, US and world contexts. Scientometrics, 54(1), 131-144.
* INGWERSEN, P. (2003). Information seeking research. In: J. Feather & P. Sturges (Eds.), International Encyclopedia of Information and Library Science. (2 ed.) London: Routledge, 301-303.
* INGWERSEN, P., JARVELIN, K. (2004). Context in information retrieval. In: T. Bothma & A. Kaniki (Eds.), ProLISSA: Progress in Library and Information Science in Southern Africa: Proceedings of the third biennial DISSAnet Conference in Southern Africa, 2004. Pretoria: Infuse, 301-310.
* INGWERSEN, P., JARVELIN, K. (2005). The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context. Berlin: Springer.
* LARSEN, B., INGWERSEN, P., KEKALAINEN, J. (2006). The Polyrepresentation continuum in IR. In: I. Ruthven et al. (Eds.), Information interaction in context: International Symposium on Information Interaction in Context, IIiX 2006. New York/Copenhagen: ACM Press/Royal School of Library and Information Science, 148-162.
* INGWERSEN, P., LARSEN, B. (2007). Evaluation of strategic research programs: The case of Danish environmental research 1993-2002. Research Evaluation, 16(1): 47-58.
* INGWERSEN, P. (2008). A context-driven integrated framework for research on interactive IR. Document, Information &Kn owledge, 126(6), 44-50.
* INGWERSEN, P., LUND, B., LARSEN, B. (2009). Data fusion according to the principle of polyrepresentation. Journal of American Society for Information Science & Technology, 60(4), 646-654.
* INGWERSEN, P. (2010). Scientometric and Webometric methods. Document, Information & Knowledge, (1), 4-11.<ref> The Janus Faced Scholar : A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen [online]. Copenhagen : Det Informationsvidenskabelige Akademi. Vol. 06, 2010. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://www.issi-society.info/peteringwersen/pif_online.pdf>. </ref>

== Doporučená četba ==

INGWERSEN, P. & JÄRVELIN, K. ''The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context''

- Publikace Petra Ingwersena sepsaná spolu s profesorem Järvelinem z Univerzity of Tampere ve Finsku vyšla roku 2005 a to v angličtině. Později byla přeložena také do japonštiny a čínštiny. The Turn se věnuje kognitivnímu posunu a zařazení kognitivního pohledu na vyhledávání informací do jeho kontextu.

''The Janus Faced Scholar: A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen''

- Jedná se o speciální sborník k poctě Petra Ingwersena. Vydaný byl u příležitosti 37 let jeho působení na Royal School of LIS. Do sborníku přispěla řada autorit z oboru informační vědy a Ingwersenovi dlouhodobí spolupracovníci. Příspěvky jsou zde rozděleny do třech oblastí – vyhledávání informací, informetrie, informační věda.

INGWERSEN, P. ''Information Retrieval Interaction.''

Tato publikace je založena na Ingwersenových názorech a jeho disertační práci. Shrnuje zde a hodnotí vývoj informační vědy, problémy s vymezením předmětu jejího zkoumání a její pozice mezi ostatními vědeckými disciplínami.

== Citace a použitá literatura ==

<references/>

'''''Další použitá literatura'''''

Peter Ingwersen. Research at the Royal School of Information and Library Science [online]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html>. <br/>
Peter Ingwersen. Universidad Carlos III de Madrid [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.uc3m.es/portal/page/portal/biblioteconomia_documentacion/investigacion/estancias/peter_ingwersen>. <br/>
SOUTHERN, Joel. 2009 Lazerow Memorial Lecture with Peter Ingwersen. School of Information Sciences [online]. 2009. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.sis.utk.edu/node/10561>. <br/>
MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. <br/>
INGWERSEN, Peter; JÄRVELIN, Kalervo. The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context [online]. Netherlands : Springer, 2005. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0>. <br/>
Peter Ingwersen. Los Angeles Chapter of the American Society for Information Science and Technology. [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://lacasist.org/awards-scholarships/award-announcement/2009-peter-ingwersen&ei=K2fJTeTTEI-SswbH26mgAw&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=8&ved=0CFQQ7gEwBzgK&prev=/search%3Fq%3Dpeter%2Bin>. <br/>
Bulletin of American Society for Information Science and Technology. [online]. Vol. 30, No. 6. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z <http://www.asis.org/Bulletin/Aug-04/ingwersen.html>. <br/>

== Externí zdroje ==

http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor - Rozhovor s P. Ingwersenem při jeho návštěvě KISKu

http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0 - Publikace The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context v online podobě dostupná ke čtení

http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-v-mzk
- záznam z přednášky profesora Petera Ingwersena v Moravské zemské knihovně

http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen%2806732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d%29.html
- stručné shrnutí kariéry, ocenění a publikací Petera Ingwersena

{{DEFAULTSORT:Ingwersen, Peter}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informační vědy]]

Peter Ingwersen

2011-05-18T14:58:58Z

EB:

Peter Ingwersen

2011-05-18T12:13:56Z

EB:

'''Peter Ingwersen''' (*1947, Frederiksberg)<ref> Peter Ingwersen. Den Store Danske [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.denstoredanske.dk/It,_teknik_og_naturvidenskab/Informatik/Informatik/Peter_Ingwersen>. </ref> je dánský informační vědec, emeritní profesor na Royal School of Library and Information Science v Kodani a světově uznávaný specialista na problematiku Information Retrieval – vyhledávání informací.

[[Soubor:ingwersen.jpg|thumb||Peter Ingwersen (Zdroj: http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html)]]

== Život ==

=== Původ a vzdělání ===

Peter Ingwersen (celým jménem Peter Emil Rerup Ingwersen) se narodil roku 1947 ve Frederiskbergu.<ref> Peter Ingwersen. Den Store Danske [online]. 2010. [citováno 2011-05-10]. Dostupné z: <http://www.denstoredanske.dk/It,_teknik_og_naturvidenskab/Informatik/Informatik/Peter_Ingwersen>.</ref> V roce 1973 absolvoval Knihovnictví a informační studia (Library and Information studies) na Royal School of Library and Information Science v Kodani. Ve své diplomové práci, zabývající se využitím katalogů v dánských veřejných knihovnách, se zaměřil na studii, založenou na pozorování, rozhovorech a na kvantitativní analýze. Protože to bylo ještě před „online dobou“, práce pojednávala o zákaznickém využívání lístkových katalogů a počáteční interakci knihovníků se zákazníky. Tedy již v té době bylo zřejmé, že se Ingwersen zajímal o kvantitativní výzkumy a proces získávání informací. Jak ale sám říká<ref name="Bulletin"> INGWERSEN, Peter. Highlights of a Career in Information Science. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, Vol 30, No. 6. [citováno 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.asis.org/Bulletin/Aug-04/ingwersen.html>.</ref>, původně se chtěl stát historikem nebo geologem (jako byl jeho otec), specializujícím se na techniky datování artefaktů a geologických událostí.

V roce 1991 obhájil svou dizertační práci na téma Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction a získal titul Ph. D. na ekonomické fakultě Kodaňské univerzity (Copenhagen Business School, Faculty of Economics, Institute of Informatics and Management).

=== Zaměstnání ===

Po absolvování na Royal School byl zaměstnán jako odborný asistent při vyhledávání a ukládání informací, katalogizaci a teorii třídění. Při své práci měl možnost pracovat s profesorem Paulem Timmermannem, který měl velké množství nových nápadů a otázek pro výzkum. Ty byly následně realizovány mladšími badateli, jako byl právě Ingwersen. V letech 1976-1980 byl součástí výzkumného týmu, který prováděl experimentální výzkum kognitivních procesů, týkajících se interakce uživatel-zprostředkovatel-systém (user-intermediary-system interaction). V té době se potýkal s problémem neúplných znalostí z oblasti psané angličtiny, které ovšem brzy vyřešil.

'''''ESA'''''

V letech 1982-1984 působil jako výzkumný spolupracovník v oddělení pro získávání informací u Evropské kosmické agentury (European Space Agency-Information Retrieval Services – ESA-IRS), která se nachází ve Frascati v Itálii. Jeho výzkum se týkal vylepšení rozhraní uživatelského systému, vývoje nových vyhledávacích nástrojů a manažerských systémů. Kromě výzkumu se věnoval psaní databází a návodů a implementoval online databáze, což hodně přispělo ke zlepšení jeho psané angličtiny.

'''''Royal School of LIS'''''

V roce 1984 se vrátil zpět do Royal School of LIS, kde působil jako docent. Vzhledem ke svým nově získaným zkušenostem, týkajících se technických a vědeckých informačních systémů a jejich návrhem, které získal v průběhu práce pro ESA, založil nový ústav zabývající se IRM (Information Ressource Management) a designem specializovaných informačních služeb a systémů pro průmysl a instituce, ve spolupráci se svojí nastávající manželkou Irene Wormell. Během práce pro ESA se jeho výzkumný zájem začal soustředit na interakci informací a zprostředkovatele funkčnosti pro IR (Information Retrieval).

'''''Rutgers Univerzity'''''

Během jarního semestru 1987 byl pozván jako hostující profesor na School of Communication, Information and Library Studies na Rutgers University. Zde měl možnost spolupracovat s profesorem Nicholasem Belkinem. S Belkinem se znal již dříve z mnoha konferencí, které se konaly od poloviny sedmdesátých let – takzvané IRFIS (International Research Forum in Information Science) konference. Po dlouhou dobu si vyměňovali výsledky, modely a nápady na nová kognitivní hlediska v oblasti IR. V době jeho působení v Rutgers University se s Belkinem pokusili začlenit více uživatelsky zaměřených a interaktivních výzkumů do hlavního proudu IR s pomocí mnoha klíčových vědců z obou stran. Tento pokus byl v té době pravděpodobně příliš pokročilý, ale vydláždil cestu pro více směrů v dalších výzkumných činnostech NIST TREC (National Institute of Science and Technology Text Retrieval Conferences).

'''''Další pedagogické zkušenosti'''''

Od roku 1997 je docentem na Åbo Akademi University ve Finsku, kde učí dvakrát ročně. Částečně také přednáší na Oslo University College. Tam vyučuje scientometrii a hodnocení výzkumu.<ref> ŘÍHA, Milan. Peter Ingwersen na KISKu: velký rozhovor. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor>. </ref>
Dříve také navštěvoval Keio University v Japonsku a University of Pretoria v Jihoafrické republice.<ref> ROUSSEAU, Ronald. Peter Ingwersen : Recipient of the 2005 Derek de Solla Price Award of the journal Scientometrics. Scientometrics [online]. Vol 65, No. 3, 2005. P. 267-269. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/35732t43x713t471/fulltext.pdf>. </ref>

Kolem roku 1990 byl jednou z hlavních hybných sil pro založení a rozvoj magisterských studijních programů (Master of Science – M.Sc.) v knihovnictví a informační vědě na Royal School of LIS. Později totéž pro rozvoj programu Ph.D. Do roku 1993 působil jako vedoucí tohoto magisterského programu, kterým byl jmenován. Od července 1993 je vedoucím Ústavu teorie získávání informací (Information Retrieval Theory), který se později sloučil s Katedrou informačních studií (Department of Information Studies). Od ledna 2001 je profesorem výzkumu právě na této katedře. Peter Ingwersen je vůbec prvním dánským profesorem výzkumu v širší oblasti knihovnictví a informační vědy.

Jeho studenti magisterských programů, doktorských programu a spolupracovníci, které má doslova po celém světě, mohou těžit z jeho intelektuální hloubky, vždy konstruktivních připomínek a v neposlední řadě vtipu. Má schopnost fascinovat a především inspirovat mladé výzkumné pracovníky. Často organizuje mezinárodní konference a kurzy pro studenty doktorských programů.

== Práce ==

=== Spolupráce ===

Od poloviny devadesátých let získal Ingwersen, jak sám tvrdí<ref name="Bulletin"/>, velice inteligentní, inovativní a tvrdě pracující studenty, s nimiž spolupracuje dodnes. Nejdůslednějšími z nich byli Pia Borlund, Marianne Lykke Nielsen, Birger Larsen a Lennart Björneborn. Jeho mezinárodními spolupracovníky byli vědci jako Peter Willett z University of Sheffield a Kalervo Järvelin z University of Tampere ve Finsku. Na evropské úrovni rovněž v průběhu let spolupracoval s laboratoří C. J. van Rijsbergena v Glasgow.

=== Interactive Information Retrieval (IIR) ===

V průběhu devadesátých let se Peter Ingwersen začal více zajímat o teoretický vývoj IIR. Protože se nemohl zúčastnit konference TREC (Text Retrieval Conference) – pro nedostatečné pracovní vybavení, zaměřil se na modelování.
Teoretický vývoj Ir v tomto období byl běžně otázkou produkce nových druhů logických nebo matematických technik vedení (a zlepšení) IR produkce. Vzhledem k tomu, že Ingwersenovy teorie IR byly založeny na kognitivním pohledu a nebyly matematické, nýbrž konceptuální s důrazem na interaktivní aspekty IR, byly jeho příspěvky na konferencích ACM-SIGIR (Association for Computing Machinery – Special Interest Group on Information Retrieval) zaměřené na uživatele. Jak je ale patrné z opomenutí na zasedáních v SIGIR, v dalších deseti letech k žádnému teoretickému vývoji IR nedošlo.

=== Informetrie ===

Od poloviny devadesátých let se postupně začal věnovat dalšímu výzkumu – začal se zajímat o informetrii.
Informetrie je studie o kvantitativních aspektech informací. To zahrnuje produkci, šíření a využívání všech forem informací, bez ohledu na jejich formu nebo původ. Je to měření toku informací ve vědě a analýza účinnosti informačních systémů.<ref> Podle prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, CSc, jak uveřejnil na: ABZ.cz: Slovník cizích slov, informetrie. Dostupné z <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/informetrie>. </ref> Informetrie jako taková zahrnuje tyto oblasti:
* ''scientometrii'', která studuje kvantitativní aspekty vědy,
* ''webometrii'', která studuje kvantitativní aspekty Word Wide Webu,
* ''kybermetrii'', která je založena na podobném způsobu, jako webometrie, pouze je rozšířena o elektronické zdroje
* a ''bibliometrii'', která studuje kvantitativní aspekty zaznamenaných informací.<ref> Informetrics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] ]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/Informetrics>. </ref>

== Publikace ==

Peter Ingwersen je autorem více než 180 publikací, z nichž je téměř 60 % spoluautorských, což dokazuje jeho výbornou schopnost spolupráce.

=== 70. léta ===

* INGWERSEN, P. (1973). Lånernes brug af kartoteket. København: Danmarks Biblioteksskole.
* INGWERSEN, P. & KAAE, S. (1979). User-librarian negotiations and information search procedures in public libraries: Analysis of verbal protocols. Presented at: The 3rd International Research Forum in Information Science (IRFIS 3), Oslo, August 1-3, 1979.
* INGWERSEN, P., KAJBERG, L., & KAAE, S. (1979). Letter from Copenhagen. Journal of Information Science. Principles & Practice, 1(1), 63-66.
* TIMMERMANN, P., BERMANN, T., LAU, B., RISAGER, K., WILLE, N.E., INGWERSEN, P. & JOHANSEN, T. (1979). A Study of the User-Librarian Negotiation Process. In: T. Berman et al. (Eds.), Library User Instruction and the Teaching of Research Methodology. Report on a seminar held at Roskilde University Centre, Denmark, November 5-7, 1976. Roskilde: RUC, 112-129.

=== 80. léta ===

* INGWERSEN, P., JOHANSEN, T. & TIMMERMANN, P. (1980). User-librarian negotiations and search procedures: A progress report. In: O. Harbo et al. (Eds.), Theory and application of information research: Proceedings of the Second International Research Forum on Information Science, Copenhagen, August 3-6, 1977.
* INGWERSEN, P (1982). Search procedures in the library analysed from a cognitive point of view. Journal of Documentation, 38(3), 165-191.
* INGWERSEN, P. (1983). Online man-machine interaction facilities: A cognitive view. Presented at: IRFIS 5: Fifth International Research Forum in Information Science: Representation and Exchange of Knowledge as a Basis of Information Processes. Heidelberg, September 5-7, 1983.
* INGWERSEN, P. (1984). Information technology: Which applications? Social Science Information Studies, 4(2-3), 185-196.
* INGWERSEN, P. (1984). Psychological aspects of information retrieval. Social Science Information Studies, 4(2-3), 83-95.
* INGWERSEN, P. (1986). Cognitive analysis and the role of the intermediary in information retrieval. In: R. Davies (Ed.). Intelligent information systems: Progress and prospects. New York: Ellis Horwood/Halsted Press, 206-237.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. Improved subject access, browsing and scanning mechanisms in modern IR. In: H. Krasner (Ed.), The proceedings of the 1986 ACM Conference on Research and Development in Information Retrieval. Pisa, September 1986. Pisa: University, 68-75.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1988): Means to improved subject access and representation in modern information retrieval. Libri, 38(2), 94-119.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1989). Modern indexing and retrieval techniques matching different types of information needs. International Forum on Information and Documentation, 14(3), 17-22.

=== 90. léta ===

* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Databases as an analytical tool in research management: A case study. In: B. Cronin (Ed.), The knowledge industries: Levers of economic and social development in the 1990’s: Proceedings of an international conference held at the Inter University Centre for Postgraduate Studies, Dubrovnik, Yugoslavia, May 29- June 3, 1989. London: Aslib, 205-216.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Informationsformidling i Teori og Praksis. København: Munksgaard, 1990.
* INGWERSEN, P. (1991). Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction. Copenhagen : Faculty of Business Administration, Institute of Informatics and Management Accounting, Copenhagen Business School (PhD dissertation).
* INGWERSEN, P. (1992). Conceptions of information science. In: P. Vakkari & B. Cronin (Eds.), Conceptions of Library and Information Science. London : Taylor Graham, 299-312.
* INGWERSEN, P. (1992). Fra informationskundskab til informationsvidenskab: Kandidatuddannelsens baggrund og status. Over Broen, (11), 16-23.
* INGWERSEN, P. (1992). Information Retrieval Interaction. London: Taylor Graham, 1992. (Japonský předklad, Tokyo: Toppan, 1995; Korejský překlad, Seoul: Bibliographic Information Processing Society, 1998.)
* INGWERSEN, P. (1992). Information retrieval research and development. Information Management Report, (December), 15-17.
* INGWERSEN, P. (1993). The cognitive viewpoint in IR. Journal of Documentation, 93(1104), 60-64.
* INGWERSEN, P. (1994). The cognitive perspective in information retrieval. In: International Federation for Information and Documentation: 47th FID conference and congress: Finding new values and uses of information. Sonic City Omiya, Saitama, Japan, October 5-8. Sonic City Omiya, Saitama: FID, 7-14.
* INGWERSEN, P. (1995). Information and information science. In: A. Kent (Ed.), Encyclopedia of Library and Information Science, Vol. 56, supplement 19. New York : Marcel Dekker, 137-174.
* ALMIND, T.C. & INGWERSEN, P. (1996). Informetric analysis on the world wide web: A methodological approach to “internetometrics”. København: Danmarks Biblioteksskole.
* Ingwersen, P., Hjortgaard Christensen, F. & Wormell, I. (1997). Online determination of the Journal Impact Factor and its international properties. Scientometrics, 40(3) 529-540.
* INGWERSEN, P. (1998). The international visibility of Danish and Scandinavian research 1988-1996: A general overview of science and technology and the social sciences by online publication analysis. (CIS Report 5) Copenhagen: Royal School of Library and Information Science.<ref> The Janus Faced Scholar : A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen [online]. Copenhagen : Det Informationsvidenskabelige Akademi. Vol. 06, 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.issi-society.info/peteringwersen/pif_online.pdf>. </ref>

== Doporučená četba ==

INGWERSEN, P. & JÄRVELIN, K. ''The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context''

- Publikace Petra Ingwersena sepsaná spolu s profesorem Järvelinem z Univerzity of Tampere ve Finsku vyšla roku 2005 a to v angličtině. Později byla přeložena také do japonštiny a čínštiny. The Turn se věnuje kognitivnímu posunu a zařazení kognitivního pohledu na vyhledávání informací do jeho kontextu.

''The Janus Faced Scholar: A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen''

- Jedná se o speciální sborník k poctě Petra Ingwersena. Vydaný byl u příležitosti 37 let jeho působení na Royal School of LIS. Do sborníku přispěla řada autorit z oboru informační vědy a Ingwersenovi dlouhodobí spolupracovníci. Příspěvky jsou zde rozděleny do třech oblastí – vyhledávání informací, informetrie, informační věda.

== Citace a použitá literatura ==

<references/>

'''''Další použitá literatura'''''

Peter Ingwersen. Research at the Royal School of Information and Library Science [online]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html>. <br/>
Peter Ingwersen. Universidad Carlos III de Madrid [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.uc3m.es/portal/page/portal/biblioteconomia_documentacion/investigacion/estancias/peter_ingwersen>. <br/>
SOUTHERN, Joel. 2009 Lazerow Memorial Lecture with Peter Ingwersen. School of Information Sciences [online]. 2009. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.sis.utk.edu/node/10561>. <br/>
MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. <br/>
INGWERSEN, Peter; JÄRVELIN, Kalervo. The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context [online]. Netherlands : Springer, 2005. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0>. <br/>

== Externí zdroje ==

http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor - Rozhovor s P. Ingwersenem při jeho návštěvě KISKu

http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0 - Publikace The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context v online podobě dostupná ke čtení

Peter Ingwersen

2011-05-18T11:54:16Z

EB:

'''Peter Ingwersen''' (*1947, Frederiksberg)<ref> Peter Ingwersen. Den Store Danske [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.denstoredanske.dk/It,_teknik_og_naturvidenskab/Informatik/Informatik/Peter_Ingwersen>. </ref> je dánský informační vědec, emeritní profesor na Royal School of Library and Information Science v Kodani a světově uznávaný specialista na problematiku Information Retrieval – vyhledávání informací.

== Život ==

=== Původ a vzdělání ===

Peter Ingwersen (celým jménem Peter Emil Rerup Ingwersen) se narodil roku 1947 ve Frederiskbergu.<ref> Peter Ingwersen. Den Store Danske [online]. 2010. [citováno 2011-05-10]. Dostupné z: <http://www.denstoredanske.dk/It,_teknik_og_naturvidenskab/Informatik/Informatik/Peter_Ingwersen>.</ref> V roce 1973 absolvoval Knihovnictví a informační studia (Library and Information studies) na Royal School of Library and Information Science v Kodani. Ve své diplomové práci, zabývající se využitím katalogů v dánských veřejných knihovnách, se zaměřil na studii, založenou na pozorování, rozhovorech a na kvantitativní analýze. Protože to bylo ještě před „online dobou“, práce pojednávala o zákaznickém využívání lístkových katalogů a počáteční interakci knihovníků se zákazníky. Tedy již v té době bylo zřejmé, že se Ingwersen zajímal o kvantitativní výzkumy a proces získávání informací. Jak ale sám říká<ref name="Bulletin"> INGWERSEN, Peter. Highlights of a Career in Information Science. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, Vol 30, No. 6. [citováno 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.asis.org/Bulletin/Aug-04/ingwersen.html>.</ref>, původně se chtěl stát historikem nebo geologem (jako byl jeho otec), specializujícím se na techniky datování artefaktů a geologických událostí.

V roce 1991 obhájil svou dizertační práci na téma Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction a získal titul Ph. D. na ekonomické fakultě Kodaňské univerzity (Copenhagen Business School, Faculty of Economics, Institute of Informatics and Management).

=== Zaměstnání ===

Po absolvování na Royal School byl zaměstnán jako odborný asistent při vyhledávání a ukládání informací, katalogizaci a teorii třídění. Při své práci měl možnost pracovat s profesorem Paulem Timmermannem, který měl velké množství nových nápadů a otázek pro výzkum. Ty byly následně realizovány mladšími badateli, jako byl právě Ingwersen. V letech 1976-1980 byl součástí výzkumného týmu, který prováděl experimentální výzkum kognitivních procesů, týkajících se interakce uživatel-zprostředkovatel-systém (user-intermediary-system interaction). V té době se potýkal s problémem neúplných znalostí z oblasti psané angličtiny, které ovšem brzy vyřešil.

'''''ESA'''''

V letech 1982-1984 působil jako výzkumný spolupracovník v oddělení pro získávání informací u Evropské kosmické agentury (European Space Agency-Information Retrieval Services – ESA-IRS), která se nachází ve Frascati v Itálii. Jeho výzkum se týkal vylepšení rozhraní uživatelského systému, vývoje nových vyhledávacích nástrojů a manažerských systémů. Kromě výzkumu se věnoval psaní databází a návodů a implementoval online databáze, což hodně přispělo ke zlepšení jeho psané angličtiny.

'''''Royal School of LIS'''''

V roce 1984 se vrátil zpět do Royal School of LIS, kde působil jako docent. Vzhledem ke svým nově získaným zkušenostem, týkajících se technických a vědeckých informačních systémů a jejich návrhem, které získal v průběhu práce pro ESA, založil nový ústav zabývající se IRM (Information Ressource Management) a designem specializovaných informačních služeb a systémů pro průmysl a instituce, ve spolupráci se svojí nastávající manželkou Irene Wormell. Během práce pro ESA se jeho výzkumný zájem začal soustředit na interakci informací a zprostředkovatele funkčnosti pro IR (Information Retrieval).

'''''Rutgers Univerzity'''''

Během jarního semestru 1987 byl pozván jako hostující profesor na School of Communication, Information and Library Studies na Rutgers University. Zde měl možnost spolupracovat s profesorem Nicholasem Belkinem. S Belkinem se znal již dříve z mnoha konferencí, které se konaly od poloviny sedmdesátých let – takzvané IRFIS (International Research Forum in Information Science) konference. Po dlouhou dobu si vyměňovali výsledky, modely a nápady na nová kognitivní hlediska v oblasti IR. V době jeho působení v Rutgers University se s Belkinem pokusili začlenit více uživatelsky zaměřených a interaktivních výzkumů do hlavního proudu IR s pomocí mnoha klíčových vědců z obou stran. Tento pokus byl v té době pravděpodobně příliš pokročilý, ale vydláždil cestu pro více směrů v dalších výzkumných činnostech NIST TREC (National Institute of Science and Technology Text Retrieval Conferences).

'''''Další pedagogické zkušenosti'''''

Od roku 1997 je docentem na Åbo Akademi University ve Finsku, kde učí dvakrát ročně. Částečně také přednáší na Oslo University College. Tam vyučuje scientometrii a hodnocení výzkumu.<ref> ŘÍHA, Milan. Peter Ingwersen na KISKu: velký rozhovor. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 5 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor>. </ref>
Dříve také navštěvoval Keio University v Japonsku a University of Pretoria v Jihoafrické republice.<ref> ROUSSEAU, Ronald. Peter Ingwersen : Recipient of the 2005 Derek de Solla Price Award of the journal Scientometrics. Scientometrics [online]. Vol 65, No. 3, 2005. P. 267-269. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/35732t43x713t471/fulltext.pdf>. </ref>

Kolem roku 1990 byl jednou z hlavních hybných sil pro založení a rozvoj magisterských studijních programů (Master of Science – M.Sc.) v knihovnictví a informační vědě na Royal School of LIS. Později totéž pro rozvoj programu Ph.D. Do roku 1993 působil jako vedoucí tohoto magisterského programu, kterým byl jmenován. Od července 1993 je vedoucím Ústavu teorie získávání informací (Information Retrieval Theory), který se později sloučil s Katedrou informačních studií (Department of Information Studies). Od ledna 2001 je profesorem výzkumu právě na této katedře. Peter Ingwersen je vůbec prvním dánským profesorem výzkumu v širší oblasti knihovnictví a informační vědy.

Jeho studenti magisterských programů, doktorských programu a spolupracovníci, které má doslova po celém světě, mohou těžit z jeho intelektuální hloubky, vždy konstruktivních připomínek a v neposlední řadě vtipu. Má schopnost fascinovat a především inspirovat mladé výzkumné pracovníky. Často organizuje mezinárodní konference a kurzy pro studenty doktorských programů.

== Práce ==

=== Spolupráce ===

Od poloviny devadesátých let získal Ingwersen, jak sám tvrdí<ref name="Bulletin"/>, velice inteligentní, inovativní a tvrdě pracující studenty, s nimiž spolupracuje dodnes. Nejdůslednějšími z nich byli Pia Borlund, Marianne Lykke Nielsen, Birger Larsen a Lennart Björneborn. Jeho mezinárodními spolupracovníky byli vědci jako Peter Willett z University of Sheffield a Kalervo Järvelin z University of Tampere ve Finsku. Na evropské úrovni rovněž v průběhu let spolupracoval s laboratoří C. J. van Rijsbergena v Glasgow.

=== Interactive Information Retrieval (IIR) ===

V průběhu devadesátých let se Peter Ingwersen začal více zajímat o teoretický vývoj IIR. Protože se nemohl zúčastnit konference TREC (Text Retrieval Conference) – pro nedostatečné pracovní vybavení, zaměřil se na modelování.
Teoretický vývoj Ir v tomto období byl běžně otázkou produkce nových druhů logických nebo matematických technik vedení (a zlepšení) IR produkce. Vzhledem k tomu, že Ingwersenovy teorie IR byly založeny na kognitivním pohledu a nebyly matematické, nýbrž konceptuální s důrazem na interaktivní aspekty IR, byly jeho příspěvky na konferencích ACM-SIGIR (Association for Computing Machinery – Special Interest Group on Information Retrieval) zaměřené na uživatele. Jak je ale patrné z opomenutí na zasedáních v SIGIR, v dalších deseti letech k žádnému teoretickému vývoji IR nedošlo.

=== Informetrie ===

Od poloviny devadesátých let se postupně začal věnovat dalšímu výzkumu – začal se zajímat o informetrii.
Informetrie je studie o kvantitativních aspektech informací. To zahrnuje produkci, šíření a využívání všech forem informací, bez ohledu na jejich formu nebo původ. Je to měření toku informací ve vědě a analýza účinnosti informačních systémů.<ref> Podle prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, CSc, jak uveřejnil na: ABZ.cz: Slovník cizích slov, informetrie. Dostupné z <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/informetrie>. </ref> Informetrie jako taková zahrnuje tyto oblasti:
* ''scientometrii'', která studuje kvantitativní aspekty vědy,
* ''webometrii'', která studuje kvantitativní aspekty Word Wide Webu,
* ''kybermetrii'', která je založena na podobném způsobu, jako webometrie, pouze je rozšířena o elektronické zdroje
* a ''bibliometrii'', která studuje kvantitativní aspekty zaznamenaných informací.<ref> Informetrics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] ]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://en.wikipedia.org/wiki/Informetrics>. </ref>

== Publikace ==

Peter Ingwersen je autorem více než 180 publikací, z nichž je téměř 60 % spoluautorských, což dokazuje jeho výbornou schopnost spolupráce.

=== 70. léta ===

* INGWERSEN, P. (1973). Lånernes brug af kartoteket. København: Danmarks Biblioteksskole.
* INGWERSEN, P. & KAAE, S. (1979). User-librarian negotiations and information search procedures in public libraries: Analysis of verbal protocols. Presented at: The 3rd International Research Forum in Information Science (IRFIS 3), Oslo, August 1-3, 1979.
* INGWERSEN, P., KAJBERG, L., & KAAE, S. (1979). Letter from Copenhagen. Journal of Information Science. Principles & Practice, 1(1), 63-66.
* TIMMERMANN, P., BERMANN, T., LAU, B., RISAGER, K., WILLE, N.E., INGWERSEN, P. & JOHANSEN, T. (1979). A Study of the User-Librarian Negotiation Process. In: T. Berman et al. (Eds.), Library User Instruction and the Teaching of Research Methodology. Report on a seminar held at Roskilde University Centre, Denmark, November 5-7, 1976. Roskilde: RUC, 112-129.

=== 80. léta ===

* INGWERSEN, P., JOHANSEN, T. & TIMMERMANN, P. (1980). User-librarian negotiations and search procedures: A progress report. In: O. Harbo et al. (Eds.), Theory and application of information research: Proceedings of the Second International Research Forum on Information Science, Copenhagen, August 3-6, 1977.
* INGWERSEN, P (1982). Search procedures in the library analysed from a cognitive point of view. Journal of Documentation, 38(3), 165-191.
* INGWERSEN, P. (1983). Online man-machine interaction facilities: A cognitive view. Presented at: IRFIS 5: Fifth International Research Forum in Information Science: Representation and Exchange of Knowledge as a Basis of Information Processes. Heidelberg, September 5-7, 1983.
* INGWERSEN, P. (1984). Information technology: Which applications? Social Science Information Studies, 4(2-3), 185-196.
* INGWERSEN, P. (1984). Psychological aspects of information retrieval. Social Science Information Studies, 4(2-3), 83-95.
* INGWERSEN, P. (1986). Cognitive analysis and the role of the intermediary in information retrieval. In: R. Davies (Ed.). Intelligent information systems: Progress and prospects. New York: Ellis Horwood/Halsted Press, 206-237.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. Improved subject access, browsing and scanning mechanisms in modern IR. In: H. Krasner (Ed.), The proceedings of the 1986 ACM Conference on Research and Development in Information Retrieval. Pisa, September 1986. Pisa: University, 68-75.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1988): Means to improved subject access and representation in modern information retrieval. Libri, 38(2), 94-119.
* INGWESEN, P. & WORMELL, I. (1989). Modern indexing and retrieval techniques matching different types of information needs. International Forum on Information and Documentation, 14(3), 17-22.

=== 90. léta ===

* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Databases as an analytical tool in research management: A case study. In: B. Cronin (Ed.), The knowledge industries: Levers of economic and social development in the 1990’s: Proceedings of an international conference held at the Inter University Centre for Postgraduate Studies, Dubrovnik, Yugoslavia, May 29- June 3, 1989. London: Aslib, 205-216.
* INGWERSEN, P. & WORMELL, I. (1990). Informationsformidling i Teori og Praksis. København: Munksgaard, 1990.
* INGWERSEN, P. (1991). Intermediary Functions in Information Retrieval Interaction. Copenhagen : Faculty of Business Administration, Institute of Informatics and Management Accounting, Copenhagen Business School (PhD dissertation).
* INGWERSEN, P. (1992). Conceptions of information science. In: P. Vakkari & B. Cronin (Eds.), Conceptions of Library and Information Science. London : Taylor Graham, 299-312.
* INGWERSEN, P. (1992). Fra informationskundskab til informationsvidenskab: Kandidatuddannelsens baggrund og status. Over Broen, (11), 16-23.
* INGWERSEN, P. (1992). Information Retrieval Interaction. London: Taylor Graham, 1992. (Japonský předklad, Tokyo: Toppan, 1995; Korejský překlad, Seoul: Bibliographic Information Processing Society, 1998.)
* INGWERSEN, P. (1992). Information retrieval research and development. Information Management Report, (December), 15-17.
* INGWERSEN, P. (1993). The cognitive viewpoint in IR. Journal of Documentation, 93(1104), 60-64.
* INGWERSEN, P. (1994). The cognitive perspective in information retrieval. In: International Federation for Information and Documentation: 47th FID conference and congress: Finding new values and uses of information. Sonic City Omiya, Saitama, Japan, October 5-8. Sonic City Omiya, Saitama: FID, 7-14.
* INGWERSEN, P. (1995). Information and information science. In: A. Kent (Ed.), Encyclopedia of Library and Information Science, Vol. 56, supplement 19. New York : Marcel Dekker, 137-174.
* ALMIND, T.C. & INGWERSEN, P. (1996). Informetric analysis on the world wide web: A methodological approach to “internetometrics”. København: Danmarks Biblioteksskole.
* Ingwersen, P., Hjortgaard Christensen, F. & Wormell, I. (1997). Online determination of the Journal Impact Factor and its international properties. Scientometrics, 40(3) 529-540.
* INGWERSEN, P. (1998). The international visibility of Danish and Scandinavian research 1988-1996: A general overview of science and technology and the social sciences by online publication analysis. (CIS Report 5) Copenhagen: Royal School of Library and Information Science.<ref> The Janus Faced Scholar : A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen [online]. Copenhagen : Det Informationsvidenskabelige Akademi. Vol. 06, 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.issi-society.info/peteringwersen/pif_online.pdf>. </ref>

== Doporučená četba ==

INGWERSEN, P. & JÄRVELIN, K. ''The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context''

- Publikace Petra Ingwersena sepsaná spolu s profesorem Järvelinem z Univerzity of Tampere ve Finsku vyšla roku 2005 a to v angličtině. Později byla přeložena také do japonštiny a čínštiny. The Turn se věnuje kognitivnímu posunu a zařazení kognitivního pohledu na vyhledávání informací do jeho kontextu.

''The Janus Faced Scholar: A Festschrift in Honour of Peter Ingwersen''

- Jedná se o speciální sborník k poctě Petra Ingwersena. Vydaný byl u příležitosti 37 let jeho působení na Royal School of LIS. Do sborníku přispěla řada autorit z oboru informační vědy a Ingwersenovi dlouhodobí spolupracovníci. Příspěvky jsou zde rozděleny do třech oblastí – vyhledávání informací, informetrie, informační věda.

== Citace a použitá literatura ==

<references/>

'''''Další použitá literatura'''''

Peter Ingwersen. Research at the Royal School of Information and Library Science [online]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://pure.iva.dk/en/persons/peter-ingwersen(06732ae6-b7ec-4427-8049-6b087f1e5f6d).html>. <br/>
Peter Ingwersen. Universidad Carlos III de Madrid [online]. 2010. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.uc3m.es/portal/page/portal/biblioteconomia_documentacion/investigacion/estancias/peter_ingwersen>. <br/>
SOUTHERN, Joel. 2009 Lazerow Memorial Lecture with Peter Ingwersen. School of Information Sciences [online]. 2009. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.sis.utk.edu/node/10561>. <br/>
MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. <br/>
INGWERSEN, Peter; JÄRVELIN, Kalervo. The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context [online]. Netherlands : Springer, 2005. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z <http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0>. <br/>

== Externí zdroje ==

http://www.inflow.cz/peter-ingwersen-na-kisku-velky-rozhovor - Rozhovor s P. Ingwersenem při jeho návštěvě KISKu

http://www.springerlink.com/content/978-1-4020-3850-1#section=550026&page=1&locus=0 - Publikace The Turn: Integration of Information Seeking and Retrieval in Context v online podobě dostupná ke čtení

Peter Ingwersen

2011-05-12T20:19:33Z

EB: Založena nová stránka: '''Peter Ingwersen''' (*1947, Frederiksberg) je dánský informační vědec, emeritní profesor na Royal School of Library and Information Science v Kodani a světově uzn...