https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=DarbakWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-04-30T08:33:42ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=58837William Aspray2019-05-17T21:06:46Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div><br />
{{DEFAULTSORT: Aspray, William}}<br />
<br />
{| cellpadding="2" cellspacing="2" class="infobox biography vcard" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;"<br />
|-<br />
! colspan="2" style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" | <big>William Aspray</big> <br />
[[File:William aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/> <ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
<br />
|- align="left" valign="top"<br />
| width="90" | '''Datum a'''<br/> '''místo narození'''<br />
| 1952<br/> -<br />
|- align="left" valign="top"<br />
| '''Bydliště'''<br />
| USA<br />
|- align="left" valign="top"<br />
| '''Občanství'''<br />
| americké<br />
|- align="left" valign="top"<br />
| '''Vzdělání'''<br />
| Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br />
|- align="left" valign="top"<br />
| '''Pracoviště'''<br />
| University of Texas at Austin<br />
|- align="left" valign="top"<br />
| '''Ocenění'''<br />
| -<br />
|- align="left" valign="top"<br />
| '''Známý pro'''<br />
| Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br />
|}<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association.<br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací.<br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy:<br />
<br />
*Informace v každodenním životě <br />
*Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií <br />
*Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi <br />
*Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku <br />
*Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím <br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br />
<br />
*Aspray, William; Kitcher, Philip: ''History and Philosophy of Modern Mathematics'', 1988<br/> - Eseje, ve kterých se autoři zabývají známými vědci z oblasti matematiky, historie a filozofie, a zhodnocují současný stav oboru. <br />
<br />
*Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'', 1990<br/> - Kniha poskytuje podrobnou zprávu o různorodých příspěvcích John von Neumanna, které přispěly k rozvoji počítačové vědy. <br />
<br />
*Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'', 2004<br/> - Kniha poskytuje úvodní přehled všech hlavních politických otázek ve Spojených Státech souvisejících s informačními technologiemi. <br />
<br />
*Aspray, William; Campbell-Kelly, Martin: ''Computer: A history of the Information Machine'', 2004<br/> - Kniha zkoumá počátky rozvoje počítačů od roku 1833 a související dopady na výrobu a prodej inovací tehdejšími společnostmi. <br />
<br />
*Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology'', 2006<br/> - Kniha zkoumá důvody přetrvávající nerovnováhy pohlaví v oblasti počítačové vědy a prozkoumává některé strategie, jejichž cílem je zvrátit klesající tendenci nepoměru. <br />
<br />
*Aspray, William; Ceruzzi, Paul: ''The Internet and American Business'', 2008<br/> - Kniha sleduje dopad internetového obchodu od roku 1995 na americké hospodářství a společnost. <br />
<br />
*Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Health Informatics: a Patient-Centered Approach to Diabetes'', 2010<br/> - Kniha zkoumá potřebnou součinnost technologů a poskytovatelů s cílem navrhnout a implementovat efektivní digitální nástroje pro zdravotní péči. <br />
<br />
*Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media'', 2011<br/> - Kniha zkoumá digitální média ze čtyř různých pohledů: zachování, humanitní, organizační a historický pohled. <br />
<br />
*Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information'', 2011<br/> - Kniha se zabývá vývojem vyhledávání informací v devíti oblastech každodenního života ve Spojených Státech. <br />
<br />
*Aspray, William; Doty, Philip: ''Privacy in America'', 2011<br/> - Sbírka esejí reprezentující originální práce respektovaných vědců, řešících řadu otázek o ochraně soukromí. <br />
<br />
*Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'', 2013<br/> - Kniha zkoumá potraviny ve Spojených Státech ve vztahu k internetu, zejména témata, která se týkají online firem spojených s jídlem. <br />
<br />
V současné době pracuje William Aspray ve spolupráci s Jamesem Cortadou na knihách&nbsp;''Before Fake Facts: The Long History of Lies and Misrepresentations in American Public Life a Online Scrunity in America: From Urban Legends to Politican Fact-Checking: 1990-2015.<ref>ASPRAY, William. Curriculum Vitae. 2018.</ref>''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br/> [http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br/> [https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br/> [https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br/> [https://experts.colorado.edu/vitas/157989.pdf Životopis Williama Aspraye]<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== Citace ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=57972KnihoBudka2018-07-02T09:01:28Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div><br />
== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace. <br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení. <br />
<br />
Zásady fungování knihobudek<br />
<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru. <br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu. <br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce<br />
<br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná. <br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací. <br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství. <br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
V roce 2017 se součástí projektu stala taktéž tzv. "pracovní budka", kdy se telefonní budky přestavují na miniaturní veřejné kanceláře.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
V následujícím seznamu je u jednotlivých knihobudek uveden jejich název, případně počet, město a přesné místo umístění.<br />
<br />
*Novinová, Praha, IKEM <br />
*Vagónová, Praha, Tichá kavárna <br />
*Modrá, Praha, Bulovka <br />
*Červená, Praha, Centrum inspirace a tvořivosti <br />
*Zelená, Praha, DDM Ulita <br />
*Pruhovaná, Praha, všeobecná fakultní nemocnice <br />
*Švestková, Praha, zastávka autobusu Slivenec <br />
*Retro, Bystřice nad Pernštejnem, Masarykovo náměstí <br />
*Ústecká, Ústí nad Labem, Masarykova nemocnice <br />
*Muzejní, Roztoky u Prahy, Středočeské muzeum <br />
*2x Oranžová, Praha, Baarův park <br />
*Smetanková, Nový Bor, DDM Smetanka <br />
*Šedo-růžová, Třinec, Náměstí Svobody <br />
*Limetková, Ostrava, Office park Nová Karolína <br />
*2x Modrobílá, Uherské Hradiště, Smetanovy Sady <br />
*Dobrovolnická, Turnov <br />
*Žlutá, Teplice, OC Teplice <br />
*5x Červená, Praha, Central park <br />
*Britská, Praha, OC Nový Smíchov <br />
*Knihobudka na Hořejším Nábřeží, Praha <br />
*6x Červená, Praha 4 (Roztylské nám.,&nbsp;Branická 11, Štúrova 10, park Pankrác, nám. Generála Kutlvašra, V Zápolí) <br />
*Bílá, Praha,&nbsp;Centrum Černý Most <br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
[http://www.knihobudka.cz http://www.knihobudka.cz]<br />
<br />
[http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter]<br />
<br />
[http://mini.knihovna.cz/projekt.html http://mini.knihovna.cz/projekt.html]<br />
<br />
[http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic]<br />
<br />
[http://www.facebook.com/Knihobudka/ http://www.facebook.com/Knihobudka/]&nbsp;<br />
<br />
&nbsp;</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=57971KnihoBudka2018-07-02T08:59:29Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div><br />
== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace. <br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení. <br />
<br />
Zásady fungování knihobudek<br />
<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru. <br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu. <br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce<br />
<br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná. <br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací. <br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství. <br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
V roce 2017 se součástí projektu stala taktéž tzv. "pracovní budka", kdy se telefonní budky přestavují na miniaturní veřejné kanceláře.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
V následujícím seznamu je u jednotlivých knihobudek uveden jejich název, případně počet, město a přesné místo umístění.<br />
<br />
*Novinová, Praha, IKEM <br />
*Vagónová, Praha, Tichá kavárna <br />
*Modrá, Praha, Bulovka <br />
*Červená, Praha, Centrum inspirace a tvořivosti <br />
*Zelená, Praha, DDM Ulita <br />
*Pruhovaná, Praha, všeobecná fakultní nemocnice <br />
*Švestková, Praha, zastávka autobusu Slivenec <br />
*Retro, Bystřice nad Pernštejnem, Masarykovo náměstí <br />
*Ústecká, Ústí nad Labem, Masarykova nemocnice <br />
*Muzejní, Roztoky u Prahy, Středočeské muzeum <br />
*2x Oranžová, Praha, Baarův park <br />
*Smetanková, Nový Bor, DDM Smetanka <br />
*Šedo-růžová, Třinec, Náměstí Svobody <br />
*Limetková, Ostrava, Office park Nová Karolína <br />
*2x Modrobílá, Uherské Hradiště, Smetanovy Sady <br />
*Dobrovolnická, Turnov <br />
*Žlutá, Teplice, OC Teplice <br />
*5x Červená, Praha, Central park <br />
*Britská, Praha, OC Nový Smíchov <br />
*Knihobudka na Hořejším Nábřeží, Praha <br />
*6x Červená, Praha 4 (Roztylské nám.,&nbsp;Branická 11, Štúrova 10, park Pankrác, nám. Generála Kutlvašra, V Zápolí) <br />
*Bílá, Praha,&nbsp;Centrum Černý Most <br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
[http://www.knihobudka.cz http://www.knihobudka.cz]<br />
<br />
[http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter]<br />
<br />
[http://mini.knihovna.cz/projekt.html http://mini.knihovna.cz/projekt.html]<br />
<br />
[http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic]<br />
<br />
[https://www.facebook.com/Knihobudka/ [1]]</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=56989KnihoBudka2017-07-06T12:53:50Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
V roce 2017 se součástí projektu stala taktéž tzv. "pracovní budka", kdy se telefonní budky přestavují na miniaturní veřejné kanceláře. <br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
V následujícím seznamu je u jednotlivých knihobudek uveden jejich název, případně počet, město a přesné místo umístění. <br />
* Novinová, Praha, IKEM<br />
* Vagónová, Praha, Tichá kavárna <br />
* Modrá, Praha, Bulovka<br />
* Červená, Praha, Centrum inspirace a tvořivosti<br />
* Zelená, Praha, DDM Ulita<br />
* Pruhovaná, Praha, všeobecná fakultní nemocnice<br />
* Švestková, Praha, zastávka autobusu Slivenec<br />
* Retro, Bystřice nad Pernštejnem, Masarykovo náměstí<br />
* Ústecká, Ústí nad Labem, Masarykova nemocnice<br />
* Muzejní, Roztoky u Prahy, Středočeské muzeum<br />
* 2x Oranžová, Praha, Baarův park<br />
* Smetanková, Nový Bor, DDM Smetanka<br />
* Šedo-růžová, Třinec, Náměstí Svobody<br />
* Limetková, Ostrava, Office park Nová Karolína<br />
* 2x Modrobílá, Uherské Hradiště, Smetanovy Sady<br />
* Dobrovolnická, Turnov<br />
* Žlutá, Teplice, OC Teplice<br />
* 5x Červená, Praha, Central park <br />
* Britská, Praha, OC Nový Smíchov<br />
* Knihobudka na Hořejším Nábřeží, Praha<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=54912KnihoBudka2016-11-01T20:20:11Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
* Novinová, IKEM, Praha<br />
* Vagónová, Tichá kavárna, Praha <br />
* Modrá, Bulovka, Praha<br />
* Červená, Centrum inspirace a tvořivosti, Praha<br />
* Zelená, DDM Ulita, Praha<br />
* Pruhovaná, všeobecná fakultní nemocnice,Praha<br />
* Švestková, zastávka autobusu Slivenec, Praha<br />
* Retro, Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem<br />
* Ústecká, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem<br />
* Muzejní, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy<br />
* Oranžová, Baarův park, Praha (2x)<br />
* Smetanková, DDM Smetanka, Nový Bor<br />
* Šedo-růžová, Náměstí Svobody, Třinec<br />
* Limetková, office park Nová Karolína, Ostrava<br />
* Modrobílá, Smetanovy Sady, Uherské Hradiště (2x)<br />
* Dobrovolnická, Turnov<br />
* Knihobudka, Hořejší nábřeží, Praha <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=54911KnihoBudka2016-11-01T20:18:12Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ ovšem nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
* Novinová, IKEM, Praha<br />
* Vagónová, Tichá kavárna, Praha <br />
* Modrá, Bulovka, Praha<br />
* Červená, Centrum inspirace a tvořivosti, Praha<br />
* Zelená, DDM Ulita, Praha<br />
* Pruhovaná, všeobecná fakultní nemocnice,Praha<br />
* Švestková, zastávka autobusu Slivenec, Praha<br />
* Retro, Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem<br />
* Ústecká, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem<br />
* Muzejní, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy<br />
* Oranžová, Baarův park, Praha (2x)<br />
* Smetanková, DDM Smetanka, Nový Bor<br />
* Šedo-růžová, Náměstí Svobody, Třinec<br />
* Limetková, office park Nová Karolína, Ostrava<br />
* Modrobílá, Smetanovy Sady, Uherské Hradiště (2x)<br />
* Dobrovolnická, Turnov<br />
* Knihobudka, Hořejší nábřeží, Praha <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=54910KnihoBudka2016-11-01T20:17:23Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ ovšem nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
* Novinová, IKEM, Praha<br />
* Vagónová, Tichá kavárna, Praha <br />
* Modrá, Bulovka, Praha<br />
* Červená, Centrum inspirace a tvořivosti, Praha<br />
* Zelená, DDM Ulita, Praha<br />
* Pruhovaná, všeobecná fakultní nemocnice,Praha<br />
* Švestková, zastávka autobusu Slivenec, Praha<br />
* Retro, Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem<br />
* Ústecká, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem<br />
* Muzejní, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy<br />
* Oranžová, Baarův park, Praha (2x)<br />
* Smetanková, DDM Smetanka, Nový Bor<br />
* Šedo-růžová, Náměstí Svobody, Třinec<br />
* Limetková, office park Nová Karolína, Ostrava<br />
* Modrobílá, Smetanovy Sady, Uherské Hradiště (2x)<br />
* Dobrovolnická, Turnov<br />
* Knihobudka, Hořejší nábřeží, Praha <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54880William Aspray2016-07-22T14:47:31Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Aspray, William}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>William Aspray</big><br/><br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || 1952<br/>-<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || USA<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || americké<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || University of Texas at Austin<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || -<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br/><br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
* Aspray, William; Kitcher, Philip: ''History and Philosophy of Modern Mathematics'', 1988<br/> - Eseje, ve kterých se autoři zabývají známými vědci z oblasti matematiky, historie a filozofie, a zhodnocují současný stav oboru.<br />
<br />
* Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'', 1990<br/> - Kniha poskytuje podrobnou zprávu o různorodých příspěvcích John von Neumanna, které přispěly k rozvoji počítačové vědy.<br />
<br />
* Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'', 2004<br/> - Kniha poskytuje úvodní přehled všech hlavních politických otázek ve Spojených Státech souvisejících s informačními technologiemi.<br />
<br />
* Aspray, William; Campbell-Kelly, Martin: ''Computer: A history of the Information Machine'', 2004<br/> - Kniha zkoumá počátky rozvoje počítačů od roku 1833 a související dopady na výrobu a prodej inovací tehdejšími společnostmi.<br />
<br />
* Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology'', 2006 <br/> - Kniha zkoumá důvody přetrvávající nerovnováhy pohlaví v oblasti počítačové vědy a prozkoumává některé strategie, jejichž cílem je zvrátit klesající tendenci nepoměru. <br />
<br />
* Aspray, William; Ceruzzi, Paul: ''The Internet and American Business'', 2008 <br/> - Kniha sleduje dopad internetového obchodu od roku 1995 na americké hospodářství a společnost. <br />
<br />
* Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Health Informatics: a Patient-Centered Approach to Diabetes'', 2010<br/> - Kniha zkoumá potřebnou součinnost technologů a poskytovatelů s cílem navrhnout a implementovat efektivní digitální nástroje pro zdravotní péči.<br />
<br />
* Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media'', 2011<br/> - Kniha zkoumá digitální média ze čtyř různých pohledů: zachování, humanitní, organizační a historický pohled.<br />
<br />
* Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information'', 2011<br/> - Kniha se zabývá vývojem vyhledávání informací v devíti oblastech každodenního života ve Spojených Státech.<br />
<br />
* Aspray, William; Doty, Philip: ''Privacy in America'', 2011<br/> - Sbírka esejí reprezentující originální práce respektovaných vědců, řešících řadu otázek o ochraně soukromí.<br />
<br />
* Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'', 2013<br/> - Kniha zkoumá potraviny ve Spojených Státech ve vztahu k internetu, zejména témata, která se týkají online firem spojených s jídlem.<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references /></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=54687KISK:Metody knihovnické práce2016-06-08T16:54:02Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Metody knihovnické práce ==<br />
<br />
Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br />
<br />
== Semestrální úkol ==<br />
<br />
Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br />
<br />
== Rozcestí ==<br />
<br />
*[[Vývoj českého knihovnictví]]<br />
**[[1918-1938]]<br />
***[[Knihovnické spolky 1918-1938]] (Petr Urban), [[Knihovnické školství 1918-1938]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]], [[Hospodářská krize v třicátých letech a její dopad na knihovny]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti 1918-1938]] (Tereza Veletová)<br />
**[[1939-1945]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Knihovna v ghettu Terezín]](Tereza Hájková)<br />
**[[1945-1948]]<br />
***[[Situace v knihovnách]] (Dominika Burianová)<br />
**[[1948-1968]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)<br />
**[[1969-1989]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)]] (Iva Kašpárková),<br />
**[[1990-současnost]]<br />
<br />
[[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Projekty]], [[Centrální portál knihoven]], [[BiblioEduca]], [[Noc s Andersenem1]], (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br />
<br />
*[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popište jej<br />
**[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová)(, [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]]<br />
<br />
*[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br />
**[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]&nbsp;(Viktor Lamser), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Artotéky]](Jakub Nytl) [[Evidence do systému knihoven]] (Kateřina Zelená)<br />
<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br />
**[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]] (Ondřej Marek), [[Lidé]]<br />
<br />
*[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)<br />
**[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]] (Marie Šípková), [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý), [[KnihoBudka]] (Daniel Dařbujan), [[Mobilní knihovny]] (Jan Rozboril) <br />
<br />
*[[Knihovnické procesy]]<br />
**[[Akvizice]], [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]](Irena Šovčíková, učo:422423), [[Automatizace]] (Veronika Vystrčilová, UČO437715), [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]]&nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...<br />
<br />
*[[Typologie dokumentů]]<br />
**[[Monografie]] , [[Seriálové publikace]] (Lenka Malá), [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]], [[Ezdroje]] (Linda Dufková)<br />
<br />
*[[Definice pojmů]]<br />
**[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]]), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]] (Jana Kurfürstová), [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]] (Erika Mirová) , [[Prolongace]]&nbsp;(Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer&nbsp;; 382988), [[Upomínky]](Šárka Brázdová), ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová), [[Bibliobox]] (Hana Suchá)<br />
<br />
<br />
<div style="display:none" id="__hggasdgjhsagd_once"></div><br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]] <br/></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Knihobudky&diff=54686Knihobudky2016-06-08T16:52:33Z<p>Darbak: Stránka Knihobudky přemístěna na stránku KnihoBudka: Název stávajícího článku nebyl přímo odpovídající konkrétnímu projektu o kterém pojednává.</p>
<hr />
<div>#PŘESMĚRUJ [[KnihoBudka]]</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=54685KnihoBudka2016-06-08T16:52:33Z<p>Darbak: Stránka Knihobudky přemístěna na stránku KnihoBudka: Název stávajícího článku nebyl přímo odpovídající konkrétnímu projektu o kterém pojednává.</p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ ovšem nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
Příklad z praxe<br />
- <br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
* Novinová, IKEM, Praha<br />
* Vagónová, Tichá kavárna, Praha <br />
* Modrá, Bulovka, Praha<br />
* Červená, Centrum inspirace a tvořivosti, Praha<br />
* Zelená, DDM Ulita, Praha<br />
* Pruhovaná, všeobecná fakultní nemocnice,Praha<br />
* Švestková, zastávka autobusu Slivenec, Praha<br />
* Retro, Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem<br />
* Ústecká, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem<br />
* Muzejní, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy<br />
* Oranžová, Baarův park, Praha (2x)<br />
* Smetanková, DDM Smetanka, Nový Bor<br />
* Šedo-růžová, Náměstí Svobody, Třinec<br />
* Limetková, office park Nová Karolína, Ostrava<br />
* Modrobílá, Smetanovy Sady, Uherské Hradiště (2x)<br />
* Dobrovolnická, Turnov<br />
* Knihobudka, Hořejší nábřeží, Praha <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54684William Aspray2016-06-08T16:50:19Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Aspray, William}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>William Aspray</big><br/><br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || 1952<br/>-<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || USA<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || americké<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || University of Texas at Austin<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || -<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br/><br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
* Aspray, William; Kitcher, Philip: ''History and Philosophy of Modern Mathematics'', 1988<br/><br />
- Eseje, ve kterých se autoři zabývají známými vědci z oblasti matematiky, historie a filozofie, a zhodnocují současný stav oboru.<br />
<br />
* Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'', 1990<br/><br />
- Kniha poskytuje podrobnou zprávu o různorodých příspěvcích John von Neumanna, které přispěly k rozvoji počítačové vědy.<br />
<br />
* Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'', 2004<br/><br />
- Kniha poskytuje úvodní přehled všech hlavních politických otázek ve Spojených Státech souvisejících s informačními technologiemi.<br />
<br />
* Aspray, William; Campbell-Kelly, Martin: ''Computer: A history of the Information Machine'', 2004<br/><br />
- Kniha zkoumá počátky rozvoje počítačů od roku 1833 a související dopady na výrobu a prodej inovací tehdejšími společnostmi.<br />
<br />
* Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology'', 2006 <br/><br />
- Kniha zkoumá důvody přetrvávající nerovnováhy pohlaví v oblasti počítačové vědy a prozkoumává některé strategie, jejichž cílem je zvrátit klesající tendenci nepoměru. <br />
<br />
* Aspray, William; Ceruzzi, Paul: ''The Internet and American Business'', 2008 <br/><br />
- Kniha sleduje dopad internetového obchodu od roku 1995 na americké hospodářství a společnost. <br />
<br />
* Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Health Informatics: a Patient-Centered Approach to Diabetes'', 2010<br/><br />
- Kniha zkoumá potřebnou součinnost technologů a poskytovatelů s cílem navrhnout a implementovat efektivní digitální nástroje pro zdravotní péči.<br />
<br />
* Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media'', 2011<br/><br />
- Kniha zkoumá digitální média ze čtyř různých pohledů: zachování, humanitní, organizační a historický pohled.<br />
<br />
* Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information'', 2011<br/><br />
- Kniha se zabývá vývojem vyhledávání informací v devíti oblastech každodenního života ve Spojených Státech.<br />
<br />
* Aspray, William; Doty, Philip: ''Privacy in America'', 2011<br/><br />
- Sbírka esejí reprezentující originální práce respektovaných vědců, řešících řadu otázek o ochraně soukromí.<br />
<br />
* Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'', 2013<br/><br />
- Kniha zkoumá potraviny ve Spojených Státech ve vztahu k internetu, zejména témata, která se týkají online firem spojených s jídlem.<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references /></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=54345KnihoBudka2016-05-21T17:54:16Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ ovšem nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
Příklad z praxe<br />
- <br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
* Novinová, IKEM, Praha<br />
* Vagónová, Tichá kavárna, Praha <br />
* Modrá, Bulovka, Praha<br />
* Červená, Centrum inspirace a tvořivosti, Praha<br />
* Zelená, DDM Ulita, Praha<br />
* Pruhovaná, všeobecná fakultní nemocnice,Praha<br />
* Švestková, zastávka autobusu Slivenec, Praha<br />
* Retro, Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem<br />
* Ústecká, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem<br />
* Muzejní, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy<br />
* Oranžová, Baarův park, Praha (2x)<br />
* Smetanková, DDM Smetanka, Nový Bor<br />
* Šedo-růžová, Náměstí Svobody, Třinec<br />
* Limetková, office park Nová Karolína, Ostrava<br />
* Modrobílá, Smetanovy Sady, Uherské Hradiště (2x)<br />
* Dobrovolnická, Turnov<br />
* Knihobudka, Hořejší nábřeží, Praha <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=54344KnihoBudka2016-05-21T17:53:36Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ ovšem nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
Příklad z praxe<br />
- <br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V nejbližší době se plánují zřídit knihobudky např. v Ostravě, Uherském Hradišti a Žďáru nad Sázavou.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
* Novinová, IKEM, Praha<br />
* Vagónová, Tichá kavárna, Praha <br />
* Modrá, Bulovka, Praha<br />
* Červená, Centrum inspirace a tvořivosti, Praha<br />
* Zelená, DDM Ulita, Praha<br />
* Pruhovaná, všeobecná fakultní nemocnice,Praha<br />
* Švestková, zastávka autobusu Slivenec, Praha<br />
* Retro, Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem<br />
* Ústecká, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem<br />
* Muzejní, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy<br />
* Oranžová, Baarův park, Praha (2x)<br />
* Smetanková, DDM Smetanka, Nový Bor<br />
* Šedo-růžová, Náměstí Svobody, Třinec<br />
* Limetková, office park Nová Karolína, Ostrava<br />
* Modrobílá, Smetanovy Sady, Uherské Hradiště (2x)<br />
* Dobrovolnická, Turnov<br />
* Knihobudka, Hořejší nábřeží, Praha <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54312William Aspray2016-05-20T20:37:12Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Aspray, William}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>William Aspray</big><br/><br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || 1952<br/>-<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || USA<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || americké<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || University of Texas at Austin<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || -<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br/><br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
* Aspray, William; Kitcher, Philip: ''History and Philosophy of Modern Mathematics'', 1988<br/><br />
- Eseje, ve kterých se autoři zabývají známými vědci z oblasti matematiky, historie a filozofie, a zhodnocují současný stav oboru.<br />
<br />
* Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'', 1990<br/><br />
- Kniha poskytuje podrobnou zprávu o různorodých příspěvků John von Neumanna, které přispěly k rozvoji počítačové vědy.<br />
<br />
* Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'', 2004<br/><br />
- Kniha poskytuje úvodní přehled všech hlavních politických otázek ve Spojených Státech souvisejících s informačními technologiemi.<br />
<br />
* Aspray, William; Campbell-Kelly, Martin: ''Computer: A history of the Information Machine'', 2004<br/><br />
- Kniha zkoumá počátky rozvoje počítačů od roku 1833 a související dopady na výrobu a prodej inovací tehdejšími společnostmi.<br />
<br />
* Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology'', 2006 <br/><br />
- Kniha zkoumá důvody přetrvávající nerovnováhu pohlaví v oblasti počítačové vědy a prozkoumává některé strategie, jejichž cílem je zvrátit klesající tendenci nepoměru. <br />
<br />
* Aspray, William; Ceruzzi, Paul: ''The Internet and American Business'', 2008 <br/><br />
- Kniha sleduje dopad internetového obchodu od roku 1995 na americké hospodářství a společnost. <br />
<br />
* Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Health Informatics: a Patient-Centered Approach to Diabetes'', 2010<br/><br />
- Kniha zkoumá potřebnou součinnost technologů a poskytovatelů s cílem navrhnout a implementovat efektivní digitální nástroje pro zdravotní péči.<br />
<br />
* Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media'', 2011<br/><br />
- Kniha zkoumá digitální média ze čtyř různých pohledů: zachování, humanitní, organizační a historický<br />
<br />
* Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information'', 2011<br/><br />
- Kniha se zabývá vývojem vyhledávání informací v devíti oblastech každodenního života ve Spojených Státech.<br />
<br />
* Aspray, William; Doty, Philip: ''Privacy in America'', 2011<br/><br />
- Sbírka esejí reprezentující originální práce respektovaných vědců, řešících řadu otázek o ochraně soukromí.<br />
<br />
* Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'', 2013<br/><br />
- Kniha zkoumá potraviny ve Spojených Státech ve vztahu k internetu, zejména témata týkající se online firem spojených s jídlem.<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references /></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54232William Aspray2016-05-20T09:05:10Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>William Aspray</big><br/><br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || 1952<br/>-<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || USA<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || americké<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || University of Texas at Austin<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || -<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br/><br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references /></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54231William Aspray2016-05-20T09:04:20Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>William Aspray</big><br/><br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || 1952<br/>-<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || USA<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || americké<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || University of Texas at Austin<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || -<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br/><br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references /></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54230William Aspray2016-05-20T09:02:26Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>William Aspray</big><br/><br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || 1952<br/>-<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || USA<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || americké<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || University of Texas at Austin<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || -<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br/><br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
- Kniha obsahuje úvodní přehled všech hlavních politických otázkách ve Spojených Státech souvisejících s informačními technologiemi<br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
- kniha poskytující podrobnou zprávu o von Neumannově různorodém podílu na vývoji počítačové vědy<br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references /></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54229William Aspray2016-05-20T08:47:16Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>William Aspray</big><br/><br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || 1952<br/>-<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || USA<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || americké<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || University of Texas at Austin<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || -<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br/><br />
|- <br />
|}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references /></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54227William Aspray2016-05-20T08:39:38Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = William Aspray<br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|datum_narozeni = 1952<br />
|misto_narozeni = -<br />
|pobyt = USA<br />
|obcanstvi = americké<br />
|rodina = <br />
|skola = Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br />
|pracoviste = University of Texas at Austin<br />
|znamy_diky = Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br />
|oceneni = -<br />
}}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references/></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54226William Aspray2016-05-20T08:35:35Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div><p><span class="fck_mw_template">{{Infobox Vědec|jmeno = William Aspray[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]&lt;br/&gt;<ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref>|datum_narozeni = 1952|misto_narozeni = -|pobyt = USA|obcanstvi = americké|rodina = |skola = Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison|pracoviste = University of Texas at Austin|znamy_diky = Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie|oceneni = -}}</span><br />
</p><p><br /><br />
<b>Dr. William Aspray</b> (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br /><br />
</p><p>V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</span><br /><br />
</p><p><br /><br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách <i>Information &amp; Culture: A Journal of History</i>, <i>The MIT Press</i>, místo v redakční radě periodik <i>IEEE Annals of the History of Computing</i>, <i>Communications of the ACM</i>, nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
</p><br />
<h1> Vzdělání </h1><br />
<p>Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</span><br />
</p><br />
<h1> Výzkum </h1><br />
<p>Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br /> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
</p><br />
<ul><li> Informace v každodenním životě<br />
</li><li> Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
</li><li> Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
</li><li> Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
</li><li> Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
</li></ul><br />
<h1> Publikační činnost </h1><br />
<p>Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</span><br /><br />
</p><p>Mezi vybraná díla patří:<br /><br />
Aspray, William: <i>Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States</i> <br /><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: <i>Everyday Information</i><br /><br />
Aspray, William: <i>John von Neumann and the Origins of Modern Computing</i> <br /><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: <i>Food in the Internet Age</i> <br /><br />
Aspray, William; Winget, Megan: <i>Digital Media</i><br /><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: <i>Women and Information Technology</i><br />
</p><br />
<h1> Odkazy </h1><br />
<p><a href="https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html">Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu</a><br /><br />
<a href="http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray">Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie</a><br /><br />
[<a href="https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf">https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf</a> Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br /><br />
<a href="https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf">Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal</a><br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> Citace </h2><br />
<p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=54224William Aspray2016-05-20T08:21:47Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = William Aspray<br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|datum_narozeni = 1952<br />
|misto_narozeni = -<br />
|pobyt = USA<br />
|obcanstvi = americké<br />
|rodina = <br />
|skola = Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br />
|pracoviste = Texaská univerzita v Austinu<br />
|znamy_diky = Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br />
|oceneni = -<br />
}}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references/></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Infobox_V%C4%9Bdec&diff=54223Šablona:Infobox Vědec2016-05-20T08:19:46Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>{{{jmeno}}}</big><br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || {{{datum_narozeni}}}<br/>{{{misto_narozeni}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Datum a''' <br/> ''' místo úmrtí''' || {{{datum_umrti}}}<br/>{{{misto_umrti}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Příčina úmrtí''' || {{{duvod_umrti}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Rodinný stav''' || {{{rodina}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || {{{pobyt}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || {{{obcanstvi}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || {{{skola}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || {{{pracoviste}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || {{{oceneni}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || {{{znamy_diky}}}<br/><br />
|- <br />
|}</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Infobox_V%C4%9Bdec&diff=54222Šablona:Infobox Vědec2016-05-20T08:16:26Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{| class="infobox biography vcard" cellspacing="2" cellpadding="2" style="float:right; width: 350px; border: 2px solid darkgray; margin: .46em .46em .46em .46em; text-align: left; font-size: 90%; line-height: 1.25em;" <br />
|-<br />
! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <big>{{{jmeno}}}</big><br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| width="90" | '''Datum a''' <br/> '''místo narození''' || {{{datum_narozeni}}}<br/>{{{misto_narozeni}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left" <br />
| '''Bydliště''' || {{{pobyt}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Občanství''' || {{{obcanstvi}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Vzdělání''' || {{{skola}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Pracoviště''' || {{{pracoviste}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Ocenění''' || {{{oceneni}}}<br/><br />
|- valign="top" align="left"<br />
| '''Známý pro''' || {{{znamy_diky}}}<br/><br />
|- <br />
|}</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52980William Aspray2016-05-12T21:30:20Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = William Aspray<br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|datum_narozeni = 1952<br />
|misto_narozeni = -<br />
|datum_umrti = -<br />
|misto_umrti = -<br />
|duvod_umrti = -<br />
|pobyt = USA<br />
|obcanstvi = -<br />
|rodina = <br />
|skola = Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br />
|pracoviste = Texaská univerzita v Austinu<br />
|znamy_diky = Výzkum v oblasti výpočetní techniky a její historie, orální historie<br />
|oceneni = <br />
}}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references/></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52978William Aspray2016-05-12T21:07:14Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = William Aspray<br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|datum_narozeni = 1952<br />
|misto_narozeni = -<br />
|datum_umrti = -<br />
|misto_umrti = -<br />
|duvod_umrti = -<br />
|pobyt = USA<br />
|obcanstvi = -<br />
|rodina = <br />
|skola = Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br />
|pracoviste = Texaská univerzita v Austinu<br />
|znamy_diky = Výzkum v oblasti informačních technologií a jejich historii, orální historie<br />
|oceneni = <br />
}}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references/></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52977William Aspray2016-05-12T21:06:18Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = William Aspray<br />
[[File:william_aspray.jpg|border|130px|William Aspray]]<br/><ref name="William Aspray - profil. Texaská univerzita">William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/william_aspray.jpg</ref><br />
|datum_narozeni = 1952<br />
|misto_narozeni = -<br />
|datum_umrti = -<br />
|misto_umrti = -<br />
|duvod_umrti = -<br />
|pobyt = USA<br />
|obcanstvi = -<br />
|rodina = <br />
|skola = Wesleyan University; University of Wisconsin-Madison<br />
|pracoviste = Texaská univerzita v Austinu<br />
|znamy_diky = <br />
|oceneni = Výzkum v oblasti informačních technologií a jejich historii, orální historie<br />
}}<br />
<br />
<br />
'''Dr. William Aspray''' (*1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br/><br />
<br />
V roce 1989 se v IEEE stal ředitelem a vytvořil zde program věnovaný orální historii, založil konferenci IEEE History Center Conferences a zajistil mezinárodní přednášející pro IEEE History Center. <ref>GESELOWITZ, Michael. Oral-History: William Aspray. In: Engineering and Technology History Wiki [online]. IEEE History Center, Hoboken, NJ, USA, 2011 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray</ref><br/><br />
<br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
= Vzdělání =<br />
<br />
Mezi dosažené vzdělání patří bakalářský titul z filosofie a matematiky a magisterský titul z matematiky, tohoto vzdělání dosáhl na Wesleyan University. Dále pokračoval ve studiu na University of Wisconsin-Madison, kde získat magisterský a doktorský titul v oboru Historie vědy. <ref>William Aspray. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html</ref><br />
<br />
= Výzkum =<br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. Tři roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem.<br/> <br />
Jeho aktuální výzkumy se zabývají tématy: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím<br />
<br />
= Publikační činnost =<br />
<br />
Výstupy doktorovy výzkumné činnosti zatím obsahují zhruba 20 knih, 70 článků a 150 vzpomínek pamětníků. Tyto výstupy byly často tvořeny či editovány ve spolupráci s jinými odborníky. <ref>William Aspray: Publications. The University of Texas at Austin: School of Information [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: https://www.ischool.utexas.edu/~bill/publications.html</ref><br/><br />
<br />
Mezi vybraná díla patří:<br/><br />
Aspray, William: ''Chasing Moore’s Law: Information Technology Policy in the United States'' <br/><br />
Aspray, William; Hayes, Barbara: ''Everyday Information''<br/><br />
Aspray, William: ''John von Neumann and the Origins of Modern Computing'' <br/><br />
Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: ''Food in the Internet Age'' <br/><br />
Aspray, William; Winget, Megan: ''Digital Media''<br/><br />
Aspray, William; Cohoon, Joanne: ''Women and Information Technology''<br />
<br />
= Odkazy =<br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/index.html Oficiální stránky Williama Aspray na Texaské univerzite v Austinu]<br><br />
[http://ethw.org/Oral-History:William_Aspray Rozhovor s Williamam Aspray na téma orální historie]<br><br />
[https://monoskop.org/images/9/94/Aspray_William_1985_Scientific_Conceptualization_of_Information_A_Survey.pdf Článek Williama Aspray: The <br />
Scientific Conceptualization of Information: A Survey]<br><br />
[https://www.ischool.utexas.edu/~bill/Research%20Report%20LHJ.pdf Článek Aspray, William; Royer, George; Ocepek, Melissa G.: A Semiotic Analysis of Food Related Advertisements During the Second World War in Ladies Home Journal]<br />
<br />
<br />
== Citace ==<br />
<references/></div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52804William Aspray2016-05-09T22:15:48Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>Dr. William Aspray (* 1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Také působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br />
<br />
Mezi jeho další profesní činnosti patří např. pozice editora ve vědeckých periodikách ''Information & Culture: A Journal of History'', ''The MIT Press'', místo v redakční radě periodik ''IEEE Annals of the History of Computing'', ''Communications of the ACM'', nebo místo v komisi Mezinárodní federace pro zpracovávání informací. <br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. 3 roky také pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem. <br />
Jeho aktuální výzkumy jsou: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=52426KnihoBudka2016-04-10T20:58:41Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně bylo otevřeno 6 dalších - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ ovšem nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
Příklad z praxe<br />
- <br />
<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V nejbližší době se plánují zřídit knihobudky např. v Ostravě, Uherském Hradišti a Žďáru nad Sázavou.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Seznam knihobudek v ČR ==<br />
<br />
* Novinová, IKEM, Praha<br />
* Vagónová, Tichá kavárna, Praha<br />
* Modrá, Bulovka, Praha<br />
* Červená, Centrum inspirace a tvořivosti, Praha<br />
* Zelená, DDM Ulita, Praha<br />
* Pruhovaná, všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />
* Švestková, autobusová zastávka Slivenec, Praha<br />
* Retro, Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem<br />
* Ústecká, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem<br />
* Muzejní, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy<br />
* Knihobudka, Baarův park, Praha<br />
* Knihobudka, DDM Smetanka, Nový Bor<br />
* Knihobudka, náměstí Svobody, Třinec<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52410William Aspray2016-04-02T13:05:29Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>Dr. William Aspray (* 1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve také působil na Williams College, Harvardské, Rutgerské nebo Pennsylvánské univerzitě, kde vyučoval např. matematické, či historické vědy. Taktéž působil v institutu Charlese Babbage (archivní a výzkumné centrum zabývající se historií informačních technologií) na Minnesotské Univerzitě, v IEEE (institut pro elektrotechnické a elektrické inženýrství) a v Computing research association. <br />
<br />
Dr. William Aspray se zaměřuje na výzkum historických, politických a sociálně-ekonomických studií informačních technologií. 3 roky taktéž pracoval na výzkumu potravinových studií společně s Melissou Ocepek a Georgem Royerem. <br />
Jeho aktuální výzkumy jsou: <br />
* Informace v každodenním životě<br />
* Historie výpočetní techniky, informací a informačních technologií<br />
* Problémy práce a vzdělávání spojené s informačními profesemi<br />
* Sociální a kulturní dimenze soukromí a bezpečnosti v digitálním věku<br />
* Právní, obchodní a hospodářské otázky vztahující se k internetu a novým médiím</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52389William Aspray2016-03-25T15:03:06Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>Dr. William Aspray (* 1952) působí jako profesor informačních technologií na Texaské Univerzitě v Austinu. Dříve také vyučoval matematické vědy na Williams College a historické vědy na Harvardské Univerzitě a působil v institutu Charlese Babbage na Minnesotské Univerzitě.</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52388William Aspray2016-03-25T14:18:19Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>Dr. William Aspray (* 1952) působí jako profesor informačních technologií na University of Texas v Austinu.</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=William_Aspray&diff=52367William Aspray2016-03-19T15:06:06Z<p>Darbak: Založena nová stránka: Dr. William Aspray působí jako profesor informačních technologií na University of Texas v Austinu.</p>
<hr />
<div>Dr. William Aspray působí jako profesor informačních technologií na University of Texas v Austinu.</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=52048KnihoBudka2015-05-22T17:17:46Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, červená, zelená, pruhovaná a švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem, v nemocnici v Ústí nad Labem a ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ ovšem nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49754KnihoBudka2015-01-30T13:17:19Z<p>Darbak: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem, v nemocnici v Ústí nad Labem a v muzeu v Roztokách u Prahy.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49753KnihoBudka2015-01-30T13:16:58Z<p>Darbak: /* Zdroje */</p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem, v nemocnici v Ústí nad Labem a v muzeu v Roztokách u Prahy.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
---<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html<br />
<br />
http://www.inflow.cz/miniknihovny-do-ulic</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49716KnihoBudka2015-01-29T15:39:09Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem, v nemocnici v Ústí nad Labem a v muzeu v Roztokách u Prahy.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49715KnihoBudka2015-01-29T15:35:36Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49714KnihoBudka2015-01-29T15:33:02Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a vývoj ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem<br />
<br />
<br />
== Fungování knihobudek ==<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49713KnihoBudka2015-01-29T15:32:15Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a vývoj ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je originální, neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem<br />
<br />
<br />
== Fungování knihobudek ==<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce knihobudek ==<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy, projekty ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49712KnihoBudka2015-01-29T15:23:02Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik, rozvoj a fungování ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49711KnihoBudka2015-01-29T15:21:18Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
Základem tohoto typu projektu je projekt vzniklý v USA "little free library" (viz '''jiné formy''')<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=49710KnihoBudka2015-01-29T15:20:38Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
Základem tohoto typu projektu je projekt vzniklý v USA "little free library" (viz [[jiné formy]] )<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. poličky, lednice nebo skříňky. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=48515KnihoBudka2014-12-27T21:40:47Z<p>Darbak: /* Jiné formy */</p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. miniknihovny-poličky nebo lednice. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih, fungujícího na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny přišel Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
I přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=48514KnihoBudka2014-12-27T21:39:52Z<p>Darbak: /* Funkce */</p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod. Samotná knihobudka může být různě designově zpracovaná.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. miniknihovny-poličky nebo lednice. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih,fungující na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
Přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=48513KnihoBudka2014-12-27T21:38:36Z<p>Darbak: /* Koncepce rozvoje */</p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. miniknihovny-poličky nebo lednice. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih,fungující na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
Přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, osvětlením nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=48512KnihoBudka2014-12-27T21:37:40Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
Zásady knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. miniknihovny-poličky nebo lednice. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih,fungující na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny Tod Bol.<br />
<br />
Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
Přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
V průběhu roku 2015 se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=48511KnihoBudka2014-12-27T20:34:26Z<p>Darbak: /* Vznik a kontext */</p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
-Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
-Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
-Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
-Výhody a nevýhody<br />
*Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
*Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
-Zásady fungování knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
-Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
-Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
-Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
-Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. miniknihovny-poličky nebo lednice. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih,fungující na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny Tod Bol.<br />
<br />
-Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
-Přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
-V průběhu roku se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
-Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=48510KnihoBudka2014-12-27T20:31:53Z<p>Darbak: </p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
-Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
-Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
-Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
-Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
<br />
-Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
-Zásady fungování knihobudek<br />
*Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
*Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
-Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
-Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
-Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
-Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. miniknihovny-poličky nebo lednice. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih,fungující na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny Tod Bol.<br />
<br />
-Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
-Přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
-V průběhu roku se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
-Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter<br />
<br />
http://mini.knihovna.cz/projekt.html</div>Darbakhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KnihoBudka&diff=48509KnihoBudka2014-12-27T20:29:45Z<p>Darbak: /* Jiné formy */</p>
<hr />
<div>== Vznik a kontext ==<br />
<br />
-Tzv. "knihobudka" je neziskový projekt, který vznikl roku 2013 v Praze, kde vzniklo prvních 7 knihobudek. Jako první byla otevřena v lednu 2014 "novinová" knihobudka v pražském IKEMu, postupně byly otevřeny další - vagónová, modrá, modrá, zelená, pruhovaná, švestková. <br />
<br />
-Další knihobudky se nacházejí na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem a v nemocnici v Ústí nad Labem.<br />
<br />
-Do projektu se mohou zapojit města, firmy, instituce nebo neziskové organizace tím, že knihobudku adoptují (financují vznik nové knihobudky) nebo sponzorují (přispívají na provoz a správu).<br />
<br />
-Výhodou knihobudek jsou nízké náklady a rychlá realizace.<br />
<br />
-Riziko představuje např. devastace (lidským činitelem, nebo přírodními živly), nebo vykradení - žádný takový případ nebyl dosud zaznamenán a vzhledem k úspěšnosti a toleranci k projektu je málo pravděpodobný.<br />
<br />
<br />
== Funkce ==<br />
<br />
<br />
-Knihobudky jsou v podstatě formou veřejných knihoven, vznikající přeměnou starých telefonních budek na malé knihovničky.<br />
<br />
-Fungují jako veřejné bezplatné knihovny, kde si lidé mohou knihu půjčit, věnovat, vyměnit nebo si knihu vzít.<br />
<br />
-Jiné funkce <br />
*kulturní, estetická - veřejný prostor v okolí knihobudky může být využit jako kulturní prostor nebo místo k setkávání. Mohou tam být umístěny lavičky, květiny, apod.<br />
*propagační - přitahuje pozornost veřejnosti a médií a může sloužit k propagaci města nebo neziskových organizací.<br />
*knihobudka vzbuzuje zájem o knihy - způsob podpory čtenářství.<br />
<br />
== Zásady ==<br />
<br />
-Knihobudka by měla být umístěna na veřejně přístupném prostoru.<br />
<br />
-Na knihobudce by měl být vyhrazen prostor pro propagaci subjektu, který knihobudku adoptoval nebo sponzoroval. Nesmí obsahovat politickou, komerční, nebo jinou placenou reklamu.<br />
<br />
<br />
== Jiné formy ==<br />
<br />
-Ne vždy musí mít knihobudky nutně formu telefonních budek. Podobným projektem je projekt "miniknihovna". Nejčastěji mají formu ptačích budek, ale také např. miniknihovny-poličky nebo lednice. V těchto případech se většinou jedná o pouliční knihovny, které nabízejí službu bezplatného, volného půjčování knih,fungující na principu "půjč a vrať". Projekt miniknihovna přitom není nijak nový, původně vznikl v USA (Little Free Library), kdy s nápadem stavět miniaturní knihovny Tod Bol.<br />
<br />
-Existují i jiné projekty týkající se výměny a půjčování knih, např. "úschovna opuštěných knih" nebo "knihotoč".<br />
<br />
-Přes některé možné společné znaky je projekt knihobudka zcela jedinečný, osobitý a pravděpodobně nejpopulárnější projekt tohoto typu.<br />
<br />
== Koncepce rozvoje ==<br />
<br />
-V průběhu roku se plánuje zřídit přibližně 14 dalších knihobudek na různých místech v celé ČR.<br />
<br />
-Do budoucna autoři projektu plánují knihobudky stále více posunovat do veřejného prostoru a popřípadě vylepšit např. bezplatnou wifi, nebo univerzálními nabíječkami.<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
----<br />
<br />
http://www.knihobudka.cz<br />
<br />
http://www.lidovky.cz/knihobudky-planujeme-do-nich-treba-wifi-rikaji-autori-projektu-pv4-/design.aspx?c=A140212_130542_ln-bydleni_ter</div>Darbak