{{Infobox Vědec|jmeno = Barbara Marie Wildemuth [[Soubor:Portret B.M.W..jpg|thumb|300px ]]SEARS, Dan. Barbara M. Wildemuth Photo. In: UNC School of Information and Library Science [online]. 2010 [cit. 2017-05-17]. Dostupné z: https://ils.unc.edu/~wildem/bmw-photo-2010.jpg|datum_narozeni = -|misto_narozeni = -|datum_umrti = dosud žije|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = -|pobyt = Chapel Hill, North Carolina, OSA|obcanstvi = americké|skola = 1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie|pracoviste = profesorka informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina https://sils.unc.edu/|znamy_diky = výzkumy v oblasti informační a knihovní vědy, zejména zkoumání interakce člověka a počítače (HCI)|oceneni = }} '''Barbara Marie Wildemuth''' je profesorkou informační vědy na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Mimo jiné vyučuje kurz systémové analýzy, o získávání a analýze informací a kurz o informační etice.

Ve svých výzkumech se zabývá především interakcí mezi člověkem a počítačem (HCI).

== Život ==

=== Vzdělání ===
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>1989 Ph.D. v oboru Design a evaluace informačních systémů na College of information Studies, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie.</li>
<li>1982 M.Ed. (Master of Education) v oboru Vzdělávací statistiky a měřítka na Rutgers University v New Brunswicku, New Jersey.</li>
<li>1976 M.L.S. (Master of Library Science) na University of Illinois v Urbana, Illinois.</li>
<li>1971 B.MUS.Ed. (Batchelor in Music Education) v oboru Klavír na North Central College v Naperville, Illinois.</li>
</ul>
<div> </div>
=== Profese ===

<span id="docs-internal-guid-5dc7dbb5-0cbe-627c-0750-52ef368436a3" style="color: rgb(20, 23, 26); font-family: Arial; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; background-color: rgb(245, 248, 250);">Od roku 1988 působí jako profesorka na School of Information and Library Science, University of North Carolina v Chapel Hill. Vyučuje předměty týkající se výzkumných metod, interakce člověk a s počítačen a informační etiku. Od roku 2010 je také proděkanem pro administrativní záležitosti.
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>1988 - současnost: profesorka na Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny (University of North Carolina) v Chapel Hill</li>
<li>2010-2016: Proděkan v akademických záležitostech, Fakulta informační a knihovní vědy, , Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill</li>
<li>2002 - 2005: Proděkan pro bakalářské programy, Fakulta informační a knihovnické vědy, , Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill</li>
<li>1996-2003: Pomocná profesorka, Oddělení biomedicínského inženýrství, Lékařská fakulta, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill</li>
<li>1985-1988: Pomocná učitelka na Fakultě informačních studií, Drexel University ve Filadelfii, Pensylvánie</li>
<li>1979-1985: Přidružená ředitelka, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey</li>
<li>1978-1979: Vedoucí sbírky testů, Educational Testing Service, Princeton, New Jersey</li>
<li>1976-1978: Koordinátorka uživatelských služeb a indexátor/abstraktor, ERIC sdružení pro testy, měření a evaluaci (ERIC Clearinghouse on Tests, Measurement, and Evaluation), Educational Testing Service, Princeton, New Jersey</li>
<li>1975-1976: Absolventská asistentka univerzitní knihovny na Univerzitní bakalářské knihovně v Illinois (University of Illinois Undergraduate Library), v Urbaně, Illinois.</li>
</ul>

== Výzkumy a projekty ==

'''[http://ils.unc.edu/searchtasks/ Systematic Review of Assigned Search Tasks]'''

'''Projekt je zaměřený na studium informačního chování při plnění úkolů. Chování uživatelů je různé, ale je možné, že tento rozdíl spočívá právě v prováděných úkolech než na znalosti domény.''' 

 '''Curriculum Development: Digital Libraries'''

'''Zaměřuje se na vývoj modelů a materiálů pro výuku studentů v prostředí digitálních knihoven.''' 

 '''Recruiting Medical Students Into Health Sciences Librarianship: Pursuing the Informationist Concept through a Dual Degree Mode'''

'''Projekt má za cíl rozšířit řady informačních specialistů (pozn.: informationist = information specialist) v oboru zdravotnictví prostřednictvím duálního vzdělání jak v medicíně, tak v knihovní vědě.''' 

== Aktivity ==

<span id="docs-internal-guid-5dc7dbb5-0cc3-6d38-0302-577843fdc351" style="color: rgb(20, 23, 26); font-family: Arial; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; background-color: rgb(245, 248, 250);">Barbara Wildemuth je od roku 1976 členem ogranizace American Society for Information Science & Technology (ASIST). ASIST je profesionální organizace, která spojuje praxi informační vědy a výzkum.

== Význam pro informační vědu ==

'''Barbara Wildemuth se věnuje studiu používání informací a informačních technologií. Ve svých výzkumech se zabývá především vyhledávacími strategiemi uživatelů. Zaměřuje se také na informační chování studentů medicíny a digitální knihovny. Její kniha Applications of social research methods to questions in information and library science(2009) přináší vhled do problematiky výzkumů.''' 





== Úspěchy ==
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>2016 Cena vynikajícího lektorství (Distinguished Lectureship Award), Association for Information Science & Technology (ASIST)</li>
<li>2010 Cena Watsona Davise (za služby organizaci) American Society for Information Science & Technology</li>
<li>2010 Cena za mimořádný přínos pro informační chování, ASIS&T</li>
<li>2009 Projekt Otevřené video (Marchinonini, Wildemuth, Geisler, et al.) ve 100 nejlepších samovzdělávacích sítích na změnu kariéry, OnlineColleges.net</li>
<li>2003 Cena Vannevara Bushe za nejlepší článek (spolupráce s Marchionini, Yang, Geisler, Wilkens, & Gruss), ACM/IEEE Joint Conference on Digital Libraries</li>
<li>2001 ALISE Cena za článek metodologie výzkumu (spolupráce s Sonnenwald)</li>
<li>2000 Cena mimořádného učitele informační vědy, ASIST</li>
<li>2000 Mimořádný učitel roku, Fakulta informační a knihovní vědy, Univerzita Severní Karolíny v Chapel Hill.</li>
</ul>

== Publikace ==

=== '''Applications of social research methods to questions in information and library science (2009)''' ===

'''Kniha se věnuje řízení výzkumu se zaměřením na obor knihovní vědy.'''

 

==== '''Položené otázky''' ====

'''''''''Pro výzkum je klíčové mít jasně definovanou výzkumnou otázku. Od ní se pak odvíjí strategie jeho vedení. Ke konceptualizaci mohou pomoci teorie a modely. Další četba na téma výzkumu je také klíčová, protože hlubší porozumění a znalost získaná při tomto průzkumu vede k jasnější definici výzkumné otázky.''''''Výzkumná otázka by měla být jasně definovaná a specifická. Měla by se dát zodpovědět pomocí nasbíraných dat. Odvíjí se tedy od ní jaká data se budou sbírat. Je důležité, aby byla relevantní pro daný obor. Propojenost s koncepty a fenomény je také vhodná.'''



===== '''Přístupy k výzkumu''' =====

Deskriptivní studie '''je vhodná pro fenomén, který ještě nebyl dostatečně definovaný a je důležité mu porozumět. Testování hypotéz se používá za případu, kdy máme dvě proměnné, které spolu souvisí a testujeme pravdivost tvrzení. Zjišťujeme tedy, zda první fenomén způsobuje druhý. Tvoření/ověřování teorií je nejlepší pro teorie středního rozsahu, jsou dost široké, aby přinesly něco nového.'''



==== '''Design výzkumu a vzorkování''' ====

*'''Případové studiese zaměřují na soudobé události v přirozeném prostředí. Mohou být využity k testování teorií a jejich vývoji i k popisu fenoménu. Silnou stránkou je flexibilita strategie výzkumu. Případová studie je ale nevhodná pro zobecňování (mimo přirozené prostředí).'''



*'''Naturalistický výzkum(Naturalistic research) probíhá v co nejpřirozenějším prostředí. Umožňuje pozorovat informační chování uživatelů a odhaluje jeho komplexitu. Je náročný na čas, ale dostáváme přístup v velmi kvalitním datům. Mezi techniky pro tento výzkum patří pozorování, etnografie, kontextuální dotaz, analýza kognitivní práce, kvazi-experimenty atd.'''



*'''Podélné studie ( Longitudial studies) jsou vhodné pro pozorování fenoménu v průběhu času. Data se shromažďují při více příležitostech a porovnávají se. Je nutné pečlivé plánování do budoucnosti, ale podélné studie poskytují silný základ pro závěry o efektech a příčinách fenoménu.'''



*'''Delfské studie (Delphi Studies) nesou název podle Delfské věštkyni. Pomáhá strukturování komunikace ve skupině, sbírání podnětů při řešení komplexních problémů. Účastníci jsou anonymní a zpětná vazba je kontrolovaná. Předvídá tak budoucí události na základě názorů a úsudků expertů / účastníků. Je vhodná pro situace, kde se pravdivost věci může přímo vypozorovat.'''



*'''Kvazi-experimentální studie jsou užitečné v případech, kdy nemůžeme implementovat opravdový experiment. Umožňuje adresovat výzkumnou otázku s vyváženou kombinací naturalismu a přísnosti.'''



*'''Experimentální studie fungují na principu náhodného přiřazení předmětu (nebo dvou) dvoum (nebo více) skupinám. Zde se pak měří výstupy. Je tu nutnost důkladného porozumění výzkumné otázky k identifikaci nezávislých proměnných.'''

===== =====

''Při vybírání vzorku pro rozsáhlé studie je nutné najít reprezentativní vzorek, aby byl výsledek aplikovatelný na všechny uživatele. Při výběru vzorku se využívají metody''pravděpodobnostní'', např. vzorkování náhodné, systematické, vrstvené a shlukované, i nepravděpodobnostní, např. vzorkování kvótové, účelné, příhodné.''Intenzivní studie'''jsou zaměřené na určité procesy, vzorek tedy musí poskytnout vhled do fenoménu.''''''Uplatňuje se nepravděpodobnostní vzorek: účelný (specifičtí uživatelé) a teoretický (poskytnutá data podpoří vývoj teorie). Pro studování specifických populací tvoří vzorek členové těchto skupin se speciálními potřebami.'''



==== '''Metody pro sběr dat''' ====



*'''Historický výzkumje organizovaný chronologicky nebo založený na tezi /argumentu. Hodnocení zdrojů a sbírání důkaz se děje přes určité období, každý důkaz vede k jinému. Umožňuje lepší porozumění minulosti naší profese a posouvání se vpřed.''' 
*'''Existující dokumenty a artefakty jako dataneovlivňují obsah tak jako intruzivní metody rozhovoru nebo pozorování, jsou proto přesnou reprezentací fenoménu. Dokumenty obsahují stopy informačního chování (např. post-ity v pracovním prostředí). Je důležité najít vztah mezi použitými dokumenty a fenoménem. Metoda poskytuje jinou perspektivu, nepoužívá se ale samostatně.''' 
*'''Záznamy transakcí(Transaction Logs) zaznamenávají interakci lidí s počítačovou aplikací. Používají se pro studii tohoto interakčního chování uživatelů se systémem. Nevýhodou je, že neposkytují kognitivní a citové odpovědi uživatelů na interakci.''' 
*'''Protokoly myšlení nahlas(Think-aloud Protocols) se používají k pochopení kognitivních procesů založených na verbalizaci myšlenek při experimentu. Záleží na vzorku a situaci - je důležité přirozené prostředí.''' 
*'''Přímá pozorováníposkytují přesné informace o událostech, čase, trvání a frekcenci daných fenoménů informačního chování uživatelů.''' 
*'''Pozorování účastnkůje metodou pozorování informačního chování v kontextu, který je přirozený pro jeho výskyt. Je formou kvalitativního výzkumu, který poskytuje bohatý popis daného uspořádání a informačního chování, které se zde objevuje.''' 
*'''Výzkumné deníkyzachycují data o účastnících. Opakovaně a po nějakou dobu o sobě podávají zprávy. Tato metoda je vhodná pro výzkum interních a ojedinělých fenoménů, kde by jinak výzkumníci mohli ovlivnit výsledek. Volí se struktura, doba pozorování, frekvence zápisů a kdy by měl být zápis proveden.'''
*'''Nestrukturovaný rozhovorje vhodný pro hluboké porozumění fenoménu s určitým kulturním kontextem a při práci s interpretačním paradigmatem, kde je realita sociálně konstruovaná účastníky. Otázky nejsou předem určené, závisí na interakci mezi výzkumníkem a účastníkem. Umožňuje tak vhled do individuální perspektivy.'''
*'''Polostrukturovaný rozhovorje účelná, více organizovaná komunikace za účelem získání relevantních informací pro výzkum. Otázky jsou předem určené, mohou být ale modifikované podle situace.'''
*'''Focus groupspředstavuje skupinu jednotlivců, kteří diskutují na téma výzkumu z osobní zkušenosti. Hovoří jak mezi sebou, tak s výzkumníkem. Porovnávají se přitom jejich různé pohledy. Diskuse tak odhaluje nuance v perspektivách.'''
*'''Průzkumný výzkum(Survey Research) umožňuje statisticky odhadnout distribuci charakteristik v populaci. Je to jednoduchý koncept, který ale vyžaduje přípravu - design průzkumu, vzorek, forma, atd.''' 
*'''Měření kognitivních a citových proměnných- tyto proměnné se nemohou pozorovat přímo, měří se tak pomocí přístupů psychologického posouzení. Objektem měření je konstrukt (neexistuje jako izolovaná, pozorovatelná dimenze chování)'''
*'''Vývoj nových měřeníje v některých případech potřebný, protože některé konstrukty se měří obtížně. Při vývoji je důležité definovat konstrukt - jeho přiřazení k měřítku, např. čislo 5 znamená největší spokojenost. Škála reprezentuje tento vztah čísel a konstruktů. Následuje vývoj položek a inventáře. Nakonec je vhodné provést pilotní testování inventáře.'''



==== '''Metody pro analýzu dat''' ====

*'''Obsahová analýzamá dlouhou historii v žurnalistice, původně k analýze článků. Je to systematická, objektivní a kvalitativní analýza obsahu sdělení. Využívá se také k identifikaci vztahů a naznačování efektů sdělení. Má kvantitativní povahu. E''''''xistují dva typy obsahu. Manifestovýobsah existuje jednoznačně ve zprávě. Latentní obsah je nesnadno pozorovatelný, nepočitatelný.'''



*'''Kvalitativní analýzaobsahu je alternativou kvantitativní obsahové analýzy. Jejím cílem je identifikovat důležité kategorie obsahu a poskytnout popis sociální reality vytvořené těmito kategoriemi.'''



*'''Diskurzní analýza se zaměřuje na určité typy komunikace (např. interview) nebo formální texty, protože řeč konstruuje verzi sociálního světa člověka.''' 
*'''Analytická indukcese využívá k analýze kvalitativních dat. Je to metoda pro vývoj teorií přímo z těchto dat. Umožňuje nám odpovídat na otázky typu “Jak?”. V knihovní a informační vědě nečasto pooužívaná, protože je tato metoda nová.'''
*'''Deskriptivní statistikaumožňuje shrnutí výsledků v datové analýze. '''Jsou to zásadní komponenty závěrečných zpráv výzkumu. Pro každou proměnnou je vhodné mít měřítko tendence a rozptylu.

'''Měřítka pro tendenci:'''

'''Průměr - průměrná hodnota proměnných, které shrnujeme'''

'''Medián - prostřední hodnota při vzestupném seřazení (vhodné pro řadová data)'''

'''Modus - hodnota, která se vyskytuje nejčastěji (vhodné pro nominální data)'''

'''Měřítka pro rozptyl:'''

'''Škála - vzdálenost od nejmenší po největší hodnotu'''

'''Standardní odchylka (při použití průměru''' 

*'''Frekvence, cross-tabulation a ch-square statistika'''

'''Frekvence se používá při analýze nominálních dat (tabulky)'''

'''Cross-tabulation slouží k popisu vztahů (1. proměnná v řádku, 2. proměnná ve sloupci)'''

'''CHi-square statistika měří rozdíly mezi očekáváním a tím, co bylo vypozorováno'''

*'''Analyzování sekvence událostí- používá se, protože v některých případech nestačí vědět, jaké chování se vyskytuje nejčastěji, ale i jeho sekvence. Markovovy modely- zaměřeny na postup z jedné události na další, předpokládá mezi nimi závislost.''' 
*'''Korelacepomáhá zkoumat vztah mezi dvěma proměnnými. Jestliže jsou perfektně korelantní, pak první proměnná vysvětluje druhou proměnnou. Graficky se dá reprezentovat pomocí rozptýleného diagramu. Poskytuje tak důkaz vztahu.'''
*'''Porovnávání průměrů. t text a analýza odchylky (ANOVA)'''
<div style="margin-left: 40px;">'''''''''T test udává pravděpodobnost p, se kterou je rozdíl mezi dvěma průměry náhodný. Čím větší je rozdíl, tím větčí je hodnota t.'''</div>
'''ANOVA umožňuje porovnávat průměry  víc jak dvou skupin. Odchylka mezi skupinami je “signál”, odchylka ve skupině je “hluk”. Čím větší je signál, tím hodnotnější je rozdíl.'''



== Výběrová bibliografie ==

=== Monografie ===

*<span id="docs-internal-guid-5dc7dbb5-16e2-029b-2e92-392c94bbd40b" style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; background-color: transparent;">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009. ISBN 978-1-59158-503-9.

=== Vybrané články ===
<ul style="margin-top:0pt;margin-bottom:0pt;">
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, K. L. COSTELLO, A. T. CHEN a J. POMERANTZ. Qualitative methods for studying health information behaviors. In: Proceedings of the Association for Information Science and Technology. 2016,53(1), 1-5.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH, S. YANG, E. A. FOX a J. POMERANTZ. Results of a digital library curriculum field test. In: International Journal on Digital Libraries. 2016, 17(4), 273-286.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. FREUND, M. J. SIMONS a E. G. TOMS. Untangling search task complexity and difficulty in the context of interactive information retrieval studies. In: Journal of Documentation. 2014, 70(6), 1118-1140.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. OH a G. MARCHIONINI. Tactics used when searching for digital video. In: Proceeding of the third symposium on Information interaction in context - IIiX '10[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2010,[cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1840784.1840821. ISBN 9781450302470. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1840784.1840821]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, M. J. SIMONS, S. OH a E. A. FOX. Core topics in digital library education. Handbook of Research on Digital Libraries: Design, Development, and Impact.IGI Global. 2009, 493-505</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, D. S. WARD, K. M. RIBISL a M. J. SIMONS. A Comparison of Web and Print Media for Physical Activity Promotion among Adolescent Girls. In: Journal of Adolescent Health. 2006, 39(1), 96-104.</li>
<li>POMERANTZ, J., B. M. WILDEMUTH, S. YANG a E. A. FOX. Curriculum development for digital libraries. In: Proceedings of the 6th ACM/IEEE-CS joint conference on Digital libraries - JCDL '06[online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2006, s. 175- [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1145/1141753.1141787. ISBN 1595933549. Dostupné z: [http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787 http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1141753.1141787]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., S. YANG, E. A. FOX, C. BONNETT a D. H. SONNENWALD. Interactivity between protégés and scientists in an electronic mentoring program. In: Instructional Science. 2006, 34(1), 21-61.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. POMERANTZ, S. OH, S. YANG a E. A. FOX. The core: Digital library education in library and information science programs. In: D-Lib Magazine. 2006, 12(11).</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L. A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL a P. S. HAINES. Unraveling the web: An evaluation of the content quality, usability, and readability of nutrition web sites. In: Journal of Nutrition Education and Behavior. 2005, 37(6), 300-305.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., M. M. HAYSLETT, J. CHEH a K. M. RIBISL. Pixels or pencils? The relative effectiveness of Web-based versus paper surveys. In: Library and Information Science Research. 2004, 26(1), 73-93.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., J. CHEH a K. M. RIBISL. The effects of domain knowledge on search tactic formulation. In: Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2004, 55(3), 246-258.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, R. GRUSS, J. CHEH a K. M. RIBISL. An assessment of the quality and usability of smoking cessation information on the Internet. In: Health Promotion Practice. 2003, 4(3), 278-287.</li>
<li>WILDEMUTH, B.M., G. MARCHIONINI, MENG YANG, G. GEISLER, T. WILKENS, A. HUGHES a R. GRUSS. How fast is too fast? evaluating fast forward surrogates for digital video. In: 2003 Joint Conference on Digital Libraries, 2003. Proceedings[online]. IEEE Comput. Soc, 2003, s. 221-230 [cit. 2017-05-16]. DOI: 10.1109/JCDL.2003.1204866. ISBN 0-7695-1939-3. Dostupné z: [http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/ http://ieeexplore.ieee.org/document/1204866/]</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. MARCHIONINI, A. HUGHES a T. WILKENS. Text or pictures? An eyetracking study of how people view digital video surrogates. In: Lecture Notes in Computer Science. 2003, 271-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS, B. FOWLER a X. MU. Alternative surrogates for video objects in a digital library: Users’ perspectives on their relative usability. European Conference on Digital Libraries, In: Lecture Notes in Computer Science. 2002, 493-507.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., G. GEISLER, G. MARCHIONINI, A. HUGHES, M. YANG, T. WILKENS a R. SPINKS. Video browsing interfaces for the open video project. Conference on Human Factors in Computing Systems. 2002,New York: ACM Press, 514-515.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., L.A. SHUTERLAND, M. CAMPBELL, K. ORNSTEIN a D. LOBACH. Development of an adaptive multimedia program to collect patient health data. In: American Journal of Preventive Medicine. 2001, 21(4), 320-324.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., C. P. FRIEDMAN, J. KEYES a S. M. DOWNS. Longitudinal study of database-assisted problem solving. In: Information Processing and Management. 2000, 36(3), 445-459.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. a M. E. MOORE . End-user search behaviors and their relationship to search effectiveness. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1995, 83(3), 294-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., T. S. MIYA a A. L. O'NEILL. The "Known" in known-item searches: Empirical support for user-centered design. In: College and Research Libraries. 1995, 56(3), 265-280.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, C. P. FRIEDMAN a T. S. MIYA. Information-seeking behaviors of medical students: A classification of questions asked of librarians and physicians. In: Bulletin of the Medical Library Association. 1994, (82), 295-304.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M. Post-positivist research: Two examples of methodological pluralism. In: Library Quarterly. 1993, (63), 450-468.</li>
<li>WILDEMUTH, B. M., R. DE BLIEK, S. HE a C. P. FRIEDMAN. Search moves made by novice end users. Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, (29), 154-161.</li>
</ul>

== Citace ==

<references />

== Externí zdroje ==

*[https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html https://ils.unc.edu/~wildem/wildemuth.html]
*[https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/projects/ https://uncch.pure.elsevier.com/en/persons/barbara-m-wildemuth/projects/]
*[https://ikaros.cz/inspirujici-pohledy-na-pruzkumy-uzivatelu-a-jejich-prace-s-informacemi https://ikaros.cz/inspirujici-pohledy-na-pruzkumy-uzivatelu-a-jejich-prace-s-informacemi]</span

{{DEFAULTSORT:McKechnie, Lynne (E. F.)}}

 

[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]]