<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Dandy</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Dandy"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Dandy"/>
	<updated>2026-08-26T03:44:39Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42155</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42155"/>
		<updated>2014-05-31T19:38:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky. In ''Ekonomika a management'' [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky. In ''Ekonomika a management'' [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42154</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42154"/>
		<updated>2014-05-31T19:36:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky. In ''Ekonomika a management'' [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky. In ''Ekonomika a management'' [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42153</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42153"/>
		<updated>2014-05-31T19:33:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z :http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42152</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42152"/>
		<updated>2014-05-31T19:32:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z :http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42151</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42151"/>
		<updated>2014-05-31T19:31:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&amp;amp;pdf=96.pdf.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42150</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42150"/>
		<updated>2014-05-31T19:29:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42149</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42149"/>
		<updated>2014-05-31T19:28:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42148</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=42148"/>
		<updated>2014-05-31T19:26:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41624</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41624"/>
		<updated>2014-05-27T20:50:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41623</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41623"/>
		<updated>2014-05-27T20:48:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41622</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41622"/>
		<updated>2014-05-27T20:46:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41621</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41621"/>
		<updated>2014-05-27T20:42:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a [[kultura]]představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41620</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41620"/>
		<updated>2014-05-27T20:40:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41619</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41619"/>
		<updated>2014-05-27T20:36:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41618</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41618"/>
		<updated>2014-05-27T20:31:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41617</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41617"/>
		<updated>2014-05-27T20:31:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.&lt;br /&gt;
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&lt;br /&gt;
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96.&lt;br /&gt;
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41616</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41616"/>
		<updated>2014-05-27T20:26:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, 165 s. ISBN 978-80-7008-274-4.&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41615</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41615"/>
		<updated>2014-05-27T20:21:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41614</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41614"/>
		<updated>2014-05-27T20:17:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41613</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41613"/>
		<updated>2014-05-27T20:13:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010&lt;br /&gt;
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 -Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41612</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41612"/>
		<updated>2014-05-27T20:10:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41611</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41611"/>
		<updated>2014-05-27T20:09:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. ''kreativní třídu''. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41610</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41610"/>
		<updated>2014-05-27T20:07:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. ''kreativní umění'', do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na ''jiné hlavní kulturní průmysly'', kam řadí film, muzea a knihovny a na ''širší kulturní průmysly'', které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. kreativní třídu. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41609</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41609"/>
		<updated>2014-05-27T20:05:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. kreativní umění, do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na jiné hlavní kulturní průmysly, kam řadí film, muzea a knihovny a na širší kulturní průmysly, které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. kreativní třídu. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41608</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41608"/>
		<updated>2014-05-27T19:56:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41607</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41607"/>
		<updated>2014-05-27T19:55:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.&amp;lt;ref&amp;gt; NĚMEC, Michal. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41606</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41606"/>
		<updated>2014-05-27T19:53:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41605</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41605"/>
		<updated>2014-05-27T19:52:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka).&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In Kulturní a kreativní průmysly v České republice [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41604</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41604"/>
		<updated>2014-05-27T19:50:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. &amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41603</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41603"/>
		<updated>2014-05-27T19:49:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41602</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41602"/>
		<updated>2014-05-27T19:49:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.&amp;lt;ref&amp;gt;NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41601</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41601"/>
		<updated>2014-05-27T19:46:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41600</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41600"/>
		<updated>2014-05-27T19:46:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41599</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41599"/>
		<updated>2014-05-27T19:45:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41598</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41598"/>
		<updated>2014-05-27T19:42:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín kulturní průmysl poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. &lt;br /&gt;
''&amp;quot;Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky:==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41596</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41596"/>
		<updated>2014-05-27T18:09:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41582</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41582"/>
		<updated>2014-05-27T16:37:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vymezení kulturních průmyslů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kulturní a kreativní průmysly==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ekonomický význam kulturních průmyslů==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41581</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41581"/>
		<updated>2014-05-27T16:25:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41580</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41580"/>
		<updated>2014-05-27T16:24:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41579</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41579"/>
		<updated>2014-05-27T16:23:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor: Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčová slova:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Synonyma: kulturní průmysly, kreativní průmysly&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Související pojmy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''nadřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''podřazené:''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Definice==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41578</id>
		<title>Kulturní průmysl</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kulturn%C3%AD_pr%C5%AFmysl&amp;diff=41578"/>
		<updated>2014-05-27T16:06:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Definice==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41483</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41483"/>
		<updated>2014-05-25T21:23:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na [[propagace|propagaci]] a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či [[projekt|projektů]]. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce [[DVD]] nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována [[Webová aplikace|online aplikace]] Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41482</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41482"/>
		<updated>2014-05-25T21:22:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na [[propagace|propagaci]] a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či [[projekt|projektů]]. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce [[DVD]] nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována [[Webová aplikace|online aplikace]] Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41481</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41481"/>
		<updated>2014-05-25T21:21:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na [[propagace|propagaci]] a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či [[projekt|projektů]]. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce [[DVD]]nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována [[Webová aplikace|online aplikace]] Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41480</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41480"/>
		<updated>2014-05-25T21:20:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na [[propagace|propagaci]] a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či [[projekt|projektů]]. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce DVD nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována [[Webová aplikace|online aplikace]] Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41479</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41479"/>
		<updated>2014-05-25T21:20:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na [[propagace|propagaci] a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či [[projekt|projektů]]. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce DVD nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována [[Webová aplikace|online aplikace]] Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41478</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41478"/>
		<updated>2014-05-25T21:11:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na propagaci a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či [[projekt|projektů]]. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce DVD nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována [[Webová aplikace|online aplikace]] Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41477</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41477"/>
		<updated>2014-05-25T21:10:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na propagaci a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či [[projekt|projektů]]. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce DVD nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována[[Webová aplikace|online aplikace]]aplikace Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41476</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41476"/>
		<updated>2014-05-25T21:04:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na propagaci a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební [[kultura|kulturu]]. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či projektů. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce DVD nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována online aplikace Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41475</id>
		<title>Institut umění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Institut_um%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=41475"/>
		<updated>2014-05-25T21:03:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Dandy: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Dana Katrňáková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' divadelní ústav, kultura, umění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' Institut umění – Divadelní ústav, Arts and Theatre Institute, IDU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''  &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
:''nadřazené:'' Ministerstvo kultury ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:''podřazené:'' Hudební sekce, Taneční sekce, Literární sekce, Sekce tvůrčích rezidencí, Sekce 	výzkumu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:institut_umeni.jpg|300px|right|Logo IDU]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institut umění – Divadelní ústav==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvková organizace, která byla zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. Institut umění vznikl jako samostatné oddělení v rámci Divadelního ústavu v roce 2005 a v roce 2007 došlo vzhledem k rozšíření činnosti ústavu ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav. Organizace může podle zřizovací listiny používat zkratku IDU a v anglickém jazyce znějící název Arts and Theatre Institute.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;IDU byl zřízen na dobu neurčitou a od poloviny 70. let 20. století se nachází v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze 1. V roce 2010 se stal IDU výzkumnou organizací. Současnou ředitelkou je Pavla Petrová, která byla do této funkce jmenována v roce 2008.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění přispívá k výměně [[informace|informací]] a zkušeností mezi uměleckými obory. Zajišťuje informační a poradenské služby, vzdělávání a výzkumnou činnost. Zaměřuje se na propagaci a prezentaci českého umění v zahraničí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj umění a zvyšovat jeho společenský význam.&amp;lt;ref&amp;gt;PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009, s. 3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Oddělení Institutu umění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institut umění je rozdělen na tři odborné a dvě tematické sekce. Do odborných sekcí patří sekce hudební, taneční a literární. Tematické sekce zahrnují sekci výzkumu a sekci tvůrčích rezidencí. Pod Institut umění náleží také činnosti České hudební rady, která funguje pod Divadelním ústavem od roku 1993.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odborné sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Hudební sekce (HS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudební sekce byla založena jako informačně - koordinační středisko pro českou hudební kulturu. Mezi hlavní činnosti Hudební sekce patří zajištění informačních služeb v české hudební kultuře a to prostřednictvím webového portálu [http://www.czechmusic.org www.czechmusic.org], propagace české hudby, zastoupení na hudebním veletrhu MIDEM v Cannes, spolupráce na výzkumných grantech Institutu umění a vydávání propagačních materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Taneční sekce (TS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce byla založena v roce 2006 a působí jako informačně – konzultační středisko pro českou taneční scénu. Zaměřuje se na rozšiřování tanečního fondu videotéky a knihovny, sběr a distribuci informací, vzdělávání a podporu rozvoje tanečního oboru v rámci České republiky a propagaci českého tance v zahraničí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Literární sekce (LS)====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce byla založena v roce 2009 a funguje jako informačně – konzultační středisko pro literaturu. Hlavní činnosti, které má Literární sekce na starosti, jsou propagace české literatury v zahraničí, což zahrnuje zejména správu vícejazyčného webového Portálu české literatury [http://www.czechlit.cz www.czechlit.cz]. Věnuje se mezinárodní spolupráci a spolupracuje s Pražským literárním domem autorů německého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tematické sekce:===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce výzkumu====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu má na starosti koordinaci výzkumné činnosti. Toto oddělení se zaměřuje na sledování trendů kulturní politiky v rámci Evropské unie. Výzkumné projekty, které vznikají v oblasti této sekce, jsou uskutečňovány za podpory Ministerstva kultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Sekce tvůrčích rezidencí====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce tvůrčích rezidencí funguje od roku 2004 a jejím hlavním úkolem je zapojení českých umělců do mezinárodní komunikace. Zajišťuje nejenom vysílání českých umělců do zahraničí, ale má na starosti i přijímání zahraničních umělců v České republice. Jedním z rezidenčních programů, který je realizován Institutem umění, je tvůrčí pobyt v ateliéru Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově. Tento program se orientuje na nastupující generaci výtvarníků z České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Od roku 2004 do roku 2008 se uskutečnilo celkem 41 výměnných pobytů, kterých se účastnilo&lt;br /&gt;
52 českých a 27 zahraničních umělců z těchto uměleckých oborů: vizuální umění včetně fotografie&lt;br /&gt;
a scénografie, tanec, literatura, hudba a divadlo.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. s. 16 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost Institutu umění (IU) za rok 2013==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci hudební sekce se Institut umění v roce 2013 věnoval realizaci nebo přípravě některých zajímavých programů či projektů. IU se zúčastnil 49. ročníku MIDEM 2013, který probíhal v Cannes ve Francii a byl zaměřen na klasickou hudbu a jazz. V říjnu 2013 IU propagoval českou hudbu na 13. ročníku veletrhu WOMEX v Cardiffu ve Velké Británii. V roce 2013 se také Institut umění intenzivně věnoval přípravě programu nazvaného Rok české hudby 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Taneční sekce pořádala společně s o. s. ArtN a FAMU – Centrem audiovizuálních studií FAMU filmový workshop nazvaný Tanec a kamera 2013, během kterého vzniklo pět tanečních filmů. Z tohoto workshopu bylo vydáno DVD pod stejným názvem Tanec a kamera 2013. Zároveň vydala Taneční sekce DVD nazvané CZECH DANCE FOR CAMERA – Collection of dance films 2011-2013. V prosinci uspořádal Institut umění společně s o. s. Vize tance a Tanečním sdružením ČR konferenci Vize tance 2013 – Lidský potenciál v tanci, pohybovém divadle a novém cirkuse.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární sekce v roce 2013 realizovala tvůrčí rezidenční pobyt pro české spisovatele v Bulharsku a rovněž ve spolupráci s Cenou Česká kniha zorganizovala rezidenční studijní pobyt spisovatelky Kateřiny Tučkové v americkém New Orleansu.  Ze zahraničí přijela na rezidenční pobyt v Praze běloruská překladatelka Irina Gerasimovič. Institut umění se podílel také na pořádání cyklu Večery evropské literatury, které se uskutečnily v literárním salónu Pelléovy vily v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekce výzkumu Institutu umění se v roce 2013 věnovala výzkumnému programu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011-2015). V rámci tohoto projektu byla zpracována online aplikace Kulturní kalkulačka, která slouží pro výpočet ekonomických dopadů kulturních projektů. Zmíněná aplikace je dostupná na webových stránkách [http://www.kulkal.cz www.kulkal.cz].&amp;lt;ref&amp;gt;INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014, s. 42-51. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Poznámky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
*ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. ''Zřizovací listina Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/statut_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://new.institutumeni.cz/media/document/brozura-iu.pdf.&lt;br /&gt;
*INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. ''Výroční zpráva za rok 2013'' [online]. Institut umění - divadelní ústav: Praha, 2014. ISBN 978-80-7008-325-3 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/vzidu_13_web2_small.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Koncepce rozvoje Institutu umění Divadelního ústavu na léta 2010-2015'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/koncepce-institutu-umeni-divadelniho-ustavu-2010-2015.pdf.&lt;br /&gt;
*PETROVÁ, Pavla. ''Organizační řád Institutu umění – Divadelního ústavu'' [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/organizacni_rad_idu_od_1.1.20121.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Dandy</name></author>
	</entry>
</feed>