https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Dalibor+Bl%C3%A1haWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-08-18T21:45:04ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=30953KISK:Informační vzdělávání2013-05-04T12:12:15Z<p>Dalibor Bláha: /* Standardy informační gramotnosti */</p>
<hr />
<div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br />
<br />
Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br />
<br />
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br />
<br />
<br />
<br />
== Historie e-learningu (do současnosti) ==<br />
<br />
== Blended learning ==<br />
<br />
Jana Lánová<br />
<br />
== M-learning ==<br />
<br />
Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br />
<br />
<br />
<br />
'''1. Co je m-learning'''<br />
<br />
Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br />
<br />
<br />
<br />
'''2. Projekt m-learning'''<br />
<br />
Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br />
<br />
M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“<ref>VYCHOVÁ, Helena. <i>Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.</i> Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.</ref><br />
<br />
Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.<br/>V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.<ref>VYCHOVÁ, Helena. <i>Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.</i> Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''3. Technické vybavení'''<br />
<br />
K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br />
<br />
U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &nbsp;<br />
<br />
Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br />
<br />
Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br />
<br />
Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br />
<br />
'''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &nbsp;<br />
<br />
Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.<ref> LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. <i>Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
'''4. Typy studia v m-learningu'''<br />
<br />
V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.<ref>LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.<i> Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref><br />
<br />
<br/>'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br />
<br />
<br/>Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&nbsp;'''<ref>LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. <i>Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref> Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.<ref>BEJČEK, Michal. <i>Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. </i>Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.</ref><br/>Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&nbsp;<ref>LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. <i>Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref><br />
<br />
Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.<ref>BEJČEK, Michal. <i>Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.</i> Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.</ref><br />
<br />
<br/><br/><references /><br />
<br />
== E-learning 2.0 ==<br />
<br />
Josef Moravec<br />
<br />
== Game Based Learning ==<br />
<br />
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br />
<br />
== Learning management systems (LMS) ==<br />
<br />
Michal Denár, Soňa Príborská<br />
<br />
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br />
<br />
== Webináře ==<br />
<br />
== Nová média v informačním vzdělávání ==<br />
<br />
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br />
<br />
== Pedagogické vědní disciplíny ==<br />
<br />
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br />
<br />
<br/>Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref>KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref><br />
<br />
V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref>VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br />
<br />
Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref>_</ref><br />
<br />
<br/>'''1) Základní'''<br />
<br />
Mezi základní pedagogické vědy patří:<br />
<br />
*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref>DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref><br />
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref><br />
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref>_</ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref><br />
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref><br />
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref><br />
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref><br />
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br />
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br />
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br />
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br />
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br />
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br />
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref>_</ref><br />
<br />
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref><br />
<br />
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref><br />
<br />
<br/>'''2) Hraniční'''<br />
<br />
Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br />
<br />
*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref>PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref>PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref><br />
<br />
*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref>HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: <a href="http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/">http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</a></ref><br />
<br />
*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref>CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref><br />
<br />
*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref>Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: <a href="http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika">http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</a></ref><br />
<br />
*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref>ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref><br />
<br />
*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <a href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362">http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</a></ref><br />
<br />
*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref>PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*a další<br />
<br />
<br/>'''3) Aplikované'''<br />
<br />
Aplikované můžeme dělit:<br />
<br />
<br />
<br />
*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br />
<br />
*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br />
<br />
*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br />
<br />
<br/>'''REFERENCE'''<br />
<br />
----<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Andragogika ==<br />
<br />
Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br />
<br />
<br/>Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br />
<br />
<br/>'''Původ a vývoj termínu'''<br/>Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br />
<br />
<br/>Má 3 významy:<br />
<br />
#věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br />
#studijní obor o vzdělávání dospělých<br />
#časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br />
<br />
<br/>Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br />
<br />
<br/>'''Historie vzniku'''<br />
<br />
*Rozvoj vzdělávání dospělých<br />
<br />
<br />
<br />
::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br />
<br />
<br />
<br />
::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br />
<br />
<br />
<br />
::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br/>&lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
<br/>'''Předmět andragogických teorií'''<br />
<br />
“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br/>Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br />
<br />
#''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br />
#''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br />
#''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br />
#''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''Andragogika a pedagogika'''<br/>Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br />
<br />
Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br />
<br />
<br />
<br />
:::- jde o vědy totožné &lt;/dd&gt;<br />
:::- jsou to nezávislé vědy &lt;/dd&gt;<br />
:::- andragogika je součást pedagogiky &lt;/dd&gt;<br />
:::- vědy se částečně prolínají &lt;/dd&gt;<br />
:::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br />
<br />
<br/>Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.<br/>- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''Dospělý v andragogice'''<br/>Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''Dělení andragogiky'''<br/>Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br />
<br />
Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)<br/>- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti<br/>- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br />
<br />
Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění<br/>- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy<br/>- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br />
<br />
3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br />
<br />
#Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br />
#Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br />
#Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br />
<br />
Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br />
<br />
<br/>Současná situace dospělých<br/>Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br />
<br />
<br/>'''Trendy'''<br />
<br />
*Systematizace a institucionalizace<br />
<br />
<br />
<br />
::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Nové chápání učení a vyučování<br />
<br />
<br />
<br />
::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Orientace na reálné problémy a situace<br />
<br />
<br />
<br />
::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Kolbův cyklus ==<br />
<br />
Dominika Babáková, Edita Hečová<br />
<br />
== Konstruktivismus a Konektivismus ==<br />
<br />
Michaela Kočová, Ester Březinová<br />
<br />
== RWCT ==<br />
<br />
== Metody a formy výuky ==<br />
<br />
Górecká Lucie, Krausová Veronika<br />
<br />
== Základní didaktické principy ==<br />
<br />
Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''Úvod'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''1. Komplexní rozvoj studenta'''</span><br />
<br />
Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br />
<br />
Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span>'''<br />
<br />
Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&nbsp;<br />
<div>Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.</div><div><br/></div><div>Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):</div><br />
*míra nejistoty žáka<br />
*průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br />
*úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br />
*zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br />
*znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br />
*vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br />
*vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br />
<br />
<br/><span style="font-size:larger;">'''3. Vědeckost'''</span><br />
<br />
Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br />
<div>Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.</div><div><br/></div><br />
<span style="font-size:larger;">'''4. Individuální přístup'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;"</span> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br />
<br />
<div>Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:</div><br />
*předpoklady k učení<br />
*učební tempo<br />
*úroveň poznávacích procesů<br />
*charakter, zájmy, pocity<br />
*pamět a pozornost<br />
*motivace&nbsp;<br />
*osobní a odborné zkušenosti<br />
*tělesné a mentální konstituce<br />
<div><br/></div><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''5. Spojení teorie a praxe'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">6. Názornost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''7. Přiměřenost'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''9. Soustavnost'''</span><br />
<br />
== Bloomova taxonomie ==<br />
<br />
Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br />
<br />
== Učební styly ==<br />
<br />
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br />
<br />
== Kompetence učitele ==<br />
<br />
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br />
<br />
== Model TPCK ==<br />
<br />
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br />
<br />
== Rámcové vzdělávací programy ==<br />
<br />
Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;"K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ <ref>Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1">http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1</a></ref><br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;'''Základní rozdělení RVP je:'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
*RVP pro předškolní vzdělávání<br />
*RVP pro základní vzdělávání<br />
*RVP pro gymnázia<br />
*RVP pro odborné vzdělávání<br />
<br />
<br/>'''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br />
<br />
*RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br />
*RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br />
*RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br />
*RVP pro základní umělecké školy<br />
*RVP pro speciální vzdělávání<br />
<br />
<br/>V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br/>RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br />
<br />
<br />
<br />
'''Systém kurikulárních dokumentů'''<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;&lt;img src="/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg" _fck_mw_filename="Schéma s popiskem.jpg" alt="RTENOTITLE" /&gt; Zdroj: MŠMT<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br />
<br />
=== Definice termínů ===<br />
<br />
'''Cíle vzdělávání'''<br />
<br />
Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br />
<br />
'''Vzdělávací obsah'''<br />
<br />
Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br />
<br />
'''Klíčové kompetence'''<br />
<br />
Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br />
<br />
'''Průřezová témata'''<br />
<br />
Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br />
<br />
'''Rámcový učební plán'''<br />
<br />
Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Srovnání základních typů RVP ===<br />
<br />
'''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br />
<br />
Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br />
<br />
Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br />
<br />
Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br />
<br />
Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br />
<br />
Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''RVP pro základní vzdělávání'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br />
<br />
Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br />
<br />
Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br />
<br />
&lt;p&gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br />
<br />
Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''RVP pro gymnázia'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br />
<br />
V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br />
<br />
Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br />
<br />
Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br />
<br />
V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br />
<br />
Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br />
<br />
Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br />
<br />
'''Poznámky'''<br />
<br />
&lt;p&gt;<references /><br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
'''Použité zdroje:'''<br />
<br />
#O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]">[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]&lt;/a&gt;"><a href="[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]">[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
<br />
== Role tutora v distančním vzdělávání ==<br />
<br />
<span style="text-align: justify; font-size: 12px;">Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman</span><br />
<p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: <a href="http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf">http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</a></ref></p><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;">Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:</p><br />
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br />
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br />
*řídit proces seminářů<br />
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br />
*neomezovat výuku na určitý čas<br />
<p style="text-align: justify;">Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:</p><p style="text-align: justify;">'''1) Pedagogické'''</p><p style="text-align: justify;">Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:</p><br />
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br />
*zapojení a udržování studentů do diskuzí<br />
*podpora zájmu studentů o diskuze<br />
<p style="text-align: justify;">'''2) Sociální'''</p><p style="text-align: justify;">Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:</p><br />
*možnost studentům se představit<br />
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br />
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br />
*podporovat interaktivitu mezi studenty<br />
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br />
<p style="text-align: justify;">Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).</p><p style="text-align: justify;">'''3) Organizační'''</p><p style="text-align: justify;">Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.</p><br />
*reagovat na příspěvky účastníků<br />
*být trpělivý<br />
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br />
*podporovat účast studentů v kurzu<br />
<p style="text-align: justify;">'''4) Technické'''</p><p style="text-align: justify;">Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:</p><br />
*průvodce technickým zázemím předmětu<br />
*zpětná vazba na technické problémy<br />
<br />
'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br />
<p style="text-align: justify;">Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:</p><br />
*rozpoznání informačních potřeb<br />
*uvědomění si nedostatku informací<br />
*provádět kritické analýzy informací<br />
*vyhledávání informací<br />
*organizování nabitých znalostí<br />
*on-line komunikace<br />
<p style="text-align: justify;">Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.</p><br />
'''Reference'''<br />
<br />
<references /><br />
<br />
'''Použitá literatura'''<br />
<br />
#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < <a href="<a href="[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]">[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]&lt;/a&gt;"><a href="[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]">[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;>.<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br />
<br />
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br />
<br />
== Mediální gramotnost ==<br />
<br />
Eva Durnova, Lucie Belejova<br />
<br />
== ICT gramotnost ==<br />
<br />
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br />
<br />
== Funkční gramotnost ==<br />
<br />
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br />
<br />
'''Co je funkční gramotnost'''<br />
<br />
Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref>RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref> Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br />
<br />
Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br />
<br />
V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref><br />
<br />
Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref>TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/">http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/</a>.</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref><br />
<br />
'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br />
<br />
*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br />
*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br />
*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br />
*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br />
*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br />
*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br />
*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br />
*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref><br />
<br />
<br/>D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br />
<br />
*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br />
*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br />
*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref><br />
<br />
<br/>Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br />
<br />
'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br />
<br />
'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br />
<br />
'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref>OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/">http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/</a>.</ref><br />
<br />
<br/>'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br />
<br />
Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br />
<br />
• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br />
<br />
Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br />
<br />
'''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br />
<br />
'''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
<br />
<br/>'''Jak jsou na tom Češi'''<br />
<br />
Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
<br />
<br/>'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br />
<br />
I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br />
<br />
Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
<br />
<br/>'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br />
<br />
Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br />
<br />
'''Zahraničí'''<br />
<br />
Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br />
<br />
'''Česká republika'''<br />
<br />
Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br />
<br />
<br/>'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br />
<br />
Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br />
<br />
<br/>'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br />
<br />
'''1. Kontinuálnost'''<br />
<br />
Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br />
<br />
'''2. Relativita'''<br />
<br />
Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br />
<br />
'''3. Individuální proměnlivost'''<br />
<br />
Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.<ref>RABUŠICOVÁ, ref 1</ref><br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''REFERENCE'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
----<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
<br />
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br />
<br />
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
<br />
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br />
<br />
'''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani">http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</a></ref> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012">http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</a></ref><br />
<br />
'''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473">http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</a></ref><br />
<br />
'''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</a></ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</a></ref> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani">http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</a></ref><br />
<br />
'''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/">http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</a></ref> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/">http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</a></ref> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/">http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</a></ref> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/">http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</a></ref><br />
<br />
<br/>'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovny.cvut.cz/veda/">http://knihovny.cvut.cz/veda/</a></ref><br />
<br />
'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423">http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</a></ref><br />
<br />
'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig">http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</a></ref><br />
<br />
<br/><references /><br />
<br />
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br />
<br />
== Standardy informační gramotnosti ==<br />
<br />
Dalibor Bláha (322949)<br />
<br />
<br />
<br />
'''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT''' <br />
<br />
<br />
Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti.<br />
V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br />
<br />
*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br />
*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br />
*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br />
*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br />
*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br />
*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br />
*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br />
*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br />
*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.<ref>Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
'''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br />
<br />
<br />
V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br />
<br />
'''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br />
*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br />
*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br />
*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br />
*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br />
<br />
'''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br />
*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br />
*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br />
*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br />
*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br />
*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br />
<br />
'''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br />
*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br />
*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br />
*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br />
*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br />
*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br />
*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br />
*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br />
<br />
'''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br />
<br />
*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br />
*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu <br />
*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br />
<br />
'''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně. <br />
<br />
*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.<ref>Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm</ref><br />
<br />
<br />
V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů: <br />
<br />
*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br />
*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.<ref>BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf</ref><br />
<br />
<br />
'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)''' <br />
<br />
Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br />
<br />
<br />
'''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br />
<br />
1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br />
*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br />
*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br />
*Definuje informační potřebu.<br />
*Spouští proces vyhledávání.<br />
<br />
<br />
2. ''Umístění informací'':<br />
*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br />
*Rozvíjí strategie vyhledávání<br />
*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br />
*Vybírá a získává nalezené informace<br />
<br />
'''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br />
<br />
3. ''Vyhodnocení informací'':<br />
*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br />
*Zobecňuje a interpretuje informace<br />
*Vybírá informace<br />
*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br />
<br />
4. ''Organizace informací''<br />
*Pořádá a třídí informace<br />
*Organizuje získané informace<br />
*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější <br />
<br />
'''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br />
<br />
5. ''Použití informací''<br />
*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br />
*Aplikuje získané informace<br />
*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br />
*Prezentuje informace o produktu<ref>LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.</ref><br />
<br />
<br />
'''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR''' <br />
<br />
Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br />
<br />
1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací, <br />
<br />
2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br />
<br />
3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br />
<br />
4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br />
<br />
5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br />
<br />
6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.<ref>Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html</ref><br />
<br />
<br />
<br />
'''REFERENCE'''<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br />
<br />
Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br />
<br />
== BIG6 a BIG3 ==<br />
<br />
Jakub Alt, Josef Ludvíček<br />
<br />
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br />
<br />
Blanka Svobodová, Martin Mašek<br />
<br />
== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br />
<br />
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br />
<br />
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br />
<br />
== Klíčové kompetence ==<br />
<br />
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=30952KISK:Informační vzdělávání2013-05-04T12:10:57Z<p>Dalibor Bláha: /* Standardy informační gramotnosti */</p>
<hr />
<div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br />
<br />
Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br />
<br />
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br />
<br />
<br />
<br />
== Historie e-learningu (do současnosti) ==<br />
<br />
== Blended learning ==<br />
<br />
Jana Lánová<br />
<br />
== M-learning ==<br />
<br />
Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br />
<br />
<br />
<br />
'''1. Co je m-learning'''<br />
<br />
Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br />
<br />
<br />
<br />
'''2. Projekt m-learning'''<br />
<br />
Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br />
<br />
M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“<ref>VYCHOVÁ, Helena. <i>Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.</i> Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.</ref><br />
<br />
Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.<br/>V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.<ref>VYCHOVÁ, Helena. <i>Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.</i> Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''3. Technické vybavení'''<br />
<br />
K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br />
<br />
U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &nbsp;<br />
<br />
Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br />
<br />
Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br />
<br />
Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br />
<br />
'''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &nbsp;<br />
<br />
Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.<ref> LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. <i>Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
'''4. Typy studia v m-learningu'''<br />
<br />
V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.<ref>LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.<i> Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref><br />
<br />
<br/>'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br />
<br />
<br/>Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&nbsp;'''<ref>LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. <i>Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref> Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.<ref>BEJČEK, Michal. <i>Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. </i>Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.</ref><br/>Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&nbsp;<ref>LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. <i>Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).</i> Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</ref><br />
<br />
Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.<ref>BEJČEK, Michal. <i>Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.</i> Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.</ref><br />
<br />
<br/><br/><references /><br />
<br />
== E-learning 2.0 ==<br />
<br />
Josef Moravec<br />
<br />
== Game Based Learning ==<br />
<br />
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br />
<br />
== Learning management systems (LMS) ==<br />
<br />
Michal Denár, Soňa Príborská<br />
<br />
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br />
<br />
== Webináře ==<br />
<br />
== Nová média v informačním vzdělávání ==<br />
<br />
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br />
<br />
== Pedagogické vědní disciplíny ==<br />
<br />
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br />
<br />
<br/>Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref>KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref><br />
<br />
V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref>VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br />
<br />
Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref>_</ref><br />
<br />
<br/>'''1) Základní'''<br />
<br />
Mezi základní pedagogické vědy patří:<br />
<br />
*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref>DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref><br />
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref><br />
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref>_</ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref><br />
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref><br />
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref><br />
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref><br />
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br />
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br />
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br />
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br />
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br />
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br />
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref>_</ref><br />
<br />
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref><br />
<br />
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref><br />
<br />
<br/>'''2) Hraniční'''<br />
<br />
Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br />
<br />
*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref>PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref>PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref><br />
<br />
*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref>HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: <a href="http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/">http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</a></ref><br />
<br />
*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref>CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref><br />
<br />
*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref>Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: <a href="http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika">http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</a></ref><br />
<br />
*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref>ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref><br />
<br />
*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <a href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362">http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</a></ref><br />
<br />
*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref>PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*a další<br />
<br />
<br/>'''3) Aplikované'''<br />
<br />
Aplikované můžeme dělit:<br />
<br />
<br />
<br />
*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br />
<br />
*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br />
<br />
*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br />
<br />
<br/>'''REFERENCE'''<br />
<br />
----<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Andragogika ==<br />
<br />
Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br />
<br />
<br/>Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br />
<br />
<br/>'''Původ a vývoj termínu'''<br/>Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br />
<br />
<br/>Má 3 významy:<br />
<br />
#věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br />
#studijní obor o vzdělávání dospělých<br />
#časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br />
<br />
<br/>Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br />
<br />
<br/>'''Historie vzniku'''<br />
<br />
*Rozvoj vzdělávání dospělých<br />
<br />
<br />
<br />
::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br />
<br />
<br />
<br />
::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br />
<br />
<br />
<br />
::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br/>&lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
<br/>'''Předmět andragogických teorií'''<br />
<br />
“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br/>Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br />
<br />
#''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br />
#''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br />
#''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br />
#''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''Andragogika a pedagogika'''<br/>Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br />
<br />
Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br />
<br />
<br />
<br />
:::- jde o vědy totožné &lt;/dd&gt;<br />
:::- jsou to nezávislé vědy &lt;/dd&gt;<br />
:::- andragogika je součást pedagogiky &lt;/dd&gt;<br />
:::- vědy se částečně prolínají &lt;/dd&gt;<br />
:::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br />
<br />
<br/>Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.<br/>- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''Dospělý v andragogice'''<br/>Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.<ref>BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.</ref><br />
<br />
<br/>'''Dělení andragogiky'''<br/>Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br />
<br />
Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)<br/>- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti<br/>- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br />
<br />
Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění<br/>- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy<br/>- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br />
<br />
3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br />
<br />
#Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br />
#Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br />
#Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br />
<br />
Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br />
<br />
<br/>Současná situace dospělých<br/>Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br />
<br />
<br/>'''Trendy'''<br />
<br />
*Systematizace a institucionalizace<br />
<br />
<br />
<br />
::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Nové chápání učení a vyučování<br />
<br />
<br />
<br />
::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Orientace na reálné problémy a situace<br />
<br />
<br />
<br />
::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &lt;/dd&gt;&lt;/dd&gt;<br />
<br />
*Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Kolbův cyklus ==<br />
<br />
Dominika Babáková, Edita Hečová<br />
<br />
== Konstruktivismus a Konektivismus ==<br />
<br />
Michaela Kočová, Ester Březinová<br />
<br />
== RWCT ==<br />
<br />
== Metody a formy výuky ==<br />
<br />
Górecká Lucie, Krausová Veronika<br />
<br />
== Základní didaktické principy ==<br />
<br />
Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''Úvod'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''1. Komplexní rozvoj studenta'''</span><br />
<br />
Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br />
<br />
Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span>'''<br />
<br />
Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&nbsp;<br />
<div>Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.</div><div><br/></div><div>Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):</div><br />
*míra nejistoty žáka<br />
*průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br />
*úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br />
*zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br />
*znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br />
*vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br />
*vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br />
<br />
<br/><span style="font-size:larger;">'''3. Vědeckost'''</span><br />
<br />
Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br />
<div>Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.</div><div><br/></div><br />
<span style="font-size:larger;">'''4. Individuální přístup'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;"</span> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br />
<br />
<div>Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:</div><br />
*předpoklady k učení<br />
*učební tempo<br />
*úroveň poznávacích procesů<br />
*charakter, zájmy, pocity<br />
*pamět a pozornost<br />
*motivace&nbsp;<br />
*osobní a odborné zkušenosti<br />
*tělesné a mentální konstituce<br />
<div><br/></div><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''5. Spojení teorie a praxe'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">6. Názornost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''7. Přiměřenost'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''9. Soustavnost'''</span><br />
<br />
== Bloomova taxonomie ==<br />
<br />
Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br />
<br />
== Učební styly ==<br />
<br />
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br />
<br />
== Kompetence učitele ==<br />
<br />
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br />
<br />
== Model TPCK ==<br />
<br />
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br />
<br />
== Rámcové vzdělávací programy ==<br />
<br />
Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;"K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ <ref>Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1">http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1</a></ref><br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;'''Základní rozdělení RVP je:'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
*RVP pro předškolní vzdělávání<br />
*RVP pro základní vzdělávání<br />
*RVP pro gymnázia<br />
*RVP pro odborné vzdělávání<br />
<br />
<br/>'''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br />
<br />
*RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br />
*RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br />
*RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br />
*RVP pro základní umělecké školy<br />
*RVP pro speciální vzdělávání<br />
<br />
<br/>V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br/>RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br />
<br />
<br />
<br />
'''Systém kurikulárních dokumentů'''<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;&lt;img src="/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg" _fck_mw_filename="Schéma s popiskem.jpg" alt="RTENOTITLE" /&gt; Zdroj: MŠMT<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br/>&lt;p&gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
<br />
<br />
=== Definice termínů ===<br />
<br />
'''Cíle vzdělávání'''<br />
<br />
Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br />
<br />
'''Vzdělávací obsah'''<br />
<br />
Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br />
<br />
'''Klíčové kompetence'''<br />
<br />
Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br />
<br />
'''Průřezová témata'''<br />
<br />
Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br />
<br />
'''Rámcový učební plán'''<br />
<br />
Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Srovnání základních typů RVP ===<br />
<br />
'''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br />
<br />
Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br />
<br />
Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br />
<br />
Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br />
<br />
Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br />
<br />
Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''RVP pro základní vzdělávání'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br />
<br />
Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br />
<br />
Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br />
<br />
&lt;p&gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br />
<br />
Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''RVP pro gymnázia'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br />
<br />
V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br />
<br />
Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br />
<br />
Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br />
<br />
V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br />
<br />
Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br />
<br />
Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br />
<br />
'''Poznámky'''<br />
<br />
&lt;p&gt;<references /><br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
'''Použité zdroje:'''<br />
<br />
#O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]">[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]&lt;/a&gt;"><a href="[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]">[http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
#''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="<a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;"><a href="[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]">[http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;<br />
<br />
== Role tutora v distančním vzdělávání ==<br />
<br />
<span style="text-align: justify; font-size: 12px;">Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman</span><br />
<p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: <a href="http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf">http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</a></ref></p><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;">Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:</p><br />
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br />
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br />
*řídit proces seminářů<br />
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br />
*neomezovat výuku na určitý čas<br />
<p style="text-align: justify;">Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:</p><p style="text-align: justify;">'''1) Pedagogické'''</p><p style="text-align: justify;">Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:</p><br />
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br />
*zapojení a udržování studentů do diskuzí<br />
*podpora zájmu studentů o diskuze<br />
<p style="text-align: justify;">'''2) Sociální'''</p><p style="text-align: justify;">Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:</p><br />
*možnost studentům se představit<br />
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br />
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br />
*podporovat interaktivitu mezi studenty<br />
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br />
<p style="text-align: justify;">Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).</p><p style="text-align: justify;">'''3) Organizační'''</p><p style="text-align: justify;">Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.</p><br />
*reagovat na příspěvky účastníků<br />
*být trpělivý<br />
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br />
*podporovat účast studentů v kurzu<br />
<p style="text-align: justify;">'''4) Technické'''</p><p style="text-align: justify;">Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:</p><br />
*průvodce technickým zázemím předmětu<br />
*zpětná vazba na technické problémy<br />
<br />
'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br />
<p style="text-align: justify;">Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:</p><br />
*rozpoznání informačních potřeb<br />
*uvědomění si nedostatku informací<br />
*provádět kritické analýzy informací<br />
*vyhledávání informací<br />
*organizování nabitých znalostí<br />
*on-line komunikace<br />
<p style="text-align: justify;">Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.</p><br />
'''Reference'''<br />
<br />
<references /><br />
<br />
'''Použitá literatura'''<br />
<br />
#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < <a href="<a href="[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]">[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]&lt;/a&gt;"><a href="[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]">[http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]&lt;/a&gt;&lt;/a&gt;>.<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br />
<br />
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br />
<br />
== Mediální gramotnost ==<br />
<br />
Eva Durnova, Lucie Belejova<br />
<br />
== ICT gramotnost ==<br />
<br />
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br />
<br />
== Funkční gramotnost ==<br />
<br />
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br />
<br />
'''Co je funkční gramotnost'''<br />
<br />
Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref>RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref> Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br />
<br />
Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br />
<br />
V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref><br />
<br />
Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref>TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/">http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/</a>.</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref><br />
<br />
'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br />
<br />
*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br />
*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br />
*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br />
*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br />
*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br />
*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br />
*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br />
*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref><br />
<br />
<br/>D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br />
<br />
*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br />
*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br />
*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref><br />
<br />
<br/>Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br />
<br />
'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br />
<br />
'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br />
<br />
'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref>OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/">http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/</a>.</ref><br />
<br />
<br/>'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br />
<br />
Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br />
<br />
• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br />
<br />
Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br />
<br />
'''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br />
<br />
'''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
<br />
<br/>'''Jak jsou na tom Češi'''<br />
<br />
Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
<br />
<br/>'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br />
<br />
I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br />
<br />
Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref><br />
<br />
<br/>'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br />
<br />
Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br />
<br />
'''Zahraničí'''<br />
<br />
Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br />
<br />
'''Česká republika'''<br />
<br />
Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br />
<br />
<br/>'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br />
<br />
Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br />
<br />
<br/>'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br />
<br />
'''1. Kontinuálnost'''<br />
<br />
Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br />
<br />
'''2. Relativita'''<br />
<br />
Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br />
<br />
'''3. Individuální proměnlivost'''<br />
<br />
Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.<ref>RABUŠICOVÁ, ref 1</ref><br />
<br />
<br />
<br/><br />
&lt;p&gt;'''REFERENCE'''<br />
<br />
&lt;/p&gt;<br />
<br />
----<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
<br />
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br />
<br />
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
<br />
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br />
<br />
'''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani">http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</a></ref> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012">http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</a></ref><br />
<br />
'''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473">http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</a></ref><br />
<br />
'''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</a></ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</a></ref> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani">http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</a></ref><br />
<br />
'''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/">http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</a></ref> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/">http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</a></ref> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/">http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</a></ref> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/">http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</a></ref><br />
<br />
<br/>'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovny.cvut.cz/veda/">http://knihovny.cvut.cz/veda/</a></ref><br />
<br />
'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423">http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</a></ref><br />
<br />
'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig">http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</a></ref><br />
<br />
<br/><references /><br />
<br />
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br />
<br />
== Standardy informační gramotnosti ==<br />
<br />
Dalibor Bláha (322949)<br />
<br />
<br />
<br />
'''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT''' <br />
<br />
<br />
Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti.<br />
V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br />
<br />
*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br />
*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br />
*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br />
*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br />
*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br />
*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br />
*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br />
*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br />
*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.<ref>Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.</ref><br />
<br />
<br />
<br />
'''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br />
<br />
<br />
V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br />
<br />
'''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br />
*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br />
*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br />
*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br />
*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br />
<br />
'''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br />
*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br />
*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br />
*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br />
*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br />
*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br />
<br />
'''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br />
*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br />
*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br />
*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br />
*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br />
*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br />
*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br />
*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br />
<br />
'''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br />
<br />
*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br />
*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu <br />
*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br />
<br />
'''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně. <br />
<br />
*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.<ref>Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm</ref><br />
<br />
V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů: <br />
*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br />
*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.<ref>BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf</ref><br />
<br />
<br />
'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)''' <br />
<br />
Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br />
<br />
<br />
'''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br />
<br />
1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br />
*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br />
*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br />
*Definuje informační potřebu.<br />
*Spouští proces vyhledávání.<br />
<br />
<br />
2. ''Umístění informací'':<br />
*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br />
*Rozvíjí strategie vyhledávání<br />
*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br />
*Vybírá a získává nalezené informace<br />
<br />
'''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br />
<br />
3. ''Vyhodnocení informací'':<br />
*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br />
*Zobecňuje a interpretuje informace<br />
*Vybírá informace<br />
*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br />
<br />
4. ''Organizace informací''<br />
*Pořádá a třídí informace<br />
*Organizuje získané informace<br />
*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější <br />
<br />
'''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br />
<br />
5. ''Použití informací''<br />
*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br />
*Aplikuje získané informace<br />
*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br />
*Prezentuje informace o produktu<ref>LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.</ref><br />
<br />
<br />
'''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR''' <br />
<br />
Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br />
<br />
1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací, <br />
<br />
2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br />
<br />
3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br />
<br />
4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br />
<br />
5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br />
<br />
6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.<ref>Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html</ref><br />
<br />
<br />
<br />
'''REFERENCE'''<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br />
<br />
Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br />
<br />
== BIG6 a BIG3 ==<br />
<br />
Jakub Alt, Josef Ludvíček<br />
<br />
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br />
<br />
Blanka Svobodová, Martin Mašek<br />
<br />
== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br />
<br />
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br />
<br />
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br />
<br />
== Klíčové kompetence ==<br />
<br />
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=30950KISK:Informační vzdělávání2013-05-04T11:54:54Z<p>Dalibor Bláha: /* Standardy informační gramotnosti */</p>
<hr />
<div><p><b>VIKMB12 - Informační vzdělávání</b><br />
</p><p>Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br />
</p><p>V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> Historie e-learningu (do současnosti) </h2><br />
<h2> Blended learning </h2><br />
<p>Jana Lánová<br />
</p><br />
<h2> M-learning </h2><br />
<p>Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>1. Co je m-learning</b><br />
</p><p>Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především <b>mobilních telefonů</b>, <b>kapesních počítačů (PDA)</b>, <b>MP3/MP4</b> <b>přehrávačů</b> a <b>osobních organizérů</b>. M-learning neboli <b>mobile learning</b> vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>2. Projekt m-learning</b><br />
</p><p>Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br />
</p><p>M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&#160;„<i>Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.</i>“<span class="fck_mw_ref">VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.</span><br />
</p><p>Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.<br />V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.<span class="fck_mw_ref">VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.</span><br />
</p><p><br /><b>3. Technické vybavení</b><br />
</p><p>K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br />
</p><p>U <b>mobilních telefonů</b> můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &#160;<br />
</p><p>Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat <b>smartphone, PDA nebo komunikátor</b>, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br />
</p><p>Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br />
</p><p>Nejjednodušší je aplikace <b>Pocket Word</b>, která je součástí operačního systému <b>Windows Mobile</b>. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu <b>doc</b> a <b>rtf</b>, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br />
</p><p><b>Adobe</b> <b>Reader</b> a <b>FoxIt</b> <b>Reader</b> jsou programy pracující s dokumenty v <b>pdf</b> formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &#160;<br />
</p><p>Doporučuje se pracovat se speciálními formáty <b>pdb</b>, <b>prc</b> a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je <b>MobiPocket</b> <b>Reader</b>. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.<span class="fck_mw_ref"> LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.</span><br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>4. Typy studia v m-learningu</b><br />
</p><p>V m-learningu může uživatel pracovat v <b>online</b> nebo <b>offline</b> prostředí. <b>Offline studium</b> není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro <b>online studium</b> je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.<span class="fck_mw_ref">LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.</span><br />
</p><p><br /><b>5. Výhody a nevýhody výuky</b><br />
</p><p><br />Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho <b>mobilita</b>. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &#160;Mezi další výhody se řadí <b>okamžitý přístup k informacím</b> a <b>možnost vytvářet poznámky v terénu.&#160;</b><span class="fck_mw_ref">LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</span> Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.<span class="fck_mw_ref">BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.</span><br />Nevýhodou je již zmiňovaná <b>velikost obrazovky</b> u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení <b>malého množství informací.</b> Další nevýhodou je <b>menší kapacita </b>mobilních zařízení a <b>možnost ztráty dat</b>.&#160;<span class="fck_mw_ref">LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</span><br />
</p><p>Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka <b>výše nákladů</b>, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství <b>vzájemně nekompatibilních technologií</b>, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.<span class="fck_mw_ref">BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.</span><br />
</p><p><br /><br /><span class="fck_mw_references">_</span><br />
</p><br />
<h2> E-learning 2.0 </h2><br />
<p>Josef Moravec<br />
</p><br />
<h2> Game Based Learning </h2><br />
<p>Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br />
</p><br />
<h2> Learning management systems (LMS) </h2><br />
<p>Michal Denár, Soňa Príborská<br />
</p><br />
<h2> Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) </h2><br />
<h2> Webináře </h2><br />
<h2> Nová média v informačním vzdělávání </h2><br />
<p>Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br />
</p><br />
<h2> Pedagogické vědní disciplíny </h2><br />
<p>Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br />
</p><p><br />Pedagogiku můžeme definovat jako <i>„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“</i><span class="fck_mw_ref">KOLÁŘ, Zdeněk et al. <i>Výkladový slovník z pedagogiky</i>. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</span><br />
</p><p>V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<span class="fck_mw_ref">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. <i>Pedagogika pro učitele</i>. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</span> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako <b>pedagogické vědní disciplíny</b> (dále pedagogické vědy).<br />
</p><p>Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na <b>základní</b>, <b>aplikované</b> a <b>hraniční</b>.<span class="fck_mw_ref">_</span><br />
</p><p><br /><b>1) Základní</b><br />
</p><p>Mezi základní pedagogické vědy patří:<br />
</p><br />
<ul><li><b>obecná pedagogika</b> – <i>„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“</i>.<span class="fck_mw_ref">DVOŘÁČEK, Jiří. <i>Pedagogika pro učitele odborných předmětů</i>. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</span> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) <b>metodologickou</b> či <b>vědoslovnou</b> – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) <b>všeobecnou teorií výchovy</b> – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<span class="fck_mw_ref">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. <i>Úvod do pedagogiky</i>. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</span><br />
</li><li><b>metodologie pedagogiky</b> – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<span class="fck_mw_ref">DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</span><br />
</li><li><b>dějiny pedagogiky</b> (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<span class="fck_mw_ref">_</span> Lze je dělit na <i>všeobecné dějiny výchovy</i> (týkají se světového vývoje), <i>národní dějiny výchovy</i> (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a <i>dějiny školství</i> (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<span class="fck_mw_ref">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</span><br />
</li><li><b>srovnávací (komparativní) pedagogika</b> – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. <i>„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“</i><span class="fck_mw_ref">PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. <i>Andragogický slovník</i>. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</span><br />
</li><li><b>didaktika</b> - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<span class="fck_mw_ref">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</span> Jednoduše řečeno, zabývá se <i>„1. tím, <b>co a k jakým účelům se vyučuje</b>; 2. tím, <b>jak se to vyučuje</b>.“</i><span class="fck_mw_ref">PRŮCHA, Jan. <i>Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru</i>. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</span><br />
</li><li><b>teorie výchovy</b> – jde o disciplínu, <i>„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“</i><span class="fck_mw_ref">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</span><br />
</li><li><b>speciální pedagogika</b> – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<span class="fck_mw_ref">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</span>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br />
<ul><li><b>psychopedie</b> – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br />
</li><li><b>somatopedie</b> – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br />
</li><li><b>oftalmopedie</b> – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br />
</li><li><b>surdopedie</b> – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br />
</li><li><b>logopedie</b> – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br />
</li><li><b>etopedie</b> – věnuje se osobám s poruchami chování.<span class="fck_mw_ref">_</span><br />
</li></ul><br />
</li></ul><br />
<p>V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je <i>dyslexie</i> (porucha čtení), <i>dysgrafie</i> a <i>dysortografie</i> (porucha psaní a pravopisu), <i>dyskalkulie</i> (porucha při počítání a operaci s čísly).<span class="fck_mw_ref">PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</span><br />
</p><br />
<ul><li><b>pedagogická diagnostika</b> – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<span class="fck_mw_ref">PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</span><br />
</li></ul><br />
<p><br /><b>2) Hraniční</b><br />
</p><p>Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br />
</p><br />
<ul><li><b>pedagogická psychologie</b> je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<span class="fck_mw_ref">PRŮCHA, Jan. <i>Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru</i>. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>sociologie výchovy</b> zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je <i>vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí</i>. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „<i>pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika</i>“.<span class="fck_mw_ref">PRŮCHA, Jan. <i>Pedagogický slovník</i>. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>kybernetická pedagogika</b> <i>jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky</i>.<span class="fck_mw_ref">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: <i>SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY</i> [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: <a href="http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/">http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</a></span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>dramatická výchova</b>. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je <b>rozvoj osobnosti</b> (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá <b>rozvojem sociálním</b> (komunikace, vztahy, spolupráce) a <b>rozvojem esteticko-uměleckým</b> (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je <b>vzájemné jednání</b> (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší <i>výrazné</i> emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<span class="fck_mw_ref">CISOVSKÁ, Hana. <i>Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání</i>. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>artefiletika</b> je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<span class="fck_mw_ref">Artefiletika. In:<i> Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci</i> [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: <a href="http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika">http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</a></span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>sociální pedagogika</b> sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<span class="fck_mw_ref">ČÁBALOVÁ, Dagmar. <i>Pedagogika</i>. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>environmentální výchova</b>. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: <b>energie</b> (alternativní energie), <b>ochrana přírody</b>, <b>změna klimatu</b>, <b>znečištění životního prostředí</b>, <b>ozonová díra</b>, <b>hospodaření s odpady</b>.<span class="fck_mw_ref"> <i>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova</i> [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <a href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362">http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362</a></span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>multikulturní výchova </b>je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<span class="fck_mw_ref">PRŮCHA, Jan. <i>Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru</i>. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li>a další<br />
</li></ul><br />
<p><br /><b>3) Aplikované</b><br />
</p><p>Aplikované můžeme dělit:<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<ul><li><i>podle věkových stadií</i> (<b>předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika</b>);<br />
</li></ul><br />
<ul><li><i>podle společenských oblastí</i> (<b>pedagogika volného času</b> aj.);<br />
</li></ul><br />
<ul><li><i>podle výchovných zařízení</i> (<b>mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika</b>).<br />
</li></ul><br />
<p><br /><b>REFERENCE</b><br />
</p><br />
<hr /><br />
<p><span class="fck_mw_references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Andragogika </h2><br />
<p>Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br />
</p><p><br />Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br />
</p><p><br /><b>Původ a vývoj termínu</b><br />Termín andragogika pochází z Řecka. <i>Andros</i> = muž, dospělý; <i>ago</i> – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br />
</p><p><br />Má 3 významy:<br />
</p><br />
<ol><li>věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br />
</li><li>studijní obor o vzdělávání dospělých<br />
</li><li>časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br />
</li></ol><br />
<p><br />Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br />
</p><p><br /><b>Historie vzniku</b><br />
</p><br />
<ul><li>Rozvoj vzdělávání dospělých<br />
</li></ul><br />
<p><dl><dd><dl><dd>- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
</p><br />
<ul><li>Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br />
</li></ul><br />
<p><dl><dd><dl><dd>- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
</p><br />
<ul><li>Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br />
</li></ul><br />
<p><dl><dd><dl><dd>- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.<span class="fck_mw_ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.</span><br /><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
</p><br />
<p><br /><b>Předmět andragogických teorií</b><br />
</p><p>“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”<span class="fck_mw_ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br />
</p><br />
<ol><li><i>Makrosociální hledisko</i>: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br />
</li><li><i>Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých</i>: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br />
</li><li><i>Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky</i>: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br />
</li><li><i>Individuální úroveň</i>: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…<span class="fck_mw_ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</li></ol><br />
<p><br /><b>Andragogika a pedagogika</b><br />Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br />
</p><p>Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br />
</p><br />
<p><dl><dd><dl><dd><dl><dd>- jde o vědy totožné<br />
&lt;/dd&gt;<dd>- jsou to nezávislé vědy<br />
&lt;/dd&gt;<dd>- andragogika je součást pedagogiky<br />
&lt;/dd&gt;<dd>- vědy se částečně prolínají<br />
&lt;/dd&gt;<dd>- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50)<br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
</p><br />
<p>„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br />
</p><p><br />Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.<br />- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”<span class="fck_mw_ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</p><p>Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”<span class="fck_mw_ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</p><p><br /><b>Dospělý v andragogice</b><br />Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.<span class="fck_mw_ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</p><p><br /><b>Dělení andragogiky</b><br />Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br />
</p><p>Andragogika jako věda <i>empiricko-teoretická</i> (vědní disciplína procesu)<br />- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti<br />- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br />
</p><p>Andragogika jako věda <i>prakticko-normativní, technologická</i> (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění<br />- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy<br />- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br />
</p><p>3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br />
</p><br />
<ol><li>Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br />
</li><li>Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br />
</li><li>Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br />
</li></ol><br />
<p>Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br />
</p><p><br />Současná situace dospělých<br />Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br />
</p><p><br /><b>Trendy</b><br />
</p><br />
<ul><li>Systematizace a institucionalizace<br />
</li></ul><br />
<p><dl><dd><dl><dd>- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen<br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
</p><br />
<ul><li>Nové chápání učení a vyučování<br />
</li></ul><br />
<p><dl><dd><dl><dd>- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod<br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
</p><br />
<ul><li>Orientace na reálné problémy a situace<br />
</li></ul><br />
<p><dl><dd><dl><dd>- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace<br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
&lt;/dd&gt;</dl><br />
</p><br />
<ul><li>Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br />
</li></ul><br />
<p><span class="fck_mw_references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Kolbův cyklus </h2><br />
<p>Dominika Babáková, Edita Hečová<br />
</p><br />
<h2> Konstruktivismus a Konektivismus </h2><br />
<p>Michaela Kočová, Ester Březinová<br />
</p><br />
<h2> RWCT </h2><br />
<h2> Metody a formy výuky </h2><br />
<p>Górecká Lucie, Krausová Veronika<br />
</p><br />
<h2> Základní didaktické principy </h2><br />
<p>Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>Úvod</b></span><br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>1. Komplexní rozvoj studenta</b></span><br />
</p><p>Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br />
</p><p>Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br />
</p><p><b><span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span></b><br />
</p><p>Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&#160;<br />
</p><br />
<div>Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.</div><div><br /></div><div>Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):</div><br />
<ul><li>míra nejistoty žáka<br />
</li><li>průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br />
</li><li>úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br />
</li><li>zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br />
</li><li>znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br />
</li><li>vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br />
</li><li>vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br />
</li></ul><br />
<p><br /><span style="font-size:larger;"><b>3. Vědeckost</b></span><br />
</p><p>Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br />
</p><br />
<div>Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.</div><div><br /></div><br />
<p><span style="font-size:larger;"><b>4. Individuální přístup</b></span><br />
Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>5. Spojení teorie a praxe</b></span><br />
</p><p><b><span style="font-size:larger;">6. Názornost</span></b><br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>7. Přiměřenost</b></span><br />
</p><p><b><span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span></b><br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>9. Soustavnost</b></span><br />
</p><br />
<h2> Bloomova taxonomie </h2><br />
<p>Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br />
</p><br />
<h2> Učební styly </h2><br />
<p>Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br />
</p><br />
<h2> Kompetence učitele </h2><br />
<p>Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br />
</p><br />
<h2> Model TPCK </h2><br />
<p>Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br />
</p><br />
<h2> Rámcové vzdělávací programy </h2><br />
<p>Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br />
</p><p><br /><br />
<p>Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. <br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
<p>Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
<p>Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání. <br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
<p>"K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ <span class="fck_mw_ref">Leták pro podporu kurikulární reformy. <i>MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy</i> [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1">http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1</a></span><br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
<p>Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
<p>Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
<p><b>Základní rozdělení RVP je:</b><br />
</p><br />
</p><br />
<ul><li>RVP pro předškolní vzdělávání<br />
</li><li>RVP pro základní vzdělávání<br />
</li><li>RVP pro gymnázia<br />
</li><li>RVP pro odborné vzdělávání<br />
</li></ul><br />
<p><br /><br />
<b>Dále existují další speciálně zaměřené RVP např. </b><br />
</p><br />
<ul><li>RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br />
</li><li>RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br />
</li><li>RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br />
</li><li>RVP pro základní umělecké školy<br />
</li><li>RVP pro speciální vzdělávání<br />
</li></ul><br />
<p><br /><br />
V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP. <br /><br />
RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>Systém kurikulárních dokumentů</b><br />
</p><p><br /><br />
<p>&lt;img src="/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg" _fck_mw_filename="Schéma s popiskem.jpg" alt="RTENOTITLE" /&gt;<br />
Zdroj: MŠMT<br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
<p>Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě.<br />
Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br />
</p><br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h3> Definice termínů </h3><br />
<p><b>Cíle vzdělávání<br /> </b><br />
</p><p>Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br />
</p><p><b>Vzdělávací obsah <br /> </b><br />
</p><p>Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br />
</p><p><b>Klíčové kompetence<br /> </b><br />
</p><p>Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br />
</p><p><b>Průřezová témata<br /> </b><br />
</p><p>Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br />
</p><p><b>Rámcový učební plán<br /> </b><br />
</p><p>Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h3> Srovnání základních typů RVP </h3><br />
<p><b>RVP pro předškolní vzdělávání<br /> </b><br />
</p><p>Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. <br />
</p><p>Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské. <br />
</p><p>Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br />
</p><p>Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí. <br />
</p><p>Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. <br />
</p><p><br /><br />
<p><b>RVP pro základní vzdělávání<br /> </b><br />
</p><br />
</p><p>Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň. <br />
</p><p>Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů. <br />
</p><p>Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br />
<p>Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení. <br />
</p><br />
</p><p>Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br />
</p><p>Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br />
</p><p><br /><br />
<p><b>RVP pro gymnázia<br /> </b><br />
</p><br />
</p><p>Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu. <br />
</p><p>V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br />
</p><p>Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků. <br />
</p><p>Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření. <br />
</p><p><br /><br />
<p><b>RVP pro obor vzdělání základní škola speciální <br /> </b><br />
</p><br />
</p><p>Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení. <br />
</p><p>V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností. <br />
</p><p>Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br />
</p><p>Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br />
</p><p><b>Poznámky</b><br />
<p><span class="fck_mw_references">_</span><br />
</p><br />
</p><p><b>Použité zdroje:</b><br />
</p><br />
<ol><li> O školské reformě. <i>MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy</i> [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &lt;a href="<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme</a>"&gt;<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme</a>&lt;/a&gt; <br />
</li><li> Rámcové vzdělávací programy. <i>Národní ústav odborného vzdělávání</i> [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &lt;a href="<a href="http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy</a>"&gt;<a href="http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy</a>&lt;/a&gt;<br />
</li><li> Rámcové vzdělávací programy. <i>Národní ústav pro vzdělávání</i> [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &lt;a href="<a href="http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy">http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy</a>"&gt;<a href="http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy">http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy</a>&lt;/a&gt; <br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro gymnázia</i> [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &lt;a href="<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a>"&gt;<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a>&lt;/a&gt;<br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální</i> [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &lt;a href="<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a>"&gt;<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a>&lt;/a&gt;<br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání</i> [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &lt;a href="<a href="http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc">http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc</a>"&gt;<a href="http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc">http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc</a>&lt;/a&gt;<br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání</i> [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &lt;a href="<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a>"&gt;<a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a>&lt;/a&gt;<br />
</li></ol><br />
<h2> Role tutora v distančním vzdělávání </h2><br />
<p><span style="text-align: justify; font-size: 12px;">Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman</span><br />
</p><br />
<p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><cite><i>„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“</i></cite><span class="fck_mw_ref">PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: <a href="http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf">http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</a></span></p><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;">Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:</p><br />
<ul><li>hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br />
</li><li>odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br />
</li><li>řídit proces seminářů<br />
</li><li>být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br />
</li><li>neomezovat výuku na určitý čas<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;">Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:</p><p style="text-align: justify;"><b>1) Pedagogické</b></p><p style="text-align: justify;">Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:</p><br />
<ul><li>otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br />
</li><li>zapojení a udržování studentů do diskuzí<br />
</li><li>podpora zájmu studentů o diskuze<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;"><b>2) Sociální</b></p><p style="text-align: justify;">Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:</p><br />
<ul><li>možnost studentům se představit<br />
</li><li>poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br />
</li><li>brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br />
</li><li>podporovat interaktivitu mezi studenty<br />
</li><li>v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;">Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).</p><p style="text-align: justify;"><b>3) Organizační</b></p><p style="text-align: justify;">Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.</p><br />
<ul><li>reagovat na příspěvky účastníků<br />
</li><li>být trpělivý<br />
</li><li>kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br />
</li><li>podporovat účast studentů v kurzu<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;"><b>4) Technické</b></p><p style="text-align: justify;">Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:</p><br />
<ul><li>průvodce technickým zázemím předmětu<br />
</li><li>zpětná vazba na technické problémy<br />
</li></ul><br />
<p><b>NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)</b><br />
</p><br />
<p style="text-align: justify;">Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:</p><br />
<ul><li>rozpoznání informačních potřeb<br />
</li><li>uvědomění si nedostatku informací<br />
</li><li>provádět kritické analýzy informací<br />
</li><li>vyhledávání informací<br />
</li><li>organizování nabitých znalostí<br />
</li><li>on-line komunikace<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;">Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.</p><br />
<p><b>Reference</b><br />
</p><p><span class="fck_mw_references">_</span><br />
</p><p><b>Použitá literatura</b><br />
</p><br />
<ol><li>McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br />
</li><li>ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &lt; &lt;a href="<a href="http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html">http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html</a>"&gt;<a href="http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html">http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html</a>&lt;/a&gt;&gt;.<br />
</li><li>ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br />
</li></ol><br />
<h2> Historie chápání pojmu informační gramotnost </h2><br />
<h2> Mediální gramotnost </h2><br />
<p>Eva Durnova, Lucie Belejova<br />
</p><br />
<h2> ICT gramotnost </h2><br />
<p>Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br />
</p><br />
<h2> Funkční gramotnost </h2><br />
<p>Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br />
</p><p><b>Co je funkční gramotnost</b><br />
</p><p>Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: <i>„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“</i><span class="fck_mw_ref">RABUŠICOVÁ, Milada. <i>Gramotnost: staré téma v novém pohledu.</i>. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</span> Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br />
</p><p>Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br />
</p><p>V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: <i>„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“</i> V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<span class="fck_mw_ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</span><br />
</p><p>Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<span class="fck_mw_ref">TROCHTOVÁ, Veronika. <i>Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých</i>[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/">http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/</a>.</span> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<span class="fck_mw_ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</span><br />
</p><p><b>Charakteristiky funkční gramotnosti:</b><br />
</p><br />
<ul><li>funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br />
</li><li>Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<span class="fck_mw_ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</li><li>funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br />
</li><li>funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br />
</li><li>Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br />
</li><li>funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br />
</li><li>Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br />
</li><li>funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br />
</li><li>funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<span class="fck_mw_ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</span><br />
</li></ul><br />
<p><br />D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br />
</p><br />
<ul><li>základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br />
</li><li>funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br />
</li><li>elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<span class="fck_mw_ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</span><br />
</li></ul><br />
<p><br />Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br />
</p><p><b>1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)</b> - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br />
</p><p><b>2. dokumentová gramotnost (document literacy)</b> - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br />
</p><p><b>3. numerická gramotnost (quantitative literacy)</b> - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<span class="fck_mw_ref">OPLATKOVÁ, Pavla. <i>Funkční gramotnost v životě člověka</i>[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: <a href="http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/">http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/</a>.</span><br />
</p><p><br /><b>Jak se funkční gramotnost měří:</b><br />
</p><p>Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br />
</p><p>• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br />
</p><p>Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br />
</p><p><b>Deskriptivní statistiky gramotnosti</b> Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br />
</p><p><b>Analytické studie gramotnosti</b> Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<span class="fck_mw_ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</p><p><br /><b>Jak jsou na tom Češi</b><br />
</p><p>Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<span class="fck_mw_ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</p><p><br /><b>Funkční gramotnost a vzdělání</b><br />
</p><p>I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br />
</p><p>Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<span class="fck_mw_ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</p><p><br /><b>Zvyšování funkční gramotnosti</b><br />
</p><p>Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br />
</p><p><b>Zahraničí</b><br />
</p><p>Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br />
</p><p><b>Česká republika</b><br />
</p><p>Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br />
</p><p><br /><b>Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince</b><br />
</p><p>Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br />
</p><p><br /><b>Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých</b><br />
</p><p><b>1. Kontinuálnost</b><br />
</p><p>Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br />
</p><p><b>2. Relativita</b><br />
</p><p>Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br />
</p><p><b>3. Individuální proměnlivost</b><br />
</p><p>Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.<span class="fck_mw_ref">RABUŠICOVÁ, ref 1</span><br />
</p><p><br /><br />
<p><b>REFERENCE</b><br />
</p><br />
</p><br />
<hr /><br />
<p><span class="fck_mw_references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti </h2><br />
<p>Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br />
</p><br />
<h2> České instituce podporující problematiku informační gramotnosti </h2><br />
<p>Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br />
</p><p><b>Masarykova univerzita</b> Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<span class="fck_mw_ref">ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani">http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</a></span> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<span class="fck_mw_ref">ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012">http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</a></span><br />
</p><p><b>Univerzita Palackého v Olomouci</b> Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<span class="fck_mw_ref">UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473">http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</a></span><br />
</p><p><b>Moravská zemská knihovna</b> Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<span class="fck_mw_ref">MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</a></span> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<span class="fck_mw_ref"> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze">http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</a></span> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<span class="fck_mw_ref">MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani">http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</a></span><br />
</p><p><b>Národní technická knihovna</b> Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<span class="fck_mw_ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/">http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</a></span> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<span class="fck_mw_ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/">http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</a></span> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<span class="fck_mw_ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/">http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</a></span> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<span class="fck_mw_ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/">http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</a></span><br />
</p><p><br /><b>ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)</b> Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<span class="fck_mw_ref">ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://knihovny.cvut.cz/veda/">http://knihovny.cvut.cz/veda/</a></span><br />
</p><p><b>UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)</b> Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<span class="fck_mw_ref">UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423">http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</a></span><br />
</p><p><b>VUT (Vysoké učení technické v Brně)</b> Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<span class="fck_mw_ref">VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig">http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</a></span><br />
</p><p><br /><span class="fck_mw_references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti </h2><br />
<h2> Standardy informační gramotnosti </h2><br />
<p>Dalibor Bláha<br />
</p><br />
<h2> 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL </h2><br />
<p>Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br />
</p><br />
<h2> BIG6 a BIG3 </h2><br />
<p>Jakub Alt, Josef Ludvíček<br />
</p><br />
<h2> Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání </h2><br />
<p>Blanka Svobodová, Martin Mašek<br />
</p><br />
<h2> Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost </h2><br />
<p>Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br />
</p><br />
<h2> Výzkumy informační gramotnosti – přehled </h2><br />
<h2> Klíčové kompetence </h2><br />
<p>Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br />
</p><p><br /><br /> <br /><br />
</p><span class="fck_mw_category">KISK:Kurzy</span> <br /></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=30949KISK:Informační vzdělávání2013-05-04T11:50:58Z<p>Dalibor Bláha: /* Standardy informační gramotnosti */</p>
<hr />
<div><p><b>VIKMB12 - Informační vzdělávání</b><br />
</p><p>Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br />
</p><p>V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h2> Historie e-learningu (do současnosti) </h2><br />
<h2> Blended learning </h2><br />
<p>Jana Lánová<br />
</p><br />
<h2> M-learning </h2><br />
<p>Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>1. Co je m-learning</b><br />
</p><p>Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především <b>mobilních telefonů</b>, <b>kapesních počítačů (PDA)</b>, <b>MP3/MP4</b> <b>přehrávačů</b> a <b>osobních organizérů</b>. M-learning neboli <b>mobile learning</b> vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>2. Projekt m-learning</b><br />
</p><p>Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br />
</p><p>M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&#160;„<i>Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.</i>“<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.</span><br />
</p><p>Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.<br />V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.</span><br />
</p><p><br /><b>3. Technické vybavení</b><br />
</p><p>K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br />
</p><p>U <b>mobilních telefonů</b> můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &#160;<br />
</p><p>Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat <b>smartphone, PDA nebo komunikátor</b>, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br />
</p><p>Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br />
</p><p>Nejjednodušší je aplikace <b>Pocket Word</b>, která je součástí operačního systému <b>Windows Mobile</b>. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu <b>doc</b> a <b>rtf</b>, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br />
</p><p><b>Adobe</b> <b>Reader</b> a <b>FoxIt</b> <b>Reader</b> jsou programy pracující s dokumenty v <b>pdf</b> formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &#160;<br />
</p><p>Doporučuje se pracovat se speciálními formáty <b>pdb</b>, <b>prc</b> a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je <b>MobiPocket</b> <b>Reader</b>. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref"> LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.</span><br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>4. Typy studia v m-learningu</b><br />
</p><p>V m-learningu může uživatel pracovat v <b>online</b> nebo <b>offline</b> prostředí. <b>Offline studium</b> není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro <b>online studium</b> je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.</span><br />
</p><p><br /><b>5. Výhody a nevýhody výuky</b><br />
</p><p><br />Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho <b>mobilita</b>. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &#160;Mezi další výhody se řadí <b>okamžitý přístup k informacím</b> a <b>možnost vytvářet poznámky v terénu.&#160;</b><span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</span> Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.</span><br />Nevýhodou je již zmiňovaná <b>velikost obrazovky</b> u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení <b>malého množství informací.</b> Další nevýhodou je <b>menší kapacita </b>mobilních zařízení a <b>možnost ztráty dat</b>.&#160;<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.</span><br />
</p><p>Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka <b>výše nákladů</b>, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství <b>vzájemně nekompatibilních technologií</b>, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.</span><br />
</p><p><br /><br /><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><br />
<h2> E-learning 2.0 </h2><br />
<p>Josef Moravec<br />
</p><br />
<h2> Game Based Learning </h2><br />
<p>Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br />
</p><br />
<h2> Learning management systems (LMS) </h2><br />
<p>Michal Denár, Soňa Príborská<br />
</p><br />
<h2> Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) </h2><br />
<h2> Webináře </h2><br />
<h2> Nová média v informačním vzdělávání </h2><br />
<p>Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br />
</p><br />
<h2> Pedagogické vědní disciplíny </h2><br />
<p>Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br />
</p><p><br />Pedagogiku můžeme definovat jako <i>„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“</i><span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</span><br />
</p><p>V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</span> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako <b>pedagogické vědní disciplíny</b> (dále pedagogické vědy).<br />
</p><p>Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na <b>základní</b>, <b>aplikované</b> a <b>hraniční</b>.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Vališová">_</span><br />
</p><p><br /><b>1) Základní</b><br />
</p><p>Mezi základní pedagogické vědy patří:<br />
</p><br />
<ul><li><b>obecná pedagogika</b> – <i>„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“</i>.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</span> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) <b>metodologickou</b> či <b>vědoslovnou</b> – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) <b>všeobecnou teorií výchovy</b> – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</span><br />
</li><li><b>metodologie pedagogiky</b> – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</span><br />
</li><li><b>dějiny pedagogiky</b> (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Vališová">_</span> Lze je dělit na <i>všeobecné dějiny výchovy</i> (týkají se světového vývoje), <i>národní dějiny výchovy</i> (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a <i>dějiny školství</i> (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</span><br />
</li><li><b>srovnávací (komparativní) pedagogika</b> – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. <i>„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“</i><span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</span><br />
</li><li><b>didaktika</b> - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</span> Jednoduše řečeno, zabývá se <i>„1. tím, <b>co a k jakým účelům se vyučuje</b>; 2. tím, <b>jak se to vyučuje</b>.“</i><span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</span><br />
</li><li><b>teorie výchovy</b> – jde o disciplínu, <i>„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“</i><span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</span><br />
</li><li><b>speciální pedagogika</b> – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</span>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br />
<ul><li><b>psychopedie</b> – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br />
</li><li><b>somatopedie</b> – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br />
</li><li><b>oftalmopedie</b> – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br />
</li><li><b>surdopedie</b> – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br />
</li><li><b>logopedie</b> – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br />
</li><li><b>etopedie</b> – věnuje se osobám s poruchami chování.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">_</span><br />
</li></ul><br />
</li></ul><br />
<p>V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je <i>dyslexie</i> (porucha čtení), <i>dysgrafie</i> a <i>dysortografie</i> (porucha psaní a pravopisu), <i>dyskalkulie</i> (porucha při počítání a operaci s čísly).<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</span><br />
</p><br />
<ul><li><b>pedagogická diagnostika</b> – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</span><br />
</li></ul><br />
<p><br /><b>2) Hraniční</b><br />
</p><p>Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br />
</p><br />
<ul><li><b>pedagogická psychologie</b> je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>sociologie výchovy</b> zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je <i>vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí</i>. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „<i>pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika</i>“.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>kybernetická pedagogika</b> <i>jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky</i>.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>dramatická výchova</b>. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je <b>rozvoj osobnosti</b> (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá <b>rozvojem sociálním</b> (komunikace, vztahy, spolupráce) a <b>rozvojem esteticko-uměleckým</b> (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je <b>vzájemné jednání</b> (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší <i>výrazné</i> emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>artefiletika</b> je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>sociální pedagogika</b> sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>environmentální výchova</b>. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: <b>energie</b> (alternativní energie), <b>ochrana přírody</b>, <b>změna klimatu</b>, <b>znečištění životního prostředí</b>, <b>ozonová díra</b>, <b>hospodaření s odpady</b>.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li><b>multikulturní výchova </b>je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</span><br />
</li></ul><br />
<ul><li>a další<br />
</li></ul><br />
<p><br /><b>3) Aplikované</b><br />
</p><p>Aplikované můžeme dělit:<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<ul><li><i>podle věkových stadií</i> (<b>předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika</b>);<br />
</li></ul><br />
<ul><li><i>podle společenských oblastí</i> (<b>pedagogika volného času</b> aj.);<br />
</li></ul><br />
<ul><li><i>podle výchovných zařízení</i> (<b>mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika</b>).<br />
</li></ul><br />
<p><br /><b>REFERENCE</b><br />
</p><br />
<hr /><br />
<p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Andragogika </h2><br />
<p>Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br />
</p><p><br />Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br />
</p><p><br /><b>Původ a vývoj termínu</b><br />Termín andragogika pochází z Řecka. <i>Andros</i> = muž, dospělý; <i>ago</i> – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br />
</p><p><br />Má 3 významy:<br />
</p><br />
<ol><li>věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br />
</li><li>studijní obor o vzdělávání dospělých<br />
</li><li>časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br />
</li></ol><br />
<p><br />Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br />
</p><p><br /><b>Historie vzniku</b><br />
</p><br />
<ul><li>Rozvoj vzdělávání dospělých<br />
</li></ul><br />
<dl><dd><dl><dd>- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
<ul><li>Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br />
</li></ul><br />
<dl><dd><dl><dd>- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
<ul><li>Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br />
</li></ul><br />
<dl><dd><dl><dd>- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.</span><br /><br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
<p><br /><b>Předmět andragogických teorií</b><br />
</p><p>“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br />
</p><br />
<ol><li><i>Makrosociální hledisko</i>: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br />
</li><li><i>Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých</i>: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br />
</li><li><i>Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky</i>: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br />
</li><li><i>Individuální úroveň</i>: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</li></ol><br />
<p><br /><b>Andragogika a pedagogika</b><br />Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br />
</p><p>Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br />
</p><br />
<dl><dd><dl><dd><dl><dd>- jde o vědy totožné<br />
</dd><dd>- jsou to nezávislé vědy<br />
</dd><dd>- andragogika je součást pedagogiky<br />
</dd><dd>- vědy se částečně prolínají<br />
</dd><dd>- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50)<br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
<p>„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br />
</p><p><br />Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.<br />- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</p><p>Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</p><p><br /><b>Dospělý v andragogice</b><br />Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.</span><br />
</p><p><br /><b>Dělení andragogiky</b><br />Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br />
</p><p>Andragogika jako věda <i>empiricko-teoretická</i> (vědní disciplína procesu)<br />- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti<br />- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br />
</p><p>Andragogika jako věda <i>prakticko-normativní, technologická</i> (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění<br />- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy<br />- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br />
</p><p>3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br />
</p><br />
<ol><li>Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br />
</li><li>Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br />
</li><li>Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br />
</li></ol><br />
<p>Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br />
</p><p><br />Současná situace dospělých<br />Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br />
</p><p><br /><b>Trendy</b><br />
</p><br />
<ul><li>Systematizace a institucionalizace<br />
</li></ul><br />
<dl><dd><dl><dd>- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen<br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
<ul><li>Nové chápání učení a vyučování<br />
</li></ul><br />
<dl><dd><dl><dd>- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod<br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
<ul><li>Orientace na reálné problémy a situace<br />
</li></ul><br />
<dl><dd><dl><dd>- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace<br />
</dd></dl><br />
</dd></dl><br />
<ul><li>Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br />
</li></ul><br />
<p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Kolbův cyklus </h2><br />
<p>Dominika Babáková, Edita Hečová<br />
</p><br />
<h2> Konstruktivismus a Konektivismus </h2><br />
<p>Michaela Kočová, Ester Březinová<br />
</p><br />
<h2> RWCT </h2><br />
<h2> Metody a formy výuky </h2><br />
<p>Górecká Lucie, Krausová Veronika<br />
</p><br />
<h2> Základní didaktické principy </h2><br />
<p>Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>Úvod</b></span><br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>1. Komplexní rozvoj studenta</b></span><br />
</p><p>Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br />
</p><p>Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br />
</p><p><b><span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span></b><br />
</p><p>Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&#160;<br />
</p><br />
<div>Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.</div><div><br /></div><div>Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):</div><br />
<ul><li>míra nejistoty žáka<br />
</li><li>průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br />
</li><li>úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br />
</li><li>zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br />
</li><li>znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br />
</li><li>vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br />
</li><li>vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br />
</li></ul><br />
<p><br /><span style="font-size:larger;"><b>3. Vědeckost</b></span><br />
</p><p>Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br />
</p><br />
<div>Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.</div><div><br /></div><br />
<p><span style="font-size:larger;"><b>4. Individuální přístup</b></span><br />
Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>5. Spojení teorie a praxe</b></span><br />
</p><p><b><span style="font-size:larger;">6. Názornost</span></b><br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>7. Přiměřenost</b></span><br />
</p><p><b><span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span></b><br />
</p><p><span style="font-size:larger;"><b>9. Soustavnost</b></span><br />
</p><br />
<h2> Bloomova taxonomie </h2><br />
<p>Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br />
</p><br />
<h2> Učební styly </h2><br />
<p>Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br />
</p><br />
<h2> Kompetence učitele </h2><br />
<p>Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br />
</p><br />
<h2> Model TPCK </h2><br />
<p>Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br />
</p><br />
<h2> Rámcové vzdělávací programy </h2><br />
<p>Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br />
</p><p><br /><br />
Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. <br />
</p><p><br /><br />
Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br />
</p><p><br /><br />
Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání. <br />
</p><p><br /><br />
"K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ <span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">Leták pro podporu kurikulární reformy. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1</span><br />
</p><p><br /><br />
Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br />
</p><p><br /><br />
Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br />
</p><p><br /><br />
<b>Základní rozdělení RVP je:</b><br />
</p><br />
<ul><li>RVP pro předškolní vzdělávání<br />
</li><li>RVP pro základní vzdělávání<br />
</li><li>RVP pro gymnázia<br />
</li><li>RVP pro odborné vzdělávání<br />
</li></ul><br />
<p><br /><br />
<b>Dále existují další speciálně zaměřené RVP např. </b><br />
</p><br />
<ul><li>RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br />
</li><li>RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br />
</li><li>RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br />
</li><li>RVP pro základní umělecké školy<br />
</li><li>RVP pro speciální vzdělávání<br />
</li></ul><br />
<p><br /><br />
V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP. <br /><br />
RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br />
</p><p><br /><br />
</p><p><b>Systém kurikulárních dokumentů</b><br />
</p><p><br /><br />
<img src="/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg" _fck_mw_filename="Schéma s popiskem.jpg" alt="RTENOTITLE" /><br />
Zdroj: MŠMT<br />
</p><p><br /><br />
Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě.<br />
Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h3> Definice termínů </h3><br />
<p><b>Cíle vzdělávání<br /> </b><br />
</p><p>Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br />
</p><p><b>Vzdělávací obsah <br /> </b><br />
</p><p>Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br />
</p><p><b>Klíčové kompetence<br /> </b><br />
</p><p>Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br />
</p><p><b>Průřezová témata<br /> </b><br />
</p><p>Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br />
</p><p><b>Rámcový učební plán<br /> </b><br />
</p><p>Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br />
</p><p><br /><br />
</p><br />
<h3> Srovnání základních typů RVP </h3><br />
<p><b>RVP pro předškolní vzdělávání<br /> </b><br />
</p><p>Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. <br />
</p><p>Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské. <br />
</p><p>Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br />
</p><p>Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí. <br />
</p><p>Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. <br />
</p><p><br /><br />
<b>RVP pro základní vzdělávání<br /> </b><br />
</p><p>Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň. <br />
</p><p>Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů. <br />
</p><p>Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br />
Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení. <br />
</p><p>Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br />
</p><p>Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br />
</p><p><br /><br />
<b>RVP pro gymnázia<br /> </b><br />
</p><p>Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu. <br />
</p><p>V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br />
</p><p>Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků. <br />
</p><p>Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření. <br />
</p><p><br /><br />
<b>RVP pro obor vzdělání základní škola speciální <br /> </b><br />
</p><p>Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení. <br />
</p><p>V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností. <br />
</p><p>Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br />
</p><p>Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br />
</p><p><b>Poznámky</b><br />
<span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><p><b>Použité zdroje:</b><br />
</p><br />
<ol><li> O školské reformě. <i>MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy</i> [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme</a> <br />
</li><li> Rámcové vzdělávací programy. <i>Národní ústav odborného vzdělávání</i> [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy</a><br />
</li><li> Rámcové vzdělávací programy. <i>Národní ústav pro vzdělávání</i> [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy">http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy</a> <br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro gymnázia</i> [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a><br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální</i> [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a><br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání</i> [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc">http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc</a><br />
</li><li> <i>Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání</i> [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: <a href="http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy">http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy</a><br />
</li></ol><br />
<h2> Role tutora v distančním vzdělávání </h2><br />
<p><span style="text-align: justify; font-size: 12px;">Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman</span><br />
</p><br />
<p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><cite><i>„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“</i></cite><span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</span></p><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;">Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:</p><br />
<ul><li>hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br />
</li><li>odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br />
</li><li>řídit proces seminářů<br />
</li><li>být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br />
</li><li>neomezovat výuku na určitý čas<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;">Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:</p><p style="text-align: justify;"><b>1) Pedagogické</b></p><p style="text-align: justify;">Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:</p><br />
<ul><li>otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br />
</li><li>zapojení a udržování studentů do diskuzí<br />
</li><li>podpora zájmu studentů o diskuze<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;"><b>2) Sociální</b></p><p style="text-align: justify;">Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:</p><br />
<ul><li>možnost studentům se představit<br />
</li><li>poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br />
</li><li>brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br />
</li><li>podporovat interaktivitu mezi studenty<br />
</li><li>v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;">Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).</p><p style="text-align: justify;"><b>3) Organizační</b></p><p style="text-align: justify;">Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.</p><br />
<ul><li>reagovat na příspěvky účastníků<br />
</li><li>být trpělivý<br />
</li><li>kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br />
</li><li>podporovat účast studentů v kurzu<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;"><b>4) Technické</b></p><p style="text-align: justify;">Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:</p><br />
<ul><li>průvodce technickým zázemím předmětu<br />
</li><li>zpětná vazba na technické problémy<br />
</li></ul><br />
<p><b>NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)</b><br />
</p><br />
<p style="text-align: justify;">Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:</p><br />
<ul><li>rozpoznání informačních potřeb<br />
</li><li>uvědomění si nedostatku informací<br />
</li><li>provádět kritické analýzy informací<br />
</li><li>vyhledávání informací<br />
</li><li>organizování nabitých znalostí<br />
</li><li>on-line komunikace<br />
</li></ul><br />
<p style="text-align: justify;">Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.</p><br />
<p><b>Reference</b><br />
</p><p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><p><b>Použitá literatura</b><br />
</p><br />
<ol><li>McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br />
</li><li>ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &lt; <a href="http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html">http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html</a>&gt;.<br />
</li><li>ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br />
</li></ol><br />
<h2> Historie chápání pojmu informační gramotnost </h2><br />
<h2> Mediální gramotnost </h2><br />
<p>Eva Durnova, Lucie Belejova<br />
</p><br />
<h2> ICT gramotnost </h2><br />
<p>Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br />
</p><br />
<h2> Funkční gramotnost </h2><br />
<p>Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br />
</p><p><b>Co je funkční gramotnost</b><br />
</p><p>Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: <i>„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“</i><span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Rabušicová">RABUŠICOVÁ, Milada. ''Gramotnost: staré téma v novém pohledu.''. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</span> Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br />
</p><p>Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br />
</p><p>V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: <i>„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“</i> V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</span><br />
</p><p>Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Trochtová">TROCHTOVÁ, Veronika. ''Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých''[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/.</span> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</span><br />
</p><p><b>Charakteristiky funkční gramotnosti:</b><br />
</p><br />
<ul><li>funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br />
</li><li>Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</li><li>funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br />
</li><li>funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br />
</li><li>Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br />
</li><li>funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br />
</li><li>Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br />
</li><li>funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br />
</li><li>funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</span><br />
</li></ul><br />
<p><br />D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br />
</p><br />
<ul><li>základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br />
</li><li>funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br />
</li><li>elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</span><br />
</li></ul><br />
<p><br />Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br />
</p><p><b>1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)</b> - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br />
</p><p><b>2. dokumentová gramotnost (document literacy)</b> - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br />
</p><p><b>3. numerická gramotnost (quantitative literacy)</b> - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref" name="Oplatková">OPLATKOVÁ, Pavla. ''Funkční gramotnost v životě člověka''[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.</span><br />
</p><p><br /><b>Jak se funkční gramotnost měří:</b><br />
</p><p>Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br />
</p><p>• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br />
</p><p>Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br />
</p><p><b>Deskriptivní statistiky gramotnosti</b> Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br />
</p><p><b>Analytické studie gramotnosti</b> Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</p><p><br /><b>Jak jsou na tom Češi</b><br />
</p><p>Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</p><p><br /><b>Funkční gramotnost a vzdělání</b><br />
</p><p>I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br />
</p><p>Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">TROCHTOVÁ, ref. 3</span><br />
</p><p><br /><b>Zvyšování funkční gramotnosti</b><br />
</p><p>Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br />
</p><p><b>Zahraničí</b><br />
</p><p>Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br />
</p><p><b>Česká republika</b><br />
</p><p>Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br />
</p><p><br /><b>Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince</b><br />
</p><p>Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br />
</p><p><br /><b>Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých</b><br />
</p><p><b>1. Kontinuálnost</b><br />
</p><p>Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br />
</p><p><b>2. Relativita</b><br />
</p><p>Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br />
</p><p><b>3. Individuální proměnlivost</b><br />
</p><p>Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">RABUŠICOVÁ, ref 1</span><br />
</p><p><br /><br />
<b>REFERENCE</b><br />
</p><br />
<hr /><br />
<p><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti </h2><br />
<p>Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br />
</p><br />
<h2> České instituce podporující problematiku informační gramotnosti </h2><br />
<p>Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br />
</p><p><b>Masarykova univerzita</b> Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</span> Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</span><br />
</p><p><b>Univerzita Palackého v Olomouci</b> Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</span><br />
</p><p><b>Moravská zemská knihovna</b> Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</span> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref"> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</span> Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</span><br />
</p><p><b>Národní technická knihovna</b> Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</span> Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</span> Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</span> Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</span><br />
</p><p><br /><b>ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)</b> Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</span><br />
</p><p><b>UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)</b> Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</span><br />
</p><p><b>VUT (Vysoké učení technické v Brně)</b> Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<span class="fck_mw_ref" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="ref">VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</span><br />
</p><p><br /><span class="fck_mw_references" _fck_mw_customtag="true" _fck_mw_tagname="references">_</span><br />
</p><br />
<h2> Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti </h2><br />
<h2> Standardy informační gramotnosti </h2><br />
<p>Dalibor Bláha<br />
</p><br />
<h2> 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL </h2><br />
<p>Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br />
</p><br />
<h2> BIG6 a BIG3 </h2><br />
<p>Jakub Alt, Josef Ludvíček<br />
</p><br />
<h2> Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání </h2><br />
<p>Blanka Svobodová, Martin Mašek<br />
</p><br />
<h2> Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost </h2><br />
<p>Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br />
</p><br />
<h2> Výzkumy informační gramotnosti – přehled </h2><br />
<h2> Klíčové kompetence </h2><br />
<p>Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br />
</p><p><br /><br /> <br /><br />
</p><span _fcknotitle="true" class="fck_mw_category" sort="KISK:Kurzy">KISK:Kurzy</span> <br/></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=30602KISK:Informační vzdělávání2013-04-30T16:41:11Z<p>Dalibor Bláha: /* Mediální gramotnost */</p>
<hr />
<div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br />
<br />
Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br />
<br />
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br />
<br />
<br />
== Historie e-learningu (do současnosti) ==<br />
<br />
== Blended learning ==<br />
Jana Lánová <br />
<br />
== M-learning ==<br />
Dana Katrňáková 342016<br />
<br />
== E-learning 2.0 ==<br />
Josef Moravec<br />
<br />
== Game Based Learning ==<br />
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br />
<br />
== Learning management systems (LMS) ==<br />
Michal Denár, Soňa Príborská<br />
<br />
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br />
== Webináře ==<br />
<br />
== Nová média v informačním vzdělávání ==<br />
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br />
<br />
== Pedagogické vědní disciplíny ==<br />
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br />
<br />
<br />
Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref><br />
<br />
V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br />
<br />
Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref> <br />
<br />
<br />
'''1) Základní'''<br />
<br />
Mezi základní pedagogické vědy patří:<br />
<br />
*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref> <br />
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref> <br />
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref><br />
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref><br />
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref><br />
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref><br />
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br />
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br />
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br />
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br />
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br />
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br />
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref><br />
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref><br />
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref> <br />
<br />
<br />
'''2) Hraniční'''<br />
<br />
<br />
*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*'''sociologie výchovy''' se a zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref><br />
<br />
*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref><br />
<br />
*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref><br />
<br />
*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref><br />
<br />
*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 272 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4729-930. Str.183-184</ref><br />
<br />
*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref><br />
<br />
*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*'''ekonomika vzdělávání'''<br />
<br />
*'''školská statistika'''<br />
<br />
*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''<br />
<br />
<br />
'''3) Aplikované'''<br />
<br />
<br />
Aplikované můžeme dělit:<br />
<br />
*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br />
<br />
*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br />
<br />
*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br />
<br />
<br />
'''REFERENCE'''<br />
<br />
----<br />
<references /><br />
<br />
== Andragogika ==<br />
Martina Sochorová, Iveta Jansová<br />
<br />
== Kolbův cyklus ==<br />
Dominika Babáková, Edita Hečová<br />
<br />
== Konstruktivismus a Konektivismus ==<br />
Michaela Kočová, Ester Březinová<br />
<br />
== RWCT ==<br />
== Metody a formy výuky ==<br />
Górecká Lucie, Krausová Veronika<br />
<br />
== Základní didaktické principy ==<br />
<br />
Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''Úvod'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''1. Komplexní rozvoj studenta'''</span><br />
<br />
Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br />
<br />
Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''3. Vědeckost'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''4. Individuální přístup'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''5. Spojení teorie a praxe'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">6. Názornost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''7. Přiměřenost'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''9. Soustavnost'''</span><br />
<br />
== Bloomova taxonomie ==<br />
<br />
Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br />
<br />
== Učební styly ==<br />
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br />
<br />
== Kompetence učitele ==<br />
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br />
<br />
== Model TPCK ==<br />
== Rámcové vzdělávací programy ==<br />
Marie Packová, Marie Škardová<br />
<br />
== Role tutora v distančním vzdělávání ==<br />
<br />
<span style="text-align: justify; font-size: 12px;">Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman</span><br />
<p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref></p><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;">Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:</p><br />
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br />
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br />
*řídit proces seminářů<br />
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br />
*neomezovat výuku na určitý čas<br />
<p style="text-align: justify;">Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:</p><p style="text-align: justify;">'''1) Pedagogické'''</p><p style="text-align: justify;">Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:</p><br />
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br />
*zapojení a udržování studentů do diskuzí<br />
*podpora zájmu studentů o diskuze<br />
<p style="text-align: justify;">'''2) Sociální'''</p><p style="text-align: justify;">Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:</p><br />
*možnost studentům se představit<br />
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br />
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br />
*podporovat interaktivitu mezi studenty<br />
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br />
<p style="text-align: justify;">Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).</p><p style="text-align: justify;">'''3) Organizační'''</p><p style="text-align: justify;">Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.</p><br />
*reagovat na příspěvky účastníků<br />
*být trpělivý<br />
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br />
*podporovat účast studentů v kurzu<br />
<p style="text-align: justify;">'''4) Technické'''</p><p style="text-align: justify;">Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:</p><br />
*průvodce technickým zázemím předmětu<br />
*zpětná vazba na technické problémy<br />
<br />
'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br />
<p style="text-align: justify;">Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:</p><br />
*rozpoznání informačních potřeb<br />
*uvědomění si nedostatku informací<br />
*provádět kritické analýzy informací<br />
*vyhledávání informací<br />
*organizování nabitých znalostí<br />
*on-line komunikace<br />
<p style="text-align: justify;">Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.</p><br />
'''Reference'''<br />
<br />
<references /><br />
<br />
'''Použitá literatura'''<br />
<br />
#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br />
<br />
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br />
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br />
<br />
== Mediální gramotnost ==<br />
Eva Durnova, Lucie Belejova<br />
<br />
== ICT gramotnost ==<br />
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br />
<br />
== Funkční gramotnost ==<br />
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková<br />
<br />
== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br />
<br />
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br />
<br />
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br />
== Standardy informační gramotnosti ==<br />
Dalibor Bláha<br />
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br />
Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br />
<br />
== BIG6 a BIG3 ==<br />
Jakub Alt, Josef Ludvíček<br />
<br />
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br />
Blanka Svobodová, Martin Mašek<br />
<br />
== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br />
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br />
== Klíčové kompetence ==<br />
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=30601KISK:Informační vzdělávání2013-04-30T16:24:58Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br />
<br />
Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br />
<br />
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br />
<br />
<br />
== Historie e-learningu (do současnosti) ==<br />
<br />
== Blended learning ==<br />
Jana Lánová <br />
<br />
== M-learning ==<br />
Dana Katrňáková 342016<br />
<br />
== E-learning 2.0 ==<br />
Josef Moravec<br />
<br />
== Game Based Learning ==<br />
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br />
<br />
== Learning management systems (LMS) ==<br />
Michal Denár, Soňa Príborská<br />
<br />
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br />
== Webináře ==<br />
<br />
== Nová média v informačním vzdělávání ==<br />
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br />
<br />
== Pedagogické vědní disciplíny ==<br />
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br />
<br />
<br />
Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref><br />
<br />
V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br />
<br />
Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref> <br />
<br />
<br />
'''1) Základní'''<br />
<br />
Mezi základní pedagogické vědy patří:<br />
<br />
*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref> <br />
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref> <br />
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref><br />
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref><br />
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref><br />
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref><br />
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br />
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br />
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br />
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br />
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br />
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br />
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref><br />
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref><br />
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref> <br />
<br />
<br />
'''2) Hraniční'''<br />
<br />
<br />
*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*'''sociologie výchovy''' se a zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref><br />
<br />
*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref><br />
<br />
*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref><br />
<br />
*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref><br />
<br />
*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 272 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4729-930. Str.183-184</ref><br />
<br />
*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref><br />
<br />
*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref><br />
<br />
*'''ekonomika vzdělávání'''<br />
<br />
*'''školská statistika'''<br />
<br />
*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''<br />
<br />
<br />
'''3) Aplikované'''<br />
<br />
<br />
Aplikované můžeme dělit:<br />
<br />
*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br />
<br />
*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br />
<br />
*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br />
<br />
<br />
'''REFERENCE'''<br />
<br />
----<br />
<references /><br />
<br />
== Andragogika ==<br />
Martina Sochorová, Iveta Jansová<br />
<br />
== Kolbův cyklus ==<br />
Dominika Babáková, Edita Hečová<br />
<br />
== Konstruktivismus a Konektivismus ==<br />
Michaela Kočová, Ester Březinová<br />
<br />
== RWCT ==<br />
== Metody a formy výuky ==<br />
Górecká Lucie, Krausová Veronika<br />
<br />
== Základní didaktické principy ==<br />
<br />
Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''Úvod'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''1. Komplexní rozvoj studenta'''</span><br />
<br />
Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br />
<br />
Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''3. Vědeckost'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''4. Individuální přístup'''</span><br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''5. Spojení teorie a praxe'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">6. Názornost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''7. Přiměřenost'''</span><br />
<br />
'''<span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span>'''<br />
<br />
<span style="font-size:larger;">'''9. Soustavnost'''</span><br />
<br />
== Bloomova taxonomie ==<br />
<br />
Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br />
<br />
== Učební styly ==<br />
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br />
<br />
== Kompetence učitele ==<br />
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br />
<br />
== Model TPCK ==<br />
== Rámcové vzdělávací programy ==<br />
Marie Packová, Marie Škardová<br />
<br />
== Role tutora v distančním vzdělávání ==<br />
<br />
<span style="text-align: justify; font-size: 12px;">Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman</span><br />
<p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;"><cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref></p><p style="text-align: justify;"></p><p style="text-align: justify;">Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:</p><br />
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br />
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br />
*řídit proces seminářů<br />
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br />
*neomezovat výuku na určitý čas<br />
<p style="text-align: justify;">Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:</p><p style="text-align: justify;">'''1) Pedagogické'''</p><p style="text-align: justify;">Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:</p><br />
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br />
*zapojení a udržování studentů do diskuzí<br />
*podpora zájmu studentů o diskuze<br />
<p style="text-align: justify;">'''2) Sociální'''</p><p style="text-align: justify;">Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:</p><br />
*možnost studentům se představit<br />
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br />
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br />
*podporovat interaktivitu mezi studenty<br />
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br />
<p style="text-align: justify;">Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).</p><p style="text-align: justify;">'''3) Organizační'''</p><p style="text-align: justify;">Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.</p><br />
*reagovat na příspěvky účastníků<br />
*být trpělivý<br />
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br />
*podporovat účast studentů v kurzu<br />
<p style="text-align: justify;">'''4) Technické'''</p><p style="text-align: justify;">Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:</p><br />
*průvodce technickým zázemím předmětu<br />
*zpětná vazba na technické problémy<br />
<br />
'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br />
<p style="text-align: justify;">Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:</p><br />
*rozpoznání informačních potřeb<br />
*uvědomění si nedostatku informací<br />
*provádět kritické analýzy informací<br />
*vyhledávání informací<br />
*organizování nabitých znalostí<br />
*on-line komunikace<br />
<p style="text-align: justify;">Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.</p><br />
'''Reference'''<br />
<br />
<references /><br />
<br />
'''Použitá literatura'''<br />
<br />
#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.<br />
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br />
<br />
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br />
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br />
<br />
== Mediální gramotnost ==<br />
Eva Durnova, Lucie Belejova <br />
<br />
Dalibor Bláha<br />
<br />
== ICT gramotnost ==<br />
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br />
<br />
== Funkční gramotnost ==<br />
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková<br />
<br />
== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br />
<br />
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br />
<br />
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br />
== Standardy informační gramotnosti ==<br />
Dalibor Bláha<br />
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br />
Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br />
<br />
== BIG6 a BIG3 ==<br />
Jakub Alt, Josef Ludvíček<br />
<br />
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br />
Blanka Svobodová, Martin Mašek<br />
<br />
== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br />
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br />
== Klíčové kompetence ==<br />
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=29813KISK:Informační vzdělávání2013-04-19T10:56:39Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br />
<br />
Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br />
<br />
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br />
<br />
<br />
== Historie e-learningu (do současnosti) ==<br />
Dominika Frömelová, Michaela Blažejová<br />
<br />
== Blended learning ==<br />
Jana Lánová <br />
<br />
== M-learning ==<br />
Dana Katrňáková<br />
<br />
== E-learning 2.0 ==<br />
Josef Moravec<br />
<br />
== Game Based Learning ==<br />
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br />
<br />
== Learning management systems (LMS) ==<br />
Michal Denár, Soňa Príborská<br />
<br />
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br />
== Webináře ==<br />
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková<br />
<br />
== Nová média v informačním vzdělávání ==<br />
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br />
<br />
== Pedagogické vědní disciplíny ==<br />
== Andragogika ==<br />
Martina Sochorová, Iveta Jansová<br />
<br />
== Kolbův cyklus ==<br />
<br />
<br />
== Konstruktivismus a Konektivismus ==<br />
Michaela Kočová, Ester Březinová<br />
<br />
== RWCT ==<br />
== Metody a formy výuky ==<br />
Górecká Lucie, Krausová Veronika<br />
<br />
== Základní didaktické principy ==<br />
== Bloomova taxonomie ==<br />
<br />
Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br />
<br />
== Učební styly ==<br />
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br />
<br />
== Kompetence učitele ==<br />
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br />
<br />
== Model TPCK ==<br />
== Rámcové vzdělávací programy ==<br />
Marie Packová, Marie Škardová<br />
<br />
== Role tutora v distančním vzdělávání ==<br />
Filip Kocián, Jakub Forman<br />
<br />
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br />
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br />
<br />
== Mediální gramotnost ==<br />
Dalibor Bláha<br />
<br />
== ICT gramotnost ==<br />
Kateřina Kopecká, Marie Štouračová<br />
<br />
== Funkční gramotnost ==<br />
Kateřina Mrázová Barbora Pitašová<br />
<br />
== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br />
<br />
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br />
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br />
<br />
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br />
== Standardy informační gramotnosti ==<br />
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br />
Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br />
<br />
== BIG6 a BIG3 ==<br />
Jakub Alt, Josef Ludvíček<br />
<br />
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br />
Blanka Svobodová, Martin Mašek<br />
<br />
== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br />
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23994Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-29T16:14:20Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Dalibor Bláha<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' Crowdsourcing, popis, data, , OCR, digitalizace, <br />
<br />
<br />
<br />
Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd (dav) a outsourcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí). Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se sociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006.<ref> HOWE, Jeff. The Rise of Crowdsourcing. Wired.co.uk [online]. 2006 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html </ref> Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí<ref>LANXON, Nate. How the Oxford English Dictionary started out like Wikipedia. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary </ref><br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků<ref>About Trove. Trove.nla.gov.au [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://trove.nla.gov.au/?q= </ref>. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť. Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.<br />
<br />
<br />
<br />
=== What is on the Menu? ===<br />
[[File:Nypl logo.jpg|thumb|right|100px|Trove-NLA-logo1.jpg]]<br />
Projekt knihovny NYPL ( New York Public Library), která zdigitalizovala více než 40 000 jídelních lístků od roku 1840 až po současnost. Uživatel může po registraci přepisovat údaje z jídelního lístku, jako je název jídla, cena apod. Vzniká tak databáze jídelních lístků, lze v nich vyhledávat, přiřazovat oblíbená jídla.Při zadání oblíbeného jídla tak uživatel může zjistit, v jakém období se jídlo objevilo na jídelních lístcích, jak se vyvíjela jeho cena apod. Do budoucna plánuje NYPL propojení těchto lístků s mapami restauracích, ze kterých tyto jídelní lístky pocházejí<ref>NYPL. What's on the Menu? [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://menus.nypl.org/ </ref><br />
<br />
=== Digitalkoot ===<br />
Digitalkoout je společný projet knihovny National Library of Finland společně s firmou Microcast zabývající se vývojem počítačových her. Stejně jako předchozí projekty, cíl tohoto projektu je opravit chyby OCR v digitalizovaných dokumentech (více než 4 miliony digitalizovaných stránek).[[http://www.digitalkoot.fi/en/splash]] Tento projekt je unikátní v tom, že uživatele opravují OCR při hraní několika jednoduchýh her, a opravování se pro ně zároveň stává zábavou.[[File:Digitalkoot.jpg|thumb|right|300px|Ukázka ze hry Digitalkoot]]Princip hry spočívá v opravování slov, díky nimž se herní postava posouvá vpřed a v co nejkratším časovém úseku se snaží dostat do cíle.Hráč vidí na obrazovce dvě slova, když ho správně opraví vytvoří část mostu přes řeku, přes kterou se musí dostat.Tyto stránky navštívilo již více než 100 000 návštěvníků a do opravování textů se zapojilo již přes 25 000 návštěvníků. Tento projekt vyvolal ohlas nejen ve Finsku, ale i ve Švédsku, Velké Británii nebo v USA.<ref>STERLING, Bruce. Digitalkoot, a game-ified social Finnish cultural endeavor. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/beyond_the_beyond/2011/03/digitalkoot-a-game-ified-crowdsourced-finnish-cultural-endeavor/ </ref><br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
1.HANDL, Jan. Crowdsourcing není novinka. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdsourcing-neni-novinka/ <br />
<br />
2.LACKO, Ľuboslav. Využijte sílu crowd computingu a crowdsourcingu. ICTmanažer.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2012/03/vyuzijte-silu-crowd-computingu-a-crowdsourcingu/ <br />
<br />
3.NYPL..org [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.nypl.org/</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23960Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-27T10:55:24Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Dalibor Bláha<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' Crowdsourcing, popis, data, , OCR, digitalizace, <br />
<br />
<br />
<br />
Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006.<ref> HOWE, Jeff. The Rise of Crowdsourcing. Wired.co.uk [online]. 2006 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html </ref> Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí<ref>LANXON, Nate. How the Oxford English Dictionary started out like Wikipedia. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary </ref><br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků<ref>About Trove. Trove.nla.gov.au [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://trove.nla.gov.au/?q= </ref>. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť. Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.<br />
<br />
<br />
<br />
=== What is on the Menu? ===<br />
[[File:Nypl logo.jpg|thumb|right|100px|Trove-NLA-logo1.jpg]]<br />
Projekt knihovny NYPL ( New York Public Library), která zdigitalizovala více než 40 000 jídelních lístků od roku 1840 až po současnost. Uživatel může po registraci přepisovat údaje z jídelního lístku, jako je název jídla, cena apod. Vzniká tak databáze jídelních lístků, lze v nich vyhledávat, přiřazovat oblíbená jídla.Při zadání oblíbeného jídla tak uživatel může zjistit, v jakém období se jídlo objevilo na jídelních lístcích, jak se vyvíjela jeho cena apod. Do budoucna plánuje NYPL propojení těchto lístků s mapami restauracích, ze kterých tyto jídelní lístky pocházejí<ref>NYPL. What's on the Menu? [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://menus.nypl.org/ </ref><br />
<br />
=== Digitalkoot ===<br />
Digitalkoout je společný projet knihovny National Library of Finland společně s firmou Microcast zabývající se vývojem počítačových her. Stejně jako předchozí projekty, cíl tohoto projektu je opravit chyby OCR v digitalizovaných dokumentech (více než 4 miliony digitalizovaných stránek).[[http://www.digitalkoot.fi/en/splash]] Tento projekt je unikátní v tom, že uživatele opravují OCR při hraní několika jednoduchýh her, a opravování se pro ně zároveň stává zábavou.[[File:Digitalkoot.jpg|thumb|right|300px|Ukázka ze hry Digitalkoot]]Princip hry spočívá v opravování slov, díky nimž se herní postava posouvá vpřed a v co nejkratším časovém úseku se snaží dostat do cíle.Hráč vidí na obrazovce dvě slova, když ho správně opraví vytvoří část mostu přes řeku, přes kterou se musí dostat.Tyto stránky navštívilo již více než 100 000 návštěvníků a do opravování textů se zapojilo již přes 25 000 návštěvníků. Tento projekt vyvolal ohlas nejen ve Finsku, ale i ve Švédsku, Velké Británii nebo v USA.<ref>STERLING, Bruce. Digitalkoot, a game-ified social Finnish cultural endeavor. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/beyond_the_beyond/2011/03/digitalkoot-a-game-ified-crowdsourced-finnish-cultural-endeavor/ </ref><br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
1.HANDL, Jan. Crowdsourcing není novinka. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdsourcing-neni-novinka/ <br />
<br />
2.LACKO, Ľuboslav. Využijte sílu crowd computingu a crowdsourcingu. ICTmanažer.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2012/03/vyuzijte-silu-crowd-computingu-a-crowdsourcingu/ <br />
<br />
3.NYPL..org [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.nypl.org/</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23959Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-27T10:55:09Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Dalibor Bláha<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' Crowdsourcing, popis, data, , OCR, digitalizace, <br />
''nadřazené'' – digitalizace dokumentů<br />
<br />
<br />
Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006.<ref> HOWE, Jeff. The Rise of Crowdsourcing. Wired.co.uk [online]. 2006 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html </ref> Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí<ref>LANXON, Nate. How the Oxford English Dictionary started out like Wikipedia. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary </ref><br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků<ref>About Trove. Trove.nla.gov.au [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://trove.nla.gov.au/?q= </ref>. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť. Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.<br />
<br />
<br />
<br />
=== What is on the Menu? ===<br />
[[File:Nypl logo.jpg|thumb|right|100px|Trove-NLA-logo1.jpg]]<br />
Projekt knihovny NYPL ( New York Public Library), která zdigitalizovala více než 40 000 jídelních lístků od roku 1840 až po současnost. Uživatel může po registraci přepisovat údaje z jídelního lístku, jako je název jídla, cena apod. Vzniká tak databáze jídelních lístků, lze v nich vyhledávat, přiřazovat oblíbená jídla.Při zadání oblíbeného jídla tak uživatel může zjistit, v jakém období se jídlo objevilo na jídelních lístcích, jak se vyvíjela jeho cena apod. Do budoucna plánuje NYPL propojení těchto lístků s mapami restauracích, ze kterých tyto jídelní lístky pocházejí<ref>NYPL. What's on the Menu? [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://menus.nypl.org/ </ref><br />
<br />
=== Digitalkoot ===<br />
Digitalkoout je společný projet knihovny National Library of Finland společně s firmou Microcast zabývající se vývojem počítačových her. Stejně jako předchozí projekty, cíl tohoto projektu je opravit chyby OCR v digitalizovaných dokumentech (více než 4 miliony digitalizovaných stránek).[[http://www.digitalkoot.fi/en/splash]] Tento projekt je unikátní v tom, že uživatele opravují OCR při hraní několika jednoduchýh her, a opravování se pro ně zároveň stává zábavou.[[File:Digitalkoot.jpg|thumb|right|300px|Ukázka ze hry Digitalkoot]]Princip hry spočívá v opravování slov, díky nimž se herní postava posouvá vpřed a v co nejkratším časovém úseku se snaží dostat do cíle.Hráč vidí na obrazovce dvě slova, když ho správně opraví vytvoří část mostu přes řeku, přes kterou se musí dostat.Tyto stránky navštívilo již více než 100 000 návštěvníků a do opravování textů se zapojilo již přes 25 000 návštěvníků. Tento projekt vyvolal ohlas nejen ve Finsku, ale i ve Švédsku, Velké Británii nebo v USA.<ref>STERLING, Bruce. Digitalkoot, a game-ified social Finnish cultural endeavor. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/beyond_the_beyond/2011/03/digitalkoot-a-game-ified-crowdsourced-finnish-cultural-endeavor/ </ref><br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
1.HANDL, Jan. Crowdsourcing není novinka. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdsourcing-neni-novinka/ <br />
<br />
2.LACKO, Ľuboslav. Využijte sílu crowd computingu a crowdsourcingu. ICTmanažer.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2012/03/vyuzijte-silu-crowd-computingu-a-crowdsourcingu/ <br />
<br />
3.NYPL..org [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.nypl.org/</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23958Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-27T10:52:55Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Dalibor Bláha<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' Crowdsourcing, popis, data, , OCR, digitalizace, <br />
<br />
'''Synonyma:''' <br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' – digitalizace dokumentů<br />
<br />
''podřazené'' ---<br />
<br />
Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006.<ref> HOWE, Jeff. The Rise of Crowdsourcing. Wired.co.uk [online]. 2006 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html </ref> Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí<ref>LANXON, Nate. How the Oxford English Dictionary started out like Wikipedia. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary </ref><br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků<ref>About Trove. Trove.nla.gov.au [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://trove.nla.gov.au/?q= </ref>. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť. Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.<br />
<br />
<br />
<br />
=== What is on the Menu? ===<br />
[[File:Nypl logo.jpg|thumb|right|100px|Trove-NLA-logo1.jpg]]<br />
Projekt knihovny NYPL ( New York Public Library), která zdigitalizovala více než 40 000 jídelních lístků od roku 1840 až po současnost. Uživatel může po registraci přepisovat údaje z jídelního lístku, jako je název jídla, cena apod. Vzniká tak databáze jídelních lístků, lze v nich vyhledávat, přiřazovat oblíbená jídla.Při zadání oblíbeného jídla tak uživatel může zjistit, v jakém období se jídlo objevilo na jídelních lístcích, jak se vyvíjela jeho cena apod. Do budoucna plánuje NYPL propojení těchto lístků s mapami restauracích, ze kterých tyto jídelní lístky pocházejí<ref>NYPL. What's on the Menu? [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://menus.nypl.org/ </ref><br />
<br />
=== Digitalkoot ===<br />
Digitalkoout je společný projet knihovny National Library of Finland společně s firmou Microcast zabývající se vývojem počítačových her. Stejně jako předchozí projekty, cíl tohoto projektu je opravit chyby OCR v digitalizovaných dokumentech (více než 4 miliony digitalizovaných stránek).[[http://www.digitalkoot.fi/en/splash]] Tento projekt je unikátní v tom, že uživatele opravují OCR při hraní několika jednoduchýh her, a opravování se pro ně zároveň stává zábavou.[[File:Digitalkoot.jpg|thumb|right|300px|Ukázka ze hry Digitalkoot]]Princip hry spočívá v opravování slov, díky nimž se herní postava posouvá vpřed a v co nejkratším časovém úseku se snaží dostat do cíle.Hráč vidí na obrazovce dvě slova, když ho správně opraví vytvoří část mostu přes řeku, přes kterou se musí dostat.Tyto stránky navštívilo již více než 100 000 návštěvníků a do opravování textů se zapojilo již přes 25 000 návštěvníků. Tento projekt vyvolal ohlas nejen ve Finsku, ale i ve Švédsku, Velké Británii nebo v USA.<ref>STERLING, Bruce. Digitalkoot, a game-ified social Finnish cultural endeavor. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/beyond_the_beyond/2011/03/digitalkoot-a-game-ified-crowdsourced-finnish-cultural-endeavor/ </ref><br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
1.HANDL, Jan. Crowdsourcing není novinka. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdsourcing-neni-novinka/ <br />
<br />
2.LACKO, Ľuboslav. Využijte sílu crowd computingu a crowdsourcingu. ICTmanažer.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2012/03/vyuzijte-silu-crowd-computingu-a-crowdsourcingu/ <br />
<br />
3.NYPL..org [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.nypl.org/</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23957Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-27T10:52:14Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 27. 5. 2012, 12:52 (CEST)'''Autor:''' Dalibor Bláha<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' Crowdsourcing, popis, data, , OCR, digitalizace, <br />
<br />
'''Synonyma:''' <br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' – digitalizace dokumentů<br />
<br />
''podřazené'' ---<br />
<br />
Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006.<ref> HOWE, Jeff. The Rise of Crowdsourcing. Wired.co.uk [online]. 2006 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html </ref> Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí<ref>LANXON, Nate. How the Oxford English Dictionary started out like Wikipedia. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary </ref><br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků<ref>About Trove. Trove.nla.gov.au [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://trove.nla.gov.au/?q= </ref>. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť. Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.<br />
<br />
<br />
<br />
=== What is on the Menu? ===<br />
[[File:Nypl logo.jpg|thumb|right|100px|Trove-NLA-logo1.jpg]]<br />
Projekt knihovny NYPL ( New York Public Library), která zdigitalizovala více než 40 000 jídelních lístků od roku 1840 až po současnost. Uživatel může po registraci přepisovat údaje z jídelního lístku, jako je název jídla, cena apod. Vzniká tak databáze jídelních lístků, lze v nich vyhledávat, přiřazovat oblíbená jídla.Při zadání oblíbeného jídla tak uživatel může zjistit, v jakém období se jídlo objevilo na jídelních lístcích, jak se vyvíjela jeho cena apod. Do budoucna plánuje NYPL propojení těchto lístků s mapami restauracích, ze kterých tyto jídelní lístky pocházejí<ref>NYPL. What's on the Menu? [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://menus.nypl.org/ </ref><br />
<br />
=== Digitalkoot ===<br />
Digitalkoout je společný projet knihovny National Library of Finland společně s firmou Microcast zabývající se vývojem počítačových her. Stejně jako předchozí projekty, cíl tohoto projektu je opravit chyby OCR v digitalizovaných dokumentech (více než 4 miliony digitalizovaných stránek).[[http://www.digitalkoot.fi/en/splash]] Tento projekt je unikátní v tom, že uživatele opravují OCR při hraní několika jednoduchýh her, a opravování se pro ně zároveň stává zábavou.[[File:Digitalkoot.jpg|thumb|right|300px|Ukázka ze hry Digitalkoot]]Princip hry spočívá v opravování slov, díky nimž se herní postava posouvá vpřed a v co nejkratším časovém úseku se snaží dostat do cíle.Hráč vidí na obrazovce dvě slova, když ho správně opraví vytvoří část mostu přes řeku, přes kterou se musí dostat.Tyto stránky navštívilo již více než 100 000 návštěvníků a do opravování textů se zapojilo již přes 25 000 návštěvníků. Tento projekt vyvolal ohlas nejen ve Finsku, ale i ve Švédsku, Velké Británii nebo v USA.<ref>STERLING, Bruce. Digitalkoot, a game-ified social Finnish cultural endeavor. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/beyond_the_beyond/2011/03/digitalkoot-a-game-ified-crowdsourced-finnish-cultural-endeavor/ </ref><br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
1.HANDL, Jan. Crowdsourcing není novinka. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdsourcing-neni-novinka/ <br />
<br />
2.LACKO, Ľuboslav. Využijte sílu crowd computingu a crowdsourcingu. ICTmanažer.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2012/03/vyuzijte-silu-crowd-computingu-a-crowdsourcingu/ <br />
<br />
3.NYPL..org [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.nypl.org/</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23956Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-27T10:33:19Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Dalibor Bláha<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' Crowdsourcing, popis, data, využití, OCR<br />
<br />
'''Synonyma:''' <br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' – digitalizace dokumentů<br />
<br />
''podřazené'' ---<br />
<br />
Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006.<ref> HOWE, Jeff. The Rise of Crowdsourcing. Wired.co.uk [online]. 2006 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html </ref> Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí<ref>LANXON, Nate. How the Oxford English Dictionary started out like Wikipedia. Wired.co.uk [online]. 2011 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary </ref><br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků[[http://trove.nla.gov.au/?q=]]. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť. Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.[[http://www.nla.gov.au/ndp/news_and_events/media_releases/documents/AustralianLibraryNews25February2010ANandTrovep5and7.pdf]]<br />
<br />
<br />
<br />
=== What is on the Menu? ===<br />
[[File:Nypl logo.jpg|thumb|right|100px|Trove-NLA-logo1.jpg]]<br />
Projekt knihovny NYPL ( New York Public Library), která zdigitalizovala více než 40 000 jídelních lístků od roku 1840 až po současnost. Uživatel může po registraci přepisovat údaje z jídelního lístku, jako je název jídla, cena apod. Vzniká tak databáze jídelních lístků, lze v nich vyhledávat, přiřazovat oblíbená jídla.Při zadání oblíbeného jídla tak uživatel může zjistit, v jakém období se jídlo objevilo na jídelních lístcích, jak se vyvíjela jeho cena apod. Do budoucna plánuje NYPL propojení těchto lístků s mapami restauracích, ze kterých tyto jídelní lístky pocházejí[[http://menus.nypl.org/about]]<br />
<br />
=== Digitalkoot ===<br />
Digitalkoout je společný projet knihovny National Library of Finland společně s firmou Microcast zabývající se vývojem počítačových her. Stejně jako předchozí projekty, cíl tohoto projektu je opravit chyby OCR v digitalizovaných dokumentech (více než 4 miliony digitalizovaných stránek).[[http://www.digitalkoot.fi/en/splash]] Tento projekt je unikátní v tom, že uživatele opravují OCR při hraní několika jednoduchýh her, a opravování se pro ně zároveň stává zábavou.[[File:Digitalkoot.jpg|thumb|right|300px|Ukázka ze hry Digitalkoot]]Princip hry spočívá v opravování slov, díky nimž se herní postava posouvá vpřed a v co nejkratším časovém úseku se snaží dostat do cíle.Hráč vidí na obrazovce dvě slova, když ho správně opraví vytvoří část mostu přes řeku, přes kterou se musí dostat.Tyto stránky navštívilo již více než 100 000 návštěvníků a do opravování textů se zapojilo již přes 25 000 návštěvníků. Tento projekt vyvolal ohlas nejen ve Finsku, ale i ve Švédsku, Velké Británii nebo v USA[[http://www.wired.com/beyond_the_beyond/2011/03/digitalkoot-a-game-ified-crowdsourced-finnish-cultural-endeavor/]].<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23955Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-27T10:26:37Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006.<ref=HOWE, Jeff. The Rise of Crowdsourcing. Wired.com [online]. 2006 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html </ref> Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí[[http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary]]<br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků[[http://trove.nla.gov.au/?q=]]. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť. Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.[[http://www.nla.gov.au/ndp/news_and_events/media_releases/documents/AustralianLibraryNews25February2010ANandTrovep5and7.pdf]]<br />
<br />
<br />
<br />
=== What is on the Menu? ===<br />
[[File:Nypl logo.jpg|thumb|right|100px|Trove-NLA-logo1.jpg]]<br />
Projekt knihovny NYPL ( New York Public Library), která zdigitalizovala více než 40 000 jídelních lístků od roku 1840 až po současnost. Uživatel může po registraci přepisovat údaje z jídelního lístku, jako je název jídla, cena apod. Vzniká tak databáze jídelních lístků, lze v nich vyhledávat, přiřazovat oblíbená jídla.Při zadání oblíbeného jídla tak uživatel může zjistit, v jakém období se jídlo objevilo na jídelních lístcích, jak se vyvíjela jeho cena apod. Do budoucna plánuje NYPL propojení těchto lístků s mapami restauracích, ze kterých tyto jídelní lístky pocházejí[[http://menus.nypl.org/about]]<br />
<br />
=== Digitalkoot ===<br />
Digitalkoout je společný projet knihovny National Library of Finland společně s firmou Microcast zabývající se vývojem počítačových her. Stejně jako předchozí projekty, cíl tohoto projektu je opravit chyby OCR v digitalizovaných dokumentech (více než 4 miliony digitalizovaných stránek).[[http://www.digitalkoot.fi/en/splash]] Tento projekt je unikátní v tom, že uživatele opravují OCR při hraní několika jednoduchýh her, a opravování se pro ně zároveň stává zábavou.[[File:Digitalkoot.jpg|thumb|right|300px|Ukázka ze hry Digitalkoot]]Princip hry spočívá v opravování slov, díky nimž se herní postava posouvá vpřed a v co nejkratším časovém úseku se snaží dostat do cíle.Hráč vidí na obrazovce dvě slova, když ho správně opraví vytvoří část mostu přes řeku, přes kterou se musí dostat.Tyto stránky navštívilo již více než 100 000 návštěvníků a do opravování textů se zapojilo již přes 25 000 návštěvníků. Tento projekt vyvolal ohlas nejen ve Finsku, ale i ve Švédsku, Velké Británii nebo v USA[[http://www.wired.com/beyond_the_beyond/2011/03/digitalkoot-a-game-ified-crowdsourced-finnish-cultural-endeavor/]].<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Digitalkoot.jpg&diff=23954Soubor:Digitalkoot.jpg2012-05-27T10:13:39Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Nypl_logo.jpg&diff=23953Soubor:Nypl logo.jpg2012-05-27T09:42:48Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=23952KISK:Blok expertů2012-05-26T12:40:04Z<p>Dalibor Bláha: /* Pavla Švástová: Digitalizační projekty */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
<br />
==Požadavky na hesla==<br />
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br />
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
==Postup při tvorbě hesla==<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
<br />
== Blok expertů - Vzor ==<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
<br />
*[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa - David Rašín<br />
* Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
<br />
*[[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
*[[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
*[[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
*[[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
*[[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
*[[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
*[[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
*[[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
*[[Hackability]] - Matěj Rajnošek<br />
*[[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
*[[Vilém Flusser]] - Komunikologie<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
<br />
*[[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* Nová média ve zdravotnictví - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* Expertní systémy v péči o zdraví<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* Text ve zdravotnictví a jeho analýza<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
*[[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
* uživatelský výzkum a knihovny<br />
* testování webu a knihovny<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* Barcampy (idea, rozšíření) <br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* Corpus Architect<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* obchodní modely pro open source hardware<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
*Open Source Hardware a knihovny<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
*komunitní funkce knihovny<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*zdroje financování pro knihovny<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
*sponzoring v knihovnách<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
*trendy v knihovnických povoláních<br />
<br />
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*Autorské čtení -<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
*dramaterapie - projekty v ČR -<br />
<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google]]<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Sets]] <br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Machine Transcription]]<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book meme]]<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[copyrighting]] <br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[image]]<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[networking]]-<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[Socialnomics]]<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
* [[vize]] -<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[konektor]]- <br />
* [[konfiskace]]<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[právní terorismus]]<br />
* [[producent]]<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[regulace]]<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Big Deal]]<br />
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[eprint]]<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[Národní programy VaV]]<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[postprint]]<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[Publish or Perish]]<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[SHERPA/RoMEO]]<br />
* [[Toll Access]]<br />
* [[vědec]]<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[Company of Stationers]]<br />
* [[imprimatur]]<br />
* [[infrastruktura]] <br />
* [[jurisdikce]]<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litera]]<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[reprint]]<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[stereotypie]]<br />
* [[svoboda tisku]]<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[bibliografický formát]]<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[konzistence]]<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[metodika]]<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[migrace dat]]<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[monitoring]]<br />
* [[NAS Cluster]]<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OAIS]] (model)<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[poloprovoz]]<br />
* [[PRONOM/DROID]]<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rozhraní]] (IT)-<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[standard]] <br />
* [[stream]] (IT) <br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[alocitace]]<br />
* [[autocitace]]<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[Citation Indexing]]<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[fenomén zapomínání]]<br />
* [[hodnocení výzkumu]]<br />
* [[Invisible College]]<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[kocitační analýza]]<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[publikace]]<br />
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
* [[Science Citation Index]]<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[Blackboard]]<br />
* [[Center for Learning and Teaching]]<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[Embeded Information Education]]<br />
* [[Faculty Liasion]]<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Y]]<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[hodnocení efektivity]]<br />
* [[Information Commons]]<br />
* [[integrované informační vzdělávání]]<br />
* [[IVIG AKVŠ]]<br />
* [[Learning Commons]]<br />
* [[Learning Lab]]<br />
* [[Library Liasion]]<br />
* [[Outreach Librarian]]<br />
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br />
* [[portál]]<br />
* [[portál]]<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[rozcestník]]<br />
* [[Subject Librarian]]<br />
* [[Teacher Librarian]]<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
* [[Writing Center]]<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSIRT]]<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[Cyberlife]]<br />
* [[data]]<br />
* [[DDoS]]<br />
* [[Defacement]]<br />
* [[Echelon]]<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[Enron]]<br />
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[H4H]] (Hackers for Hire)<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[identita]]<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[infoware]]<br />
* [[IT governance]]<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kredibilita]]<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[kybertronika]]<br />
* [[matrix]] <br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[rootkit]]<br />
* [[Smart Grids]]<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[soukromí]]<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[technologie]]<br />
* [[virtuální exhibicionismus]]<br />
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
* [[Zero-day útoky]]<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23951Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-26T12:39:06Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
<br />
[[File:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|thumb|right|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]] Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006[[http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html]]. Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí[[http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary]]<br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě ==<br />
<br />
=== Trove ===<br />
<br />
[[File:Trove-NLA-logo1.jpg|thumb|right|200px|Trove-NLA-logo1.jpg]] Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source. Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků[[http://trove.nla.gov.au/?q=]]. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť.[[File:Trove.jpg|thumb|left|300px|Ukázka projektu Trove]] Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.[[http://www.nla.gov.au/ndp/news_and_events/media_releases/documents/AustralianLibraryNews25February2010ANandTrovep5and7.pdf]]<br />
<br />
<br />
<br />
=== Impact ===<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu při popisu dat v ČR ==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=23950KISK:Blok expertů2012-05-26T12:38:41Z<p>Dalibor Bláha: /* Pavla Švástová: Digitalizační projekty */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
<br />
==Požadavky na hesla==<br />
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br />
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
==Postup při tvorbě hesla==<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
<br />
== Blok expertů - Vzor ==<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[Využití crowdsourcingu pro popis dat]] - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
<br />
*[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa - David Rašín<br />
* Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
<br />
*[[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
*[[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
*[[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
*[[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
*[[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
*[[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
*[[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
*[[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
*[[Hackability]] - Matěj Rajnošek<br />
*[[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
*[[Vilém Flusser]] - Komunikologie<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
<br />
*[[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* Nová média ve zdravotnictví - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* Expertní systémy v péči o zdraví<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* Text ve zdravotnictví a jeho analýza<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
*[[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
* uživatelský výzkum a knihovny<br />
* testování webu a knihovny<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* Barcampy (idea, rozšíření) <br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* Corpus Architect<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* obchodní modely pro open source hardware<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
*Open Source Hardware a knihovny<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
*komunitní funkce knihovny<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*zdroje financování pro knihovny<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
*sponzoring v knihovnách<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
*trendy v knihovnických povoláních<br />
<br />
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*Autorské čtení -<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
*dramaterapie - projekty v ČR -<br />
<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google]]<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Sets]] <br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Machine Transcription]]<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book meme]]<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[copyrighting]] <br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[image]]<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[networking]]-<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[Socialnomics]]<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
* [[vize]] -<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[konektor]]- <br />
* [[konfiskace]]<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[právní terorismus]]<br />
* [[producent]]<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[regulace]]<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Big Deal]]<br />
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[eprint]]<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[Národní programy VaV]]<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[postprint]]<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[Publish or Perish]]<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[SHERPA/RoMEO]]<br />
* [[Toll Access]]<br />
* [[vědec]]<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[Company of Stationers]]<br />
* [[imprimatur]]<br />
* [[infrastruktura]] <br />
* [[jurisdikce]]<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litera]]<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[reprint]]<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[stereotypie]]<br />
* [[svoboda tisku]]<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[bibliografický formát]]<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[konzistence]]<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[metodika]]<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[migrace dat]]<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[monitoring]]<br />
* [[NAS Cluster]]<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OAIS]] (model)<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[poloprovoz]]<br />
* [[PRONOM/DROID]]<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rozhraní]] (IT)-<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[standard]] <br />
* [[stream]] (IT) <br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[alocitace]]<br />
* [[autocitace]]<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[Citation Indexing]]<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[fenomén zapomínání]]<br />
* [[hodnocení výzkumu]]<br />
* [[Invisible College]]<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[kocitační analýza]]<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[publikace]]<br />
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
* [[Science Citation Index]]<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[Blackboard]]<br />
* [[Center for Learning and Teaching]]<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[Embeded Information Education]]<br />
* [[Faculty Liasion]]<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Y]]<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[hodnocení efektivity]]<br />
* [[Information Commons]]<br />
* [[integrované informační vzdělávání]]<br />
* [[IVIG AKVŠ]]<br />
* [[Learning Commons]]<br />
* [[Learning Lab]]<br />
* [[Library Liasion]]<br />
* [[Outreach Librarian]]<br />
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br />
* [[portál]]<br />
* [[portál]]<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[rozcestník]]<br />
* [[Subject Librarian]]<br />
* [[Teacher Librarian]]<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
* [[Writing Center]]<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSIRT]]<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[Cyberlife]]<br />
* [[data]]<br />
* [[DDoS]]<br />
* [[Defacement]]<br />
* [[Echelon]]<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[Enron]]<br />
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[H4H]] (Hackers for Hire)<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[identita]]<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[infoware]]<br />
* [[IT governance]]<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kredibilita]]<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[kybertronika]]<br />
* [[matrix]] <br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[rootkit]]<br />
* [[Smart Grids]]<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[soukromí]]<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[technologie]]<br />
* [[virtuální exhibicionismus]]<br />
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
* [[Zero-day útoky]]<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23949Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-26T12:35:49Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
[[Soubor:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg|right|thumb|200px|Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing]]<br />
Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006[[http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html]]. Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí[[http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary]]<br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsourcingu při popisu dat ve světě ==<br />
===Trove=== <br />
[[Soubor:Trove-NLA-logo1.jpg|right|thumb|200px|]]<br />
Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source. Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků[[http://trove.nla.gov.au/?q=]]. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť.[[Soubor:Trove.jpg|left|thumb|300px|Ukázka projektu Trove]] Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.[[http://www.nla.gov.au/ndp/news_and_events/media_releases/documents/AustralianLibraryNews25February2010ANandTrovep5and7.pdf]]<br />
<br />
<br />
<br />
===Impact===<br />
== Využití crowdsourcingu při popisu dat v ČR ==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Trove.jpg&diff=23948Soubor:Trove.jpg2012-05-26T12:31:02Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Trove-NLA-logo1.jpg&diff=23947Soubor:Trove-NLA-logo1.jpg2012-05-26T12:27:47Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23946Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-26T10:09:29Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
[[Soubor:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg right]]<br />
Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006[[http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html]]. Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí[[http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary]]<br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsouricngu při popisu datve světe ==<br />
== Využití crowdsourcingu při popisu dat v ČR ==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg&diff=23945Soubor:20080526-rn2cjbc1mk7ujy5jnubeue3shr.jpg2012-05-26T10:03:47Z<p>Dalibor Bláha: Jeff Howe - autor termínu Crowdsourcing</p>
<hr />
<div>Jeff Howe - autor termínu Crowdsourcing</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23944Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-26T10:01:19Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006[[http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html]]. Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí[[http://www.wired.co.uk/news/archive/2011-01/13/the-oxford-english-wiktionary]]<br />
<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.<br />
<br />
<br />
== Využití crowdsouricngu při popisu datve světe ==<br />
== Využití crowdsourcingu při popisu dat v ČR ==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_crowdsourcingu_p%C5%99i_popisu_dat&diff=23943Využití crowdsourcingu při popisu dat2012-05-26T09:35:17Z<p>Dalibor Bláha: Založena nová stránka: Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí ...</p>
<hr />
<div>Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.<br />
<br />
== Původ termínu ==<br />
Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006[[http://www.wired.com/wired/archive/14.06/crowds.html]]<br />
== Typy crowdsouricngu ==<br />
== Využití crowdsouricngu ve světe ==<br />
== Využití crowdsourcingu v ČR ==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=23942KISK:Blok expertů2012-05-26T08:52:25Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
<br />
==Požadavky na hesla==<br />
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br />
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
==Postup při tvorbě hesla==<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
<br />
== Blok expertů - Vzor ==<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*využití crowdsourcingu pro popis dat - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
<br />
*[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa - David Rašín<br />
* Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
<br />
*[[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
*[[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
*[[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
*[[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
*[[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
*[[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
*[[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
*[[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
*[[Hackability]] - Matěj Rajnošek<br />
*[[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
*[[Vilém Flusser]] - Komunikologie<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
<br />
*[[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* Nová média ve zdravotnictví - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* Expertní systémy v péči o zdraví<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* Text ve zdravotnictví a jeho analýza<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
*[[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
* uživatelský výzkum a knihovny<br />
* testování webu a knihovny<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* Barcampy (idea, rozšíření) <br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* Corpus Architect<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* obchodní modely pro open source hardware<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
*Open Source Hardware a knihovny<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
*komunitní funkce knihovny<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*zdroje financování pro knihovny<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
*sponzoring v knihovnách<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
*trendy v knihovnických povoláních<br />
<br />
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*Autorské čtení -<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
*dramaterapie - projekty v ČR -<br />
<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google]]<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Sets]] <br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Machine Transcription]]<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book meme]]<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[copyrighting]] <br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[image]]<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[networking]]-<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[Socialnomics]]<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
* [[vize]] -<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[konektor]]- <br />
* [[konfiskace]]<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[právní terorismus]]<br />
* [[producent]]<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[regulace]]<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Big Deal]]<br />
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[eprint]]<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[Národní programy VaV]]<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[postprint]]<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[Publish or Perish]]<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[SHERPA/RoMEO]]<br />
* [[Toll Access]]<br />
* [[vědec]]<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[Company of Stationers]]<br />
* [[imprimatur]]<br />
* [[infrastruktura]] <br />
* [[jurisdikce]]<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litera]]<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[reprint]]<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[stereotypie]]<br />
* [[svoboda tisku]]<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[bibliografický formát]]<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[konzistence]]<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[metodika]]<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[migrace dat]]<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[monitoring]]<br />
* [[NAS Cluster]]<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OAIS]] (model)<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[poloprovoz]]<br />
* [[PRONOM/DROID]]<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rozhraní]] (IT)-<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[standard]] <br />
* [[stream]] (IT) <br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[alocitace]]<br />
* [[autocitace]]<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[Citation Indexing]]<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[fenomén zapomínání]]<br />
* [[hodnocení výzkumu]]<br />
* [[Invisible College]]<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[kocitační analýza]]<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[publikace]]<br />
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
* [[Science Citation Index]]<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[Blackboard]]<br />
* [[Center for Learning and Teaching]]<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[Embeded Information Education]]<br />
* [[Faculty Liasion]]<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Y]]<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[hodnocení efektivity]]<br />
* [[Information Commons]]<br />
* [[integrované informační vzdělávání]]<br />
* [[IVIG AKVŠ]]<br />
* [[Learning Commons]]<br />
* [[Learning Lab]]<br />
* [[Library Liasion]]<br />
* [[Outreach Librarian]]<br />
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br />
* [[portál]]<br />
* [[portál]]<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[rozcestník]]<br />
* [[Subject Librarian]]<br />
* [[Teacher Librarian]]<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
* [[Writing Center]]<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSIRT]]<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[Cyberlife]]<br />
* [[data]]<br />
* [[DDoS]]<br />
* [[Defacement]]<br />
* [[Echelon]]<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[Enron]]<br />
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[H4H]] (Hackers for Hire)<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[identita]]<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[infoware]]<br />
* [[IT governance]]<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kredibilita]]<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[kybertronika]]<br />
* [[matrix]] <br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[rootkit]]<br />
* [[Smart Grids]]<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[soukromí]]<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[technologie]]<br />
* [[virtuální exhibicionismus]]<br />
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
* [[Zero-day útoky]]<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=23137KISK:Blok expertů2012-05-21T07:14:10Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<p>V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný <b>počet přítomností na přednáškách</b> a <b>tvorba hesla</b> (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na <a href="http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu">webových stránkách KISK</a>). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
</p><br />
<h2>Požadavky na hesla</h2><br />
<ul><li> minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
</li><li> heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
</li><li> obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
</li><li> klasické požadavky na odborný text (<a href="Nápověda:Citování">citace</a>, použitá literatura, <a href="Nápověda:Základy formátování">formátování</a>... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v <a href="Nápověda:Obsah">Nápovědě</a>)<br />
</li><li> heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla <a _fcknotitle="true" href="Grooming">Grooming</a> nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
</li><li> u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
</li><li> heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
</li></ul><br />
<p>Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
</p><p>Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „<a _fcknotitle="true" href="Grooming">Grooming</a>“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
</p><p>Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte <a href="Nápověda:Obsah">Nápovědu</a>. Otázky můžete pokládat v <a href="WikiKnihovna:Dotazník">Dotazníku</a> (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
</p><br />
<h2>Postup při tvorbě hesla</h2><br />
<ol><li> na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
</li><li> pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
</li><li> pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: <a href="mailto:sucha@phil.muni.cz">mailto:sucha@phil.muni.cz</a>, v podzimním semestru Pavla Kovářová: <a href="mailto:136790@mail.muni.cz">mailto:136790@mail.muni.cz</a>) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
</li><li> kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
</li><li> heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
</li></ol><br />
<p>V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
</p><p>HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
</p><br />
<h2> Blok expertů - Vzor </h2><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Grooming">Grooming</a> - Pavla Kovářová<br />
</li></ul><br />
</div><br />
<p><span class="fck_mw_template">{{RIGHTTOC}}</span><br />
</p><p><br /><br />
---<br />
</p><br />
<h2>Blok expertů - JARO 2012</h2><br />
<h3>Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Narativní psychologie">Narativní psychologie</a> - Tomáš Ocásek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Psychoanalýza">Psychoanalýza</a> - Blanka Justová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kognitivní psychologie">Kognitivní psychologie</a> - Miroslav Kršek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociální psychologie">Sociální psychologie</a> - Veronika Víšková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Psychoterapie">Psychoterapie</a> - Eva Popelková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Narativní přístupy v psychoterapii">Narativní přístupy v psychoterapii</a> - Ester Březinová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Deníky v terapeutické praxi">Deníky v terapeutické praxi</a> - Veronika Svobodová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vývojová psychologie">Vývojová psychologie</a> – Monika Dobešová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Psychologie pohádek">Psychologie pohádek</a> – Michaela Kouřilová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Modely lidské psychiky">Modely lidské psychiky</a> - Tereza Fussová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Klinická psychologie">Klinická psychologie</a> - Lada Ambrožová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Psychologie práce">Psychologie práce</a> - Jana Doupovcová<br />
</li></ul><br />
<h3> Pavla Švástová: Digitalizační projekty </h3><br />
<ul><li><a _fcknotitle="true" href="Digitalizační workflow">Digitalizační workflow</a> - Jana Pacáková<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Skenování pro digitalizaci">Skenování pro digitalizaci</a> - techniky Michala Mádlová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Formáty obrazových souborů">Formáty obrazových souborů</a> - Vítězslav Rathouz<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)">Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)</a> - Šárka Žampachová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="MARC21">MARC21</a> - Michal Klajban<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Techniky pro snižování chybovosti OCR">Techniky pro snižování chybovosti OCR</a>- Tomáš Vorálek<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Digitalizační projekty - ČR">Digitalizační projekty - ČR</a> Veronika Skuhrovcová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Digitalizační projekty - zahraničí">Digitalizační projekty - zahraničí</a> Lucie Kořistková<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="ALTO">ALTO</a> - Jan Karlík<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Metadatová schémata - srovnání">Metadatová schémata - srovnání</a> (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
</li><li> využití crowdsourcingu pro popis dat<br />
</li><li> Autorský zákon a digitalizace<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Projekt Kramerius">Projekt Kramerius</a> - Martina Musilová<br />
</li></ul><br />
<h3>Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Průzkumy PISA">Průzkumy PISA</a> - Michaela Weissbergerová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Česká republika v mezinárodním srovnání PISA">Česká republika v mezinárodním srovnání PISA</a> - Lada Kadaníková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vzdělanost v ČR">Vzdělanost v ČR</a> (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět">Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět</a> - Václav Kůs<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Povinné maturity">Povinné maturity</a> - Hudeckova Hana<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Formativní vs. sumativní hodnocení">Formativní vs. sumativní hodnocení</a> - Simona Střalková<br />
</li><li> legislativní rámec školství v ČR<br />
</li><li> školská reforma<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rámcové vzdělávací programy">Rámcové vzdělávací programy</a> <br />
</li><li> Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR<br />
</li><li> Bílá kniha terciárního vzdělávání - Petr Pospíchal<br />
</li></ul><br />
<h3>Martin Bastl: Netwar</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Netwar">Netwar</a> - Julie Haladová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hacking">Hacking</a> (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kracking">Kracking</a> - Petra Němcová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Phreaking">Phreaking</a> - Edita Hečová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Phishing">Phishing</a> - Martin Chalupa<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Chaos Computer Club">Chaos Computer Club</a> - Vojtěch Dvořák<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cyber punk">Cyber punk</a> - Denisa Šnédarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Bruce Sterling">Bruce Sterling</a> - Eva Durnová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="William Gibson">William Gibson</a> - Kateřina Kopecká<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Electronic Frontier Foundation">Electronic Frontier Foundation</a> (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="FloodNet">FloodNet</a> - Roman Novotný<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kauza Napster">Kauza Napster</a> - Filip Kocián<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hnutí Anonymous">Hnutí Anonymous</a> - Lucie Bělejová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cyberjihad">Cyberjihad</a> - Hana Přikrylová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberaktivismus">Kyberaktivismus</a> - Veronika Krausová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cyberbullying">Cyberbullying</a> - Gabriela Tšponová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Internetové pirátství a politika">Internetové pirátství a politika</a> (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SOPA a PIPA">SOPA a PIPA</a> - Laura Kabai<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hackerské programové nástroje">Hackerské programové nástroje</a> - Lukáš Strouhal<br />
</li></ul><br />
<h3>Petr Přidal: Georeferencer</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Projekt Old Maps Online">Projekt Old Maps Online</a> - Petr Maňásek<br />
</li><li>Projekt Georeferencer - Zdeňka Sovková<br />
</li></ul><br />
<h3>Jan Řezáč: Úvod do webdesignu</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Webdesign jako obor">Webdesign jako obor</a> - Tereza Navarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Interakční design">Interakční design</a> - Veronika Janoušková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Obsahová strategie">Obsahová strategie</a> (content strategy)<br />
</li><li> vizuální komunikace<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Maslowova pyramida a webdesign">Maslowova pyramida a webdesign</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Přístupnost z hlediska webdesignu">Přístupnost z hlediska webdesignu</a> - Jonáš Kopp<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CSS">CSS</a> - Jan Karlík<br />
</li><li> wireframy - Lukáš Závodný<br />
</li><li> webová grafika - specifika <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Webová typografie">Webová typografie</a> - Daniela Králová<br />
</li><li> UX designer- Dalibor Bláha<br />
</li><li> Webový grafik - Eliška Hrabalová<br />
</li><li> Koder / front-end developer - Pavel Kouřil<br />
</li></ul><br />
<h3> Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti </h3><br />
<ul><li><a _fcknotitle="true" href="FinLiCo">FinLiCo</a> - Martina Musilová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Finanční gramotnost">Finanční gramotnost</a> - Anna Stránská<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Kritické myšlení">Kritické myšlení</a> - Klára Tesařová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Vzdělávání dospělých">Vzdělávání dospělých</a> - Martina Simandlová<br />
</li><li> Ochrana spotřebitele - Eva Fukarová<br />
</li><li> Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa<br />
</li><li> Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA<br />
</li><li> informační gramotnost - statistiky<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Manipulativní techniky supermarketů">Manipulativní techniky supermarketů</a> - Blanka Svobodová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Spirála dluhů">Spirála dluhů</a> - Jana Otevřelová<br />
</li></ul><br />
<h3>Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Konceptuální umění">Konceptuální umění</a> - Michaela Trňáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kulturní software">Kulturní software</a> - Michaela Trňáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kulturní analytika">Kulturní analytika</a> - Pavla Minaříková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Software Studies">Software Studies</a> - Martina Volavková<br />
</li><li> Matthew Fuller (Software studies) - Martina Sochorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Lev Manovich">Lev Manovich</a> - Veronika Chromá<br />
</li><li> Noah Wardrip-Fruin - Lucie Górecká<br />
</li><li> UCSD Software Studies Initiative<br />
</li><li> Hackability - Josef Ludvíček<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Softwarové umění">Softwarové umění</a> - Václav Ovčačík<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vilém Flusser - Komunikologie">Vilém Flusser - Komunikologie</a> - Šteinigerová<br />
</li></ul><br />
<h3>Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href=".NET Micro Framework">.NET Micro Framework</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href=".NET Gadgeteer">.NET Gadgeteer</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vývoj Kinectu">Vývoj Kinectu</a> - Lukáš Kisler<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Příklady neherního využití Kinectu">Příklady neherního využití Kinectu</a> - Tomáš Messerschmidt<br />
</li></ul><br />
<h3> Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty </h3><br />
<ul><li><a _fcknotitle="true" href="MHealth">MHealth</a> - Jan Hrabal<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="EHR, PHR">EHR, PHR</a> - Lenka Cvrkalová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Znakový jazyk">Znakový jazyk</a> - Kamila Rýdlová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Český znakový jazyk">Český znakový jazyk</a> - Kamila Rýdlová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Pinterest (sociální síť)">Pinterest (sociální síť)</a> - Marie Štouračová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Elektronická zdravotnická dokumentace">Elektronická zdravotnická dokumentace</a> - Jitka Šiborová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="ERecept">ERecept</a> - Myroslava Kutsyn<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="IZIP - Elektronická zdravotní knížka">IZIP - Elektronická zdravotní knížka</a> - Šárka Žampachová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Výživová pyramida">Výživová pyramida</a> - Daniel Šváb<br />
</li><li> Nová média ve zdravotnictví<br />
</li><li> Nutriční databáze a software - Eliška Hrabalová<br />
</li><li> Výživa 2.0<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vizualizace nutričních dat">Vizualizace nutričních dat</a> - Dagmar Chládková<br />
</li><li> Infodemiologie-Rožnovský <br />
</li><li> Expertní systémy v péči o zdraví<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Neslyšící pacient a podávání informací">Neslyšící pacient a podávání informací</a> - Sylva Šimůnková<br />
</li><li> Text ve zdravotnictví a jeho analýza<br />
</li></ul><br />
<h3> Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter </h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="TED">TED</a> - Michal Klajban<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Aplikace a software pro vytváření prezentací">Aplikace a software pro vytváření prezentací</a> - Iveta Jansová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Tipy pro úspěšné prezentace">Tipy pro úspěšné prezentace</a> - Martin Brzobohatý<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Neverbální komunikace a prezentace">Neverbální komunikace a prezentace</a> - Lenka Cahlová<br />
</li></ul><br />
<p><br /><br />
</p><br />
<h2>Blok expertů - podzim 2011</h2><br />
<h3>Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Politická satira">Politická satira</a> - Dagmar Šiková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="City identity">City identity</a> - Drahomír Hájek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mystifikace">Mystifikace</a> - Jakub Forman<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zákon o svobodném přístupu k informacím">Zákon o svobodném přístupu k informacím</a> - Tomáš Messerschmidt<br />
</li></ul><br />
<h3>Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="User experience">User experience</a> - Jakub Procházka<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="User-centered design">User-centered design</a> - Iveta Jansová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="UX designer">UX designer</a> - Simona Střalková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Uživatelské testování (teorie a postup)">Uživatelské testování (teorie a postup)</a>- Miroslava Brázdová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Content strategy">Content strategy</a> (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Design služeb">Design služeb</a> - Marie Štouračová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Použitelnost">Použitelnost</a> - Jitka Šiborová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)">Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)</a> - Veronika Víšková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zúčastněný a nezúčastněný výzkum">Zúčastněný a nezúčastněný výzkum</a> (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
</li><li> uživatelský výzkum a knihovny<br />
</li><li> testování webu a knihovny<br />
</li></ul><br />
<h3>Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Ne-konference">Ne-konference</a> - Dagmar Šiková<br />
</li><li> Barcampy (idea, rozšíření) <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Barcampy v ČR">Barcampy v ČR</a> - Lucie Kořistková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovnické nekonference">Knihovnické nekonference</a> - Magdalena Jirásková<br />
</li></ul><br />
<h3>Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Corporate Design">Corporate Design</a> - Daniel Šváb<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Corporate Identity">Corporate Identity</a> - Michaela Ficnarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Corporate Culture">Corporate Culture</a> - Eva Šteinigerová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Logo a logomanuál">Logo a logomanuál</a> - Jonáš Kopp<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Brand">Brand</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Font">Font</a> - Andrea Szászová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Typografie">Typografie</a> -Lucie Górecká<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="RGB / CMYK / Pantone">RGB / CMYK / Pantone</a> - Sylvie Dyčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Grafický designer">Grafický designer</a> (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="NGOs (nevládní neziskové organizace)">NGOs (nevládní neziskové organizace)</a> - Veronika Janoušková<br />
</li><li> Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
</li><li> Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
</li></ul><br />
<h3>Michal Juhás: Bookfan</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="StartUp">StartUp</a> - Petr Maňásek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Facebook">Facebook</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Business plan">Business plan</a> - Michaela Kočová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Feasibility study">Feasibility study</a> - Veronika Janoušková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Angel investor">Angel investor</a> - Ester Březinová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Exit strategy">Exit strategy</a> - Monika Krejčová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Self-publishing">Self-publishing</a> - Jiří Krišpin<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Online komunita">Online komunita</a> - Eva Durnová<br />
</li><li>webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
</li><li>webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
</li><li>mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
</li><li>mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
</li></ul><br />
<h3>Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Korpus">Korpus</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Korpusová lingvistika">Korpusová lingvistika</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Přirozené vs. umělé jazyky">Přirozené vs. umělé jazyky</a>-Lukáš Rožnovský<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Morfologie">Morfologie</a>- Myroslava Kutsyn<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Syntax">Syntax</a> - Alena Brožová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Slovotvorba">Slovotvorba</a> - Martina Sochorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sémantika">Sémantika</a> - Dominika Frömelová<br />
</li><li> stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Affective computing">Affective computing</a> - Kateřina Kopecká<br />
</li><li> Corpus Architect<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="VerbaLex">VerbaLex</a> - Karolína Žáková<br />
</li></ul><br />
<h3>Josef Průša: Open source hardware</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Open source hardware">Open source hardware</a> - Daniela Králová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="GNU GPL">GNU GPL</a> - Milan Spisar<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="GNU LGPL">GNU LGPL</a> - Tereza Deutschová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="OpenCores">OpenCores</a> - Martin Mašek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="RepRap">RepRap</a> - Kristina Luskačová<br />
</li><li> obchodní modely pro open source hardware<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Arduino">Arduino</a> - Julie Haladová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="3D tisk">3D tisk</a> - Kristina Luskačová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="DIY culture">DIY culture</a> - Denisa Šnédarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="3D skener">3D skener</a> - Katarína Hečková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="3D technológie a kultúrne dedičstvo">3D technológie a kultúrne dedičstvo</a> - Katarína Hečková<br />
</li><li>Open Source Hardware a knihovny<br />
</li></ul><br />
<h3>Martin Hassman: Geolokace bez legrace</h3><br />
<ul><li><a _fcknotitle="true" href="BTS">BTS</a> - Martina Snozová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Geolokace">Geolokace</a> - Eliška Hrabalová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Google Maps">Google Maps</a> - Eliška Hrabalová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="IP adresa">IP adresa</a> - Martina Snozová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Location Based Games">Location Based Games</a> - Petr Chocholáč<br />
</li><li>Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
</li><li>Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Augmented Reality">Augmented Reality</a> - Marek Moťka<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Hyperlokálnost">Hyperlokálnost</a> - Josef Kos<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Geolokace a informační bezpečnost">Geolokace a informační bezpečnost</a> - Edita Hečová<br />
</li><li>Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
</li><li>Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Facebook a geolokace">Facebook a geolokace</a> - Lucie Bělejová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Google a geolokace">Google a geolokace</a>- Dominika Fromelová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Google Maps Mashups">Google Maps Mashups</a> - Radek Trojan<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Šest stupňů odloučení">Šest stupňů odloučení</a> - Jana Otevřelová<br />
</li><li>Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Hackathon">Hackathon</a> - Josef Ludvíček<br />
</li></ul><br />
<h3>Tomáš Hajzler: Svoboda v práci</h3><br />
<ul><li><a _fcknotitle="true" href="Svoboda v práci">Svoboda v práci</a> - Jan Růžička<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Spokojenost">Spokojenost</a> - Anna Kultová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Syndrom vyhoření">Syndrom vyhoření</a>- Blanka Svobodová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Workoholismus">Workoholismus</a> - Miroslav Kršek<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Work-life balance">Work-life balance</a> - Kamila Burdová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="GTD - Getting Things Done">GTD - Getting Things Done</a> - Jan Růžička<br />
</li><li>Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
</li><li>Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)">Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)</a> - Eva Fukarová<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady">Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady</a> (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
</li></ul><br />
<h3>Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita</h3><br />
<ul><li><a _fcknotitle="true" href="Učící knihovník">Učící knihovník</a> - Marie Indráková<br />
</li><li>aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
</li><li>aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Akce na podporu čtenářství - ČR">Akce na podporu čtenářství - ČR</a> - Pavla Macháčková<br />
</li><li>akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
</li><li>komunitní funkce knihovny<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Knihovna jako obývák">Knihovna jako obývák</a> - Vrzalová Tereza<br />
</li><li>zdroje financování pro knihovny<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Celoživotní vzdělávání">Celoživotní vzdělávání</a> - Anna Kultová<br />
</li><li>měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
</li><li>měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
</li><li>sponzoring v knihovnách<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Knihovnická povolání">Knihovnická povolání</a> - Eva Popelková<br />
</li><li>trendy v knihovnických povoláních<br />
</li></ul><br />
<h3>Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR</h3><br />
<h3>Lukáš Hejlík: LiStOVáNí</h3><br />
<ul><li><a _fcknotitle="true" href="Arteterapie">Arteterapie</a> - Jakub Nytl<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Scénické čtení">Scénické čtení</a> - Magdaléna Švancarová<br />
</li><li>Autorské čtení -<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="LiStOVáNí - historie projektu">LiStOVáNí - historie projektu</a> - Filip Kocián<br />
</li><li><a _fcknotitle="true" href="Dramaterapie">Dramaterapie</a> - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
</li><li>dramaterapie - projekty v ČR -<br />
</li></ul><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="HR">HR</a> (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
</li></ul><br />
<h2>Blok expertů - jaro 2011</h2><br />
<h3>Google, digital humanities a technologie budoucnosti</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Archiv">Archiv</a> - Myroslava Kutsyn<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Atlas.ti">Atlas.ti</a> - Eliška Hrabalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Digital Humanities">Digital Humanities</a> - Dalibor Bláha<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Gesto">Gesto</a>- Marta Konířová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google">Google</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Books">Google Books</a> - zpracováno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Goggles">Google Goggles</a> - Viliam Vateha<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Insights for Search">Google Insights for Search</a> - Eva Králíčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Moderator">Google Moderator</a> - Hana Dvořáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google News Timeline">Google News Timeline</a> - Petr Maňásek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Ngram Viewer">Google Ngram Viewer</a> - Jan Doubek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Public Data Explorer">Google Public Data Explorer</a> - Michal Klajban<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Sets">Google Sets</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Squared">Google Squared</a> - Alena Brožová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="HTML">HTML</a> 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IBM SPSS">IBM SPSS</a> - Lumír Czech<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kinect">Kinect</a> (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Machine Transcription">Machine Transcription</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mosaic">Mosaic</a> (prohlížeč) - Emil Budín<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rozpoznávání obrazu">Rozpoznávání obrazu</a> (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sémantický web">Sémantický web</a> - vytvořeno mimo BE<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Tablet PC">Tablet PC</a> - Jan Růžička<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Voice Actions">Voice Actions</a> - Jiří Zeman<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vyhledávání hlasem">Vyhledávání hlasem</a> (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Wikipedia">Wikipedia</a> - Michal Klajban<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="WWW">WWW</a> (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
</li></ul><br />
<h3>Marketing knihoven na sociálních sítích</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="365 projekt">365 projekt</a> - Irena Hodžová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Book meme">Book meme</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Book trailer">Book trailer</a> - Jiří Krišpin<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CC">CC</a> (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Copyrighting">Copyrighting</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Fotobanka">Fotobanka</a> - Lenka Čípková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Geolokace">Geolokace</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Guerilla Marketing">Guerilla Marketing</a> - Věra Adámková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hashtag">Hashtag</a> - Iveta Jansová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Image">Image</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Influencer Marketing">Influencer Marketing</a> - Romana Králová <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Infografika">Infografika</a> - Irena Hodžová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Inovace">Inovace</a> - Miroslav Kršek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Library 2.0">Library 2.0</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mini Media Marketing">Mini Media Marketing</a> - Hana Přikrylová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Networking">Networking</a>-<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Newsletter">Newsletter</a>- Markéta Novotná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Paradigma">Paradigma</a> - Vrzalová Tereza<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="QR kód">QR kód</a> - Jitka Šiborová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Social Media Marketing">Social Media Marketing</a> - Lucie Kaloudová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Socialnomics">Socialnomics</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Statistika">Statistika</a> - Marie Vlčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Storytelling">Storytelling</a> - Marie Packová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vize">Vize</a> -<br />
</li></ul><br />
<h3>Hermeneutika smrti intelektuálních práv</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Abandonware">Abandonware</a> - Sylvie Dyčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ACTA">ACTA</a> (legislativa) - Eva Fukarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Bernská úmluva">Bernská úmluva</a> o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Brand">Brand</a> - Eliška Hrabalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cechovní značka">Cechovní značka</a> - Monika Krejčová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Common Law">Common Law</a> - Gabriela Obstová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Crack">Crack</a> (ne droga) - Jana Lánová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Duševní vlastnictví">Duševní vlastnictví</a> - Věra Adámková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hermeneutika">Hermeneutika</a> - Dagmar Šiková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Konektor">Konektor</a>- <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Konfiskace">Konfiskace</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kultura">Kultura</a> - Magdalena Jirásková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Licence">Licence</a>- Marie Packová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Minnesengr">Minnesengr</a>- Michaela Blažejová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MTV Generation">MTV Generation</a> - Adéla Smažilová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Napster">Napster</a> - Igor Hlaváč<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Oligopol">Oligopol</a> - Lenka Matušková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Patent">Patent</a> - Markéta Novotná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Právní terorismus">Právní terorismus</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Producent">Producent</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Průmyslová revoluce">Průmyslová revoluce</a> - Marie Vlčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Regulace">Regulace</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Road Show">Road Show</a> - Tomáš Ocásek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="States' Rights">States' Rights</a> - Anna Kultová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="User Experience">User Experience</a> - Miroslava Brázdová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vydavatel">Vydavatel</a> - Lenka Fatková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Výhradní právo">Výhradní právo</a> - Dominika Frömelová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vypalovací mechanika">Vypalovací mechanika</a> - Milan Spisar<br />
</li></ul><br />
<h3>Open Access</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="ArXiv">ArXiv</a> - Marie Zagorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Berlínská deklarace">Berlínská deklarace</a> - Jaroslava Králová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Bibliografická citace">Bibliografická citace</a>- Lucie Kořistková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Big Deal">Big Deal</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="DOAJ">DOAJ</a> (Directory of Open Access Journals)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Dspace">Dspace</a> - Petra Besperátová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Eprint">Eprint</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Impakt faktor">Impakt faktor</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Národní politika VaV">Národní politika VaV</a> - Martina Snozová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Národní programy VaV">Národní programy VaV</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="OAI">OAI</a> (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="OAI-PMH">OAI-PMH</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Open Access">Open Access</a> - Magda Šallaiová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Open Access Week">Open Access Week</a> - Petra Besperátová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Plagiát">Plagiát</a> - Katarína Hečková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Postprint">Postprint</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Preprint">Preprint</a>- Dalibor Bláha<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Publish or Perish">Publish or Perish</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Recenze">Recenze</a> - Jaroslav Bednář<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Repozitář">Repozitář</a> - Martina Snozová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SHERPA/RoMEO">SHERPA/RoMEO</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Toll Access">Toll Access</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vědec">Vědec</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zelená cesta">Zelená cesta</a> (OA) - Vendula Škrabalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zlatá cesta">Zlatá cesta</a> (OA) - Tereza Miškechová<br />
</li></ul><br />
<h3>Pirátství dnes i kdysi</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="BSA">BSA</a> (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Company of Stationers">Company of Stationers</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Imprimatur">Imprimatur</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Infrastruktura">Infrastruktura</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Jurisdikce">Jurisdikce</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kniha">Kniha</a> - Martina Sochorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihtisk">Knihtisk</a> - Karolína Žáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kopie">Kopie</a> - Edita Hečová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Litera">Litera</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Litografie">Litografie</a> - Marta Janošová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MP3">MP3</a> - Emil Budín<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pirátství">Pirátství</a> - Magdalena Kahounová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Počítačový program">Počítačový program</a>- Michaela Blažejová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Průmysl">Průmysl</a> - Daniel Šváb<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Reprint">Reprint</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Revoluce">Revoluce</a> - Monika Machovská <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Software">Software</a>- Veronika Svobodová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Stereotypie">Stereotypie</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Svoboda tisku">Svoboda tisku</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Tisk z výšky">Tisk z výšky</a> - Anna Mikulášková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Tiskárna">Tiskárna</a> (řemeslná dílna)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Výkladový slovník">Výkladový slovník</a> - Michaela Ficnarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vynález">Vynález</a> - Marcela Střelcová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zákon">Zákon</a> - Dominika Fromelová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Znalost">Znalost</a> - Magdaléna Filipová<br />
</li></ul><br />
<h3>Národní digitální knihovna</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Bibliografický formát">Bibliografický formát</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Born digital">Born digital</a> - Lucia Kelemenová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CESNET2">CESNET2</a> - Jakub Hradil<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Digitální dokument">Digitální dokument</a> - Lucie Bělejová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Dublin Core">Dublin Core</a> - Josef Ludvíček<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Emulace">Emulace</a> - Kateřina Kašíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="EU">EU</a> (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="JIB">JIB</a> - zpracováno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Katalogizace">Katalogizace</a> - zpracováno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Konzistence">Konzistence</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kramerius">Kramerius</a> - zpracováno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kulturní dědictví">Kulturní dědictví</a>- Pavla Bárnetová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MARC21">MARC21</a> - <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MARCXML">MARCXML</a> - zpracováno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Metodika">Metodika</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="METS">METS</a> - Martina Snížková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Migrace dat">Migrace dat</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MODS">MODS</a> - zpracováno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Monitoring">Monitoring</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="NAS Cluster">NAS Cluster</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="NDK">NDK</a> (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="OAIS">OAIS</a> (model)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="OCR">OCR</a> (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="PDF">PDF</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Personalizace">Personalizace</a> - Anna Kultová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Poloprovoz">Poloprovoz</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="PRONOM/DROID">PRONOM/DROID</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Robotický skener">Robotický skener</a> - Eva Durnová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rozhraní">Rozhraní</a> (IT)-<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rukopis">Rukopis</a> - Simona Střalková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Standard">Standard</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Stream">Stream</a> (IT) <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Strukturální fondy">Strukturální fondy</a> EU - Tomáš Vorálek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="TIFF">TIFF</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Veřejná správa">Veřejná správa</a> - Marek Moťka<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="WebArchiv">WebArchiv</a> - Vladimíra Perlová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Workflow">Workflow</a> - Dagmar Šiková<br />
</li></ul><br />
<h3>Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Alocitace">Alocitace</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Autocitace">Autocitace</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Bibliometrie">Bibliometrie</a> - Helena Ustrnulová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Citační analýza">Citační analýza</a> - Antonín Pokorný<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Citation Indexing">Citation Indexing</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Editor">Editor</a> - Kamila Rýdlová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Fenomén zapomínání">Fenomén zapomínání</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hodnocení výzkumu">Hodnocení výzkumu</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Invisible College">Invisible College</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ISO 690">ISO 690</a> - Pavel Navrátil<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kocitační analýza">Kocitační analýza</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Plagiátorství">Plagiátorství</a> - Simona Chudobová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Publikace">Publikace</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="RIV">RIV</a> (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Science Citation Index">Science Citation Index</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Scientometrie">Scientometrie</a> - Veronika Rychtová<br />
</li></ul><br />
<h3>Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="AKVŠ">AKVŠ</a> (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Blackboard">Blackboard</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Center for Learning and Teaching">Center for Learning and Teaching</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Citační etika">Citační etika</a>- Julie Haladová (<b>HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011</b>)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Digital Native">Digital Native</a> - Dominika Kopčanská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Embeded Information Education">Embeded Information Education</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Faculty Liasion">Faculty Liasion</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Generace X">Generace X</a> - Antonín Pokorný<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Generace Y">Generace Y</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Generace Z">Generace Z</a> - Věra Bertha Večeřová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hardware">Hardware</a> - Veronika Krausová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hodnocení efektivity">Hodnocení efektivity</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Information Commons">Information Commons</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Integrované informační vzdělávání">Integrované informační vzdělávání</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IVIG AKVŠ">IVIG AKVŠ</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Learning Commons">Learning Commons</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Learning Lab">Learning Lab</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Library Liasion">Library Liasion</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Outreach Librarian">Outreach Librarian</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Počítačová gramotnost">Počítačová gramotnost</a> - Simona Stolařová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Portál">Portál</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Portál">Portál</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Referenční služby">Referenční služby</a> - Filip Kocián<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rešeršní služby">Rešeršní služby</a>- Eva Popelková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rozcestník">Rozcestník</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Subject Librarian">Subject Librarian</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Teacher Librarian">Teacher Librarian</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Učící knihovník">Učící knihovník</a> (Teaching Librarian)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Writing Center">Writing Center</a><br />
</li></ul><br />
<h3>Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Biotechnologie">Biotechnologie</a> - Jitka Šteflová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cracker">Cracker</a> - Michal Kunrt<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CSIRT">CSIRT</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CSRF">CSRF</a> (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cyberlife">Cyberlife</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Data">Data</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="DDoS">DDoS</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Defacement">Defacement</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Echelon">Echelon</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Ekoterorismus">Ekoterorismus</a> - Tereza Deutschová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Enron">Enron</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="FAPSI">FAPSI</a> (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Gambler">Gambler</a> - Michaela Bočánová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Globalizace">Globalizace</a> - Lukáš Prorok<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Street View">Google Street View</a> - Lenka Pokorná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="H4H">H4H</a> (Hackers for Hire)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hacker">Hacker</a> - Jonáš Kopp <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Hacktivismus">Hacktivismus</a> - Jakub Alt<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Identita">Identita</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Informační smog">Informační smog</a> - Milan Říha<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Infoware">Infoware</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IT governance">IT governance</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Jekyll-Hyde syndrom">Jekyll-Hyde syndrom</a>- Lukáš Rožnovský<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Komunikace">Komunikace</a>- Pavla Bárnetová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kredibilita">Kredibilita</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberkriminalita">Kyberkriminalita</a> - Lenka Šatavová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberpunk">Kyberpunk</a> - Hana Holoubková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberterorismus">Kyberterorismus</a> - Tomáš Janypka<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kybertronika">Kybertronika</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Matrix">Matrix</a> <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Netholismus">Netholismus</a> - Kamila Burdová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Netománie">Netománie</a> - Jitka Šteflová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Ochrana soukromí">Ochrana soukromí</a> - Dagmar Chládková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Open Source">Open Source</a> - Lenka Pokorná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Outsourcing">Outsourcing</a>- Marie Indráková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rootkit">Rootkit</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Smart Grids">Smart Grids</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociální inženýrství">Sociální inženýrství</a> - Filip Šelong<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Soukromí">Soukromí</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Stuxnet">Stuxnet</a> - Josef Kos<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Technologie">Technologie</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Virtuální exhibicionismus">Virtuální exhibicionismus</a><br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="XSS">XSS</a> (Cross-site Scripting) <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Závislost">Závislost</a> - Hana Nováková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zero-day útoky">Zero-day útoky</a><br />
</li></ul><br />
<h2>Blok expertů - podzim 2010</h2><br />
<h3>Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Benchmarking">Benchmarking</a>- Kateřina Kocábová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Benchmarking knihoven">Benchmarking knihoven</a> (projekt)- Alžběta Škytová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="BIX">BIX</a> (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CAF">CAF</a> (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Český benchmarkingový index">Český benchmarkingový index</a> - Radmila Malá<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ISO 11620">ISO 11620</a> - Simona Střalková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kategorizace knihoven">Kategorizace knihoven</a> - Jana Pražienková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Manifest UNESCO o veřejných knihovnách">Manifest UNESCO o veřejných knihovnách</a> - Gabriela Obstová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Měření výkonu a kvality">Měření výkonu a kvality</a>- Helena Selucká<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="NIPOS">NIPOS</a> - Pavla Bárnetová <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Regionální funkce knihoven">Regionální funkce knihoven</a> (obecně)- Radmila Malá<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SWOT analýza">SWOT analýza</a>- Lucie Svobodová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Výkaz KULT">Výkaz KULT</a> -Věra Motyčková<br />
</li></ul><br />
<h3>Makrosvět mikrokampaní</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="AIDA">AIDA</a> (model) - Kateřina Kašíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Banner">Banner</a> - Simona Chudobová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Direct marketing">Direct marketing</a> - Miroslava Sudová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-business">E-business</a> - Anna Kultová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-komerce">E-komerce</a> - Anna Kultová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-mailový marketing">E-mailový marketing</a> - Eva Karberová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Firemní blog">Firemní blog</a> - Ilona Děchtěrenková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Foursquare">Foursquare</a> - Marcela Střelcová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google AdWords">Google AdWords</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Analytics">Google Analytics</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="GSM">GSM</a> - Milan Spisar<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Internetový marketing">Internetový marketing</a> - Magdalena Jirásková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kreativita">Kreativita</a> - Lenka Fatková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mailing list">Mailing list</a>- Věra Motyčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mobilní marketing">Mobilní marketing</a> - Romana Králová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Nová média">Nová média</a> - Miroslav Kršek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pay per click">Pay per click</a> (PPC)- Helena Selucká<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Propagace">Propagace</a> - Karolína Žáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Reklama">Reklama</a> - Anna Mikulášková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Srovnávače zboží">Srovnávače zboží</a> - Eva Králíčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Strategický marketing">Strategický marketing</a> - Alena Brožová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Text Mining">Text Mining</a> - Kateřina Hořínková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Tradiční média">Tradiční média</a>- Kateřina Mrázová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zákon o některých službách informační společnosti">Zákon o některých službách informační společnosti</a> (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zákon o ochraně osobních údajů">Zákon o ochraně osobních údajů</a> - Jiří Krišpin<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ZOOT">ZOOT</a> - Petr Manasek<br />
</li></ul><br />
<h3>Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Behaviorismus">Behaviorismus</a> - Michaela Sedláková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Didaktika">Didaktika</a> - Radka Vybíralová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Dotazník">Dotazník</a> - Eliška Hrabalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Etika">Etika</a>- Kamila Brablíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Generation Y">Generation Y</a>-Eva Fukarova<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Grantová agentura ČR">Grantová agentura ČR</a> - Andrea Mizerová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ICT">ICT</a>- Vendula Škrabalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Konvergence">Konvergence</a> - Martina Snížková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kvalitativní výzkum">Kvalitativní výzkum</a> - Jana Chlanová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kvantitativní výzkum">Kvantitativní výzkum</a> - Radka Vybíralová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kybernetika">Kybernetika</a> - Jakub Procházka<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mentální mapa">Mentální mapa</a> - Monika Machovská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Motivace">Motivace</a> - Magdalena Kahounová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pedagogika">Pedagogika</a> - Marie Vlčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pozorování">Pozorování</a> - Dominika Kopčanská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Případová studie">Případová studie</a> - Jana Chlanová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rozhovor">Rozhovor</a> - Kamila Burdová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Teorie systémů">Teorie systémů</a> - Veronika Lužová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Učební pomůcky">Učební pomůcky</a> - Ilona Děchtěrenková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vedení">Vedení</a> (lidí) - Kristyna Machackova<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="VOIP">VOIP</a> - Kateřina Hořínková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Výukové metody">Výukové metody</a> - Věra Adámková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Výzkum">Výzkum</a> - Renata Valentová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vzdělávání učitelů">Vzdělávání učitelů</a> - Markéta Homolová<br />
</li></ul><br />
<h3>Ženy v IT</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Ada Lovelace">Ada Lovelace</a> - Šimon Vích<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ELIZA">ELIZA</a> - Libor Juhaňák<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ENIAC">ENIAC</a> - Pavel Navrátil<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Evropská komise">Evropská komise</a> - Barbora Blahová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Feminismus">Feminismus</a>-Lucie Kořistková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Charles Babbage">Charles Babbage</a> - Vladimíra Pešková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Informační společnost">Informační společnost</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IT Girls">IT Girls</a> (projekt) - Eva Güntherová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="John Stuart Mill">John Stuart Mill</a> - Lenka Matušková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Joseph Weizenbaum">Joseph Weizenbaum</a> - Daniel Šváb<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Manažer">Manažer</a> - Renata Valentová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Programovací jazyk">Programovací jazyk</a> - Marta Pavlovská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociologie">Sociologie</a> - Pavla Bárnetová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Ulrich Beck">Ulrich Beck</a> - Šimon Vích <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zkus IT">Zkus IT</a> (projekt)- Radka Hošáková<br />
</li></ul><br />
<h3>Poznámky k novosti nových médií</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Epistemologie">Epistemologie</a> - Pavla Doleželová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Futurologie">Futurologie</a> - Tomáš Janypka<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Internet">Internet</a> - Martina Snozová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Konzervatismus">Konzervatismus</a>- Kamila Brablíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberkultura">Kyberkultura</a> - Michal Kunrt<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="NSFNET">NSFNET</a> - Eva Mlynářová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pragmatismus">Pragmatismus</a> - Katarína Hečková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rada Evropy">Rada Evropy</a> - Kateřina Mrázová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Třetí vlna">Třetí vlna</a> - Tereza Honsová<br />
</li></ul><br />
<h3>Location Based Service</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Android">Android</a>-Tomáš Vorálek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Galileo">Galileo</a> - Filip Šelong<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Latitude">Google Latitude</a> - Jiří Zeman<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="GPS">GPS</a> (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IPhone">IPhone</a> - Petr Chocholáč<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mashup">Mashup</a> - Petra Besperátová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mikroformát">Mikroformát</a> - Veronika Rychtová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="PHP">PHP</a> (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="RDF">RDF</a> (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="RFID">RFID</a> (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rozšířená realita">Rozšířená realita</a> - Marie Zagorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Smartphone">Smartphone</a> - Daniel Šváb<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Spam">Spam</a> - Lenka Čípková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="URL">URL</a> (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Wi-Fi">Wi-Fi</a> - Daniel Hübner<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="XML">XML</a> (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
</li></ul><br />
<h3>Getting Things Done</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Brainstorming">Brainstorming</a> - Jana Vymetalova<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Coaching">Coaching</a> - Renata Borková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Flow">Flow</a> (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Frustrace">Frustrace</a> - Marie Sýkorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Myšlenková mapa">Myšlenková mapa</a>- Hana Dvořáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pomodoro">Pomodoro</a> (metoda) - Mirka Sudová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pravidlo 2 minut">Pravidlo 2 minut</a> - Petr Věžník<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Projekt">Projekt</a> - Hana Dvořáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Stres">Stres</a> - Eva Petrášová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Time Management">Time Management</a>- Renata Borková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Webová stránka">Webová stránka</a> - Eliška Hrabalová<br />
</li></ul><br />
<h3>Jak (ne)hledat investora</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Arbitr">Arbitr</a> Jana Procházková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-čtečka">E-čtečka</a> Lenka Skalická<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Fúze">Fúze</a> - Jana Procházková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IPad">IPad</a> - Jan Růžička<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Makroekonomika">Makroekonomika</a> - Lenka Pokorná<br />
</li></ul><br />
<h3>Autorské právo a knihovny</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Autorské dílo">Autorské dílo</a> - Tomáš Messerschmidt<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Copyright">Copyright</a> - Petr Hejtmánek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="DILIA">DILIA</a> - Hana Habermannová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="OSA">OSA</a> (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="P2P">P2P</a> (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Torrent">Torrent</a> - Petra Besperátová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Volné dílo">Volné dílo</a> - Marta Janošová<br />
</li></ul><br />
<h3>Komunitní role knihoven</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Etnikum">Etnikum</a> - Petr Hejtmánek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovní řád">Knihovní řád</a> - Kamila Rýdlová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovní služby">Knihovní služby</a> - Kamila Rýdlová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Komunita">Komunita</a> - Magda Šallaiová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Nonverbální komunikace">Nonverbální komunikace</a> - Lucie Kaloudová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociální komunikace">Sociální komunikace</a> - Marie Indráková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Syndrom vyhoření">Syndrom vyhoření</a> - Miroslava Tichá<br />
</li></ul><br />
<h3>Informace jako politické téma</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="CI">CI</a> (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cloud Computing">Cloud Computing</a> - Antonín Pokorný<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Demokracie">Demokracie</a> - Martina Snozová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-podpis">E-podpis</a> - Lenka Pokorná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="GPL">GPL</a> (General Public License) - Jakub Hradil<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Monopol">Monopol</a> - Vrzalová Tereza<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Piratpartiet">Piratpartiet</a> - Tomáš Marek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Povinný výtisk">Povinný výtisk</a> - Simona Stolařová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Svobodný přístup k informacím">Svobodný přístup k informacím</a> - Hana Janečková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Warez">Warez</a> - Igor Hlaváč<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="WikiLeaks">WikiLeaks</a> - Jiří Beran<br />
</li></ul><br />
<h3>Národní úložiště šedé literatury</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Digitální repozitář">Digitální repozitář</a> - Věra Adámková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="NUSL">NUSL</a> (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Šedá literatura">Šedá literatura</a> - Marie Vlčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Typologie dokumentů NUŠL">Typologie dokumentů NUŠL</a> - Michaela Ficnarová<br />
</li></ul><br />
<h2>Blok expertů - jaro 2010</h2><br />
<h3>Náboženství v kyberprostoru</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Antikultovní hnutí">Antikultovní hnutí</a> - Marie Indráková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Computer cult">Computer cult</a> - Vendula Škrabalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Computer mediated communication">Computer mediated communication</a> - Libor Juhaňák<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Falun Gong">Falun Gong</a> - Lenka Vostalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Heaven's Gate">Heaven's Gate</a> (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kybermagie">Kybermagie</a> - Zdeněk Nešpor<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kybernáboženství">Kybernáboženství</a> - Adriana Petríkovičová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberobřad">Kyberobřad</a> - Monika Machovská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberpohanství">Kyberpohanství</a> - Jana Pražienková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kyberprostor">Kyberprostor</a> - Věra Zelinková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Náboženství ve virtuálních světech">Náboženství ve virtuálních světech</a> - Lenka Veselá<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Náboženství, církev, sekta, kult">Náboženství, církev, sekta, kult</a> - Bára Buchtová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Náboženští radikálové a internet">Náboženští radikálové a internet</a> - Magda Fialová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="New Age">New Age</a> - Lenka Veselá<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Nové náboženské hnutí">Nové náboženské hnutí</a> - Tereza Miškechová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Novopohanství">Novopohanství</a> - Kamila Burdová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Online religion">Online religion</a> (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Religion online">Religion online</a> (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Segmented Polycentric Integrated Network">Segmented Polycentric Integrated Network</a> - Tomáš Marek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociologie náboženství">Sociologie náboženství</a> - Katarina Mydliarova<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Technopesimismus">Technopesimismus</a> - Hana Nováková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="UFO kult">UFO kult</a> - Jana Plotková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Vesmírní lidé">Vesmírní lidé</a> - Lenka Fatková<br />
</li></ul><br />
<h3>SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Autorské právo">Autorské právo</a> a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Autorský zákon">Autorský zákon</a> - Jiří Krišpin<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Biblioweb">Biblioweb</a> - Andrea Mizerová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Březen - měsíc čtenářů">Březen - měsíc čtenářů</a> - Daniel Šváb<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Březen - měsíc internetu">Březen - měsíc internetu</a> - Marcela Střelcová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Březen - měsíc knihy">Březen - měsíc knihy</a> - Alena Brožová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cena českých knihovníků">Cena českých knihovníků</a> - Magda Malenová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ČK Modrý štít">ČK Modrý štít</a> - Jaroslava Králová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Den pro dětskou knihu">Den pro dětskou knihu</a> - Lucie Kořistková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="EBLIDA">EBLIDA</a> (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Grand Biblio">Grand Biblio</a> - Alexandra Dvořáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IFLA">IFLA</a> (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kamarádka knihovna">Kamarádka knihovna</a> - Kristýna Vohlídková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kde končí svět">Kde končí svět</a> - Karolína Žáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Klub dětských knihoven">Klub dětských knihoven</a> - Simona Macháčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kniha mého srdce">Kniha mého srdce</a> - /a> - Daniel Šváb<br />
Marie Vlčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovna mého srdce">Knihovna mého srdce</a> - Katka Miklíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovna roku">Knihovna roku</a> - Anna Kultová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovní zákon">Knihovní zákon</a> - Eva Fukarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovnický happening">Knihovnický happening</a> - Alžběta Škytová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovnický institut NK ČR">Knihovnický institut NK ČR</a> - Věra Bertha Večeřová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Knihovník">Knihovník</a> - Jaroslav Bednář<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR">Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR</a> - Marta Konířová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Komunitní funkce knihoven">Komunitní funkce knihoven</a> - Věra Bertha Večeřová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Magnesia Litera">Magnesia Litera</a> - Jitka Bugajevová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Marketing">Marketing</a> - Kateřina Štruncová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Město čte knihu">Město čte knihu</a> - Michaela Ficnarová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Národní knihovna ČR">Národní knihovna ČR</a> - Kristýna Vohlídková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Noc s Andersenem">Noc s Andersenem</a> - Radka Vybíralová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Paměťové instituce">Paměťové instituce</a> - Irma Friedlová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="PIK">PIK</a> (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="PR">PR</a> (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Safer Internet">Safer Internet</a> - Lenka Kvapilová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Týden čtení">Týden čtení</a> - Pavla Macháčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Týden knihoven">Týden knihoven</a> - Radka Vybíralová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Velké říjnové společné čtení">Velké říjnové společné čtení</a> - Helena Orálková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="VISK">VISK</a> (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Výstavba a rekonstrukce knihoven">Výstavba a rekonstrukce knihoven</a> (databáze) - Jana Pražienková<br />
</li></ul><br />
<h3>Manažerské informační systémy</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Adobe Flash">Adobe Flash</a> - Vojta Pilař<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Business Intelligence">Business Intelligence</a> - Šimon Vích<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CRM">CRM</a> (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Data Mining">Data Mining</a> - Kristýna Svobodová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ERP">ERP</a> (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="HRIS">HRIS</a> (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Informace">Informace</a> - Kamila Jobová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Informační management">Informační management</a> - Lenka Divišová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Informační systém">Informační systém</a> - Petr Vorel<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Intranet">Intranet</a> - Marie Sýkorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ISO 9000">ISO 9000</a> - Milan Spisar<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="JIT systém">JIT systém</a> (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Management">Management</a> - Kristýna Macháčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Manažerský informační systém">Manažerský informační systém</a> - Michal Kiesel<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="RIA">RIA</a> (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SAP">SAP</a> (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Talent Management">Talent Management</a> - Jan Růžička<br />
</li></ul><br />
<h3>OPAC 2.0 v českých podmínkách</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Akvizice">Akvizice</a> - Eva Králíčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="AquaBrowser">AquaBrowser</a> - Tonda Pokorný<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Blind Friendly">Blind Friendly</a> - Miroslava Tichá<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Clavius">Clavius</a> - Marie Vlčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cookie">Cookie</a> - Jaroslav Kvasnica<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="CSS">CSS</a> (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Databáze">Databáze</a> - Magdalena Kahounová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="DDS">DDS</a> (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Digitální knihovna">Digitální knihovna</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Google Docs">Google Docs</a> - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ISBD">ISBD</a> - Gabriela Obstová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="LANius">LANius</a> - Alexandra Dvořáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="LibraryThing">LibraryThing</a> - Tonda Pokorný<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MVS">MVS</a> - Simona Stolařová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="RSS kanál">RSS kanál</a> - Lenka Damborská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SKAT">SKAT</a> (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SQL">SQL</a> - Petr Fiala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Tenký klient">Tenký klient</a> - Magda Fialová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Wiki">Wiki</a> - Kateřina Kocábová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Z39.50">Z39.50</a> - Petr Hloušek<br />
</li></ul><br />
<h3>Soustružníci lidských duší</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Bibliobus">Bibliobus</a> - Marta Pavlovská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cenzura knihoven">Cenzura knihoven</a> - Renata Borková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Cenzura literatury">Cenzura literatury</a>: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Česká literatura">Česká literatura</a> (časopis) - Monika Holoubková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Čtenářství">Čtenářství</a> - Veronika Karásková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Fučíkův odznak">Fučíkův odznak</a> - Miroslav Blažek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="HSTD">HSTD</a> (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Kolektivní paměť">Kolektivní paměť</a> - Tereza Honsová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Libri Prohibiti">Libri Prohibiti</a> - Monika Janků<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Modelování čtenáře">Modelování čtenáře</a> (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Normalizace">Normalizace</a> - Ludmila Bábíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Proces se "zelenou internacionálou"">Proces se "zelenou internacionálou"</a> - Markéta Homolová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociální kontrola">Sociální kontrola</a> - Lumír Czech<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sovětizace české literatury">Sovětizace české literatury</a> - Eva Holubcová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Tuchlovické hnutí">Tuchlovické hnutí</a> - Jana Procházková<br />
</li><li> závadná literatura<br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Braková literatura">Braková literatura</a> - Hana Janečková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Dekadentní literatura">Dekadentní literatura</a> - Kateřina Kašíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Existencionalismus">Existencionalismus</a> - Dominika Kopčanská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pornografická literatura">Pornografická literatura</a> - Matěj Rajnošek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Úniková literatura">Úniková literatura</a> - Hana Ohlídalová<br />
</li></ul><br />
</li></ul><br />
<h3>Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Algoritmus">Algoritmus</a> - Petr Věžník<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Bannerová slepota">Bannerová slepota</a> - David Koval<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Blog">Blog</a> - Ilona Děchtěrenková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Crowdsourcing">Crowdsourcing</a> - Tomáš Messerschmidt<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Delicious">Delicious</a> - Filip Šubrt<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-mail">E-mail</a> - Emil Budín<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Facebook">Facebook</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="IM (Instant messaging)">IM (Instant messaging)</a> - Emil Budín<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Last.fm">Last.fm</a> - Filip Šelong<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MySpace">MySpace</a> - Tomáš Janypka<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Mystery Shopping">Mystery Shopping</a> - Pavla Macháčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Produsage">Produsage</a> - David Němeček<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Second Life">Second Life</a> - zpracováno mimo BE<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SEO">SEO</a> (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociální média">Sociální média</a> - Chytková, Dagmar<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Sociální sítě">Sociální sítě</a> - Táňa Nývltová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Twitter">Twitter</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Web 2.0">Web 2.0</a> - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="YouTube">YouTube</a> - Daniel Hübner<br />
</li></ul><br />
<h3>Digitální knihovna Manuscriptorium</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Bibliografický záznam">Bibliografický záznam</a> - Radka Hošáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Digitalizace">Digitalizace</a> - Martina Snížková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Digitální archiv">Digitální archiv</a> - Renata Valentová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Digitální knihovna Český parlament">Digitální knihovna Český parlament</a> - Irma Friedlová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů">Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů</a> - Alžběta Lukšů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="ENRICH">ENRICH</a> - Petra Besperátová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Harddisk">Harddisk</a> - Kamila Horáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Inkunábule">Inkunábule</a> - Alena Sedláčková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="JPEG">JPEG</a> - Jiří Křupala<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Manuscriptorium">Manuscriptorium</a> - Renata Valentová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="MARC">MARC</a> - Tomáš Fendrich<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Memory of the World">Memory of the World</a> - Alžběta Lukšů<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Metadata">Metadata</a> - Jiří Beran<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Papyrus">Papyrus</a> - Katarína Hečková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Pergamen">Pergamen</a> - Ilona Děchtěrenková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rozlišení">Rozlišení</a> - Tomáš Fendrich<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Skenování">Skenování</a> - Michal Kunrt<br />
</li></ul><br />
<h3>Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Elektronická knihovna časopisů">Elektronická knihovna časopisů</a> (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Elsevier Science">Elsevier Science</a> - Stanislava Šeböková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="HTML">HTML</a> (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="INFOZ">INFOZ</a> - Alena Fafková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Nakladatel">Nakladatel</a> - Monika Beránková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Občanský zákoník">Občanský zákoník</a> - Marie Sýkorová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rada pro výzkum, vývoj a inovace">Rada pro výzkum, vývoj a inovace</a> - Eva Husáková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Science Direct">Science Direct</a> - Michal Kiesel<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="SCOPUS">SCOPUS</a> - Alena Fafková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="VPK">VPK</a> (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
</li></ul><br />
<h3>Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Hypertext">Hypertext</a> - Petr Hejtmánek<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Long Tail">Long Tail</a> - Jakub Alt<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Moorův zákon">Moorův zákon</a> - Jiří Šprdlík<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Ontologie">Ontologie</a> - Jan Kratochvíl<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="PageRank">PageRank</a> - Peter Kahoun<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Webová analytika">Webová analytika</a> - Tomáš Bouda<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Yahoo">Yahoo</a> - Lenka Pokorná<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Zpětný odkaz">Zpětný odkaz</a> - Petr Hejtmánek<br />
</li></ul><br />
<h3>Škola 2.0 beta</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Action Learning">Action Learning</a> - Lenka Janská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-learning">E-learning</a> - Markéta Kulíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="E-tutor">E-tutor</a> - Markéta Kulíková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Informační vzdělávání">Informační vzdělávání</a> - Monika Malečková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Interaktivní výuka">Interaktivní výuka</a> - Lenka Janská<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="LMS">LMS</a> (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Moodle">Moodle</a> - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Netiketa">Netiketa</a> - Lenka Šatavová<br />
</li></ul><br />
<h3>Knihovník v 21. století</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="Informační gramotnost">Informační gramotnost</a> - Hana Holoubková<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Klíčové kompetence">Klíčové kompetence</a> - Gabriela Srbecká<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Koncepce rozvoje knihoven">Koncepce rozvoje knihoven</a> - Natálie Dočkalová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="Rámcové vzdělávací programy">Rámcové vzdělávací programy</a> - Gabriela Srbecká<br />
</li></ul><br />
<h3>eBooks on Demand</h3><br />
<ul><li> <a _fcknotitle="true" href="EBook">EBook</a> - Magda Šallaiová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="EBooks on Demand">EBooks on Demand</a> (projekt) - Hana Habermannová<br />
</li><li> <a _fcknotitle="true" href="EBooks on Demand">EBooks on Demand</a> (služba) - Stanislava Midrlová<br />
</li></ul><br />
<br/><span class="fck_mw_category">KISK:Kurzy</span> <br/></div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4080Digital Humanities2011-12-18T18:20:45Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Digital humanities''' je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky s humanitními obory. Digital humanities se také zaměřují na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Digitalizace Digitalizaci] a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, [http://http://cs.wikipedia.org/wiki/GIS GIS], interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata Metadata] a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), [[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]] Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým [http://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1ze databázím] více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
1. The Annals of Humanities Computing: The Index Thomisticus. Computers and the Humanities. 1980, 14, s. 83-90. <br />
<br />
2. www.allc.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://www.allc.org/about>.<br />
<br />
3. www.ach.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Activities. Dostupné z WWW: <http://www.ach.org/activities>.<br />
<br />
4. www.sdh-semi.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://sdh-semi.org/about/>.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4079Digital Humanities2011-12-18T18:17:03Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Digital humanities''' je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky s humanitními obory. Digital humanities se také zaměřují na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Digitalizace Digitalizaci] a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), [[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]] Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
1. The Annals of Humanities Computing: The Index Thomisticus. Computers and the Humanities. 1980, 14, s. 83-90. <br />
<br />
2. www.allc.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://www.allc.org/about>.<br />
<br />
3. www.ach.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Activities. Dostupné z WWW: <http://www.ach.org/activities>.<br />
<br />
4. www.sdh-semi.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://sdh-semi.org/about/>.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4078Digital Humanities2011-12-18T18:14:13Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), [[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]] Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
1. The Annals of Humanities Computing: The Index Thomisticus. Computers and the Humanities. 1980, 14, s. 83-90. <br />
<br />
2. www.allc.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://www.allc.org/about>.<br />
<br />
3. www.ach.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Activities. Dostupné z WWW: <http://www.ach.org/activities>.<br />
<br />
4. www.sdh-semi.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://sdh-semi.org/about/>.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4077Digital Humanities2011-12-18T18:11:57Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), [[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]] Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
1. The Annals of Humanities Computing: The Index Thomisticus. Computers and the Humanities. 1980, 14, s. 83-90. <br />
<br />
2. www.allc.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://www.allc.org/about>.<br />
<br />
3. www.ach.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Activities. Dostupné z WWW: <http://www.ach.org/activities>.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4076Digital Humanities2011-12-18T18:11:13Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), [[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]] Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.<br />
<br />
== Bibliografie ==<br />
1. The Annals of Humanities Computing: The Index Thomisticus. Computers and the Humanities. 1980, 14, s. 83-90. <br />
2. www.allc.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. About. Dostupné z WWW: <http://www.allc.org/about>.<br />
3. www.ach.org [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Activities. Dostupné z WWW: <http://www.ach.org/activities>.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4075Digital Humanities2011-12-18T17:58:59Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), [[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]] Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4074Digital Humanities2011-12-18T17:58:08Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.<br />
[[Soubor:ALLC.jpg|right|thumb|ALLC http://fruitbatdesign.com/portfolio/allc/]]</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4073Digital Humanities2011-12-18T17:54:41Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:DH.png|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4072Digital Humanities2011-12-18T17:54:08Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
[[Soubor:Raoul.jpg|left|thumb|Digital humanities-https://dhs.stanford.edu/]]<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digital_Humanities&diff=4071Digital Humanities2011-12-18T17:35:39Z<p>Dalibor Bláha: Založena nová stránka: Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na d...</p>
<hr />
<div>Digital humanities je oblast výzkumu, studie který vzniká spojením výpočetní techniky a disciplíny humanitních oborů. Digital humanities se také zaměřují na digitalizaci a analyzování materiálů které souvisí s tradičními humanitními obory (např. historie, filozofie, lingvistika, literatura, umění, archeologie, hudba, atd.), kterým poskytuje nástroje výpočetní techniky (např. datové vizualizace, vyhledávání informací, datamining a digitální publikování). <br />
<br />
== Cíle ==<br />
Digital humanities má několik cílů. Jedním cílem je systematicky integrovat počítačové technologie do své vědecké činnosti, jako použití analytických technik textu, GIS interaktivní hry nebo multimédia v tradičním umění. <br />
Dalším cílem je vytvořit lepší vědeckou erudici než jen s pouhými texty psanými na papíře. To zahrnuje integraci multimédii, metadata a dynamické prostředí. Dynamické vědecké dokumenty by se neměly podobat lineárnímu vyprávění.<br />
Rostoucí počet výzkumných pracovníků v oblasti digital humanities pracují na použití výpočetních nástrojů pro analýzu velkého množství dat. Jako příklady těchto projektů můžeme uvést High Performace Computting sponzorované společností NEH Office of Digital humanities v roce 2008.<br />
Mnozí výzkumníci v oboru humanitních věd chtějí využít výpočetních nástrojů k zodpovězení již existujících výzkumných otázek. Jiní se zajímají o to jak využít výpočetní analýzy se zpochybnění stávajících teoretických paradigmat, což vyvolává nové otázky a vede k novým vzorům. <br />
V současné době je uznání této digitální práce v humanitních oborech stále problematické ať už kvůli pomalému tempu instituciálních změň a také kvůli špatně chápaným non-verbálním znalostem. Dalším problémem je jak znalosti v oblasti digital humanities uchovávat v dlouhodobém horizontu. Rostoucí objem významných prací v studiích v oblasti digital humanities, ale naznačují že jim je nutno věnovat pozornost.<br />
<br />
<br />
== Normy ==<br />
Vzhledem k interaktivnímu a digitálnímu obsahu vědomostí se vědci zabývají otevřenými normami a obecným řešením pro potřeby akademické obce. Spíše než se spoléhat na vlastní nástroje nebo vytvářet specializované programy pro konkrétní úkol v jednom projektu, digital humanities vychází z existujících nástrojů které jsou volně dostupné a dobře přizpůsobitelné, aby vytvářeli řešení která mohou následně sdílet s ostatní komunitou pomocí open source. <br />
<br />
<br />
== Terminologie ==<br />
Změna pojmenování z „humunities computing“ k současnému pojmenování „digital humanities“ se přičítá autorům monografie A Companion to Digital Humanities (2001) kteří se snažili ukázat, že digital humanities jsou více než jen pouhé digitalizování dokumentů. <br />
<br />
<br />
== Organizace a instituce ==<br />
Problematikou digital humanities se zabývá několik organizací. Jako např.: The Association for literatury and Linguistic Computing (ALLC), Association for Computers and the humanities ( ACH), nebo také Society for Digital Humanities (SDH). <br />
Problémy a omezení<br />
Digital Humanities prosazuje budování digitálních zdrojů s velkým množstvím dat, což vede ke vzniku právních otázek. Vzhledem k citlivosti některých z těchto údajů jsou přístupy k různým databázím více a více omezovány. Dalším problémem je nevyhnutelné nedostatečné využívání informací v daném kontextu což vede k podhodnocení sémiotického hlediska.</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&diff=8698KSS - úkol 20112011-12-06T13:40:53Z<p>Dalibor Bláha: /* Autoři */</p>
<hr />
<div>Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.<br />
<br />
Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.<br />
<br />
Příklad:<br />
<br />
* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)<br />
<br />
==Témata==<br />
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)<br />
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]] <br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/mchluhan-herbert-marshall McLuhan, Marshall Herbert] - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]]<br />
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)<br />
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)<br />
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)<br />
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)<br />
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)<br />
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)<br />
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)<br />
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)<br />
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)<br />
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-edgara-allana-poea Edgar Allan Poe]- [[Uživatel:382413|Marie Štouračová]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)<br />
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)<br />
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)<br />
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/finska-proza-2-poloviny-20-stoleti Finská próza 2. poloviny 20. století] - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)<br />
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)<br />
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)<br />
* Patterson, James - [[Uživatel:.nika|Babáková]] 26. 11. 2011, 10:30 (CET)<br />
<br />
==Autoři==<br />
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.<br />
<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-jiriho-adamce Adamec, Jiří] - [[Uživatel:tooc|Dalibor Bláha]] 2. 12. 2011, 17:43 (CET)<br />
* anděra miloš<br />
* andrýsek dalibor<br />
* antalovská daniela<br />
* aubrecht karel<br />
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)<br />
* benedikt martin<br />
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]] 30. 11. 2011, 12:08 (CET)<br />
* birgus vladimír<br />
* čapka františek - [[Uživatel:Miroslava Brázdová|Miroslava Brázdová]] 1. 12. 2011, 14:17 (CET)<br />
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)<br />
* čech lubomír<br />
* česák jiří<br />
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)<br />
* coufalová jana<br />
* dachovský karel<br />
* dudák vladislav - [[Uživatel: Eva Popelková|Eva Popelková]] 1.12. 2011, 21:39 (CET)<br />
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)<br />
* durek zdeněk<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/milan-dusek-bibliografie Dušek, Milan] [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)<br />
* dusík bohumil<br />
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET) <br />
* dvořák petr<br />
* fialová eva<br />
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)<br />
* gryc jan<br />
* hák jaroslav<br />
* harabiš tomáš<br />
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)<br />
* hron pavel<br />
* jančík františek<br />
* janšta josef<br />
* janžura petr<br />
* juránek arnošt<br />
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)<br />
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)<br />
* klenovský jaroslav<br />
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)<br />
* kohoutek rudolf<br />
* komenda stanislav<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-roberta-krale král robert] - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)<br />
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)<br />
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)<br />
<br />
* kubík vladimír<br />
* kubů naděžda<br />
* kuras benjamin<br />
* kvasničková danuše<br />
* kyjovský františek<br />
* lánská dagmar<br />
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)<br />
* lockerová jiřina<br />
* martin pavel<br />
* mayer miroslav<br />
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)<br />
* mikešová jana<br />
* minařík květoslav<br />
* moníková libuše<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/monyova-simona-1967-2011 Monyová, Simona] - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)<br />
* náplava zdeněk<br />
* navrátil pavel<br />
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)<br />
* netopil ivo<br />
* novák ivo<br />
* nováková iva<br />
* nový antonín<br />
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET) <br />
* ouředník patrik <br />
* pawlowská halina --[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 1. 12. 2011, 19:29 (CET)<br />
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)<br />
* petr ivo<br />
* pliska karel<br />
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)<br />
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)<br />
* raček jiří<br />
* šálek petr<br />
* seifertová lucie<br />
* sejkot roman<br />
* simajchl ladislav<br />
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)<br />
* stano tono<br />
* stiburek luboš<br />
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)<br />
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)<br />
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)<br />
* ulrych ivan<br />
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)<br />
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)<br />
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)<br />
* vokoun jaroslav ignatius<br />
* wagnerová magdalena<br />
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET) <br />
* winklerová dana<br />
<br />
==Ostatní==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&diff=8697KSS - úkol 20112011-12-06T13:40:02Z<p>Dalibor Bláha: /* Autoři */</p>
<hr />
<div>Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.<br />
<br />
Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.<br />
<br />
Příklad:<br />
<br />
* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)<br />
<br />
==Témata==<br />
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)<br />
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]] <br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/mchluhan-herbert-marshall McLuhan, Marshall Herbert] - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]]<br />
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)<br />
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)<br />
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)<br />
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)<br />
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)<br />
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)<br />
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)<br />
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)<br />
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)<br />
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-edgara-allana-poea Edgar Allan Poe]- [[Uživatel:382413|Marie Štouračová]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)<br />
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)<br />
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)<br />
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/finska-proza-2-poloviny-20-stoleti Finská próza 2. poloviny 20. století] - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)<br />
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)<br />
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)<br />
* Patterson, James - [[Uživatel:.nika|Babáková]] 26. 11. 2011, 10:30 (CET)<br />
<br />
==Autoři==<br />
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.<br />
<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-jiriho-adamce] - [[Uživatel:tooc|Dalibor Bláha]] 2. 12. 2011, 17:43 (CET)<br />
* anděra miloš<br />
* andrýsek dalibor<br />
* antalovská daniela<br />
* aubrecht karel<br />
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)<br />
* benedikt martin<br />
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]] 30. 11. 2011, 12:08 (CET)<br />
* birgus vladimír<br />
* čapka františek - [[Uživatel:Miroslava Brázdová|Miroslava Brázdová]] 1. 12. 2011, 14:17 (CET)<br />
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)<br />
* čech lubomír<br />
* česák jiří<br />
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)<br />
* coufalová jana<br />
* dachovský karel<br />
* dudák vladislav - [[Uživatel: Eva Popelková|Eva Popelková]] 1.12. 2011, 21:39 (CET)<br />
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)<br />
* durek zdeněk<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/milan-dusek-bibliografie Dušek, Milan] [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)<br />
* dusík bohumil<br />
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET) <br />
* dvořák petr<br />
* fialová eva<br />
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)<br />
* gryc jan<br />
* hák jaroslav<br />
* harabiš tomáš<br />
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)<br />
* hron pavel<br />
* jančík františek<br />
* janšta josef<br />
* janžura petr<br />
* juránek arnošt<br />
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)<br />
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)<br />
* klenovský jaroslav<br />
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)<br />
* kohoutek rudolf<br />
* komenda stanislav<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-roberta-krale král robert] - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)<br />
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)<br />
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)<br />
<br />
* kubík vladimír<br />
* kubů naděžda<br />
* kuras benjamin<br />
* kvasničková danuše<br />
* kyjovský františek<br />
* lánská dagmar<br />
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)<br />
* lockerová jiřina<br />
* martin pavel<br />
* mayer miroslav<br />
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)<br />
* mikešová jana<br />
* minařík květoslav<br />
* moníková libuše<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/monyova-simona-1967-2011 Monyová, Simona] - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)<br />
* náplava zdeněk<br />
* navrátil pavel<br />
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)<br />
* netopil ivo<br />
* novák ivo<br />
* nováková iva<br />
* nový antonín<br />
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET) <br />
* ouředník patrik <br />
* pawlowská halina --[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 1. 12. 2011, 19:29 (CET)<br />
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)<br />
* petr ivo<br />
* pliska karel<br />
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)<br />
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)<br />
* raček jiří<br />
* šálek petr<br />
* seifertová lucie<br />
* sejkot roman<br />
* simajchl ladislav<br />
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)<br />
* stano tono<br />
* stiburek luboš<br />
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)<br />
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)<br />
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)<br />
* ulrych ivan<br />
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)<br />
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)<br />
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)<br />
* vokoun jaroslav ignatius<br />
* wagnerová magdalena<br />
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET) <br />
* winklerová dana<br />
<br />
==Ostatní==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&diff=8691KSS - úkol 20112011-12-04T16:01:18Z<p>Dalibor Bláha: /* Autoři */</p>
<hr />
<div>Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.<br />
<br />
Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.<br />
<br />
Příklad:<br />
<br />
* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)<br />
<br />
==Témata==<br />
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)<br />
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]] <br />
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)<br />
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)<br />
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)<br />
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)<br />
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)<br />
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)<br />
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)<br />
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)<br />
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)<br />
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)<br />
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-edgara-allana-poea Edgar Allan Poe]- [[Uživatel:382413|Marie Štouračová]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)<br />
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)<br />
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)<br />
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)<br />
* Finská próza 2. poloviny 20. století - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)<br />
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)<br />
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)<br />
<br />
==Autoři==<br />
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.<br />
<br />
* adamec jiří - [[Uživatel:tooc|Dalibor Bláha]] 2. 12. 2011, 17:43 (CET)<br />
* anděra miloš<br />
* andrýsek dalibor<br />
* antalovská daniela<br />
* aubrecht karel<br />
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)<br />
* benedikt martin<br />
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]] 30. 11. 2011, 12:08 (CET)<br />
* birgus vladimír<br />
* čapka františek - [[Uživatel:Miroslava Brázdová|Miroslava Brázdová]] 1. 12. 2011, 14:17 (CET)<br />
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)<br />
* čech lubomír<br />
* česák jiří<br />
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)<br />
* coufalová jana<br />
* dachovský karel<br />
* dudák vladislav - [[Uživatel: Eva Popelková|Eva Popelková]] 1.12. 2011, 21:39 (CET)<br />
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)<br />
* durek zdeněk<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/milan-dusek-bibliografie Dušek, Milan] [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)<br />
* dusík bohumil<br />
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET) <br />
* dvořák petr<br />
* fialová eva<br />
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)<br />
* gryc jan<br />
* hák jaroslav<br />
* harabiš tomáš<br />
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)<br />
* hron pavel<br />
* jančík františek<br />
* janšta josef<br />
* janžura petr<br />
* juránek arnošt<br />
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)<br />
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)<br />
* klenovský jaroslav<br />
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)<br />
* kohoutek rudolf<br />
* komenda stanislav<br />
* král robert - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)<br />
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)<br />
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)<br />
<br />
* kubík vladimír<br />
* kubů naděžda<br />
* kuras benjamin<br />
* kvasničková danuše<br />
* kyjovský františek<br />
* lánská dagmar<br />
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)<br />
* lockerová jiřina<br />
* martin pavel<br />
* mayer miroslav<br />
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)<br />
* mikešová jana<br />
* minařík květoslav<br />
* moníková libuše<br />
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)<br />
* náplava zdeněk<br />
* navrátil pavel<br />
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)<br />
* netopil ivo<br />
* novák ivo<br />
* nováková iva<br />
* nový antonín<br />
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET) <br />
* ouředník patrik <br />
* pawlowská halina --[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 1. 12. 2011, 19:29 (CET)<br />
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)<br />
* petr ivo<br />
* pliska karel<br />
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)<br />
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)<br />
* raček jiří<br />
* šálek petr<br />
* seifertová lucie<br />
* sejkot roman<br />
* simajchl ladislav<br />
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)<br />
* stano tono<br />
* stiburek luboš<br />
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)<br />
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)<br />
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)<br />
* ulrych ivan<br />
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)<br />
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)<br />
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)<br />
* vokoun jaroslav ignatius<br />
* wagnerová magdalena<br />
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET) <br />
* winklerová dana<br />
<br />
==Ostatní==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&diff=8690KSS - úkol 20112011-12-04T16:00:37Z<p>Dalibor Bláha: /* Témata */</p>
<hr />
<div>Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.<br />
<br />
Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.<br />
<br />
Příklad:<br />
<br />
* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)<br />
<br />
==Témata==<br />
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)<br />
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]] <br />
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)<br />
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)<br />
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)<br />
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)<br />
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)<br />
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)<br />
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)<br />
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)<br />
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)<br />
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)<br />
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-edgara-allana-poea Edgar Allan Poe]- [[Uživatel:382413|Marie Štouračová]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)<br />
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)<br />
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)<br />
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)<br />
* Finská próza 2. poloviny 20. století - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)<br />
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)<br />
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)<br />
<br />
==Autoři==<br />
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.<br />
<br />
* adamec jiří <br />
* anděra miloš<br />
* andrýsek dalibor<br />
* antalovská daniela<br />
* aubrecht karel<br />
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)<br />
* benedikt martin<br />
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]] 30. 11. 2011, 12:08 (CET)<br />
* birgus vladimír<br />
* čapka františek - [[Uživatel:Miroslava Brázdová|Miroslava Brázdová]] 1. 12. 2011, 14:17 (CET)<br />
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)<br />
* čech lubomír<br />
* česák jiří<br />
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)<br />
* coufalová jana<br />
* dachovský karel<br />
* dudák vladislav - [[Uživatel: Eva Popelková|Eva Popelková]] 1.12. 2011, 21:39 (CET)<br />
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)<br />
* durek zdeněk<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/milan-dusek-bibliografie Dušek, Milan] [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)<br />
* dusík bohumil<br />
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET) <br />
* dvořák petr<br />
* fialová eva<br />
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)<br />
* gryc jan<br />
* hák jaroslav<br />
* harabiš tomáš<br />
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)<br />
* hron pavel<br />
* jančík františek<br />
* janšta josef<br />
* janžura petr<br />
* juránek arnošt<br />
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)<br />
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)<br />
* klenovský jaroslav<br />
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)<br />
* kohoutek rudolf<br />
* komenda stanislav<br />
* král robert - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)<br />
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)<br />
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)<br />
<br />
* kubík vladimír<br />
* kubů naděžda<br />
* kuras benjamin<br />
* kvasničková danuše<br />
* kyjovský františek<br />
* lánská dagmar<br />
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)<br />
* lockerová jiřina<br />
* martin pavel<br />
* mayer miroslav<br />
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)<br />
* mikešová jana<br />
* minařík květoslav<br />
* moníková libuše<br />
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)<br />
* náplava zdeněk<br />
* navrátil pavel<br />
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)<br />
* netopil ivo<br />
* novák ivo<br />
* nováková iva<br />
* nový antonín<br />
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET) <br />
* ouředník patrik <br />
* pawlowská halina --[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 1. 12. 2011, 19:29 (CET)<br />
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)<br />
* petr ivo<br />
* pliska karel<br />
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)<br />
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)<br />
* raček jiří<br />
* šálek petr<br />
* seifertová lucie<br />
* sejkot roman<br />
* simajchl ladislav<br />
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)<br />
* stano tono<br />
* stiburek luboš<br />
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)<br />
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)<br />
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)<br />
* ulrych ivan<br />
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)<br />
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)<br />
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)<br />
* vokoun jaroslav ignatius<br />
* wagnerová magdalena<br />
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET) <br />
* winklerová dana<br />
<br />
==Ostatní==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&diff=8687KSS - úkol 20112011-12-02T16:44:30Z<p>Dalibor Bláha: /* Témata */</p>
<hr />
<div>Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.<br />
<br />
Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.<br />
<br />
Příklad:<br />
<br />
* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)<br />
<br />
==Témata==<br />
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)<br />
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]] <br />
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)<br />
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)<br />
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)<br />
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)<br />
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)<br />
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)<br />
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)<br />
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)<br />
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)<br />
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)<br />
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-edgara-allana-poea Edgar Allan Poe]- [[Uživatel:382413|Marie Štouračová]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)<br />
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)<br />
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)<br />
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)<br />
* Finská próza 2. poloviny 20. století - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)<br />
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)<br />
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)<br />
* London, Jack - [[Uživatel:tooc|Dalibor Bláha]] 2. 12. 2011, 17:43 (CET)<br />
<br />
==Autoři==<br />
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.<br />
<br />
* adamec jiří <br />
* anděra miloš<br />
* andrýsek dalibor<br />
* antalovská daniela<br />
* aubrecht karel<br />
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)<br />
* benedikt martin<br />
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]] 30. 11. 2011, 12:08 (CET)<br />
* birgus vladimír<br />
* čapka františek - [[Uživatel:Miroslava Brázdová|Miroslava Brázdová]] 1. 12. 2011, 14:17 (CET)<br />
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)<br />
* čech lubomír<br />
* česák jiří<br />
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)<br />
* coufalová jana<br />
* dachovský karel<br />
* dudák vladislav - [[Uživatel: Eva Popelková|Eva Popelková]] 1.12. 2011, 21:39 (CET)<br />
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)<br />
* durek zdeněk<br />
* dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)<br />
* dusík bohumil<br />
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET) <br />
* dvořák petr<br />
* fialová eva<br />
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)<br />
* gryc jan<br />
* hák jaroslav<br />
* harabiš tomáš<br />
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)<br />
* hron pavel<br />
* jančík františek<br />
* janšta josef<br />
* janžura petr<br />
* juránek arnošt<br />
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)<br />
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)<br />
* klenovský jaroslav<br />
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)<br />
* kohoutek rudolf<br />
* komenda stanislav<br />
* král robert - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)<br />
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)<br />
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)<br />
<br />
* kubík vladimír<br />
* kubů naděžda<br />
* kuras benjamin<br />
* kvasničková danuše<br />
* kyjovský františek<br />
* lánská dagmar<br />
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)<br />
* lockerová jiřina<br />
* martin pavel<br />
* mayer miroslav<br />
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)<br />
* mikešová jana<br />
* minařík květoslav<br />
* moníková libuše<br />
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)<br />
* náplava zdeněk<br />
* navrátil pavel<br />
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)<br />
* netopil ivo<br />
* novák ivo<br />
* nováková iva<br />
* nový antonín<br />
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET) <br />
* ouředník patrik <br />
* pawlowská halina --[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 1. 12. 2011, 19:29 (CET)<br />
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)<br />
* petr ivo<br />
* pliska karel<br />
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)<br />
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)<br />
* raček jiří<br />
* šálek petr<br />
* seifertová lucie<br />
* sejkot roman<br />
* simajchl ladislav<br />
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)<br />
* stano tono<br />
* stiburek luboš<br />
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)<br />
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)<br />
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)<br />
* ulrych ivan<br />
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)<br />
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)<br />
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)<br />
* vokoun jaroslav ignatius<br />
* wagnerová magdalena<br />
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET) <br />
* winklerová dana<br />
<br />
==Ostatní==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&diff=8686KSS - úkol 20112011-12-02T16:43:55Z<p>Dalibor Bláha: /* Témata */</p>
<hr />
<div>Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.<br />
<br />
Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.<br />
<br />
Příklad:<br />
<br />
* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)<br />
<br />
==Témata==<br />
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)<br />
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]] <br />
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)<br />
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)<br />
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)<br />
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)<br />
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)<br />
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)<br />
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)<br />
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)<br />
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)<br />
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)<br />
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/bibliografie-dila-edgara-allana-poea Edgar Allan Poe]- [[Uživatel:382413|Marie Štouračová]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)<br />
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)<br />
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)<br />
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)<br />
* Finská próza 2. poloviny 20. století - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)<br />
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)<br />
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)<br />
* London, Jack - [[Uživatel:tooc|Dalibor Bláha]] 2. 12. 2001, 17:43 (CET)<br />
<br />
==Autoři==<br />
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.<br />
<br />
* adamec jiří <br />
* anděra miloš<br />
* andrýsek dalibor<br />
* antalovská daniela<br />
* aubrecht karel<br />
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)<br />
* benedikt martin<br />
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]] 30. 11. 2011, 12:08 (CET)<br />
* birgus vladimír<br />
* čapka františek - [[Uživatel:Miroslava Brázdová|Miroslava Brázdová]] 1. 12. 2011, 14:17 (CET)<br />
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)<br />
* čech lubomír<br />
* česák jiří<br />
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)<br />
* coufalová jana<br />
* dachovský karel<br />
* dudák vladislav - [[Uživatel: Eva Popelková|Eva Popelková]] 1.12. 2011, 21:39 (CET)<br />
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)<br />
* durek zdeněk<br />
* dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)<br />
* dusík bohumil<br />
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET) <br />
* dvořák petr<br />
* fialová eva<br />
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)<br />
* gryc jan<br />
* hák jaroslav<br />
* harabiš tomáš<br />
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)<br />
* hron pavel<br />
* jančík františek<br />
* janšta josef<br />
* janžura petr<br />
* juránek arnošt<br />
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)<br />
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)<br />
* klenovský jaroslav<br />
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)<br />
* kohoutek rudolf<br />
* komenda stanislav<br />
* král robert - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)<br />
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)<br />
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)<br />
<br />
* kubík vladimír<br />
* kubů naděžda<br />
* kuras benjamin<br />
* kvasničková danuše<br />
* kyjovský františek<br />
* lánská dagmar<br />
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)<br />
* lockerová jiřina<br />
* martin pavel<br />
* mayer miroslav<br />
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)<br />
* mikešová jana<br />
* minařík květoslav<br />
* moníková libuše<br />
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)<br />
* náplava zdeněk<br />
* navrátil pavel<br />
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)<br />
* netopil ivo<br />
* novák ivo<br />
* nováková iva<br />
* nový antonín<br />
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET) <br />
* ouředník patrik <br />
* pawlowská halina --[[Uživatel:Michal Pavlů|Michal Pavlů]] 1. 12. 2011, 19:29 (CET)<br />
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)<br />
* petr ivo<br />
* pliska karel<br />
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)<br />
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)<br />
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)<br />
* raček jiří<br />
* šálek petr<br />
* seifertová lucie<br />
* sejkot roman<br />
* simajchl ladislav<br />
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)<br />
* stano tono<br />
* stiburek luboš<br />
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)<br />
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)<br />
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)<br />
* ulrych ivan<br />
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)<br />
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)<br />
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)<br />
* vokoun jaroslav ignatius<br />
* wagnerová magdalena<br />
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET) <br />
* winklerová dana<br />
<br />
==Ostatní==</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Preprint&diff=14038Preprint2011-06-03T08:09:02Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Autor: Dalibor Bláha '''<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' dokument, informační věda, <br />
<br />
'''Synonyma:''' Předběžný dokument<br />
<br />
'''Související pojmy:''' postprint, e-print, reprint<br />
<br />
<br />
<br />
== Definice pojmu ==<br />
''Předběžný dokument zpřístupňující určité dílo nebo jeho zkrácenou verzi před jeho připravovaným vydáním či zveřejněním'' (např. referát na konferenci)<ref>Matušík, Zdeněk. preprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001033&local_base=KTD>.</ref>. Bývá rozmnožen v malém počtu exemplářů a distribuován uzavřenému okruhu zájemců. V elektronické podobě bývá spolu s postprintem označován souhrnným pojmem e-print.<br />
<br />
<br />
== Úloha preprints ==<br />
Výzkumní pracovníci se prostřednictvím preprints můžou podělit o své objevy s ostatními vědci ještě dříve, než byli recenzováni a publikováni. Toto publikování může trvat i měsíce, nebo dokonce roky, protože tištěná publikace musí být podstoupena obsáhlému recenznímu řízení kvalifikovanými kritiky. Až poté může být zveřejněna ve vědeckém časpoise ( za podmínky, že tato publikace byla schválena) . Díky preprints tak můžou být citováni v preprintové formě ostatními vědci dříve, než je tištěná publikace dostupná v postprintové formě. Dostanou tak mnohem rychlejší zpětnou vazbu od jejich čtenářů, čímž může lépe provést revizi své publikace a zvýšit impakt faktor své publikace. <br />
<br />
<br />
== Postprint, reprint, ==<br />
Postprint je verze rukopisu, která již prošla recenzním řízením a autor provedl požadované změny. Jde o verzi článku, která je připravena k vydání v časopisu, ovšem bez formátování pro tisk.<ref>Harnad, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ></ref> ''Reprint (dotisk) je nové (další) vydání tištěné publikace jako předchozí vydání nebo vzniklé skenováním původního vydání, které má zcela identický obsah a vzhled jako originální vydání.''<ref>Celbová, Iva. reprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002520&local_base=KTD>.</ref> Někdy je jako reprint označováno i další vydání publikace, ve kterém jsou provedeny opravy tiskových chyb nebo které má odlišnou grafickou úpravu.<br />
<br />
<br />
== Preprintové archivy ==<br />
=== ArXiv- fyzika, matematika, astronomie, statistika, informatika, biologie ===<br />
<br />
ArXiv je repozitář pro ukládání a sdílení elektronických preprintů. Tento archiv vznikl začátkem 90. let 20. století Paulem Ginspargem, teoretickým fyzikem z USA. Do tohoto repozitáře mají díky Open Access přístupu výzkumníci z celého světa. V současnosti je v tomto archivu více než 600 000 tisíc publikací.<br />
<br />
=== Nature precendings- biologie, medicína, chemie ===<br />
<br />
Nature precending je preprintový repozitář obsahující tištěné publikace z biologie, medicíny, chemie a biologie. Tento archiv vznikl v roce 2007 společností Nature Publishing Group (NGP). <br />
<br />
== Preprints v informační vědě ==<br />
Možnost šíření preprintů po internetu má vliv na informační vědu. Hnutí volného přístupu ( Open access) se zaměřuje na celosvětovou sbírku výzkumů pomocí vyhledávačů a metavyhledávačů, jako je například OAIster, pomocí kterého můžeme nalézt více než jeden milion akademicky zaměřených digitálních publikací ( tento vyhledávač sbírá publikace z Open archive Initiatives).<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
* HARNAD, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ><br />
<br />
* EYSENBACH, G. Challenges and changing roles for medical journals in the cyberspace age: Electronic pre-prints and e-papers. J Med Internet Res 1999;1(2):e9. Dostupné z WWW: <http://www.jmir.org/1999/2/e9/ > <br />
<br />
*http://arxiv.org/<br />
<br />
*http://www.oclc.org/oaister/<br />
<br />
*http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/eprints.htm<br />
<br />
*http://www.sherpa.ac.uk/romeoinfo.html#colours/<br />
<br />
=== Preprintové archivy ===<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.scientificcommons.org/<br />
<br />
http://precedings.nature.com/<br />
--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Preprint&diff=14037Preprint2011-05-19T10:31:08Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>'''Autor: Dalibor Bláha '''<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' dokument, informační věda, <br />
<br />
'''Synonyma:''' Předběžný dokument<br />
<br />
'''Související pojmy:''' postprint, e-print, reprint<br />
<br />
<br />
<br />
== Definice pojmu ==<br />
''Předběžný dokument zpřístupňující určité dílo nebo jeho zkrácenou verzi před jeho připravovaným vydáním či zveřejněním'' (např. referát na konferenci)<ref>Matušík, Zdeněk. preprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001033&local_base=KTD>.</ref>. Bývá rozmnožen v malém počtu exemplářů a distribuován uzavřenému okruhu zájemců. V elektronické podobě bývá spolu s postprintem označován souhrnným pojmem e-print.<br />
<br />
<br />
== Úloha preprints ==<br />
Výzkumní pracovníci se prostřednictvím preprints můžou podělit o své objevy s ostatními vědci ještě dříve, než byli recenzováni a publikováni. Toto publikování může trvat i měsíce, nebo dokonce roky, protože tištěná publikace musí být podstoupena obsáhlému recenznímu řízení kvalifikovanými kritiky. Až poté může být zveřejněna ve vědeckém časpoise ( za podmínky, že tato publikace byla schválena) . Díky preprints tak můžou být citováni v preprintové formě ostatními vědci dříve, než je tištěná publikace dostupná v postprintové formě. Dostanou tak mnohem rychlejší zpětnou vazbu od jejich čtenářů, čímž může lépe provést revizi své publikace a zvýšit impakt faktor své publikace. <br />
<br />
<br />
== Postprint, reprint, e-print ==<br />
Postprint je verze rukopisu, která již prošla recenzním řízením a autor provedl požadované změny. Jde o verzi článku, která je připravena k vydání v časopisu, ovšem bez formátování pro tisk.<ref>Harnad, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ></ref> Společně s preprintem, bývá označován pojmem e-print. ''Reprint (dotisk) je nové (další) vydání tištěné publikace jako předchozí vydání nebo vzniklé skenováním původního vydání, které má zcela identický obsah a vzhled jako originální vydání.''<ref>Celbová, Iva. reprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002520&local_base=KTD>.</ref> Někdy je jako reprint označováno i další vydání publikace, ve kterém jsou provedeny opravy tiskových chyb nebo které má odlišnou grafickou úpravu.<br />
<br />
<br />
== Preprintové archivy ==<br />
=== ArXiv- fyzika, matematika, astronomie, statistika, informatika, biologie ===<br />
<br />
ArXiv je repozitář pro ukládání a sdílení elektronických preprintů. Tento archiv vznikl začátkem 90. let 20. století Paulem Ginspargem, teoretickým fyzikem z USA. Do tohoto repozitáře mají díky Open Access přístupu výzkumníci z celého světa. V současnosti je v tomto archivu více než 600 000 tisíc publikací.<br />
<br />
=== Nature precendings- biologie, medicína, chemie ===<br />
<br />
Nature precending je preprintový repozitář obsahující tištěné publikace z biologie, medicíny, chemie a biologie. Tento archiv vznikl v roce 2007 společností Nature Publishing Group (NGP). <br />
<br />
== Preprints v informační vědě ==<br />
Možnost šíření preprintů po internetu má vliv na informační vědu. Hnutí volného přístupu ( Open access) se zaměřuje na celosvětovou sbírku výzkumů pomocí vyhledávačů a metavyhledávačů, jako je například OAIster, pomocí kterého můžeme nalézt více než jeden milion akademicky zaměřených digitálních publikací ( tento vyhledávač sbírá publikace z Open archive Initiatives).<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
* HARNAD, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ><br />
<br />
* EYSENBACH, G. Challenges and changing roles for medical journals in the cyberspace age: Electronic pre-prints and e-papers. J Med Internet Res 1999;1(2):e9. Dostupné z WWW: <http://www.jmir.org/1999/2/e9/ > <br />
<br />
*http://arxiv.org/<br />
<br />
*http://www.oclc.org/oaister/<br />
<br />
*http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/eprints.htm<br />
<br />
*http://www.sherpa.ac.uk/romeoinfo.html#colours/<br />
<br />
=== Preprintové archivy ===<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.scientificcommons.org/<br />
<br />
http://precedings.nature.com/<br />
--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Preprint&diff=14036Preprint2011-05-19T10:28:34Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Autor: Dalibor Bláha<br />
<br />
Klíčová slova: dokument, informační věda, <br />
<br />
Synonyma: Předběžný dokument<br />
<br />
Související pojmy: postprint, e-print, reprint<br />
<br />
<br />
<br />
== Definice pojmu ==<br />
''Předběžný dokument zpřístupňující určité dílo nebo jeho zkrácenou verzi před jeho připravovaným vydáním či zveřejněním'' (např. referát na konferenci)<ref>Matušík, Zdeněk. preprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001033&local_base=KTD>.</ref>. Bývá rozmnožen v malém počtu exemplářů a distribuován uzavřenému okruhu zájemců. V elektronické podobě bývá spolu s postprintem označován souhrnným pojmem e-print.<br />
<br />
<br />
== Úloha preprints ==<br />
Výzkumní pracovníci se prostřednictvím preprints můžou podělit o své objevy s ostatními vědci ještě dříve, než byli recenzováni a publikováni. Toto publikování může trvat i měsíce, nebo dokonce roky, protože tištěná publikace musí být podstoupena obsáhlému recenznímu řízení kvalifikovanými kritiky. Až poté může být zveřejněna ve vědeckém časpoise ( za podmínky, že tato publikace byla schválena) . Díky preprints tak můžou být citováni v preprintové formě ostatními vědci dříve, než je tištěná publikace dostupná v postprintové formě. Dostanou tak mnohem rychlejší zpětnou vazbu od jejich čtenářů, čímž může lépe provést revizi své publikace a zvýšit impakt faktor své publikace. <br />
<br />
<br />
== Postprint, reprint, e-print ==<br />
Postprint je verze rukopisu, která již prošla recenzním řízením a autor provedl požadované změny. Jde o verzi článku, která je připravena k vydání v časopisu, ovšem bez formátování pro tisk.<ref>Harnad, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ></ref> Společně s preprintem, bývá označován pojmem e-print. ''Reprint (dotisk) je nové (další) vydání tištěné publikace jako předchozí vydání nebo vzniklé skenováním původního vydání, které má zcela identický obsah a vzhled jako originální vydání.''<ref>Celbová, Iva. reprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002520&local_base=KTD>.</ref> Někdy je jako reprint označováno i další vydání publikace, ve kterém jsou provedeny opravy tiskových chyb nebo které má odlišnou grafickou úpravu.<br />
<br />
<br />
== Preprintové archivy ==<br />
=== ArXiv- fyzika, matematika, astronomie, statistika, informatika, biologie ===<br />
<br />
ArXiv je repozitář pro ukládání a sdílení elektronických preprintů. Tento archiv vznikl začátkem 90. let 20. století Paulem Ginspargem, teoretickým fyzikem z USA. Do tohoto repozitáře mají díky Open Access přístupu výzkumníci z celého světa. V současnosti je v tomto archivu více než 600 000 tisíc publikací.<br />
<br />
=== Nature precendings- biologie, medicína, chemie ===<br />
<br />
Nature precending je preprintový repozitář obsahující tištěné publikace z biologie, medicíny, chemie a biologie. Tento archiv vznikl v roce 2007 společností Nature Publishing Group (NGP). <br />
<br />
== Preprints v informační vědě ==<br />
Možnost šíření preprintů po internetu má vliv na informační vědu. Hnutí volného přístupu ( Open access) se zaměřuje na celosvětovou sbírku výzkumů pomocí vyhledávačů a metavyhledávačů, jako je například OAIster, pomocí kterého můžeme nalézt více než jeden milion akademicky zaměřených digitálních publikací ( tento vyhledávač sbírá publikace z Open archive Initiatives).<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
* Harnad, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ><br />
<br />
* Eysenbach G. Challenges and changing roles for medical journals in the cyberspace age: Electronic pre-prints and e-papers. J Med Internet Res 1999;1(2):e9. Dostupné z WWW: <http://www.jmir.org/1999/2/e9/ > <br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.oclc.org/oaister/<br />
<br />
http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/eprints.htm<br />
<br />
http://www.sherpa.ac.uk/romeoinfo.html#colours/<br />
<br />
=== Preprintové archivy ===<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.scientificcommons.org/<br />
<br />
http://precedings.nature.com/<br />
--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Preprint&diff=14035Preprint2011-05-19T10:26:23Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Autor: Dalibor Bláha<br />
<br />
Klíčová slova: dokument, informační věda, <br />
<br />
Synonyma: Předběžný dokument<br />
<br />
Související pojmy: postprint, e-print, reprint<br />
<br />
<br />
<br />
== Definice pojmu ==<br />
''Předběžný dokument zpřístupňující určité dílo nebo jeho zkrácenou verzi před jeho připravovaným vydáním či zveřejněním'' (např. referát na konferenci)<ref>Matušík, Zdeněk. preprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001033&local_base=KTD>.</ref>. Bývá rozmnožen v malém počtu exemplářů a distribuován uzavřenému okruhu zájemců. V elektronické podobě bývá spolu s postprintem označován souhrnným pojmem e-print.<br />
<br />
<br />
== Úloha preprints ==<br />
Výzkumní pracovníci se prostřednictvím preprints můžou podělit o své objevy s ostatními vědci ještě dříve, než byli recenzováni a publikováni. Toto publikování může trvat i měsíce, nebo dokonce roky, protože tištěná publikace musí být podstoupena obsáhlému recenznímu řízení kvalifikovanými kritiky. Až poté může být zveřejněna ve vědeckém časpoise ( za podmínky, že tato publikace byla schválena) . Díky preprints tak můžou být citováni v preprintové formě ostatními vědci dříve, než je tištěná publikace dostupná v postprintové formě. Dostanou tak mnohem rychlejší zpětnou vazbu od jejich čtenářů, čímž může lépe provést revizi své publikace a zvýšit impakt faktor své publikace. <br />
<br />
<br />
== Postprint, reprint, e-print ==<br />
Postprint je verze rukopisu, která již prošla recenzním řízením a autor provedl požadované změny. Jde o verzi článku, která je připravena k vydání v časopisu, ovšem bez formátování pro tisk.<ref>Harnad, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ></ref> Společně s preprintem, bývá označován pojmem e-print. ''Reprint (dotisk) je nové (další) vydání tištěné publikace jako předchozí vydání nebo vzniklé skenováním původního vydání, které má zcela identický obsah a vzhled jako originální vydání.''<ref>Celbová, Iva. reprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002520&local_base=KTD>.</ref> Někdy je jako reprint označováno i další vydání publikace, ve kterém jsou provedeny opravy tiskových chyb nebo které má odlišnou grafickou úpravu.<br />
<br />
<br />
== Preprintové archivy ==<br />
=== ArXiv- fyzika, matematika, astronomie, statistika, informatika, biologie ===<br />
<br />
ArXiv je repozitář pro ukládání a sdílení elektronických preprintů. Tento archiv vznikl začátkem 90. let 20. století Paulem Ginspargem, teoretickým fyzikem z USA. Do tohoto repozitáře mají díky Open Access přístupu výzkumníci z celého světa. V současnosti je v tomto archivu více než 600 000 tisíc publikací.<br />
<br />
=== Nature precendings- biologie, medicína, chemie ===<br />
<br />
Nature precending je preprintový repozitář obsahující tištěné publikace z biologie, medicíny, chemie a biologie. Tento archiv vznikl v roce 2007 společností Nature Publishing Group (NGP). <br />
<br />
== Preprints v informační vědě ==<br />
Možnost šíření preprintů po internetu má vliv na informační vědu. Hnutí volného přístupu ( Open access) se zaměřuje na celosvětovou sbírku výzkumů pomocí vyhledávačů a metavyhledávačů, jako je například OAIster, pomocí kterého můžeme nalézt více než jeden milion akademicky zaměřených digitálních publikací ( tento vyhledávač sbírá publikace z Open archive Initiatives).<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
Harnad, S. (2003) Electronic Preprints and Postprints. Encyclopedia of Library and Information Science Marcel Dekker, Inc. Dostupné z WWW: <http://www.ecs.soton.ac.uk/~harnad/Temp/eprints.htm ><br />
<br />
Eysenbach G. Challenges and changing roles for medical journals in the cyberspace age: Electronic pre-prints and e-papers. J Med Internet Res 1999;1(2):e9. Dostupné z WWW: <http://www.jmir.org/1999/2/e9/ > <br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.oclc.org/oaister/<br />
<br />
http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/eprints.htm<br />
<br />
http://www.sherpa.ac.uk/romeoinfo.html#colours/<br />
<br />
=== Preprintové archivy ===<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.scientificcommons.org/<br />
<br />
http://precedings.nature.com/<br />
--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Preprint&diff=14034Preprint2011-05-19T10:15:36Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Autor: Dalibor Bláha<br />
<br />
Klíčová slova: dokument, informační věda, <br />
<br />
Synonyma: Předběžný dokument<br />
<br />
Související pojmy: postprint, e-print, reprint<br />
<br />
<br />
<br />
== Definice pojmu ==<br />
Předběžný dokument zpřístupňující určité dílo nebo jeho zkrácenou verzi před jeho připravovaným vydáním či zveřejněním (např. referát na konferenci)<ref>Matušík, Zdeněk. preprint. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001033&local_base=KTD>.</ref>. Bývá rozmnožen v malém počtu exemplářů a distribuován uzavřenému okruhu zájemců. V elektronické podobě bývá spolu s postprintem označován souhrnným pojmem e-print.<br />
<br />
<br />
== Úloha preprints ==<br />
Výzkumní pracovníci se prostřednictvím preprints můžou podělit o své objevy s ostatními vědci ještě dříve, než byli recenzováni a publikováni. Toto publikování může trvat i měsíce, nebo dokonce roky, protože tištěná publikace musí být podstoupena obsáhlému recenznímu řízení kvalifikovanými kritiky. Až poté může být zveřejněna ve vědeckém časpoise ( za podmínky, že tato publikace byla schválena) . Díky preprints tak můžou být citováni v preprintové formě ostatními vědci dříve, než je tištěná publikace dostupná v postprintové formě. Dostanou tak mnohem rychlejší zpětnou vazbu od jejich čtenářů, čímž může lépe provést revizi své publikace a zvýšit impakt faktor své publikace. <br />
<br />
<br />
== Postprint, reprint, e-print ==<br />
Postprint je verze rukopisu, která již prošla recenzním řízením a autor provedl požadované změny .Jde o verzi článku, která je připravena k vydání v časopisu, ovšem bez formátování pro tisk. Společně s preprintem, bývá označován pojmem e-print. Reprint (dotisk) je nové (další) vydání tištěné publikace jako předchozí vydání nebo vzniklé skenováním původního vydání, které má zcela identický obsah a vzhled jako originální vydání. Někdy je jako reprint označováno i další vydání publikace, ve kterém jsou provedeny opravy tiskových chyb nebo které má odlišnou grafickou úpravu.<br />
<br />
<br />
== Preprintové archivy ==<br />
=== ArXiv- fyzika, matematika, astronomie, statistika, informatika, biologie ===<br />
<br />
ArXiv je repozitář pro ukládání a sdílení elektronických preprintů. Tento archiv vznikl začátkem 90. let 20. století Paulem Ginspargem, teoretickým fyzikem z USA. Do tohoto repozitáře mají díky Open Access přístupu výzkumníci z celého světa. V současnosti je v tomto archivu více než 600 000 tisíc publikací.<br />
<br />
=== Nature precendings- biologie, medicína, chemie ===<br />
<br />
Nature precending je preprintový repozitář obsahující tištěné publikace z biologie, medicíny, chemie a biologie. Tento archiv vznikl v roce 2007 společností Nature Publishing Group (NGP). <br />
<br />
== Preprints v informační vědě ==<br />
Možnost šíření preprintů po internetu má vliv na informační vědu. Hnutí volného přístupu ( Open access) se zaměřuje na celosvětovou sbírku výzkumů pomocí vyhledávačů a metavyhledávačů, jako je například OAIster, pomocí kterého můžeme nalézt více než jeden milion akademicky zaměřených digitálních publikací ( tento vyhledávač sbírá publikace z Open archive Initiatives).<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references /><br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/reprint.html<br />
<br />
http://e-zdroje.vsb.cz/preprint/<br />
<br />
http://e-zdroje.vsb.cz/postprint/<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.oclc.org/oaister/<br />
<br />
http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/eprints.htm<br />
<br />
http://www.sherpa.ac.uk/romeoinfo.html#colours/<br />
<br />
=== Preprintové archivy ===<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.scientificcommons.org/<br />
<br />
http://precedings.nature.com/<br />
--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)</div>Dalibor Bláhahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Preprint&diff=14033Preprint2011-05-19T10:06:01Z<p>Dalibor Bláha: </p>
<hr />
<div>Autor: Dalibor Bláha<br />
<br />
Klíčová slova: dokument, informační věda, <br />
<br />
Synonyma: Předběžný dokument<br />
<br />
Související pojmy: postprint, e-print, reprint<br />
<br />
<br />
<br />
== Definice pojmu ==<br />
Předběžný dokument zpřístupňující určité dílo nebo jeho zkrácenou verzi před jeho připravovaným vydáním či zveřejněním (např. referát na konferenci)¹. Bývá rozmnožen v malém počtu exemplářů a distribuován uzavřenému okruhu zájemců. V elektronické podobě bývá spolu s postprintem označován souhrnným pojmem e-print.<br />
<br />
<br />
== Úloha preprints ==<br />
Výzkumní pracovníci se prostřednictvím preprints můžou podělit o své objevy s ostatními vědci ještě dříve, než byli recenzováni a publikováni. Toto publikování může trvat i měsíce, nebo dokonce roky, protože tištěná publikace musí být podstoupena obsáhlému recenznímu řízení kvalifikovanými kritiky. Až poté může být zveřejněna ve vědeckém časpoise ( za podmínky, že tato publikace byla schválena) . Díky preprints tak můžou být citováni v preprintové formě ostatními vědci dříve, než je tištěná publikace dostupná v postprintové formě. Dostanou tak mnohem rychlejší zpětnou vazbu od jejich čtenářů, čímž může lépe provést revizi své publikace a zvýšit impakt faktor své publikace. <br />
<br />
<br />
== Postprint, reprint, e-print ==<br />
Postprint je verze rukopisu, která již prošla recenzním řízením a autor provedl požadované změny .Jde o verzi článku, která je připravena k vydání v časopisu, ovšem bez formátování pro tisk. Společně s preprintem, bývá označován pojmem e-print. Reprint (dotisk) je nové (další) vydání tištěné publikace jako předchozí vydání nebo vzniklé skenováním původního vydání, které má zcela identický obsah a vzhled jako originální vydání. Někdy je jako reprint označováno i další vydání publikace, ve kterém jsou provedeny opravy tiskových chyb nebo které má odlišnou grafickou úpravu.<br />
<br />
<br />
== Preprintové archivy ==<br />
=== ArXiv- fyzika, matematika, astronomie, statistika, informatika, biologie ===<br />
<br />
ArXiv je repozitář pro ukládání a sdílení elektronických preprintů. Tento archiv vznikl začátkem 90. let 20. století Paulem Ginspargem, teoretickým fyzikem z USA. Do tohoto repozitáře mají díky Open Access přístupu výzkumníci z celého světa. V současnosti je v tomto archivu více než 600 000 tisíc publikací.<br />
<br />
=== Nature precendings- biologie, medicína, chemie ===<br />
<br />
Nature precending je preprintový repozitář obsahující tištěné publikace z biologie, medicíny, chemie a biologie. Tento archiv vznikl v roce 2007 společností Nature Publishing Group (NGP). <br />
<br />
== Preprints v informační vědě ==<br />
Možnost šíření preprintů po internetu má vliv na informační vědu. Hnutí volného přístupu ( Open access) se zaměřuje na celosvětovou sbírku výzkumů pomocí vyhledávačů a metavyhledávačů, jako je například OAIster, pomocí kterého můžeme nalézt více než jeden milion akademicky zaměřených digitálních publikací ( tento vyhledávač sbírá publikace z Open archive Initiatives).<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
¹http://e-zdroje.vsb.cz/preprint/<br />
<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
=== Použitá literatura ===<br />
<br />
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/reprint.html<br />
<br />
http://e-zdroje.vsb.cz/preprint/<br />
<br />
http://e-zdroje.vsb.cz/postprint/<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.oclc.org/oaister/<br />
<br />
http://users.ecs.soton.ac.uk/harnad/Temp/eprints.htm<br />
<br />
http://www.sherpa.ac.uk/romeoinfo.html#colours/<br />
<br />
=== Preprintové archivy ===<br />
<br />
http://arxiv.org/<br />
<br />
http://www.scientificcommons.org/<br />
<br />
http://precedings.nature.com/<br />
--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)--[[Uživatel:Dalibor Bláha|Dalibor Bláha]] 19. 5. 2011, 10:53 (CEST)</div>Dalibor Bláha