WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví 2

2012-05-21T14:10:46Z

Dagmar Šiková:

<ul><li> Názory obyvatel ČR na Akademii věd ČR podle výzkumu CVVM (leden 2012) [1. Lánová.] [2. Šiková, Skohoutilová, Kutsyn]
</li><li> Názory obyvatel ČR na vědu podle výzkumu CVVM (leden 2012) [1.Jansová,Králová,Sochorová,Príborská] [2. Moravec, Denár, Žampachová]
</li><li> Rozdíly v postojích vědců k open access dle vědních disciplín
</li><li> Postoje vědců k open access v nemocnicích a na lékařských školách
</li><li> Postoje vědců k open access v průmyslových a komerčních institucích
</li><li> Postoje vědců k open access v České republice
</li><li> Čtenáři a nečtenáři mezi třicátníky v ČR [1. Šnédarová, Chromá, Brázdová, Krejčová, Ovčačík] [2. Matoušková, Šteinigerová, Svobodová] [3. Forman, Bláha, Kocián]
</li><li> Kdo jsou čtenáři bulvárních novin? [1. Kopecká, Otevřelová, Štouračová, Hečová, Babáková[ [2. Kadaníková, Haladová, Hruška, Weissbergerová] [3. Popelková, Justová, Szászová]
</li><li> Zaměstnanci ve fakultních knihovnách [1. Blažejová, Fromelová, Packová, Škardová]
</li><li> Citové bariéry ve fakultních knihovnách - [1. Veronika Svobodová, Lea Mentlíková, Eva Durnová, Jonáš Kopp, Jitka Šiborová]
</li><li> Češi a jejich postoje k pivu ve výzkumu CVVM (září 2011) [1. Górecká, Krausová, Bělejová, Rožnovský] [2. Osičková, Šimůnková, Macháčková, Deutschová, Dyčková]
</li><li> Alternativa: vlastní téma
</li></ul>

Politická satira

2011-11-28T13:47:48Z

Dagmar Šiková:

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' politická satira, humor, kritika, vtip, karikatura

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - humor, satira
:podřazené - vtip, karikatura, parodie, aforismus, fraška,

Politická satira je významnou podskupinou satiry, která čerpá nápady a inspiraci z politické situace. Její uplatnění spočívá především v nesouhlasném útoku na politiky a poukázání tak na různé chyby, nedostatky a záporné jevy.

== Definice ==
Slovo satira pochází z latinského „''satura''“ = všehochuť, míchanice. Původně se jednalo o dramatickou frašku, později posměšnou báseň. O satiře se v současné době mluví v případě různých žánrů. Využívá se v epigramech, anekdotách, aforismech, groteskách a nebo například parodiích. Typický je pro ni humor, komika a záměr porovnávat realitu s vysněným ideálem a kritizovat nedostatky reality.<ref>PAVERA, Libor a VŠETIČKA, František. ''Lexikon literárních pojmů''. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1.</ref>
Politická satira je obvykle směšná, jejím primárním cílem je zahájit útok vtipem. Využívá obvykle sarkasmu a (nebo) humoru za účelem poukázat na slabiny, neschopnost nebo korupci vládnoucích politiků a politických stran. S politickou satirou bývá často spojována satira sociální, která si dělá legraci ze společnosti, každodenního života nebo určitých skupin obyvatel.<ref name="POREMBA">POREMBA, Sue Marquette. ''Research Penn State'' [online]. 20th June 2008 [cit. 2011-11-27]. How Old Is Political Satire? Dostupné z WWW: http://www.rps.psu.edu/probing/satire.html</ref>

== Počátky ==
Politická satira je pevně svázána s počátky politiky a vládnoucího systému jako takového. Se vznikem organizovaného vládního systému se pojí i potřeba kriticky na něj reagovat. Můžeme ji nalézt již ve starověkém Řecku. Za jejího „objevitele“ bývá označován řecký dramatik '''Aristofanés''', který žil v letech 445 až 338 př.n.l. v Athénách. Politická satira vyžaduje vysoce demokratické uspořádání obce a svobodu slova a tyto dva předpoklady tehdy plnily právě Athény.<ref>HRYCH, Ervín. ''Velká kniha světového humoru''. 1. vyd. Praha: Regia, 2003. 607 s. ISBN 80-86367-30-4.</ref> Napsal celkem 40 komedií, z nichž se dochovalo pouze 11. Jeho díla byla plná útoků na občanské vůdce Athén během Peloponéské války. Na jeho dílo navazovala řada římských i novověkých autorů.

== Vývoj ==
Jako dílo s prvky satiry vrcholného středověku můžeme označit '''Danteho''' Božskou komedii, kde přední politické osoby zasadil přímo do Pekla. 
V Českých zemích se satira objevuje také, a to za vlády Karla IV. Nejstarším českým dramatem je satirická hra '''Mastičkář''' útočící na pochybné poměry ve středověké Praze. Další satirické dílo té doby je '''Desatero Kazanie božie''' v Hradeckém rukopise. Neznámý autor zde kritizuje vyšší vrstvy a konšele a pokouší se hájit zájmy městských obyvatel a chudiny. 
Z anglické středověké literatury nesmíme zapomenout na '''Geoffreyho Chaucera''' a pochopitelně '''Williama Shakespeara,''' který se v některých svých hrách vysmíval alžbětinské politice, zejména v dramatu Richard II.
Mezi významné renesanční satiriky se dílem Chvála bláznovství zařadil '''Erasmus Rotterdamský''', holandský myslitel a humanista přelomu 15. a 16. století. 
Století 17. – 18. je přímo zlatým věkem pro anglickou satiru. Mezi její představitele patří např. '''John Dryden, Henry Fielding''', ale také '''Daniel Defoe''' se svou satirou Čistokrevný Angličan a hlavně '''Johnatan Swift''', jehož Gulliverovy cesty z roku 1726 jsou politickou satirou útočící na tehdejší Anglii. 
Také Francie měla svého významného satirika a tím byl '''Moliére''', autor řady satirických komedií. Jeho asi nejslavnější satirické dílo je Tartuffe neboli Pokrytec, ostrá komedie útočící na politickou situaci Francie poloviny 17. století. Tato komedie byla nejprve králem Ludvíkem IX. zakázána, Moliére ji musel přepracovat, aby ji následně král povolil v původním znění.
[[Soubor:Raoul.jpg|left|thumb|Zelený Raoul č. 43 - Reflex]]
Politická satira nemusí vždy útočit jen písmem, ale i prostřednictvím obrázků – karikatur. Ty byly obzvláště oblíbené v 19. století v USA, protože velká část obyvatel tehdejší doby byla negramotných.<ref name="POREMBA"/> Jejích oblíbenost přetrvala až do dnešní doby a karikatury nebo krátké kreslené seriály jsou součástí mnoha deníků a časopisů.

V Českých zemích byl v 19. století nejvýznamnějším satirikem '''Karel Havlíček Borovský'''. Psal do Pražských novin, Národních listů a do humoristicko – satirického týdeníku Šotek, kam přispíval svými epigramy. Kritizoval v nich šlechtu, církev a aktuální politickou situaci. Pro svůj nesouhlasný postoj byl deportován do Brixenu.
Dalším dobře známým satirikem byl '''Jan Neruda''' se svými fejetony podepsanými trojúhelníčkem.
První polovině 20. století kraluje '''Jaroslav Hašek''' s Dobrým vojákem Švejkem. V roce 1911 dokonce založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Po volební kampani vedené po hospodách získal 28 hlasů a geniálně s ní parodoval malé české politikaření.
Na divadelní scéně zaujímají přední místo '''Osvobozené divadlo''' Jana Wericha a Jiřího Voskovce, kterého později nahradil Miroslav Horníček; a divadlo '''Semafor''' s Jiřím Grossmannem, Jiřím Šlitrem a Jiřím Suchým.

== 20. století ==
Masové zavedení rozhlasu, televize a později rozšíření internetu velmi změnilo i oblast politické satiry. Satira může reagovat bezprostředně na politické akty a nikoli až s několikaměsíčním zpožděním, jako u knižní produkce.
Rozhlas a televize přináší celosvětově řadu satirických pořadů – v České Republice to byl například pořad S politiky netančím Miloslava Šimka a Zuzany Bubílkové, Jan Kraus a jeho televizní a rozhlasové pořady, Petr Jablonský – imitátor politiků, Gumáci – pokus o každodenní komentování politické scény nebo slovenský humorista Milan Markovič.
Internet pak reakci na politickou scénu ještě více zrychlil. V podstatě kdokoli může bezprostředně reagovat na neschopnost a slabiny politiků. Příkladem může být brněnská iniciativa www.zitbrno.cz.

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
*BLOUSTEIN, Jessica. ''The Daily Beast'' [online]. 10th September 2008 [cit. 2011-11-28]. Political Punch Lines. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/newsweek/2008/09/10/political-punch-lines.html

*HRYCH, Ervín. ''Velká kniha světového humoru''. 1. vyd. Praha: Regia, 2003. 607 s. ISBN 80-86367-30-4.

*MAREŠ, Štěpán. ''Zelený Raoul č. 043.'' In Reflex. [online] cit. 19.11.2011 Dostupné z: http://www.reflex.cz/galerie/kultura/16821/?foto=9

*PAVERA, Libor a VŠETIČKA, František. ''Lexikon literárních pojmů''. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1.

*PIORECKÝ, Karel. ''Český Rozhlas : Čtenářský deník'' [online]. 17. srpna 2011 [cit. 2011-11-28]. Havlíček Borovský Karel. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/autori/_zprava/havlicek-borovsky-karel--936037

*POREMBA, Sue Marquette. ''Research Penn State'' [online]. 20th June 2008 [cit. 2011-11-27]. How Old Is Political Satire? Dostupné z WWW: http://www.rps.psu.edu/probing/satire.html

Politická satira

2011-11-28T13:27:50Z

Dagmar Šiková:

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' politická satira, humor, kritika, vtip, karikatura

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - humor, satira
:podřazené - vtip, karikatura, parodie, aforismus, fraška,

Politická satira je významnou podskupinou satiry, která čerpá nápady a inspiraci z politické situace. Její uplatnění spočívá především v nesouhlasném útoku na politiky a poukázání tak na různé chyby, nedostatky a záporné jevy.

== Definice ==
Slovo satira pochází z latinského „''satura''“ = všehochuť, míchanice. Původně se jednalo o dramatickou frašku, později posměšnou báseň. O satiře se v současné době mluví v případě různých žánrů. Využívá se v epigramech, anekdotách, aforismech, groteskách a nebo například parodiích. Typický je pro ni humor, komika a záměr porovnávat realitu s vysněným ideálem a kritizovat nedostatky reality.<ref>PAVERA, Libor a VŠETIČKA, František. ''Lexikon literárních pojmů''. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1.</ref>
Politická satira je obvykle směšná, jejím primárním cílem je zahájit útok vtipem. Využívá obvykle sarkasmu a (nebo) humoru za účelem poukázat na slabiny, neschopnost nebo korupci vládnoucích politiků a politických stran. S politickou satirou bývá často spojována satira sociální, která si dělá legraci ze společnosti, každodenního života nebo určitých skupin obyvatel.<ref name="POREMBA">POREMBA, Sue Marquette. ''Research Penn State'' [online]. 20th June 2008 [cit. 2011-11-27]. How Old Is Political Satire? Dostupné z WWW: http://www.rps.psu.edu/probing/satire.html</ref>

== Počátky ==
Politická satira je pevně svázána s počátky politiky a vládnoucího systému jako takového. Se vznikem organizovaného vládního systému se pojí i potřeba kriticky na něj reagovat. Můžeme ji nalézt již ve starověkém Řecku. Za jejího „objevitele“ bývá označován řecký dramatik '''Aristofanés''', který žil v letech 445 až 338 př.n.l. v Athénách. Politická satira vyžaduje vysoce demokratické uspořádání obce a svobodu slova a tyto dva předpoklady tehdy plnily právě Athény.<ref>HRYCH, Ervín. ''Velká kniha světového humoru''. 1. vyd. Praha: Regia, 2003. 607 s. ISBN 80-86367-30-4.</ref> Napsal celkem 40 komedií, z nichž se dochovalo pouze 11. Jeho díla byla plná útoků na občanské vůdce Athén během Peloponéské války. Na jeho dílo navazovala řada římských i novověkých autorů.

== Vývoj ==
Jako dílo s prvky satiry vrcholného středověku můžeme označit '''Danteho''' Božskou komedii, kde přední politické osoby zasadil přímo do Pekla.
V Českých zemích se satira objevuje také, a to za vlády Karla IV. Nejstarším českým dramatem je satirická hra '''Mastičkář''' útočící na pochybné poměry ve středověké Praze. Další satirické dílo té doby je '''Desatero Kazanie božie''' v Hradeckém rukopise. Neznámý autor zde kritizuje vyšší vrstvy a konšele a pokouší se hájit zájmy městských obyvatel a chudiny.
Z anglické středověké literatury nesmíme zapomenout na '''Geoffreyho Chaucera''' a pochopitelně '''Williama Shakespeara,''' který se v některých svých hrách vysmíval alžbětinské politice, zejména v dramatu Richard II.
Mezi významné renesanční satiriky se dílem Chvála bláznovství zařadil '''Erasmus Rotterdamský''', holandský myslitel a humanista přelomu 15. a 16. století.
Století 17. – 18. je přímo zlatým věkem pro anglickou satiru. Mezi její představitele patří např. '''John Dryden, Henry Fielding''', ale také '''Daniel Defoe''' se svou satirou Čistokrevný Angličan a hlavně '''Johnatan Swift''', jehož Gulliverovy cesty z roku 1726 jsou politickou satirou útočící na tehdejší Anglii.
Také Francie měla svého významného satirika a tím byl '''Moliére''', autor řady satirických komedií. Jeho asi nejslavnější satirické dílo je Tartuffe neboli Pokrytec, ostrá komedie útočící na politickou situaci Francie poloviny 17. století. Tato komedie byla nejprve králem Ludvíkem IX. zakázána, Moliére ji musel přepracovat, aby ji následně král povolil v původním znění.
Politická satira nemusí vždy útočit jen písmem, ale i prostřednictvím obrázků – karikatur. Ty byly obzvláště oblíbené v 19. století v USA, protože velká část obyvatel tehdejší doby byla negramotných.<ref name="POREMBA"/> Jejích oblíbenost přetrvala až do dnešní doby a karikatury nebo krátké kreslené seriály jsou součástí mnoha deníků a časopisů.

Zelený Raoul č. 43

V Českých zemích byl v 19. století nejvýznamnějším satirikem '''Karel Havlíček Borovský'''. Psal do Pražských novin, Národních listů a do humoristicko – satirického týdeníku Šotek, kam přispíval svými epigramy. Kritizoval v nich šlechtu, církev a aktuální politickou situaci. Pro svůj nesouhlasný postoj byl deportován do Brixenu.
Dalším dobře známým satirikem byl '''Jan Neruda''' se svými fejetony podepsanými trojúhelníčkem.
První polovině 20. století kraluje '''Jaroslav Hašek''' s Dobrým vojákem Švejkem. V roce 1911 dokonce založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Po volební kampani vedené po hospodách získal 28 hlasů a geniálně s ní parodoval malé české politikaření.
Na divadelní scéně zaujímají přední místo '''Osvobozené divadlo''' Jana Wericha a Jiřího Voskovce, kterého později nahradil Miroslav Horníček; a divadlo '''Semafor''' s Jiřím Grossmannem, Jiřím Šlitrem a Jiřím Suchým.

== 20. století ==
Masové zavedení rozhlasu, televize a později rozšíření internetu velmi změnilo i oblast politické satiry. Satira může reagovat bezprostředně na politické akty a nikoli až s několikaměsíčním zpožděním, jako u knižní produkce.
Rozhlas a televize přináší celosvětově řadu satirických pořadů – v České Republice to byl například pořad S politiky netančím Miloslava Šimka a Zuzany Bubílkové, Jan Kraus a jeho televizní a rozhlasové pořady, Petr Jablonský – imitátor politiků, Gumáci – pokus o každodenní komentování politické scény nebo slovenský humorista Milan Markovič.
Internet pak reakci na politickou scénu ještě více zrychlil. V podstatě kdokoli může bezprostředně reagovat na neschopnost a slabiny politiků. Příkladem může být brněnská iniciativa www.zitbrno.cz.

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
*BLOUSTEIN, Jessica. ''The Daily Beast'' [online]. 10th September 2008 [cit. 2011-11-28]. Political Punch Lines. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/newsweek/2008/09/10/political-punch-lines.html

*HRYCH, Ervín. ''Velká kniha světového humoru''. 1. vyd. Praha: Regia, 2003. 607 s. ISBN 80-86367-30-4.

*MAREŠ, Štěpán. ''Zelený Raoul č. 043.'' In Reflex. [online] cit. 19.11.2011 Dostupné z: http://www.reflex.cz/galerie/kultura/16821/?foto=9

*PAVERA, Libor a VŠETIČKA, František. ''Lexikon literárních pojmů''. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1.

*PIORECKÝ, Karel. ''Český Rozhlas : Čtenářský deník'' [online]. 17. srpna 2011 [cit. 2011-11-28]. Havlíček Borovský Karel. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/autori/_zprava/havlicek-borovsky-karel--936037

*POREMBA, Sue Marquette. ''Research Penn State'' [online]. 20th June 2008 [cit. 2011-11-27]. How Old Is Political Satire? Dostupné z WWW: http://www.rps.psu.edu/probing/satire.html

Politická satira

2011-11-27T22:29:49Z

Dagmar Šiková: Založena nová stránka: '''Autor''': Dagmar Šiková '''Klíčová slova:''' politická satira, humor, kritika, vtip, karikatura '''Související pojmy:''' :nadřazené - humor, satira :podřa...

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' politická satira, humor, kritika, vtip, karikatura

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - humor, satira
:podřazené - vtip, karikatura, parodie, aforismus, fraška,

Politická satira je významnou podskupinou satiry, která čerpá nápady a inspiraci z politické situace. Její uplatnění spočívá především v nesouhlasném útoku na politiky a poukázání tak na různé chyby, nedostatky a záporné jevy.

== Definice ==
Slovo satira pochází z latinského „''satura''“ = všehochuť, míchanice. Původně se jednalo o dramatickou frašku, později posměšnou báseň. O satiře se v současné době mluví v případě různých žánrů. Využívá se v epigramech, anekdotách, aforismech, groteskách a nebo například parodiích. Typický je pro ni humor, komika a záměr porovnávat realitu s vysněným ideálem a kritizovat nedostatky reality.<ref>PAVERA, Libor a VŠETIČKA, František. ''Lexikon literárních pojmů''. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1.</ref>
Politická satira je obvykle směšná, jejím primárním cílem je zahájit útok vtipem. Využívá obvykle sarkasmu a (nebo) humoru za účelem poukázat na slabiny, neschopnost nebo korupci vládnoucích politiků a politických stran. S politickou satirou bývá často spojována satira sociální, která si dělá legraci ze společnosti, každodenního života nebo určitých skupin obyvatel.<ref>POREMBA, Sue Marquette. ''Research Penn State'' [online]. 20th June 2008 [cit. 2011-11-27]. How Old Is Political Satire? Dostupné z WWW: http://www.rps.psu.edu/probing/satire.html</ref>

== Počátky ==
Politická satira je pevně svázána s počátky politiky a vládnoucího systému jako takového. Se vznikem organizovaného vládního systému se pojí i potřeba kriticky na něj reagovat. Můžeme ji nalézt již ve starověkém Řecku. Za jejího „objevitele“ bývá označován řecký dramatik Aristofanés, který žil v letech 445 až 338 př.n.l. v Athénách. Politická satira vyžaduje vysoce demokratické uspořádání obce a svobodu slova a tyto dva předpoklady tehdy plnily právě Athény.<ref>HRYCH, Ervín. ''Velká kniha světového humoru''. 1. vyd. Praha: Regia, 2003. 607 s. ISBN 80-86367-30-4.</ref> Napsal celkem 40 komedií, z nichž se dochovalo pouze 11. Jeho díla byla plná útoků na občanské vůdce Athén během Peloponéské války. Na jeho dílo navazovala řada římských i novověkých autorů.

== Vývoj ==
Jako dílo s prvky satiry vrcholného středověku můžeme označit Danteho Božskou komedii, kde přední politické osoby zasadil přímo do Pekla.
V Českých zemích se satira objevuje také, a to za vlády Karla IV. Nejstarším českým dramatem je satirická hra Mastičkář útočící na pochybné poměry ve středověké Praze. Další satirické dílo té doby je Desatero Kazanie božie v Hradeckém rukopise. Neznámý autor zde kritizuje vyšší vrstvy a konšele a pokouší se hájit zájmy městských obyvatel a chudiny.
Z anglické středověké literatury nesmíme zapomenout na Geoffreyho Chaucera a pochopitelně Williama Shakespeara, který se v některých svých hrách vysmíval alžbětinské politice, zejména v dramatu Richard II.
Mezi významné renesanční satiriky se dílem Chvála bláznovství zařadil Erasmus Rotterdamský, holandský myslitel a humanista přelomu 15. a 16. století.
Století 17. – 18. je přímo zlatým věkem pro anglickou satiru. Mezi její představitele patří např. John Dryden, Henry Fielding, ale také Daniel Defoe se svou satirou Čistokrevný Angličan a hlavně Johnatan Swift, jehož Gulliverovy cesty z roku 1726 jsou politickou satirou útočící na tehdejší Anglii.
Také Francie měla svého významného satirika a tím byl Moliére, autor řady satirických komedií. Jeho asi nejslavnější satirické dílo je Tartuffe neboli Pokrytec, ostrá komedie útočící na politickou situaci Francie poloviny 17. století. Tato komedie byla nejprve králem Ludvíkem IX. zakázána, Moliére ji musel přepracovat, aby ji následně král povolil v původním znění.
Politická satira nemusí vždy útočit jen písmem, ale i prostřednictvím obrázků – karikatur. Ty byly obzvláště oblíbené v 19. století v USA, protože velká část obyvatel tehdejší doby byla negramotných. Jejích oblíbenost přetrvala až do dnešní doby a karikatury nebo krátké kreslené seriály jsou součástí mnoha deníků a časopisů.

Zelený Raoul č. 43

V Českých zemích byl v 19. století nejvýznamnějším satirikem Karel Havlíček Borovský. Psal do Pražských novin, Národních listů a do humoristicko – satirického týdeníku Šotek, kam přispíval svými epigramy. Kritizoval v nich šlechtu, církev a aktuální politickou situaci. Pro svůj nesouhlasný postoj byl deportován do Brixenu.
Dalším dobře známým satirikem byl Jan Neruda se svými fejetony podepsanými trojúhelníčkem.
První polovině 20. století kraluje Jaroslav Hašek se svým Dobrým vojákem Švejkem. V roce 1911 dokonce založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Po volební kampani vedené po hospodách získal 28 hlasů a geniálně s ní parodoval malé české politikaření.
Na divadelní scéně zaujímají přední místo Osvobozené divadlo Jana Wericha a Jiřího Voskovce, kterého později nahradil Miroslav Horníček; a divadlo Semafor s Jiřím Grossmannem, Jiřím Šlitrem a Jiřím Suchým.

== 20. století ==
Masové zavedení rozhlasu, televize a později rozšíření internetu velmi změnilo i oblast politické satiry. Satira může reagovat bezprostředně na politické akty a nikoli až s několikaměsíčním zpožděním, jako u knižní produkce.
Rozhlas a televize přináší celosvětově řadu satirických pořadů – v České Republice to byl například pořad S politiky netančím Miloslava Šimka a Zuzany Bubílkové, Jan Kraus a jeho televizní a rozhlasové pořady, Petr Jablonský – imitátor politiků, Gumáci – pokus o každodenní komentování politické scény nebo slovenský humorista Milan Markovič.
Internet pak reakci na politickou scénu ještě více zrychlil. V podstatě kdokoli může bezprostředně reagovat na neschopnost a slabiny politiků. Příkladem může být brněnská iniciativa www.zitbrno.cz.

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
*HRYCH, Ervín. ''Velká kniha světového humoru''. 1. vyd. Praha: Regia, 2003. 607 s. ISBN 80-86367-30-4.

*MAREŠ, Štěpán. ''Zelený Raoul č. 043.'' In Reflex. [online] cit. 19.11.2011 Dostupné z: http://www.reflex.cz/galerie/kultura/16821/?foto=9

*PAVERA, Libor a VŠETIČKA, František. ''Lexikon literárních pojmů''. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1.

*POREMBA, Sue Marquette. ''Research Penn State'' [online]. 20th June 2008 [cit. 2011-11-27]. How Old Is Political Satire? Dostupné z WWW: http://www.rps.psu.edu/probing/satire.html

Ne-konference

2011-11-08T12:34:47Z

Dagmar Šiková:

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené - Barcamp, Edcamp, prezentace

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. Postřehy z první nekonference. In: ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. In: ''Metodický portál RVP'' [online]. 07. 03. 2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. Why "unconferences" are fun conferences. In: ''CNN Money: Business, financial and personal finance news.'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov 

OCÁSEK, Petr. Postřehy z první nekonference. In: ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T12:32:18Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené - Barcamp, Edcamp, prezentace

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. In: ''Metodický portál RVP'' [online]. 07. 03. 2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. Why "unconferences" are fun conferences. In: ''CNN Money: Business, financial and personal finance news.'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov 

OCÁSEK, Petr. Postřehy z první nekonference. In: ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T12:29:20Z

Dagmar Šiková:

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené - Barcamp, Edcamp, prezentace

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. In: ''Metodický portál RVP'' [online]. 07. 03. 2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. Why "unconferences" are fun conferences. In: ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov 

OCÁSEK, Petr. Postřehy z první nekonference. In: ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T12:25:56Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''In: Metodický portál RVP'' [online]. 07. 03. 2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. Why "unconferences" are fun conferences. ''In: CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov 

OCÁSEK, Petr. Postřehy z první nekonference. ''In: Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T12:24:44Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj.Smysluplné neorganizované nekonference. ''In: Metodický portál RVP'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. Why "unconferences" are fun conferences. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov 

OCÁSEK, Petr. Postřehy z první nekonference. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In: Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T12:14:59Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj.Smysluplné neorganizované nekonference. In: ''Metodický portál RVP'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov 

OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T10:18:17Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov 

OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T10:12:55Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11183/ 

CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515. 

OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-08T10:01:36Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11183/SMYSLUPLNE-NEORGANIZOVANE-NEKONFERENCE.html 

CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515. 

OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference

Ne-konference

2011-11-07T13:31:34Z

Dagmar Šiková:

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

== Definice ==
Nekonference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11183/SMYSLUPLNE-NEORGANIZOVANE-NEKONFERENCE.html. 

CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515. 

OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.

Ne-konference

2011-11-07T13:24:33Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

Ne-konference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11183/SMYSLUPLNE-NEORGANIZOVANE-NEKONFERENCE.html. 

CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515. 

OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 

Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.

Ne-konference

2011-11-07T13:22:42Z

Dagmar Šiková:

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

Ne-konference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11183/SMYSLUPLNE-NEORGANIZOVANE-NEKONFERENCE.html. 
CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 
ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515. 
OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 
Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.

Ne-konference

2011-11-07T13:21:01Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

Ne-konference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference>.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z WWW: <http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/>.</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515>.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11183/SMYSLUPLNE-NEORGANIZOVANE-NEKONFERENCE.html. 
CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z: http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/ 
ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515. 
OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z: http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/ 
Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference.

Ne-konference

2011-11-07T13:12:45Z

Dagmar Šiková: /* Seznam použité literatury: */

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

Ne-konference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference>.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z WWW: <http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/>.</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515>.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11183/SMYSLUPLNE-NEORGANIZOVANE-NEKONFERENCE.html>. 
CRAIG, Kathleen. ''CNN Money: Business 2.0 Magazine'' [online]. 06.06.2006 [cit. 2011-11-07]. Why "unconferences" are fun conferences. Dostupné z WWW: <http://money.cnn.com/2006/06/05/technology/business2_unconference0606/>. 
ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515>. 
OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z WWW: <http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/>. 
Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference>.

Ne-konference

2011-11-07T12:48:48Z

Dagmar Šiková: Založena nová stránka: '''Autor''': Dagmar Šiková '''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp '''Související pojmy:''' :nadřazené - konference, sdílení informací :podř...

'''Autor''': Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' nekonference, prezentace, barcamp

'''Související pojmy:'''

:nadřazené - konference, sdílení informací
:podřazené -

Ne-konference (angl. ''unconference'') se odlišuje od klasických konferencí tím, že zde platí zcela jiná pravidla, a to převážně co se týče organizovanosti. Program vzniká velmi spontánně na základě zájmů a požadavků účastníků. Pro konference je velmi typické, že většina zajímavé konverzace se odehrává mezi jednotlivými prezentacemi, coffee-breaky jsou to, na co lidé vzpomínají jako na nejpřínosnější část konference, která jim dala nejvíce nových nápadů, kontaktů a zkušeností. Nekonference se pokouší využít právě této neformální a přátelské atmosféry. Nejde pouze o sdílení a výměnu informací, ale také o navazování kontaktů. Základním znakem je, že si sami častníci určují, jaká témata je zajímají a o čem chtějí diskutovat. Z „posluchačů“ prezentací se tak stávají „účastníci“, kteří se sami podílí na tvorbě obsahu nekonference.

== Historie ==
V polovině 80. let 20. století objevil Harrison Owen metodu Open Space Technology. Vysvětluje spoustu nových postupů a metod, které jsou nyní spojovány a uplatňovány při pořádání nekonferencí, ale Owen sám tento pojem ještě nepoužívá. Poprvé se objevuje v roce 1998 v oznámení výroční konference vývojářů XML.''<ref>Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference>.</ref>

Do České Republiky dorazil formát nekonferencí o pár let později. Jako první nekonference konaná v České Republice bývá uváděna akce sdružení TUESDAY Business Network, která se konala 5.února 2008. Jelikož se jednalo o první akci tohoto druhu – nultý ročník, nesplňovala všechny typické znaky pro nekonferenci, měla spoustu nedostatků, a proto ji řada odpůrců odmítá označit jako nekonferenci v pravém slova smyslu.<ref>OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z WWW: <http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/>.</ref> I přes tuto nedokonalost měla ale na další vývoj nekonferencí v České Republice velký vliv.

== Typické znaky ==
* téměř žádná příprava – organizátor určí pouze čas a místo setkání. Pokud hrozí riziko, že by se mohlo zúčastnit velké množství lidí, může se účast limitovat registrací. Nekonference se proto mohou plánovat třeba jen týden před samotnou akcí. Vznikají jako reakce na aktuální potřebu prodiskutovat nějaký problém nebo téma.
* neplánovaný program – samotný program se vytváří až přímo na místě. Účastníci, kteří chtějí prezentovat nějaké téma, jej napíši na lístek se svým jménem a přilepí jej na tabuli. Ostatní účastníci si vybírají, která témata je zajímají a označí je např. čárkou nebo nálepkou. Po ukončení hlasování jsou vybrána a prezentována ta témata, která dostala nejvíce hlasů. Princip výběru témat jde až tak daleko, že dokonce člověk nemusí být expertem na dané téma, které napíše na lístek. Může klidně zapsat i to, co by rád slyšel, o čem by se rád něco dozvěděl. Je velmi pravděpodobné, že se mezi účastníky najde někdo, kdo má k danému tématu co říci.
* účast je zdarma – pro nekonference je velmi typické, že za účast na ní se neplatí žádný registrační poplatek nebo vstupné. Pokud je potřeba zaplatit pronájem prostor a jiné nezbytnosti řeší se to obvykle díky sponzorům. Občerstvení se obvykle řeší tak, že každý z účastníků přinese něco i pro další a vznikne tak jeden velký „švédský“stůl. Toto ještě více podporuje sblížení a navázání nových kontaktů.

== The law of two feet ==
Nejdůležitější pravidlo nekonferencí je „''the law of two feet''“(zákon dvou nohou). Zjednodušeně řečeno – pokud účastníka téma prezentace nebaví, nudí se, pak má jedinou povinnost, zvednout se a odejít tam, kde nalezne téma atraktivnější. Pokud tak učiní více lidí, je to jasné upozornění pro prezentujícího, že něco není úplně v pořádku, že by měl prezentaci ukončit nebo alespoň změnit. Na nekonferencích se nehlasuje rukama, ale nohama - odchodem.''<ref>ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515>.</ref>

== Využití ==
Nekonference se pochopitelně nejčastěji pořádají v prostředí informačních technologií, které svou kreativitou, nekonvenčností a rychlostí vývoje vybočují z rámce klasických konferencí. Tato „neorganizovaná“ setkání můžeme nalézt pod označením Barcamp. IT oblast ale není jediným oborem, který využívá tento princip. Například v červnu 2011 proběhl v Brně politologický Barcamp a nebo v květnu 2010 ve Filadelfii EdCamp pro učitele. V podstatě tento formát může být využit v kterémkoli oboru. Neexistují žádná omezení.

== Poznámky ==
<references/>

== Seznam použité literatury: ==
BRDIČKA, Bořivoj. Smysluplné neorganizované nekonference. ''Metodický portál: Články'' [online]. 07. 03. 2011, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11183/SMYSLUPLNE-NEORGANIZOVANE-NEKONFERENCE.html>. 

ECKEL, Bruce. ''Introduction to Open Spaces.'' [online prezentace]. [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://hw.libsyn.com/p/3/d/3/3d371be0f58c155b/OpenSpacesIntro.mov?sid=735cfb9809fc0cf516d26dd80a721835&l_sid=18780&l_eid=&l_mid=1731515>. 

OCÁSEK, Petr. ''Lupa.cz'' [online]. 25.4.2008 [cit. 2011-11-06]. Postřehy z první nekonference. Dostupné z WWW: <http://blog.lupa.cz/beneta/postrehy-z-prvni-nekonference/>. 

Unconference. ''In Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida: Wikipedia Foundation, last modified on 4.10.2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Unconference>.

Workflow

2011-05-07T12:56:04Z

Dagmar Šiková: Založena nová stránka: '''Autor:''' Dagmar Šiková '''Klíčová slova:''' automatizace, podnikový proces '''Synonyma:''' automatizovaný podnikový proces, podnikový informační systém '...

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' automatizace, podnikový proces

'''Synonyma:''' automatizovaný podnikový proces, podnikový informační systém

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – management, podnikové řízení,
:podřazené – proces, tok informací, management workflow system

== Definice ==

Termín ''workflow'' se v současnosti používá v mnoha odlišných významech. Může znamenat jak samotný proces složený z mnoha na sebe navazujících kroků, stejně tak počítačový software, který zajišťuje jeho běh.
Workflow Management Coalition, která se pokouší o sjednocení terminologie v této oblasti, definovala pojem workflow následovně: ''„Worflow znamená automatizaci celého nebo části podnikového procesu, během něhož jsou dokumenty, informace nebo úkoly předávány podle procedurálních pravidel od jednoho účastníka k dalšímu tak, aby proces dále pokračoval“.''“.<ref name="Workflow Management Coalition">Workflow Management Coalition. ''Workflow Management Coalition Terminology & Glossary''.[online]. 1999 [cit. 2011-05-04]. Dostupné z WWW: <http://www.wfmc.org/standards/docs/TC-1011_term_glossary_v3.pdf>. (překlad autorka)</ref>

Středem pozornosti je samotný proces – jak práce postupuje, nikoli tok informací.
Workflow může být organizováno manuálně, v praxi je ale častěji řízeno za použití počítačové podpory.

Workflow proces má celkem 4 fáze:
*přípravnou
*realizační
*sledovací
*vyhodnocovací

== Přínosy Workflow ==
*efektivnější řízení
*nižší náklady
*zkrácení životního cyklu procesů
*zrychlení realizace
*lepší servis pro zákazníka
*zprůhledňuje existující podnikové procesy

== Workflow Management System ==
Nedílnou součástí workflow jsou počítačové systémy, které zajišťují jeho automatizaci. Označují se jako ''Workflow management systém''. Workflow Management Coalition je vymezuje následujícím způsobem: „''Systém řízení workflow definuje, vytváří a řídí průběh procesů při využití softwaru, který běží na jednom nebo více workflow strojích a který je schopen interpretovat definici procesu, komunikovat s účastníky procesu a, pokud je to potřeba, využívat IT nástroje a aplikace“.''<ref name="Workflow Management Coalition"/>

Workflow systém je tvořen 4 složkami:
#Úlohy – různé aktivity, které je potřeba splnit pro dosažení podnikových cílů
#Lidé – jednotlivé úkoly jsou vždy vykonávány konkrétními zaměstnanci, kterým byly přiřazeny role (práva) pro tuto činnost
#Nástroje – to jsou například podnikové aplikace (síťově orientované nebo klient/serverové personální systémy) nebo osobní nástroje tvůrčí práce (např. tabulkové procesory, textové editory)
#Údaje – rozlišujeme věcné údaje a údaje vztahující se k danému procesu. Patří sem databázová data, dokumenty vytvořené systémem, textovým editorem nebo tabulkovým procesorem, zprávy obsahující obrázky nebo hlasové zprávy.

== Dělení workflow systémů ==
Workflow systémy se dále dělí podle řady kritérií a hledisek na velké množství typů a podskupin. 
 
'''Podle charakteru procesů'''
*'''Produkční''' – podporuje hlavní podnikové procesy. Výskyt procesů je velmi častý a procesy jsou dobře strukturovatelné
*'''Administrativní''' – je určeno k vyřizování běžné každodenní agendy. Procesy se často opakují, bývají jednoduché, často vázány na standardizované formuláře a dokumenty.
*'''Kolaborativní''' – podporuje především týmovou spolupráci. Typická je existence „dokumentu“, pomocí kterého si účastníci procesu vyměňují dosavadní poznatky a který se stane výsledkem jejich práce. Typická je dynamičnost těchto procesů.
*'''Systémy ad hoc''' – jsou to procesy, jejichž průběh není předem nikde popsán, jejich vznik je náhodný. Procesy proto nemohou být standardizované, obvykle jsou jedinečné a typické je, že mnohdy jsou definovány až v době jejich vzniku. 
 
'''Podle technologické infrastruktury'''
*produkty založené na elektronické poště
*produkty založené na dokumentech
*Produkty založené na webu
*produkty založené na procesech
 
'''Podle orientace procesů'''
*procesy orientované na lidi (people-centric)
*procesy orientované na sebe (process-centric)

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
Workflow Management Coalition. ''Workflow Management Coalition Terminology & Glossary''.[online]. 1999 [cit. 2011-05-04]. Dostupné z WWW: <http://www.wfmc.org/standards/docs/TC-1011_term_glossary_v3.pdf>. (překlad autorka) 
CARDA, Antonín; KUNSTOVÁ, Renata. ''Workflow: nástroj manažera pro řízení podnikových procesů''. 2. rozšířené a aktualizované vyd. Praha: Grada, 2003. 155 s. ISBN 8024706660 
WALKER, Alfred J. ''Moderní personální management: nejnovější trendy a technologie''. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 253 s. ISBN 8024704498.

Hermeneutika

2011-05-05T12:48:25Z

Dagmar Šiková: /* Historie */

'''Hermeneutika'''

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika

'''Synonyma:''' porozumění textu

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – filozofie
:podřazené – hermeneutický kruh, výklad textu

== Definice ==
Slovo hermeneutika pochází z řečtiny – ''hermeneutiké'', od slova ''hermeneuein'', což znamená vysvětlovat, objasňovat, překládat, vyjadřovat jinými slovy. Své kořeny má ve jméně boha Herma, vynálezce písma a řeči, který tlumočil lidem boží poselství. Hermeneutika je tedy určitou teorií interpretace a porozumění textů, ale také jiných vizuálních nebo kulturních předmětů.

== Historie ==
Původně byla hermeneutika chápána jako umění výkladu. Hermeneutika vznikla ve starověké Alexandrii při korigování a vydávání starších textů, zejména filosofických a náboženských. Umění výkladu věnovali značnou pozornost stoikové, kteří se věnovali výkladu mýtů prostřednictvím alegorie. Termín ''hermenéu'' se objevuje u prvních interpretů Homérovy Iliady a Odysseise, kteří se snažili vyložit jejich údajný skrytý smysl.

Ve středověku se tehdejší myslitelé věnovali prakticky pouze výkladu Bible. Órigenés našel klíč k výkladu Písma v Šalamounově výroku, podle kterého člověk musí napsat Písmo „třikrát“, aby mohl podat svědectví o jeho pravdě. Tím chtěl naznačit, že Bible nemá jen jeden jediný výklad, ale nalézá se v něm tělesný, duchovní a duševní smysl. V pozdějším středověku byly tyto tři vrstvy Bible rozšířeny na čtyři. Augustin z Dácie to vyjádřil následujícím veršem: litera gesta docet, quid credas allegoria, moralit quid agas, quo tendas anagogia (doslovný smysl učí, co se událo; alegorický, co máš věřit, morální, co máš činit a analogický, k čemu spěješ.) ''<ref>''GRONDIN, Jean'' Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50</ref>
Hermeneutika měla velký význam v období reformace, kdy se snažila o pochopení Bible vlastní interpretací textu a odmítala výklad často zkreslený katolickou církevní tradicí.

Na přelomu 18. a 19. století se německý filosof Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher pokusil jednostranné zaměření hermeneutiky na výklad antických děl nebo náboženských textů změnit. Současně formuloval základní hermeneutický princip interpretace – hermeneutický kruh. Hermeneutický kruh znamená, že každý dílčí poznatek může být pochopen pouze je-li dán do souvislostí celku, ale celku lze porozumět teprve pochopením dílčích souvislostí. Schleiermacher šel ještě dál, a jako další předpoklad pro správné pochopení textu, označil schopnost interpreta přemístit se do duševního života autora zkoumaného díla.
Hlavním představitelem hermeneutiky 20. století je Hans-Georg Gadamer. Obzvláště jeho spis Warheit und Metode. Gadamer označuje jako základ lidské zkušenosti otevřenost k tázání. Abychom porozuměli druhému člověku, musíme nejprve porozumět tomu, nač se sami chceme tázat.

== Smysl textu ==
Smysl textu je vždy ovlivněn nejen autorem, ale současně i tím, kdo s textem pracuje. Každý výklad je již předem ovlivněn předsudky a podmínkami, neexistuje porozumění, které by dosáhlo „čisté“ pravdy. Celé naše poznání je ovlivněno „předrozuměním“ (Vorverstandnis).
Jako příklad bývá často uváděn překlad z cizího jazyka – aby byl překlad dobrý, musí překladatel porozumět původnímu textu stejně dobře – nebo i lépe než autor.

== Významy hermeneutiky ==
Pojem hermeneutika se během své historie vyvíjel, a získal tak několik relativně diferencovaných významů. Může být vykládán jako:
# umění významové interpretace textů
# proces, jehož pomocí lze zjistit hledisko, které podmiňuje postoj mluvčího k předmětu rozhovoru
# nauka o předpokladech a fenomenologii rozumění
# metoda rozumění – hermeneutický kruh
# teorie zdůvodňování procesu rozumění
# filosofická metoda rozumění lidskému bytí a bytí vůbec jakožto základ všeho poznání.''<ref>''HROCH, Jaroslav'' Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.</ref>

== Uplatnění ==
Hermeneutika se uplatňuje v právní vědě, při výkladu uměleckých děl nebo historických událostí v sociologii a nebo při vývoji informačních technologií.

== Představitelé ==
Karl Otto Apel 
Emilio Betti 
Wilhelm Dilthey 
Johann Gustav Droysen 
Hans-Georg Gadamer 
Jean Girondin 
Martin Heidegger 
Friedrich Schleiermacher 

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
BLECHA, Ivan. ''Filosofický slovník''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. ISBN 8071820644. 
GRONDIN, Jean. ''Úvod do hermeneutiky''. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. 
HROCH, Jaroslav. ''Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti.'' 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. 
Katedra filmových studií. ''Hermeneutika.'' [citováno 03.05.2011]. Dostupné z: http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/hermeneutika.pdf

Hermeneutika

2011-05-05T12:47:16Z

Dagmar Šiková: /* Použitá literatura */

'''Hermeneutika'''

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika

'''Synonyma:''' porozumění textu

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – filozofie
:podřazené – hermeneutický kruh, výklad textu

== Definice ==
Slovo hermeneutika pochází z řečtiny – ''hermeneutiké'', od slova ''hermeneuein'', což znamená vysvětlovat, objasňovat, překládat, vyjadřovat jinými slovy. Své kořeny má ve jméně boha Herma, vynálezce písma a řeči, který tlumočil lidem boží poselství. Hermeneutika je tedy určitou teorií interpretace a porozumění textů, ale také jiných vizuálních nebo kulturních předmětů.

== Historie ==
Původně byla hermeneutika chápána jako umění výkladu. Hermeneutika vznikla ve starověké Alexandrii při korigování a vydávání starších textů, zejména filosofických a náboženských. Umění výkladu věnovali značnou pozornost stoikové, kteří se věnovali výkladu mýtů prostřednictvím alegorie. Termín ''hermenéu'' se objevuje u prvních interpretů Homérovy Iliady a Odysseies, kteří se snažili vyložit jejich údajný skrytý smysl.

Ve středověku se tehdejší myslitelé věnovali prakticky pouze výkladu Bible. Órigenés našel klíč k výkladu Písma v Šalamounově výroku, podle kterého člověk musí napsat Písmo „třikrát“, aby mohl podat svědectví o jeho pravdě. Tím chtěl naznačit, že Bible nemá jen jeden jediný výklad, ale nalézá se v něm tělesný, duchovní a duševní smysl. V pozdějším středověku byly tyto tři vrstvy Bible rozšířeny na čtyři. Augustin z Dácie to vyjádřil následujícím veršem: litera gesta docet, quid credas allegoria, moralit quid agas, quo tendas anagogia (doslovný smysl učí, co se událo; alegorický, co máš věřit, morální, co máš činit a analogický, k čemu spěješ.) ''<ref>''GRONDIN, Jean'' Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50</ref>
Hermeneutika měla velký význam v období reformace, kdy se snažila o pochopení Bible vlastní interpretací textu a odmítala výklad často zkreslený katolickou církevní tradicí.

Na přelomu 18. a 19. století se německý filosof Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher pokusil jednostranné zaměření hermeneutiky na výklad antických děl nebo náboženských textů změnit. Současně formuloval základní hermeneutický princip interpretace – hermeneutický kruh. Hermeneutický kruh znamená, že každý dílčí poznatek může být pochopen pouze je-li dán do souvislostí celku, ale celku lze porozumět teprve pochopením dílčích souvislostí. Schleiermacher šel ještě dál, a jako další předpoklad pro správné pochopení textu, označil schopnost interpreta přemístit se do duševního života autora zkoumaného díla.
Hlavním představitelem hermeneutiky 20. století je Hans-Georg Gadamer. Obzvláště jeho spis Warheit und Metode. Gadamer označuje jako základ lidské zkušenosti otevřenost k tázání. Abychom porozuměli druhému člověku, musíme nejprve porozumět tomu, nač se sami chceme tázat.

== Smysl textu ==
Smysl textu je vždy ovlivněn nejen autorem, ale současně i tím, kdo s textem pracuje. Každý výklad je již předem ovlivněn předsudky a podmínkami, neexistuje porozumění, které by dosáhlo „čisté“ pravdy. Celé naše poznání je ovlivněno „předrozuměním“ (Vorverstandnis).
Jako příklad bývá často uváděn překlad z cizího jazyka – aby byl překlad dobrý, musí překladatel porozumět původnímu textu stejně dobře – nebo i lépe než autor.

== Významy hermeneutiky ==
Pojem hermeneutika se během své historie vyvíjel, a získal tak několik relativně diferencovaných významů. Může být vykládán jako:
# umění významové interpretace textů
# proces, jehož pomocí lze zjistit hledisko, které podmiňuje postoj mluvčího k předmětu rozhovoru
# nauka o předpokladech a fenomenologii rozumění
# metoda rozumění – hermeneutický kruh
# teorie zdůvodňování procesu rozumění
# filosofická metoda rozumění lidskému bytí a bytí vůbec jakožto základ všeho poznání.''<ref>''HROCH, Jaroslav'' Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.</ref>

== Uplatnění ==
Hermeneutika se uplatňuje v právní vědě, při výkladu uměleckých děl nebo historických událostí v sociologii a nebo při vývoji informačních technologií.

== Představitelé ==
Karl Otto Apel 
Emilio Betti 
Wilhelm Dilthey 
Johann Gustav Droysen 
Hans-Georg Gadamer 
Jean Girondin 
Martin Heidegger 
Friedrich Schleiermacher 

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
BLECHA, Ivan. ''Filosofický slovník''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. ISBN 8071820644. 
GRONDIN, Jean. ''Úvod do hermeneutiky''. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. 
HROCH, Jaroslav. ''Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti.'' 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. 
Katedra filmových studií. ''Hermeneutika.'' [citováno 03.05.2011]. Dostupné z: http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/hermeneutika.pdf

Hermeneutika

2011-05-04T11:30:16Z

Dagmar Šiková: /* Historie */

'''Hermeneutika'''

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika

'''Synonyma:''' porozumění textu

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – filozofie
:podřazené – hermeneutický kruh, výklad textu

== Definice ==
Slovo hermeneutika pochází z řečtiny – ''hermeneutiké'', od slova ''hermeneuein'', což znamená vysvětlovat, objasňovat, překládat, vyjadřovat jinými slovy. Své kořeny má ve jméně boha Herma, vynálezce písma a řeči, který tlumočil lidem boží poselství. Hermeneutika je tedy určitou teorií interpretace a porozumění textů, ale také jiných vizuálních nebo kulturních předmětů.

== Historie ==
Původně byla hermeneutika chápána jako umění výkladu. Hermeneutika vznikla ve starověké Alexandrii při korigování a vydávání starších textů, zejména filosofických a náboženských. Umění výkladu věnovali značnou pozornost stoikové, kteří se věnovali výkladu mýtů prostřednictvím alegorie. Termín ''hermenéu'' se objevuje u prvních interpretů Homérovy Iliady a Odysseies, kteří se snažili vyložit jejich údajný skrytý smysl.

Ve středověku se tehdejší myslitelé věnovali prakticky pouze výkladu Bible. Órigenés našel klíč k výkladu Písma v Šalamounově výroku, podle kterého člověk musí napsat Písmo „třikrát“, aby mohl podat svědectví o jeho pravdě. Tím chtěl naznačit, že Bible nemá jen jeden jediný výklad, ale nalézá se v něm tělesný, duchovní a duševní smysl. V pozdějším středověku byly tyto tři vrstvy Bible rozšířeny na čtyři. Augustin z Dácie to vyjádřil následujícím veršem: litera gesta docet, quid credas allegoria, moralit quid agas, quo tendas anagogia (doslovný smysl učí, co se událo; alegorický, co máš věřit, morální, co máš činit a analogický, k čemu spěješ.) ''<ref>''GRONDIN, Jean'' Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50</ref>
Hermeneutika měla velký význam v období reformace, kdy se snažila o pochopení Bible vlastní interpretací textu a odmítala výklad často zkreslený katolickou církevní tradicí.

Na přelomu 18. a 19. století se německý filosof Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher pokusil jednostranné zaměření hermeneutiky na výklad antických děl nebo náboženských textů změnit. Současně formuloval základní hermeneutický princip interpretace – hermeneutický kruh. Hermeneutický kruh znamená, že každý dílčí poznatek může být pochopen pouze je-li dán do souvislostí celku, ale celku lze porozumět teprve pochopením dílčích souvislostí. Schleiermacher šel ještě dál, a jako další předpoklad pro správné pochopení textu, označil schopnost interpreta přemístit se do duševního života autora zkoumaného díla.
Hlavním představitelem hermeneutiky 20. století je Hans-Georg Gadamer. Obzvláště jeho spis Warheit und Metode. Gadamer označuje jako základ lidské zkušenosti otevřenost k tázání. Abychom porozuměli druhému člověku, musíme nejprve porozumět tomu, nač se sami chceme tázat.

== Smysl textu ==
Smysl textu je vždy ovlivněn nejen autorem, ale současně i tím, kdo s textem pracuje. Každý výklad je již předem ovlivněn předsudky a podmínkami, neexistuje porozumění, které by dosáhlo „čisté“ pravdy. Celé naše poznání je ovlivněno „předrozuměním“ (Vorverstandnis).
Jako příklad bývá často uváděn překlad z cizího jazyka – aby byl překlad dobrý, musí překladatel porozumět původnímu textu stejně dobře – nebo i lépe než autor.

== Významy hermeneutiky ==
Pojem hermeneutika se během své historie vyvíjel, a získal tak několik relativně diferencovaných významů. Může být vykládán jako:
# umění významové interpretace textů
# proces, jehož pomocí lze zjistit hledisko, které podmiňuje postoj mluvčího k předmětu rozhovoru
# nauka o předpokladech a fenomenologii rozumění
# metoda rozumění – hermeneutický kruh
# teorie zdůvodňování procesu rozumění
# filosofická metoda rozumění lidskému bytí a bytí vůbec jakožto základ všeho poznání.''<ref>''HROCH, Jaroslav'' Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.</ref>

== Uplatnění ==
Hermeneutika se uplatňuje v právní vědě, při výkladu uměleckých děl nebo historických událostí v sociologii a nebo při vývoji informačních technologií.

== Představitelé ==
Karl Otto Apel 
Emilio Betti 
Wilhelm Dilthey 
Johann Gustav Droysen 
Hans-Georg Gadamer 
Jean Girondin 
Martin Heidegger 
Friedrich Schleiermacher 

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
BLECHA, Ivan. Filosofický slovník. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. ISBN 8071820644. 
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. 
Katedra filmovych studií. Hermeneutika. [citováno 03.05.2011]. Dostpne z: http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/hermeneutika.pdf

Hermeneutika

2011-05-04T11:27:50Z

Dagmar Šiková: /* Poznámky: */

'''Hermeneutika'''

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika

'''Synonyma:''' porozumění textu

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – filozofie
:podřazené – hermeneutický kruh, výklad textu

== Definice ==
Slovo hermeneutika pochází z řečtiny – ''hermeneutiké'', od slova ''hermeneuein'', což znamená vysvětlovat, objasňovat, překládat, vyjadřovat jinými slovy. Své kořeny má ve jméně boha Herma, vynálezce písma a řeči, který tlumočil lidem boží poselství. Hermeneutika je tedy určitou teorií interpretace a porozumění textů, ale také jiných vizuálních nebo kulturních předmětů.

== Historie ==
Původně byla hermeneutika chápána jako umění výkladu. Hermeneutika vznikla ve starověké Alexandrii při korigování a vydávání starších textů, zejména filosofických a náboženských. Umění výkladu věnovali značnou pozornost stoikové, kteří se věnovali výkladu mýtů prostřednictvím alegorie. Termín ''hermenéu'' se objevuje u prvních interpretů Homérovy Iliady a Odysseies, kteří se snažili vyložit jejich údajný skrytý smysl.

Ve středověku se tehdejší myslitelé věnovali prakticky pouze výkladu Bible. Órigenés našel klíč k výkladu Písma v Šalamounově výroku, podle kterého člověk musí napsat Písmo „třikrát“, aby mohl podat svědectví o jeho pravdě. Tím chtěl naznačit, že Bible nemá jen jeden jediný výklad, ale nalézá se v něm tělesný, duchovní a duševní smysl. V pozdějším středověku byly tyto tři vrstvy Bible rozšířeny na čtyři. Augustin z Dácie to vyjádřil následujícím veršem: litera gesta docet, quid credas allegoria, moralit quid agas, quo tendas anagogia (doslovný smysl učí, co se událo; alegorický, co máš věřit, morální, co máš činit a analogický, k čemu spěješ.) ''<ref>''GRONDIN, Jean'' Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50</ref>
Hermeneutika měla velký význam v období reformace, kdy se snažila o pochopení Bible vlastní interpretací textu a odmítala výklad často zkreslený katolickou církevní tradicí.

Na přelomu 18. a 19. století se německý filosof Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher pokusil jednostranné zaměření hermeneutiky na výklad antických děl nebo náboženských textů změnit. Současně formuloval základní hermeneutický princip interpretace – hermeneutický kruh. Hermeneutický kruh znamená, že každý dílčí poznatek může být pochopen pouze je-li dán do souvislostí celku, ale celku lze porozumět teprve pochopením dílčích souvislostí. Schleichermacher šel ještě dál, a jako další předpoklad pro správné pochopení textu, označil schopnost interpreta přemístit se do duševního života autora zkoumaného díla.
Hlavním představitelem hermeneutiky 20. století je Hans-Georg Gadamer. Obzvláště jeho spis Warheit und Metode. Gadamer označuje jako základ lidské zkušenosti otevřenost k tázání. Abychom porozuměli druhému člověku, musíme nejprve porozumět tomu, nač se sami chceme tázat.

== Smysl textu ==
Smysl textu je vždy ovlivněn nejen autorem, ale současně i tím, kdo s textem pracuje. Každý výklad je již předem ovlivněn předsudky a podmínkami, neexistuje porozumění, které by dosáhlo „čisté“ pravdy. Celé naše poznání je ovlivněno „předrozuměním“ (Vorverstandnis).
Jako příklad bývá často uváděn překlad z cizího jazyka – aby byl překlad dobrý, musí překladatel porozumět původnímu textu stejně dobře – nebo i lépe než autor.

== Významy hermeneutiky ==
Pojem hermeneutika se během své historie vyvíjel, a získal tak několik relativně diferencovaných významů. Může být vykládán jako:
# umění významové interpretace textů
# proces, jehož pomocí lze zjistit hledisko, které podmiňuje postoj mluvčího k předmětu rozhovoru
# nauka o předpokladech a fenomenologii rozumění
# metoda rozumění – hermeneutický kruh
# teorie zdůvodňování procesu rozumění
# filosofická metoda rozumění lidskému bytí a bytí vůbec jakožto základ všeho poznání.''<ref>''HROCH, Jaroslav'' Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.</ref>

== Uplatnění ==
Hermeneutika se uplatňuje v právní vědě, při výkladu uměleckých děl nebo historických událostí v sociologii a nebo při vývoji informačních technologií.

== Představitelé ==
Karl Otto Apel 
Emilio Betti 
Wilhelm Dilthey 
Johann Gustav Droysen 
Hans-Georg Gadamer 
Jean Girondin 
Martin Heidegger 
Friedrich Schleiermacher 

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==
BLECHA, Ivan. Filosofický slovník. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. ISBN 8071820644. 
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. 
Katedra filmovych studií. Hermeneutika. [citováno 03.05.2011]. Dostpne z: http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/hermeneutika.pdf

Hermeneutika

2011-05-04T11:26:50Z

Dagmar Šiková: /* Významy hermeneutiky */

'''Hermeneutika'''

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika

'''Synonyma:''' porozumění textu

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – filozofie
:podřazené – hermeneutický kruh, výklad textu

== Definice ==
Slovo hermeneutika pochází z řečtiny – ''hermeneutiké'', od slova ''hermeneuein'', což znamená vysvětlovat, objasňovat, překládat, vyjadřovat jinými slovy. Své kořeny má ve jméně boha Herma, vynálezce písma a řeči, který tlumočil lidem boží poselství. Hermeneutika je tedy určitou teorií interpretace a porozumění textů, ale také jiných vizuálních nebo kulturních předmětů.

== Historie ==
Původně byla hermeneutika chápána jako umění výkladu. Hermeneutika vznikla ve starověké Alexandrii při korigování a vydávání starších textů, zejména filosofických a náboženských. Umění výkladu věnovali značnou pozornost stoikové, kteří se věnovali výkladu mýtů prostřednictvím alegorie. Termín ''hermenéu'' se objevuje u prvních interpretů Homérovy Iliady a Odysseies, kteří se snažili vyložit jejich údajný skrytý smysl.

Ve středověku se tehdejší myslitelé věnovali prakticky pouze výkladu Bible. Órigenés našel klíč k výkladu Písma v Šalamounově výroku, podle kterého člověk musí napsat Písmo „třikrát“, aby mohl podat svědectví o jeho pravdě. Tím chtěl naznačit, že Bible nemá jen jeden jediný výklad, ale nalézá se v něm tělesný, duchovní a duševní smysl. V pozdějším středověku byly tyto tři vrstvy Bible rozšířeny na čtyři. Augustin z Dácie to vyjádřil následujícím veršem: litera gesta docet, quid credas allegoria, moralit quid agas, quo tendas anagogia (doslovný smysl učí, co se událo; alegorický, co máš věřit, morální, co máš činit a analogický, k čemu spěješ.) ''<ref>''GRONDIN, Jean'' Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50</ref>
Hermeneutika měla velký význam v období reformace, kdy se snažila o pochopení Bible vlastní interpretací textu a odmítala výklad často zkreslený katolickou církevní tradicí.

Na přelomu 18. a 19. století se německý filosof Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher pokusil jednostranné zaměření hermeneutiky na výklad antických děl nebo náboženských textů změnit. Současně formuloval základní hermeneutický princip interpretace – hermeneutický kruh. Hermeneutický kruh znamená, že každý dílčí poznatek může být pochopen pouze je-li dán do souvislostí celku, ale celku lze porozumět teprve pochopením dílčích souvislostí. Schleichermacher šel ještě dál, a jako další předpoklad pro správné pochopení textu, označil schopnost interpreta přemístit se do duševního života autora zkoumaného díla.
Hlavním představitelem hermeneutiky 20. století je Hans-Georg Gadamer. Obzvláště jeho spis Warheit und Metode. Gadamer označuje jako základ lidské zkušenosti otevřenost k tázání. Abychom porozuměli druhému člověku, musíme nejprve porozumět tomu, nač se sami chceme tázat.

== Smysl textu ==
Smysl textu je vždy ovlivněn nejen autorem, ale současně i tím, kdo s textem pracuje. Každý výklad je již předem ovlivněn předsudky a podmínkami, neexistuje porozumění, které by dosáhlo „čisté“ pravdy. Celé naše poznání je ovlivněno „předrozuměním“ (Vorverstandnis).
Jako příklad bývá často uváděn překlad z cizího jazyka – aby byl překlad dobrý, musí překladatel porozumět původnímu textu stejně dobře – nebo i lépe než autor.

== Významy hermeneutiky ==
Pojem hermeneutika se během své historie vyvíjel, a získal tak několik relativně diferencovaných významů. Může být vykládán jako:
# umění významové interpretace textů
# proces, jehož pomocí lze zjistit hledisko, které podmiňuje postoj mluvčího k předmětu rozhovoru
# nauka o předpokladech a fenomenologii rozumění
# metoda rozumění – hermeneutický kruh
# teorie zdůvodňování procesu rozumění
# filosofická metoda rozumění lidskému bytí a bytí vůbec jakožto základ všeho poznání.''<ref>''HROCH, Jaroslav'' Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.</ref>

== Uplatnění ==
Hermeneutika se uplatňuje v právní vědě, při výkladu uměleckých děl nebo historických událostí v sociologii a nebo při vývoji informačních technologií.

== Představitelé ==
Karl Otto Apel 
Emilio Betti 
Wilhelm Dilthey 
Johann Gustav Droysen 
Hans-Georg Gadamer 
Jean Girondin 
Martin Heidegger 
Friedrich Schleiermacher 

== Poznámky: ==
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.

== Použitá literatura ==
BLECHA, Ivan. Filosofický slovník. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. ISBN 8071820644. 
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. 
Katedra filmovych studií. Hermeneutika. [citováno 03.05.2011]. Dostpne z: http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/hermeneutika.pdf

Hermeneutika

2011-05-04T11:24:53Z

Dagmar Šiková: /* Historie */

'''Hermeneutika'''

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika

'''Synonyma:''' porozumění textu

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – filozofie
:podřazené – hermeneutický kruh, výklad textu

== Definice ==
Slovo hermeneutika pochází z řečtiny – ''hermeneutiké'', od slova ''hermeneuein'', což znamená vysvětlovat, objasňovat, překládat, vyjadřovat jinými slovy. Své kořeny má ve jméně boha Herma, vynálezce písma a řeči, který tlumočil lidem boží poselství. Hermeneutika je tedy určitou teorií interpretace a porozumění textů, ale také jiných vizuálních nebo kulturních předmětů.

== Historie ==
Původně byla hermeneutika chápána jako umění výkladu. Hermeneutika vznikla ve starověké Alexandrii při korigování a vydávání starších textů, zejména filosofických a náboženských. Umění výkladu věnovali značnou pozornost stoikové, kteří se věnovali výkladu mýtů prostřednictvím alegorie. Termín ''hermenéu'' se objevuje u prvních interpretů Homérovy Iliady a Odysseies, kteří se snažili vyložit jejich údajný skrytý smysl.

Ve středověku se tehdejší myslitelé věnovali prakticky pouze výkladu Bible. Órigenés našel klíč k výkladu Písma v Šalamounově výroku, podle kterého člověk musí napsat Písmo „třikrát“, aby mohl podat svědectví o jeho pravdě. Tím chtěl naznačit, že Bible nemá jen jeden jediný výklad, ale nalézá se v něm tělesný, duchovní a duševní smysl. V pozdějším středověku byly tyto tři vrstvy Bible rozšířeny na čtyři. Augustin z Dácie to vyjádřil následujícím veršem: litera gesta docet, quid credas allegoria, moralit quid agas, quo tendas anagogia (doslovný smysl učí, co se událo; alegorický, co máš věřit, morální, co máš činit a analogický, k čemu spěješ.) ''<ref>''GRONDIN, Jean'' Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50</ref>
Hermeneutika měla velký význam v období reformace, kdy se snažila o pochopení Bible vlastní interpretací textu a odmítala výklad často zkreslený katolickou církevní tradicí.

Na přelomu 18. a 19. století se německý filosof Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher pokusil jednostranné zaměření hermeneutiky na výklad antických děl nebo náboženských textů změnit. Současně formuloval základní hermeneutický princip interpretace – hermeneutický kruh. Hermeneutický kruh znamená, že každý dílčí poznatek může být pochopen pouze je-li dán do souvislostí celku, ale celku lze porozumět teprve pochopením dílčích souvislostí. Schleichermacher šel ještě dál, a jako další předpoklad pro správné pochopení textu, označil schopnost interpreta přemístit se do duševního života autora zkoumaného díla.
Hlavním představitelem hermeneutiky 20. století je Hans-Georg Gadamer. Obzvláště jeho spis Warheit und Metode. Gadamer označuje jako základ lidské zkušenosti otevřenost k tázání. Abychom porozuměli druhému člověku, musíme nejprve porozumět tomu, nač se sami chceme tázat.

== Smysl textu ==
Smysl textu je vždy ovlivněn nejen autorem, ale současně i tím, kdo s textem pracuje. Každý výklad je již předem ovlivněn předsudky a podmínkami, neexistuje porozumění, které by dosáhlo „čisté“ pravdy. Celé naše poznání je ovlivněno „předrozuměním“ (Vorverstandnis).
Jako příklad bývá často uváděn překlad z cizího jazyka – aby byl překlad dobrý, musí překladatel porozumět původnímu textu stejně dobře – nebo i lépe než autor.

== Významy hermeneutiky ==
Pojem hermeneutika se během své historie vyvíjel, a získal tak několik relativně diferencovaných významů. Může být vykládán jako:
# umění významové interpretace textů
# proces, jehož pomocí lze zjistit hledisko, které podmiňuje postoj mluvčího k předmětu rozhovoru
# nauka o předpokladech a fenomenologii rozumění
# metoda rozumění – hermeneutický kruh
# teorie zdůvodňování procesu rozumění
# filosofická metoda rozumění lidskému bytí a bytí vůbec jakožto základ všeho poznání.

== Uplatnění ==
Hermeneutika se uplatňuje v právní vědě, při výkladu uměleckých děl nebo historických událostí v sociologii a nebo při vývoji informačních technologií.

== Představitelé ==
Karl Otto Apel 
Emilio Betti 
Wilhelm Dilthey 
Johann Gustav Droysen 
Hans-Georg Gadamer 
Jean Girondin 
Martin Heidegger 
Friedrich Schleiermacher 

== Poznámky: ==
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.

== Použitá literatura ==
BLECHA, Ivan. Filosofický slovník. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. ISBN 8071820644. 
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. 
Katedra filmovych studií. Hermeneutika. [citováno 03.05.2011]. Dostpne z: http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/hermeneutika.pdf

Hermeneutika

2011-05-03T12:20:41Z

Dagmar Šiková: Založena nová stránka: '''Hermeneutika''' '''Autor:''' Dagmar Šiková '''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika '''Synonyma:''' porozumění textu '''Souvisejí...

'''Hermeneutika'''

'''Autor:''' Dagmar Šiková

'''Klíčová slova:''' porozumění textu, interpretace, hermeneutika

'''Synonyma:''' porozumění textu

'''Související pojmy:'''
:nadřazené – filozofie
:podřazené – hermeneutický kruh, výklad textu

== Definice ==
Slovo hermeneutika pochází z řečtiny – ''hermeneutiké'', od slova ''hermeneuein'', což znamená vysvětlovat, objasňovat, překládat, vyjadřovat jinými slovy. Své kořeny má ve jméně boha Herma, vynálezce písma a řeči, který tlumočil lidem boží poselství. Hermeneutika je tedy určitou teorií interpretace a porozumění textů, ale také jiných vizuálních nebo kulturních předmětů.

== Historie ==
Původně byla hermeneutika chápána jako umění výkladu. Hermeneutika vznikla ve starověké Alexandrii při korigování a vydávání starších textů, zejména filosofických a náboženských. Umění výkladu věnovali značnou pozornost stoikové, kteří se věnovali výkladu mýtů prostřednictvím alegorie. Termín ''hermenéu'' se objevuje u prvních interpretů Homérovy Iliady a Odysseies, kteří se snažili vyložit jejich údajný skrytý smysl.

Ve středověku se tehdejší myslitelé věnovali prakticky pouze výkladu Bible. Órigenés našel klíč k výkladu Písma v Šalamounově výroku, podle kterého člověk musí napsat Písmo „třikrát“, aby mohl podat svědectví o jeho pravdě. Tím chtěl naznačit, že Bible nemá jen jeden jediný výklad, ale nalézá se v něm tělesný, duchovní a duševní smysl. V pozdějším středověku byly tyto tři vrstvy Bible rozšířeny na čtyři. Augustin z Dácie to vyjádřil následujícím veršem: litera gesta docet, quid credas allegoria, moralit quid agas, quo tendas anagogia (doslovný smysl učí, co se událo; alegorický, co máš věřit, morální, co máš činit a analogický, k čemu spěješ.)
Hermeneutika měla velký význam v období reformace, kdy se snažila o pochopení Bible vlastní interpretací textu a odmítala výklad často zkreslený katolickou církevní tradicí.

Na přelomu 18. a 19. století se německý filosof Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher pokusil jednostranné zaměření hermeneutiky na výklad antických děl nebo náboženských textů změnit. Současně formuloval základní hermeneutický princip interpretace – hermeneutický kruh. Hermeneutický kruh znamená, že každý dílčí poznatek může být pochopen pouze je-li dán do souvislostí celku, ale celku lze porozumět teprve pochopením dílčích souvislostí. Schleichermacher šel ještě dál, a jako další předpoklad pro správné pochopení textu, označil schopnost interpreta přemístit se do duševního života autora zkoumaného díla.
Hlavním představitelem hermeneutiky 20. století je Hans-Georg Gadamer. Obzvláště jeho spis Warheit und Metode. Gadamer označuje jako základ lidské zkušenosti otevřenost k tázání. Abychom porozuměli druhému člověku, musíme nejprve porozumět tomu, nač se sami chceme tázat.

== Smysl textu ==
Smysl textu je vždy ovlivněn nejen autorem, ale současně i tím, kdo s textem pracuje. Každý výklad je již předem ovlivněn předsudky a podmínkami, neexistuje porozumění, které by dosáhlo „čisté“ pravdy. Celé naše poznání je ovlivněno „předrozuměním“ (Vorverstandnis).
Jako příklad bývá často uváděn překlad z cizího jazyka – aby byl překlad dobrý, musí překladatel porozumět původnímu textu stejně dobře – nebo i lépe než autor.

== Významy hermeneutiky ==
Pojem hermeneutika se během své historie vyvíjel, a získal tak několik relativně diferencovaných významů. Může být vykládán jako:
# umění významové interpretace textů
# proces, jehož pomocí lze zjistit hledisko, které podmiňuje postoj mluvčího k předmětu rozhovoru
# nauka o předpokladech a fenomenologii rozumění
# metoda rozumění – hermeneutický kruh
# teorie zdůvodňování procesu rozumění
# filosofická metoda rozumění lidskému bytí a bytí vůbec jakožto základ všeho poznání.

== Uplatnění ==
Hermeneutika se uplatňuje v právní vědě, při výkladu uměleckých děl nebo historických událostí v sociologii a nebo při vývoji informačních technologií.

== Představitelé ==
Karl Otto Apel 
Emilio Betti 
Wilhelm Dilthey 
Johann Gustav Droysen 
Hans-Georg Gadamer 
Jean Girondin 
Martin Heidegger 
Friedrich Schleiermacher 

== Poznámky: ==
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. S. 50 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. S. 12.

== Použitá literatura ==
BLECHA, Ivan. Filosofický slovník. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. ISBN 8071820644. 
GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 1997. 247 s. ISBN 80-86005-43-7. 
HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 80-86251-18-7. 
Katedra filmovych studií. Hermeneutika. [citováno 03.05.2011]. Dostpne z: http://film.ff.cuni.cz/rozcestnik/metodika/hermeneutika.pdf