WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Absenční výpůjčky

2015-01-20T14:06:13Z

Brca:

'''Autor:''' Helena Chábová

'''Ekvivalent:''' absenční půjčování, absenční výpůjční služba, borrowing

Dle výkladu z České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je to: ''Služba knihovny spočívající v půjčování knihovních jednotek mimo budovu knihovny.''<ref>PLANKOVÁ, Jindra. Absenční půjčování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001882&local_base=KTD.</ref> Předpokladem pro provedení výpůjčky je registrace a získaný čtenářský průkaz. Výběr dokumentů je prováděn pomocí dostupných katalogů konkrétní knihovny.

== Absenční výpůjčky ==

Proces půjčování dokumentů tvoří čtyři základní prvky:

*registrace uživatele
*zajišťování výpůjček
*vyhledávání dokumentů ve skladech
*urgenční agenda

<br/>Mezi činnosti při zajišťování výpůjček patří práce s katalogem, vyhledávání jednotek, práce ve skladě a volném výběru, rezervace dokumentů, prolongace a evidence výpůjček, vracení dokumentů.

Urgenční agenda se zabývá upomínkami, případně pokutami za pozdní vrácení/nevrácení dokumentů.

Výpůjční lhůta absenčních výpůjček se různí. Existuje krátkodobá výpůjčka, která se využívá u nejžádanějších dokumentů (např. přes noc, na víkend, či týden), dále měsíční lhůta vypůjčení dokumentu, což je standardní u velkého množství knihoven, a nakonec dlouhodobé absenční výpůjčky (např. semestr, či v rámci pracovního poměru - vědec, vyučující).

Stejně jako výpůjční lhůta je stanoveno také množství vypůjčených dokumentů. Jejich počet bývá různý a je definován v řádu příslušné knihovny.

Absenční výpůjčky se zpravidla neznačí, ale v prostřední speciálních knihoven mohou být označeny barevnou nálepkou (př. kolečko, proužek).

== Evidence výpůjček ==

Evidence výpůjček je důležitou součástí výpůjčního procesu nejen z hlediska kontroly dokumentů, ale také pro přehled o pohybu fondu (tj. půjčovanosti určitých knihovních jednotek). Rozsah a způsob závisí na velikosti instituce.

== Použité zdroje ==

<references /> Výpůjční služby. Knihovna Jiřího Mahena [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: [http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby]

Výpůjční služby. Národní technická knihovna [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: [http://www.techlib.cz/cs/2692-vypujcni-sluzby http://www.techlib.cz/cs/2692-vypujcni-sluzby]

Výpůjční služby. Knihovna města Hradce Králové [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: [http://www.knihovnahk.cz/pro-verejnost/sluzby/vypujcni-sluzby http://www.knihovnahk.cz/pro-verejnost/sluzby/vypujcni-sluzby]

Výpůjční služby. Knihovna Antonína Švehly [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: [http://www.knihovnasvehly.cz/vypujcni-sluzby/ http://www.knihovnasvehly.cz/vypujcni-sluzby/]

Elektronické dodávání dokumentů

2015-01-13T08:39:52Z

Brca:

<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Zkráceně EDD (Elektroknické dodávání dokumentů) je služba poskytovaná knihovnami. EDD je tedy služba, přes kterou si fyzická osoba může objednat dokument z knihovny. Výhodou této služby je rychlé dodání dokumentů fyzické osobě (zpravidla do 2 dnů) a celá komunikace probíhá elektronicky.</span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Instituce</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Agentura [http://www.dilia.cz Dilia] uzavřela smlouvu s [http://www.nkp.cz Národní knihovnou České republiky] o poskytování elektronických dokumentů. Národní knihovna v této smlouvě zastupuje takzvané Společenství knihoven ([http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about Virtuální polytechnická knihovna] a [https://www.epk.cz/app/uvod Elektronická pedagogická knihovna]). Tyto instituce tvoří technický základ pro podporu EDD. Menší knihovny uzavírají s těmito institucemi smlouvy o poskytování EDD. Právně odpovědná je tedy Národní knihovna České republiky, jelikož uzavřela s agenturou Dilia smlouvu. Národní knihovna kontroluje zdali podřízené jednotky dodržují smluvní ujednání.<span style="font-size: x-large"></span></span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Jak tato služba funguje?</span></span><br/> =

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Nejprve se musíme zaregistrovat v příslušné knihovně, do které chodíme. Každá knihovna má popsaný postup na svých stránkách. Při registraci budeme seznámeni se Všeobecnými podmínkami užívání této služby. E-mailem dostanete své registrační údaje. Poté si již najdete dokument, který chcete zaslat.</span>

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Tato služba je zpoplatněna a ceny se mohou lišit. Většinou se udává cena za stránku. Další nevýhodou je, že si můžete nechat zaslat pouze dvacet stránek dokumentu. Dokument, který Vám bude doručen cca za 2 dny můžete použít pouze pro své osobní užití, či vědecký výzkum. Některé instituce požadují vložení peněz předem na účet, načež se Vám budou po každé objednávce odčítat.</span>

= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Typy textu</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Kopírované materiály si můžete vybírat z tištěných dokumentů z fondu Národní knihovny České republiky, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu. Dále elektronické dokumenty z digitální knihovny Kramerius a z licencovaných online zdrojů. Ze zdrojů Elektronické pedagogické knihovny a Virtuální polytechnické knihovny. Pokud si objednáte tuto kopii, dorazí vám v podobě elektronického dokumetu PDF.</span></p><p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Knihovny umožňují objednávat z mezinárodních meziknihovních služeb a to v plném rozsahu. Všechny materiály slouží pouze pro osobní využití a pro výzkum. Vše se nachází v Pravidlech pro poskytování služeb EDD</span></p>
= Použité zdroje<br/> =

[https://www.epk.cz/app/uvod https://www.epk.cz/app/uvod]

[http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd]

[http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr]

[http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about]

Elektronické dodávání dokumentů

2015-01-13T08:39:13Z

Brca:

<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Zkráceně EDD (Elektroknické dodávání dokumentů) je služba poskytovaná knihovnami. EDD je tedy služba, přes kterou si fyzická osoba může objednat dokument z knihovny. Výhodou této služby je rychlé dodání dokumentů fyzické osobě (zpravidla do 2 dnů) a celá komunikace probíhá elektronicky.</span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Instituce</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Agentura [http://www.dilia.cz Dilia] uzavřela smlouvu s [http://www.nkp.cz Národní knihovnou České republiky] o poskytování elektronických dokumentů. Národní knihovna v této smlouvě zastupuje takzvané Společenství knihoven ([http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about Virtuální polytechnická knihovna] a [https://www.epk.cz/app/uvod Elektronická pedagogická knihovna]). Tyto instituce tvoří technický základ pro podporu EDD. Menší knihovny uzavírají s těmito institucemi smlouvy o poskytování EDD. Právně odpovědná je tedy Národní knihovna České republiky, jelikož uzavřela s agenturou Dilia smlouvu. Národní knihovna kontroluje zdali podřízené jednotky dodržují smluvní ujednání.<span style="font-size: x-large"></span></span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Jak tato služba funguje?</span></span><br/> =

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Nejprve se musíme zaregistrovat v příslušné knihovně, do které chodíme. Každá knihovna má popsaný postup na svých stránkách. Při registraci budeme seznámeni se Všeobecnými podmínkami užívání této služby. E-mailem dostanete své registrační údaje. Poté si již najdete dokument, který chcete zaslat.</span>

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Tato služba je zpoplatněna a ceny se mohou lišit. Většinou se udává cena za stránku. Další nevýhodou je, že si můžete nechat zaslat pouze dvacet stránek dokumentu. Dokument, který Vám bude doručen cca za 2 dny můžete použít pouze pro své osobní užití, či vědecký výzkum. Některé instituce požadují vložení peněz předem na účet, načež se Vám budou po každé objednávce odčítat.</span>

= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Typy textu</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Kopírované materiály si můžete vybírat z tištěných dokumentů z fondu Národní knihovny České republiky, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu. Dále elektronické dokumenty z digitální knihovny Kramerius a z licencovaných online zdrojů. Ze zdrojů Elektronické pedagogické knihovny a Virtuální polytechnické knihovny. Pokud si objednáte tuto kopii dorazí vám v podobě elektronického dokumetu PDF.</span></p><p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Knihovny umožňují objednávat z mezinárodních meziknihovních služeb a to v plném rozsahu. Všechny materiály slouží pouze pro osobní využití a pro výzkum. Vše se nachází v Pravidlech pro poskytování služeb EDD</span></p>
= Použité zdroje<br/> =

[https://www.epk.cz/app/uvod https://www.epk.cz/app/uvod]

[http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd]

[http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr]

[http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about]

Elektronické dodávání dokumentů

2015-01-13T08:38:45Z

Brca:

<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Zkráceně EDD (Elektroknické dodávání dokumentů) je služba poskytovaná knihovnami. EDD je tedy služba, přes kterou si fyzická osoba může objednat dokument z knihovny. Výhodou této služby je rychlé dodání dokumentů fyzické osobě (zpravidla do 2 dnů) a celá komunikace probíhá elektronicky.</span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Instituce</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Agentura [http://www.dilia.cz Dilia] uzavřela smlouvu s [http://www.nkp.cz Národní knihovnou České republiky] o poskytování elektronických dokumentů. Národní knihovna v této smlouvě zastupuje takzvané Společenství knihoven ([http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about Virtuální polytechnická knihovna] a [https://www.epk.cz/app/uvod Elektronická pedagogická knihovna]). Tyto instituce tvoří technický základ pro podporu EDD. Menší knihovny uzavírají s těmito institucemi smlouvy o poskytování EDD. Právně odpovědná je tedy Národní knihovna České republiky, jelikož uzavřela s agenturou Dilia smlouvu. Národní knihovna kontroluje zdali podřízené jednotky dodržují smluvní ujednání.<span style="font-size: x-large"></span></span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Jak tato služba funguje?</span></span><br/> =

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Nejprve se musíme zaregistrovat v příslušné knihovně, do které chodíme. Každá knihovna má popsaný postup na svých stránkách. Při registraci budeme seznámeni se Všeobecnými podmínkami užívání této služby. Emailem dostanete své registrační údaje. Poté si již najdete dokument, který chcete zaslat.</span>

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Tato služba je zpoplatněna a ceny se mohou lišit. Většinou se udává cena za stránku. Další nevýhodou je, že si můžete nechat zaslat pouze dvacet stránek dokumentu. Dokument, který Vám bude doručen cca za 2 dny můžete použít pouze pro své osobní užití, či vědecký výzkum. Některé instituce požadují vložení peněz předem na účet, načež se Vám budou po každé objednávce odčítat.</span>

= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Typy textu</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Kopírované materiály si můžete vybírat z tištěných dokumentů z fondu Národní knihovny České republiky, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu. Dále elektronické dokumenty z digitální knihovny Kramerius a z licencovaných online zdrojů. Ze zdrojů Elektronické pedagogické knihovny a Virtuální polytechnické knihovny. Pokud si objednáte tuto kopii dorazí vám v podobě elektronického dokumetu PDF.</span></p><p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Knihovny umožňují objednávat z mezinárodních meziknihovních služeb a to v plném rozsahu. Všechny materiály slouží pouze pro osobní využití a pro výzkum. Vše se nachází v Pravidlech pro poskytování služeb EDD</span></p>
= Použité zdroje<br/> =

[https://www.epk.cz/app/uvod https://www.epk.cz/app/uvod]

[http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd]

[http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr]

[http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about]

Elektronické dodávání dokumentů

2015-01-13T08:38:12Z

Brca:

<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Zkráceně EDD (Elektroknické dodávání dokumentů) je služba poskytovaná knihovnami. EDD je tedy služba, přes kterou si fyzická osoba může objednat dokument z knihovny. Výhodou této služby je rychlé dodání dokumentů fyzické osobě (zpravidla do 2 dnů) a celá komunikace probíhá elektronicky.</span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Instituce</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Agentura [http://www.dilia.cz Dilia] uzavřela smlouvu s [http://www.nkp.cz Národní knihovnou České republiky] o poskytování elektronických dokumentů. Národní knihovna v této smlouvě zastupuje takzvané Společenství knihoven ([http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about Virtuální polytechnická knihovna] a [https://www.epk.cz/app/uvod Elektronická pedagogická knihovna]). Tyto instituce tvoří technický základ pro podporu EDD. Menší knihovny uzavírají s těmito institucemi smlouvy o poskytování EDD. Právně odpovědná je tedy Národní knihovna České republiky, jelikož uzavřela s agenturou Dilia smlouvu. Národní knihovna kontroluje zdali podřízené jednotky dodržují smluvní ujednání.<span style="font-size: x-large"></span></span></p>
= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Jak tato služba funguje?</span></span><br/> =

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Nejprve se musíme zaregistrovat v příslušné knihovně, do které chodíme. Každá knihovna má popsaný postup na svých stránkách. Při registraci budeme seznámeni se Všeobecnými podmínkami užívnání této služby. Emailem dostanete své registrační údaje. Poté si již najdete dokument, který chcete zaslat.</span>

<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Tato služba je zpoplatněna a ceny se mohou lišit. Většinou se udává cena za stránku. Další nevýhodou je, že si můžete nechat zaslat pouze dvacet stránek dokumentu. Dokument, který Vám bude doručen cca za 2 dny můžete použít pouze pro své osobní užití, či vědecký výzkum. Některé instituce požadují vložení peněz předem na účet, načež se Vám budou po každé objednávce odčítat.</span>

= <span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif"><span style="font-size: x-large">Typy textu</span></span><br/> =
<p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Kopírované materiály si můžete vybírat z tištěných dokumentů z fondu Národní knihovny České republiky, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu. Dále elektronické dokumenty z digitální knihovny Kramerius a z licencovaných online zdrojů. Ze zdrojů Elektronické pedagogické knihovny a Virtuální polytechnické knihovny. Pokud si objednáte tuto kopii dorazí vám v podobě elektronického dokumetu PDF.</span></p><p style="text-align: justify"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Knihovny umožňují objednávat z mezinárodních meziknihovních služeb a to v plném rozsahu. Všechny materiály slouží pouze pro osobní využití a pro výzkum. Vše se nachází v Pravidlech pro poskytování služeb EDD</span></p>
= Použité zdroje<br/> =

[https://www.epk.cz/app/uvod https://www.epk.cz/app/uvod]

[http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd]

[http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr http://www.nkp.cz/sluzby/eddo-kr]

[http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about http://www.techlib.cz/cs/2892-virtualni-polytechnicka-knihovna#tab_about]

Knihovnické školství 1918-1938

2015-01-13T07:59:27Z

Brca:

'''Autor:''' Petra Trembošová

'''Klíčová slova:''' školství, vzdělávání, knihovnictví

Události po 1. světové válce výrazně ovlivnily vývoj jak československého '''knihovnického školství''', tak knihovnictví jako celku. Za Rakousko-uherské monarchie neexistovaly střední ani vysoké školy, které by poskytovaly vzdělání v tomto oboru a připravily tak knihovníky na výkon jejich povolání. Vznik demokratického státu a dostupnost knihoven široké veřejnosti měl za důsledek rostoucí zájem o kulturu, čímž vrostly také požadavky na profesi knihovníka, které se do té doby věnovali knihovníci vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a další lidé bez odborného knihovnického vzdělání, které do 20. let 20. století nemělo žádnou pevnou základnu. Meziválečné období může být obecně charakterizováno jako rozkvět československého knihovnického školství a profesionalizace knihovnictví.

== 1918 - 1920 ==

Toto období je typické snahou vytvořit základnu v rámci ministerstva školství. Angloamerické knihovnictví mělo velký vliv na vývoj v Československu a stalo se vzorem i pro vytvoření knihovnického vzdělávacího systému. Pod jeho vlivem se již před první světovou válkou objevila myšlenka zavést knihovnické kurzy. Mezi hlavní propagátory patřil Ladislav Jan Živný, který až v prosinci roku 1918 vedl první knihovnický kurz pro veřejné knihovny, kterého se zúčastnilo 15 posluchačů a v dubnu 1919 se pak konaly dvouměsíční knihovnické kurzy, které absolvovalo celkem sedmdesát zájemců. <ref>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-767-4. S. 143.</ref>

Náplní těchto kurzů byly základní knihovnické disciplíny, jako je:
<ul style="margin-left: 40px;">
<li>bibliografie</li>
<li>dějiny knihy</li>
<li>dějiny knihoven</li>
<li>katalogizace</li>
<li>klasifikace a správa knihoven.</li>
</ul>

Další z důsledků působení angloamerického knihovnictví bylo schválení Zákonu o veřejných knihovnách obecních, známý jako [[1. knihovní zákon|první knihovní zákon]], který mimo jiné stanovil zásady vzdělávání knihovníků, čímž zvýšil nároky nároky na kvalifikaci těch, kteří tuto pozici zastávali. "Knihovníci působící v obcích nad 10 000 obyvatel museli zpravidla absolvovat Státní knihovnickou školu. Pro knihovníky v obcích od 2000 do 10 000 obyvatel byly určeny státní knihovnické kurzy. K nim později přibyly krátkodobé knihovnické kurzy pro knihovníky v místech, kde žilo méně než 2000 obyvatel.“ <ref>Tamtéž, S. 143-144.</ref> Přesto však v knihovnách stále převládali dobrovolníci, díky kterým se zásady zákona vžily do praxe. Právě pro ně byla Ministerstvem školství a národní a osvěty vydána ''Příručka pro veřejné knihovny, Příručka pro nejmenší knihovny, Knihovníkova praxe, Zakládání a vedení veřejných knihoven''.

Zásadní zlom pak přišel v roce 1920, kdy byla založena první Státní knihovnická škola v Praze, jejíž základním kamenem bylo rozšíření kurzů Ladislava Jana Živného. Byla to jednoletá škola, která podléhala Ministerstva školství a národní osvěty, jejíž ředitelem se stal Zdeněk Václav Tobolka. Na tuto školu byli přijímáni i studenti bez maturity. Kritérium přijetí byla zkouška, která prověřovala znalosti české a slovenské literatury a znalosti hlavních děl světové literatury z hlediska potřeb knihovny. Uchazeči bez maturity museli podstoupit ještě jednu zkoušku na úrovni absolventa střední školy a prokázat tak znalosti nutné pro knihovnickou praxi. Přednášela zde řada důležitých osobností českého knihovnictví, které se vydáváním nových publikací zasloužily o doplnění chybějících učebních materiálů.

== 1921 - 1928 ==

Rok po založení Státní knihovnické školy v Praze, vznikla také německá jednoletá Státní knihovnická škola v Ústí nad Labem kvůli podstatné německé menšině na našem území.

V letech 1920 - 1927 absolvovalo českou Státní knihovnickou školu 169 studentů, z nichž 80 složilo zkoušky na veřejné knihovny a 89 na vědecké <ref>CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. HLAVÁČEK Ivan, KNEIDL Jaroslav. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-163-3. S. 161.</ref>. Celkově se však v Československu projevovala nespokojenost s úrovní vzdělání knihovníků, pro které stále neexistovala žádná vysoká škola, proto se Z.V. Tobolka snažil spojit knihovnické školství s Univerzitou Karlovou. Na jeho popud byly pak 26.9.1927 zřízeny dvousemestrové a čtyřsemestrové kurzy pro vzdělávání v knihovnictví vědeckém a administrativním, jejíchž ředitelem se stal sám Tobolka, který v květnu tohoto roku habilitoval jako první docent knihovědy. Docházelo také k prohlubování rozdílů mezi vědeckými a veřejnými knihovnami, a s tím vyvstávalo stále více otázek o přípravě kvalifikovaných pracovníků pro oba typy knihoven.
V roce 1927 přerušila svou činnost první Státní knihovnická škola. O rok později byla nově otevřená a zreorganizovaná.

== 1929 - 1938 ==
V tomto období vývoj ustál. [[Hospodářská krize]] neměla na knihovnické školství výrazný dopad, s výjimkou dočasného uzavření Statní knihovnické školy, která trpěla značnými finančními problémy, a proto byla uzavřena. V roce 1938 v důsledku německé okupace ohraničí skončila významná éra ve vývoji československého knihovnického školství.

== Poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==
BRADÁČ, Ludvík. Československé knihovnictví. 1. vyd. Praha: Československý kompas, 1925, 612 s.

CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 192 s. ISBN 80-718-4163-3.

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-718-4767-4.

POLAČKOVÁ, Jana. Knihovnictví jako profese - 1. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/10-2012/knihovnictvi-jako-profese-1-102-1300.htm#15

Knihovnické školství 1918-1938

2015-01-13T07:59:03Z

Brca:

'''Autor:''' Petra Trembošová

'''Klíčová slova:''' školství, vzdělávání, knihovnictví

Události po 1. světové válce výrazně ovlivnily vývoj jak československého '''knihovnického školství''', tak knihovnictví jako celku. Za Rakousko-uherské monarchie neexistovaly střední ani vysoké školy, které by poskytovaly vzdělání v tomto oboru a připravily tak knihovníky na výkon jejich povolání. Vznik demokratického státu a dostupnost knihoven široké veřejnosti měl za důsledek rostoucí zájem o kulturu, čímž vrostly také požadavky na profesi knihovníka, které se do té doby věnovali knihovníci vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a další lidé bez odborného knihovnického vzdělání, které do 20. let 20. století nemělo žádnou pevnou základnu. Meziválečné období může být obecně charakterizováno jako rozkvět československého knihovnického školství a profesionalizace knihovnictví.

== 1918 - 1920 ==

Toto období je typické snahou vytvořit základnu v rámci ministerstva školství. Angloamerické knihovnictví mělo velký vliv na vývoj v Československu a stalo se vzorem i pro vytvoření knihovnického vzdělávacího systému. Pod jeho vlivem se již před první světovou válkou objevila myšlenka zavést knihovnické kurzy. Mezi hlavní propagátory patřil Ladislav Jan Živný, který až v prosinci roku 1918 vedl první knihovnický kurz pro veřejné knihovny, kterého se zúčastnilo,15 posluchačů a v dubnu 1919 se pak konaly dvouměsíční knihovnické kurzy, které absolvovalo celkem sedmdesát zájemců. <ref>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-767-4. S. 143.</ref>

Náplní těchto kurzů byly základní knihovnické disciplíny, jako je:
<ul style="margin-left: 40px;">
<li>bibliografie</li>
<li>dějiny knihy</li>
<li>dějiny knihoven</li>
<li>katalogizace</li>
<li>klasifikace a správa knihoven.</li>
</ul>

Další z důsledků působení angloamerického knihovnictví bylo schválení Zákonu o veřejných knihovnách obecních, známý jako [[1. knihovní zákon|první knihovní zákon]], který mimo jiné stanovil zásady vzdělávání knihovníků, čímž zvýšil nároky nároky na kvalifikaci těch, kteří tuto pozici zastávali. "Knihovníci působící v obcích nad 10 000 obyvatel museli zpravidla absolvovat Státní knihovnickou školu. Pro knihovníky v obcích od 2000 do 10 000 obyvatel byly určeny státní knihovnické kurzy. K nim později přibyly krátkodobé knihovnické kurzy pro knihovníky v místech, kde žilo méně než 2000 obyvatel.“ <ref>Tamtéž, S. 143-144.</ref> Přesto však v knihovnách stále převládali dobrovolníci, díky kterým se zásady zákona vžily do praxe. Právě pro ně byla Ministerstvem školství a národní a osvěty vydána ''Příručka pro veřejné knihovny, Příručka pro nejmenší knihovny, Knihovníkova praxe, Zakládání a vedení veřejných knihoven''.

Zásadní zlom pak přišel v roce 1920, kdy byla založena první Státní knihovnická škola v Praze, jejíž základním kamenem bylo rozšíření kurzů Ladislava Jana Živného. Byla to jednoletá škola, která podléhala Ministerstva školství a národní osvěty, jejíž ředitelem se stal Zdeněk Václav Tobolka. Na tuto školu byli přijímáni i studenti bez maturity. Kritérium přijetí byla zkouška, která prověřovala znalosti české a slovenské literatury a znalosti hlavních děl světové literatury z hlediska potřeb knihovny. Uchazeči bez maturity museli podstoupit ještě jednu zkoušku na úrovni absolventa střední školy a prokázat tak znalosti nutné pro knihovnickou praxi. Přednášela zde řada důležitých osobností českého knihovnictví, které se vydáváním nových publikací zasloužily o doplnění chybějících učebních materiálů.

== 1921 - 1928 ==

Rok po založení Státní knihovnické školy v Praze, vznikla také německá jednoletá Státní knihovnická škola v Ústí nad Labem kvůli podstatné německé menšině na našem území.

V letech 1920 - 1927 absolvovalo českou Státní knihovnickou školu 169 studentů, z nichž 80 složilo zkoušky na veřejné knihovny a 89 na vědecké <ref>CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. HLAVÁČEK Ivan, KNEIDL Jaroslav. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-163-3. S. 161.</ref>. Celkově se však v Československu projevovala nespokojenost s úrovní vzdělání knihovníků, pro které stále neexistovala žádná vysoká škola, proto se Z.V. Tobolka snažil spojit knihovnické školství s Univerzitou Karlovou. Na jeho popud byly pak 26.9.1927 zřízeny dvousemestrové a čtyřsemestrové kurzy pro vzdělávání v knihovnictví vědeckém a administrativním, jejíchž ředitelem se stal sám Tobolka, který v květnu tohoto roku habilitoval jako první docent knihovědy. Docházelo také k prohlubování rozdílů mezi vědeckými a veřejnými knihovnami, a s tím vyvstávalo stále více otázek o přípravě kvalifikovaných pracovníků pro oba typy knihoven.
V roce 1927 přerušila svou činnost první Státní knihovnická škola. O rok později byla nově otevřená a zreorganizovaná.

== 1929 - 1938 ==
V tomto období vývoj ustál. [[Hospodářská krize]] neměla na knihovnické školství výrazný dopad, s výjimkou dočasného uzavření Statní knihovnické školy, která trpěla značnými finančními problémy, a proto byla uzavřena. V roce 1938 v důsledku německé okupace ohraničí skončila významná éra ve vývoji československého knihovnického školství.

== Poznámky ==

<references />

== Použitá literatura ==
BRADÁČ, Ludvík. Československé knihovnictví. 1. vyd. Praha: Československý kompas, 1925, 612 s.

CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 192 s. ISBN 80-718-4163-3.

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 179 s. ISBN 80-718-4767-4.

POLAČKOVÁ, Jana. Knihovnictví jako profese - 1. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2012-roc-64/10-2012/knihovnictvi-jako-profese-1-102-1300.htm#15

KISK:Knihovnické systémy a standardy

2014-10-21T15:39:35Z

Brca:

KISK:Knihovnické systémy a standardy

2014-10-21T15:38:44Z

Brca: /* Práce s MediaWiki */

KISK:Knihovnické systémy a standardy

2014-10-21T14:22:46Z

Brca: /* Spolupracujte a opravujte */

==Knihovnické systémy a standardy==

Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.

Na stránce '''[[Vypracované otázky k testu VIKBA10]]''' naleznete jejich seznam a můžete začít vkládat odpovědi. Své poznámky můžete tímto způsobem snadno sdílet s ostatními a zároveň je nechat zkontrolovat popř. opravit vaše odpovědi. Naleznete-li v nějaké odpovědi chyby, neváhejte je korigovat (viz níže [[VIKBA10#Spolupracujte a opravujte|Spolupracujte a opravujte]]). Upozorňuji, že vypracované otázky nebudou nijak bodově hodnoceny! Jejich smyslem je pomoci kolegům současným i vašim následovníkům.

== Napište vlastní článek==

Červeně vysvícené odkazy vedou na ještě neexistující stránky. Stačí kliknout a můžete stránku vytvořit. Pokud si vymyslíte téma, které v rozcestníku chybí a které souvisí s problematikou předmětu můžete je samozřejmě zpracovat také. Nezapomeňte odkaz na článek přidat na tuto stránku.

'''Témata spolu často souvisí a prolínají se'''. Při psaní se proto držte hlavní problematiky a narazíte-li na tento problém, '''odkazujte na samostatné články''' (existující i neexistující).

Jestliže některé téma zpracujete tak, že je bude možné považovat za hotové a chcete jej uznat jako písemnou práci, pošlete odkaz mailem na kadlec(at)phil.muni.cz.

==Práce s MediaWiki==

V tomto předmětu si taky máte možnost vyzkoušet práci se systémem [http://www.mediawiki.org/wiki/MediaWiki MediaWiki], který používá Wikipedie. Využijte ji, může se vám do budoucna hodit. Základní práce se systémem je jednoduchá. Více vlevo v Navigaci pod odkazem [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah Nápověda].

==Rozcestí==

*[[Technologie v knihovnictví]] - [[Vývoj technologií v knihovnictví]] (zabrané Lucia Marcinková, 427757), [[Média]], [[Typy dokumentů]] (zabráno Tereza Pojezná), [[Formáty elektronických knih]] (zabráno Ch. Jurák).

*[[Systém]] - [[Informační systém]], [[Knihovní systém]] (zabrané B.Močiariková 428749) , základní pojmy, [[Linka zpracování]], [[Akvizice]], [[Katalogizace]] ([[Jmenná katalogizace]] (''zabráno Z.Chlupová''), [[Věcná katalogizace]] (''zabráno N.Hálová'')), [[Mezinárodní desetinné třídění (MDT)]] (zabráno ''L. Hrbáčková''), [[Library of Congress Classification (LCC)]] (''zabráno A.Fafková''), [[Meziknihovní výpůjční služby (MVS)]] (zabráno K.Vojtasová), [[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS)]] (zabráno A. Kolbábková - 428538)

*[[Katalog]] - [[Generace katalogů]], Interface katalogu, [[Lístkový katalog]], [[Elektronické online katalogy (OPAC)]]

*[[Standardizace]] - Problém konzistence dat a zpětné kompatibility, [[Vývoj standardů]], [[Standardy v knihovnictví]](zabráno N. Fröhlichová 427743).

* Bibliografický popis dokumentů - [[Bibliografický záznam]] jako model dokumentů, Pravidla pro vytváření záznamů, Pravidla pro obsah a formu záznamů, [[AACR]] (zabráno Lukáš Eliaš), [[ISBD]], [[MARC]] ([[UNIMARC]] (zabráno Tereza Dřevová), [[MARC21]]), Přístup k bibliografickým záznamům, [[Selekční údaje]] (zabráno Galousek), [[Záhlaví]] (zabráno Tesařová Eva), [[Autoritní báze]], [[Vyhledávání]] (M. Martonová).

* Funkční požadavky na bibliografické záznamy, revize pravidel, nové trendy a alternativy v popisu dokumentů.

* [[Systém knihoven v ČR]] ( Barbora Tvrdoňová ), [[Automatizace knihovny]] (''zabráno Adam Žebrák''), [[Digitální knihovna]], [[Institucionální repozitáře]].

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Knihovnické systémy a standardy]]

KISK:Knihovnické systémy a standardy

2014-10-21T14:16:34Z

Brca: /* Podmínky pro uznání písemné práce/článku/wiki stránky */

==Knihovnické systémy a standardy==

Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.

Na stránce '''[[Vypracované otázky k testu VIKBA10]]''' naleznete jejich seznam a můžete začít vkládat odpovědi. Své poznámky můžete tímto způsobem snadno sdílet s ostatními a zároveň je nechat zkontrolovat popř. opravit vaše odpovědi. Naleznete-li v nějaké odpovědi chyby, neváhejte je korigovat (viz níže [[VIKBA10#Spolupracujte a opravujte|Spolupracujte a opravujte]]). Upozorňuji, že vypracované otázky nebudou nijak bodově hodnoceny! Jejich smyslem je pomoci kolegům současným i vašim následovníkům.

== Napište vlastní článek==

Červeně vysvícené odkazy vedou na ještě neexistující stránky. Stačí kliknout a můžete stránku vytvořit. Pokud si vymyslíte téma, které v rozcestníku chybí a které souvisí s problematikou předmětu můžete je samozřejmě zpracovat také. Nezapomeňte odkaz na článek přidat na tuto stránku.

'''Témata spolu často souvisí a prolínají se'''. Při psaní se proto držte hlavní problematiky a narazíte-li na tento problém, '''odkazujte na samostatné články''' (existující i neexistující).

Jestliže některé téma zpracujete tak, že je bude možné považovat za hotové a chcete jej uznat jako písemnou práci, pošlete odkaz mailem na kadlec(at)phil.muni.cz.

== Spolupracujte a opravujte==

Při zpracovávání témat je možno spolupracovat. Můžete k tomu použít stránky diskuse, které jsou přiřazené ke každému článku (viz horní záložky) nebo přímo editovat jednotlivé sekce kterékoliv stránky.

Řiďte se heslem Wikipedie a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Editujte_s_odvahou editujte s odvahou], pokud v nějakém příspěvku objevíte překlepy, gramatické chyby, či faktické nesrovnalosti, neváhejte je opravit. V případě faktických oprav prosím do diskuze přidejte vysvětlení a odkaz na zdroj z něhož jste čerpali.

Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně.

==Práce s MediaWiki==

V tomto předmětu si taky máte možnost vyzkoušet práci se systémem [http://www.mediawiki.org/wiki/MediaWiki MediaWiki], který používá Wikipedie. Využijte ji, může se vám do budoucna hodit. Základní práce se systémem je jednoduchá. Více vlevo v Navigaci pod odkazem [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah Nápověda].

==Rozcestí==

*[[Technologie v knihovnictví]] - [[Vývoj technologií v knihovnictví]] (zabrané Lucia Marcinková, 427757), [[Média]], [[Typy dokumentů]] (zabráno Tereza Pojezná), [[Formáty elektronických knih]] (zabráno Ch. Jurák).

*[[Systém]] - [[Informační systém]], [[Knihovní systém]] (zabrané B.Močiariková 428749) , základní pojmy, [[Linka zpracování]], [[Akvizice]], [[Katalogizace]] ([[Jmenná katalogizace]] (''zabráno Z.Chlupová''), [[Věcná katalogizace]] (''zabráno N.Hálová'')), [[Mezinárodní desetinné třídění (MDT)]] (zabráno ''L. Hrbáčková''), [[Library of Congress Classification (LCC)]] (''zabráno A.Fafková''), [[Meziknihovní výpůjční služby (MVS)]] (zabráno K.Vojtasová), [[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS)]] (zabráno A. Kolbábková - 428538)

*[[Katalog]] - [[Generace katalogů]], Interface katalogu, [[Lístkový katalog]], [[Elektronické online katalogy (OPAC)]]

*[[Standardizace]] - Problém konzistence dat a zpětné kompatibility, [[Vývoj standardů]], [[Standardy v knihovnictví]](zabráno N. Fröhlichová 427743).

* Bibliografický popis dokumentů - [[Bibliografický záznam]] jako model dokumentů, Pravidla pro vytváření záznamů, Pravidla pro obsah a formu záznamů, [[AACR]] (zabráno Lukáš Eliaš), [[ISBD]], [[MARC]] ([[UNIMARC]] (zabráno Tereza Dřevová), [[MARC21]]), Přístup k bibliografickým záznamům, [[Selekční údaje]] (zabráno Galousek), [[Záhlaví]] (zabráno Tesařová Eva), [[Autoritní báze]], [[Vyhledávání]] (M. Martonová).

* Funkční požadavky na bibliografické záznamy, revize pravidel, nové trendy a alternativy v popisu dokumentů.

* [[Systém knihoven v ČR]] ( Barbora Tvrdoňová ), [[Automatizace knihovny]] (''zabráno Adam Žebrák''), [[Digitální knihovna]], [[Institucionální repozitáře]].

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Knihovnické systémy a standardy]]

KISK:Knihovnické systémy a standardy

2014-10-21T14:15:42Z

Brca: /* Semestrální úkol */

==Knihovnické systémy a standardy==

Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.

Na stránce '''[[Vypracované otázky k testu VIKBA10]]''' naleznete jejich seznam a můžete začít vkládat odpovědi. Své poznámky můžete tímto způsobem snadno sdílet s ostatními a zároveň je nechat zkontrolovat popř. opravit vaše odpovědi. Naleznete-li v nějaké odpovědi chyby, neváhejte je korigovat (viz níže [[VIKBA10#Spolupracujte a opravujte|Spolupracujte a opravujte]]). Upozorňuji, že vypracované otázky nebudou nijak bodově hodnoceny! Jejich smyslem je pomoci kolegům současným i vašim následovníkům.

== Napište vlastní článek==

Červeně vysvícené odkazy vedou na ještě neexistující stránky. Stačí kliknout a můžete stránku vytvořit. Pokud si vymyslíte téma, které v rozcestníku chybí a které souvisí s problematikou předmětu můžete je samozřejmě zpracovat také. Nezapomeňte odkaz na článek přidat na tuto stránku.

'''Témata spolu často souvisí a prolínají se'''. Při psaní se proto držte hlavní problematiky a narazíte-li na tento problém, '''odkazujte na samostatné články''' (existující i neexistující).

Jestliže některé téma zpracujete tak, že je bude možné považovat za hotové a chcete jej uznat jako písemnou práci, pošlete odkaz mailem na kadlec(at)phil.muni.cz.

===Podmínky pro uznání písemné práce/článku/wiki stránky===

* Musí obsahovat váš vlastní názor nebo myšlenku. (V případě wiki stránky může být práce více kompilační, ale v tom případě musí obsahovat vaše hodnocení nebo komentáře)
* Všechny citace a parafráze musí být odkázané.
* Tématicky musí obsah odpovídat předmětu.

Body budou přiděleny subjektivně podle délky a kvality práce.

== Spolupracujte a opravujte==

Při zpracovávání témat je možno spolupracovat. Můžete k tomu použít stránky diskuse, které jsou přiřazené ke každému článku (viz horní záložky) nebo přímo editovat jednotlivé sekce kterékoliv stránky.

Řiďte se heslem Wikipedie a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Editujte_s_odvahou editujte s odvahou], pokud v nějakém příspěvku objevíte překlepy, gramatické chyby, či faktické nesrovnalosti, neváhejte je opravit. V případě faktických oprav prosím do diskuze přidejte vysvětlení a odkaz na zdroj z něhož jste čerpali.

Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně.

==Práce s MediaWiki==

V tomto předmětu si taky máte možnost vyzkoušet práci se systémem [http://www.mediawiki.org/wiki/MediaWiki MediaWiki], který používá Wikipedie. Využijte ji, může se vám do budoucna hodit. Základní práce se systémem je jednoduchá. Více vlevo v Navigaci pod odkazem [http://kisk.phil.muni.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah Nápověda].

==Rozcestí==

*[[Technologie v knihovnictví]] - [[Vývoj technologií v knihovnictví]] (zabrané Lucia Marcinková, 427757), [[Média]], [[Typy dokumentů]] (zabráno Tereza Pojezná), [[Formáty elektronických knih]] (zabráno Ch. Jurák).

*[[Systém]] - [[Informační systém]], [[Knihovní systém]] (zabrané B.Močiariková 428749) , základní pojmy, [[Linka zpracování]], [[Akvizice]], [[Katalogizace]] ([[Jmenná katalogizace]] (''zabráno Z.Chlupová''), [[Věcná katalogizace]] (''zabráno N.Hálová'')), [[Mezinárodní desetinné třídění (MDT)]] (zabráno ''L. Hrbáčková''), [[Library of Congress Classification (LCC)]] (''zabráno A.Fafková''), [[Meziknihovní výpůjční služby (MVS)]] (zabráno K.Vojtasová), [[Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS)]] (zabráno A. Kolbábková - 428538)

*[[Katalog]] - [[Generace katalogů]], Interface katalogu, [[Lístkový katalog]], [[Elektronické online katalogy (OPAC)]]

*[[Standardizace]] - Problém konzistence dat a zpětné kompatibility, [[Vývoj standardů]], [[Standardy v knihovnictví]](zabráno N. Fröhlichová 427743).

* Bibliografický popis dokumentů - [[Bibliografický záznam]] jako model dokumentů, Pravidla pro vytváření záznamů, Pravidla pro obsah a formu záznamů, [[AACR]] (zabráno Lukáš Eliaš), [[ISBD]], [[MARC]] ([[UNIMARC]] (zabráno Tereza Dřevová), [[MARC21]]), Přístup k bibliografickým záznamům, [[Selekční údaje]] (zabráno Galousek), [[Záhlaví]] (zabráno Tesařová Eva), [[Autoritní báze]], [[Vyhledávání]] (M. Martonová).

* Funkční požadavky na bibliografické záznamy, revize pravidel, nové trendy a alternativy v popisu dokumentů.

* [[Systém knihoven v ČR]] ( Barbora Tvrdoňová ), [[Automatizace knihovny]] (''zabráno Adam Žebrák''), [[Digitální knihovna]], [[Institucionální repozitáře]].

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Knihovnické systémy a standardy]]

Dan Ariely

2014-06-20T06:39:56Z

Brca: /* Zdroje */

[[File:Dan Ariely - PopTech 2010 - Camden, Maine.jpg|thumb|Dan Ariely - PopTech 2010 - Camden, Maine]]

Autor: Pavla Čonková

Klíčová slova: Dan Ariely, chování, psychologie, ekonomika

Pojmy: chování, iracionální chování

'''Dan Ariely''' se narodil 29. dubna 1967. Je to izraelsko-americký profesor psychologie a behaviorální ekonomie na universitě Duke. Je expert na lidské chování v obchodním a ekonomickém prostředí.

== Život ==

Narodil se v New Yorku. Ve třech letech se jeho rodina vrátila do Izraele. Vyrůstal v Ramat Hasharon a svou akademickou dráhu začal na univerzitě v Tel Avivu, obor [[psychologie]]. Dokončil dva doktoráty - jeden z [[kognitivní psychologie]] (University of North Carolina, Chapel Hill, 1996) a další z oboru obchodní administrativa (Duke University, The Fuqua School of Business, Durham, 1998). Je také hostující profesor na [[MIT]] v programu "Media Arts and Sciences" a je zakládající člen centra "Advanced Hindsight".
S manželkou Sumi má syna Amita a dceru Netu.<ref>SHANI, Ayelett. What it feels like to know what we're all thinking. Haaretz.com [online]. 2012, 1.422824, 2012-04-05 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: [http://www.haaretz.com/weekend/magazine/what-it-feels-like-to-know-what-we-re-all-thinking-1.422824]</ref>

== Práce ==

Iracionálním chování lidí se začal zabývat po nehodě, která se mu v mládí stala. Při bolestivých každodenních koupelích ho napadlo, zda by při změně postupu, necítil menší bolest.<ref>http://people.duke.edu/~dandan/webfiles/mypain.pdf</ref> Chtěl objasnit, jak iracionální rozhodnutí ovlivňují naše životy, aniž bychom si toho byli vědomi. Zabývá se každodenním chováním zákazníků při rozhodování u nakupování, podvádění, motivaci v práci.
Jeho články jsou vydávané v takových médiích jako The New York Times, Wall Street Journal, The Washington Post, The Boston Globe, Business 2.0, Scientific American, Science, CNN a NPR.
Jeho [[kniha]] “Jak drahé je zdarma: proč chytří lidé přijímají špatná rozhodnutí: iracionální faktory v ekonomice i v životě.” se stala v roce 2008 New York Times nejprodávanější knihou.<ref>[Ted.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ted.com/profiles/10898]]</ref>

Ve svých knihách kombinuje psychologii a ekonomiku, aby objasnil lidské chování.
Jeho videa na [[Ted]] ([http://www.ted.com/profiles/10898]) a [[YouTube]] ([https://www.youtube.com/results?search_query=dan+ariely]) shlédlo již několik milionu lidí. Uvádí v nich vtipnou a zajímavou formou iracionální chování lidí a vysvětluje, proč se tak chováme. Je to velice dobrý řečník a příklady jednání lidí podkládá výzkumy.<ref>Dan Ariely: What makes us feel good about our work?. In: Youtube.com [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=5aH2Ppjpcho </ref>

== Nehoda ==

Ariely ji popisuje takto: “Byl jsem v mládežnickém politickém hnutí Hanoar Haowed a připravovali jsme ktovet esh (tradiční israelský nápis z ohně). Už jsme to dělali roky. Nechápu proč se to stalo. Byl jsem v bytě s ostatnímy členy. Míchal jsem střelný prach a další chemikálie a najednou to vybuchlo.
Pamatuji si tu explozi, velmi, velmi silné světlo. Utíkal jsem zpátky, celý pokoj byl v plamenech. Moje první myšlenka byla vyskočit z okna - byli jsme ve čtvrtém patře. Už jsem otevíral okno, ale zavolal na mě kolega, který tam byl, abych běžel k němu. Proběhl jsem plameny. Nejdřív jsem měl popálenou jenom horní polovinu těla, ale jak jsem probíhal plameny, popálil jsem si i nohy. Ten kolega mě pak pomohl uhasit. Pak přijela ambulance.”<ref>http://people.duke.edu/~dandan/webfiles/mypain.pdf</ref>
Měl popáleniny 3. stupně na 70 % těla a léčení v nemocnici trvalo 3 roky.<ref>ALIERY, Dan. Danariely.com [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://danariely.com/</ref>

== Dílo ==

*Jak drahé je zdarma: proč chytří lidé přijímají špatná rozhodnutí: iracionální faktory v ekonomice i v životě. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009. 215 s. ISBN 978-80-7252-239-2.

*Jak drahá je intuice: proč nás selský rozum často vede ke ztrátovým rozhodnutím. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011. 255 s. ISBN 978-80-7252-327-6.

*Jak drahá je nepoctivost: proč každému lžeme, hlavně sami sobě. Vyd. 1. Praha: Práh, 2012. 214 s. ISBN 978-80-7252-395-5.

== Zdroje ==

*SHANI, Ayelett. What it feels like to know what we're all thinking. Haaretz.com [online]. 2012, 1.422824, 2012-04-05 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: [http://www.haaretz.com/weekend/magazine/what-it-feels-like-to-know-what-we-re-all-thinking-1.422824]

*Episode 47: Dan Ariely. 33 voices [online]. 2014 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: https://www.33voices.com/interviews/dan-ariely

*Personal profile: Dan Ariely. Ted.com [online]. 2009 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.ted.com/profiles/10898

*Dan Ariely [online]. 2014 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://danariely.com/

<references />

Dan Ariely

2014-06-20T06:34:22Z

Brca:

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2014-04-28T17:40:44Z

Brca:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Organizační pokyny==
===Postup při tvorbě hesla===
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2014.

===Požadavky na hesla===
* Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

=== Časté chyby ===
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)
* Větší množství hrubek

=== Blok expertů - Vzor ===
* [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník
</div>
{{RIGHTTOC}}

---
==Blok expertů - jaro 2014==

=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===
*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] - Lenka Keprtová
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník
*[[Chris Cramer]]
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková
*[[Influencer]] - Petr Svoboda
*[[Mashable]]
*[[Media Summit]]
*[[Mediální logika]] - Eva Neureiterová
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová
*[[News exchange]]
*[[Nieman Lab]]
*[[Online archiv]] - Dana Katrňáková
*[[Oligarchizace]]
*[[Open journalism]]
*[[Pew Research Center]]
*[[Telekomunikační systém]]
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná

=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===
*[[Czechinvest]] - Petr Svoboda
*[[CzechTrade]]
*[[Informační tok]]
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková
*[[Kvalita]]
*[[Kvantita]]
*[[Management kvality]]
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec
*[[SPC file]]
*[[Vyhledávací nástroj]]

=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===
*[[Daňové asignace]]
*[[Dárcovství]]
*[[Dotace]]
*[[Fundraising]] - Iva Michálková
*[[Fundraisingový argument]]
*[[Grant]]
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová
*[[Komerční sféra]]
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná
*[[Online dárcovství]]
*[[Rozpočet]]
*[[Sociální zodpovědnost]]
*[[Veřejná sféra]]

=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===
*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček
*[[Institut umění]]
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina
*[[Kreativní ekonomika]] - Jitka Petrlová
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková
*[[Kulturní sektor]]
*[[Richard Florida]]
*[[Startup inkubátor]]
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová

=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===
*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková
*[[Firemní e-learning]]
*[[Gamifikace e-learningu]] - Michal Létal
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek
*[[Rozečti.se]]
*[[Smart board]] - Martina Vaňková
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková
*[[Text skimming]]
*[[Zpětná vazba]]

=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===
*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan
*[[IDC]]
*[[Kreativní profesionál]]
*[[Osobní brand]]
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková
*[[Práce z domu]]
*[[Profesionál typu T]]
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva
*[[Tichá revoluce]]
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová
*[[Živnostenský list]] - Neureiterová Eva

=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===
*[[Bayesova věta]]
*[[Citizen science]]
*[[Coursera]]
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková
*[[Daniel Kahneman]]
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková
*[[Data vizualizace]]
*[[EdX]]
*[[Galaxy Zoo]]
*[[GitHub]]
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral
*[[Pravděpodobnost]]
*[[Python (programovací jazyk)]]
*[[Rozhodovací stromy]] - Kateřina Slámová
*[[Sloan Digital Sky Survey]]
*[[Strojové učení]]
*[[Udacity]] - Jakub Foral
*[[Věděcký manýrismus]]
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová

=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===
*[[Both-brainer]]
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert
*[[Exploration-exploitation paradox]] - Katarína Filičková
*[[GrowJob]] - Ivo Porybný
*[[Informacni doba]]
*[[Informacni pretizeni]] - Jana Vebrová
*[[Komplexni systémy]]
*[[Konkurenceschopnost]]
*[[Kvalita informace]]
*[[Left-brainer]]
*[[Mentalni modely]]
*[[Metodologie]]
*[[Osobni rozvoj]]
*[[Osobni wiki]]
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná
*[[Right-brainer]]
*[[Rozhodovaci paralyza]]
*[[Vizualni kortex]]
*[[Vzorec chování]]

=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===
*[[Autentizace uživatelů]]
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová
*[[Daktyloskopie]]
*[[False acceptance]]
*[[False rejection]]
*[[IrisCode]]
*[[Kryptografie]]
*[[Login]]
*[[Touch ID]]
*[[Verifikace]]

=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===

*[[Alan Kay]]
*[[Augmented learning]]
*[[Dynabook]]
*[[Fitbit]]
*[[Konstruktivistické učení]]
*[[Location-based learning]]
*[[M77]]
*[[One Laptop per Child]]
*[[Pac-Manhattan]]
*[[Palo Alto Research Center]]
*[[Personal Digital Assistant]]
*[[Role-playing]]
*[[Rozšířená virtualita]]
*[[Situační učení]]
*[[Sugar (operační systém)]]
*[[Tablet]]

=== Berka: UX tam venku ===

==Blok expertů - jaro 2013==
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===
*[[Analýza chování]]
*[[Datový korpus]]
*[[Dialogový systém]]
*[[Diskrétní model]]
*[[Foném]] - Michal Kaláb
*[[Formální systém]]
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová
*[[Informatika]] - Eva Sedláková
*[[Interdisciplinarita]]
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach
*[[Logika]] - Klára Kopecká
*[[Mealyho automat]]
*[[Neuron]] - Jakub Fryš
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková
*[[Počítačová věda]]
*[[Pravděpodobnostní model]]
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá
*[[Skrytý Markovův model]]
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková
*[[Věta o neúplnosti]]
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč

===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková
*[[Doménová znalost]]
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková
*[[Koučování]] - Michaela Hortová
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová
*[[Market test]]
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková
*[[Religionistika]] - Jana Slaná
*[[Slevový portál]] - Martin Páč
*[[Split test]]
*[[StarCube]] - Adriana Fujková
*[[Startup Hipster]]
*[[StartupClub]]
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

*[[akustika]] Kateřina Hubáčková
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník
*[[autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
*[[bibliografická databáze]]
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová
*[[encyklopedická databáze]]
*[[estetika]] Marie Ondrášková
*[[historiografie]] - Petr Šmíd
*[[hudební knihovna]]
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová
*[[hudební sociologie]]
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová
*[[hudebnina]]
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
*[[Intergram]] Martina Sehnalová
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková
*[[partitura]] Miroslava Töpferová
*[[producent]]
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek
*[[stream]]
*[[zvuková databáze]]
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal

===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
*[[autor]] - Petr Šmíd
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová
*[[lustrace]]
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová
*[[mediální obraz]]
*[[mediální poradce]]
*[[mediální prohlášení]]
*[[operativní management]]
*[[PR agentura]] - Iva Michálková
*[[pravidlo 3Ř]]
*[[strategický management]] - Martina Zoubková
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

*[[Analýza rizik]]
*[[Audit]] Petr Zapletal
*[[Customizace]]
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený
*[[Desktop]] Kateřina Slámová
*[[Globální strategie]] firmy
*[[Hosting]]
*[[IaaS]] - Filip Kocián
*[[Infrastruktura]]
*[[Konektivita]]
*[[Metodika]]
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa
*[[Monitoring]]  - Iveta Jansová
*[[Multitenancy]]
*[[PaaS]] Kristýna Klímková
*[[Procesní řízení]]
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz
*[[Přenosová rychlost]]
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal
*[[SaaS]] - Jakub Horák
*[[Server]]
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)
*[[Strategie]]
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová
*[[Výpočetní infrastruktura]]
*[[Webový server]] - Jakub Foral

=== David Grudl: User Experience ===
*[[aplikace]]
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
*[[Ego]] - Martina Volavková
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek
*[[Vyhledávač]]
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová

===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
*[[archivace]]
*[[Big Data]]
*[[Business Development]]
*[[BYO]] (Bring Your Own)
*[[dostupnost]] (služby)
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová
*[[facilitace]]
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský
*[[generace Y]] Iva Michálková
*[[globální firma]] Lukáš Závodný
*[[hybridní notebook]]
*[[Change Management]]
*[[informační exploze]] - Boris Turek
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová
*[[jazyk nových médií]]
*[[judikát]] - Jana Kantorová
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová
*[[kontextová inzerce]]
*[[korporátní firma]]
*[[Lunch and Learn]]
*[[mediální plán]]
*[[mobilní firma]]
*[[nestrukturovaná data]]
*[[portfolio]]
*[[relevance]]
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs
*[[řízení inovací]]
*[[strukturovaná data]]
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)
*[[vizualizace]]
*[[vizualizační software]]
*[[webcast]]
*[[webinář]]- Jana Vebrová

===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
*[[andragogika]]
*[[autentizace]]
*[[bibliografická portál]]
*[[Business model]]
*[[citace]]
*[[Citace PRO]]
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová
*[[depozitář]]
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík
*[[eReading]] - Pavla Otrasová
*[[Flexibookstore]]
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová
*[[konzorcium]]
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná
*[[odpis]] (z knihovního fondu)
*[[revize]] (knihovního fondu)
*[[skriptárna]]
*[[softwarová čtečka]]

===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva
*[[grafik]]
*[[informační instituce]]
*[[informační zdroj]]
*[[knihovní rada]]
*[[knihovnictví]]
*[[komunitní knihovna]]
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová
*[[metodické doporučení]]
*[[metodický knihovník]]
*[[občanská iniciativa]]
*[[obnova fondu]]
*[[odborné knihovnictví]]
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský
*[[rychločtení]] - Šteinigerová
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)
*[[veřejné knihovnictví]]
*[[výměnný fond]]
*[[výzkum potřeb]]
*[[výzkum spokojenosti]]
*[[základní knihovna]]
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková

===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===
*[[Comunity Building]]
*[[Content Marketing]]
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník
*[[COWO Brno]]
*[[Coworking]] - Jana Kantorová
*[[Event]] - Olga Senčaková
*[[GeoTracking]]
*[[Know How]] Lada Brymová
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý
*[[marketingová agentura]]
*[[Media Relation]]
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková
*[[nerd]] - Václav Piták

===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná

===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2014-04-25T12:51:17Z

Brca:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Organizační pokyny==
===Postup při tvorbě hesla===
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:karolyiova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2014.

===Požadavky na hesla===
* Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

=== Časté chyby ===
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)
* Větší množství hrubek

=== Blok expertů - Vzor ===
* [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník
</div>
{{RIGHTTOC}}

---
==Blok expertů - jaro 2014==

=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===
*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] - Lenka Keprtová
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník
*[[Chris Cramer]]
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková
*[[Influencer]] - Petr Svoboda
*[[Mashable]]
*[[Media Summit]]
*[[Mediální logika]] - Eva Neureiterová
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová
*[[News exchange]]
*[[Nieman Lab]]
*[[Online archiv]] - Dana Katrňáková
*[[Oligarchizace]]
*[[Open journalism]]
*[[Pew Research Center]]
*[[Telekomunikační systém]]
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná

=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===
*[[Czechinvest]]
*[[CzechTrade]]
*[[Informační tok]]
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková
*[[Kvalita]]
*[[Kvantita]]
*[[Management kvality]]
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec
*[[SPC file]]
*[[Vyhledávací nástroj]]

=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===
*[[Daňové asignace]]
*[[Dárcovství]]
*[[Dotace]]
*[[Fundraising]] - Iva Michálková
*[[Fundraisingový argument]]
*[[Grant]]
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová
*[[Komerční sféra]]
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná
*[[Online dárcovství]]
*[[Rozpočet]]
*[[Sociální zodpovědnost]]
*[[Veřejná sféra]]

=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===
*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček
*[[Institut umění]]
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina
*[[Kreativní ekonomika]] - Jitka Petrlová
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková
*[[Kulturní sektor]]
*[[Richard Florida]]
*[[Startup inkubátor]]
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová

=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===
*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková
*[[Firemní e-learning]]
*[[Gamifikace e-learningu]] - Michal Létal
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek
*[[Rozečti.se]]
*[[Smart board]] - Martina Vaňková
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková
*[[Text skimming]]
*[[Zpětná vazba]]

=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===
*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan
*[[IDC]]
*[[Kreativní profesionál]]
*[[Osobní brand]]
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková
*[[Práce z domu]]
*[[Profesionál typu T]]
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva
*[[Tichá revoluce]]
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová
*[[Živnostenský list]] - Neureiterová Eva

=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===
*[[Bayesova věta]]
*[[Citizen science]]
*[[Coursera]]
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková
*[[Daniel Kahneman]]
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková
*[[Data vizualizace]]
*[[EdX]]
*[[Galaxy Zoo]]
*[[GitHub]]
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral
*[[Pravděpodobnost]]
*[[Python (programovací jazyk)]]
*[[Rozhodovací stromy]] - Kateřina Slámová
*[[Sloan Digital Sky Survey]]
*[[Strojové učení]]
*[[Udacity]] - Jakub Foral
*[[Věděcký manýrismus]]
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová

=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===
*[[Both-brainer]]
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert
*[[Exploration-exploitation paradox]] - Katarína Filičková
*[[GrowJob]] - Ivo Porybný
*[[Informacni doba]]
*[[Informacni pretizeni]] - Jana Vebrová
*[[Komplexni systémy]]
*[[Konkurenceschopnost]]
*[[Kvalita informace]]
*[[Left-brainer]]
*[[Mentalni modely]]
*[[Metodologie]]
*[[Osobni rozvoj]]
*[[Osobni wiki]]
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná
*[[Right-brainer]]
*[[Rozhodovaci paralyza]]
*[[Vizualni kortex]]
*[[Vzorec chování]]

=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===
*[[Autentizace uživatelů]]
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová
*[[Daktyloskopie]]
*[[False acceptance]]
*[[False rejection]]
*[[IrisCode]]
*[[Kryptografie]]
*[[Login]]
*[[Touch ID]]
*[[Verifikace]]

=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===
=== Berka: UX tam venku ===
<h2>Blok expertů - jaro 2013</h2>
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===
*[[Analýza chování]]
*[[Datový korpus]]
*[[Dialogový systém]]
*[[Diskrétní model]]
*[[Foném]] - Michal Kaláb
*[[Formální systém]]
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová
*[[Informatika]] - Eva Sedláková
*[[Interdisciplinarita]]
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach
*[[Logika]] - Klára Kopecká
*[[Mealyho automat]]
*[[Neuron]] - Jakub Fryš
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková
*[[Počítačová věda]]
*[[Pravděpodobnostní model]]
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá
*[[Skrytý Markovův model]]
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková
*[[Věta o neúplnosti]]
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč

===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková
*[[Doménová znalost]]
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková
*[[Koučování]] - Michaela Hortová
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová
*[[Market test]]
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková
*[[Religionistika]] - Jana Slaná
*[[Slevový portál]] - Martin Páč
*[[Split test]]
*[[StarCube]] - Adriana Fujková
*[[Startup Hipster]]
*[[StartupClub]]
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

*[[akustika]] Kateřina Hubáčková
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník
*[[autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
*[[bibliografická databáze]]
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová
*[[encyklopedická databáze]]
*[[estetika]] Marie Ondrášková
*[[historiografie]] - Petr Šmíd
*[[hudební knihovna]]
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová
*[[hudební sociologie]]
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová
*[[hudebnina]]
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
*[[Intergram]] Martina Sehnalová
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková
*[[partitura]] Miroslava Töpferová
*[[producent]]
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek
*[[stream]]
*[[zvuková databáze]]
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal

===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
*[[autor]] - Petr Šmíd
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová
*[[lustrace]]
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová
*[[mediální obraz]]
*[[mediální poradce]]
*[[mediální prohlášení]]
*[[operativní management]]
*[[PR agentura]] - Iva Michálková
*[[pravidlo 3Ř]]
*[[strategický management]] - Martina Zoubková
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

*[[Analýza rizik]]
*[[Audit]] Petr Zapletal
*[[Customizace]]
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený
*[[Desktop]] Kateřina Slámová
*[[Globální strategie]] firmy
*[[Hosting]]
*[[IaaS]] - Filip Kocián
*[[Infrastruktura]]
*[[Konektivita]]
*[[Metodika]]
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa
*[[Monitoring]]  - Iveta Jansová
*[[Multitenancy]]
*[[PaaS]] Kristýna Klímková
*[[Procesní řízení]]
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz
*[[Přenosová rychlost]]
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal
*[[SaaS]] - Jakub Horák
*[[Server]]
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)
*[[Strategie]]
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová
*[[Výpočetní infrastruktura]]
*[[Webový server]] - Jakub Foral

=== David Grudl: User Experience ===
*[[aplikace]]
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
*[[Ego]] - Martina Volavková
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek
*[[Vyhledávač]]
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová

===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
*[[archivace]]
*[[Big Data]]
*[[Business Development]]
*[[BYO]] (Bring Your Own)
*[[dostupnost]] (služby)
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová
*[[facilitace]]
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský
*[[generace Y]] Iva Michálková
*[[globální firma]] Lukáš Závodný
*[[hybridní notebook]]
*[[Change Management]]
*[[informační exploze]] - Boris Turek
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová
*[[jazyk nových médií]]
*[[judikát]] - Jana Kantorová
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová
*[[kontextová inzerce]]
*[[korporátní firma]]
*[[Lunch and Learn]]
*[[mediální plán]]
*[[mobilní firma]]
*[[nestrukturovaná data]]
*[[portfolio]]
*[[relevance]]
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs
*[[řízení inovací]]
*[[strukturovaná data]]
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)
*[[vizualizace]]
*[[vizualizační software]]
*[[webcast]]
*[[webinář]]- Jana Vebrová

===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
*[[andragogika]]
*[[autentizace]]
*[[bibliografická portál]]
*[[Business model]]
*[[citace]]
*[[Citace PRO]]
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová
*[[depozitář]]
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík
*[[eReading]] - Pavla Otrasová
*[[Flexibookstore]]
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová
*[[konzorcium]]
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná
*[[odpis]] (z knihovního fondu)
*[[revize]] (knihovního fondu)
*[[skriptárna]]
*[[softwarová čtečka]]

===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva
*[[grafik]]
*[[informační instituce]]
*[[informační zdroj]]
*[[knihovní rada]]
*[[knihovnictví]]
*[[komunitní knihovna]]
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová
*[[metodické doporučení]]
*[[metodický knihovník]]
*[[občanská iniciativa]]
*[[obnova fondu]]
*[[odborné knihovnictví]]
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský
*[[rychločtení]] - Šteinigerová
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)
*[[veřejné knihovnictví]]
*[[výměnný fond]]
*[[výzkum potřeb]]
*[[výzkum spokojenosti]]
*[[základní knihovna]]
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková

===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===
*[[Comunity Building]]
*[[Content Marketing]]
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník
*[[COWO Brno]]
*[[Coworking]] - Jana Kantorová
*[[Event]] - Olga Senčaková
*[[GeoTracking]]
*[[Know How]] Lada Brymová
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý
*[[marketingová agentura]]
*[[Media Relation]]
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková
*[[nerd]] - Václav Piták

===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná

===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2014-04-25T12:46:35Z

Brca:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF]]
<h2>Organizační pokyny</h2>
<h3>Postup při tvorbě hesla</h3>
<ol><li> na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
</li><li> pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
</li><li> pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (*[[mailto:karolyiova@phil.muni.cz]]mailto:karolyiova@phil.muni.cz</a>) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
</li><li> kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
</li><li> heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).
</li></ol>
<p>V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.
</p><p>HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2014.
</p>
<h3>Požadavky na hesla</h3>
<ul><li> Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.
</li><li> Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).
</li><li> Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.
</li><li> Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (*[[Nápověda:Citování]]citace</a>, použitá literatura, *[[Nápověda:Základy formátování]]formátování</a>... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v *[[Nápověda:Obsah]]Nápovědě</a>); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo *[[http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi]]studijní materiály</a>, který z tohoto předmětu vznikl.
</li><li> S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).
</li><li> Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla *[[Grooming]]Groomingnelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.
</li><li> U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
</li><li> Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.
</li></ul>
<p>Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na *[[http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu]]webových stránkách KISK</a>).
</p><p>Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „*[[Grooming]]Grooming</a>“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.
</p><p>Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte *[[Nápověda:Obsah]]Nápovědu</a>. Otázky můžete pokládat v *[[WikiKnihovna:Dotazník]]Dotazníku(jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).
</p>
<h3> Časté chyby </h3>
<p>Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:
</p>
<ul><li> Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)
</li><li> Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články
</li><li> Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)
</li><li> Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů
</li><li> Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690
</li><li> V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací
</li><li> Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami
</li><li> Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)
</li><li> Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)
</li><li> Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)
</li><li> Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)
</li><li> Větší množství hrubek
</li></ul>
<p><br />
</p>
<h3> Blok expertů - Vzor </h3>
<ul><li> *[[Mobilní aplikace]] - Petr Věžník
</li></ul>
</div>
<p><span>{{RIGHTTOC}}</span>
</p><p><br />
---
</p>
<h2>Blok expertů - jaro 2014</h2>
<h3> Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? </h3>
<ul><li>*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] - Lenka Keprtová
</li><li>*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek
</li><li>*[[Česká televize]] - Adam Žebrák
</li><li>*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková
</li><li>*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová
</li><li>*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník
</li><li>*[[Chris Cramer]]
</li><li>*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková
</li><li>*[[Influencer]] - Petr Svoboda
</li><li>*[[Mashable]]
</li><li>*[[Media Summit]]
</li><li>*[[Mediální logika]] - Eva Neureiterová
</li><li>*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová
</li><li>*[[News exchange]]
</li><li>*[[Nieman Lab]]
</li><li>*[[Online archiv]] - Dana Katrňáková
</li><li>*[[Oligarchizace]]
</li><li>*[[Open journalism]]
</li><li>*[[Pew Research Center]]
</li><li>*[[Telekomunikační systém]]
</li><li>*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná
</li></ul>
<h3> Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity </h3>
<ul><li>*[[Czechinvest]]
</li><li>*[[CzechTrade]]
</li><li>*[[Informační tok]]
</li><li>*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková
</li><li>*[[Kvalita]]
</li><li>*[[Kvantita]]
</li><li>*[[Management kvality]]
</li><li>*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec
</li><li>*[[SPC file]]
</li><li>*[[Vyhledávací nástroj]]
</li></ul>
<h3> Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... </h3>
<ul><li>*[[Daňové asignace]]
</li><li>*[[Dárcovství]]
</li><li>*[[Dotace]]
</li><li>*[[Fundraising]] - Iva Michálková
</li><li>*[[Fundraisingový argument]]
</li><li>*[[Grant]]
</li><li>*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová
</li><li>*[[Komerční sféra]]
</li><li>*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná
</li><li>*[[Online dárcovství]]
</li><li>*[[Rozpočet]]
</li><li>*[[Sociální zodpovědnost]]
</li><li>*[[Veřejná sféra]]
</li></ul>
<h3> Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje </h3>
<ul><li>*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová
</li><li>*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová
</li><li>*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová
</li><li>*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná
</li><li>*[[Hipster]] - Tomáš Nováček
</li><li>*[[Institut umění]]
</li><li>*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová
</li><li>*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina
</li><li>*[[Kreativní ekonomika]] - Jitka Petrlová
</li><li>*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová
</li><li>*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová
</li><li>*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková
</li><li>*[[Kulturní sektor]]
</li><li>*[[Richard Florida]]
</li><li>*[[Startup inkubátor]]
</li><li>*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová
</li></ul>
<h3> Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví </h3>
<ul><li>*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková
</li><li>*[[Firemní e-learning]]
</li><li>*[[Gamifikace e-learningu]] - Michal Létal
</li><li>*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek
</li><li>*[[Rozečti.se]]
</li><li>*[[Smart board]] - Martina Vaňková
</li><li>*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková
</li><li>*[[Text skimming]]
</li><li>*[[Zpětná vazba]]
</li></ul>
<h3> Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze </h3>
<ul><li>*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan
</li><li>*[[IDC]]
</li><li>*[[Kreativní profesionál]]
</li><li>*[[Osobní brand]]
</li><li>*[[Podnikání]] - Eva Sedláková
</li><li>*[[Práce z domu]]
</li><li>*[[Profesionál typu T]]
</li><li>*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva
</li><li>*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva
</li><li>*[[Tichá revoluce]]
</li><li>*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová
</li><li>*[[Živnostenský list]] - Neureiterová Eva
</li></ul>
<h3> Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science </h3>
<ul><li>*[[Bayesova věta]]
</li><li>*[[Citizen science]]
</li><li>*[[Coursera]]
</li><li>*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková
</li><li>*[[Daniel Kahneman]]
</li><li>*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková
</li><li>*[[Data vizualizace]]
</li><li>*[[EdX]]
</li><li>*[[Galaxy Zoo]]
</li><li>*[[GitHub]]
</li><li>*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková
</li><li>*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral
</li><li>*[[Pravděpodobnost]]
</li><li>*[[Python (programovací jazyk)]]
</li><li>*[[Rozhodovací stromy]] - Kateřina Slámová
</li><li>*[[Sloan Digital Sky Survey]]
</li><li>*[[Strojové učení]]
</li><li>*[[Udacity]] - Jakub Foral
</li><li>*[[Věděcký manýrismus]]
</li><li>*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová
</li></ul>
<h3> Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 </h3>
<ul><li>*[[Both-brainer]]
</li><li>*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert
</li><li>*[[Exploration-exploitation paradox]] - Katarína Filičková
</li><li>*[[GrowJob]] - Ivo Porybný
</li><li>*[[Informacni doba]]
</li><li>*[[Informacni pretizeni]] - Jana Vebrová
</li><li>*[[Komplexni systémy]]
</li><li>*[[Konkurenceschopnost]]
</li><li>*[[Kvalita informace]]
</li><li>*[[Left-brainer]]
</li><li>*[[Mentalni modely]]
</li><li>*[[Metodologie]]
</li><li>*[[Osobni rozvoj]]
</li><li>*[[Osobni wiki]]
</li><li>*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná
</li><li>*[[Right-brainer]]
</li><li>*[[Rozhodovaci paralyza]]
</li><li>*[[Vizualni kortex]]
</li><li>*[[Vzorec chování]]
</li></ul>
<h3> Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů </h3>
<ul><li>*[[Autentizace uživatelů]]
</li><li>*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová
</li><li>*[[Daktyloskopie]]
</li><li>*[[False acceptance]]
</li><li>*[[False rejection]]
</li><li>*[[IrisCode]]
</li><li>*[[Kryptografie]]
</li><li>*[[Login]]
</li><li>*[[Touch ID]]
</li><li>*[[Verifikace]]
</li></ul>
<h3> Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu </h3>
<h3> Berka: UX tam venku </h3>
<h2>Blok expertů - jaro 2013</h2>
<h3> Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí </h3>
<ul><li>*[[Analýza chování]]
</li><li>*[[Datový korpus]]
</li><li>*[[Dialogový systém]]
</li><li>*[[Diskrétní model]]
</li><li>*[[Foném]] - Michal Kaláb
</li><li>*[[Formální systém]]
</li><li>*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová
</li><li>*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová
</li><li>*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová
</li><li>*[[Informatika]] - Eva Sedláková
</li><li>*[[Interdisciplinarita]]
</li><li>*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach
</li><li>*[[Logika]] - Klára Kopecká
</li><li>*[[Mealyho automat]]
</li><li>*[[Neuron]] - Jakub Fryš
</li><li>*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová
</li><li>*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly
</li><li>*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková
</li><li>*[[Počítačová věda]]
</li><li>*[[Pravděpodobnostní model]]
</li><li>*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková
</li><li>*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
</li><li>*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá
</li><li>*[[Skrytý Markovův model]]
</li><li>*[[Synapse]] - Denisa Karpeová
</li><li>*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
</li><li>*[[Taxonomie]] - Roman Novotný
</li><li>*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová
</li><li>*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková
</li><li>*[[Věta o neúplnosti]]
</li><li>*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč
</li></ul>
<h3>Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů</h3>
<ul><li> *[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs
</li><li> *[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková
</li><li> *[[Doménová znalost]]
</li><li> *[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
</li><li> *[[Konkurence]] - Jana Pekárková
</li><li> *[[Koučování]] - Michaela Hortová
</li><li> *[[Lean Startup]] - Tereza Navarová
</li><li> *[[Market test]]
</li><li> *[[MVP(Minimum Viable Product)]]
</li><li> *[[Networking]] - Kateřina Kopecká
</li><li> *[[Programátor]] - Dana Tomančáková
</li><li> *[[Religionistika]] - Jana Slaná
</li><li> *[[Slevový portál]] - Martin Páč
</li><li> *[[Split test]]
</li><li> *[[StarCube]] - Adriana Fujková
</li><li> *[[Startup Hipster]]
</li><li> *[[StartupClub]]
</li><li> *[[Umělá inteligence]] - Martin Man
</li><li> *[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová
</li></ul>

=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===

*[[akustika]] Kateřina Hubáčková
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník
*[[autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
*[[bibliografická databáze]]
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová
*[[encyklopedická databáze]]
*[[estetika]] Marie Ondrášková
*[[historiografie]] - Petr Šmíd
*[[hudební knihovna]]
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová
*[[hudební sociologie]]
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová
*[[hudebnina]]
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
*[[Intergram]] Martina Sehnalová
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková
*[[partitura]] Miroslava Töpferová
*[[producent]]
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek
*[[stream]]
*[[zvuková databáze]]
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal

===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===
*[[autor]] - Petr Šmíd
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová
*[[lustrace]]
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová
*[[mediální obraz]]
*[[mediální poradce]]
*[[mediální prohlášení]]
*[[operativní management]]
*[[PR agentura]] - Iva Michálková
*[[pravidlo 3Ř]]
*[[strategický management]] - Martina Zoubková
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===

*[[Analýza rizik]]
*[[Audit]] Petr Zapletal
*[[Customizace]]
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený
*[[Desktop]] Kateřina Slámová
*[[Globální strategie]] firmy
*[[Hosting]]
*[[IaaS]] - Filip Kocián
*[[Infrastruktura]]
*[[Konektivita]]
*[[Metodika]]
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa
*[[Monitoring]]  - Iveta Jansová
*[[Multitenancy]]
*[[PaaS]] Kristýna Klímková
*[[Procesní řízení]]
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz
*[[Přenosová rychlost]]
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal
*[[SaaS]] - Jakub Horák
*[[Server]]
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)
*[[Strategie]]
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová
*[[Výpočetní infrastruktura]]
*[[Webový server]] - Jakub Foral

=== David Grudl: User Experience ===
*[[aplikace]]
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
*[[Ego]] - Martina Volavková
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek
*[[Vyhledávač]]
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová

===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===
*[[archivace]]
*[[Big Data]]
*[[Business Development]]
*[[BYO]] (Bring Your Own)
*[[dostupnost]] (služby)
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová
*[[facilitace]]
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský
*[[generace Y]] Iva Michálková
*[[globální firma]] Lukáš Závodný
*[[hybridní notebook]]
*[[Change Management]]
*[[informační exploze]] - Boris Turek
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová
*[[jazyk nových médií]]
*[[judikát]] - Jana Kantorová
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová
*[[kontextová inzerce]]
*[[korporátní firma]]
*[[Lunch and Learn]]
*[[mediální plán]]
*[[mobilní firma]]
*[[nestrukturovaná data]]
*[[portfolio]]
*[[relevance]]
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs
*[[řízení inovací]]
*[[strukturovaná data]]
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)
*[[vizualizace]]
*[[vizualizační software]]
*[[webcast]]
*[[webinář]]- Jana Vebrová

===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===
*[[andragogika]]
*[[autentizace]]
*[[bibliografická portál]]
*[[Business model]]
*[[citace]]
*[[Citace PRO]]
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová
*[[depozitář]]
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík
*[[eReading]] - Pavla Otrasová
*[[Flexibookstore]]
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová
*[[konzorcium]]
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná
*[[odpis]] (z knihovního fondu)
*[[revize]] (knihovního fondu)
*[[skriptárna]]
*[[softwarová čtečka]]

===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva
*[[grafik]]
*[[informační instituce]]
*[[informační zdroj]]
*[[knihovní rada]]
*[[knihovnictví]]
*[[komunitní knihovna]]
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová
*[[metodické doporučení]]
*[[metodický knihovník]]
*[[občanská iniciativa]]
*[[obnova fondu]]
*[[odborné knihovnictví]]
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský
*[[rychločtení]] - Šteinigerová
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)
*[[veřejné knihovnictví]]
*[[výměnný fond]]
*[[výzkum potřeb]]
*[[výzkum spokojenosti]]
*[[základní knihovna]]
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková

===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===
*[[Comunity Building]]
*[[Content Marketing]]
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník
*[[COWO Brno]]
*[[Coworking]] - Jana Kantorová
*[[Event]] - Olga Senčaková
*[[GeoTracking]]
*[[Know How]] Lada Brymová
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý
*[[marketingová agentura]]
*[[Media Relation]]
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková
*[[nerd]] - Václav Piták

===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná

===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[ÚPV]] -
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] -
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Opencard]] - Daniel Novák
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[Passbook]] - Jan Růžička
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]- Filip Kocián
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[úložiště]] - Jan Růžička
* [[Use Case]] – Jan Martinek
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[matice]] - Petr Věžník
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]] - Daniela Králová
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2014-04-25T12:40:38Z

Brca:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF]]
<h2>Organizační pokyny</h2>
<h3>Postup při tvorbě hesla</h3>
<ol><li> na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
</li><li> pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
</li><li> pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (*[[mailto:karolyiova@phil.muni.cz]]mailto:karolyiova@phil.muni.cz</a>) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
</li><li> kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
</li><li> heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).
</li></ol>
<p>V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.
</p><p>HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 30. KVĚTNA 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 20. ČERVNA 2014. Druhý opravný termín je 25. 7. 2014.
</p>
<h3>Požadavky na hesla</h3>
<ul><li> Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.
</li><li> Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).
</li><li> Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.
</li><li> Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (*[[Nápověda:Citování]]citace</a>, použitá literatura, *[[Nápověda:Základy formátování]]formátování</a>... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v *[[Nápověda:Obsah]]Nápovědě</a>); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo *[[http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi]]studijní materiály</a>, který z tohoto předmětu vznikl.
</li><li> S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).
</li><li> Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla *[[Grooming]]Groomingnelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.
</li><li> U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
</li><li> Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.
</li></ul>
<p>Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na *[[http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu]]webových stránkách KISK</a>).
</p><p>Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „*[[Grooming]]Grooming</a>“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.
</p><p>Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte *[[Nápověda:Obsah]]Nápovědu</a>. Otázky můžete pokládat v *[[WikiKnihovna:Dotazník]]Dotazníku(jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).
</p>
<h3> Časté chyby </h3>
<p>Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:
</p>
<ul><li> Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)
</li><li> Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články
</li><li> Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)
</li><li> Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů
</li><li> Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690
</li><li> V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací
</li><li> Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami
</li><li> Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)
</li><li> Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)
</li><li> Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)
</li><li> Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)
</li><li> Větší množství hrubek
</li></ul>
<p><br />
</p>
<h3> Blok expertů - Vzor </h3>
<ul><li> *[[Mobilní aplikace]] - Petr Věžník
</li></ul>
</div>
<p><span>{{RIGHTTOC}}</span>
</p><p><br />
---
</p>
<h2>Blok expertů - jaro 2014</h2>
<h3> Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? </h3>
<ul><li>*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] - Lenka Keprtová
</li><li>*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek
</li><li>*[[Česká televize]] - Adam Žebrák
</li><li>*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková
</li><li>*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová
</li><li>*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník
</li><li>*[[Chris Cramer]]
</li><li>*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková
</li><li>*[[Influencer]] - Petr Svoboda
</li><li>*[[Mashable]]
</li><li>*[[Media Summit]]
</li><li>*[[Mediální logika]] - Eva Neureiterová
</li><li>*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová
</li><li>*[[News exchange]]
</li><li>*[[Nieman Lab]]
</li><li>*[[Online archiv]] - Dana Katrňáková
</li><li>*[[Oligarchizace]]
</li><li>*[[Open journalism]]
</li><li>*[[Pew Research Center]]
</li><li>*[[Telekomunikační systém]]
</li><li>*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná
</li></ul>
<h3> Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity </h3>
<ul><li>*[[Czechinvest]]
</li><li>*[[CzechTrade]]
</li><li>*[[Informační tok]]
</li><li>*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková
</li><li>*[[Kvalita]]
</li><li>*[[Kvantita]]
</li><li>*[[Management kvality]]
</li><li>*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec
</li><li>*[[SPC file]]
</li><li>*[[Vyhledávací nástroj]]
</li></ul>
<h3> Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... </h3>
<ul><li>*[[Daňové asignace]]
</li><li>*[[Dárcovství]]
</li><li>*[[Dotace]]
</li><li>*[[Fundraising]] - Iva Michálková
</li><li>*[[Fundraisingový argument]]
</li><li>*[[Grant]]
</li><li>*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová
</li><li>*[[Komerční sféra]]
</li><li>*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná
</li><li>*[[Online dárcovství]]
</li><li>*[[Rozpočet]]
</li><li>*[[Sociální zodpovědnost]]
</li><li>*[[Veřejná sféra]]
</li></ul>
<h3> Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje </h3>
<ul><li>*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová
</li><li>*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová
</li><li>*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová
</li><li>*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná
</li><li>*[[Hipster]] - Tomáš Nováček
</li><li>*[[Institut umění]]
</li><li>*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová
</li><li>*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina
</li><li>*[[Kreativní ekonomika]] - Jitka Petrlová
</li><li>*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová
</li><li>*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová
</li><li>*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková
</li><li>*[[Kulturní sektor]]
</li><li>*[[Richard Florida]]
</li><li>*[[Startup inkubátor]]
</li><li>*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová
</li></ul>
<h3> Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví </h3>
<ul><li>*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková
</li><li>*[[Firemní e-learning]]
</li><li>*[[Gamifikace e-learningu]] - Michal Létal
</li><li>*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek
</li><li>*[[Rozečti.se]]
</li><li>*[[Smart board]] - Martina Vaňková
</li><li>*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková
</li><li>*[[Text skimming]]
</li><li>*[[Zpětná vazba]]
</li></ul>
<h3> Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze </h3>
<ul><li>*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan
</li><li>*[[IDC]]
</li><li>*[[Kreativní profesionál]]
</li><li>*[[Osobní brand]]
</li><li>*[[Podnikání]] - Eva Sedláková
</li><li>*[[Práce z domu]]
</li><li>*[[Profesionál typu T]]
</li><li>*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva
</li><li>*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva
</li><li>*[[Tichá revoluce]]
</li><li>*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová
</li><li>*[[Živnostenský list]] - Neureiterová Eva
</li></ul>
<h3> Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science </h3>
<ul><li>*[[Bayesova věta]]
</li><li>*[[Citizen science]]
</li><li>*[[Coursera]]
</li><li>*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková
</li><li>*[[Daniel Kahneman]]
</li><li>*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková
</li><li>*[[Data vizualizace]]
</li><li>*[[EdX]]
</li><li>*[[Galaxy Zoo]]
</li><li>*[[GitHub]]
</li><li>*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková
</li><li>*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral
</li><li>*[[Pravděpodobnost]]
</li><li>*[[Python (programovací jazyk)]]
</li><li>*[[Rozhodovací stromy]] - Kateřina Slámová
</li><li>*[[Sloan Digital Sky Survey]]
</li><li>*[[Strojové učení]]
</li><li>*[[Udacity]] - Jakub Foral
</li><li>*[[Věděcký manýrismus]]
</li><li>*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová
</li></ul>
<h3> Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 </h3>
<ul><li>*[[Both-brainer]]
</li><li>*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert
</li><li>*[[Exploration-exploitation paradox]] - Katarína Filičková
</li><li>*[[GrowJob]] - Ivo Porybný
</li><li>*[[Informacni doba]]
</li><li>*[[Informacni pretizeni]] - Jana Vebrová
</li><li>*[[Komplexni systémy]]
</li><li>*[[Konkurenceschopnost]]
</li><li>*[[Kvalita informace]]
</li><li>*[[Left-brainer]]
</li><li>*[[Mentalni modely]]
</li><li>*[[Metodologie]]
</li><li>*[[Osobni rozvoj]]
</li><li>*[[Osobni wiki]]
</li><li>*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná
</li><li>*[[Right-brainer]]
</li><li>*[[Rozhodovaci paralyza]]
</li><li>*[[Vizualni kortex]]
</li><li>*[[Vzorec chování]]
</li></ul>
<h3> Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů </h3>
<ul><li>*[[Autentizace uživatelů]]
</li><li>*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová
</li><li>*[[Daktyloskopie]]
</li><li>*[[False acceptance]]
</li><li>*[[False rejection]]
</li><li>*[[IrisCode]]
</li><li>*[[Kryptografie]]
</li><li>*[[Login]]
</li><li>*[[Touch ID]]
</li><li>*[[Verifikace]]
</li></ul>
<h3> Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu </h3>
<h3> Berka: UX tam venku </h3>
<h2>Blok expertů - jaro 2013</h2>
<h3> Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí </h3>
<ul><li>*[[Analýza chování]]
</li><li>*[[Datový korpus]]
</li><li>*[[Dialogový systém]]
</li><li>*[[Diskrétní model]]
</li><li>*[[Foném]] - Michal Kaláb
</li><li>*[[Formální systém]]
</li><li>*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová
</li><li>*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová
</li><li>*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová
</li><li>*[[Informatika]] - Eva Sedláková
</li><li>*[[Interdisciplinarita]]
</li><li>*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach
</li><li>*[[Logika]] - Klára Kopecká
</li><li>*[[Mealyho automat]]
</li><li>*[[Neuron]] - Jakub Fryš
</li><li>*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová
</li><li>*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly
</li><li>*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková
</li><li>*[[Počítačová věda]]
</li><li>*[[Pravděpodobnostní model]]
</li><li>*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková
</li><li>*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek
</li><li>*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá
</li><li>*[[Skrytý Markovův model]]
</li><li>*[[Synapse]] - Denisa Karpeová
</li><li>*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba
</li><li>*[[Taxonomie]] - Roman Novotný
</li><li>*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová
</li><li>*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková
</li><li>*[[Věta o neúplnosti]]
</li><li>*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč
</li></ul>
<h3>Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů</h3>
<ul><li> *[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs
</li><li> *[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková
</li><li> *[[Doménová znalost]]
</li><li> *[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák
</li><li> *[[Konkurence]] - Jana Pekárková
</li><li> *[[Koučování]] - Michaela Hortová
</li><li> *[[Lean Startup]] - Tereza Navarová
</li><li> *[[Market test]]
</li><li> *[[MVP(Minimum Viable Product)]]
</li><li> *[[Networking]] - Kateřina Kopecká
</li><li> *[[Programátor]] - Dana Tomančáková
</li><li> *[[Religionistika]] - Jana Slaná
</li><li> *[[Slevový portál]] - Martin Páč
</li><li> *[[Split test]]
</li><li> *[[StarCube]] - Adriana Fujková
</li><li> *[[Startup Hipster]]
</li><li> *[[StartupClub]]
</li><li> *[[Umělá inteligence]] - Martin Man
</li><li> *[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová
</li></ul>
<h3> Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách </h3>
<ul><li>*[[Akustika]] - Kateřina Hubáčková
</li><li>*[[Audiovizuální nosič]] - Štěpán Řezník
</li><li>*[[Autodidaktika]] - Lenka Cvrkalová
</li><li>*[[Bibliografická databáze]]
</li><li>*[[Dějiny hudby]] - Zdeňka Žádníková
</li><li>*[[Elektronická databáze]] - Klára Tesařová
</li><li>*[[Encyklopedická databáze]]
</li><li>*[[Estetika]] - Marie Ondrášková
</li><li>*[[Historiografie]] - Petr Šmíd
</li><li>*[[Hudební knihovna]]Hudební knihovna</a>
</li><li>*[[Hudební psychologie]]Hudební psychologie- Lada Ambrožová
</li><li>*[[Hudební sociologie]]Hudební sociologie
</li><li>*[[Hudební věda]]Hudební vědaTereza Fussová
</li><li>*[[Hudebnina]]Hudebnina
</li><li>*[[IAML]]IAML(International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová
</li><li>*[[Intergram]]IntergramMartina Sehnalová
</li><li>*[[Kolektivní licenční smlouva]]Kolektivní licenční smlouva- Jana Pekárková
</li><li>*[[Partitura]]PartituraMiroslava Töpferová
</li><li>*[[Producent]]Producent</a>
</li><li>*[[Prvotisk]]PrvotiskMiroslava Töpferová
</li><li>*[[Sémiotika]]SémiotikaPetr Kalíšek
</li><li>*[[Stream]]Stream
</li><li>*[[Zvuková databáze]]Zvuková databáze</a>
</li><li>*[[Zvukový nosič]]Zvukový nosič- Lukáš Strouhal
</li></ul>
<h3>Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii</h3>
<ul><li>*[[Autor]]Autor- Petr Šmíd
</li><li>*[[Duševní hygiena]]Duševní hygiena- Lenka Cvrkalová
</li><li>*[[Koktejlový efekt]]Koktejlový efekt(v komunikaci) - Karolína Krbcová
</li><li>*[[Krizová komunikace]]Krizová komunikaceSvoboda Petr
</li><li>*[[Lobbing]]Lobbing- Gabriela Tšponová
</li><li>*[[Lustrace]]Lustrace</a>
</li><li>*[[Mediální komunikace]]Mediální komunikaceJana Doupovcová
</li><li>*[[Mediální obraz]]Mediální obraz
</li><li>*[[Mediální poradce]]Mediální poradce</a>
</li><li>*[[Mediální prohlášení]]Mediální prohlášení</a>
</li><li>*[[Operativní management]]Operativní management</a>
</li><li>*[[PR agentura]]PR agenturaIva Michálková
</li><li>*[[Pravidlo 3Ř]]Pravidlo 3Ř</a>
</li><li>*[[Strategický management]]Strategický managementMartina Zoubková
</li><li>*[[Toxické médium]]Toxické médium- Svoboda Petr
</li></ul>
<h3> Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání </h3>
<ul><li>*[[Analýza rizik]]Analýza rizik</a>
</li><li>*[[Audit]]AuditPetr Zapletal
</li><li>*[[Customizace]]Customizace</a>
</li><li>*[[Databázový systém]]Databázový systém- Ivana Krištofová
</li><li>*[[Demoverze]]Demoverze- Jaromír Červený
</li><li>*[[Desktop]]DesktopKateřina Slámová
</li><li>*[[Globální strategie]]Globální strategiefirmy
</li><li>*[[Hosting]]Hosting</a>
</li><li>*[[IaaS]]IaaS- Filip Kocián
</li><li>*[[Infrastruktura]]Infrastruktura</a>
</li><li>*[[Konektivita]]Konektivita</a>
</li><li>*[[Metodika]]Metodika</a>
</li><li>*[[Mikroprocesor]]MikroprocesorMartin Chalupa
</li><li>*[[Monitoring]]Monitoring</a>  - Iveta Jansová
</li><li>*[[Multitenancy]]Multitenancy</a>
</li><li>*[[PaaS]]PaaSKristýna Klímková
</li><li>*[[Procesní řízení]]Procesní řízení</a>
</li><li>*[[Procesor]]ProcesorVítězslav Rathouz
</li><li>*[[Přenosová rychlost]]Přenosová rychlost</a>
</li><li>*[[RAM]]RAM(Random Access Memory)- Michal Létal
</li><li>*[[SaaS]]SaaS- Jakub Horák
</li><li>*[[Server]]Server
</li><li>*[[SLA]]SLA(Service-Level Agreement)
</li><li>*[[Strategie]]Strategie
</li><li>*[[Škálovatelnost]]Škálovatelnost- Jana Vebrová
</li><li>*[[Virtualizace]]Virtualizace</a>- Jitka Šiborová
</li><li>*[[Výpočetní infrastruktura]]Výpočetní infrastruktura</a>
</li><li>*[[Webový server]]Webový server- Jakub Foral
</li></ul>
<h3> David Grudl: User Experience </h3>
<ul><li>*[[Aplikace]]Aplikace</a>
</li><li>*[[CAPTCHA]]CAPTCHA- Laura Kabai
</li><li>*[[DRM]]DRM(Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik
</li><li>*[[Ego]]Ego- Martina Volavková
</li><li>*[[E-shop]]E-shop- Martina Leitgebová
</li><li>*[[Mobilní aplikace]]Mobilní aplikace- Petr Věžník
</li><li>*[[ReCAPTCHA]]ReCAPTCHA- Eva Mertová
</li><li>*[[Rootkit]]Rootkit- Zdeňka Sovková
</li><li>*[[SONY rootkit]]SONY rootkit- Jonáš Prstek
</li><li>*[[Vyhledávač]]Vyhledávač</a>
</li><li>*[[Webová aplikace]]Webová aplikace- Jakub Foral
</li><li>*[[Zdrojový kód]]Zdrojový kód- Renáta Šajnarová
</li></ul>
<h3>Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?</h3>
<ul><li>*[[Archivace]]Archivace</a>
</li><li>*[[Big Data]]Big Data</a>
</li><li>*[[Business Development]]Business Development</a>
</li><li>*[[BYO]]BYO(Bring Your Own)
</li><li>*[[Dostupnost]]Dostupnost(služby)
</li><li>*[[Dotyková obrazovka]]Dotyková obrazovka- Marie Štouračová
</li><li>*[[Facilitace]]Facilitace</a>
</li><li>*[[Firemní kultura]]Firemní kultura- Michal Rohovský
</li><li>*[[Generace Y]]Generace YIva Michálková
</li><li>*[[Globální firma]]Globální firmaLukáš Závodný
</li><li>*[[Hybridní notebook]]Hybridní notebook</a>
</li><li>*[[Change Management]]Change Management</a>
</li><li>*[[Informační exploze]]Informační exploze- Boris Turek
</li><li>*[[Interní marketing]]Interní marketing- Štěpánka Kaftanová
</li><li>*[[Jazyk nových médií]]Jazyk nových médií</a>
</li><li>*[[Judikát]]Judikát- Jana Kantorová
</li><li>*[[Knowledge Management]]Knowledge Management(řízení znalostí)
</li><li>*[[Komunikační strategie]]Komunikační strategie- Michaela Kočová
</li><li>*[[Kontextová inzerce]]Kontextová inzerce</a>
</li><li>*[[Korporátní firma]]Korporátní firma</a>
</li><li>*[[Lunch and Learn]]Lunch and Learn</a>
</li><li>*[[Mediální plán]]Mediální plán</a>
</li><li>*[[Mobilní firma]]Mobilní firma</a>
</li><li>*[[Nestrukturovaná data]]Nestrukturovaná data</a>
</li><li>*[[Portfolio]]Portfolio</a>
</li><li>*[[Relevance]]Relevance</a>
</li><li>*[[ROI]]ROI(Return on investment) - Václav Kůs
</li><li>*[[Řízení inovací]]Řízení inovací</a>
</li><li>*[[Strukturovaná data]]Strukturovaná data</a>
</li><li>*[[Velká čtyřka]]Velká čtyřka(auditorských firem)
</li><li>*[[Vizualizace]]Vizualizace</a>
</li><li>*[[Vizualizační software]]Vizualizační software</a>
</li><li>*[[Webcast]]Webcast</a>
</li><li>*[[Webinář]]Webinář</a>- Jana Vebrová
</li></ul>
<h3>Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let</h3>
<ul><li>*[[Andragogika]]Andragogika</a>
</li><li>*[[Autentizace]]Autentizace</a>
</li><li>*[[Bibliografická portál]]Bibliografická portál</a>
</li><li>*[[Business model]]Business model</a>
</li><li>*[[Citace]]Citace</a>
</li><li>*[[Citace PRO]]Citace PRO</a>
</li><li>*[[Citační manažer]]Citační manažer- Michala Mádlová
</li><li>*[[Depozitář]]Depozitář</a>
</li><li>*[[Ebrary]]Ebrary- Václav Ovčačík
</li><li>*[[EReading]]EReading- Pavla Otrasová
</li><li>*[[Flexibookstore]]Flexibookstore</a>
</li><li>*[[Hardwarová čtečka]]Hardwarová čtečka- Lenka Hodicová
</li><li>*[[Konzorcium]]Konzorcium</a>
</li><li>*[[Kulturologie]]Kulturologie- Kateřina Šťastná
</li><li>*[[Odpis]]Odpis(z knihovního fondu)
</li><li>*[[Revize]]Revize(knihovního fondu)
</li><li>*[[Skriptárna]]Skriptárna</a>
</li><li>*[[Softwarová čtečka]]Softwarová čtečka</a>
</li></ul>
<h3>Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015</h3>
<ul><li>*[[Čtenářská gramotnost]]Čtenářská gramotnostPernesová Eliška
</li><li>*[[Evidence knihoven]]Evidence knihovenOgrocká Eva
</li><li>*[[Grafik]]Grafik</a>
</li><li>*[[Informační instituce]]Informační instituce</a>
</li><li>*[[Informační zdroj]]Informační zdroj</a>
</li><li>*[[Knihovní rada]]Knihovní rada</a>
</li><li>*[[Knihovnictví]]Knihovnictví</a>
</li><li>*[[Komunitní knihovna]]Komunitní knihovna</a>
</li><li>*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]]Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015- Alena Paulusová
</li><li>*[[Krajská knihovna]]Krajská knihovna- Romana Jakšlová
</li><li>*[[LiStOVáNí]]LiStOVáNí- Kristýna Kalmárová
</li><li>*[[Metodické doporučení]]Metodické doporučení</a>
</li><li>*[[Metodický knihovník]]Metodický knihovník</a>
</li><li>*[[Občanská iniciativa]]Občanská iniciativa</a>
</li><li>*[[Obnova fondu]]Obnova fondu</a>
</li><li>*[[Odborné knihovnictví]]Odborné knihovnictví</a>
</li><li>*[[Příspěvková organizace]]Příspěvková organizace- Michal Rohovský
</li><li>*[[Rychločtení]]Rychločtení- Šteinigerová
</li><li>*[[U3V]]U3V(Univerzita třetího věku)
</li><li>*[[Veřejné knihovnictví]]Veřejné knihovnictví</a>
</li><li>*[[Výměnný fond]]Výměnný fond</a>
</li><li>*[[Výzkum potřeb]]Výzkum potřeb</a>
</li><li>*[[Výzkum spokojenosti]]Výzkum spokojenosti</a>
</li><li>*[[Základní knihovna]]Základní knihovna</a>
</li><li>*[[Zřizovatel knihovny]]Zřizovatel knihovny- Jana Krůčková
</li></ul>
<h3>Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice</h3>
<ul><li>*[[Comunity Building]]Comunity Building</a>
</li><li>*[[Content Marketing]]Content Marketing</a>
</li><li>*[[Copywriting]]Copywriting- Radim Chalupník
</li><li>*[[COWO Brno]]COWO Brno</a>
</li><li>*[[Coworking]]Coworking- Jana Kantorová
</li><li>*[[Event]]Event- Olga Senčaková
</li><li>*[[GeoTracking]]GeoTracking</a>
</li><li>*[[Know How]]Know HowLada Brymová
</li><li>*[[LARP]]LARP(Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý
</li><li>*[[Marketingová agentura]]Marketingová agentura</a>
</li><li>*[[Media Relation]]Media Relation</a>
</li><li>*[[Morální flexibilita]]Morální flexibilita- Jakub Forman
</li><li>*[[Naučmese.cz]]Naučmese.cz- Martin Bartoš
</li><li>*[[Negativní reklama]]Negativní reklama- Katarína Filičková
</li><li>*[[Nerd]]Nerd- Václav Piták
</li></ul>
<h3>Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století</h3>
<h3>Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti</h3>
<p>*[[Osobní knihovna]]Osobní knihovna- Jana Skládaná
</p>
<h3>Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách</h3>
<h2>Blok expertů - podzim 2012</h2>
<h3> Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou </h3>
<ul><li>*[[Digitální certifikát]]Digitální certifikát- Lucie Malúšková
</li><li>*[[E-mailová notifikace]]E-mailová notifikace- Jan Martinek
</li><li>*[[Internetbanking]]Internetbanking- Iveta Jansová
</li><li>*[[JIC]]JIC(Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová
</li><li>*[[Mint.com]]Mint.com- Vojtěch Dvořák
</li><li>*[[Mobilní web]]Mobilní web- Jozef Tkáčik
</li><li>*[[Morálka]]Morálka- Martina Sochorová
</li><li>*[[Programování]]Programování- Vítězslav Rathouz
</li><li>*[[Smlouva]]Smlouva- Monika Krejčová
</li><li>*[[SSL]]SSL(Secure Sockets Layer) - Michal Létal
</li><li>*[[Šifrování]]Šifrování- Jonáš Kopp
</li><li>*[[Vyhláška]]Vyhláška- Petr Šmíd
</li></ul>
<h3> Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV </h3>
<ul><li>*[[Niceské třídění]]Niceské třídění- Lenka Cvrkalová
</li><li>*[[Ochranná známka]]Ochranná známka- Veronika Chromá
</li><li>*[[Průmyslové vlastnictví]]Průmyslové vlastnictví- Tereza Fussová
</li><li>*[[Rešerše]]Rešerše- zpracováno dříve
</li><li>*[[ÚPV]]ÚPV-
</li><li>*[[Užitný vzor]]Užitný vzor- Lada Ambrožová
</li><li>*[[Vědecká teorie]]Vědecká teorie- Pavla Otrasová
</li><li>*[[Vídeňská dohoda]]Vídeňská dohoda- Anna Stránská
</li></ul>
<h3>Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?</h3>
<ul><li> *[[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]Ceny za rozvoj české Wikipedie</a>- Laura Kabai
</li><li> *[[Encyklopedie]]Encyklopedie- Eliška Pernesová
</li><li> *[[QRpedia]]QRpedia- Boris Turek
</li><li> *[[Trol]]Trol(na internetu) - Lukáš Závodný
</li><li> *[[Wikikniha]]Wikikniha- Edita Hečová
</li><li> *[[Wikimedia ČR]]Wikimedia ČR- Štěpánka Kaftanová
</li><li> *[[Wikimedia Foundation]]Wikimedia Foundation- Václav Ovčačík
</li><li> *[[WikiSkripta]]WikiSkripta- Kateřina Kopecká
</li></ul>
<h3>Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?</h3>
<ul><li> *[[Bibliografie]]Bibliografie- Matej Kucharovic
</li><li> *[[Blended learning]]Blended learning- Roman Novotný
</li><li> *[[Elektronický zdroj]]Elektronický zdroj- Klára Tesařová
</li><li> *[[HDP]]HDP(hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
</li><li> *[[Hippokratova přísaha]]Hippokratova přísaha-
</li><li> *[[Legislativa]]Legislativa- Olga Senčaková
</li><li> *[[Lékařská etika]]Lékařská etika- Michaela Hortová
</li><li> *[[Lékařství]]Lékařství- Jana Doupovcová
</li><li> *[[Medvik]]Medvik- Kamila Rýdlová
</li><li> *[[MVS]]meziknihovní výpůjční služba- již zpracováno
</li><li> *[[Národní soustava povolání]]Národní soustava povolání- Kamila Rýdlová
</li><li> *[[Portál]]Portál- Jaroslav Bednář
</li><li> *[[Problem-based learning]]Problem-based learning- Lenka Svobodová
</li><li> *[[Sociální lékařství]]Sociální lékařství- Michaela Kouřilová
</li><li> *[[Veřejná knihovna]]Veřejná knihovna- Sylva Šimůnková
</li><li> *[[Zdravotnictví]]Zdravotnictví- Jan Hrabal
</li></ul>
<h3>Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu</h3>
<ul><li> *[[Datová schránka]]Datová schránka- Jana Pekárková
</li><li> *[[EGovernment]]EGovernment- Martin Brzobohatý
</li><li> *[[Elektronické volby]]Elektronické volby- Kateřina Petrová
</li><li> *[[Ernst & Young]]Ernst & Young- Lucie Bělejová
</li><li> *[[Judikatura]]Judikatura- Petr Šmíd
</li><li> *[[Opencard]]Opencard- Daniel Novák
</li><li> *[[Rodné číslo]]Rodné číslo- Marie Lemonová
</li><li> *[[SKarta]]SKarta- Lenka Cvrkalová
</li><li> *[[Soukromí]]Soukromí- Katarína Filičková
</li><li> *[[Výběrové řízení]]Výběrové řízení- Michal Rohovský
</li></ul>
<h3>Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky</h3>
<ul><li> *[[Apple TV]]Apple TV- Karolína Krbcová
</li><li> *[[Bluetooth]]Bluetooth- Alena Paulusová
</li><li> *[[Geek]]Geek- Jaroslav Bednář
</li><li> *[[Geocaching]]Geocaching- Veronika Krausová
</li><li> *[[IPod]]IPod- Tereza Čoupková
</li><li> *[[Mastercard Paypass]]Mastercard Paypass- Lukáš Strouhal
</li><li> *[[Mobito]]Mobito- Jakub Forman
</li><li> *[[NFC]]NFC(Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
</li><li> *[[Passbook]]Passbook- Jan Růžička
</li><li> *[[Poken]]Poken- Gabriela Tšponová
</li><li> *[[Product placement]]Product placement</a>- Filip Kocián
</li><li> *[[SIM karta]]SIM karta- Denisa Šnédarová
</li><li> *[[Úložiště]]Úložiště- Jan Růžička
</li><li> *[[Use Case]]Use Case– Jan Martinek
</li><li> *[[Visa payWave]]Visa payWave- Eva Mertová
</li></ul>
<h3>Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality</h3>
<ul><li> *[[Autobiografie]]Autobiografie- Martina Sehnalová
</li><li> *[[CD]]CD(kompaktní disk) - Martin Chalupa
</li><li> *[[DVD]]DVD- Martina Volavková
</li><li> *[[Etický kodex]]Etický kodex- Zdeňka Sovková
</li><li> *[[Kamera]]Kamera- Andrea Prokopová
</li><li> *[[Nářečí]]Nářečí- Michal Kaláb
</li><li> *[[Orální historie]]Orální historie- Ester Březinová
</li><li> *[[Paměťový disk]]Paměťový disk– Kristýna Klímková
</li><li> *[[Pramen]]Pramen(ne vodní) - Lenka Cahlová
</li><li> *[[Stopy totality]]Stopy totality- Anna Halfarová
</li><li> *[[Zákon o archivnictví a spisové službě]]Zákon o archivnictví a spisové službě- Jana Pekárková
</li><li> *[[Zmizelí sousedé]]Zmizelí sousedé- Jana Slaná
</li><li> *[[Žurnalistika]]Žurnalistika- Kateřina Slámová
</li></ul>
<h3>Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů</h3>
<ul><li> *[[Matice]]Matice- Petr Věžník
</li><li> *[[MZK]]MZK(Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
</li><li> *[[Výslovnostní slovník]]Výslovnostní slovník- Eva Sedláková
</li></ul>
<h3>Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy</h3>
<ul><li> *[[Citlivý údaj]]Citlivý údaj(dle zákona) - Jana Krůčková
</li><li> *[[ČSÚ]]ČSÚ(Český statistický úřad) - Václav Kůs
</li><li> *[[ISSP]]ISSP(International Social Survey Programme) - Veronika Víšková
</li><li> *[[OECD]]OECD(Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs
</li></ul>
<h3> Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání </h3>
<ul><li>*[[Debriefing]]Debriefing- Daniela Králová
</li><li>*[[Evropa 2045]]Evropa 2045- Jana Otevřelová
</li><li>*[[Evropská rada]]Evropská rada- Petr Zapletal
</li><li>*[[GBL]]GBL(Game based learning) - Eva Durnová
</li><li>*[[Impaktovaný časopis]]Impaktovaný časopis- Martina Zoubková
</li><li>*[[Hra na hrdiny]]Hra na hrdiny(Role-playing game) - Ivo Macík
</li><li>*[[Serious game]]Serious game- Jonáš Prstek
</li><li>*[[Simulační hra]]Simulační hra- Petr Pospíchal
</li><li>*[[Strategická hra]]Strategická hra- Věra Žitková
</li></ul>
<h3>Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety</h3>
<ul><li>*[[Klementinum]]Klementinum- Katrin Kalay
</li><li>*[[MDT]]MDT- Miroslava Brázdová
</li><li>*[[Mellonova nadace]]Mellonova nadace- Anna Halfarová
</li><li>*[[Mikrofilmování]]Mikrofilmování- Barbora Mohelníková
</li><li>*[[MIT]]MIT(Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt
</li><li>*[[UNIX]]UNIX- Dagmar Chládková
</li></ul>
<h3>Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce</h3>
<ul><li>*[[CZ.NIC]]CZ.NIC- Jakub Alt
</li><li>*[[Digitální podpis]]Digitální podpis- Michal Rohovský
</li></ul>
<h2>Blok expertů - JARO 2012</h2>
<h3>Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie</h3>
<ul><li> *[[Narativní psychologie]]Narativní psychologie- Tomáš Ocásek
</li><li> *[[Psychoanalýza]]Psychoanalýza- Blanka Justová
</li><li> *[[Kognitivní psychologie]]Kognitivní psychologie- Miroslav Kršek
</li><li> *[[Sociální psychologie]]Sociální psychologie- Veronika Víšková
</li><li> *[[Psychoterapie]]Psychoterapie- Eva Popelková
</li><li> *[[Narativní přístupy v psychoterapii]]Narativní přístupy v psychoterapii- Ester Březinová
</li><li> *[[Deníky v terapeutické praxi]]Deníky v terapeutické praxi- Veronika Svobodová
</li><li> *[[Vývojová psychologie]]Vývojová psychologie– Monika Dobešová
</li><li> *[[Psychologie pohádek]]Psychologie pohádek– Michaela Kouřilová
</li><li> *[[Modely lidské psychiky]]Modely lidské psychiky- Tereza Fussová
</li><li> *[[Klinická psychologie]]Klinická psychologie- Lada Ambrožová
</li><li> *[[Psychologie práce]]Psychologie práce- Jana Doupovcová
</li><li> *[[Psychologie osobnosti]]Psychologie osobnosti- Monika Krejčová
</li></ul>
<h3> Pavla Švástová: Digitalizační projekty </h3>
<ul><li>*[[Digitalizační workflow]]Digitalizační workflow- Jana Pacáková
</li><li>*[[Skenování pro digitalizaci - techniky]]Skenování pro digitalizaci - techniky Michala Mádlová
</li><li>*[[Formáty obrazových souborů]]Formáty obrazových souborů- Vítězslav Rathouz
</li><li>*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]]Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)- Šárka Žampachová
</li><li>*[[MARC21]]MARC21- Michal Klajban
</li><li>*[[Techniky pro snižování chybovosti OCR]]Techniky pro snižování chybovosti OCR</a>- Tomáš Vorálek
</li><li>*[[Digitalizační projekty - ČR]]Digitalizační projekty - ČRVeronika Skuhrovcová
</li><li>*[[Digitalizační projekty - zahraničí]]Digitalizační projekty - zahraničíLucie Kořistková
</li><li>*[[ALTO]]ALTO- Jan Karlík
</li><li>*[[Metadatová schémata - srovnání]]Metadatová schémata - srovnání(MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
</li><li>*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]]Využití crowdsourcingu při popisu dat- Dalibor Bláha
</li><li>*[[Autorský zákon a digitalizace]]Autorský zákon a digitalizace- Eva Šteinigerová
</li><li>*[[Projekt Kramerius]]Projekt Kramerius- Martina Musilová
</li><li>*[[Digitalkoot]]Digitalkoot- Lucie Malúšková
</li></ul>
<h3>Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice</h3>
<ul><li> *[[Průzkumy PISA]]Průzkumy PISA- Michaela Weissbergerová
</li><li> *[[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]]Česká republika v mezinárodním srovnání PISA- Lada Kadaníková
</li><li> *[[Vzdělanost v ČR]]Vzdělanost v ČR(v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
</li><li> *[[Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]]Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět- Josef Kos
</li><li> *[[Povinné maturity]]Povinné maturity- Hudeckova Hana
</li><li> *[[Formativní vs. sumativní hodnocení]]Formativní vs. sumativní hodnocení- Simona Střalková
</li><li> *[[Legislativní rámec školství v ČR]]Legislativní rámec školství v ČR- Lenka Pokorná
</li><li> *[[Školská reforma]]Školská reforma- Jana Slaná
</li><li> *[[Rámcové vzdělávací programy]]Rámcové vzdělávací programy
</li><li> *[[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]]Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR- Barbora Ondrušová
</li><li> *[[Bílá kniha terciárního vzdělávání]]Bílá kniha terciárního vzdělávání- Petr Pospíchal
</li></ul>
<h3>Martin Bastl: Netwar</h3>
<ul><li> *[[Netwar]]Netwar- Julie Haladová
</li><li> *[[Hacking]]Hacking(+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
</li><li> *[[Kracking]]Kracking- Petra Němcová
</li><li> *[[Phreaking]]Phreaking- Edita Hečová
</li><li> *[[Phishing]]Phishing- Martin Chalupa
</li><li> *[[Chaos Computer Club]]Chaos Computer Club- Vojtěch Dvořák
</li><li> *[[Cyber punk]]Cyber punk- Denisa Šnédarová
</li><li> *[[Bruce Sterling]]Bruce Sterling- Eva Durnová
</li><li> *[[William Gibson]]William Gibson- Kateřina Kopecká
</li><li> *[[Electronic Frontier Foundation]]Electronic Frontier Foundation(EFF) - Lenka Cvrkalová
</li><li> *[[FloodNet]]FloodNet- Roman Novotný
</li><li> *[[Kauza Napster]]Kauza Napster- Filip Kocián
</li><li> *[[Hnutí Anonymous]]Hnutí Anonymous- Lucie Bělejová
</li><li> *[[Cyberjihad]]Cyberjihad- Hana Přikrylová
</li><li> *[[Kyberaktivismus]]Kyberaktivismus- Veronika Krausová
</li><li> *[[Cyberbullying]]Cyberbullying- Gabriela Tšponová
</li><li> *[[Internetové pirátství a politika]]Internetové pirátství a politika(pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
</li><li> *[[SOPA a PIPA]]SOPA a PIPA- Laura Kabai
</li><li> *[[Hackerské programové nástroje]]Hackerské programové nástroje- Lukáš Strouhal
</li><li> *[[Informační válka]]Informační válka- Jiří Beran
</li><li> *[[Malware]]Malware- Michal Létal
</li></ul>
<h3>Petr Přidal: Georeferencer</h3>
<ul><li> *[[Projekt Old Maps Online]]Projekt Old Maps Online- Petr Maňásek
</li><li> *[[Projekt Georeferencer]]Projekt Georeferencer- Eva Fukarová
</li></ul>
<h3>Jan Řezáč: Úvod do webdesignu</h3>
<ul><li> *[[Webdesign jako obor]]Webdesign jako obor- Tereza Navarová
</li><li> *[[Interakční design]]Interakční design- Veronika Janoušková
</li><li> *[[Obsahová strategie]]Obsahová strategie(content strategy)
</li><li> *[[Vizuální komunikace]]Vizuální komunikace- Anna Kultová
</li><li> *[[Maslowova pyramida a webdesign]]Maslowova pyramida a webdesign- Pavel Kouřil
</li><li> *[[Přístupnost z hlediska webdesignu]]Přístupnost z hlediska webdesignu- Jonáš Kopp
</li><li> *[[JavaScript]]JavaScript- Jan Karlík
</li><li> *[[Wireframy]]Wireframy- Lukáš Závodný, Václav Kůs
</li><li> *[[Webová grafika - specifika]]Webová grafika - specifika- Eliška Hrabalová
</li><li> *[[Webová typografie]]Webová typografie- Daniela Králová
</li><li> *[[Dunning-Krugerův efekt]]Dunning-Krugerův efekt- Martin Bartoš
</li><li> *[[UX designer]]UX designer</a>
</li><li> *[[UX design]]UX design- Anna Kultová
</li><li> *[[Webový grafik]]Webový grafik- Barbora Ondrušová
</li><li> *[[Koder / front-end developer]]Koder / front-end developer- Michal Brezovský
</li><li> *[[Adobe Photoshop ve webdesignu]]Adobe Photoshop ve webdesignu- Milan Spisar
</li><li> *[[Gamifikace]]Gamifikace- Jaromír Červený
</li></ul>
<h3> Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti </h3>
<ul><li> *[[FinLiCo]]FinLiCo- Martina Musilová
</li><li> *[[Finanční gramotnost]]Finanční gramotnost- Anna Stránská
</li><li> *[[Kritické myšlení]]Kritické myšlení- Klára Tesařová
</li><li> *[[Vzdělávání dospělých]]Vzdělávání dospělých- Martina Simandlová
</li><li> *[[Ochrana spotřebitele]]Ochrana spotřebitele- Marek Moťka
</li><li> *[[Informační gramotnost - statistiky]]Informační gramotnost - statistikyZdeňka Sovková
</li><li> *[[Manipulativní techniky supermarketů]]Manipulativní techniky supermarketů- Blanka Svobodová
</li><li> *[[Spirála dluhů]]Spirála dluhů- Jana Otevřelová
</li><li> *[[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]]Využití her pro výuku finanční gramotnosti- Jakub Alt
</li></ul>
<h3> Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru </h3>
<ul><li> *[[Konceptuální umění]]Konceptuální umění- Michaela Trňáková
</li><li> *[[Kulturní software]]Mass média- Michaela Trňáková
</li><li> *[[Kulturní analytika]]Kulturní analytika- Pavla Minaříková
</li><li> *[[Software Studies]]Software Studies- Martina Volavková
</li><li> *[[Matthew Fuller (Software studies)]]Matthew Fuller (Software studies)- Martina Sochorová
</li><li> *[[Lev Manovich]]Lev Manovich- Veronika Chromá
</li><li> *[[Noah Wardrip-Fruin]]Noah Wardrip-Fruin- Lucie Górecká
</li><li> *[[UCSD Software Studies Initiative]]UCSD Software Studies Initiative- Josef Ludvíček
</li><li> *[[Softwarové umění]]Softwarové umění- Václav Ovčačík
</li><li> *[[Prediktivní analýza s využitím internetu]]Prediktivní analýza s využitím internetu- Jakub Procházka
</li></ul>
<h3>Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer</h3>
<ul><li> *[[.NET Micro Framework]].NET Micro Framework- Petr Fiala
</li><li> *[[.NET Gadgeteer]].NET Gadgeteer- Petr Fiala
</li><li> *[[Nový směr ve vývoji Kinectu]]Nový směr ve vývoji Kinectu- Lukáš Kisler
</li><li> *[[Příklady neherního využití Kinectu]]Příklady neherního využití Kinectu- Tomáš Messerschmidt
</li></ul>
<h3> Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty </h3>
<ul><li> *[[MHealth]]MHealth- Jan Hrabal
</li><li> *[[EHR, PHR]]EHR, PHR- Lenka Cvrkalová
</li><li> *[[Znakový jazyk]]Znakový jazyk- Kamila Rýdlová
</li><li> *[[Český znakový jazyk]]Český znakový jazyk- Kamila Rýdlová
</li><li> *[[Pinterest (sociální síť)]]Pinterest (sociální síť)- Marie Štouračová
</li><li> *[[Elektronická zdravotnická dokumentace]]Elektronická zdravotnická dokumentace- Jitka Šiborová
</li><li> *[[ERecept]]ERecept- Myroslava Kutsyn
</li><li> *[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]]IZIP - Elektronická zdravotní knížka- Šárka Žampachová
</li><li> *[[Výživová pyramida]]Výživová pyramida- Daniel Šváb
</li><li> *[[Nová média ve zdravotnictví]]Nová média ve zdravotnictví- Daniel Novák
</li><li> *[[Nutriční databáze a software]]Nutriční databáze a software- Eliška Hrabalová
</li><li> *[[Výživa 2.0]]Výživa 2.0- Ivo Macík
</li><li> *[[Infodemiologie]]Infodemiologie- Lukáš Rožnovský
</li><li> *[[Expertní systémy v péči o zdraví]]Expertní systémy v péči o zdraví- Martin Mašek
</li><li> *[[Neslyšící pacient a podávání informací]]Neslyšící pacient a podávání informací- Sylva Šimůnková
</li><li> *[[SignWriting]]SignWriting- Alena Paulusová
</li></ul>
<h3> Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter </h3>
<ul><li> *[[TED]]TED- Michal Klajban
</li><li> *[[Aplikace a software pro vytváření prezentací]]Aplikace a software pro vytváření prezentací- Iveta Jansová
</li><li> *[[Tipy pro úspěšné prezentace]]Tipy pro úspěšné prezentace- Martin Brzobohatý
</li><li> *[[Neverbální komunikace a prezentace]]Neverbální komunikace a prezentace- Lenka Cahlová
</li></ul>
<p><br />
</p>
<h2>Blok expertů - podzim 2011</h2>
<h3>Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti</h3>
<ul><li> *[[Politická satira]]Politická satira- Dagmar Šiková
</li><li> *[[City identity]]City identity- Drahomír Hájek
</li><li> *[[Mystifikace]]Mystifikace- Jakub Forman
</li><li> *[[Zákon o svobodném přístupu k informacím]]Zákon o svobodném přístupu k informacím- Tomáš Messerschmidt
</li></ul>
<h3>Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace</h3>
<ul><li> *[[User experience]]User experience- Jakub Procházka
</li><li> *[[User-centered design]]User-centered design- Iveta Jansová
</li><li> *[[UX designer]]UX designer- Simona Střalková
</li><li> *[[Uživatelské testování (teorie a postup)]]Uživatelské testování (teorie a postup)</a>- Miroslava Brázdová
</li><li> *[[Content strategy]]Content strategy(obsahová strategie) webu - Jana Lánová
</li><li> *[[Design služeb]]Design služeb- Marie Štouračová
</li><li> *[[Použitelnost]]Použitelnost- Jitka Šiborová
</li><li> *[[Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]]Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)- Veronika Víšková
</li><li> *[[Zúčastněný a nezúčastněný výzkum]]Zúčastněný a nezúčastněný výzkum(srovnání) - Michaela Weissbergerová
</li></ul>
<h3>Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak</h3>
<ul><li> *[[Ne-konference]]Ne-konference- Dagmar Šiková
</li><li> *[[Barcampy v ČR]]Barcampy v ČR- Lucie Kořistková
</li><li> *[[Knihovnické nekonference]]Knihovnické nekonference- Magdalena Jirásková
</li></ul>
<h3>Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace</h3>
<ul><li> *[[Corporate Design]]Corporate Design- Daniel Šváb
</li><li> *[[Corporate Identity]]Corporate Identity- Michaela Ficnarová
</li><li> *[[Corporate Culture]]Corporate Culture- Eva Šteinigerová
</li><li> *[[Logo a logomanuál]]Logo a logomanuál- Jonáš Kopp
</li><li> *[[Brand]]Brand
</li><li> *[[Font]]Font- Andrea Szászová
</li><li> *[[Typografie]]Typografie-Lucie Górecká
</li><li> *[[RGB / CMYK / Pantone]]RGB / CMYK / Pantone- Sylvie Dyčková
</li><li> *[[Grafický designer]]Grafický designer(a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
</li><li> *[[NGOs (nevládní neziskové organizace)]]NGOs (nevládní neziskové organizace)- Veronika Janoušková
</li></ul>
<h3>Michal Juhás: Bookfan</h3>
<ul><li> *[[StartUp]]StartUp- Petr Maňásek
</li><li> *[[Facebook]]Facebook</a>
</li><li> *[[Business plan]]Business plan- Michaela Kočová
</li><li> *[[Feasibility study]]Feasibility study- Veronika Janoušková
</li><li> *[[Angel investor]]Angel investor- Ester Březinová
</li><li> *[[Exit strategy]]Exit strategy- Monika Krejčová
</li><li> *[[Self-publishing]]Self-publishing- Jiří Krišpin
</li><li> *[[Online komunita]]Online komunita- Eva Durnová
</li></ul>
<h3>Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka</h3>
<ul><li> *[[Korpus]]Korpus- Petr Fiala
</li><li> *[[Korpusová lingvistika]]Korpusová lingvistika- Petr Fiala
</li><li> *[[Přirozené vs. umělé jazyky]]Přirozené vs. umělé jazyky</a>-Lukáš Rožnovský
</li><li> *[[Morfologie]]Morfologie</a>- Myroslava Kutsyn
</li><li> *[[Syntax]]Syntax- Alena Brožová
</li><li> *[[Slovotvorba]]Slovotvorba- Martina Sochorová
</li><li> *[[Sémantika]]Sémantika- Dominika Frömelová
</li><li> *[[Affective computing]]Affective computing- Kateřina Kopecká
</li><li> *[[VerbaLex]]VerbaLex- Karolína Žáková
</li></ul>
<h3>Josef Průša: Open source hardware</h3>
<ul><li> *[[Open source hardware]]Open source hardware- Daniela Králová
</li><li> *[[GNU GPL]]GNU GPL- Milan Spisar
</li><li> *[[GNU LGPL]]GNU LGPL- Tereza Deutschová
</li><li> *[[OpenCores]]OpenCores- Martin Mašek
</li><li> *[[RepRap]]RepRap- Kristina Luskačová
</li><li> *[[Arduino]]Arduino- Julie Haladová
</li><li> *[[3D tisk]]3D tisk- Kristina Luskačová
</li><li> *[[DIY culture]]DIY culture- Denisa Šnédarová
</li><li> *[[3D skener]]3D skener- Katarína Hečková
</li><li> *[[3D technológie a kultúrne dedičstvo]]3D technológie a kultúrne dedičstvo- Katarína Hečková
</li></ul>
<h3>Martin Hassman: Geolokace bez legrace</h3>
<ul><li>*[[BTS]]BTS- Martina Snozová
</li><li>*[[Geolokace]]Geolokace- Eliška Hrabalová
</li><li>*[[Google Maps]]Google Maps- Eliška Hrabalová
</li><li>*[[IP adresa]]IP adresa- Martina Snozová
</li><li>*[[Location Based Games]]Location Based Games- Petr Chocholáč
</li><li>*[[Augmented Reality]]Augmented Reality- Marek Moťka
</li><li>*[[Hyperlokálnost]]Hyperlokálnost- Josef Kos
</li><li>*[[Geolokace a informační bezpečnost]]Geolokace a informační bezpečnost- Edita Hečová
</li><li>*[[Facebook a geolokace]]Facebook a geolokace- Lucie Bělejová
</li><li>*[[Google a geolokace]]Google a geolokace</a>- Dominika Fromelová
</li><li>*[[Google Maps Mashups]]Google Maps Mashups- Radek Trojan
</li><li>*[[Šest stupňů odloučení]]Šest stupňů odloučení- Jana Otevřelová
</li><li>*[[Hackathon]]Hackathon- Josef Ludvíček
</li></ul>
<h3>Tomáš Hajzler: Svoboda v práci</h3>
<ul><li>*[[Svoboda v práci]]Svoboda v práci- Jan Růžička
</li><li>*[[Spokojenost]]Spokojenost- Anna Kultová
</li><li>*[[Syndrom vyhoření]]Syndrom vyhoření</a>- Blanka Svobodová
</li><li>*[[Workoholismus]]Workoholismus- Miroslav Kršek
</li><li>*[[Work-life balance]]Work-life balance- Kamila Burdová
</li><li>*[[GTD - Getting Things Done]]GTD - Getting Things Done- Jan Růžička
</li><li>*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]]Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)- Eva Fukarová
</li><li>*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]]Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady(viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová
</li></ul>
<h3>Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita</h3>
<ul><li>*[[Učící knihovník]]Učící knihovník- Marie Indráková
</li><li>*[[Akce na podporu čtenářství - ČR]]Akce na podporu čtenářství - ČR- Pavla Macháčková
</li><li>*[[Knihovna jako obývák]]Knihovna jako obývák- Vrzalová Tereza
</li><li>*[[Celoživotní vzdělávání]]Celoživotní vzdělávání- Anna Kultová
</li><li>*[[Knihovnická povolání]]Knihovnická povolání- Eva Popelková
</li></ul>
<h3>Lukáš Hejlík: LiStOVáNí</h3>
<ul><li>*[[Arteterapie]]Arteterapie- Jakub Nytl
</li><li>*[[Scénické čtení]]Scénické čtení- Magdaléna Švancarová
</li><li>*[[LiStOVáNí - historie projektu]]LiStOVáNí - historie projektu- Filip Kocián
</li><li>*[[Dramaterapie]]Dramaterapie- definice pojmu - Lada Kadaníková
</li><li> *[[HR]]HR(Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek
</li></ul>
<h2>Blok expertů - jaro 2011</h2>
<h3>Google, digital humanities a technologie budoucnosti</h3>
<ul><li> *[[Archiv]]Archiv- Myroslava Kutsyn
</li><li> *[[Atlas.ti]]Atlas.ti- Eliška Hrabalová
</li><li> *[[Digital Humanities]]Digital Humanities- Dalibor Bláha
</li><li> *[[Gesto]]Gesto</a>- Marta Konířová
</li><li> *[[Google Books]]Google Books- zpracováno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Google Goggles]]Google Goggles- Viliam Vateha
</li><li> *[[Google Insights for Search]]Google Insights for Search- Eva Králíčková
</li><li> *[[Google Moderator]]Google Moderator- Hana Dvořáková
</li><li> *[[Google News Timeline]]Google News Timeline- Petr Maňásek
</li><li> *[[Google Ngram Viewer]]Google Ngram Viewer- Jan Doubek
</li><li> *[[Google Public Data Explorer]]Google Public Data Explorer- Michal Klajban
</li><li> *[[Google Squared]]Google Squared- Alena Brožová
</li><li> *[[HTML]]HTML5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
</li><li> *[[IBM SPSS]]IBM SPSS- Lumír Czech
</li><li> *[[Kinect]]Kinect(HW zařízení) - Petr Chocholáč
</li><li> *[[Mosaic]]Mosaic(prohlížeč) - Emil Budín
</li><li> *[[Rozpoznávání obrazu]]Rozpoznávání obrazu(Image Recognition)- Michaela Sedláková
</li><li> *[[Sémantický web]]Sémantický web- vytvořeno mimo BE
</li><li> *[[Tablet PC]]Tablet PC- Jan Růžička
</li><li> *[[Vyhledávání hlasem]]Vyhledávání hlasem(Voice Search) - Jakub Procházka
</li><li> *[[Wikipedia]]Wikipedia- Michal Klajban
</li><li> *[[WWW]]WWW(World Wide Web)- Kamila Rýdlová
</li></ul>
<h3>Marketing knihoven na sociálních sítích</h3>
<ul><li> *[[365 projekt]]365 projekt- Irena Hodžová
</li><li> *[[Book trailer]]Book trailer- Jiří Krišpin
</li><li> *[[CC]]CC(Creative Commons) - Lea Mentlíková
</li><li> *[[Fotobanka]]Fotobanka- Lenka Čípková
</li><li> *[[Geolokace]]Geolokace
</li><li> *[[Guerilla Marketing]]Guerilla Marketing- Věra Adámková
</li><li> *[[Hashtag]]Hashtag- Iveta Jansová
</li><li> *[[Influencer Marketing]]Influencer Marketing- Romana Králová
</li><li> *[[Infografika]]Infografika- Irena Hodžová
</li><li> *[[Inovace]]Inovace- Miroslav Kršek
</li><li> *[[Library 2.0]]Library 2.0- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Mini Media Marketing]]Mini Media Marketing- Hana Přikrylová
</li><li> *[[Newsletter]]Newsletter</a>- Markéta Novotná
</li><li> *[[Paradigma]]Paradigma- Vrzalová Tereza
</li><li> *[[QR kód]]QR kód- Jitka Šiborová
</li><li> *[[Social Media Marketing]]Social Media Marketing- Lucie Kaloudová
</li><li> *[[Statistika]]Statistika- Marie Vlčková
</li><li> *[[Storytelling]]Storytelling- Marie Packová
</li></ul>
<h3>Hermeneutika smrti intelektuálních práv</h3>
<ul><li> *[[Abandonware]]Abandonware- Sylvie Dyčková
</li><li> *[[ACTA]]ACTA(legislativa) - Eva Fukarová
</li><li> *[[Bernská úmluva]]Bernská úmluvao ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
</li><li> *[[Brand]]Brand- Eliška Hrabalová
</li><li> *[[Cechovní značka]]Cechovní značka- Monika Krejčová
</li><li> *[[Common Law]]Common Law- Gabriela Obstová
</li><li> *[[Crack]]Crack(ne droga) - Jana Lánová
</li><li> *[[Duševní vlastnictví]]Duševní vlastnictví- Věra Adámková
</li><li> *[[Hermeneutika]]Hermeneutika- Dagmar Šiková
</li><li> *[[Kultura]]Kultura- Magdalena Jirásková
</li><li> *[[Licence]]Licence</a>- Marie Packová
</li><li> *[[Minnesengr]]Minnesengr</a>- Michaela Blažejová
</li><li> *[[MTV Generation]]MTV Generation- Adéla Smažilová
</li><li> *[[Napster]]Napster- Igor Hlaváč
</li><li> *[[Oligopol]]Oligopol- Lenka Matušková
</li><li> *[[Patent]]Patent- Markéta Novotná
</li><li> *[[Průmyslová revoluce]]Průmyslová revoluce- Marie Vlčková
</li><li> *[[Road Show]]Road Show- Tomáš Ocásek
</li><li> *[[States' Rights]]States' Rights- Anna Kultová
</li><li> *[[User Experience]]User Experience- Miroslava Brázdová
</li><li> *[[Vydavatel]]Vydavatel- Lenka Fatková
</li><li> *[[Výhradní právo]]Výhradní právo- Dominika Frömelová
</li><li> *[[Vypalovací mechanika]]Vypalovací mechanika- Milan Spisar
</li></ul>
<h3>Open Access</h3>
<ul><li> *[[ArXiv]]ArXiv- Marie Zagorová
</li><li> *[[Berlínská deklarace]]Berlínská deklarace- Jaroslava Králová
</li><li> *[[Bibliografická citace]]Bibliografická citace</a>- Lucie Kořistková
</li><li> *[[Dspace]]Dspace- Petra Besperátová
</li><li> *[[Impakt faktor]]Impakt faktor- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Národní politika VaV]]Národní politika VaV- Martina Snozová
</li><li> *[[OAI]]OAI(Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
</li><li> *[[OAI-PMH]]OAI-PMH- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Open Access]]Open Access- Magda Šallaiová
</li><li> *[[Open Access Week]]Open Access Week- Petra Besperátová
</li><li> *[[Plagiát]]Plagiát- Katarína Hečková
</li><li> *[[Preprint]]Preprint</a>- Dalibor Bláha
</li><li> *[[Recenze]]Recenze- Jaroslav Bednář
</li><li> *[[Repozitář]]Repozitář- Martina Snozová
</li><li> *[[Zelená cesta]]Zelená cesta(OA) - Vendula Škrabalová
</li><li> *[[Zlatá cesta]]Zlatá cesta(OA) - Tereza Miškechová
</li></ul>
<h3>Pirátství dnes i kdysi</h3>
<ul><li> *[[BSA]]BSA(Business Software Alliance) Monika Janků
</li><li> *[[Kniha]]Kniha- Martina Sochorová
</li><li> *[[Knihtisk]]Knihtisk- Karolína Žáková
</li><li> *[[Kopie]]Kopie- Edita Hečová
</li><li> *[[Litografie]]Litografie- Marta Janošová
</li><li> *[[MP3]]MP3- Emil Budín
</li><li> *[[Pirátství]]Pirátství- Magdalena Kahounová
</li><li> *[[Počítačový program]]Počítačový program</a>- Michaela Blažejová
</li><li> *[[Průmysl]]Průmysl- Daniel Šváb
</li><li> *[[Revoluce]]Revoluce- Monika Machovská
</li><li> *[[Software]]Software</a>- Veronika Svobodová
</li><li> *[[Tisk z výšky]]Tisk z výšky- Anna Mikulášková
</li><li> *[[Výkladový slovník]]Výkladový slovník- Michaela Ficnarová
</li><li> *[[Vynález]]Vynález- Marcela Střelcová
</li><li> *[[Zákon]]Zákon- Dominika Fromelová
</li><li> *[[Znalost]]Znalost- Magdaléna Filipová
</li></ul>
<h3>Národní digitální knihovna</h3>
<ul><li> *[[Born digital]]Born digital- Lucia Kelemenová
</li><li> *[[CESNET2]]CESNET2- Jakub Hradil
</li><li> *[[Digitální dokument]]Digitální dokument- Lucie Bělejová
</li><li> *[[Dublin Core]]Dublin Core- Josef Ludvíček
</li><li> *[[Emulace]]Emulace- Kateřina Kašíková
</li><li> *[[EU]]EU(Evropská unie) - Andrea Mizerová
</li><li> *[[JIB]]JIB- zpracováno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Katalogizace]]Katalogizace- zpracováno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Kramerius]]Kramerius- zpracováno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Kulturní dědictví]]Kulturní dědictví</a>- Pavla Bárnetová
</li><li> *[[MARC21]]MARC21-
</li><li> *[[MARCXML]]MARCXML- zpracováno mimo Blok expertů
</li><li> *[[METS]]METS- Martina Snížková
</li><li> *[[MODS]]MODS- zpracováno mimo Blok expertů
</li><li> *[[NDK]]NDK(Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
</li><li> *[[OCR]]OCR(Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
</li><li> *[[PDF]]PDF- Petr Fiala
</li><li> *[[Personalizace]]Personalizace- Anna Kultová
</li><li> *[[Robotický skener]]Robotický skener- Eva Durnová
</li><li> *[[Rukopis]]Rukopis- Simona Střalková
</li><li> *[[Strukturální fondy]]Strukturální fondyEU - Tomáš Vorálek
</li><li> *[[TIFF]]TIFF- Petr Fiala
</li><li> *[[Veřejná správa]]Veřejná správa- Marek Moťka
</li><li> *[[WebArchiv]]WebArchiv- Vladimíra Perlová
</li><li> *[[Workflow]]Workflow- Dagmar Šiková
</li></ul>
<h3>Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)</h3>
<ul><li> *[[Bibliometrie]]Bibliometrie- Helena Ustrnulová
</li><li> *[[Citační analýza]]Citační analýza- Antonín Pokorný
</li><li> *[[Editor]]Editor- Kamila Rýdlová
</li><li> *[[ISO 690]]ISO 690- Pavel Navrátil
</li><li> *[[Plagiátorství]]Plagiátorství- Simona Chudobová
</li><li> *[[Scientometrie]]Scientometrie- Veronika Rychtová
</li></ul>
<h3>Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání</h3>
<ul><li> *[[AKVŠ]]AKVŠ(Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
</li><li> *[[Citační etika]]Citační etika</a>- Julie Haladová
</li><li> *[[Digital Native]]Digital Native- Dominika Kopčanská
</li><li> *[[Generace X]]Generace X- Antonín Pokorný
</li><li> *[[Generace Z]]Generace Z- Věra Bertha Večeřová
</li><li> *[[Hardware]]Hardware- Veronika Krausová
</li><li> *[[Referenční služby]]Referenční služby- Filip Kocián
</li><li> *[[Rešeršní služby]]Rešeršní služby</a>- Eva Popelková
</li><li> *[[Učící knihovník]]Učící knihovník(Teaching Librarian)
</li></ul>
<h3>Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu</h3>
<ul><li> *[[Biotechnologie]]Biotechnologie- Jitka Šteflová
</li><li> *[[Cracker]]Cracker- Michal Kunrt
</li><li> *[[CSRF]]CSRF(Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
</li><li> *[[Ekoterorismus]]Ekoterorismus- Tereza Deutschová
</li><li> *[[Gambler]]Gambler- Michaela Bočánová
</li><li> *[[Globalizace]]Globalizace- Lukáš Prorok
</li><li> *[[Google Street View]]Google Street View- Lenka Pokorná
</li><li> *[[Hacker]]Hacker- Jonáš Kopp
</li><li> *[[Hacktivismus]]Hacktivismus- Jakub Alt
</li><li> *[[Informační smog]]Informační smog- Milan Říha
</li><li> *[[Jekyll-Hyde syndrom]]Jekyll-Hyde syndrom</a>- Lukáš Rožnovský
</li><li> *[[Komunikace]]Komunikace</a>- Pavla Bárnetová
</li><li> *[[Kyberkriminalita]]Kyberkriminalita- Lenka Šatavová
</li><li> *[[Kyberpunk]]Kyberpunk- Hana Holoubková
</li><li> *[[Kyberterorismus]]Kyberterorismus- Tomáš Janypka
</li><li> *[[Netholismus]]Netholismus- Kamila Burdová
</li><li> *[[Netománie]]Netománie- Jitka Šteflová
</li><li> *[[Ochrana soukromí]]Ochrana soukromí- Dagmar Chládková
</li><li> *[[Open Source]]Open Source- Lenka Pokorná
</li><li> *[[Outsourcing]]Outsourcing</a>- Marie Indráková
</li><li> *[[Sociální inženýrství]]Sociální inženýrství- Filip Šelong
</li><li> *[[Stuxnet]]Stuxnet- Josef Kos
</li><li> *[[Závislost]]Závislost- Hana Nováková
</li></ul>
<h2>Blok expertů - podzim 2010</h2>
<h3>Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven</h3>
<ul><li> *[[Benchmarking]]Benchmarking</a>- Kateřina Kocábová
</li><li> *[[Benchmarking knihoven]]Benchmarking knihoven(projekt)- Alžběta Škytová
</li><li> *[[BIX]]BIX(Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
</li><li> *[[CAF]]CAF(Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
</li><li> *[[Český benchmarkingový index]]Český benchmarkingový index- Radmila Malá
</li><li> *[[ISO 11620]]ISO 11620- Simona Střalková
</li><li> *[[Kategorizace knihoven]]Kategorizace knihoven- Jana Pražienková
</li><li> *[[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]]Manifest UNESCO o veřejných knihovnách- Gabriela Obstová
</li><li> *[[Měření výkonu a kvality]]Měření výkonu a kvality</a>- Helena Selucká
</li><li> *[[NIPOS]]NIPOS- Pavla Bárnetová
</li><li> *[[Regionální funkce knihoven]]Regionální funkce knihoven(obecně)- Radmila Malá
</li><li> *[[SWOT analýza]]SWOT analýza</a>- Lucie Svobodová
</li><li> *[[Výkaz KULT]]Výkaz KULT-Věra Motyčková
</li></ul>
<h3>Makrosvět mikrokampaní</h3>
<ul><li> *[[AIDA]]AIDA(model) - Kateřina Kašíková
</li><li> *[[Banner]]Banner- Simona Chudobová
</li><li> *[[Direct marketing]]Direct marketing- Miroslava Sudová
</li><li> *[[E-business]]E-business- Anna Kultová
</li><li> *[[E-komerce]]E-komerce- Anna Kultová
</li><li> *[[E-mailový marketing]]E-mailový marketing- Eva Karberová
</li><li> *[[Firemní blog]]Firemní blog- Ilona Děchtěrenková
</li><li> *[[Foursquare]]Foursquare- Marcela Střelcová
</li><li> *[[Google AdWords]]Google AdWords- Petr Fiala
</li><li> *[[Google Analytics]]Google Analytics- Petr Fiala
</li><li> *[[GSM]]GSM- Milan Spisar
</li><li> *[[Internetový marketing]]Internetový marketing- Magdalena Jirásková
</li><li> *[[Kreativita]]Kreativita- Lenka Fatková
</li><li> *[[Mailing list]]Mailing list</a>- Věra Motyčková
</li><li> *[[Mobilní marketing]]Mobilní marketing- Romana Králová
</li><li> *[[Nová média]]Nová média- Miroslav Kršek
</li><li> *[[Pay per click]]Pay per click(PPC)- Helena Selucká
</li><li> *[[Propagace]]Propagace- Karolína Žáková
</li><li> *[[Reklama]]Reklama- Anna Mikulášková
</li><li> *[[Srovnávače zboží]]Srovnávače zboží- Eva Králíčková
</li><li> *[[Strategický marketing]]Strategický marketing- Alena Brožová
</li><li> *[[Text Mining]]Text Mining- Kateřina Hořínková
</li><li> *[[Tradiční média]]Tradiční média</a>- Kateřina Mrázová
</li><li> *[[Zákon o některých službách informační společnosti]]Zákon o některých službách informační společnosti(Antispamový zákon) - Petr Manasek
</li><li> *[[Zákon o ochraně osobních údajů]]Zákon o ochraně osobních údajů- Jiří Krišpin
</li><li> *[[ZOOT]]ZOOT- Petr Manasek
</li></ul>
<h3>Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím</h3>
<ul><li> *[[Behaviorismus]]Behaviorismus- Michaela Sedláková
</li><li> *[[Didaktika]]Didaktika- Radka Vybíralová
</li><li> *[[Dotazník]]Dotazník- Eliška Hrabalová
</li><li> *[[Etika]]Etika</a>- Kamila Brablíková
</li><li> *[[Generation Y]]Generation Y</a>-Eva Fukarova
</li><li> *[[Grantová agentura ČR]]Grantová agentura ČR- Andrea Mizerová
</li><li> *[[ICT]]ICT</a>- Vendula Škrabalová
</li><li> *[[Konvergence]]Konvergence- Martina Snížková
</li><li> *[[Kvalitativní výzkum]]Kvalitativní výzkum- Jana Chlanová
</li><li> *[[Kvantitativní výzkum]]Kvantitativní výzkum- Radka Vybíralová
</li><li> *[[Kybernetika]]Kybernetika- Jakub Procházka
</li><li> *[[Mentální mapa]]Mentální mapa- Monika Machovská
</li><li> *[[Motivace]]Motivace- Magdalena Kahounová
</li><li> *[[Pedagogika]]Pedagogika- Marie Vlčková
</li><li> *[[Pozorování]]Pozorování- Dominika Kopčanská
</li><li> *[[Případová studie]]Případová studie- Jana Chlanová
</li><li> *[[Rozhovor]]Rozhovor- Kamila Burdová
</li><li> *[[Teorie systémů]]Teorie systémů- Veronika Lužová
</li><li> *[[Učební pomůcky]]Učební pomůcky- Ilona Děchtěrenková
</li><li> *[[Vedení]]Vedení(lidí) - Kristyna Machackova
</li><li> *[[VOIP]]VOIP- Kateřina Hořínková
</li><li> *[[Výukové metody]]Výukové metody- Věra Adámková
</li><li> *[[Výzkum]]Výzkum- Renata Valentová
</li><li> *[[Vzdělávání učitelů]]Vzdělávání učitelů- Markéta Homolová
</li></ul>
<h3>Ženy v IT</h3>
<ul><li> *[[Ada Lovelace]]Ada Lovelace- Šimon Vích
</li><li> *[[ELIZA]]ELIZA- Libor Juhaňák
</li><li> *[[ENIAC]]ENIAC- Pavel Navrátil
</li><li> *[[Evropská komise]]Evropská komise- Barbora Blahová
</li><li> *[[Feminismus]]Feminismus</a>-Lucie Kořistková
</li><li> *[[Charles Babbage]]Charles Babbage- Vladimíra Pešková
</li><li> *[[Informační společnost]]Informační společnost- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[IT Girls]]IT Girls(projekt) - Eva Güntherová
</li><li> *[[John Stuart Mill]]John Stuart Mill- Lenka Matušková
</li><li> *[[Joseph Weizenbaum]]Joseph Weizenbaum- Daniel Šváb
</li><li> *[[Manažer]]Manažer- Renata Valentová
</li><li> *[[Programovací jazyk]]Programovací jazyk- Marta Pavlovská
</li><li> *[[Sociologie]]Sociologie- Pavla Bárnetová
</li><li> *[[Ulrich Beck]]Ulrich Beck- Šimon Vích
</li><li> *[[Zkus IT]]Zkus IT(projekt)- Radka Hošáková
</li></ul>
<h3>Poznámky k novosti nových médií</h3>
<ul><li> *[[Epistemologie]]Epistemologie- Pavla Doleželová
</li><li> *[[Futurologie]]Futurologie- Tomáš Janypka
</li><li> *[[Internet]]Internet- Martina Snozová
</li><li> *[[Konzervatismus]]Konzervatismus</a>- Kamila Brablíková
</li><li> *[[Kyberkultura]]Kyberkultura- Michal Kunrt
</li><li> *[[NSFNET]]NSFNET- Eva Mlynářová
</li><li> *[[Pragmatismus]]Pragmatismus- Katarína Hečková
</li><li> *[[Rada Evropy]]Rada Evropy- Kateřina Mrázová
</li><li> *[[Třetí vlna]]Třetí vlna- Tereza Honsová
</li></ul>
<h3>Location Based Service</h3>
<ul><li> *[[Android]]Android</a>-Tomáš Vorálek
</li><li> *[[Galileo]]Galileo- Filip Šelong
</li><li> *[[Google Latitude]]Google Latitude- Jiří Zeman
</li><li> *[[GPS]]GPS(Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
</li><li> *[[IPhone]]IPhone- Petr Chocholáč
</li><li> *[[Mashup]]Mashup- Petra Besperátová
</li><li> *[[Mikroformát]]Mikroformát- Veronika Rychtová
</li><li> *[[PHP]]PHP(Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
</li><li> *[[RDF]]RDF(Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[RFID]]RFID(Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Rozšířená realita]]Rozšířená realita- Marie Zagorová
</li><li> *[[Smartphone]]Smartphone- Daniel Šváb
</li><li> *[[Spam]]Spam- Lenka Čípková
</li><li> *[[URL]]URL(Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
</li><li> *[[Wi-Fi]]Wi-Fi- Daniel Hübner
</li><li> *[[XML]]XML(Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok
</li></ul>
<h3>Getting Things Done</h3>
<ul><li> *[[Brainstorming]]Brainstorming- Jana Vymetalova
</li><li> *[[Coaching]]Coaching- Renata Borková
</li><li> *[[Flow]]Flow(Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
</li><li> *[[Frustrace]]Frustrace- Marie Sýkorová
</li><li> *[[Myšlenková mapa]]Myšlenková mapa</a>- Hana Dvořáková
</li><li> *[[Pomodoro]]Pomodoro(metoda) - Mirka Sudová
</li><li> *[[Pravidlo 2 minut]]Pravidlo 2 minut- Petr Věžník
</li><li> *[[Projekt]]Projekt- Hana Dvořáková
</li><li> *[[Stres]]Stres- Eva Petrášová
</li><li> *[[Time Management]]Time Management</a>- Renata Borková
</li><li> *[[Webová stránka]]Webová stránka- Eliška Hrabalová
</li></ul>
<h3>Jak (ne)hledat investora</h3>
<ul><li> *[[Arbitr]]ArbitrJana Procházková
</li><li> *[[E-čtečka]]E-čtečkaLenka Skalická
</li><li> *[[Fúze]]Fúze- Jana Procházková
</li><li> *[[IPad]]IPad- Jan Růžička
</li><li> *[[Makroekonomika]]Makroekonomika- Lenka Pokorná
</li></ul>
<h3>Autorské právo a knihovny</h3>
<ul><li> *[[Autorské dílo]]Autorské dílo- Tomáš Messerschmidt
</li><li> *[[Copyright]]Copyright- Petr Hejtmánek
</li><li> *[[DILIA]]DILIA- Hana Habermannová
</li><li> *[[OSA]]OSA(Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
</li><li> *[[P2P]]P2P(Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
</li><li> *[[Torrent]]Torrent- Petra Besperátová
</li><li> *[[Volné dílo]]Volné dílo- Marta Janošová
</li></ul>
<h3>Komunitní role knihoven</h3>
<ul><li> *[[Etnikum]]Etnikum- Petr Hejtmánek
</li><li> *[[Knihovní řád]]Knihovní řád- Kamila Rýdlová
</li><li> *[[Knihovní služby]]Knihovní služby- Kamila Rýdlová
</li><li> *[[Komunita]]Komunita- Magda Šallaiová
</li><li> *[[Nonverbální komunikace]]Nonverbální komunikace- Lucie Kaloudová
</li><li> *[[Sociální komunikace]]Sociální komunikace- Marie Indráková
</li><li> *[[Syndrom vyhoření]]Syndrom vyhoření- Miroslava Tichá
</li></ul>
<h3>Informace jako politické téma</h3>
<ul><li> *[[CI]]CI(Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
</li><li> *[[Cloud Computing]]Cloud Computing- Antonín Pokorný
</li><li> *[[Demokracie]]Demokracie- Martina Snozová
</li><li> *[[E-podpis]]E-podpis- Lenka Pokorná
</li><li> *[[GPL]]GPL(General Public License) - Jakub Hradil
</li><li> *[[Monopol]]Monopol- Vrzalová Tereza
</li><li> *[[Piratpartiet]]Piratpartiet- Tomáš Marek
</li><li> *[[Povinný výtisk]]Povinný výtisk- Simona Stolařová
</li><li> *[[Svobodný přístup k informacím]]Svobodný přístup k informacím- Hana Janečková
</li><li> *[[Warez]]Warez- Igor Hlaváč
</li><li> *[[WikiLeaks]]WikiLeaks- Jiří Beran
</li></ul>
<h3>Národní úložiště šedé literatury</h3>
<ul><li> *[[Digitální repozitář]]Digitální repozitář- Věra Adámková
</li><li> *[[NUSL]]NUSL(Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
</li><li> *[[Šedá literatura]]Šedá literatura- Marie Vlčková
</li><li> *[[Typologie dokumentů NUŠL]]Typologie dokumentů NUŠL- Michaela Ficnarová
</li></ul>
<h2>Blok expertů - jaro 2010</h2>
<h3>Náboženství v kyberprostoru</h3>
<ul><li> *[[Antikultovní hnutí]]Antikultovní hnutí- Marie Indráková
</li><li> *[[Computer cult]]Computer cult- Vendula Škrabalová
</li><li> *[[Computer mediated communication]]Computer mediated communication- Libor Juhaňák
</li><li> *[[Falun Gong]]Falun Gong- Lenka Vostalová
</li><li> *[[Heaven's Gate]]Heaven's Gate(náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
</li><li> *[[Kybermagie]]Kybermagie- Zdeněk Nešpor
</li><li> *[[Kybernáboženství]]Kybernáboženství- Adriana Petríkovičová
</li><li> *[[Kyberobřad]]Kyberobřad- Monika Machovská
</li><li> *[[Kyberpohanství]]Kyberpohanství- Jana Pražienková
</li><li> *[[Kyberprostor]]Kyberprostor- Věra Zelinková
</li><li> *[[Náboženství ve virtuálních světech]]Náboženství ve virtuálních světech- Lenka Veselá
</li><li> *[[Náboženství, církev, sekta, kult]]Náboženství, církev, sekta, kult- Bára Buchtová
</li><li> *[[Náboženští radikálové a internet]]Náboženští radikálové a internet- Magda Fialová
</li><li> *[[New Age]]New Age- Lenka Veselá
</li><li> *[[Nové náboženské hnutí]]Nové náboženské hnutí- Tereza Miškechová
</li><li> *[[Novopohanství]]Novopohanství- Kamila Burdová
</li><li> *[[Online religion]]Online religion(religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
</li><li> *[[Religion online]]Religion online(religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
</li><li> *[[Segmented Polycentric Integrated Network]]Segmented Polycentric Integrated Network- Tomáš Marek
</li><li> *[[Sociologie náboženství]]Sociologie náboženství- Katarina Mydliarova
</li><li> *[[Technopesimismus]]Technopesimismus- Hana Nováková
</li><li> *[[UFO kult]]UFO kult- Jana Plotková
</li><li> *[[Vesmírní lidé]]Vesmírní lidé- Lenka Fatková
</li></ul>
<h3>SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru</h3>
<ul><li> *[[Autorské právo]]Autorské právoa 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
</li><li> *[[Autorský zákon]]Autorský zákon- Jiří Krišpin
</li><li> *[[Biblioweb]]Biblioweb- Andrea Mizerová
</li><li> *[[Březen - měsíc čtenářů]]Březen - měsíc čtenářů- Daniel Šváb
</li><li> *[[Březen - měsíc internetu]]Březen - měsíc internetu- Marcela Střelcová
</li><li> *[[Březen - měsíc knihy]]Březen - měsíc knihy- Alena Brožová
</li><li> *[[Cena českých knihovníků]]Cena českých knihovníků- Magda Malenová
</li><li> *[[ČK Modrý štít]]ČK Modrý štít- Jaroslava Králová
</li><li> *[[Den pro dětskou knihu]]Den pro dětskou knihu- Lucie Kořistková
</li><li> *[[EBLIDA]]EBLIDA(European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
</li><li> *[[Grand Biblio]]Grand Biblio- Alexandra Dvořáková
</li><li> *[[IFLA]]IFLA(International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
</li><li> *[[Kamarádka knihovna]]Kamarádka knihovna- Kristýna Vohlídková
</li><li> *[[Kde končí svět]]Kde končí svět- Karolína Žáková
</li><li> *[[Klub dětských knihoven]]Klub dětských knihoven- Simona Macháčková
</li><li> *[[Kniha mého srdce]]Kniha mého srdce- Marie Vlčková
</li><li> *[[Knihovna mého srdce]]Knihovna mého srdce- Katka Miklíková
</li><li> *[[Knihovna roku]]Knihovna roku- Anna Kultová
</li><li> *[[Knihovní zákon]]Knihovní zákon- Eva Fukarová
</li><li> *[[Knihovnický happening]]Knihovnický happening- Alžběta Škytová
</li><li> *[[Knihovnický institut NK ČR]]Knihovnický institut NK ČR- Věra Bertha Večeřová
</li><li> *[[Knihovník]]Knihovník- Jaroslav Bednář
</li><li> *[[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]]Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR- Marta Konířová
</li><li> *[[Komunitní funkce knihoven]]Komunitní funkce knihoven- Věra Bertha Večeřová
</li><li> *[[Magnesia Litera]]Magnesia Litera- Jitka Bugajevová
</li><li> *[[Marketing]]Marketing- Kateřina Štruncová
</li><li> *[[Město čte knihu]]Město čte knihu- Michaela Ficnarová
</li><li> *[[Národní knihovna ČR]]Národní knihovna ČR- Kristýna Vohlídková
</li><li> *[[Noc s Andersenem]]Noc s Andersenem- Radka Vybíralová
</li><li> *[[Paměťové instituce]]Paměťové instituce- Irma Friedlová
</li><li> *[[PIK]]PIK(Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
</li><li> *[[PR]]PR(Public relations) - Vanda Gřešáková
</li><li> *[[Safer Internet]]Safer Internet- Lenka Kvapilová
</li><li> *[[Týden čtení]]Týden čtení- Pavla Macháčková
</li><li> *[[Týden knihoven]]Týden knihoven- Radka Vybíralová
</li><li> *[[Velké říjnové společné čtení]]Velké říjnové společné čtení- Helena Orálková
</li><li> *[[VISK]]VISK(Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
</li><li> *[[Výstavba a rekonstrukce knihoven]]Výstavba a rekonstrukce knihoven(databáze) - Jana Pražienková
</li></ul>
<h3>Manažerské informační systémy</h3>
<ul><li> *[[Adobe Flash]]Adobe Flash- Vojta Pilař
</li><li> *[[Business Intelligence]]Business Intelligence- Šimon Vích
</li><li> *[[CRM]]CRM(Customer Relationship Management) - Renata Borková
</li><li> *[[Data Mining]]Data Mining- Kristýna Svobodová
</li><li> *[[ERP]]ERP(Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
</li><li> *[[HRIS]]HRIS(Human Resources Information System) - Veronika Karásková
</li><li> *[[Informace]]Informace- Kamila Jobová
</li><li> *[[Informační management]]Informační management- Lenka Divišová
</li><li> *[[Informační systém]]Informační systém- Petr Vorel
</li><li> *[[Intranet]]Intranet- Marie Sýkorová
</li><li> *[[ISO 9000]]ISO 9000- Milan Spisar
</li><li> *[[JIT systém]]JIT systém(Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
</li><li> *[[Management]]Management- Kristýna Macháčková
</li><li> *[[Manažerský informační systém]]Manažerský informační systém- Michal Kiesel
</li><li> *[[RIA]]RIA(Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
</li><li> *[[SAP]]SAP(Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
</li><li> *[[Talent Management]]Talent Management- Jan Růžička
</li></ul>
<h3>OPAC 2.0 v českých podmínkách</h3>
<ul><li> *[[Akvizice]]Akvizice- Eva Králíčková
</li><li> *[[AquaBrowser]]AquaBrowser- Tonda Pokorný
</li><li> *[[Blind Friendly]]Blind Friendly- Miroslava Tichá
</li><li> *[[Clavius]]Clavius- Marie Vlčková
</li><li> *[[Cookie]]Cookie- Jaroslav Kvasnica
</li><li> *[[CSS]]CSS(kaskádové styly) - Petr Fiala
</li><li> *[[Databáze]]Databáze- Magdalena Kahounová
</li><li> *[[DDS]]DDS(Document Delivery Service) - Simona Chudobová
</li><li> *[[Digitální knihovna]]Digitální knihovna- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Google Docs]]Google Docs- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[ISBD]]ISBD- Gabriela Obstová
</li><li> *[[LANius]]LANius- Alexandra Dvořáková
</li><li> *[[LibraryThing]]LibraryThing- Tonda Pokorný
</li><li> *[[MVS]]MVS- Simona Stolařová
</li><li> *[[RSS kanál]]RSS kanál- Lenka Damborská
</li><li> *[[SKAT]]SKAT(Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
</li><li> *[[SQL]]SQL- Petr Fiala
</li><li> *[[Tenký klient]]Tenký klient- Magda Fialová
</li><li> *[[Wiki]]Wiki- Kateřina Kocábová
</li></ul>
<h3>Soustružníci lidských duší</h3>
<ul><li> *[[Bibliobus]]Bibliobus- Marta Pavlovská
</li><li> *[[Cenzura knihoven]]Cenzura knihoven- Renata Borková
</li><li> *[[Cenzura literatury]]Cenzura literatury</a>: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
</li><li> *[[Česká literatura]]Česká literatura(časopis) - Monika Holoubková
</li><li> *[[Čtenářství]]Čtenářství- Veronika Karásková
</li><li> *[[Fučíkův odznak]]Fučíkův odznak- Miroslav Blažek
</li><li> *[[HSTD]]HSTD(Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
</li><li> *[[Kolektivní paměť]]Kolektivní paměť- Tereza Honsová
</li><li> *[[Libri Prohibiti]]Libri Prohibiti- Monika Janků
</li><li> *[[Modelování čtenáře]]Modelování čtenáře(50. léta 20. století) - Tereza Živná
</li><li> *[[Normalizace]]Normalizace- Ludmila Bábíková
</li><li> *[[Proces se "zelenou internacionálou"]]Proces se "zelenou internacionálou"- Markéta Homolová
</li><li> *[[Sociální kontrola]]Sociální kontrola- Lumír Czech
</li><li> *[[Sovětizace české literatury]]Sovětizace české literatury- Eva Holubcová
</li><li> *[[Tuchlovické hnutí]]Tuchlovické hnutí- Jana Procházková
</li><li> závadná literatura
<ul><li> *[[Braková literatura]]Braková literatura- Hana Janečková
</li><li> *[[Dekadentní literatura]]Dekadentní literatura- Kateřina Kašíková
</li><li> *[[Existencionalismus]]Existencionalismus- Dominika Kopčanská
</li><li> *[[Pornografická literatura]]Pornografická literatura- Matěj Rajnošek
</li><li> *[[Úniková literatura]]Úniková literatura- Hana Ohlídalová
</li></ul>
</li></ul>
<h3>Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků</h3>
<ul><li> *[[Algoritmus]]Algoritmus- Petr Věžník
</li><li> *[[Bannerová slepota]]Bannerová slepota- David Koval
</li><li> *[[Blog]]Blog- Ilona Děchtěrenková
</li><li> *[[Crowdsourcing]]Crowdsourcing- Tomáš Messerschmidt
</li><li> *[[Delicious]]Delicious- Filip Šubrt
</li><li> *[[E-mail]]E-mail- Emil Budín
</li><li> *[[Facebook]]Facebook- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[IM (Instant messaging)]]IM (Instant messaging)- Emil Budín
</li><li> *[[Last.fm]]Last.fm- Filip Šelong
</li><li> *[[Mystery Shopping]]Mystery Shopping- Pavla Macháčková
</li><li> *[[Produsage]]Produsage- David Němeček
</li><li> *[[Second Life]]Second Life- zpracováno mimo BE
</li><li> *[[SEO]]SEO(optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
</li><li> *[[Sociální média]]Sociální média- Chytková, Dagmar
</li><li> *[[Sociální sítě]]Sociální sítě- Táňa Nývltová
</li><li> *[[Twitter]]Twitter- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[Web 2.0]]Web 2.0- vytvořeno mimo Blok expertů
</li><li> *[[YouTube]]YouTube- Daniel Hübner
</li></ul>
<h3>Digitální knihovna Manuscriptorium</h3>
<ul><li> *[[Bibliografický záznam]]Bibliografický záznam- Radka Hošáková
</li><li> *[[Digitalizace]]Digitalizace- Martina Snížková
</li><li> *[[Digitální archiv]]Digitální archiv- Renata Valentová
</li><li> *[[Digitální knihovna Český parlament]]Digitální knihovna Český parlament- Irma Friedlová
</li><li> *[[Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]]Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů- Alžběta Lukšů
</li><li> *[[ENRICH]]ENRICH- Petra Besperátová
</li><li> *[[Harddisk]]Harddisk- Kamila Horáková
</li><li> *[[Inkunábule]]Inkunábule- Alena Sedláčková
</li><li> *[[JPEG]]JPEG- Jiří Křupala
</li><li> *[[Manuscriptorium]]Manuscriptorium- Renata Valentová
</li><li> *[[MARC]]MARC- Tomáš Fendrich
</li><li> *[[Memory of the World]]Memory of the World- Alžběta Lukšů
</li><li> *[[Metadata]]Metadata- Jiří Beran
</li><li> *[[Papyrus]]Papyrus- Katarína Hečková
</li><li> *[[Pergamen]]Pergamen- Ilona Děchtěrenková
</li><li> *[[Rozlišení]]Rozlišení- Tomáš Fendrich
</li><li> *[[Skenování]]Skenování- Michal Kunrt
</li></ul>
<h3>Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK</h3>
<ul><li> *[[Elektronická knihovna časopisů]]Elektronická knihovna časopisů(Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
</li><li> *[[Elsevier Science]]Elsevier Science- Stanislava Šeböková
</li><li> *[[HTML]]HTML(HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
</li><li> *[[INFOZ]]INFOZ- Alena Fafková
</li><li> *[[Nakladatel]]Nakladatel- Monika Beránková
</li><li> *[[Občanský zákoník]]Občanský zákoník- Marie Sýkorová
</li><li> *[[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]]Rada pro výzkum, vývoj a inovace- Eva Husáková
</li><li> *[[Science Direct]]Science Direct- Michal Kiesel
</li><li> *[[SCOPUS]]SCOPUS- Alena Fafková
</li><li> *[[VPK]]VPK(Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková
</li></ul>
<h3>Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné</h3>
<ul><li> *[[Hypertext]]Hypertext- Petr Hejtmánek
</li><li> *[[Long Tail]]Long Tail- Jakub Alt
</li><li> *[[Moorův zákon]]Moorův zákon- Jiří Šprdlík
</li><li> *[[PageRank]]PageRank- Peter Kahoun
</li><li> *[[Webová analytika]]Webová analytika- Tomáš Bouda
</li><li> *[[Yahoo]]Yahoo- Lenka Pokorná
</li><li> *[[Zpětný odkaz]]Zpětný odkaz- Petr Hejtmánek
</li></ul>
<h3>Škola 2.0 beta</h3>
<ul><li> *[[Action Learning]]Action Learning- Lenka Janská
</li><li> *[[E-learning]]E-learning- Markéta Kulíková
</li><li> *[[E-tutor]]E-tutor- Markéta Kulíková
</li><li> *[[Informační vzdělávání]]Informační vzdělávání- Monika Malečková
</li><li> *[[Interaktivní výuka]]Interaktivní výuka- Lenka Janská
</li><li> *[[LMS]]LMS(Learning Management System) - Petra Besperátová
</li><li> *[[Moodle]]Moodle- vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
</li><li> *[[Netiketa]]Netiketa- Lenka Šatavová
</li></ul>
<h3>Knihovník v 21. století</h3>
<ul><li> *[[Informační gramotnost]]Informační gramotnost- Hana Holoubková
</li><li> *[[Klíčové kompetence]]Klíčové kompetence- Gabriela Srbecká
</li><li> *[[Koncepce rozvoje knihoven]]Koncepce rozvoje knihoven- Natálie Dočkalová
</li><li> *[[Rámcové vzdělávací programy]]Rámcové vzdělávací programy- Gabriela Srbecká
</li></ul>
<h3>eBooks on Demand</h3>
<ul><li> *[[EBook]]EBook- Magda Šallaiová
</li><li> *[[EBooks on Demand]]EBooks on Demand(projekt) - Hana Habermannová
</li><li> *[[EBooks on Demand]]EBooks on Demand(služba) - Stanislava Midrlová
</li></ul>
<br/><span sort="Blok expertů]]KISK:Kurzy</span> <br/>

Hlavní strana

2011-09-22T19:31:02Z

Brca:

{|style="width:99%;background-color:#fcfcfc;border:2px solid #00688B;padding:2px;margin-left:2px;margin-bottom:5px;"
|-
|style="font-size:18px;font-weight:bold;padding-top:5px;text-align:center"|<span style="color:#7c7c7c;">Wiki Kabinetu informačních studií a knihovnictví <br/>Filozofické fakulty Masarykovy univerzity</span>
|}

<table border="0" cellpadding="0" cellspacing="0">
<tr>
<td valign="top" style="background: #fcfcfc; color: #000; border: 1px solid #c5b8b2; padding:1em;">
Tyto wiki stránky slouží k podpoře výuky [http://kisk.phil.muni.cz/ Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU]. Stránky v hlavním jmenném prostoru budou sloužit jako základ odborného slovníku, který bude pod KISK vytvářen. Hesla jsou vytvářena v rámci různých kurzů pořádanými KISK, především Bloku expertů.

<big>'''Kurzy:'''</big>
*[[Kisk:Blok expertů|Blok expertů]]
**[[Kisk:Blok expertů/Témata pro magistry|Přihlašování se k tématům pro magistry]]
*[[Kisk:Elektronické informační zdroje|Elektronické informační zdroje]]
*[[Kisk:Informační vzdělávání|Informační vzdělávání]]
*[[Kisk:Knihovnické systémy a standardy|Knihovnické systémy a standardy]]
*[[Kisk:Metodologie pro informační studia a knihovnictví|Metodologie pro informační studia a knihovnictví]]
**[[Kisk:Metodologie pro informační studia a knihovnictví|wikiskripta]]
**[[Kisk:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/teorie v ISK|teorie v ISK]]
**[[Kisk:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/Úkoly|návrhy výzkumů - jaro 2011]]
*[[Kisk:Nástroje a možnosti Internetu|Nástroje a možnosti Internetu]]
*[[Kisk:Nové technologie v knihovnictví|Nové technologie v knihovnictví]]
*[[Kisk:Prezentace informací na internetu|Prezentace informací na internetu]]
*[[Kisk:Účast na konferencích|Účast na konferencích]] ([[Kisk:Účast na konferencích/Podzim 2011|podzim 2011]])
*[[Kisk:Učící se společnost a role knihovníka v ní|Učící se společnost a role knihovníka v ní]]

<big>'''Kategorie:'''</big>

*[[:Kategorie:Kisk:Kisk|Kisk]]
*[[:Kategorie:Kisk:Kurzy|Kurzy]]
*[[:Kategorie:Významné osobnosti informační vědy|Významné osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
*[[:Kategorie:Kisk:Nápověda|Nápověda]]

</td>

<td width="12"></td>

<td valign="top" style="background: #fcfcfc; color: #000; border: 1px solid #b8c5b2; padding:1em; margin-left:11px;">

Editace je povolena pouze přihlášeným uživatelům ([[Nápověda:Jak začít editovat|jak se přihlásit?]]). Texty jsou dostupné pod [[Kisk:Autorské právo|CC BY-NC-SA 3.0]].

<big>'''Nápověda:'''</big>

*[[Nápověda:Obsah|Úvodem]]
**[[Nápověda:Orientace na stránce|Orientace na stránce]]
**[[Nápověda:Jak začít editovat|Jak začít editovat]]
**[[Nápověda:Základy formátování|Základy formátování]]
**[[Nápověda:Citování|Citování]]
**[[Nápověda:Obrázky|Obrázky]]

*Dotazy pokládejte v [[Kisk:Dotazník|Dotazníku]].
*Editace si zkoušejte na [[Kisk:Pískoviště|Pískovišti]].
*Chcete-li něco po správci (např. chcete-li smazat stránku, přidat odkazy na své kurzy do levého menu "Rychlé odkazy" apod.), [[Uživatel:Klajban|napište mu]].

<big>'''Ostatní:'''</big>
*[[Kisk:Rozcestník odkazů Petra Škyříka & kol.|Rozcestník odkazů Petra Škyříka & kol.]]
*[[Kisk:Autorské právo|Autorské právo]]

</td>
</tr>
</table>

[[Kategorie:Kisk:Kisk]]

SRU/SRW

2008-08-10T20:57:31Z

Brca: /* Další významné SRU/SRW servery */

== SRU - Search/Retrieve via URL ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/

Jedná se o protokol pro on-line vyhledávání pomocí jazyka [http://www.loc.gov/standards/sru/specs/cql.html CQL] (Contextual Query Language, dříve Common Query Language). Příklady CQL dotazů na [http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Query_Language Wikipedii]. Zadání dotazu na server se děje prostřednictvím URL. Výsledek vyhledávání je vrácen ve formě XML.

Vznikl z iniciativy ZiNG - Z39.50 International: Next Generation - několik iniciativ implementátorů Z39.50, snažících se o větší rozšíření a zjednodušení implementace Z39.50.

Příklady vyhledávání v katalogu Voyager Library of Congress: [http://www.loc.gov/standards/sru/simple.html SRU is Simple!]

Katalog [http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html The European Libary] (souborný katalog evropských národní knihovny) přístupný přes SRU: http://www.theeuropeanlibrary.org/sru/sru.pl

=== SRU server souborného katalogu MU (testovací) ===

Příklad vyhledávání v souborném katalogu MU - testovací server:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dinosaur&maximumRecords=10

Příklad získání záznamu podle ISBN:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dc.identifier=1904271189&maximumRecords=1

Příkaz explain:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=explain

=== Wikipedia a další public domain databáze dostupné přes firmu INDEXDATA ===
Seznam viz na http://www.indexdata.dk/opencontent/

Popis přístupu pomocí SRU na http://www.indexdata.dk/opencontent/sru/

Příklad hledání hesla "Z39.50" ve Wikipedii:

http://opencontent.indexdata.com/wikipedia?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=z39.50&maximumRecords=1

=== Další významné SRU/SRW servery ===
'''British Library'''

http://herbie.bl.uk:9080/ - informace

http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi - explain

http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi?query=9781856046077&version=1.1&operation=searchRetrieve&maximumRecords=10&recordSchema=dc_record&x-cset=utf-8 - ukázka dotazu (systém aplikuje vlastní stylesheet)

== SRW - Search/Retrieve Web Service ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/srw/index.html
Obdoba SRU, pouze kódování dotazu a odpovědi je obojí v XML podle doporučení SOAP. Používá se jako tzv. web service (webová služba).

Implementace SRU/SRW protokolů je výrazně jednodušší (tedy i rychlejší, levnější) než implementace Z39.50.

SRU/SRW

2008-08-10T20:56:43Z

Brca: /* Další významné SRU/SRW servery */

== SRU - Search/Retrieve via URL ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/

Jedná se o protokol pro on-line vyhledávání pomocí jazyka [http://www.loc.gov/standards/sru/specs/cql.html CQL] (Contextual Query Language, dříve Common Query Language). Příklady CQL dotazů na [http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Query_Language Wikipedii]. Zadání dotazu na server se děje prostřednictvím URL. Výsledek vyhledávání je vrácen ve formě XML.

Vznikl z iniciativy ZiNG - Z39.50 International: Next Generation - několik iniciativ implementátorů Z39.50, snažících se o větší rozšíření a zjednodušení implementace Z39.50.

Příklady vyhledávání v katalogu Voyager Library of Congress: [http://www.loc.gov/standards/sru/simple.html SRU is Simple!]

Katalog [http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html The European Libary] (souborný katalog evropských národní knihovny) přístupný přes SRU: http://www.theeuropeanlibrary.org/sru/sru.pl

=== SRU server souborného katalogu MU (testovací) ===

Příklad vyhledávání v souborném katalogu MU - testovací server:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dinosaur&maximumRecords=10

Příklad získání záznamu podle ISBN:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dc.identifier=1904271189&maximumRecords=1

Příkaz explain:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=explain

=== Wikipedia a další public domain databáze dostupné přes firmu INDEXDATA ===
Seznam viz na http://www.indexdata.dk/opencontent/

Popis přístupu pomocí SRU na http://www.indexdata.dk/opencontent/sru/

Příklad hledání hesla "Z39.50" ve Wikipedii:

http://opencontent.indexdata.com/wikipedia?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=z39.50&maximumRecords=1

=== Další významné SRU/SRW servery ===
'''British Library'''

http://herbie.bl.uk:9080/ - informace

http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi - explain

http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi?query=9781856046077&version=1.1&operation=searchRetrieve&maximumRecords=10&recordSchema=dc_record&x-cset=utf-8

== SRW - Search/Retrieve Web Service ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/srw/index.html
Obdoba SRU, pouze kódování dotazu a odpovědi je obojí v XML podle doporučení SOAP. Používá se jako tzv. web service (webová služba).

Implementace SRU/SRW protokolů je výrazně jednodušší (tedy i rychlejší, levnější) než implementace Z39.50.

SRU/SRW

2008-08-10T20:55:34Z

Brca: /* Další významné SRU/SRW servery */

== SRU - Search/Retrieve via URL ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/

Jedná se o protokol pro on-line vyhledávání pomocí jazyka [http://www.loc.gov/standards/sru/specs/cql.html CQL] (Contextual Query Language, dříve Common Query Language). Příklady CQL dotazů na [http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Query_Language Wikipedii]. Zadání dotazu na server se děje prostřednictvím URL. Výsledek vyhledávání je vrácen ve formě XML.

Vznikl z iniciativy ZiNG - Z39.50 International: Next Generation - několik iniciativ implementátorů Z39.50, snažících se o větší rozšíření a zjednodušení implementace Z39.50.

Příklady vyhledávání v katalogu Voyager Library of Congress: [http://www.loc.gov/standards/sru/simple.html SRU is Simple!]

Katalog [http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html The European Libary] (souborný katalog evropských národní knihovny) přístupný přes SRU: http://www.theeuropeanlibrary.org/sru/sru.pl

=== SRU server souborného katalogu MU (testovací) ===

Příklad vyhledávání v souborném katalogu MU - testovací server:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dinosaur&maximumRecords=10

Příklad získání záznamu podle ISBN:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dc.identifier=1904271189&maximumRecords=1

Příkaz explain:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=explain

=== Wikipedia a další public domain databáze dostupné přes firmu INDEXDATA ===
Seznam viz na http://www.indexdata.dk/opencontent/

Popis přístupu pomocí SRU na http://www.indexdata.dk/opencontent/sru/

Příklad hledání hesla "Z39.50" ve Wikipedii:

http://opencontent.indexdata.com/wikipedia?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=z39.50&maximumRecords=1

=== Další významné SRU/SRW servery ===
'''British Library'''

http://herbie.bl.uk:9080/ - informace

http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi - explain

== SRW - Search/Retrieve Web Service ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/srw/index.html
Obdoba SRU, pouze kódování dotazu a odpovědi je obojí v XML podle doporučení SOAP. Používá se jako tzv. web service (webová služba).

Implementace SRU/SRW protokolů je výrazně jednodušší (tedy i rychlejší, levnější) než implementace Z39.50.

SRU/SRW

2008-08-10T20:54:55Z

Brca: /* Wikipedia a další public domain databáze dostupné přes firmu INDEXDATA */

== SRU - Search/Retrieve via URL ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/

Jedná se o protokol pro on-line vyhledávání pomocí jazyka [http://www.loc.gov/standards/sru/specs/cql.html CQL] (Contextual Query Language, dříve Common Query Language). Příklady CQL dotazů na [http://en.wikipedia.org/wiki/Common_Query_Language Wikipedii]. Zadání dotazu na server se děje prostřednictvím URL. Výsledek vyhledávání je vrácen ve formě XML.

Vznikl z iniciativy ZiNG - Z39.50 International: Next Generation - několik iniciativ implementátorů Z39.50, snažících se o větší rozšíření a zjednodušení implementace Z39.50.

Příklady vyhledávání v katalogu Voyager Library of Congress: [http://www.loc.gov/standards/sru/simple.html SRU is Simple!]

Katalog [http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html The European Libary] (souborný katalog evropských národní knihovny) přístupný přes SRU: http://www.theeuropeanlibrary.org/sru/sru.pl

=== SRU server souborného katalogu MU (testovací) ===

Příklad vyhledávání v souborném katalogu MU - testovací server:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dinosaur&maximumRecords=10

Příklad získání záznamu podle ISBN:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=dc.identifier=1904271189&maximumRecords=1

Příkaz explain:

http://knihomol.phil.muni.cz/adssru?version=1.1&operation=explain

=== Wikipedia a další public domain databáze dostupné přes firmu INDEXDATA ===
Seznam viz na http://www.indexdata.dk/opencontent/

Popis přístupu pomocí SRU na http://www.indexdata.dk/opencontent/sru/

Příklad hledání hesla "Z39.50" ve Wikipedii:

http://opencontent.indexdata.com/wikipedia?version=1.1&operation=searchRetrieve&query=z39.50&maximumRecords=1

=== Další významné SRU/SRW servery ===
'''British Library'''
http://herbie.bl.uk:9080/ - informace
http://herbie.bl.uk:9080/cgi-bin/blils.cgi -

== SRW - Search/Retrieve Web Service ==

Domovská stránka: http://www.loc.gov/standards/sru/srw/index.html
Obdoba SRU, pouze kódování dotazu a odpovědi je obojí v XML podle doporučení SOAP. Používá se jako tzv. web service (webová služba).

Implementace SRU/SRW protokolů je výrazně jednodušší (tedy i rychlejší, levnější) než implementace Z39.50.

OpenURL

2008-05-01T15:23:28Z

Brca: /* OpenURL */

== OpenURL ==
OpenURL je [http://www.niso.org/kst/reports/standards?step=2&gid=None&project_key=d5320409c5160be4697dc046613f71b9a773cd9e NISO standard (Z39.88)], který je určen pro přenos informací v URL adrese do jiných systémů. Funguje to tak, že se v systému, který odesílá požadavek, vytvoří URL adresa, jejíž součástí jsou parametry obsahující hodnoty. Po odeslání URL se odešle dotaz na cílový server. Ten zpracuje jednotlivé parametry a jejich hodnoty a na základě toho provede požadovanou operaci.

Příklad:
http://www.citace.com/gate.php?sid=scholert&atitle=Sign%20Up%20Forms%20Must%20Die&title=A%20List%20Apart&issn=1534-0295

''Výše uvedený příklad odešle název článku, název časopisu a ISSN do služby Citace.com, která data využije pro předvyplnění formuláře pro vygenerování citace.''

MARCXML

2008-05-01T15:22:40Z

Brca:

Standardizovaný formát pro uchovávání bibliografických záznamů uložených v MARC 21 v XML struktuře, který vyvinula a spravuje [http://www.loc.gov Library of Congress]. Na jejích stránkách najdeme i podrobnou [http://www.loc.gov/standards/marcxml/ specifikaci].

RSS

2008-05-01T15:22:19Z

Brca: /* Další odkazy */

== RSS ==

=== Co je RSS ===
RSS je zkratkou výrazu Really Simple Syndication, ale můžeme se setkat i s jiným označením jako např. RDF Site Summary (verze 0.90 a 1.0) nebo Rich Site Summary (verze 0.91). Jde o standardizovaný formát založený na XML, který slouží k prezentaci informací především z často aktualizovaných webových stránek, zpravodajských serverů a blogů. Uživatelům tato technologie pomáhá sledovat obsah stránek, aniž by je museli otevřít v prohlížeči. Stačí si pouze přidat RSS kanál do své RSS čtečky. V ní se pak zobrazují titulky aktuálních článků z daného serveru s odkazem na plný text, případně s dalšími údaji jako popisek, datum vydání nebo datum poslední aktualizace apod. Správci webů mají zase jednoduchý nástroj pro přilákání uživatelů na své stránky a tím k jejich propagaci.

=== Princip fungování RSS ===
Celé workflow si vysvětlíme na příkladu zpravodajské služby. Proces začíná u autora, který napíše článek a prostřednictvím publikačního systému jej vloží na stránky. Ve chvíli, kdy je článek zpřístupněn veřejnosti, se vytvoří XML dokument dle specifikace RSS se všemi aktuálními články, tzn. ze souboru se vymažou staré články, přidají se nové, připojí se datum publikování, případně datum poslední aktualizace a soubor se zaktualizuje na internetu. Samozřejmostí je, aby byl soubor dostupný stále na stejné adrese a pod stejným názvem, jinak by si uživatelé museli neustále měnit URL adresu ve své čtečce. Tím končí role vydavatele a všechny aktuální články jsou dostupné online.
Nyní do procesu vstupuje samotný uživatel. Pokud se mu zdroj líbí a rozhodne se odebírat nové články, uloží si jeho URL do své RSS čtečky. Ta se pak v pravidelných intervalech připojuje ke zdroji a pokud zjistí jakoukoliv změnu, stáhne nové články do čtečky uživatele. Ten tak nemusí pravidelně procházet všechny své oblíbené webové stránky, ale stačí mu sledovat pouze svou RSS čtečku. Pokud objeví článek, který ho zajímá, klikne na něj a článek se automaticky otevře. U zpravodajských serverů, blogů a webových stránek poskytující obsah zdarma se automaticky zobrazí plný text. U vydavatelů časopisů jsou k dispozici alespoň informace o článku (název, autor, rok, ročník, číslo), případně krátká anotace. Má-li uživatel zaplacen přístup k plným textům, zobrazí se mu samozřejmě přímo fulltext.

=== Verze RSS ===

* RSS 0.9 - http://www.purplepages.ie/RSS/netscape/rss0.90.html
* RSS 0.91 (Netscape) - http://my.netscape.com/publish/formats/rss-spec-0.91.htm
* RSS 0.91 (UserLand) - http://backend.userland.com/rss091
* RSS 0.92 - http://backend.userland.com/rss092
* RSS 0.93 - http://backend.userland.com/rss093
* RSS 0.94
* RSS 1.0 - http://web.resource.org/rss/1.0
* RSS 2.0 - http://www.rssboard.org/rss-2-0
* RSS 2.0.1 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1
* RSS 2.0.1 rv1 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-1
* RSS 2.0.1 rv2 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-2
* RSS 2.0.1 rv3 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-3
* RSS 2.0.1 rv4 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-4
* RSS 2.0.1 rv5 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-5
* RSS 2.0.1 rv6 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-6
* RSS 2.0.9 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-9
* RSS 2.0.10 (aktuální verze) - http://www.rssboard.org/rss-specification

=== RSS čtečky ===

'''Softwarové čtečky'''
* RSS Reader (http://www.rssreader.com)
* FeedReader (http://www.feedreader.com)
* SharpReader (http://www.sharpreader.net)
* RSS Bandit (http://www.rssbandit.org)
* FeedDemon (http://www.feeddemon.com)
* RSS Owl (http://www.rssowl.org)
* FeedForAll (http://www.feedforall.com)
* wTicker (http://www.wticker.org)
* Netstractor (http://netstractor.com)
* Awasu (http://www.awasu.com).

'''Rozšíření do programů'''
* Sage (http://sage.mozdev.org)
* InfoRSS (http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/inforss)
* Habari Xenu (http://habarixenu.mozdev.org)
* RSS Feeds Toolbar for IE (http://www.snapfiles.com/get/feedstoolbar.html)
* Attensa for Outlook (http://www.attensa.com/products/readers/outlook)
* NewsGator Inbox (http://www.newsgator.com/outlook.aspx.)

'''Webové čtečky a mashup služby'''
* Google Reader (http://reader.google.com)
* NewsGator Online (http://www.newsgator.com/Individuals/NewsGatorOnline)
* Bloglines (http://www.bloglines.com)

=== Další odkazy ===
* RSS Advisory Board (http://www.rssboard.org) - specifikace, návody, diskuze, příklady
* Berkman Center for Internet & Society (http://cyber.law.harvard.edu/rss) - stránky správce RSS 2.0
* RSS na Wikipaedia.org (http://en.wikipedia.org/wiki/RSS_(file_format))
* Vše podstatné o RSS (http://www.root.cz/clanky/vse-podstatne-o-rss) - článek na Root.cz
* FeedValidator.org (http://www.feedvalidator.org) - validátor RSS

MARCXML

2008-05-01T15:20:32Z

Brca:

MARCXML

2008-05-01T15:20:18Z

Brca:

MARCXML

2008-05-01T15:18:25Z

Brca: Nová stránka: Standardizovaný formát pro uchovávání MARCovských záznamů v XML struktuře, který vyvíjí [http://www.loc.gov Library of Congress]. Na jejích stránkách najdeme i podrobn...

Standardizovaný formát pro uchovávání MARCovských záznamů v XML struktuře, který vyvíjí [http://www.loc.gov Library of Congress]. Na jejích stránkách najdeme i podrobnou [http://www.loc.gov/standards/marcxml/ specifikaci].

OpenURL

2008-05-01T15:09:35Z

Brca: /* OpenURL */

OpenURL

2008-05-01T15:07:52Z

Brca: /* OpenURL */

OpenURL

2008-05-01T15:05:51Z

Brca: /* OpenURL */

== OpenURL ==
OpenURL je [http://www.niso.org/kst/reports/standards?step=2&gid=None&project_key=d5320409c5160be4697dc046613f71b9a773cd9e NISO standard (Z39.88)], který je určen pro přenos informací v URL adrese do jiných systémů. Funguje to tak, že se v systému, který odesílá požadavek, vytvoří URL adresa, jejíž součástí jsou parametry obsahující hodnoty. Po odeslání URL se odešle dotaz na cílový server. Ten zpracuje jednotlivé parametry a jejich hodnoty a na základě toho provede požadovanou operaci.

Příklad:
http://www.citace.com/gate.php?sid=scholert&atitle=Sign%20Up%20Forms%20Must%20Die&title=A%20List%20Apart&pubdate=22.3.2008%2005:56:00&issn=1534-0295&language=en-us&link=http://www.alistapart.com/articles/signupforms

OpenURL

2008-05-01T15:04:16Z

Brca: /* OpenURL */

== OpenURL ==
OpenURL je [http://www.niso.org/kst/reports/standards?step=2&gid=None&project_key=d5320409c5160be4697dc046613f71b9a773cd9e NISO standard (Z39.88)], který je určen pro přenos informací v URL adrese do jiných systémů. Funguje to tak, že se v systému, který odesílá požadavek, vytvoří URL adresa, jejíž součástí jsou parametry obsahující hodnoty. Po odeslání URL se odešle dotaz na cílový server. Ten zpracuje jednotlivé parametry a jejich hodnoty a na základě toho provede požadovanou operaci.

Příklad:
http://www.neco.cz/index.php?genre=book&isbn=013254568&title=How+to+use+web+2.0+in+your+library

OpenURL

2008-05-01T15:02:10Z

Brca: Nová stránka: == OpenURL == OpenURL je [http://www.niso.org/kst/reports/standards?step=2&gid=None&project_key=d5320409c5160be4697dc046613f71b9a773cd9e NISO standard (Z39.88)], který je určen pr...

RSS

2008-05-01T14:43:36Z

Brca: /* Další odkazy */

RSS

2008-05-01T14:43:23Z

Brca: /* Další odkazy */

RSS

2008-05-01T14:42:53Z

Brca: /* Další odkazy */

RSS

2008-05-01T14:38:13Z

Brca: /* RSS čtečky */

== RSS ==

=== Co je RSS ===
RSS je zkratkou výrazu Really Simple Syndication, ale můžeme se setkat i s jiným označením jako např. RDF Site Summary (verze 0.90 a 1.0) nebo Rich Site Summary (verze 0.91). Jde o standardizovaný formát založený na XML, který slouží k prezentaci informací především z často aktualizovaných webových stránek, zpravodajských serverů a blogů. Uživatelům tato technologie pomáhá sledovat obsah stránek, aniž by je museli otevřít v prohlížeči. Stačí si pouze přidat RSS kanál do své RSS čtečky. V ní se pak zobrazují titulky aktuálních článků z daného serveru s odkazem na plný text, případně s dalšími údaji jako popisek, datum vydání nebo datum poslední aktualizace apod. Správci webů mají zase jednoduchý nástroj pro přilákání uživatelů na své stránky a tím k jejich propagaci.

=== Princip fungování RSS ===
Celé workflow si vysvětlíme na příkladu zpravodajské služby. Proces začíná u autora, který napíše článek a prostřednictvím publikačního systému jej vloží na stránky. Ve chvíli, kdy je článek zpřístupněn veřejnosti, se vytvoří XML dokument dle specifikace RSS se všemi aktuálními články, tzn. ze souboru se vymažou staré články, přidají se nové, připojí se datum publikování, případně datum poslední aktualizace a soubor se zaktualizuje na internetu. Samozřejmostí je, aby byl soubor dostupný stále na stejné adrese a pod stejným názvem, jinak by si uživatelé museli neustále měnit URL adresu ve své čtečce. Tím končí role vydavatele a všechny aktuální články jsou dostupné online.
Nyní do procesu vstupuje samotný uživatel. Pokud se mu zdroj líbí a rozhodne se odebírat nové články, uloží si jeho URL do své RSS čtečky. Ta se pak v pravidelných intervalech připojuje ke zdroji a pokud zjistí jakoukoliv změnu, stáhne nové články do čtečky uživatele. Ten tak nemusí pravidelně procházet všechny své oblíbené webové stránky, ale stačí mu sledovat pouze svou RSS čtečku. Pokud objeví článek, který ho zajímá, klikne na něj a článek se automaticky otevře. U zpravodajských serverů, blogů a webových stránek poskytující obsah zdarma se automaticky zobrazí plný text. U vydavatelů časopisů jsou k dispozici alespoň informace o článku (název, autor, rok, ročník, číslo), případně krátká anotace. Má-li uživatel zaplacen přístup k plným textům, zobrazí se mu samozřejmě přímo fulltext.

=== Verze RSS ===

* RSS 0.9 - http://www.purplepages.ie/RSS/netscape/rss0.90.html
* RSS 0.91 (Netscape) - http://my.netscape.com/publish/formats/rss-spec-0.91.htm
* RSS 0.91 (UserLand) - http://backend.userland.com/rss091
* RSS 0.92 - http://backend.userland.com/rss092
* RSS 0.93 - http://backend.userland.com/rss093
* RSS 0.94
* RSS 1.0 - http://web.resource.org/rss/1.0
* RSS 2.0 - http://www.rssboard.org/rss-2-0
* RSS 2.0.1 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1
* RSS 2.0.1 rv1 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-1
* RSS 2.0.1 rv2 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-2
* RSS 2.0.1 rv3 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-3
* RSS 2.0.1 rv4 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-4
* RSS 2.0.1 rv5 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-5
* RSS 2.0.1 rv6 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-1-rv-6
* RSS 2.0.9 - http://www.rssboard.org/rss-2-0-9
* RSS 2.0.10 (aktuální verze) - http://www.rssboard.org/rss-specification

=== RSS čtečky ===

'''Softwarové čtečky'''
* RSS Reader (http://www.rssreader.com)
* FeedReader (http://www.feedreader.com)
* SharpReader (http://www.sharpreader.net)
* RSS Bandit (http://www.rssbandit.org)
* FeedDemon (http://www.feeddemon.com)
* RSS Owl (http://www.rssowl.org)
* FeedForAll (http://www.feedforall.com)
* wTicker (http://www.wticker.org)
* Netstractor (http://netstractor.com)
* Awasu (http://www.awasu.com).

'''Rozšíření do programů'''
* Sage (http://sage.mozdev.org)
* InfoRSS (http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/inforss)
* Habari Xenu (http://habarixenu.mozdev.org)
* RSS Feeds Toolbar for IE (http://www.snapfiles.com/get/feedstoolbar.html)
* Attensa for Outlook (http://www.attensa.com/products/readers/outlook)
* NewsGator Inbox (http://www.newsgator.com/outlook.aspx.)

'''Webové čtečky a mashup služby'''
* Google Reader (http://reader.google.com)
* NewsGator Online (http://www.newsgator.com/Individuals/NewsGatorOnline)
* Bloglines (http://www.bloglines.com)

=== Další odkazy ===
RSS Advisory Board (http://www.rssboard.org) - specifikace, návody, diskuze, příklady

RSS

2008-05-01T14:35:37Z

Brca: /* RSS čtečky */

RSS

2008-05-01T14:30:27Z

Brca: /* Verze RSS */

RSS

2008-05-01T14:28:41Z

Brca: /* Princip fungování RSS */

RSS

2008-05-01T14:22:04Z

Brca: /* RSS */

RSS

2008-05-01T14:21:43Z

Brca: Nová stránka: == RSS == RSS je zkratkou výrazu Really Simple Syndication, ale můžeme se setkat i s jiným označením jako např. RDF Site Summary (verze 0.90 a 1.0) nebo Rich Site Summary (ver...

== RSS ==
RSS je zkratkou výrazu Really Simple Syndication, ale můžeme se setkat i s jiným označením jako např. RDF Site Summary (verze 0.90 a 1.0) nebo Rich Site Summary (verze 0.91). Jde o standardizovaný formát založený na XML, který slouží k prezentaci informací především z často aktualizovaných webových stránek, zpravodajských serverů a blogů. Uživatelům tato technologie pomáhá sledovat obsah stránek, aniž by je museli otevřít v prohlížeči. Stačí si pouze přidat RSS kanál do své RSS čtečky. V ní se pak zobrazují titulky aktuálních článků z daného serveru s odkazem na plný text, případně s dalšími údaji jako popisek, datum vydání nebo datum poslední aktualizace apod. Správci webů mají zase jednoduchý nástroj pro přilákání uživatelů na své stránky a tím k jejich propagaci.

=== Princip fungování RSS ===
Celé workflow si vysvětlíme na příkladu zpravodajské služby. Proces začíná u autora, který napíše článek a prostřednictvím publikačního systému jej vloží na stránky. Ve chvíli, kdy je článek zpřístupněn veřejnosti, se vytvoří XML dokument dle specifikace RSS se všemi aktuálními články, tzn. ze souboru se vymažou staré články, přidají se nové, připojí se datum publikování, případně datum poslední aktualizace a soubor se zaktualizuje na internetu. Samozřejmostí je, aby byl soubor dostupný stále na stejné adrese a pod stejným názvem, jinak by si uživatelé museli neustále měnit URL adresu ve své čtečce. Tím končí role vydavatele a všechny aktuální články jsou dostupné online.
Nyní do procesu vstupuje samotný uživatel. Pokud se mu zdroj líbí a rozhodne se odebírat nové články, uloží si jeho URL do své RSS čtečky. Ta se pak v pravidelných intervalech připojuje ke zdroji a pokud zjistí jakoukoliv změnu, stáhne nové články do čtečky uživatele. Ten tak nemusí pravidelně procházet všechny své oblíbené webové stránky, ale stačí mu sledovat pouze svou RSS čtečku. Pokud objeví článek, který ho zajímá, klikne na něj a článek se automaticky otevře. U zpravodajských serverů, blogů a webových stránek poskytující obsah zdarma se automaticky zobrazí plný text. U vydavatelů časopisů jsou k dispozici alespoň informace o článku (název, autor, rok, ročník, číslo), případně krátká anotace. Má-li uživatel zaplacen přístup k plným textům, zobrazí se mu samozřejmě přímo fulltext.

Library 2.0

2008-05-01T14:15:27Z

Brca: /* Odkazy */

==Definice==

Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

==Základní charakteristika==

*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)
*dostupnost virtuálně na Internetu
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.
----

* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)
----

* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
** Přínosnost publikace pro dané téma
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
** Zpracování tématu autorem
** Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)
----

* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana
----

* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]
----

* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)
----

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů!
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová
----

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com]
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

----

=== Automatickém generování citací na Citace.com ===

Hlavním problémem Generátoru citací je nutnost vyplňovat poměrně dlouhé formuláře, což je vždy velmi nepříjemné a hlavně zdlouhavé. Bez bibliografických informací však není možné citace vůbec tvořit. Na internetu existuje mnoho služeb, které poskytují bibliografické údaje (knihkupectví, knihovny,...). Bohužel zatím nebylo příliš běžné, aby je poskytovaly v nějaké '''jednoduše''' strojově zpracovatelné podobě. S příchodem služeb Web 2.O se ale situace výrazně mění. Vydavatelé si stále více uvědomují, že se jim vyplatí sdílet informace o svých knihách a časopisech s jinými službami.

Asi nejdále je v tomto směru knihkupectví Amazon, které nabízí vlastní API rozhraní ([dokumentace http://developer.amazonwebservices.com/connect/kbcategory.jspa?categoryID=19]). jedinou podmínkou je zažádat si o identifikační klíč, který se pak vkládá do požadavku. Samotný požadavek se zadává pomocí OpenURL, tzn. v zadá se adresa dotazovaného serveru a za otazníkem se uvádějí parametry a hodnoty. Já jsem použil vyhledávání dle ISBN. Na základě tohoto dotazu vrátí server požadované informace v našem případě ve formátu XML. Pak už jen stačí data zpracovat a zobrazit je na svých stránkách, případně s nimi dále pracovat. A jaké informace Amazon nabízí? Pro potřeby citací je to název, autor/editor, vydání, rok vydání, vydavatel, strany, ISBN, dále třeba URL obálky, recenze, odkaz na knihu na Amazonu a mnohé další více méně nepodstatné informace. Z důležitých údajů se nepřenáši pouze místo vydání. Přemýšlel jsem tedy, kde tento údaj získat. Vypomohl jsem si [http://z3950.loc.gov:7090/voyager SRU serverem] Library of Congress. Princip je v zásadě stejný jako u Amazonu s tím rozdílem, že SRU je standardizovaná technologie. Výsledky se vrací ve formátech Dublin Core a MARCXML. Bohužel ani zde se neposkytují všechny potřebné informace. Chybí druh vydání a strany. Najdeme zde ale místo vydání. Nic nám tedy nebrání oba zdroje zkombinovat, načíst údaje do proměnných a složit z nich citaci, tzn. přeformátovat je do podoby vyžadované normou (například přehodit příjmení a jméno, podnázev oddělit dvojtečkou apod.).

Problémy:
* lze použít jen na zahraniční knihy (zejména anglicky psaná literatura), co na Amazonu není, nemůžeme vygenerovat
* pokud chybí záznam v LOC, pak nebude citace kompletní
* špatně načtené údaje (uživatel by měl mít možnost citaci upravit)
* zatím jsem nenašel vhodný zdroj pro české knihy a neanglickou produkci

Celá služba je dostupná ve zkušební verzi na http://citace.howto.cz (vítám připomínky).

--[[Uživatel:Brca|Brca]] 16:54, 28. 4. 2008 (CEST)

==Odkazy==
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
*** "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface "User Interface"]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) "Breadcrumb Trails"]), snadná cesta zpět
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
** An Update on Open Source ILS
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444 Working towards transparency in library automation]
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
*** „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
****Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12341 Knitting systems together]
*** Marschall Breeding se ve svém článku věnuje problematice propojování systémů. V úvodní části popisuje knihovní procesy před a v počátcích automatizace. Říká, že počítače a automatizované knihovní systémy (AKS) s sebou přinesly vylepšení a zjednodušení práce knihovníků. První AKS obsahují moduly pro akvizici, katalogizaci a výpůjční služby. Vyznačují se tím, že fungují spíše samostatně, tzn. mají vlastní databázi. V žádném případě ještě nemůžeme mluvit o nějakém propojování systémů a služeb. Počátky automatizace byly ve znamení převodu bibliografických údajů tištěných dokumentů do elektronické podoby. Pak přichází digitální revoluce a nástup různých druhů elektronických dokumentů. Právě jejich různorodost způsobuje problémy při zpřístupňování uživatelům. Ti musejí často využívat různá prostředí, nástroje a služby pro vyhledávání dokumentů (AKS, OpenURL link resolver, jednotný vyhladávací systém, správce EIZ - ERM, místní repozitáře, databáze dokumentů, databanky apod.). Uživatelé však vyžadují jednoduché prostředí, v němž budou moci vyhledávat nad různými systémy. Ideálním řešením pro integraci systémů a zajištění jejich interoperability v knihovním prostředí mohou být webové služby. Webové rozhraní knihoven by se mělo vyznačovat jednotným designem, jednotnou autentifikací, sdílením dat mezi systémy (změna se provede v jednom systému a projeví se ve všech ostatních) a měl by být optimalizován datový tok mezi systémy tak, aby byl co nejefektivnější. Dle Breedinga může propojování různých služeb a systémů v rámci knihovního prostředí ušetřit knihovníkům práci. Knihovník získává novou roli systémového integrátora, což spočívá ve výběru, nastavování a správě dostatečného množství systémů, služeb a aplikací, které uživatel požaduje. To je pro knihovníky příležitost, jak svým uživatelům sloužit tak, jako nikdy předtím. Je ale zárověň důležité zachovat webové rozhraní knihoven komplexní a co nejvíce uživatelsky přívětivé, jinak se dostatečně nevyužije jeho potenciál (a tím samozřejmě ani potenciál jednotlivých integrovaných systémů a služeb).
--[[Uživatel:Brca|Brca]] 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
** Musings on the state of the ILS in 2006
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology]
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
** Reflecting on 20 Years of Library Technology
** Re-Integrating the integrated library system
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
** The many facets of managing electronic resources
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
** The Open Archives Initiative
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: "Lipstick on a Pig"] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005
: ''"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."''
: ''"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."''
: ''"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."''
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
**Academic library 2.0
***poznat měnící se potřeby uživatelů
***věřit uživatelům
***zbavit se kultury dokonalosti
***mít na vědomí nové technologie a možnosti
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
**Budování AL 2.0 zvenku
***znát uživatele
***komunikovat, stát se transparentnější
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
***jít tam, kde jsou uživatelé
***budovat participaci
***vytvářet partnerství
***nezaměřovat se pouze na technologie
**Budování AL 2.0 zevnitř
***rozvíjet kulturu učení
***shromažďovat znalosti uvnitř
***vše je to o síti
***být transparentní
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
***být hbitý
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
***vyhnout se "technotouze"
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
***věnovat tomu všemu čas
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne
-- Katka W.

* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
**Library 2.0: "aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy"
**Hlavní části teorie Library 2.0:
***'''Zaměřená na uživatele''': Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.
***'''Multimediální''': Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.
***'''Sociální''': Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:
****''Instant messaging (IM)'' umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.
****''Autorské blogy'' v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.
****''Wikis'' jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.
****''LibraryThing'' umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.
****''Kanály RSS'' a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.
***'''Pokroková''': Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.
Připravuji
Hankav 10:15, 16. 4. 2008 (CEST)

==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==

''Sociální sítě''
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů
*Vypadají Cool :)

''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''
*Vyhledávací nástroje
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih
*Sdílení slidů a dokumentů
*Vytváření průvodců knihovnou
*Informace o novinkách v katalogu
*Aplikace pro doporučení ...
*IM
*Sdílení videa
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře

''Na co nezapomenout?''
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)

Library 2.0

2008-04-28T15:01:09Z

Brca: /* Automatickém generování citací na Citace.com */

==Definice==

Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

==Základní charakteristika==

*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)
*dostupnost virtuálně na Internetu
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.
----

* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)
----

* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
** Přínosnost publikace pro dané téma
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
** Zpracování tématu autorem
** Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)
----

* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana
----

* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]
----

* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)
----

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů!
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová
----

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com]
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

----

=== Automatickém generování citací na Citace.com ===

Hlavním problémem Generátoru citací je nutnost vyplňovat poměrně dlouhé formuláře, což je vždy velmi nepříjemné a hlavně zdlouhavé. Bez bibliografických informací však není možné citace vůbec tvořit. Na internetu existuje mnoho služeb, které poskytují bibliografické údaje (knihkupectví, knihovny,...). Bohužel zatím nebylo příliš běžné, aby je poskytovaly v nějaké '''jednoduše''' strojově zpracovatelné podobě. S příchodem služeb Web 2.O se ale situace výrazně mění. Vydavatelé si stále více uvědomují, že se jim vyplatí sdílet informace o svých knihách a časopisech s jinými službami.

Asi nejdále je v tomto směru knihkupectví Amazon, které nabízí vlastní API rozhraní ([dokumentace http://developer.amazonwebservices.com/connect/kbcategory.jspa?categoryID=19]). jedinou podmínkou je zažádat si o identifikační klíč, který se pak vkládá do požadavku. Samotný požadavek se zadává pomocí OpenURL, tzn. v zadá se adresa dotazovaného serveru a za otazníkem se uvádějí parametry a hodnoty. Já jsem použil vyhledávání dle ISBN. Na základě tohoto dotazu vrátí server požadované informace v našem případě ve formátu XML. Pak už jen stačí data zpracovat a zobrazit je na svých stránkách, případně s nimi dále pracovat. A jaké informace Amazon nabízí? Pro potřeby citací je to název, autor/editor, vydání, rok vydání, vydavatel, strany, ISBN, dále třeba URL obálky, recenze, odkaz na knihu na Amazonu a mnohé další více méně nepodstatné informace. Z důležitých údajů se nepřenáši pouze místo vydání. Přemýšlel jsem tedy, kde tento údaj získat. Vypomohl jsem si [http://z3950.loc.gov:7090/voyager SRU serverem] Library of Congress. Princip je v zásadě stejný jako u Amazonu s tím rozdílem, že SRU je standardizovaná technologie. Výsledky se vrací ve formátech Dublin Core a MARCXML. Bohužel ani zde se neposkytují všechny potřebné informace. Chybí druh vydání a strany. Najdeme zde ale místo vydání. Nic nám tedy nebrání oba zdroje zkombinovat, načíst údaje do proměnných a složit z nich citaci, tzn. přeformátovat je do podoby vyžadované normou (například přehodit příjmení a jméno, podnázev oddělit dvojtečkou apod.).

Problémy:
* lze použít jen na zahraniční knihy (zejména anglicky psaná literatura), co na Amazonu není, nemůžeme vygenerovat
* pokud chybí záznam v LOC, pak nebude citace kompletní
* špatně načtené údaje (uživatel by měl mít možnost citaci upravit)
* zatím jsem nenašel vhodný zdroj pro české knihy a neanglickou produkci

Celá služba je dostupná ve zkušební verzi na http://citace.howto.cz (vítám připomínky).

--[[Uživatel:Brca|Brca]] 16:54, 28. 4. 2008 (CEST)

==Odkazy==
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
*** "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface "User Interface"]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) "Breadcrumb Trails"]), snadná cesta zpět
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
** An Update on Open Source ILS
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444 Working towards transparency in library automation]
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
*** „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
****Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12341 Knitting systems together]
*** připravuji
--[[Uživatel:Brca|Brca]] 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
** Musings on the state of the ILS in 2006
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology]
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
** Reflecting on 20 Years of Library Technology
** Re-Integrating the integrated library system
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
** The many facets of managing electronic resources
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
** The Open Archives Initiative
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: "Lipstick on a Pig"] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005
: ''"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."''
: ''"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."''
: ''"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."''
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
**Academic library 2.0
***poznat měnící se potřeby uživatelů
***věřit uživatelům
***zbavit se kultury dokonalosti
***mít na vědomí nové technologie a možnosti
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
**Budování AL 2.0 zvenku
***znát uživatele
***komunikovat, stát se transparentnější
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
***jít tam, kde jsou uživatelé
***budovat participaci
***vytvářet partnerství
***nezaměřovat se pouze na technologie
**Budování AL 2.0 zevnitř
***rozvíjet kulturu učení
***shromažďovat znalosti uvnitř
***vše je to o síti
***být transparentní
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
***být hbitý
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
***vyhnout se "technotouze"
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
***věnovat tomu všemu čas
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne
-- Katka W.

* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
**Library 2.0: "aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy"
**Hlavní části teorie Library 2.0:
***'''Zaměřená na uživatele''': Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.
***'''Multimediální''': Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.
***'''Sociální''': Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:
****''Instant messaging (IM)'' umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.
****''Autorské blogy'' v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.
****''Wikis'' jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.
****''LibraryThing'' umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.
****''Kanály RSS'' a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.
***'''Pokroková''': Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.
Připravuji
Hankav 10:15, 16. 4. 2008 (CEST)

==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==

''Sociální sítě''
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů
*Vypadají Cool :)

''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''
*Vyhledávací nástroje
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih
*Sdílení slidů a dokumentů
*Vytváření průvodců knihovnou
*Informace o novinkách v katalogu
*Aplikace pro doporučení ...
*IM
*Sdílení videa
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře

''Na co nezapomenout?''
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)

Library 2.0

2008-04-28T15:00:25Z

Brca: /* Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...) */

==Definice==

Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

==Základní charakteristika==

*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)
*dostupnost virtuálně na Internetu
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.
----

* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)
----

* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
** Přínosnost publikace pro dané téma
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
** Zpracování tématu autorem
** Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)
----

* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana
----

* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]
----

* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)
----

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů!
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová
----

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com]
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

----

== Automatickém generování citací na Citace.com ==

Hlavním problémem Generátoru citací je nutnost vyplňovat poměrně dlouhé formuláře, což je vždy velmi nepříjemné a hlavně zdlouhavé. Bez bibliografických informací však není možné citace vůbec tvořit. Na internetu existuje mnoho služeb, které poskytují bibliografické údaje (knihkupectví, knihovny,...). Bohužel zatím nebylo příliš běžné, aby je poskytovaly v nějaké '''jednoduše''' strojově zpracovatelné podobě. S příchodem služeb Web 2.O se ale situace výrazně mění. Vydavatelé si stále více uvědomují, že se jim vyplatí sdílet informace o svých knihách a časopisech s jinými službami.

Asi nejdále je v tomto směru knihkupectví Amazon, které nabízí vlastní API rozhraní ([dokumentace http://developer.amazonwebservices.com/connect/kbcategory.jspa?categoryID=19]). jedinou podmínkou je zažádat si o identifikační klíč, který se pak vkládá do požadavku. Samotný požadavek se zadává pomocí OpenURL, tzn. v zadá se adresa dotazovaného serveru a za otazníkem se uvádějí parametry a hodnoty. Já jsem použil vyhledávání dle ISBN. Na základě tohoto dotazu vrátí server požadované informace v našem případě ve formátu XML. Pak už jen stačí data zpracovat a zobrazit je na svých stránkách, případně s nimi dále pracovat. A jaké informace Amazon nabízí? Pro potřeby citací je to název, autor/editor, vydání, rok vydání, vydavatel, strany, ISBN, dále třeba URL obálky, recenze, odkaz na knihu na Amazonu a mnohé další více méně nepodstatné informace. Z důležitých údajů se nepřenáši pouze místo vydání. Přemýšlel jsem tedy, kde tento údaj získat. Vypomohl jsem si [http://z3950.loc.gov:7090/voyager SRU serverem] Library of Congress. Princip je v zásadě stejný jako u Amazonu s tím rozdílem, že SRU je standardizovaná technologie. Výsledky se vrací ve formátech Dublin Core a MARCXML. Bohužel ani zde se neposkytují všechny potřebné informace. Chybí druh vydání a strany. Najdeme zde ale místo vydání. Nic nám tedy nebrání oba zdroje zkombinovat, načíst údaje do proměnných a složit z nich citaci, tzn. přeformátovat je do podoby vyžadované normou (například přehodit příjmení a jméno, podnázev oddělit dvojtečkou apod.).

Problémy:
* lze použít jen na zahraniční knihy (zejména anglicky psaná literatura), co na Amazonu není, nemůžeme vygenerovat
* pokud chybí záznam v LOC, pak nebude citace kompletní
* špatně načtené údaje (uživatel by měl mít možnost citaci upravit)
* zatím jsem nenašel vhodný zdroj pro české knihy a neanglickou produkci

Celá služba je dostupná ve zkušební verzi na http://citace.howto.cz (vítám připomínky).

--[[Uživatel:Brca|Brca]] 16:54, 28. 4. 2008 (CEST)

==Odkazy==
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
*** "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface "User Interface"]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) "Breadcrumb Trails"]), snadná cesta zpět
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
** An Update on Open Source ILS
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444 Working towards transparency in library automation]
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
*** „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
****Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12341 Knitting systems together]
*** připravuji
--[[Uživatel:Brca|Brca]] 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
** Musings on the state of the ILS in 2006
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology]
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
** Reflecting on 20 Years of Library Technology
** Re-Integrating the integrated library system
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
** The many facets of managing electronic resources
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
** The Open Archives Initiative
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: "Lipstick on a Pig"] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005
: ''"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."''
: ''"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."''
: ''"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."''
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
**Academic library 2.0
***poznat měnící se potřeby uživatelů
***věřit uživatelům
***zbavit se kultury dokonalosti
***mít na vědomí nové technologie a možnosti
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
**Budování AL 2.0 zvenku
***znát uživatele
***komunikovat, stát se transparentnější
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
***jít tam, kde jsou uživatelé
***budovat participaci
***vytvářet partnerství
***nezaměřovat se pouze na technologie
**Budování AL 2.0 zevnitř
***rozvíjet kulturu učení
***shromažďovat znalosti uvnitř
***vše je to o síti
***být transparentní
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
***být hbitý
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
***vyhnout se "technotouze"
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
***věnovat tomu všemu čas
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne
-- Katka W.

* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
**Library 2.0: "aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy"
**Hlavní části teorie Library 2.0:
***'''Zaměřená na uživatele''': Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.
***'''Multimediální''': Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.
***'''Sociální''': Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:
****''Instant messaging (IM)'' umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.
****''Autorské blogy'' v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.
****''Wikis'' jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.
****''LibraryThing'' umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.
****''Kanály RSS'' a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.
***'''Pokroková''': Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.
Připravuji
Hankav 10:15, 16. 4. 2008 (CEST)

==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==

''Sociální sítě''
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů
*Vypadají Cool :)

''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''
*Vyhledávací nástroje
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih
*Sdílení slidů a dokumentů
*Vytváření průvodců knihovnou
*Informace o novinkách v katalogu
*Aplikace pro doporučení ...
*IM
*Sdílení videa
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře

''Na co nezapomenout?''
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)

Library 2.0

2008-04-28T14:54:51Z

Brca: /* Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...) */

==Definice==

Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

==Základní charakteristika==

*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)
*dostupnost virtuálně na Internetu
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.
----

* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)
----

* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
** Přínosnost publikace pro dané téma
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
** Zpracování tématu autorem
** Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)
----

* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana
----

* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]
----

* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)
----

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů!
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová
----

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com]
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

----
'''Automatickém generování citací na Citace.com'''
Hlavním problémem Generátoru citací je nutnost vyplňovat poměrně dlouhé formuláře, což je vždy velmi nepříjemné a hlavně zdlouhavé. Bez bibliografických informací však není možné citace vůbec tvořit. Na internetu existuje mnoho služeb, které poskytují bibliografické údaje (knihkupectví, knihovny,...). Bohužel zatím nebylo příliš běžné, aby je poskytovaly v nějaké '''jednoduše''' strojově zpracovatelné podobě. S příchodem služeb Web 2.O se ale situace výrazně mění. Vydavatelé si stále více uvědomují, že se jim vyplatí sdílet informace o svých knihách a časopisech s jinými službami.

Asi nejdále je v tomto směru knihkupectví Amazon, které nabízí vlastní API rozhraní. jedinou podmínkou je zažádat si o identifikační klíč, který se pak vkládá do požadavku. Samotný požadavek se zadává pomocí OpenURL, tzn. v zadá se adresa dotazovaného serveru a za otazníkem se uvádějí parametry a hodnoty. Já jsem použil vyhledávání dle ISBN. Na základě tohoto dotazu vrátí server požadované informace v našem případě ve formátu XML. Pak už jen stačí data zpracovat a zobrazit je na svých stránkách, případně s nimi dále pracovat. A jaké informace Amazon nabízí? Pro potřeby citací je to název, autor/editor, vydání, rok vydání, vydavatel, strany, ISBN, dále třeba URL obálky, recenze, odkaz na knihu na Amazonu a mnohé další více méně nepodstatné informace. Z důležitých údajů se nepřenáši pouze místo vydání. Přemýšlel jsem tedy, kde tento údaj získat. Vypomohl jsem si SRU serverem Library of Congress. Princip je v zásadě stejný jako u Amazonu s tím rozdílem, že SRU je standardizovaná technologie. Výsledky se vrací ve formátech Dublin Core a MARCXML. Bohužel ani zde se neposkytují všechny potřebné informace. Chybí druh vydání a strany. Najdeme zde ale místo vydání. Nic nám tedy nebrání oba zdroje zkombinovat, načíst údaje do proměnných a složit z nich citaci, tzn. přeformátovat je do podoby vyžadované normou (například přehodit příjmení a jméno, podnázev oddělit dvojtečkou apod.).

Problémy:
- lze použít jen na zahraniční knihy (zejména anglicky psaná literatura), co na Amazonu není, nemůžeme vygenerovat
- pokud chybí záznam v LOC, pak nebude citace kompletní
- špatně načtené údaje (uživatel by měl mít možnost citaci upravit)
- zatím jsem nenašel vhodný zdroj pro české knihy a neanglickou produkci

Celá služba je dostupná ve zkušební verzi na [http://citace.howto.cz[http://citace.howto.cz]] (vítám připomínky).

--[[Uživatel:Brca|Brca]] 16:54, 28. 4. 2008 (CEST)

==Odkazy==
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
*** "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface "User Interface"]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) "Breadcrumb Trails"]), snadná cesta zpět
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
** An Update on Open Source ILS
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444 Working towards transparency in library automation]
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
*** „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
****Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12341 Knitting systems together]
*** připravuji
--[[Uživatel:Brca|Brca]] 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
** Musings on the state of the ILS in 2006
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology]
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
** Reflecting on 20 Years of Library Technology
** Re-Integrating the integrated library system
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
** The many facets of managing electronic resources
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
** The Open Archives Initiative
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: "Lipstick on a Pig"] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005
: ''"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."''
: ''"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."''
: ''"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."''
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
**Academic library 2.0
***poznat měnící se potřeby uživatelů
***věřit uživatelům
***zbavit se kultury dokonalosti
***mít na vědomí nové technologie a možnosti
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
**Budování AL 2.0 zvenku
***znát uživatele
***komunikovat, stát se transparentnější
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
***jít tam, kde jsou uživatelé
***budovat participaci
***vytvářet partnerství
***nezaměřovat se pouze na technologie
**Budování AL 2.0 zevnitř
***rozvíjet kulturu učení
***shromažďovat znalosti uvnitř
***vše je to o síti
***být transparentní
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
***být hbitý
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
***vyhnout se "technotouze"
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
***věnovat tomu všemu čas
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne
-- Katka W.

* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
**Library 2.0: "aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy"
**Hlavní části teorie Library 2.0:
***'''Zaměřená na uživatele''': Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.
***'''Multimediální''': Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.
***'''Sociální''': Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:
****''Instant messaging (IM)'' umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.
****''Autorské blogy'' v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.
****''Wikis'' jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.
****''LibraryThing'' umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.
****''Kanály RSS'' a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.
***'''Pokroková''': Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.
Připravuji
Hankav 10:15, 16. 4. 2008 (CEST)

==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==

''Sociální sítě''
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů
*Vypadají Cool :)

''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''
*Vyhledávací nástroje
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih
*Sdílení slidů a dokumentů
*Vytváření průvodců knihovnou
*Informace o novinkách v katalogu
*Aplikace pro doporučení ...
*IM
*Sdílení videa
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře

''Na co nezapomenout?''
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)

Library 2.0

2008-04-28T14:54:05Z

Brca: /* Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...) */

==Definice==

Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

==Základní charakteristika==

*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)
*dostupnost virtuálně na Internetu
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.
----

* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)
----

* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
** Přínosnost publikace pro dané téma
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
** Zpracování tématu autorem
** Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)
----

* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana
----

* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]
----

* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)
----

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů!
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová
----

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com]
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

----
'''Automatickém generování citací na Citace.com'''
Hlavním problémem Generátoru citací je nutnost vyplňovat poměrně dlouhé formuláře, což je vždy velmi nepříjemné a hlavně zdlouhavé. Bez bibliografických informací však není možné citace vůbec tvořit. Na internetu existuje mnoho služeb, které poskytují bibliografické údaje (knihkupectví, knihovny,...). Bohužel zatím nebylo příliš běžné, aby je poskytovaly v nějaké '''jednoduše''' strojově zpracovatelné podobě. S příchodem služeb Web 2.O se ale situace výrazně mění. Vydavatelé si stále více uvědomují, že se jim vyplatí sdílet informace o svých knihách a časopisech s jinými službami.

Asi nejdále je v tomto směru knihkupectví Amazon, které nabízí vlastní API rozhraní. jedinou podmínkou je zažádat si o identifikační klíč, který se pak vkládá do požadavku. Samotný požadavek se zadává pomocí OpenURL, tzn. v zadá se adresa dotazovaného serveru a za otazníkem se uvádějí parametry a hodnoty. Já jsem použil vyhledávání dle ISBN. Na základě tohoto dotazu vrátí server požadované informace v našem případě ve formátu XML. Pak už jen stačí data zpracovat a zobrazit je na svých stránkách, případně s nimi dále pracovat. A jaké informace Amazon nabízí? Pro potřeby citací je to název, autor/editor, vydání, rok vydání, vydavatel, strany, ISBN, dále třeba URL obálky, recenze, odkaz na knihu na Amazonu a mnohé další více méně nepodstatné informace. Z důležitých údajů se nepřenáši pouze místo vydání. Přemýšlel jsem tedy, kde tento údaj získat. Vypomohl jsem si SRU serverem Library of Congress. Princip je v zásadě stejný jako u Amazonu s tím rozdílem, že SRU je standardizovaná technologie. Výsledky se vrací ve formátech Dublin Core a MARCXML. Bohužel ani zde se neposkytují všechny potřebné informace. Chybí druh vydání a strany. Najdeme zde ale místo vydání. Nic nám tedy nebrání oba zdroje zkombinovat, načíst údaje do proměnných a složit z nich citaci, tzn. přeformátovat je do podoby vyžadované normou (například přehodit příjmení a jméno, podnázev oddělit dvojtečkou apod.).

Problémy:
- lze použít jen na zahraniční knihy (zejména anglicky psaná literatura), co na Amazonu není, nemůžeme vygenerovat
- pokud chybí záznam v LOC, pak nebude citace kompletní
- špatně načtené údaje (uživatel by měl mít možnost citaci upravit)
- zatím jsem nenašel vhodný zdroj pro české knihy a neanglickou produkci

Celá služba je dostupná ve zkušební verzi na [[http://citace.howto.cz]] (vítám připomínky).

--[[Uživatel:Brca|Brca]] 16:54, 28. 4. 2008 (CEST)

==Odkazy==
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
*** "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface "User Interface"]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) "Breadcrumb Trails"]), snadná cesta zpět
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
** An Update on Open Source ILS
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444 Working towards transparency in library automation]
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
*** „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
****Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12341 Knitting systems together]
*** připravuji
--[[Uživatel:Brca|Brca]] 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
** Musings on the state of the ILS in 2006
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology]
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
** Reflecting on 20 Years of Library Technology
** Re-Integrating the integrated library system
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
** The many facets of managing electronic resources
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
** The Open Archives Initiative
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: "Lipstick on a Pig"] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005
: ''"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."''
: ''"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."''
: ''"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."''
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
**Academic library 2.0
***poznat měnící se potřeby uživatelů
***věřit uživatelům
***zbavit se kultury dokonalosti
***mít na vědomí nové technologie a možnosti
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
**Budování AL 2.0 zvenku
***znát uživatele
***komunikovat, stát se transparentnější
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
***jít tam, kde jsou uživatelé
***budovat participaci
***vytvářet partnerství
***nezaměřovat se pouze na technologie
**Budování AL 2.0 zevnitř
***rozvíjet kulturu učení
***shromažďovat znalosti uvnitř
***vše je to o síti
***být transparentní
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
***být hbitý
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
***vyhnout se "technotouze"
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
***věnovat tomu všemu čas
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne
-- Katka W.

* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
**Library 2.0: "aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy"
**Hlavní části teorie Library 2.0:
***'''Zaměřená na uživatele''': Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.
***'''Multimediální''': Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.
***'''Sociální''': Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:
****''Instant messaging (IM)'' umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.
****''Autorské blogy'' v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.
****''Wikis'' jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.
****''LibraryThing'' umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.
****''Kanály RSS'' a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.
***'''Pokroková''': Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.
Připravuji
Hankav 10:15, 16. 4. 2008 (CEST)

==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==

''Sociální sítě''
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů
*Vypadají Cool :)

''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''
*Vyhledávací nástroje
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih
*Sdílení slidů a dokumentů
*Vytváření průvodců knihovnou
*Informace o novinkách v katalogu
*Aplikace pro doporučení ...
*IM
*Sdílení videa
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře

''Na co nezapomenout?''
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)

Library 2.0

2008-04-15T07:19:45Z

Brca: /* Odkazy */

==Definice==

Základem [http://en.wikipedia.org/wiki/Library_2.0 Library 2.0] jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb,
které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

==Základní charakteristika==

*zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
*knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
*kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
*možnost hodnocení uživateli, interaktivita
*blogy knihovníků (informace pro kolegy)
*dostupnost virtuálně na Internetu
*nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--[[Uživatel:K.urbankova|K.urbankova]] 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

==Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0==
* '''Technologický''' - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
* '''Humanitní''' - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
* '''Konzervativní''' - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
* '''Skeptický''' - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

==Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)==
Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):
* Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
* Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.
----

* Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem '''registrovaným''' uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
* Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
* Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

* Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 15:18, 15. 3. 2008 (CET)
----

* Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
** Přínosnost publikace pro dané téma
** Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
** Zpracování tématu autorem
** Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

* Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
* Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
* Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
* Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
* A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 20:03, 10. 3. 2008 (CET)
----

* Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
* Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
* Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana
----

* Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
* Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
* Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
* Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--[[Uživatel:Katka|Katka H.]]
----

* knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
* informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- [[Poskierová Lucka]] 12:58, 18. 3. 2008 (CET)
----

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů!
Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová
----

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.
* generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
* jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
* zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
* export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb
* obálky a info o knize z [http://www.amazon.com Amazon.com]
* náhledy kapitol z [http://books.google.com Google Books] (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--[[Uživatel:Brca|M. Krčál]] 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

==Odkazy==
* [http://futurelib.pbwiki.com/ Futurelib]: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
* [http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl?ID=20080319878967285&code=bib '''Systems Librarian column'''] by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12881 It's Time to Break the Mold of the Original ILS]
*** Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
*** Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
*** Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880 The Birth of a New Generation of Library Interfaces]
*** Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
*** "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
*** Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
**** Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
**** Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
**** Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
**** Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
*** Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
*** Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
**:[[Uživatel:Katka|Katka]] 18:44, 2. 4. 2008 (CEST)
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12994 An analytical approach to assessing the effectiveness of Web-based resources]
**:Článek o analytickém přístupu k hodnocení efektivity webových zdrojů. Při zavádění nového www designu a nových technologií je zapotřebí zpětná vazba o účinnosti těchto kroků. Důležité jsou informace, jak změny přijímají uživatelé, zda mají pozitivní či negativní dopad. Tyto informace získáme na základě chování uživatelů na webu. Každý uživatel webu za sebou zanechává stopu , kterou můžeme analyzovat. Pomocí záznamu přístupů lze sledovat návštěvnost stránek v různých obdobích, oblibu stránek, průměrný čas uživatelského připojení apod. Existují placené i volně dostupné nástroje pro měření aktivit uživatelů webu. Google Analytics je volně dostupná služba. Pracuje na základě krátkého JavaScriptu, vloženého na každou stránku, kterou chceme sledovat. Vyžaduje založení Google účtu, specifikaci konfigurace a registraci každé sledované stránky. Přičemž je zajištěna ochrana soukromí uživatele . Tento nástroj je vhodný pro sledování webových stránek. Online katalogy knihoven, vícezdrojové prohledávání, prolinky, digitální kolekce a repozitáře představují specializované služby knihoven, které mají často své vlastní nástroje pro statistické vyhodnocení. Z nich můžeme kvantifikovat úspěšnost vyhledávání, získat přehled uživatelských formulací dotazů apod. Tyto údaje jsou důležité pro pochopení potřeb uživatelů.
**:--[[Uživatel:Kovářová Dana|Kovářová Dana]] 16:13, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12735 Librarians face online social networks]
*** Breeding na příkladu služby [http://www.facebook.com/about.php Facebook] (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
*** Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
*** Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
*** Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
*** Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
*** Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12574 We Need to Go Beyond Web 2.0]
***Autor popisuje výhody i nevýhody Webu 2.0 a jeho využití v knihovnickém prostředí, v Library 2.0. Web 2.0 brzdí opravdový potenciál webu tím, že využívá určité technologie a zanedbává jiné. Cílem je tvořit takové prostředí, které nejlépe pomůže knihovníkům setkat se s potřebami svých uživatelů. Autor vyjadřuje skepsi vůči Library 2.0. Knihovnická internetová rozhraní se v posledních letech výrazně zlepšila. Je však nutné vyvinout takové automatizované technologie, které by spojily architekturu knihovny s webem 2.0, což je i důvod, proč dnes knihovní svět zaostává v obchodním světě. Je třeba zlepšit informační architekturu a aplikace, které jsou stavěny pro tuto součinnost. Web 2.0 vyžaduje interaktivnější přístup v zacházení s uživateli, ale také potřebuje prostředí pro dynamickou komunikaci počítačovým systémů mezi sebou. Podpora těchto nových technologií je klíčem k posunu k novému webovému rozhraní.
***Web 2.0 představuje hlavní využití v ekonomické oblasti. Spíše než webové služby je však nutné řešit individuální problémy. Trendem je vytvořit obchodní aplikace, které spoléhají na webové služby pro všechny aspekty komunikace v informačním prostředí.
***Popularita webu 2.0 technologií v knihovnách je jen odrazový můstek na to, co přijde příště. Budoucnost je nekonečný proces.
**:[[Uživatel:hankav]] 20:50, 3. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12575 Thinking About Your Next OPAC]
*** Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ([http://en.wikipedia.org/wiki/User_interface "User Interface"]), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
*** Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
**** hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
**** fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
**** snadná navigace ([http://en.wikipedia.org/wiki/Breadcrumb_(navigation) "Breadcrumb Trails"]), snadná cesta zpět
**** rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
** An Update on Open Source ILS
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12444 Working towards transparency in library automation]
***Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
****Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
****Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
***Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
*** „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
****Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
****Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
**:[[Uživatel : Lucie J.|Lucie J.]]
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12341 Knitting systems together]
*** připravuji
--[[Uživatel:Brca|Brca]] 09:19, 15. 4. 2008 (CEST)
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12053 Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first]
*** autor popisuje výsledky průzkumu webových stránek knihoven
*** očekával, že především velké městké a univerzitní knihovny budou mít kvalitní stránky, ovšem obvykle byly spíše průměrné; naopak pěkně zpracované stránky našel u některých malých knihoven; znepokojivé bylo, že řada knihoven neměla stránky vůbec, nebo velmi zastaralé a prakticky nefunkční, popřípadě stránky, které vypadaly jako z "raných časů internetu"
*** knihovny by měly tudíž usilovat, aby se nejprve dostaly na úroveň webu 1.0, než začnou pomýšlet na web 2.0
*** autor dále zkoumal validitu webových stránek; vychází totiž z toho, že ačkoliv i nevalidní kód HTML jsou prohlížeče schopny zobrazit, tak u technologií založených na XML (které využívá web 2.0) je dodržování standardů nezbytné
*** jen velmi málo webů knihoven bylo validních, avšak testem neprošly ani velké portály jako eBay nebo Flickr apod., přesto fungují velmi dobře
*** dá se však očekávat že nová generace webových služeb si striktní dodržování standardů vyžádá
** How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
** Musings on the state of the ILS in 2006
** Analyzing Web server logs to improve a site's usage
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=11414 Looking toward the future of library technology]
*** Jednotný knihovní systém by bylo potřeba přehodnotit a vytvořit nový, který bude obsahovat i prostředky pro spravování elektronických dokumentů a kolekcí elektronických dokumentů.
*** Místo toho, aby byly v katalogu přímo implementovány, jsou dodávány v přídavných balících a nějaký čas zabere jejich instalace a optimalizace pro tu kterou knihovnu.
*** Ale přece jenom ani není problém to, že jsou balíky pro správu elektronických dokumentů (link resolver, systémy ERM – electronic resource management, metavyhledávací rozhraní…) dodávány samostatně, ale že nejdou lehce integrovat do knihovního systému.
*** Často jsou vystavěny na úplně jiném principu, ačkoliv je důležité, aby jeho komponenty byly schopné sdílet potřebná data.
*** Firmy vyvíjející knihovní software – na jedné straně je výhodou, že je dost produktů, firmy mezi sebou soutěží a knihovna má možnost celkem širokého výběru, na druhé straně jsou produkty často velice podobné.
*** Docílilo se toho, že je vyvíjen celkem dobrý knihovní software, jen by mohl být trošku více technicky sofistikovaný, aby mohl alespoň částečně konkurovat např. Googlu.
*** Měla by být výhoda, když se firma, která vyvíjí knihovní software, nezabývá pouze tímto, ale má též jiné aktivity (např. vývoj e-learningových aplikací), není na vytváření tohoto produktu finančně závislá a má lepší rozhled i v jiných než jen knihovnických technologiích
*** Knihovny by měly spolupracovat a sdílet tak automatizované systémy. Snížily by se náklady na administraci, neboť by byly rozprostřené mezi více institucí. Sdílené systémy jsou spravovány jednotně a odborně, proto je menší riziko ztráty dat apod.
*** Takto by se dala sjednotit třeba i katalogizace či akvizice. Stejně tak by bylo v některých případech jednodušší sdílet celé fondy nebo např. přístup do databází.
*** Otázka open source katalogů - např. pro menší školní knihovny by to mohlo být výhodné, přesto těchto katalogů zatím moc neexistuje. Zmínit můžeme např. systémy Koha, Evergreen, či projekt Georgia PINES. Rozšíří se mezi více knihoven nebo zůstanou knihovny raději u komerčních katalogů?
** Reflecting on 20 Years of Library Technology
** Re-Integrating the integrated library system
** Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
** The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
** [http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=10780 Essential elements of a library Web site]
*** potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
**** perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
**** možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
**** snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
**** + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
**** vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
***jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
** The many facets of managing electronic resources
** The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
** The Open Archives Initiative
**[http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12342 Technology for the next generation]
*** služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
*** jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
*** přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
*** nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
*** je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
*** některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
*** jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
*** některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
*** uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

* [http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html Digital Libraries: "Lipstick on a Pig"] by Roy Tennant -- Library Journal, 4/15/2005
: ''"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."''
: ''"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."''
: ''"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."''
* [http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/ Building Academic Library 2.0] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
K prezentaci připojuji odkaz na videopřednášku http://www.youtube.com/watch?v=q_uOKFhoznI
**Co je library 2.0? Rozdíl mezi web 1.0 a web 2.0. Revoluce nebo evoluce?
**Academic library 2.0
***poznat měnící se potřeby uživatelů
***věřit uživatelům
***zbavit se kultury dokonalosti
***mít na vědomí nové technologie a možnosti
***hledat aplikace, příležitosti a inspiraci mimo svět knihovny
**Budování AL 2.0 zvenku
***znát uživatele
***komunikovat, stát se transparentnější
***používat 2.0 nástroje k zvýraznění sbírek
***jít tam, kde jsou uživatelé
***budovat participaci
***vytvářet partnerství
***nezaměřovat se pouze na technologie
**Budování AL 2.0 zevnitř
***rozvíjet kulturu učení
***shromažďovat znalosti uvnitř
***vše je to o síti
***být transparentní
***dobré nápady mohou přijít odkohokoliv a odkudkoliv
***být hbitý
***zahrnovat zaměstnance na všech úrovních do plánování
***vyhnout se "technotouze"
***porozumět potřebám a limitům zaměstnanců
***věnovat tomu všemu čas
***potřeba nových zaměstnanců nebo ne
-- Katka W.

* [http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/ Going Where Our Patrons Are Online] by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare]
* Jack M. Maness. [http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries]. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
**Library 2.0: "aplikace interaktivních, spolupracujících multimediálních webových technologií na knihovní služby a knihovní fondy"
**Hlavní části teorie Library 2.0:
***'''Zaměřená na uživatele''': Uživatelé se podílejí na tvorbě obsahu webové stránky knihovny, knihovních služeb, knihovního katalogu atd. Role knihovníků a role uživatelů nejsou v Library 2.0 striktně odděleny.
***'''Multimediální''': Fondy i služby Library 2.0 obsahují video- a audiosložky.
***'''Sociální''': Umožňuje uživatelům komunikovat nejen s knihovníky, ale i mezi sebou či dokonce přímo s autory, a to zejména pomocí následujících technologií:
****''Instant messaging (IM)'' umožňuje textovou komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase.
****''Autorské blogy'' v podstatě představují alternativní způsob publikování. Jejich velkou nevýhodou je však např. absence kontroly redaktorem či vydavatelem nebo špatná ověřitelnost publikovaných informací. Zařazení autorských blogů do knihovního fondu proto bude klást vysoké nároky na knihovníka při jejich výběru a kontrole.
****''Wikis'' jsou otevřené webové stránky, na kterých může publikovat kdokoliv, kdo je zaregistrován, přičemž je možné také doplňování a změny stránek. Nevýhody mají podobné jako výše zmíněné autorské blogy.
****''LibraryThing'' umožňuje uživatelům vytvářet katalogizační záznamy dokumentů, přidělovat dokumentům předmětová hesla (tzv. tagging) a sdílet informace s ostatními uživateli, takže např. jeden uživatel může druhému doporučit knihu.
****''Kanály RSS'' a související technologie uživatelům umožňují spojovat a komentovat obsahy webových stránek.
***'''Pokroková''': Knihovna se nejen musí měnit spolu se společností, ale musí také dovolovat uživatelům měnit knihovnu, tj. její služby, a hledat nové způsoby, jak umožnit komunitám, nikoliv pouze jedincům, vyhledávání, nacházení a užívání informací.
--[[Uživatel:Pešková L.|Pešková L.]] 19:00, 5. 4. 2008 (CEST)
* [http://www.techsource.ala.org/blog/2006/10/toward-the-next-gen-catalog.html Toward the Next Gen Catalog]. ALA TEchSource.

==Budování současnosti pomocí sociálních sítí==

''Sociální sítě''
*SW fungující na principu propojování uživatelů, v centru je vždy profil uživatele, jeho profese, zájmy a další parametry, na základě kterých může propojení vznikat.
*Smyslem je najít přátele nebo obchodní kontakty s podobnými zájmy
*Typickým příkladem je facebook - více než 34 miliónů uživatelů. Využíván zejména VŠ studenty, od toho se odvíjí i téma většiny diskuzních vláken.. Pravděpodobně nejoblíbenější "sociální" systém nese název MySpace. 200 000 000 účtů. Základní profil uživatele může vidět kdokoli. Možnost editovat profil pomocí HTML a CSS

''Proč by měly knihovny používat sociální SW a prezentovat se pomocí vytváření profilů?''
*Budování povědomí o knihovně v místě, kde se nachází potencionální uživatelé
*Poskytnout svým uživatelům i jiný přístup ke službám
*Získají zpětnou vazbu od uživatelů
*Vypadají Cool :)

''Jaké nástroje pro propagaci knihoven nabízí social SW''
*Vyhledávací nástroje
*Aplikace pro hodnocení přečtených knih
*Sdílení slidů a dokumentů
*Vytváření průvodců knihovnou
*Informace o novinkách v katalogu
*Aplikace pro doporučení ...
*IM
*Sdílení videa
*Kontaktní formuláře, nástěnky, writeboards pro získání zpětné vazby
*Aplikace pro LMS pro on-line semináře

''Na co nezapomenout?''
*vložit do profilu odkaz na web knihovny, popř. na konkrétní službu
*odkazovat na jednotlivé služby a vysvětlovat je

--[[Uživatel:Tes|Tereza]] 19:57, 1. 4. 2008 (CEST)

Library 2.0

2008-03-18T11:40:50Z

Brca: /* Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...) */