<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Brablikovak</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Brablikovak"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Brablikovak"/>
	<updated>2026-04-30T17:20:27Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25712</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25712"/>
		<updated>2012-10-30T17:09:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Jaroslav Vaňous */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 28. září 2012'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NOVĚ se zapsáním ke shrnutí přednášky hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Tyto dotazy pak na přednášce položíte, pokud odpověď na ně nebude dána již v přednášce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ Inflow]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ Inflow] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - [mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*'' Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov? ''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?  ''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní? ''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách? ''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven? ''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Šťastný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů? ''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči? ''&lt;br /&gt;
*'' Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MOJE ID v knihovnách registrovaných uživatelů? ''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny? ''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby? ''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25711</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25711"/>
		<updated>2012-10-30T17:01:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Jaroslav Vaňous */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 28. září 2012'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NOVĚ se zapsáním ke shrnutí přednášky hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Tyto dotazy pak na přednášce položíte, pokud odpověď na ně nebude dána již v přednášce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ Inflow]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ Inflow] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - [mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*'' Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov? ''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?  ''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní? ''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''&lt;br /&gt;
*''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?&lt;br /&gt;
*''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách? ''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven? ''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
- Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?&lt;br /&gt;
- Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat? &lt;br /&gt;
- Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Šťastný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
*''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů? ''&lt;br /&gt;
*''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči? ''&lt;br /&gt;
*'' Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MOJE ID v knihovnách registrovaných uživatelů? ''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny? ''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby? ''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25644</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=25644"/>
		<updated>2012-10-21T11:31:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Petr Říha */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Požadavky na shrnutí přednášek ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 28. září 2012'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NOVĚ se zapsáním ke shrnutí přednášky hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Tyto dotazy pak na přednášce položíte, pokud odpověď na ně nebude dána již v přednášce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ Inflow]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ Inflow] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - [mailto:kovarova@phil.muni.cz mailto:kovarova@phil.muni.cz])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Solnička ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
*Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
*Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
*Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?&lt;br /&gt;
*Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?&lt;br /&gt;
*Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?&lt;br /&gt;
*Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stane se Čína patentovou velmocí?&lt;br /&gt;
*Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
*Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Tomáš Vojta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot;&amp;gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Michal Reiter ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &amp;quot;trestáno&amp;quot;?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?&lt;br /&gt;
*Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?&lt;br /&gt;
*Jakým způsobem je financována česká wikipedie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eva Lesenková ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
*Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?&lt;br /&gt;
*O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?&lt;br /&gt;
*Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Kterou konkrétní akci v rámci týdne knihoven (ČTI, ŽIJ ZDRAVĚ!) hodnotíte jako nejvydařenější?&lt;br /&gt;
*Znáte již témata vzdělávání zdravotnických knihovníků na rok 2013? (Program vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků ve zdravotnictví)&lt;br /&gt;
*Jak hodnotíte současný stav naplnění Koncepce pro rozvoj zdravotnických knihoven 2011-2014?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?&lt;br /&gt;
*Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?&lt;br /&gt;
*Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Petr Říha ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
*''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?&lt;br /&gt;
*''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?&lt;br /&gt;
*''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Roman Koranda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''&lt;br /&gt;
*''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''&lt;br /&gt;
*''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Markéta Vymazalová&lt;br /&gt;
*''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''&lt;br /&gt;
*''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''&lt;br /&gt;
*'' Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''&lt;br /&gt;
*''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''&lt;br /&gt;
*''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Vladimíra Váňová&lt;br /&gt;
*''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov? ''&lt;br /&gt;
*''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &amp;quot;pomohlo&amp;quot;?  ''&lt;br /&gt;
*''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní? ''&lt;br /&gt;
*''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lukáš Kypus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''&lt;br /&gt;
*''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''&lt;br /&gt;
*''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách? ''&lt;br /&gt;
*''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven? ''&lt;br /&gt;
*''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými? ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Žaneta Floriánová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''&lt;br /&gt;
*''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''&lt;br /&gt;
*''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaroslav Vaňous ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jaké jsou základní postupy metody orální historie?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Šťastný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Božková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Igor Szöke ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Pavlína Habrovanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Jaké další nástroje k tomu používáte?''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tomáš Čížek ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Ohlídalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lucie Kořistková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Emil Budín&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vít Šisler ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Martin Svoboda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Kateřina Rovná&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Vojtek Vladimir&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Alžbeta Šellengová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Eva Kaletová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Matěj Málek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaromír Talíř ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Šárka Gachová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Martina Snozová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Kolik má v současnosti MOJE ID v knihovnách registrovaných uživatelů? ''&lt;br /&gt;
*''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny? ''&lt;br /&gt;
*''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby? ''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=24505</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=24505"/>
		<updated>2012-09-25T06:01:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Jaroslav Vaňous */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na shrnutí přednášek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 28. září 2012'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NOVĚ se zapsáním ke shrnutí přednášky hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Tyto dotazy pak na přednášce položíte, pokud odpověď na ně nebude dána již v přednášce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ Inflow]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ Inflow] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - mailto:kovarova@phil.muni.cz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přihlašování k tématům na podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Solnička===&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta &lt;br /&gt;
* Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
* Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
* Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
* Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
* Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu? &lt;br /&gt;
* Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;Stane se Čína patentovou velmocí?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;''&lt;br /&gt;
Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
''&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: small;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;tt&amp;gt;&amp;lt;cite&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;color: rgb(0, 0, 0); &amp;quot;&amp;gt;Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/cite&amp;gt;&amp;lt;/tt&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family:times new roman,times,serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family:times new roman,times,serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;color: rgb(34, 34, 34); font-size: 12px; font-weight: normal;&amp;quot;&amp;gt;3.&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter===&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Gřešáková Vanda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková===&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha===&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus===&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Romana Králová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous===&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke===&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek===&lt;br /&gt;
1. Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vít Šisler===&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř===&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* Jak to aktuálně vypadá s implementací mojeID do systémů Aleph?&lt;br /&gt;
* Považujete 70000 uživatelů za dobré číslo?&lt;br /&gt;
* Jak úspěšný byl loňský motivační program zaměřený na provozovatele webů, kolik ho využilo a kolik jim bylo vyplaceno?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Tomáš Messerschmidt&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=24504</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=24504"/>
		<updated>2012-09-25T05:59:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Petr Říha */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Požadavky na shrnutí přednášek==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 28. září 2012'''. Ke každému se může zapsat max. 5 studentů, do naplnění kapacity si lze vybrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NOVĚ se zapsáním ke shrnutí přednášky hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Tyto dotazy pak na přednášce položíte, pokud odpověď na ně nebude dána již v přednášce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ Inflow]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ Inflow] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu PhDr. Pavlu Kovářovou - mailto:kovarova@phil.muni.cz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Přihlašování k tématům na podzim 2012==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Solnička===&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta &lt;br /&gt;
* Jak řešíte ochranu citlivých údajů?&lt;br /&gt;
* Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?&lt;br /&gt;
* Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
* Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?&lt;br /&gt;
* Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu? &lt;br /&gt;
* Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Miroslav Paclík ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Eva Králíčková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;Stane se Čína patentovou velmocí?&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot; face=&amp;quot;monospace&amp;quot; size=&amp;quot;2&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;''&lt;br /&gt;
Brzdí patenty vývoj?&lt;br /&gt;
''&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: small;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;tt&amp;gt;&amp;lt;cite&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;color: rgb(0, 0, 0); &amp;quot;&amp;gt;Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/cite&amp;gt;&amp;lt;/tt&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family:times new roman,times,serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-family:times new roman,times,serif;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;font class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; color=&amp;quot;#000000&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;white-space: pre;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/font&amp;gt;&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;Apple-style-span&amp;quot; style=&amp;quot;color: rgb(34, 34, 34); font-size: 12px; font-weight: normal;&amp;quot;&amp;gt;3.&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Michal Reiter===&lt;br /&gt;
1. Kulíková Markéta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Děchtěrenková Ilona&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Gřešáková Vanda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eva Lesenková===&lt;br /&gt;
1. Petra Šolcová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Petr Říha===&lt;br /&gt;
1. Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lukáš Kypus===&lt;br /&gt;
1. Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Hana Habermannová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Romana Králová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaroslav Vaňous===&lt;br /&gt;
1. Lucie Kratochvílová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Monika Machovská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Igor Szöke===&lt;br /&gt;
1. Lenka Matušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Tomáš Čížek===&lt;br /&gt;
1. Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vít Šisler===&lt;br /&gt;
1. Martina Snížková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Dominika Kopčanská&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Magdalena Jirásková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Martin Hájek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Ondřej Kašpárek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Martin Svoboda===&lt;br /&gt;
1. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jaromír Talíř===&lt;br /&gt;
1. Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Jan Viskot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Radek Hadraba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Tomáš Marek&lt;br /&gt;
* Jak to aktuálně vypadá s implementací mojeID do systémů Aleph?&lt;br /&gt;
* Považujete 70000 uživatelů za dobré číslo?&lt;br /&gt;
* Jak úspěšný byl loňský motivační program zaměřený na provozovatele webů, kolik ho využilo a kolik jim bylo vyplaceno?)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Tomáš Messerschmidt&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=20221</id>
		<title>KISK:Blok expertů/Témata pro magistry</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&amp;diff=20221"/>
		<updated>2012-03-01T13:30:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Požadavky pro úspěšné ukončení předmětu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prezenční studenti''': max. 2 povolené absence + vypracování shrnutí jedné přednášky (4000-5000 znaků, termín odevzdání 7 dní po dané přednášce - vždy do středy do večera).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kombinovaní studenti''': povinná účast na hodinách předcházejících páteční výuce kombinovaných studentů + vypracování 2 shrnutí vybraných přednášek (4000-5000 znaků, termín odevzdání 7 dní po dané přednášce)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na Inflow.cz - pište tedy spíše publicistický formát vhodný pro publikaci v elektronickém časppise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny tedy autor dává souhlas s možným publikováním na Inflow.cz (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Ladislavu Suchou - sucha@phil.muni.cz)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K jednotlivým tématům je třeba se přihlásit předem - '''do 10. března 2011'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Iva Burešová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Zdeněk Nešpor (navštivte tyto weby: [http://brno.gug.cz Brno GUG], [http://deskovky.org Deskovky.org], [http://chaoticum.cz Chaoticum.cz].)&lt;br /&gt;
*Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
*Helena Selucká&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pavla Švástová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Dana Sabadková&lt;br /&gt;
*Lucie Svobodová&lt;br /&gt;
*Helena Selucká&lt;br /&gt;
*Adéla Ťažká&lt;br /&gt;
*Anna Růžičková&lt;br /&gt;
*Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tomáš Feřtek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lucie Machová&lt;br /&gt;
*Blanka Kazdová&lt;br /&gt;
*Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
*Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
*Marta Janošová&lt;br /&gt;
*Alžběta Lukšů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Martin Bastl'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Iveta Levová&lt;br /&gt;
*Ilona Děchtěrenková&lt;br /&gt;
*Lenka Bazalová&lt;br /&gt;
*Lenka Matušková&lt;br /&gt;
*Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Petr Přidal'''&lt;br /&gt;
*Roman Koranda&lt;br /&gt;
*Gabriela Obstová&lt;br /&gt;
*Vendula Škrabalová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jan Řezáč'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Lenka Kvapilová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Veronika Peslerová'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Blanka Kazdová&lt;br /&gt;
*Sylvie Strýčková&lt;br /&gt;
*Lucie Kaloudová&lt;br /&gt;
*Veronika Barinková&lt;br /&gt;
*Kristýna Macháčková&lt;br /&gt;
*Jitka Bugajevová&lt;br /&gt;
*Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;'''Jana Horáková''' &lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;'''Štěpán Bechyňský''' &lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Adam Hrubý''' &amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
**Lucie Mlýnková&lt;br /&gt;
*Vanda Gřešáková&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;'''Tomáš Pruša''' &amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Veronika Juráková, &lt;br /&gt;
*Iva Slabá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;'''Bude upřesněno 1:-)''' &amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&amp;amp;lt;p&amp;amp;gt;'''Bude upřesněno 2:-)''' &amp;amp;lt;/p&amp;amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9449</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9449"/>
		<updated>2011-01-26T15:35:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Konzervatismus a současnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.''“[[#Literatura|[2, s. 7]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	udržení, zakonzervování společenského řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	lidská nedokonalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	organické pojetí společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	úcta k majetku [[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu '''Edmund Burke''' (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu.[[#Literatura|[5]]] Zdůraznil, že &amp;quot;''stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.''&amp;quot; [[#Literatura|[3, s. 173]]] Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu, a to v případě Francouzské revoluce nebyla. „''Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.''“ [[#Literatura|[3, s. 173]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. ''„Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení i politické praxi projevily. Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.''“ [[#Literatura|[3, s. 177]]] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, do jaké míry byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5190</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5190"/>
		<updated>2011-01-26T15:28:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, antická etika, středověká etika, novodobá etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Rozdělení - základní přístupy&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
'''Etika''' – tento pojem je odvozen od řeckého slova ''ethos'' = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. [[#Literatura|[4]]] Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu. &lt;br /&gt;
''„Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?“''[[#Literatura|[3, s. 12]]] &lt;br /&gt;
Etika je jako předmět velmi obsáhlá. ''„Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.''“[[#Literatura|[1, s. 11]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení - základní přístupy ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''deskriptivní etika''' – věda o morálce, obsahuje historii, sociologii a psychologii morálky, pouze popisuje mravní jednání a hodnoty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''normativní etika''' -  hovoří o mravních normách, kodexech a principech, hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli a snaží se najít zdůvodnění, pojednává o tom „co má být“ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''metaetika''' - zkoumá jazyk etiky logicky a lingvisticky, snaží se zjistit, co lidé svými výroky míní [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''aplikovaná etika''' – řeší konkrétní, praktické otázky, které se týkají etických rozhodnutí z hlediska teorií etiky. K nejvýznamnějším oblastem aplikované etiky patří etika života a smrti, lékařská etika, etika sexuality a vztahů, bioetika, právní etika, obchodní etika, etika životního prostředí feministická etika [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
„Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Znát tyto kořeny, z nichž dodnes čerpáme, ověřovat je zkušeností, klást nové otázky – to je úkolem etiky.“[[#Literatura|[4, s. 126]]] Ve smyslu přemýšlení o tom, jací mají lidé být, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím hlavním rysem byla závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Antická etika''' – ''„starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu.“'' [[#Literatura|[6, s. 9]]]&lt;br /&gt;
Mezi tři základní pojmy antické etiky patřilo dobro, blaženost a ctnost. ''„V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. Ctnost je celkové zaměření člověka k dobru, pozitivní rys charakteru, dobré bytí člověka jak v rovině osobní, tak i společenské.“''[[#Literatura|[4, s. 127]]]&lt;br /&gt;
V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Středověká etika''' - byla ovlivněna křesťanstvím, mravní příkazy a normy považuje za zjevené.[[#Literatura|[2]]] Základem této etiky se stalo poselství Ježíše Krista, který odsuzoval bohatství jako zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení a pomoci. ''„Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod.“''[[#Literatura|[4, s. 128]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Novodobá etika''' - usiluje o nezávislost na náboženství, opírá se o rozumové důvody. V popředí stojí otázka po oprávnění morálky. [[#Literatura|[5, s. 23]]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I).  2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5189</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5189"/>
		<updated>2011-01-25T21:03:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, antická etika, středověká etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Rozdělení - základní přístupy&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
'''Etika''' – tento pojem je odvozen od řeckého slova ''ethos'' = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. [[#Literatura|[4]]] Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu. &lt;br /&gt;
''„Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?“''[[#Literatura|[3, s. ]]] &lt;br /&gt;
Etika je jako předmět velmi obsáhlá. ''„Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.''“[[#Literatura|[1, s. 11]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení - základní přístupy ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''deskriptivní etika''' – věda o morálce, obsahuje historii, sociologii a psychologii morálky, pouze popisuje mravní jednání a hodnoty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''normativní etika''' -  hovoří o mravních normách, kodexech a principech, hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli a snaží se najít zdůvodnění, pojednává o tom „co má být“ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''metaetika''' - zkoumá jazyk etiky logicky a lingvisticky, snaží se zjistit, co lidé svými výroky míní [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''aplikovaná etika''' – řeší konkrétní, praktické otázky, které se týkají etických rozhodnutí z hlediska teorií etiky. K nejvýznamnějším oblastem aplikované etiky patří etika života a smrti, lékařská etika, etika sexuality a vztahů, bioetika, právní etika, obchodní etika, etika životního prostředí feministická etika [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
„Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Znát tyto kořeny, z nichž dodnes čerpáme, ověřovat je zkušeností, klást nové otázky – i to je úkol současné etiky.“[[#Literatura|[4, s. 126]]] Ve smyslu přemýšlení o tom, jací mají lidé být, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím hlavním rysem byla závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Antická etika''' – ''„starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu.“'' [[#Literatura|[6, s. 9]]]&lt;br /&gt;
Mezi tři základní pojmy antické etiky patřilo dobro, blaženost a ctnost. ''„V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. Ctnost je celkové zaměření člověka k dobru, pozitivní rys charakteru, dobré bytí člověka jak v rovině osobní, tak i společenské.“''[[#Literatura|[4, s. 127]]]&lt;br /&gt;
V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Středověká etika''' - byla ovlivněna křesťanstvím, mravní příkazy a normy považuje za zjevené.[[#Literatura|[2]]] Základem této etiky se stalo poselství Ježíše Krista, který odsuzoval bohatství jako zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení a pomoci. ''„Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod.“''[[#Literatura|[4, s. 128]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I).  2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5188</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5188"/>
		<updated>2011-01-25T20:57:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, antická etika, středověká etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Rozdělení - základní přístupy&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
'''Etika''' – tento pojem je odvozen od řeckého slova ''ethos'' = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. [[#Literatura|[4]]] Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu. &lt;br /&gt;
''„Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?“''[[#Literatura|[3, s. ]]] &lt;br /&gt;
Etika je jako předmět velmi obsáhlá. ''„Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.''“[[#Literatura|[1, s. 11]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení - základní přístupy ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''deskriptivní etika''' – věda o morálce, obsahuje historii, sociologii a psychologii morálky, pouze popisuje mravní jednání a hodnoty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''normativní etika''' -  hovoří o mravních normách, kodexech a principech, hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli a snaží se najít zdůvodnění, pojednává o tom „co má být“ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''metaetika''' - zkoumá jazyk etiky logicky a lingvisticky, snaží se zjistit, co lidé svými výroky míní [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''aplikovaná etika''' – řeší konkrétní, praktické otázky, které se týkají etických rozhodnutí z hlediska teorií etiky. K nejvýznamnějším oblastem aplikované etiky patří etika života a smrti, lékařská etika, etika sexuality a vztahů, bioetika, právní etika, obchodní etika, etika životního prostředí feministická etika [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
„Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Znát tyto kořeny, z nichž dodnes čerpáme, ověřovat je zkušeností, klást nové otázky – i to je úkol současné etiky.“[[#Literatura|[4, s. 126]]] Ve smyslu přemýšlení o tom, jací mají lidé být, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím hlavním rysem byla závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Antická etika''' – ''„starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu.“'' [[#Literatura|[6, s. 9]]]&lt;br /&gt;
Mezi tři základní pojmy antické etiky patřilo dobro, blaženost a ctnost. ''„V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. Ctnost je celkové zaměření člověka k dobru, pozitivní rys charakteru, dobré bytí člověka jak v rovině osobní, tak i společenské.“''[[#Literatura|[4, s. 127]]]&lt;br /&gt;
V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Středověká etika''' - byla ovlivněna křesťanstvím, mravní příkazy a normy považuje za zjevené.[[#Literatura|[2]]] Základem této etiky se stalo poselství Ježíše Krista, který odsuzoval bohatství jako zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení a pomoci. ''„Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod.“''[[#Literatura|[4, s. 128]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5187</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5187"/>
		<updated>2011-01-25T20:49:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Dějiny etiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
'''Etika''' – tento pojem je odvozen od řeckého slova ''ethos'' = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. [[#Literatura|[4]]] Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu. &lt;br /&gt;
''„Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?“''[[#Literatura|[3, s. ]]] &lt;br /&gt;
Etika je jako předmět velmi obsáhlá. ''„Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.''“[[#Literatura|[1, s. 11]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''deskriptivní etika''' – věda o morálce, obsahuje historii, sociologii a psychologii morálky, pouze popisuje mravní jednání a hodnoty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''normativní etika''' -  hovoří o mravních normách, kodexech a principech, hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli a snaží se najít zdůvodnění, pojednává o tom „co má být“ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''metaetika''' - zkoumá jazyk etiky logicky a lingvisticky, snaží se zjistit, co lidé svými výroky míní [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''aplikovaná etika''' – řeší konkrétní, praktické otázky, které se týkají etických rozhodnutí z hlediska teorií etiky. K nejvýznamnějším oblastem aplikované etiky patří etika života a smrti, lékařská etika, etika sexuality a vztahů, bioetika, právní etika, obchodní etika, etika životního prostředí feministická etika [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
„Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Znát tyto kořeny, z nichž dodnes čerpáme, ověřovat je zkušeností, klást nové otázky – i to je úkol současné etiky.“[[#Literatura|[4, s. 126]]] Ve smyslu přemýšlení o tom, jací mají lidé být, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím hlavním rysem byla závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Antická etika''' – ''„starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu.“'' [[#Literatura|[6, s. 9]]]&lt;br /&gt;
Mezi tři základní pojmy antické etiky patřilo dobro, blaženost a ctnost. ''„V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. Ctnost je celkové zaměření člověka k dobru, pozitivní rys charakteru, dobré bytí člověka jak v rovině osobní, tak i společenské.“''[[#Literatura|[4, s. 127]]]&lt;br /&gt;
V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, mravní příkazy a normy považuje za zjevené.[[#Literatura|[2]]] Základem této etiky se stalo poselství Ježíše Krista, který odsuzoval bohatství jako zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení a pomoci. ''„Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod.“''[[#Literatura|[4, s. 128]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5186</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5186"/>
		<updated>2011-01-25T20:40:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
'''Etika''' – tento pojem je odvozen od řeckého slova ''ethos'' = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. [[#Literatura|[4]]] Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu. &lt;br /&gt;
''„Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?“''[[#Literatura|[3, s. ]]] &lt;br /&gt;
Etika je jako předmět velmi obsáhlá. ''„Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.''“[[#Literatura|[1, s. 11]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''deskriptivní etika''' – věda o morálce, obsahuje historii, sociologii a psychologii morálky, pouze popisuje mravní jednání a hodnoty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''normativní etika''' -  hovoří o mravních normách, kodexech a principech, hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli a snaží se najít zdůvodnění, pojednává o tom „co má být“ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''metaetika''' - zkoumá jazyk etiky logicky a lingvisticky, snaží se zjistit, co lidé svými výroky míní [[#Literatura|[2]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- '''aplikovaná etika''' – řeší konkrétní, praktické otázky, které se týkají etických rozhodnutí z hlediska teorií etiky. K nejvýznamnějším oblastem aplikované etiky patří etika života a smrti, lékařská etika, etika sexuality a vztahů, bioetika, právní etika, obchodní etika, etika životního prostředí feministická etika [[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5185</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5185"/>
		<updated>2011-01-24T20:47:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. &amp;quot;Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?&amp;quot;. [[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9448</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9448"/>
		<updated>2011-01-24T20:10:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[[#Literatura|[1]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.''“[[#Literatura|[2, s. 7]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	udržení, zakonzervování společenského řádu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	lidská nedokonalost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	organické pojetí společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	úcta k majetku [[#Literatura|[6]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [[#Literatura|[4]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu '''Edmund Burke''' (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu.[[#Literatura|[5]]] Zdůraznil, že &amp;quot;''stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.''&amp;quot; [[#Literatura|[3, s. 173]]] Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu, a to v případě Francouzské revoluce nebyla. „''Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.''“ [[#Literatura|[3, s. 173]]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení i politické praxi projevily. „''Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.''“ [[#Literatura|[3, s. 177]]] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, do jaké míry byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9447</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9447"/>
		<updated>2011-01-24T20:00:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.''“[2, s.7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	udržení, zakonzervování společenského řádu''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	lidská nedokonalost''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	organické pojetí společnosti''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	úcta k majetku [6]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu '''Edmund Burke''' (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu.[5] Zdůraznil, že &amp;quot;''stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.''&amp;quot; [3, s.173] Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu, a to v případě Francouzské revoluce nebyla. „''Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.''“ [3,s.173]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení i politické praxi projevily. „''Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.''“ [3,s.177] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, do jaké míry byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9446</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9446"/>
		<updated>2011-01-24T19:55:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Konzervatismus a současnost */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.''“[2, s.7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	udržení, zakonzervování společenského řádu''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	lidská nedokonalost''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	organické pojetí společnosti''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	úcta k majetku [6]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu '''Edmund Burke''' (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu.[5] Zdůraznil, že &amp;quot;''stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.''&amp;quot; [3, s.173] Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu, a to v případě Francouzské revoluce nebyla. „''Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.''“ [3,s.173]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení i politické praxi projevily. „''Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.''“ [3,s.177] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, do jaké míry byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-06.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9445</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9445"/>
		<updated>2011-01-24T19:53:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Kořeny konzervatismu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.''“[2, s.7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	udržení, zakonzervování společenského řádu''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	lidská nedokonalost''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	organické pojetí společnosti''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	úcta k majetku [6]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu '''Edmund Burke''' (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu.[5] Zdůraznil, že &amp;quot;''stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.''&amp;quot; [3, s.173] Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu, a to v případě Francouzské revoluce nebyla. „''Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.''“ [3,s.173]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. „Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.“ [3,s.177] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-06.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9444</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9444"/>
		<updated>2011-01-24T19:52:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Kořeny konzervatismu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.''“[2, s.7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	udržení, zakonzervování společenského řádu''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	lidská nedokonalost''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	organické pojetí společnosti''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	úcta k majetku [6]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu '''Edmund Burke''' (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu.[5]Zdůraznil, že &amp;quot;''stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.''&amp;quot; [3, s.173] Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu, a to v případě Francouzské revoluce nebyla. „''Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.''“ [3,s.173]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. „Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.“ [3,s.177] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-06.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9443</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9443"/>
		<updated>2011-01-24T19:45:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„''Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.''“[2, s.7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	udržení, zakonzervování společenského řádu''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	lidská nedokonalost''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	organické pojetí společnosti''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''•	úcta k majetku [6]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu Edmund Burke (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Zdůraznil, že &amp;quot;stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.&amp;quot; [3,s.173] Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu. Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu. (politologie) A to v případě Francouzské revoluce nebyla. „Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.“ [3,s.173]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. „Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.“ [3,s.177] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-06.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9442</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9442"/>
		<updated>2011-01-24T19:42:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Konzervativci */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.“ [2,s.7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
''•	udržení, zakonzervování společenského řádu''&lt;br /&gt;
''•	lidská nedokonalost''&lt;br /&gt;
''•	organické pojetí společnosti''&lt;br /&gt;
''•	úcta k majetku [6]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice. Jejich postoj plyne z přesvědčení, že revoluce jako taková je největším nepřítelem reformy, protože ta patří mezi praktické činnosti, které nelze získat z krátké zkušenosti. Dobrá reforma vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Uvedení čehokoli nového musí zároveň chránit to dobré, co již bylo zavedeno. [4]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu Edmund Burke (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Zdůraznil, že &amp;quot;stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.&amp;quot; [3,s.173] Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu. Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu. (politologie) A to v případě Francouzské revoluce nebyla. „Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.“ [3,s.173]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. „Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.“ [3,s.177] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-06.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9441</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9441"/>
		<updated>2011-01-23T14:26:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry, ideologie&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus, skeptický konzervatismus, neokonzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Konzervativci&lt;br /&gt;
    * 3 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 4 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 5 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – patří kromě liberalismu, socialismu a radikalismu mezi hlavní politické směry a znamená buď odmítání změn nebo alespoň opatrnost při jejich realizaci. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo konzervatismus bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Tato ideologie vzniká jako reakce na Francouzskou revoluci v roce 1789 a zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které revoluce vyvolala.[1]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován.“ [2,s.7]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K základním požadavkům, hodnotám a myšlenkovým východiskům konzervatismu patří:&lt;br /&gt;
''•	udržení, zakonzervování společenského řádu''&lt;br /&gt;
''•	lidská nedokonalost''&lt;br /&gt;
''•	organické pojetí společnosti''&lt;br /&gt;
''•	úcta k majetku [6]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
==Konzervativci==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Samotnými stoupenci je konzervatismus někdy chápán spíše jako životní postoj, či způsob myšlení, než jako politická ideologie. Jejich hlavním postojem je otevřeně se bránit rychlým změnám a podporovat tradiční přístupy. Konzervativci nedůvěřují abstraktním idejím, opírají své názory o zkušenosti, realitu a tradice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Kořeny konzervatismu jsou spojovány s myšlenkou, která striktně odmítá revoluce jako cestu k nápravě věcí. Za zakladatele tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu Edmund Burke (1729 – 1797). Svým dílem „Reflections on the Revolution in France“ (1790) dosáhl evropského významu. Dílo bylo přeloženo téměř do všech evropských jazyků. Ostře v něm kritizuje Francouzskou revoluci, zaujal k ní skeptické a odmítavé stanovisko. Zdůraznil, že &amp;quot;stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum.&amp;quot; [3,s.173] Významně tím ovlivňuje moderní politický konzervatismus, a to i v Německu. Burke vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie. Jako důležitou vidí svobodu občana a účast společnosti na moci. Revoluce je podle něj opodstatněná jen v případě, že napomáhá obnovit kontinuitu státu. (politologie) A to v případě Francouzské revoluce nebyla. „Francie se dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů.“ [3,s.173]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a současnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o současném konzervatismu, máme na mysli období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. „Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let.“ [3,s.177] Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí. Kromě konzervatismu poválečného a neoliberálního rozlišujeme ještě skeptický konzervatismus a neokonzervatismus.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. BERG-SCHLOSSER, Dirk, STAMMEN, Theo. Úvod do politické vědy.  Vyd. 1. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 372 s. ISBN 80-86130-09-06.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.PROROK, Vladimír, LISA, Aleš. Politologie.  1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. 223 s. (Vysokoškolské učebnice). ISBN 80-86473-31-7.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9440</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9440"/>
		<updated>2010-12-12T16:36:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 3 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – kromě liberalismu a socialismu je jedním z hlavních politických směrů. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo ''konzervatismus'' bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Jeho ideje se objevily jako reakce na zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které v mnoha ohledech zahájila Francouzská revoluce v roce 1789. [[1]] Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován. [[2]] Hlavní charakteristikou konzervatismu je otevřená tendence bránit se rychlým změnám a podporovat tradiční přístupy. Myšlenka, která tedy stojí u kořenů konzervatizmu, je odmítnutí revoluce jako cesty k hledání nápravy věcí. Revoluce, jejichž cílem je změnit stávající stav, jsou paradoxně největším nepřítelem reformy, protože činí moudrou a spravedlivou změnu života společnosti nemožnou. Budování, obnovování nebo reformování státu patří mezi praktické činnosti, které si nelze osvojit z krátké zkušenosti. Vyžaduje zkušenost mnohem větší než může za celý svůj život získat i ten nejchytřejší a nejpozornější člověk. Moudré směřování jakékoli reformy proto vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Nabytí a uvedení do života společnosti čehokoli nového musí zároveň ochraňovat to dobré, co již bylo osvojeno. Řídíme-li stát přirozeně, nejsou naše zdokonalení nikdy zcela nová a to, co uchováváme, není nikdy úplně zastaralé. [[4]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Za otce tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu Edmund Burke. Vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie, jejíž základ spočívá na morálce a božské prozřetelnosti a umožňuje zdokonalování člověka. Na základě tohoto přístupu vyslovil ve svém díle „Reflections on the Revolution in France“ (1790) skeptické a odmítavé stanovisko k této revoluci a zdůraznil, že stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum. Francie se podle jeho názoru dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a součastnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o konzervatismu současnosti, jedná se o období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let. Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poválečném období konzervatismus zvýraznil hlavně ty politické a sociálně ekonomické postoje, které byly charakteristické pro meziválečné reformní konzervativní myšlení. Odrážel však i své tradiční jádro, tj. patriotismus a význam národa, rezervovaný vztah vůči změnám, tradice, podpora státu quo, soukromé vlastnictví, podnikavost a pragmatismus. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konzervatismus neoliberální se ve srovnání s přecházejícími formami vyznačuje řadou odlišností. Rozhodující moment nastal v polovině 70. let v souvislosti s hospodářskou krizí, nedostatkem kapitálu, investic a prostředků pro financování sociálních programů. Nejedná se o pouhou reformu tradičního konzervatismu, ale o energickou renovaci klasického tržního liberalismu pro potřebu konzervativní politiky. Bývá někdy nazýván za revoluci Margaret Thatcherová. [[3]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9439</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9439"/>
		<updated>2010-12-12T16:33:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 3 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – kromě liberalismu a socialismu je jedním z hlavních politických směrů. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo ''konzervatismus'' bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Jeho ideje se objevily jako reakce na zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které v mnoha ohledech zahájila Francouzská revoluce v roce 1789. [[1]] Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován. [[2]] Hlavní charakteristikou konzervatismu je otevřená tendence bránit se rychlým změnám a podporovat tradiční přístupy. Myšlenka, která tedy stojí u kořenů konzervatizmu, je odmítnutí revoluce jako cesty k hledání nápravy věcí. Revoluce, jejichž cílem je změnit stávající stav, jsou paradoxně největším nepřítelem reformy, protože činí moudrou a spravedlivou změnu života společnosti nemožnou. Budování, obnovování nebo reformování státu patří mezi praktické činnosti, které si nelze osvojit z krátké zkušenosti. Vyžaduje zkušenost mnohem větší než může za celý svůj život získat i ten nejchytřejší a nejpozornější člověk. Moudré směřování jakékoli reformy proto vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Nabytí a uvedení do života společnosti čehokoli nového musí zároveň ochraňovat to dobré, co již bylo osvojeno. Řídíme-li stát přirozeně, nejsou naše zdokonalení nikdy zcela nová a to, co uchováváme, není nikdy úplně zastaralé. [[4]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Za otce tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu Edmund Burke. Vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie, jejíž základ spočívá na morálce a božské prozřetelnosti a umožňuje zdokonalování člověka. Na základě tohoto přístupu vyslovil ve svém díle „Reflections on the Revolution in France“ (1790) skeptické a odmítavé stanovisko k této revoluci a zdůraznil, že stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum. Francie se podle jeho názoru dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a součastnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o konzervatismu současnosti, jedná se o období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let. Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poválečném období konzervatismus zvýraznil hlavně ty politické a sociálně ekonomické postoje, které byly charakteristické pro meziválečné reformní konzervativní myšlení. Odrážel však i své tradiční jádro, tj. patriotismus a význam národa, rezervovaný vztah vůči změnám, tradice, podpora státu quo, soukromé vlastnictví, podnikavost a pragmatismus. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konzervatismus neoliberální se ve srovnání s přecházejícími formami vyznačuje řadou odlišností. Rozhodující moment nastal v polovině 70. let v souvislosti s hospodářskou krizí, nedostatkem kapitálu, investic a prostředků pro financování sociálních programů. Nejedná se o pouhou reformu tradičního konzervatismu, ale o energickou renovaci klasického tržního liberalismu pro potřebu konzervativní politiky. Bývá někdy nazýván za revoluci Margaret Thatcherová. [[3]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9438</id>
		<title>Konzervatismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Konzervatismus&amp;diff=9438"/>
		<updated>2010-12-12T16:31:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: Založena nová stránka: '''Autor:''' Kamila Brablíková  '''Klíčová slova:''' konzervatismus  '''Synonyma:''' ---  '''Související pojmy:'''  	&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' - politické systé...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' konzervatismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - politické systémy, politické směry&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - poválečný konzervatismus, neoliberální konzervatismus &amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Kořeny konzervatismu&lt;br /&gt;
    * 3 Konzervatismus a současnost&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Konzervatismus – kromě liberalismu a socialismu je jedním z hlavních politických směrů. Pochází z latinského slova conservare = uchovávat. Slovo ''konzervatismus'' bylo poprvé použito k pojmenování samostatné politické ideologie v první polovině 18. století. Jeho ideje se objevily jako reakce na zrychlující se tempo politických a ekonomických změn, které v mnoha ohledech zahájila Francouzská revoluce v roce 1789. [[1]] Konzervatismus nenabízí žádný soubor schémat a návodů, které by šlo snadno vyjádřit a univerzálně aplikovat. Samou svou podstatou se vytváření intelektuálních konstrukcí brání a dá se říci, že ho nelze ani obecně popsat. Je vždy ovlivněn konkrétní historickou zkušeností, národní, regionální i místní tradicí a také samozřejmě dobou, ve které je aplikován. [[2]] Hlavní charakteristikou konzervatismu je otevřená tendence bránit se rychlým změnám a podporovat tradiční přístupy. Myšlenka, která tedy stojí u kořenů konzervatizmu, je odmítnutí revoluce jako cesty k hledání nápravy věcí. Revoluce, jejichž cílem je změnit stávající stav, jsou paradoxně největším nepřítelem reformy, protože činí moudrou a spravedlivou změnu života společnosti nemožnou. Budování, obnovování nebo reformování státu patří mezi praktické činnosti, které si nelze osvojit z krátké zkušenosti. Vyžaduje zkušenost mnohem větší než může za celý svůj život získat i ten nejchytřejší a nejpozornější člověk. Moudré směřování jakékoli reformy proto vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Nabytí a uvedení do života společnosti čehokoli nového musí zároveň ochraňovat to dobré, co již bylo osvojeno. Řídíme-li stát přirozeně, nejsou naše zdokonalení nikdy zcela nová a to, co uchováváme, není nikdy úplně zastaralé. [[4]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kořeny konzervatismu==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Za otce tradičního konzervatismu je považován britský politik, politický teoretik a filozof anglo-irského původu Edmund Burke. Vycházel z myšlenky univerzální přírodní a společenské harmonie, jejíž základ spočívá na morálce a božské prozřetelnosti a umožňuje zdokonalování člověka. Na základě tohoto přístupu vyslovil ve svém díle „Reflections on the Revolution in France“ (1790) skeptické a odmítavé stanovisko k této revoluci a zdůraznil, že stát není jen aktuálním spojením lidí, ale je společenstvím minulých, žijících a budoucích generací, které tvoří určité kontinuum. Francie se podle jeho názoru dostala do konfliktu nejen s celou Evropou, ale i s přirozeností, protože tak porušila evoluční linii (historickou kontinuitu) založenou na tradicích a institucích ve prospěch abstraktních idejí a umělého systému politických vztahů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konzervatismus a součastnost ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Bavíme-li se o konzervatismu současnosti, jedná se o období po 2. světové válce. Tady musíme zohlednit více tendencí a vlivů, které se v konzervativním myšlení a politické praxi projevily. Rozlišujeme především konzervatismus poválečný, který vyvrcholil v 60. letech a dozníval na počátku 70. let, a konzervatismus neoliberální 70. a 80. let. Charakter konzervatismu se měnil podle toho, jak byly jednotlivé země zasaženy ekonomickou krizí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V poválečném období konzervatismus zvýraznil hlavně ty politické a sociálně ekonomické postoje, které byly charakteristické pro meziválečné reformní konzervativní myšlení. Odrážel však i své tradiční jádro, tj. patriotismus a význam národa, rezervovaný vztah vůči změnám, tradice, podpora státu quo, soukromé vlastnictví, podnikavost a pragmatismus. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konzervatismus neoliberální se ve srovnání s přecházejícími formami vyznačuje řadou odlišností. Rozhodující moment nastal v polovině 70. let v souvislosti s hospodářskou krizí, nedostatkem kapitálu, investic a prostředků pro financování sociálních programů. Nejedná se o pouhou reformu tradičního konzervatismu, ale o energickou renovaci klasického tržního liberalismu pro potřebu konzervativní politiky. Bývá někdy nazýván za revoluci Margaret Thatcherová. [[3]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. HEYWOOD, Andrew. ''Politické ideologie''. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 293 s.&lt;br /&gt;
ISBN 80-85865-10-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. SCRUTON, Roger. ''Konzervativní myslitelé : výbor esejů z britského konzervativního čtvrtletníku The Salisbury Review''. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1994. 196 s. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ''Politologie''. Brno : Masarykova univerzita, 1993. 269 s. (Edice učebnic právnické fakulty MU v Brně ; Sv. 40). ISBN 80-210-0593-9. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. ''Konzervativní strana'' [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.konzervativnistrana.cz/o-nas/o-konzervatismu.html&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5184</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5184"/>
		<updated>2010-12-11T16:36:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. &amp;quot;Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?&amp;quot;. [[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5183</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5183"/>
		<updated>2010-12-11T16:35:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. ''&amp;quot;Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?&amp;quot;''. [[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5182</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5182"/>
		<updated>2010-12-11T16:34:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Dějiny etiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. ''Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?''. [[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5181</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5181"/>
		<updated>2010-12-11T16:33:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. ''Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?''. [[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5180</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5180"/>
		<updated>2010-12-11T16:33:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. ''Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?''[[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5179</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5179"/>
		<updated>2010-12-11T16:29:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. ''Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?''[[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. ISBN 80-7178-806-6.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5178</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5178"/>
		<updated>2010-12-11T16:21:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. ''Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?''[[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. [[ISBN 80-7178-806-6]]. &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4. &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7. &lt;br /&gt;
4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
5. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5177</id>
		<title>Etika</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etika&amp;diff=5177"/>
		<updated>2010-12-11T16:14:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Brablikovak: Založena nová stránka: '''Autor:''' Kamila Brablíková  '''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky  '''Synonyma:''' morálka  '''Související pojmy:'''      ''nadřazené'' - --...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Kamila Brablíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' morálka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''nadřazené'' - ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    ''podřazené'' - deskriptivní etika, normativní etika, metaetika, aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsah&lt;br /&gt;
[skrýt]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
    * 1 Charakteristika&lt;br /&gt;
    * 2 Dějiny etiky&lt;br /&gt;
    * 3 Úkoly etiky&lt;br /&gt;
    * 4 Použitá literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak? Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Etika a čtyři základní přístupy:&lt;br /&gt;
1. Deskriptivní etika&lt;br /&gt;
2. Normativní etika&lt;br /&gt;
3. Metaetika&lt;br /&gt;
4. Aplikovaná etika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.&lt;br /&gt;
'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.&lt;br /&gt;
'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]&lt;br /&gt;
'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úkoly etiky ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Úkolem současné etiky je znát kořeny etiky, ze kterých dodnes čerpáme, ověřovat je a klást nové otázky. V nejširším pojetí je etika studiem chování. Nezabývá se pouze průměrnými standardy chování. Jde v ní o hledání toho, co je správné a dobré a jak nejlépe žít. Etické postoje bývají nejasné a často jsou nepřehledné. V každých novinách nacházíme směsici faktů, hodnot a argumentů. Naším úkolem z etického hlediska je odstranit nejasnosti, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty, odhalit základy, na kterých jsou komentáře vystavěny, a zjistit, nakolik jsou logické a zda skutečně vyjadřují hluboce zakořeněné názory, anebo emoční reakce.[[1]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
1. THOMPSON, Mel. ''Přehled etiky''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 167 s. [[ISBN 80-7178-806-6]]. &lt;br /&gt;
2. BUREŠ, Radim. ''Základy etiky''. 1. vyd. Praha : S &amp;amp; M, 1991. 31 s. ISBN 80-900096-5-4. &lt;br /&gt;
3. BRÁZDA, Radim. Úvod do srovnávací etiky.  Radim Brázda.  Vyd.1. Praha : Koniasch Latin Press, 1998. 177 s. ISBN 80-85917-46-7. &lt;br /&gt;
4 ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.&lt;br /&gt;
5 HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.&lt;br /&gt;
6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Brablikovak</name></author>
	</entry>
</feed>