https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Bonepm 2026-04-29T16:40:36Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=28764 2013-02-18T18:57:51Z

<p>Bonepm: /* Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> ===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> ===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===<br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> ===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> ===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] -<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C3%9APV&diff=28763 2013-02-18T18:55:49Z

<p>Bonepm: Stránka vyprázdněna</p> <hr /> <div></div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=28762 2013-02-18T18:54:09Z

<p>Bonepm: /* Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka? */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> ===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> ===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===<br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> ===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> ===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - Petr Hejtmánek<br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] -<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28761 2013-02-18T18:53:34Z

<p>Bonepm: Stránka vyprázdněna</p> <hr /> <div></div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28638 2013-02-05T21:57:49Z

<p>Bonepm: /* Význam Hippokratovy přísahy v současnosti */</p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější zdůraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společenském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28631 2013-02-05T20:53:29Z

<p>Bonepm: /* Charakteristika Hippokratovy přísahy */</p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější zdůraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28630 2013-02-05T20:52:44Z

<p>Bonepm: /* Charakteristika Hippokratovy přísahy */</p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější roli zdůraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C3%9APV&diff=28627 2013-02-05T18:05:01Z

<p>Bonepm: /* Charakteristika Úřadu průmyslového vlastnictví */</p> <hr /> <div>==Úřad průmyslového vlastnictví ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' patent, úřad, vynález, duševní vlastnictví <br /> <br /> '''Synonyma:''' Patentní úřad<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví, právo, státní správa &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - vynález, patent, patentová listina &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Úřadu průmyslového vlastnictví ==<br /> Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním správním úřadem pro veřejnoprávní ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou. Plní funkci patentového a známkového úřadu.&lt;ref&gt;HENDRYCH, Dušan, Josef FIALA, Milana HRUŠÁKOVÁ, Jan HURDÍK, Vladimír KRATOCHVÍL, Marta MACHÁČKOVÁ, Ivo TELEC a Jaruška STAVINOHOVÁ. ''Právnický slovník''. 2. rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1320 s. ISBN 8071797405.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Přehled základních funkcí ==<br /> * rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv<br /> * vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích<br /> * získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury<br /> * zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem<br /> * aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv&lt;ref&gt;Základní informace. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví ==<br /> Úřad rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích, vede ústřední fond světové patentové literatury.&lt;ref&gt;''Zákon č. 14/1993 Sb. o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví'', [online].[cit. 2013-02-01]. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/zakony/14_1993.pdf.&lt;/ref&gt; Úřad průmyslového vlastnictví uděluje ve správním řízení majetková práva na vynálezy, tzv. patenty, které patří do oboru průmyslových práv k hospodářsky využitelným výtvorům. Také vede patentový rejstřík, do kterého se patenty a další zákonem stanovené skutečnosti s nimi spojené zapisují.&lt;ref&gt;PATENT: Právní úprava a její změny. ''Sagit: Účetnitví, právo, daně'' [online]. Ostrava: SAGIT, 2004, 2004-05-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&amp;typ=r&amp;levelid=OC_272.HTM&lt;/ref&gt; Úřad patentového vlastnictví také přijímá mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Lze tak jedinou přihláškou získat ochranu ve 146 smluvních státech a čtyři regionální patenty. &lt;ref&gt;Přihlašování do zahraničí. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-10-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie ==<br /> Čechy, Morava a další země patřily v dualistickém rakousko-uherském státě k Předlitavsku, jehož právní řád byl ovlivňován západními, průmyslově nejrozvinutějšími zeměmi. Platil zde říšský zákon č. 30/1897, o ochraně vynálezů, přičemž tehdejší patentní úřad sídlil ve Vídni. Se vznikem Československa byl tento zákon bez podstatných změn transformován na zákon č. 305/1919 Sb., sídlem patentního úřadu se stal Valdštejnský palác v Praze, budova, kde v současnosti sídlí Senát. &lt;ref&gt;ZÍMA, Josef. Průmyslové právo v praxi (1. část). ''ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku'' [online]. 2011, roč. 2011, č. 8 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45080&lt;/ref&gt; Řízení o ochranných známkách probíhalo až do 1. ledna 1950 před obchodními a živnostenskými komorami, a před ministerstvem průmyslu. Odvolacím orgánem ve druhém stupni byl Nejvyšší soud. K 1. dubnu 1952 byl zřízen Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, později Úřad pro vynálezy, resp. Státní úřad pro vynálezy a normalizaci. Po několika dalších etapách vývoje vzniká v rámci rozdělení bývalého Československa Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, který sídlí v Praze.&lt;ref&gt;Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * HENDRYCH, Dušan, Josef FIALA, Milana HRUŠÁKOVÁ, Jan HURDÍK, Vladimír KRATOCHVÍL, Marta MACHÁČKOVÁ, Ivo TELEC a Jaruška STAVINOHOVÁ. ''Právnický slovník''. 2. rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1320 s. ISBN 8071797405.<br /> * Zákon č. 14/1993 Sb. o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví, [online].[cit. 2013-02-01]. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/zakony/14_1993.pdf.<br /> * ZÍMA, Josef. Průmyslové právo v praxi (1. část). ''ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku'' [online]. 2011, roč. 2011, č. 8 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45080<br /> * PATENT: Právní úprava a její změny. ''Sagit: Účetnitví, právo, daně'' [online]. Ostrava: SAGIT, 2004, 2004-05-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&amp;typ=r&amp;levelid=OC_272.HTM<br /> * Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html<br /> * Základní informace. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html<br /> * Přihlašování do zahraničí. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-10-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C3%9APV&diff=28626 2013-02-05T18:04:01Z

<p>Bonepm: /* Přehled základních funkcí */</p> <hr /> <div>==Úřad průmyslového vlastnictví ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' patent, úřad, vynález, duševní vlastnictví <br /> <br /> '''Synonyma:''' Patentní úřad<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví, právo, státní správa &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - vynález, patent, patentová listina &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Úřadu průmyslového vlastnictví ==<br /> Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním správním úřadem pro veřejnoprávní ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou. Plní funkci patentového a známkového úradu.&lt;ref&gt;HENDRYCH, Dušan, Josef FIALA, Milana HRUŠÁKOVÁ, Jan HURDÍK, Vladimír KRATOCHVÍL, Marta MACHÁČKOVÁ, Ivo TELEC a Jaruška STAVINOHOVÁ. ''Právnický slovník''. 2. rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1320 s. ISBN 8071797405.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Přehled základních funkcí ==<br /> * rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv<br /> * vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích<br /> * získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury<br /> * zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem<br /> * aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv&lt;ref&gt;Základní informace. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví ==<br /> Úřad rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích, vede ústřední fond světové patentové literatury.&lt;ref&gt;''Zákon č. 14/1993 Sb. o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví'', [online].[cit. 2013-02-01]. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/zakony/14_1993.pdf.&lt;/ref&gt; Úřad průmyslového vlastnictví uděluje ve správním řízení majetková práva na vynálezy, tzv. patenty, které patří do oboru průmyslových práv k hospodářsky využitelným výtvorům. Také vede patentový rejstřík, do kterého se patenty a další zákonem stanovené skutečnosti s nimi spojené zapisují.&lt;ref&gt;PATENT: Právní úprava a její změny. ''Sagit: Účetnitví, právo, daně'' [online]. Ostrava: SAGIT, 2004, 2004-05-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&amp;typ=r&amp;levelid=OC_272.HTM&lt;/ref&gt; Úřad patentového vlastnictví také přijímá mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Lze tak jedinou přihláškou získat ochranu ve 146 smluvních státech a čtyři regionální patenty. &lt;ref&gt;Přihlašování do zahraničí. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-10-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie ==<br /> Čechy, Morava a další země patřily v dualistickém rakousko-uherském státě k Předlitavsku, jehož právní řád byl ovlivňován západními, průmyslově nejrozvinutějšími zeměmi. Platil zde říšský zákon č. 30/1897, o ochraně vynálezů, přičemž tehdejší patentní úřad sídlil ve Vídni. Se vznikem Československa byl tento zákon bez podstatných změn transformován na zákon č. 305/1919 Sb., sídlem patentního úřadu se stal Valdštejnský palác v Praze, budova, kde v současnosti sídlí Senát. &lt;ref&gt;ZÍMA, Josef. Průmyslové právo v praxi (1. část). ''ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku'' [online]. 2011, roč. 2011, č. 8 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45080&lt;/ref&gt; Řízení o ochranných známkách probíhalo až do 1. ledna 1950 před obchodními a živnostenskými komorami, a před ministerstvem průmyslu. Odvolacím orgánem ve druhém stupni byl Nejvyšší soud. K 1. dubnu 1952 byl zřízen Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, později Úřad pro vynálezy, resp. Státní úřad pro vynálezy a normalizaci. Po několika dalších etapách vývoje vzniká v rámci rozdělení bývalého Československa Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, který sídlí v Praze.&lt;ref&gt;Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * HENDRYCH, Dušan, Josef FIALA, Milana HRUŠÁKOVÁ, Jan HURDÍK, Vladimír KRATOCHVÍL, Marta MACHÁČKOVÁ, Ivo TELEC a Jaruška STAVINOHOVÁ. ''Právnický slovník''. 2. rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1320 s. ISBN 8071797405.<br /> * Zákon č. 14/1993 Sb. o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví, [online].[cit. 2013-02-01]. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/zakony/14_1993.pdf.<br /> * ZÍMA, Josef. Průmyslové právo v praxi (1. část). ''ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku'' [online]. 2011, roč. 2011, č. 8 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45080<br /> * PATENT: Právní úprava a její změny. ''Sagit: Účetnitví, právo, daně'' [online]. Ostrava: SAGIT, 2004, 2004-05-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&amp;typ=r&amp;levelid=OC_272.HTM<br /> * Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html<br /> * Základní informace. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html<br /> * Přihlašování do zahraničí. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-10-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C3%9APV&diff=28625 2013-02-05T18:01:42Z

<p>Bonepm: </p> <hr /> <div>==Úřad průmyslového vlastnictví ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' patent, úřad, vynález, duševní vlastnictví <br /> <br /> '''Synonyma:''' Patentní úřad<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví, právo, státní správa &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - vynález, patent, patentová listina &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Úřadu průmyslového vlastnictví ==<br /> Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním správním úřadem pro veřejnoprávní ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou. Plní funkci patentového a známkového úradu.&lt;ref&gt;HENDRYCH, Dušan, Josef FIALA, Milana HRUŠÁKOVÁ, Jan HURDÍK, Vladimír KRATOCHVÍL, Marta MACHÁČKOVÁ, Ivo TELEC a Jaruška STAVINOHOVÁ. ''Právnický slovník''. 2. rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1320 s. ISBN 8071797405.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Přehled základních funkcí ==<br /> * rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv<br /> * vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích<br /> * získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury<br /> * zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem<br /> * aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv&lt;ref&gt;Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví ==<br /> Úřad rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích, vede ústřední fond světové patentové literatury.&lt;ref&gt;''Zákon č. 14/1993 Sb. o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví'', [online].[cit. 2013-02-01]. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/zakony/14_1993.pdf.&lt;/ref&gt; Úřad průmyslového vlastnictví uděluje ve správním řízení majetková práva na vynálezy, tzv. patenty, které patří do oboru průmyslových práv k hospodářsky využitelným výtvorům. Také vede patentový rejstřík, do kterého se patenty a další zákonem stanovené skutečnosti s nimi spojené zapisují.&lt;ref&gt;PATENT: Právní úprava a její změny. ''Sagit: Účetnitví, právo, daně'' [online]. Ostrava: SAGIT, 2004, 2004-05-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&amp;typ=r&amp;levelid=OC_272.HTM&lt;/ref&gt; Úřad patentového vlastnictví také přijímá mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Lze tak jedinou přihláškou získat ochranu ve 146 smluvních státech a čtyři regionální patenty. &lt;ref&gt;Přihlašování do zahraničí. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-10-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Historie ==<br /> Čechy, Morava a další země patřily v dualistickém rakousko-uherském státě k Předlitavsku, jehož právní řád byl ovlivňován západními, průmyslově nejrozvinutějšími zeměmi. Platil zde říšský zákon č. 30/1897, o ochraně vynálezů, přičemž tehdejší patentní úřad sídlil ve Vídni. Se vznikem Československa byl tento zákon bez podstatných změn transformován na zákon č. 305/1919 Sb., sídlem patentního úřadu se stal Valdštejnský palác v Praze, budova, kde v současnosti sídlí Senát. &lt;ref&gt;ZÍMA, Josef. Průmyslové právo v praxi (1. část). ''ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku'' [online]. 2011, roč. 2011, č. 8 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45080&lt;/ref&gt; Řízení o ochranných známkách probíhalo až do 1. ledna 1950 před obchodními a živnostenskými komorami, a před ministerstvem průmyslu. Odvolacím orgánem ve druhém stupni byl Nejvyšší soud. K 1. dubnu 1952 byl zřízen Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, později Úřad pro vynálezy, resp. Státní úřad pro vynálezy a normalizaci. Po několika dalších etapách vývoje vzniká v rámci rozdělení bývalého Československa Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, který sídlí v Praze.&lt;ref&gt;Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * HENDRYCH, Dušan, Josef FIALA, Milana HRUŠÁKOVÁ, Jan HURDÍK, Vladimír KRATOCHVÍL, Marta MACHÁČKOVÁ, Ivo TELEC a Jaruška STAVINOHOVÁ. ''Právnický slovník''. 2. rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1320 s. ISBN 8071797405.<br /> * Zákon č. 14/1993 Sb. o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví, [online].[cit. 2013-02-01]. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/zakony/14_1993.pdf.<br /> * ZÍMA, Josef. Průmyslové právo v praxi (1. část). ''ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku'' [online]. 2011, roč. 2011, č. 8 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45080<br /> * PATENT: Právní úprava a její změny. ''Sagit: Účetnitví, právo, daně'' [online]. Ostrava: SAGIT, 2004, 2004-05-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&amp;typ=r&amp;levelid=OC_272.HTM<br /> * Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html<br /> * Základní informace. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html<br /> * Přihlašování do zahraničí. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-10-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=28624 2013-02-05T16:47:45Z

<p>Bonepm: /* Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]]<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] <br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]]<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[ECLA]] (The European Classification System)<br /> *[[Espacenet]]<br /> *[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> *[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů<br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Objev]] <br /> *[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Průmyslový vzor]]<br /> *[[Předmět průmyslových práv]]<br /> *[[Rejstřík ochranných známek]]<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> *[[U.S. Patent Classification System]]<br /> *[[ÚPV]] - Petr Hejtmánek<br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]]&amp;nbsp;- Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[heslo]] (encyklopedické)<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]] <br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]] <br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]] <br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[arbitráž]]<br /> * [[auditor]]<br /> * [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[hyperzávislost]]<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Karta života]] <br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[OPUScard]]<br /> * [[podzákonná norma]]<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]]<br /> * [[základní registry]]<br /> * [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bibliotheca RFID Library Systems]]<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Card Emulation]]<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[Google Wallet]]<br /> * [[iBorrow]]<br /> * [[IFurniture]]<br /> * [[iHome]]<br /> * [[iChecking]]<br /> * [[iOffice]]<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[iTravel]]<br /> * [[kontrola přístupu]]<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[m-komerce]]<br /> * [[mobilní peněženka]]<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[NFC Forum]]<br /> * [[NFC tag]]<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[prototypování]]<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Smart Parking]]<br /> * [[Smart Poster]]<br /> * [[standard]]<br /> * [[technologie]]<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[analýza]]<br /> * [[archivace]]<br /> * [[audiovizuální dokument]] <br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[autorizace]]<br /> * [[autorizační protokol]]<br /> * [[biografie]]<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]<br /> * [[Centrum vizuální historie Malach]]<br /> * [[COHA]] (Česká asociace orální historie)<br /> * [[diktafon]]<br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[emoce]] -<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[fotoaparát]] <br /> * [[historie každodennosti]]<br /> * [[historiografie]]<br /> * [[interpretace]]<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[MD]] (Minidisc)<br /> * [[metodologie]]<br /> * [[narátor]]<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[Paměť národa]] (portál)<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová<br /> * [[sborník]]<br /> * [[SOHI]] (Středisko orální historie)<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)<br /> * [[Ústav pro studium totalitních režimů]] <br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[akustický model]]<br /> * [[dolování dat]] <br /> * [[foném]]<br /> * [[Fourierova transformace]]<br /> * [[Gaussova křivka]]<br /> * [[identita]]<br /> * [[index]]<br /> * [[indexační engine]]<br /> * [[indexování]]<br /> * [[ivektor]]<br /> * [[jazykový model]]<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[mikrofon]]<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[n-gram]]<br /> * [[rejstřík]]<br /> * [[rozpoznání řeči]]<br /> * [[signál]]<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[trénovací data]]<br /> * [[User Friendly]]<br /> * [[vyhledávání]]<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> * [[zpracování řeči]]<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[agregovaná data]]<br /> * [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)<br /> * [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[datová matice]]<br /> * [[datový archiv]]<br /> * [[datový katalog]]<br /> * [[datový soubor]]<br /> * [[DDI]] (Data Documentation Initiative)<br /> * [[ESS]] (European Social Survey)<br /> * [[Eurobarometer]]<br /> * [[Eurostat]]<br /> * [[Evropský výzkum hodnot]]<br /> * [[GSS]] (General Social Survey)<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[korelační analýza]]<br /> * [[management dat]]<br /> * [[MEDARD]] (archiv)<br /> * [[Nesstar]]<br /> * [[obchodní tajemství]]<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> * [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)<br /> * [[primární data]]<br /> * [[přehledová studie]]<br /> * [[regresní analýza]]<br /> * [[sčítání lidu]]<br /> * [[sekundární analýza dat]]<br /> * [[STATISTICA]] (program)<br /> * [[sub judice]]<br /> * [[Světový výzkum hodnot]]<br /> * [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)<br /> * [[UK Data Archive]]<br /> * [[výzkumná dokumentace]]<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Dungeon game]]<br /> *[[Edutainment]]<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[Experiment]]<br /> *[[Focus groups]] <br /> *[[Frontální výuka]]<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Intervenční studie]]<br /> *[[Konstruktivismus]]<br /> *[[Mentální model]]<br /> *[[Počítačová gramotnost]]<br /> *[[Posttest]]<br /> *[[Pretest]]<br /> *[[Retenční test]]<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> *[[Transfer znalostí]]<br /> *[[Virtuální laboratoř]]<br /> *[[Výuková hra]]<br /> *[[Vzdělávací simulace]]<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[AACR2]]<br /> *[[Aleph]]<br /> *[[automatizace knihovnictví]]<br /> *[[BIBIS]] (knihovnický systém)<br /> *[[British Library]]<br /> *[[CASLIN]] (katalog)<br /> *[[Česká národní bibliografie]]<br /> *[[ELAG]] (European Library Automation Group)<br /> *[[Ethernet]]<br /> *[[Ex Libris]](firma)<br /> *[[HTTP Server]]<br /> *[[jmenné zpracování]]<br /> *[[katalogizační pravidla]]<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[knihovní systém]]<br /> *[[KOLIN]] (Košice Library Information Network)<br /> *[[LCSH]]<br /> *[[LINCA]] (Library Information Network in Czech Academy)<br /> *[[LTP]] (long-term potentiation)<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[MOLIN]] (Moravian Library Information Network)<br /> *[[Národní autority ČR]]<br /> *[[Rada pro katalogizační politiku]]<br /> *[[retrospektivní konverze]]<br /> *[[RFI]] (Request for Information)<br /> *[[RISK]] (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven)<br /> *[[SEX]] (Sekce experimentálního knihovnictví)<br /> *[[souborný katalog]]<br /> *[[TCP/IP]]<br /> *[[TINLIB]]<br /> *[[UNIMARC]]<br /> *[[UNIX]] Dagmar Chládková<br /> *[[výměnný formát]]<br /> *[[Z39.50]]<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[Akademie CZ.NIC]]<br /> *[[Analýza DNS provozu]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[centrální registr domén]]<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální identita]]<br /> *[[digitální podpis]]<br /> *[[digitální stopa]]<br /> *[[DNS]] (Domain Name System)<br /> *[[doklad totožnosti]]<br /> *[[doména]]<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[eduID]]<br /> *[[elektronický občanský průkaz]]<br /> *[[heslo]] (autentizační údaj)<br /> *[[Honeynet]]<br /> *[[ICANN]] (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers)<br /> *[[identifikace]]<br /> *[[Jak na Internet]] (seriál)<br /> *[[Knot DNS]]<br /> *[[krádež identity]] (zcizení identity)<br /> *[[migrace]]<br /> *[[MojeID]]<br /> *[[Mozilla Persona]]<br /> *[[NSTIC]] (National Strategy for Trusted Identities in Cyberspace)<br /> *[[OAuth]]<br /> *[[OpenID]]<br /> *[[OpenID Connect]]<br /> *[[poskytovatel identity]]<br /> *[[registrátor domény]]<br /> *[[SAML protocol]]<br /> *[[správa domény]]<br /> *[[SSO]] (Single Sign On)<br /> *[[STORK]] (projekt)<br /> *[[validita]]<br /> *[[zálohování]]<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28623 2013-02-04T18:15:00Z

<p>Bonepm: /* Význam Hippokratovy přísahy v současnosti */</p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější zdúraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28622 2013-02-04T18:07:08Z

<p>Bonepm: /* Význam Hippokratovy přísahy v současnosti */</p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější zdúraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1a/HippocraticOath.jpg|Rukopis: Neznámý snímek užitý v knize: Foto Biblioteca Vaticana; autor: Rmrfstar [Public domain], Wikimedia Commons<br /> &lt;/gallery&gt;<br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28621 2013-02-04T18:05:35Z

<p>Bonepm: </p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější zdúraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;gallery&gt;<br /> Soubor:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1a/HippocraticOath.jpg|Rukopis: Neznámý snímek užitý v knize: Foto Biblioteca Vaticana; autor: Rmrfstar [Public domain], Wikimedia Commons<br /> &lt;/gallery&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28620 2013-02-04T17:48:57Z

<p>Bonepm: /* Původ Hippokratovy přísahy */</p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější zdúraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hippokratova_p%C5%99%C3%ADsaha&diff=28619 2013-02-04T17:46:01Z

<p>Bonepm: Založena nová stránka: ==Hippokratova přísaha == '''Autor:''' Petr Hejtmánek '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex '''Synonyma:''' - '...</p> <hr /> <div>==Hippokratova přísaha ==<br /> '''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' lékař, lékařství, historie, pravidlo, starověk, etický kodex <br /> <br /> '''Synonyma:''' -<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - lékařství, etika, historie, starověk &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - slib, lékař, pacient, nemoc, zdraví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Charakteristika Hippokratovy přísahy ==<br /> Takzvaná Hippokratova přísaha je nejznámější součástí proslulé sbírky Corpus Hippocraticum a tvoří dodnes základ lékařské etiky. Vznikla ještě za života Hippokratova, tedy mezi r. 460-380/370 př. Kristem. Hippokratova přísaha klade velký důraz na osobnost lékaře.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;V zásadě tato norma proklamuje, koho si má lékař vážit s důrazem na vděčnost a závazek vůči učiteli a jeho rodině. Lékaři je také uloženo, aby zasvětil svůj život prospěchu nemocných s tou výhradou, že míra tohoto zasvěcení je ponechána na lékaři samotném.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt;Z etického hlediska je v ní nejdůležitější zdúraznění principů svědomí a povinnosti dbát za všech okolností zdraví a blaha nemocného, neškodit, ale vždy pomáhat.&lt;ref name=&quot;kronika_mediciny&quot;&gt;SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.&lt;/ref&gt;Přísahu ještě vylepšují a zkrášlují Precepts (Doporučení), jež varují lékaře před vystavováním přehnaně vysokých účtů, před nadměrnou fintivostí, před užíváním parfémů, nabádajíce zároveň k úhledné úpravě vlasů, pravidelnému stříhání nehtů a k příjemnému chování u lůžka nemocného.&lt;ref&gt;GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Původ Hippokratovy přísahy ==<br /> Hippokratovu přísahu s nejvyšší pravděpodobností neformuloval sám Hippokrates, ale Asklépios, člen kultu následníků Apollóna. Ve skutečnosti to byla chrámová přísaha. Chrámy, nacházející se povětšinou na úbočích hor a kopců poblíž minerálních pramenů, však byly orientovány na zisk a pacienti se tak rekrutovali ze sfér mocných a bohatých. Chudí lidé, a zejména pak otroci, měli zajištěnu určitou zdravotní péči díky lékařům otroků, kterými však „opravdoví“ chrámoví lékaři opovrhovali. Je tedy téměř jisté, že k nim Hippokratova přísaha nepronikla. &lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt; Dle jiných zdrojů je Hippokratova přísaha, napsaná v 5.století před naším letopočtem, dílem několika autorů. To je pravděpodobně i důvodem, proč existuje více variant tohoto textu.&lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Znění Hippokratovy přísahy (jedna z verzí) ==<br /> „Přísahám při lékaři Apollonu, při Hygiei a Panacei, volám za svědky všechny bohy a bohyně, že ze všech sil a s plným vědomím budu plnit tento slib:<br /> <br /> Budu si vážiti svého mistra v tomto umění jako svých vlastních rodičů, budu se s ním dělit o svůj příjem, budu mu dávati to, čeho bude míti nedostatek; budu pokládati jeho děti za své bratry pokrevné a ze své strany vyučím je v tomto umění bez odměny a bez závazků.<br /> <br /> Umožním účast na vědění a naukách tohoto oboru především svým synům, dále synům svého mistra a potom těm, kdo zápisem a přísahou se prohlásí za mé žáky, ale nikomu jinému.<br /> <br /> Aby nemocní opět nabyli zdraví, nařídím opatření podle svého nejlepšího vědění a posouzení a budu od nich vzdalovati všecko zlé a škodlivé. Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoli, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu. Nedám žádné ženě vložku do pochvy s tím úmyslem, abych zabránil oplodnění nebo přerušil vývoj plodu.<br /> <br /> Svůj život i své umění budu ceniti jako posvátné; nebudu dělati operace kamene, a vstoupím-li do domu, vejdu tam pro blaho nemocných, zdržím se všeho počínání nešlechetného, neposkvrním se chlípným dotekem se ženami, muži, se svobodnými ani s otroky.<br /> O všem, co uvidím a uslyším při léčení samém, nebo v souvislosti s ním, zachovám mlčení a podržím to jako tajemství, nebude-li mi dáno svolení k tomu, abych to řekl.<br /> <br /> Udržím-li pevně a dokonale věrnost této přísaze, buď mi za to dán šťastný život a budoucí zdar ve výkonu povolání, aby má pověst došla chvály pro všechny časy; kdybych se však proti této přísaze prohřešil, ať mě stihne pravý opak.“ &lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jiná verze například zmiňuje i starověkého Asklépia. &lt;ref name=&quot;prisaha&quot;&gt;Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ==Význam Hippokratovy přísahy v současnosti ==<br /> Ve dvacátém století dochází k výrazné obsahové změně v nazírání na povinnosti lékařů a dalších zdravotníků, a proto jsou formulovány etické kodexy, které jen volně navazují na klasickou Hippokratovu přísahu a respektují jen její obecný důraz na mravnost.&lt;ref name=&quot;prisaha_a_dnesek&quot;&gt;-jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf&lt;/ref&gt; Někteří autoři hovoří v souvislosti se “zbožňováním” staré přísahy moderní západní společností o kulturní spozdilosti a dokonce společnském selhání.&lt;ref name=&quot;cultural_lag&quot;&gt;ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použité zdroje ==<br /> * SCHOTT, Heinz. ''Kronika medicíny''. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, c1994, 648 s. ISBN 8085873168.<br /> * ROBIN, Eugene D. a Robert F. MCCAULEY. Cultural lag and the Hippocratic Oath. ''Lancet'' [online]. 1995, č. 345, 3.6.1995 [cit. 2013-02-04]. ISSN 00995355. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;AN=9507114495&amp;lang=cs&amp;site=ehost-live <br /> * GORDON, Richard. ''Podivuhodné dějiny lékařství''. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995. ISBN 8070232080.<br /> * -jak-[=JAN NOVÁK]. HIPPOKRATOVA PŘÍSAHA A DNEŠEK. ''FACULTAS NOSTRA: Zpravodaj LF UK v Plzni'' [online]. Plzeň: LF UK v Plzni, Jan 2011, no. 112-113, p. 1. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.lfp.cuni.cz/FacultasNostra/2011/FacultasNostra112_3.pdf<br /> * Hippokratova přísaha. VONDRÁČEK, Lubomír. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA. ''ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: okresní sdružení Ústí nad Orlicí'' [online]. Plzeň, 2001, 23.5.2001 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.clkuo.cz/dokumenty/prolekare/hippokratova_prisaha.htm</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=25650 2012-10-22T17:53:54Z

<p>Bonepm: /* Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka? */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Certifikát]] - Sylva Šimůnková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> *[[E-mailová notifikace]]<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> *[[Kasa.cz]]<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] - Petr Šmíd<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]]<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Petr Šmíd<br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková<br /> * [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[objev]] - Alena Brožová<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market) - Lada Kadaníková<br /> * [[ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> * [[patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> * [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> * [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]<br /> * [[encyklopedie]]<br /> * [[heslo]]<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]]<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu)<br /> * [[Wiki miluje památky]]<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]]<br /> * [[Wikimedia ČR]]<br /> * [[Wikimedia Foundation]]<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]]<br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[Wikiskripta]]<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]]<br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]]<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]]<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt)<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[klinický knihovník]]<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]]<br /> * [[lékařská etika]]<br /> * [[lékařství]]<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]]<br /> * [[meziknihovní výpůjční služba]]<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]]<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[Problem-based learning]]<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]]<br /> * [[sociální lékařství]]<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]]<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]]<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=25649 2012-10-22T17:53:22Z

<p>Bonepm: /* Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka? */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Bankovnípoplatky.com]]<br /> *[[Certifikát]] - Sylva Šimůnková<br /> *[[Data]]<br /> *[[Digitální trezor]]<br /> *[[Elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> *[[E-mailová notifikace]]<br /> *[[Hub]] (pracovní prostor)<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> *[[Kasa.cz]]<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní platba]]<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová<br /> *[[Patria.cz]]<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Server]] - Petr Šmíd<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[Správa financí]]<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Petr Šmíd<br /> *[[Vyhláška]]<br /> *[[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková<br /> * [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[objev]] - Alena Brožová<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market) - Lada Kadaníková<br /> * [[ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> * [[patentový spis]] - Jana Vebrová<br /> * [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> * [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]<br /> * [[encyklopedie]]<br /> * [[heslo]]<br /> * [[MediaWiki]]<br /> * [[QRpedia]]<br /> * [[Studenti píší Wikipedii]]<br /> * [[trol]] (na internetu)<br /> * [[Wiki miluje památky]]<br /> * [[Wikidata]]<br /> * [[Wikidruh]]<br /> * [[Wikikniha]]<br /> * [[Wikimedia ČR]]<br /> * [[Wikimedia Foundation]]<br /> * [[Wikimedian]]<br /> * [[Wikinomie]]<br /> * [[Wikipedista]]<br /> * [[Wikipe-tan]]<br /> * [[Wikiskripta]]<br /> * [[Wikitravel]]<br /> * [[Wikiverzita]]<br /> * [[Wikizpráva]]<br /> * [[Wiktionary]]<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]]<br /> * [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)<br /> * [[česká zdravotní politika]]<br /> * [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)<br /> * [[elektronický zdroj]]<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt)<br /> * [[Hippokratova přísaha]]<br /> * [[klinický knihovník]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[konzorcium]]<br /> * [[legislativa]]<br /> * [[lékařská etika]]<br /> * [[lékařství]]<br /> * [[licenční smlouva]]<br /> * [[medical library]]<br /> * [[medicína]]<br /> * [[Medvik]]<br /> * [[meziknihovní výpůjční služba]]<br /> * [[MLA]] (Medical Library Association)<br /> * [[Národní soustava povolání]]<br /> * [[Peer-review]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[Problem-based learning]]<br /> * [[PubMed]]<br /> * [[referenční knihovník]]<br /> * [[sociální lékařství]]<br /> * [[specializovaná knihovna]]<br /> * [[veřejná knihovna]]<br /> * [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]<br /> * [[vzdálený přístup]]<br /> * [[zákon o zdravotních službách]]<br /> * [[zdravotnictví]]<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Ucast-jaro-2011.&diff=17233 2011-05-03T21:38:37Z

<p>Bonepm: </p> <hr /> <div>'''* Jméno:''' Petr Maňásek '''Název:''' Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS), '''Datum:''' 4.-5. 4. 2011, '''Link:''' http://www.isss.cz/<br /> <br /> '''* Jméno:''' Věra Adámková '''Název:''' Projekty v informačním vzdělávání, '''Datum:''' 10. 3. 2011, UTB Zlín '''Link:''' http://www.nakliv.cz/akce/seminar-projekty-v-informacnim-vzdelavani<br /> <br /> '''* Jméno:''' Věra Adámková '''Název:''' Pracovní seminář lokálních supervizorů SNA, '''Datum:''' 2. 3. 2011, NK Praha '''Link:''' http://autority.nkp.cz/jmenne-autority<br /> <br /> '''* Jméno:''' Petr Hejtmánek '''Název:''' Seminář: Hudba zemí bývalého Východního bloku '''Datum:''' 17. – 18. 5. 2011, KJM Brno '''Link:''' http://www.kjm.cz/seminar-pro-hudebniky</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5222 2011-02-02T16:27:14Z

<p>Bonepm: /* Konflikt národní stát versus etnika */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[6]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> <br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> <br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: &lt;http://www.shscms.cz/ehd/cz/&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5221 2011-02-02T16:26:47Z

<p>Bonepm: /* Konflikt národní stát versus etnika */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[6]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> <br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> <br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> <br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: &lt;http://www.shscms.cz/ehd/cz/&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5220 2011-02-02T16:24:52Z

<p>Bonepm: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[6]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: &lt;http://www.shscms.cz/ehd/cz/&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5219 2011-02-02T16:24:19Z

<p>Bonepm: /* Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[6]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: &lt;http://www.shscms.cz/ehd/cz/&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5218 2011-02-02T16:24:04Z

<p>Bonepm: </p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[6]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: &lt;http://www.shscms.cz/ehd/cz/&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5217 2011-02-02T16:23:34Z

<p>Bonepm: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[7]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: &lt;http://www.shscms.cz/ehd/cz/&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5216 2011-02-02T16:20:56Z

<p>Bonepm: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[7]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> #Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka [online]. c2010 [cit. 2011-02-02]. Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Dostupné z WWW: &lt;http://www.shscms.cz/ehd/cz/&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5215 2011-02-02T16:16:54Z

<p>Bonepm: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“''[[#Literatura|[2]]], což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> <br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[7]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5214 2011-02-02T16:15:47Z

<p>Bonepm: /* Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[7]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5213 2011-02-02T16:15:25Z

<p>Bonepm: /* Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[7]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel<br /> <br /> Data převzata ze stránek Českého statistického úřadu.[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky a při reportování stavu obyvatelstva orgánům Evropské unie byly všechny označeny za národnost českou.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5212 2011-02-02T16:13:05Z

<p>Bonepm: /* Konflikt národní stát versus etnika */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Většina národních států se snaží z dlouhodobého hlediska více či méně řešit soužití dominantní kultury s menšinami.<br /> Humanitární organizace Člověk v tísni, která se problematikou nejen etnických menšin dlouhodobě zabývá, hovoří ve svých materiálech o důsledcích, jimž čelí etnická menšina existující uvnitř národního státu. ''„Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. (..) Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.“''[[#Literatura|[7]]]<br /> Evropská unie se snaží předejít nenávratným kulturním ztrátám ať již pozvolnou asimilací či jinou cestou projektem Evropské kulturní dědictví. Je nutno podotknout, že na mizení kulturních tradic, které jsou jedním z aspektů existence etnika, má také silný vliv rostoucí globalizace.<br /> Dobrým příkladem boje proti těmto neblahým vlivům jsou třeba Dny evropského dědictví, mezi jejich hlavní cíle patří zejména:<br /> -zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách<br /> -ochranu kulturního dědictví v nejširším slova smyslu<br /> -respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5211 2011-02-02T15:55:34Z

<p>Bonepm: /* Rizika */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Vzhledem k tomu, že pojmy jakkoliv vymezující nějaké skupiny lidí od jiných vznikaly z historického hlediska především k politickému, majetkovému a územnímu nárokování, je jasné, že již od jejich vzniku bylo vše kolem nich provázeno spory a riziky. Například přílišné škatulkování obyvatelstva pod nálepky etnických menšin či majorit může vést až k vyčlenění skupiny lidí na/za okraj společnosti či dokonce k násilí a nepokojům. Hirt k problémům etnicity a etnizace píše: ''„Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání.“'' <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. Národ je pojem pro jiný, avšak příbuzný druh kolektivní identity, protože i příslušníci národa jsou nositeli určité etnicity. Národní stát je do značné míry mocenským monopolem dominantní skupiny definované jako národ. Problémem se pak stává vztah mezi etnickými skupinami a státem, který může být symbiotický, ale i konfliktní. Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5210 2011-02-02T15:46:02Z

<p>Bonepm: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, <br /> historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity <br /> bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k <br /> prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému <br /> směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání. <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. Národ je pojem pro jiný, avšak příbuzný druh kolektivní identity, protože i příslušníci národa jsou nositeli určité etnicity. Národní stát je do značné míry mocenským monopolem dominantní skupiny definované jako národ. Problémem se pak stává vztah mezi etnickými skupinami a státem, který může být symbiotický, ale i konfliktní. Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5209 2011-02-02T15:45:24Z

<p>Bonepm: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> ''„Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, <br /> historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity <br /> bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k <br /> prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému <br /> směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání. <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. Národ je pojem pro jiný, avšak příbuzný druh kolektivní identity, protože i příslušníci národa jsou nositeli určité etnicity. Národní stát je do značné míry mocenským monopolem dominantní skupiny definované jako národ. Problémem se pak stává vztah mezi etnickými skupinami a státem, který může být symbiotický, ale i konfliktní. Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5208 2011-02-02T15:44:59Z

<p>Bonepm: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> ''„Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.“''<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, <br /> historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity <br /> bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k <br /> prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému <br /> směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání. <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. Národ je pojem pro jiný, avšak příbuzný druh kolektivní identity, protože i příslušníci národa jsou nositeli určité etnicity. Národní stát je do značné míry mocenským monopolem dominantní skupiny definované jako národ. Problémem se pak stává vztah mezi etnickými skupinami a státem, který může být symbiotický, ale i konfliktní. Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Etnikum&diff=5207 2011-02-02T15:42:28Z

<p>Bonepm: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' rasa, původ, jazyk, kultura, menšina<br /> <br /> '''Synonyma: ''' - etnická menšina<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - rasa, stát&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Velký sociologický slovní charakterizuje pojem etnikum takto: ''„V západoevrop. tradici kult. definované a diferencované skupiny lidí. Ve stejném významu se používa pojem etnická skupina (zejm. v anglosaské oblasti) nebo fr. výraz ethnie, někdy i pojem etnos (je preferován např. rus. etnografy).“'' [[#Literatura|[1, s.277]]] Mnoho lidí však nechápe rozdíl mezi pojmy &quot;etnikum&quot; a &quot;národ&quot; a zaměňuje je.<br /> Existuje dlouhodobý spor o termíny &quot;národ&quot; a &quot;etnikum&quot; a také o to, kdo či co do které kategorie spadá. Často k tomu zavdá i příliš stručná definice, viz. např. jak o etniku hovoří slovník cizích slov. Význam slova etnikum je popisován jako „''skupina lidí, kterou spojuje společný původ, zvláštní kulturní znaky (především jazyk), tradice a mentalita“'', což se jeví z hlediska sporu etnikum/národ nedostatečné.<br /> [[#Literatura|[2]]]<br /> ''„Výstižnou definici nabízí Jandourkův sociologický slovník:<br /> Hovoří o etniku jako o skupině jedinců, kteří se od jiných skupin odlišují svou etnicitou neboli souhrnem faktorů kulturních, rasových, teritoriálních a jazykových, dále pak svou historií, sebepojetím, vědomím společného původu a také tím, že jsou jako etnicky odlišní vnímáni druhými.“''<br /> Jandourek se také vyjadřuje k problému národ/etnikum: ''„Někdy se pojem etnikum používá též ve významu národní menšiny, jejichž kultura se liší od kultury většinové, ale etnikum není nutně totožné s národem. Na rozdíl od rasy příslušníci etnika nemají takové fyzické znaky, kterými by se výrazně lišili od příslušníků většiny. Důležitější je spíše odlišnost hodnot, norem, chování a jazyka. Znaky, které příslušníci etnika považují pro sebe za charakteristické, se někdy nazývají etnické vědomí.“''[[#Literatura|[3, s.76]]]<br /> <br /> Jako příklad nejednoznačnosti a přesahovosti termínů jako jsou &quot;rasa&quot;, &quot;národ&quot;, &quot;etnikum&quot; bývají uváděni Romové a jejich vnímání majoritní společností. Například Průcha uvádí, že část odborníků považuje Romy za etnikum, resp. za národnost. Jiní odborníci považují Romy za rasovou skupinu: hovoří o rasové diskriminaci Romů, o rasovém násilí vůči Romům apod. [[#Literatura|[4, s. 60-61]]]<br /> Švingalová se staví na stranu etnika, když proklamuje: ''„Přikláníme se k názoru, že Romy lze považovat za etnikum (etnickou menšinu), resp. národnost (národnostní menšinu)“''.<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> == Rizika ==<br /> Problematická tendence vysvětlovat různé komplexní události většinou sociálního, <br /> historického či politického charakteru prostřednictvím všeobjímající kategorie etnicity <br /> bývá označována jako „etnicizace“. Může vést k pomyslnému oddělování původně nerozlišených populací, nebo k <br /> prohlubování existujících společenských distinkcí. Čili k pravému opaku úsilí, ke kterému <br /> směřuje současné pojetí interkulturního vzdělávání. <br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> == Konflikt národní stát versus etnika ==<br /> Historicky dochází k procesu vydělování etnických skupin (etnogenezi), nebo naopak k jejich asimilaci v důsledku vzájemných a trvalých kulturních kontaktů odlišných etnických skupin. V moderní společnosti vyvolává tyto procesy především industrializace, urbanizace a migrace. Národ je pojem pro jiný, avšak příbuzný druh kolektivní identity, protože i příslušníci národa jsou nositeli určité etnicity. Národní stát je do značné míry mocenským monopolem dominantní skupiny definované jako národ. Problémem se pak stává vztah mezi etnickými skupinami a státem, který může být symbiotický, ale i konfliktní. Členové etnických skupin mohou být na základě etnické příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu.<br /> [[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> == Podíl nejpočetnějších etnických skupin v ČR podle sčítání lidu z roku 2001 ==<br /> Česká národnost: 9249777 obyvatel<br /> <br /> Moravská národnost: 380474 obyvatel<br /> <br /> Slezská národnost: 10878 obyvatel<br /> <br /> Slovenská národnost: 19319 obyvatel<br /> <br /> Polská národnost: 51968 obyvatel<br /> <br /> Německá národnost: 39106 obyvatel<br /> <br /> Romská národnost: 11746 obyvatel<br /> <br /> Maďarská národnost: 14672 obyvatel<br /> <br /> Ukrajinská národnost: 22112 obyvatel<br /> <br /> Ruská národnost: 12369 obyvatel<br /> <br /> Vietnamská národnost: 17462 obyvatel[[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> Česká, moravská a slezská národnost jsou považovány za nativní obyvatele České republiky.<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Velký sociologický slovník. I, A-O.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 8071843113 (soubor). ISBN 8071841641 (1. svazek).<br /> # Best one service s.r.o. ''Slovník cizích slov'' [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=etnikum&amp;typ=0&gt;.<br /> # JANDOUREK, Jan. ''Sociologický slovník''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 285 s ISBN 8071785350.<br /> # PRŮCHA, Jan. ''Interkulturní psychologie''. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 199 s ISBN 8071788856.<br /> # ŠVINGALOVÁ, Dana . ''Multikultura.cz'' [online]. c2007 [cit. 2011-01-03]. Etnikum (etnická skupina). Dostupné z WWW: &lt;http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/vychozi-pojmy/etnikum/&gt;.<br /> # HIRT, Tomáš. ''Varianty.cz'' [online]. [c2008] [cit. 2011-01-04]. Etnicita, etnikum, etnické skupiny. Dostupné z WWW: &lt;http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_3.pdf&gt;.<br /> # Člověk v tísni. ''Programy sociální integrace'' [online]. [c2006] [cit. 2011-01-04]. Etnikum. Dostupné z WWW: &lt;http://www.integracniprogramy.cz/index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=768:etnikum&amp;catid=550:h1-slovniek-pojm&amp;Itemid=339&gt;.<br /> # Český statistický úřad. ''Český statistický úřad'' [online]. c2003 [cit. 2011-01-04]. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001 OBYVATELSTVO. Dostupné z WWW: &lt;http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3483 2011-02-02T15:23:04Z

<p>Bonepm: /* Na co a na koho se copyright nevztahuje */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> Copyright má i vlastní mezinárodní značku &quot;C&quot; v kroužku, ta ovšem není nijak zákonem vyžadována a autorské právo se na dílo vztahuje i bez ní.<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury, který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod originální licencí lidé z GNU však nic nenamítají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. Je ovšem důležité, že se jedná o práva pouze na dílo, nikoliv již na hotovou realizaci například na nosiči CD. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> <br /> (Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz) [[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3481 2011-02-02T15:21:44Z

<p>Bonepm: /* Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> Copyright má i vlastní mezinárodní značku &quot;C&quot; v kroužku, ta ovšem není nijak zákonem vyžadována a autorské právo se na dílo vztahuje i bez ní.<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury, který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. Je ovšem důležité, že se jedná o práva pouze na dílo, nikoliv již na hotovou realizaci například na nosiči CD. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> <br /> (Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz) [[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3480 2011-02-02T15:21:08Z

<p>Bonepm: /* Charakteristiky */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> Copyright má i vlastní mezinárodní značku &quot;C&quot; v kroužku, ta ovšem není nijak zákonem vyžadována a autorské právo se na dílo vztahuje i bez ní.<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. Je ovšem důležité, že se jedná o práva pouze na dílo, nikoliv již na hotovou realizaci například na nosiči CD. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> <br /> (Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz) [[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3479 2011-02-02T15:14:46Z

<p>Bonepm: /* Na co a na koho se copyright nevztahuje */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. Je ovšem důležité, že se jedná o práva pouze na dílo, nikoliv již na hotovou realizaci například na nosiči CD. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> <br /> (Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz) [[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3478 2011-02-02T15:12:59Z

<p>Bonepm: /* Kolektivní správci */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> <br /> (Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz) [[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3477 2011-02-02T15:12:10Z

<p>Bonepm: /* Kolektivní správci */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> <br /> Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz [[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3476 2011-02-02T15:11:55Z

<p>Bonepm: /* Kolektivní správci */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz [[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3475 2011-02-02T15:10:34Z

<p>Bonepm: /* Kolektivní správci */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců. Její činnost povoluje stát.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> Seznamy přejaty se serveru business[[#Literatura|[10]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3474 2011-02-02T15:08:27Z

<p>Bonepm: /* Na co a na koho se copyright nevztahuje */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> Veřejný &quot;Manifest o volných dílech&quot; je popisuje takto: „''Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“''<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce vykonává kolektivní správu na základě oprávnění, které uděluje Ministerstvo kultury České republiky. Kolektivním správcem může být výhradně právnická osoba se sídlem v ČR, která sdružuje zastupované nositele práv.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3473 2011-02-02T15:05:55Z

<p>Bonepm: /* Na co a na koho se copyright nevztahuje */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: ''„BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“''<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)<br /> <br /> „Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému<br /> užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání<br /> autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce vykonává kolektivní správu na základě oprávnění, které uděluje Ministerstvo kultury České republiky. Kolektivním správcem může být výhradně právnická osoba se sídlem v ČR, která sdružuje zastupované nositele práv.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3472 2011-02-02T14:59:02Z

<p>Bonepm: /* Na co a na koho se copyright nevztahuje */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> Server vlinux.org shrnuje stručně vznik BSD licence: „BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> <br /> Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému<br /> užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání<br /> autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit. Volná díla<br /> jsou základem našeho sebeporozumění, které je vyjádřeno v našich společných vědomostech a<br /> kultuře. Je to surovina, ze které se odvozují nové vědomosti a jsou vytvářena nová kulturní díla.<br /> Institut volného díla funguje jako ochranný mechanismus, který zajišťuje, že tato surovina je k<br /> dispozici za cenu reprodukce (blízké nule), a že všichni členové společnosti mohou na ni navazovat.<br /> Je nezbytné mít k dispozici zdravá a prosperující volná díla k zajištění sociální a ekonomické<br /> spokojenosti společnosti.<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce vykonává kolektivní správu na základě oprávnění, které uděluje Ministerstvo kultury České republiky. Kolektivním správcem může být výhradně právnická osoba se sídlem v ČR, která sdružuje zastupované nositele práv.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3471 2011-02-02T14:58:06Z

<p>Bonepm: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> <br /> Server vlinux.org shrnuje stručně vznik BSD licence: „BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> <br /> Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému<br /> užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání<br /> autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit. Volná díla<br /> jsou základem našeho sebeporozumění, které je vyjádřeno v našich společných vědomostech a<br /> kultuře. Je to surovina, ze které se odvozují nové vědomosti a jsou vytvářena nová kulturní díla.<br /> Institut volného díla funguje jako ochranný mechanismus, který zajišťuje, že tato surovina je k<br /> dispozici za cenu reprodukce (blízké nule), a že všichni členové společnosti mohou na ni navazovat.<br /> Je nezbytné mít k dispozici zdravá a prosperující volná díla k zajištění sociální a ekonomické<br /> spokojenosti společnosti.<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce vykonává kolektivní správu na základě oprávnění, které uděluje Ministerstvo kultury České republiky. Kolektivním správcem může být výhradně právnická osoba se sídlem v ČR, která sdružuje zastupované nositele práv.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> #Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/license-list.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Copyright&diff=3470 2011-02-02T14:56:45Z

<p>Bonepm: /* Na co a na koho se copyright nevztahuje */</p> <hr /> <div>'''Autor: ''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova: ''' autor, právo, dílo, zákon<br /> <br /> '''Synonyma: ''' autorské právo<br /> <br /> '''Související pojmy: '''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - duševní vlastnictví&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - kolektivní správce práv autorů&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==<br /> Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako ''„doložka o výhradě autorského práva“''.[[#Literatura|[1]]] <br /> <br /> Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. ''„&quot;Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“''[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> ==Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu==<br /> <br /> Speciální útvar Ministerstva kultury. který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. ''„Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen &quot;Bernská úmluva&quot;), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen &quot;Smlouva SODV o právu autorském&quot;) a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen &quot;Směrnice o informační společnosti&quot;) a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“'' [[#Literatura|[3]]] <br /> Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.<br /> <br /> == Na co a na koho se copyright nevztahuje ==<br /> <br /> '''Výjimky na straně uživatele'''<br /> <br /> V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: ''„do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“''<br /> [[#Literatura|[4]]]<br /> <br /> Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. ''„(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“''<br /> [[#Literatura|[5]]]<br /> <br /> '''Výjimky na straně díla'''<br /> <br /> Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:<br /> <br /> '''GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)''' <br /> <br /> Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.<br /> <br /> Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: ''„Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“''<br /> [[#Literatura|[6]]]<br /> <br /> '''BSD licence''' <br /> BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty:<br /> -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence<br /> -modified BSD (zjednodušená verze)<br /> <br /> Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod touto licencí lidé z GNU však nic nemají.[[#Literatura|[7]]]<br /> <br /> <br /> Server vlinux.org shrnuje stručně vznik BSD licence: „BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> '''Volná díla'''<br /> <br /> Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému<br /> užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání<br /> autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit. Volná díla<br /> jsou základem našeho sebeporozumění, které je vyjádřeno v našich společných vědomostech a<br /> kultuře. Je to surovina, ze které se odvozují nové vědomosti a jsou vytvářena nová kulturní díla.<br /> Institut volného díla funguje jako ochranný mechanismus, který zajišťuje, že tato surovina je k<br /> dispozici za cenu reprodukce (blízké nule), a že všichni členové společnosti mohou na ni navazovat.<br /> Je nezbytné mít k dispozici zdravá a prosperující volná díla k zajištění sociální a ekonomické<br /> spokojenosti společnosti.<br /> [[#Literatura|[8]]]<br /> <br /> == Kolektivní správci ==<br /> Kolektivní správce vykonává kolektivní správu na základě oprávnění, které uděluje Ministerstvo kultury České republiky. Kolektivním správcem může být výhradně právnická osoba se sídlem v ČR, která sdružuje zastupované nositele práv.<br /> <br /> '''Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:'''<br /> <br /> DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura<br /> <br /> OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním<br /> <br /> INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů<br /> <br /> OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl<br /> <br /> GESTOR – Ochranný svaz autorský<br /> <br /> '''Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:'''<br /> <br /> Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)<br /> <br /> Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů<br /> <br /> Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)<br /> [[#Literatura|[9]]]<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: &lt;http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&amp;typ=0&gt;.<br /> # BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.<br /> # Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. ''NK informace pro knihovny'' [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm&gt;.<br /> # Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: &lt;http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm&gt;.<br /> # Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: &lt;http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf&gt;.<br /> # Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: &lt;http://www.gnu.org/licenses/gpl.html&gt;.<br /> # The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: &lt;http://www.linfo.org/bsdlicense.html&gt;.<br /> # NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: &lt;http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf&gt;.<br /> # Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: &lt;http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/&gt;.</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Zp%C4%9Btn%C3%BD_odkaz&diff=19527 2010-06-13T21:54:31Z

<p>Bonepm: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' SEO, Internet, hypertext, reklama, web<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - hyperlink, Internet, SEO, web &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Zpětný odkaz==<br /> Zpětné odkazy (také známé jako příchozí spojení) jsou odkazy na vaše webové stránky z jiného webu. Jsou považovány za off-page faktor (faktory působící z pozice mimo vlastní stránku) Jsou nezbytné pro učinění webových stránkách viditelných a v ideálním případě jsou díky nim řazeny na výhodném místě ve vyhledávači. Většina odborníků SEO říká, že dobré, relevantní odkazy se podílí z více než 60% až 70% na hodnocení úspěchu webu, a to zejména z pohledu konkurenčního boje.[[#Literatura|[1]]]<br /> <br /> ==Hodnocení internetovými vyhledávači==<br /> Zpětné odkazy používají vyhledávače pro hodnocení kvality stránky. Je to obdoba impact faktoru ve vědě. Většina moderních vyhledávačů používá rank při vyhodnocování výsledků vyhledávání jako jednu z vah. Google má PageRank, Seznam Srank a Jyxo Jyxorank. Rank by měl vyjadřovat popularitu daného webu, vychází z myšlenky, že na kvalitní weby lidé častěji odkazují.(2) Odkazy pomáhají prohledávačům najít vaše stránky a zvyšují viditelnost vašich stránek v našich výsledcích vyhledávání. Při zobrazování výsledků vyhledávání používá např. Google vyspělé metody porovnávání textu, aby při každém vyhledávání zobrazil důležité a relevantní stránky. Odkaz ze stránky A na stránku B považuje Google za hlas udělený stránkou A stránce B. Hlasy od ,,důležitých&quot; stránek mají větší váhu a tím zvyšují ,,důležitost&quot; stránek, na které odkazují. Algoritmy dokáží rozlišit přirozené odkazy od nepřirozených odkazů. Přirozené odkazy na stránky vznikají jako důsledek dynamické povahy Internetu, tedy když jiné webové stránky považují váš obsah za hodnotný a domnívají se, že by mohl být užitečný pro jejich návštěvníky. Smyslem nepřirozených odkazů je pouze zajistit, aby se vaše stránky jevily vyhledávačům jako oblíbenější.(Weby kompatibilní s technologiemi Gogole – Nápověda nástroje pro webmastery). Obecně lze říci, že právě zpětné odkazy jsou tím podstatným, co stránku zviditelní nejvíce.[[#Literatura|[3]]]<br /> <br /> ==Budování zpětných odkazů==<br /> Z hlediska samotné filozofie page ranků by měl být přírůstek odkazů na jiné stránky přirozený, jedině tak může být dosaženo celkového nepokřiveného obrazu reálné oblíbenosti a opravdové váhy jednotlivých stránek. I sem ale zasahují komerční zájmy a tak netrvalo dlouho a síla kapitálu dokáže v relativně krátké době prosadit svoje stránky do popředí nákupem zpětných odkazů.<br /> <br /> === Přirozené budování zpětných odkazů ===<br /> Některé vyhledávače (hlavně Google) se snaží rozpoznat, zda je odkaz přirozený nebo koupený. Pokud se Googlu budou zdát odkazy koupené, může jim dát nižší váhu. Nejlepší způsob získání zpětných odkazů je vytvořit na webu unikátní kvalitní obsah, na který budou lidé sami rádi odkazovat. Tato metoda však nemusí být vždy úplně úspěšná, zvláště v segmentech s vysokou konkurencí stačit nebude, a proto je třeba přistoupit i na další způsoby získání zpětných odkazů.[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> === Výměna zpětných odkazů ===<br /> Ne vždy je třeba zpětné odkazy kupovat. Lze například vyhledat weby s obdobným relevantním obsahem a přesvědčit jeho majitele k výměně odkazů. Exitustují také tržiště či burzy výměnných odkazů jako například http://www.linkseven.eu/, kde je možné zadat nabídku i reagovat na již zadanou.<br /> <br /> === Nákup zpětných odkazů ===<br /> Při nákupu zpětných odkazů platí podobné zásady jako při jejich výměně. Cenu odkazu ovlivňuje téma webu, počet externích odkazů, umístění odkazu, ranky a návštěvnost. Odkazy je třeba kupovat postupně, necílit je všechny na titulní stránku, ale i na podstránky. Doporučuji vytvořit poptávku na koupi zpětných odkazů na internetovém tržišti http://webtrh.cz/f14, kde si pak můžete vybrat z nejlepších nabídek.[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> === Registrace do katalogů ===<br /> Registraci do katalogů můžete získat zdarma nějaké zpětné odkazy, které vám mohou trochu pomoci. jejich účinnost je však diskutabilní, neboť je tam i většina konkurenčních stránek. Tedy je především nedobré v nich nebýt zaregistrovaný. Každý web by měl být zaregistrován alespoň do několika základních katalogů:<br /> <br /> • http://odkazy.seznam.cz/<br /> <br /> • http://katalog.centrum.cz/<br /> <br /> • http://katalog.atlas.cz/<br /> <br /> • http://www.dmoz.org/World/Česky/<br /> <br /> Registrace do více katalogů může pomoci, ale určitě by katalogy neměly být jediným zdrojem zpětných odkazů.<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # NALLAWALLA, A. SEO toolchest: Backlinks. ''APC'', 2010, vol. 30, no. 5<br /> # MAŤOVKA, M. Optimalizace Off Page faktorů a podvodné techniky. ''SWMAG.cz'' [online]. 2008 [cit. 11.6.2010]. Dostupné z: &lt;http://www.swmag.cz/371/optimalizace-off-page-faktoru-a-podvodne-techniky-seo-dil-3/&gt;<br /> # Google centrála pro webmastery. ''Weby kompatibilní s technologiemi Google''. [on-line] [cit. 11.6.2010] Dostupné z: &lt;http://www.google.com/support/webmasters/bin/answer.py?answer=40349&gt;</div>

Bonepm https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Zp%C4%9Btn%C3%BD_odkaz&diff=19526 2010-06-13T21:53:44Z

<p>Bonepm: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Petr Hejtmánek<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' SEO, Internet, hypertext, reklama, web<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - hyperlink, Internet, SEO, web &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Zpětný odkaz==<br /> Zpětné odkazy (také známé jako příchozí spojení) jsou odkazy na vaše webové stránky z jiného webu. Jsou považovány za off-page faktor (faktory působící z pozice mimo vlastní stránku) Jsou nezbytné pro učinění webových stránkách viditelných a v ideálním případě jsou díky nim řazeny na výhodném místě ve vyhledávači. Většina odborníků SEO říká, že dobré, relevantní odkazy se podílí z více než 60% až 70% na hodnocení úspěchu webu, a to zejména z pohledu konkurenčního boje.[[#Literatura|[1]]]<br /> <br /> ==Hodnocení internetovými vyhledávači==<br /> Zpětné odkazy používají vyhledávače pro hodnocení kvality stránky. Je to obdoba impact faktoru ve vědě. Většina moderních vyhledávačů používá rank při vyhodnocování výsledků vyhledávání jako jednu z vah. Google má PageRank, Seznam Srank a Jyxo Jyxorank. Rank by měl vyjadřovat popularitu daného webu, vychází z myšlenky, že na kvalitní weby lidé častěji odkazují.(2) Odkazy pomáhají prohledávačům najít vaše stránky a zvyšují viditelnost vašich stránek v našich výsledcích vyhledávání. Při zobrazování výsledků vyhledávání používá např. Google vyspělé metody porovnávání textu, aby při každém vyhledávání zobrazil důležité a relevantní stránky. Odkaz ze stránky A na stránku B považuje Google za hlas udělený stránkou A stránce B. Hlasy od ,,důležitých&quot; stránek mají větší váhu a tím zvyšují ,,důležitost&quot; stránek, na které odkazují. Algoritmy dokáží rozlišit přirozené odkazy od nepřirozených odkazů. Přirozené odkazy na stránky vznikají jako důsledek dynamické povahy Internetu, tedy když jiné webové stránky považují váš obsah za hodnotný a domnívají se, že by mohl být užitečný pro jejich návštěvníky. Smyslem nepřirozených odkazů je pouze zajistit, aby se vaše stránky jevily vyhledávačům jako oblíbenější.(Weby kompatibilní s technologiemi Gogole – Nápověda nástroje pro webmastery). Obecně lze říci, že právě zpětné odkazy jsou tím podstatným, co stránku zviditelní nejvíce.[[#Literatura|[3]]]<br /> <br /> ==Budování zpětných odkazů==<br /> Z hlediska samotné filozofie page ranků by měl být přírůstek odkazů na jiné stránky přirozený, jedině tak může být dosaženo celkového nepokřiveného obrazu reálné oblíbenosti a opravdové váhy jednotlivých stránek. I sem ale zasahují komerční zájmy a tak netrvalo dlouho a síla kapitálu dokáže v relativně krátké době prosadit svoje stránky do popředí nákupem zpětných odkazů.<br /> <br /> === Přirozené budování zpětných odkazů ===<br /> Některé vyhledávače (hlavně Google) se snaží rozpoznat, zda je odkaz přirozený nebo koupený. Pokud se Googlu budou zdát odkazy koupené, může jim dát nižší váhu. Nejlepší způsob získání zpětných odkazů je vytvořit na webu unikátní kvalitní obsah, na který budou lidé sami rádi odkazovat. Tato metoda však nemusí být vždy úplně úspěšná, zvláště v segmentech s vysokou konkurencí stačit nebude, a proto je třeba přistoupit i na další způsoby získání zpětných odkazů.[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> === Výměna zpětných odkazů ===<br /> Ne vždy je třeba zpětné odkazy kupovat. Lze například vyhledat weby s obdobným relevantním obsahem a přesvědčit jeho majitele k výměně odkazů. Exitustují také tržiště či burzy výměnných odkazů jako například http://www.linkseven.eu/, kde je možné zadat nabídku i reagovat na již zadanou.<br /> <br /> === Nákup zpětných odkazů ===<br /> Při nákupu zpětných odkazů platí podobné zásady jako při jejich výměně. Cenu odkazu ovlivňuje téma webu, počet externích odkazů, umístění odkazu, ranky a návštěvnost. Odkazy je třeba kupovat postupně, necílit je všechny na titulní stránku, ale i na podstránky. Doporučuji vytvořit poptávku na koupi zpětných odkazů na internetovém tržišti http://webtrh.cz/f14, kde si pak můžete vybrat z nejlepších nabídek.[[#Literatura|[2]]]<br /> <br /> === Registrace do katalogů ===<br /> Registraci do katalogů můžete získat zdarma nějaké zpětné odkazy, které vám mohou trochu pomoci. jejich účinnost je však diskutabilní, neboť je tam i většina konkurenčních stránek. Tedy je především nedobré v nich nebýt zaregistrovaný. Každý web by měl být zaregistrován alespoň do několika základních katalogů:<br /> <br /> • http://odkazy.seznam.cz/<br /> <br /> • http://katalog.centrum.cz/<br /> <br /> • http://katalog.atlas.cz/<br /> <br /> • http://www.dmoz.org/World/Česky/<br /> <br /> Registrace do více katalogů může pomoci, ale určitě by katalogy neměly být jediným zdrojem zpětných odkazů.<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> # NALLAWALLA, A. SEO toolchest: Backlinks. ''APC'', 2010, vol. 30, no. 5<br /> # MAŤOVKA, M. Optimalizace Off Page faktorů a podvodné techniky. ''SWMAG.cz'' [online]. 2008 [cit. 11.6.2010]. Dostupné z: &lt;http://www.swmag.cz/371/optimalizace-off-page-faktoru-a-podvodne-techniky-seo-dil-3/&gt;<br /> # Google centrála pro webmastery. ''Weby kompatibilní s technologiemi Google''. [on-line] [cit. 11.6.2010] Dostupné z:<br /> &lt;http://www.google.com/support/webmasters/bin/answer.py?answer=40349&gt;</div>

Bonepm