WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-02T10:55:48Z

Bicmac: /* Funkční gramotnost */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==

== Blended learning ==
Jana Lánová

== M-learning ==
Dana Katrňáková 342016

== E-learning 2.0 ==
Josef Moravec

== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
Michal Denár, Soňa Príborská

== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==

== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)

Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>

V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).

Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>

'''1) Základní'''

Mezi základní pedagogické vědy patří:

*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>

'''2) Hraniční'''

Mezi hraniční pedagogické vědy patří:

*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>

*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>

*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>

*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>

*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref>

*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>

*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''ekonomika vzdělávání'''

*'''školská statistika'''

*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''

'''3) Aplikované'''

Aplikované můžeme dělit:

*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');

*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);

*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Andragogika ==
Martina Sochorová, Iveta Jansová

== Kolbův cyklus ==
Dominika Babáková, Edita Hečová

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==

Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita'''

'''3. Vědeckost'''

'''4. Individuální přístup'''

'''5. Spojení teorie a praxe'''

'''6. Názornost'''

'''7. Přiměřenost'''

'''8. Trvalost'''

'''9. Soustavnost'''

== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

== Rámcové vzdělávací programy ==
Marie Packová, Marie Škardová

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman
<cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==

== Mediální gramotnost ==
Eva Durnova, Lucie Belejova

== ICT gramotnost ==
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

== Funkční gramotnost ==
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)

'''Co je funkční gramotnost'''

Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref name="Rabušicová">RABUŠICOVÁ, Milada. ''Gramotnost: staré téma v novém pohledu.''. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref>
Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.

Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.

V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref>

Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref name="Trochtová">TROCHTOVÁ, Veronika. ''Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých''[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/.</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref>

'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''

*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti
*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>
*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní
*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat
*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.
*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)
*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka
*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)
*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref>

D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:

*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát
*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích
*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref>

Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:

'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)'''
- dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů

'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)'''
- dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)

'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)'''
- schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref name="Oplatková">OPLATKOVÁ, Pavla. ''Funkční gramotnost v životě člověka''[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.</ref>

'''Jak se funkční gramotnost měří:'''

Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:

• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec
• základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let
• funkční gramotnost – dokončení střední školy

Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:

'''Deskriptivní statistiky gramotnosti'''
Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).

'''Analytické studie gramotnosti'''
Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Jak jsou na tom Češi'''

Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda).
Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile.
Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika.
V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Funkční gramotnost a vzdělání'''

I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.

Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková

'''Masarykova univerzita'''
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat.
V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref>
Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>

'''Univerzita Palackého v Olomouci'''
Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>

'''Moravská zemská knihovna'''
Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref>
Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>

'''Národní technická knihovna'''
Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref>
Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref>
Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref>
Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>

'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)'''
Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast.
Obsah kurzu:
• Úvod do kurzu
• Elektronické informační zdroje na ČVUT
• Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven
• Technické normy a patenty
• Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu
• Další zdroje informací pro vědu
• Jak psát odborný text
• Jak citovat
• Refworks a jeho nástroje
• Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>

'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)'''
Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy.
Kurzy:
• Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu
• Jak hledat informace rychle a efektivně
• Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích
• Šedá literatura – typy a možnosti
• Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB
• Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít
• Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB
• Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>

'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)'''
Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz.
Po jeho absolvování by měl student:
• umět pracovat se systémem Moodle
• znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT
• znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu
• umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu
• vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací
• znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor
• umět zhodnotit kvalitu nalezené informace
• znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru
• vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu
• umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky
• znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>

<references />

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
Dalibor Bláha
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
Jakub Alt, Josef Ludvíček

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
== Klíčové kompetence ==
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-02T10:54:35Z

Bicmac: /* Funkční gramotnost */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==

== Blended learning ==
Jana Lánová

== M-learning ==
Dana Katrňáková 342016

== E-learning 2.0 ==
Josef Moravec

== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
Michal Denár, Soňa Príborská

== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==

== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)

Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>

V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).

Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>

'''1) Základní'''

Mezi základní pedagogické vědy patří:

*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>

'''2) Hraniční'''

Mezi hraniční pedagogické vědy patří:

*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>

*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>

*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>

*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>

*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref>

*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>

*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''ekonomika vzdělávání'''

*'''školská statistika'''

*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''

'''3) Aplikované'''

Aplikované můžeme dělit:

*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');

*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);

*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Andragogika ==
Martina Sochorová, Iveta Jansová

== Kolbův cyklus ==
Dominika Babáková, Edita Hečová

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==

Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita'''

'''3. Vědeckost'''

'''4. Individuální přístup'''

'''5. Spojení teorie a praxe'''

'''6. Názornost'''

'''7. Přiměřenost'''

'''8. Trvalost'''

'''9. Soustavnost'''

== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

== Rámcové vzdělávací programy ==
Marie Packová, Marie Škardová

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman
<cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==

== Mediální gramotnost ==
Eva Durnova, Lucie Belejova

== ICT gramotnost ==
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

== Funkční gramotnost ==
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)

'''Co je funkční gramotnost'''

Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref name="Rabušicová">RABUŠICOVÁ, Milada. ''Gramotnost: staré téma v novém pohledu.''. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref>
Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.

Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.

V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref>

Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref name="Trochtová">TROCHTOVÁ, Veronika. ''Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých''[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/.</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref>

'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''

*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti
*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>
*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní
*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat
*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.
*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)
*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka
*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)
*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref>

D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:

1. základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát
2. funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích
3. elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref>

Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:

'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)'''
- dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů

'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)'''
- dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)

'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)'''
- schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref name="Oplatková">OPLATKOVÁ, Pavla. ''Funkční gramotnost v životě člověka''[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.</ref>

'''Jak se funkční gramotnost měří:'''

Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:

• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec
• základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let
• funkční gramotnost – dokončení střední školy

Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:

'''Deskriptivní statistiky gramotnosti'''
Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).

'''Analytické studie gramotnosti'''
Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Jak jsou na tom Češi'''

Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda).
Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile.
Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika.
V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Funkční gramotnost a vzdělání'''

I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.

Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková

'''Masarykova univerzita'''
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat.
V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref>
Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>

'''Univerzita Palackého v Olomouci'''
Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>

'''Moravská zemská knihovna'''
Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref>
Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>

'''Národní technická knihovna'''
Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref>
Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref>
Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref>
Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>

'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)'''
Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast.
Obsah kurzu:
• Úvod do kurzu
• Elektronické informační zdroje na ČVUT
• Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven
• Technické normy a patenty
• Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu
• Další zdroje informací pro vědu
• Jak psát odborný text
• Jak citovat
• Refworks a jeho nástroje
• Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>

'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)'''
Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy.
Kurzy:
• Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu
• Jak hledat informace rychle a efektivně
• Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích
• Šedá literatura – typy a možnosti
• Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB
• Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít
• Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB
• Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>

'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)'''
Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz.
Po jeho absolvování by měl student:
• umět pracovat se systémem Moodle
• znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT
• znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu
• umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu
• vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací
• znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor
• umět zhodnotit kvalitu nalezené informace
• znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru
• vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu
• umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky
• znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>

<references />

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
Dalibor Bláha
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
Jakub Alt, Josef Ludvíček

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
== Klíčové kompetence ==
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-02T10:23:28Z

Bicmac: /* Funkční gramotnost */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==

== Blended learning ==
Jana Lánová

== M-learning ==
Dana Katrňáková 342016

== E-learning 2.0 ==
Josef Moravec

== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
Michal Denár, Soňa Príborská

== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==

== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)

Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>

V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).

Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>

'''1) Základní'''

Mezi základní pedagogické vědy patří:

*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>

'''2) Hraniční'''

Mezi hraniční pedagogické vědy patří:

*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>

*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>

*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>

*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>

*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref>

*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>

*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''ekonomika vzdělávání'''

*'''školská statistika'''

*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''

'''3) Aplikované'''

Aplikované můžeme dělit:

*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');

*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);

*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Andragogika ==
Martina Sochorová, Iveta Jansová

== Kolbův cyklus ==
Dominika Babáková, Edita Hečová

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==

Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita'''

'''3. Vědeckost'''

'''4. Individuální přístup'''

'''5. Spojení teorie a praxe'''

'''6. Názornost'''

'''7. Přiměřenost'''

'''8. Trvalost'''

'''9. Soustavnost'''

== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==

== Rámcové vzdělávací programy ==
Marie Packová, Marie Škardová

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman
<cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

== Mediální gramotnost ==
Eva Durnova, Lucie Belejova

== ICT gramotnost ==
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

== Funkční gramotnost ==
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)

'''Co je funkční gramotnost'''

Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref name="Rabušicová">RABUŠICOVÁ, Milada. ''Gramotnost: staré téma v novém pohledu.''. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref>
Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.

Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.

V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref>

Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref name="Trochtová">TROCHTOVÁ, Veronika. ''Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých''[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/.</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref>

'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''

*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti
*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>
*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní
*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat
*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.
*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)
*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka
*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)
*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref>

D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:

1. základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát
2. funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích
3. elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref>

Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:

'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)'''
- dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů

'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)'''
- dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)

'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)'''
- schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref name="Oplatková">OPLATKOVÁ, Pavla. ''Funkční gramotnost v životě člověka''[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.</ref>

'''Jak se funkční gramotnost měří:'''

Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:

• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec
• základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let
• funkční gramotnost – dokončení střední školy

Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:

'''Deskriptivní statistiky gramotnosti'''
Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).

'''Analytické studie gramotnosti'''
Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Jak jsou na tom Češi'''

Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda).
Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile.
Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika.
V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Funkční gramotnost a vzdělání'''

I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.

Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková

'''Masarykova univerzita'''
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat.
V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref>
Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>

'''Univerzita Palackého v Olomouci'''
Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>

'''Moravská zemská knihovna'''
Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref>
Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>

'''Národní technická knihovna'''
Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref>
Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref>
Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref>
Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>

'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)'''
Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast.
Obsah kurzu:
• Úvod do kurzu
• Elektronické informační zdroje na ČVUT
• Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven
• Technické normy a patenty
• Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu
• Další zdroje informací pro vědu
• Jak psát odborný text
• Jak citovat
• Refworks a jeho nástroje
• Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>

'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)'''
Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy.
Kurzy:
• Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu
• Jak hledat informace rychle a efektivně
• Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích
• Šedá literatura – typy a možnosti
• Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB
• Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít
• Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB
• Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>

'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)'''
Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz.
Po jeho absolvování by měl student:
• umět pracovat se systémem Moodle
• znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT
• znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu
• umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu
• vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací
• znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor
• umět zhodnotit kvalitu nalezené informace
• znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru
• vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu
• umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky
• znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>

<references />

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
Dalibor Bláha
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
Jakub Alt, Josef Ludvíček

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
== Klíčové kompetence ==
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-02T10:16:09Z

Bicmac: /* Funkční gramotnost */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==

== Blended learning ==
Jana Lánová

== M-learning ==
Dana Katrňáková 342016

== E-learning 2.0 ==
Josef Moravec

== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
Michal Denár, Soňa Príborská

== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==

== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)

Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>

V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).

Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>

'''1) Základní'''

Mezi základní pedagogické vědy patří:

*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>

'''2) Hraniční'''

Mezi hraniční pedagogické vědy patří:

*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>

*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>

*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>

*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>

*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref>

*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>

*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''ekonomika vzdělávání'''

*'''školská statistika'''

*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''

'''3) Aplikované'''

Aplikované můžeme dělit:

*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');

*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);

*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Andragogika ==
Martina Sochorová, Iveta Jansová

== Kolbův cyklus ==
Dominika Babáková, Edita Hečová

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==

Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita'''

'''3. Vědeckost'''

'''4. Individuální přístup'''

'''5. Spojení teorie a praxe'''

'''6. Názornost'''

'''7. Přiměřenost'''

'''8. Trvalost'''

'''9. Soustavnost'''

== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==

== Rámcové vzdělávací programy ==
Marie Packová, Marie Škardová

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman
<cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

== Mediální gramotnost ==
Eva Durnova, Lucie Belejova

== ICT gramotnost ==
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

== Funkční gramotnost ==
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)

'''Co je funkční gramotnost'''

Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref name="Rabušicová">RABUŠICOVÁ, Milada. ''Gramotnost: staré téma v novém pohledu.''. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref>
Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.

Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.

V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref>

Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref name="Trochtová">TROCHTOVÁ, Veronika. ''Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých''[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/.</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref>

'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''

1. funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti
2. Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>
3. funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní
4. funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat
5. Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.
6. funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)
7. Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka
8. funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)
9. funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref>

D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:

1. základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát
2. funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích
3. elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref>

Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:

'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)'''
- dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů

'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)'''
- dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)

'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)'''
- schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref name="Oplatková">OPLATKOVÁ, Pavla. ''Funkční gramotnost v životě člověka''[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.</ref>

'''Jak se funkční gramotnost měří:'''

Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:

• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec
• základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let
• funkční gramotnost – dokončení střední školy

Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:

'''Deskriptivní statistiky gramotnosti'''
Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).

'''Analytické studie gramotnosti'''
Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Jak jsou na tom Češi'''

Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda).
Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile.
Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika.
V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Funkční gramotnost a vzdělání'''

I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.

Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková

'''Masarykova univerzita'''
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat.
V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref>
Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>

'''Univerzita Palackého v Olomouci'''
Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>

'''Moravská zemská knihovna'''
Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref>
Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>

'''Národní technická knihovna'''
Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref>
Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref>
Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref>
Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>

'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)'''
Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast.
Obsah kurzu:
• Úvod do kurzu
• Elektronické informační zdroje na ČVUT
• Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven
• Technické normy a patenty
• Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu
• Další zdroje informací pro vědu
• Jak psát odborný text
• Jak citovat
• Refworks a jeho nástroje
• Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>

'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)'''
Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy.
Kurzy:
• Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu
• Jak hledat informace rychle a efektivně
• Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích
• Šedá literatura – typy a možnosti
• Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB
• Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít
• Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB
• Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>

'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)'''
Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz.
Po jeho absolvování by měl student:
• umět pracovat se systémem Moodle
• znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT
• znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu
• umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu
• vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací
• znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor
• umět zhodnotit kvalitu nalezené informace
• znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru
• vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu
• umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky
• znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>

<references />

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
Dalibor Bláha
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
Jakub Alt, Josef Ludvíček

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
== Klíčové kompetence ==
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-05-02T10:14:31Z

Bicmac: /* Funkční gramotnost */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==

== Blended learning ==
Jana Lánová

== M-learning ==
Dana Katrňáková 342016

== E-learning 2.0 ==
Josef Moravec

== Game Based Learning ==
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová

== Learning management systems (LMS) ==
Michal Denár, Soňa Príborská

== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==

== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)

Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''<ref name="Kolář">KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.</ref>

V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.<ref name="Vališová">VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.</ref> A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).

Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.<ref name="Vališová"></ref>

'''1) Základní'''

Mezi základní pedagogické vědy patří:

*'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.<ref name="Dvořáček">DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.</ref> Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);<ref name="Jůva">JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.</ref>
*'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;<ref>DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.</ref>
*'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.<ref name="Vališová"></ref> Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);<ref>JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.</ref>
*'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''<ref>PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.</ref>
*'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.</ref> Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''<ref>PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.</ref>
*'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''<ref>KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.</ref>
*'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.">KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.</ref>V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:
**'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;
**'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;
**'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);
**'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;
**'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;
**'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.<ref name="KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98."></ref>
V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 82.</ref>
*'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.<ref>PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.</ref>

'''2) Hraniční'''

Mezi hraniční pedagogické vědy patří:

*'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.<ref name="Průcha, Pedagogicky slovník">PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.</ref>

*'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky''.<ref name="Kybernetická pedagogika">HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/</ref>

*'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.<ref name="Dramatická výchova">CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.</ref>

*'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.<ref name="artefiletika">Artefiletika. In:'' Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika</ref>

*'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.<ref name="soc.pedagogika">ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.</ref>

*'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.<ref name="Wiki"> ''Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova'' [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362</ref>

*'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.<ref name="Průcha, Přehled pedagogiky">PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.</ref>

*'''ekonomika vzdělávání'''

*'''školská statistika'''

*'''školní zdravotnictví a školní hygiena'''

'''3) Aplikované'''

Aplikované můžeme dělit:

*''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');

*''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);

*''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').

'''REFERENCE'''

----
<references />

== Andragogika ==
Martina Sochorová, Iveta Jansová

== Kolbův cyklus ==
Dominika Babáková, Edita Hečová

== Konstruktivismus a Konektivismus ==
Michaela Kočová, Ester Březinová

== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
Górecká Lucie, Krausová Veronika

== Základní didaktické principy ==

Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)

'''Úvod'''

'''1. Komplexní rozvoj studenta'''

Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).

Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat  jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).

'''2. Uvědomělost a aktivita'''

'''3. Vědeckost'''

'''4. Individuální přístup'''

'''5. Spojení teorie a praxe'''

'''6. Názornost'''

'''7. Přiměřenost'''

'''8. Trvalost'''

'''9. Soustavnost'''

== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká

== Kompetence učitele ==
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová

== Model TPCK ==

== Rámcové vzdělávací programy ==
Marie Packová, Marie Škardová

== Role tutora v distančním vzdělávání ==

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman
<cite>''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''</cite><ref>PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf</ref>Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:
*hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky
*odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů
*řídit proces seminářů
*být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem
*neomezovat výuku na určitý čas
Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:'''1) Pedagogické'''Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:
*otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
*zapojení a udržování studentů do diskuzí
*podpora zájmu studentů o diskuze
'''2) Sociální'''Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:
*možnost studentům se představit
*poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
*brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
*podporovat interaktivitu mezi studenty
*v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety
Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).'''3) Organizační'''Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.
*reagovat na příspěvky účastníků
*být trpělivý
*kontrolovat zda student není přetížen informacemi
*podporovat účast studentů v kurzu
'''4) Technické'''Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:
*průvodce technickým zázemím předmětu
*zpětná vazba na technické problémy

'''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''
Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:
*rozpoznání informačních potřeb
*uvědomění si nedostatku informací
*provádět kritické analýzy informací
*vyhledávání informací
*organizování nabitých znalostí
*on-line komunikace
Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.
'''Reference'''

<references />

'''Použitá literatura'''

#McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: < [http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html]>.
#ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.

== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová

== Mediální gramotnost ==
Eva Durnova, Lucie Belejova

== ICT gramotnost ==
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)

== Funkční gramotnost ==
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)

'''Co je funkční gramotnost'''

Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''<ref name="Rabušicová">RABUŠICOVÁ, Milada. ''Gramotnost: staré téma v novém pohledu.''. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).</ref>
Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.

Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.

V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.</ref>

Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.<ref name="Trochtová">TROCHTOVÁ, Veronika. ''Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých''[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/.</ref> Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.</ref>

'''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''

1. funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti
2. Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>
3. funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní
4. funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat
5. Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.
6. funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)
7. Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka
8. funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)
9. funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.</ref>

D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:

1. základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát
2. funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích
3. elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty<ref>RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.</ref>

Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:

'''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)'''
- dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů

'''2. dokumentová gramotnost (document literacy)'''
- dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)

'''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)'''
- schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)<ref name="Oplatková">OPLATKOVÁ, Pavla. ''Funkční gramotnost v životě člověka''[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.</ref>

'''Jak se funkční gramotnost měří:'''

Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:

• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec
• základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let
• funkční gramotnost – dokončení střední školy

Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:

'''Deskriptivní statistiky gramotnosti'''
Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).

'''Analytické studie gramotnosti'''
Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Jak jsou na tom Češi'''

Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda).
Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile.
Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika.
V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

'''Funkční gramotnost a vzdělání'''

I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.

Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.<ref>TROCHTOVÁ, ref. 3</ref>

== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová

== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková

'''Masarykova univerzita'''
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat.
V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani</ref>
Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru "Rande s knihovnou", kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.<ref>ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012</ref>

'''Univerzita Palackého v Olomouci'''
Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.<ref>UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473</ref>

'''Moravská zemská knihovna'''
Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni</ref> Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).<ref> MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze</ref>
Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.<ref>MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani</ref>

'''Národní technická knihovna'''
Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/</ref>
Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/</ref>
Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/</ref>
Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.<ref>NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/</ref>

'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)'''
Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70 % účast.
Obsah kurzu:
• Úvod do kurzu
• Elektronické informační zdroje na ČVUT
• Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven
• Technické normy a patenty
• Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu
• Další zdroje informací pro vědu
• Jak psát odborný text
• Jak citovat
• Refworks a jeho nástroje
• Jak získat grant<ref>ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/</ref>

'''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)'''
Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy.
Kurzy:
• Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu
• Jak hledat informace rychle a efektivně
• Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích
• Šedá literatura – typy a možnosti
• Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB
• Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít
• Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB
• Studuj kreativně – kreativní techniky v učení<ref>UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423</ref>

'''VUT (Vysoké učení technické v Brně)'''
Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz.
Po jeho absolvování by měl student:
• umět pracovat se systémem Moodle
• znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT
• znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu
• umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu
• vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací
• znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor
• umět zhodnotit kvalitu nalezené informace
• znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru
• vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu
• umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky
• znát základní pravidla při tvorbě odborného textu<ref>VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig</ref>

<references />

== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
Dalibor Bláha
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
Lada Kadaníková, Veronika Víšková

== BIG6 a BIG3 ==
Jakub Alt, Josef Ludvíček

== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
Blanka Svobodová, Martin Mašek

== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek

== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==
== Klíčové kompetence ==
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

KISK:Informační vzdělávání

2013-04-15T17:08:45Z

Bicmac: /* BIG6 a BIG3 */

KISK:Informační vzdělávání

2013-04-15T17:07:46Z

Bicmac: /* Webináře */

KISK:Informační vzdělávání

2013-04-15T17:02:29Z

Bicmac: /* BIG6 a BIG3 */

RGB / CMYK / Pantone

2011-12-28T19:18:16Z

Bicmac: Založena nová stránka: '''Autor''': Sylvie Dyčková '''Klíčová slova''': barevné modely, počítačová grafika, tisknutí barev '''Synonyma''': '''Související pojmy:''' <blockquote>...

'''Autor''': Sylvie Dyčková

'''Klíčová slova''': barevné modely, počítačová grafika, tisknutí barev

'''Synonyma''':

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - barva, světlo, rastrová grafika</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - aditivní míchání barev, subtraktivní míchání barev</blockquote>

== RGB ==

RGB je barevný prostor složený ze tří barevných kanálů Red (červená), Green (zelená) a Blue (modrá). Je to jedna ze dvou metod pro reprodukci barev. Barva vzniká vyzařováním jednotlivých složek a jejich mícháním. Funguje na základě aditivního míchání barev, která barvy sčítá. Když se smíchají všechny tři barvy - Červená + modrá + zelená – vznikne bílá. Kombinací dvou základních barev vzniká barva sekundární.<ref>RGB - systém barev. Barvy [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://barvy.xf.cz/teorie/rgb</ref>

*modrá + červená = Purpurová (Magenta)
*červená + zelená = Žlutá (Yellow)
*zelená + modrá = Azurová (Cyan)

Tyto výsledné sekundární barvy jsou základními barvy v druhém systému reprodukce: CMY (Cyan Magenta Yellow).<ref>RGB - systém barev. Barvy [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://barvy.xf.cz/teorie/rgb</ref>

'''Princip fungování:'''

Barevný model RGB se používá především u barev, které jsou vytvářeny zdroji světla. Tím mohou být zejména obrazovky, kde je každý bod obrazu (pixel) složen z trojice světelných zdrojů - červený, zelený a modrý zdroj. Podle intenzity rozsvícení každého zdroje vznikne různobarevný vjem. Pokud se rozsvítí všechny zdroje barev plnou intenzitou vznikne barva bílá. Barvu černou pak tvoří barva obrazovky, pokud žádný bod nesvítí vůbec.<ref>OPLATEK, Oldřich. Barvy, barevný kruh RGB a RYB. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://oplateko.blog.cz/1101/barvy-barevny-kruh-rgb-a-ryb</ref>

RGB používá pro zobrazení barev televize, scanner, monitor, digitální fotoaparát a jevištní osvětlovací technika.
Aplikace, které přijímají specifikaci barvy, očekávají, že tato specifikace bude mít podobu čísla představujícího hodnotu barvy RGB. <ref>Funkce RGB. MICROSOFT CORPORATION. [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/access-help/funkce-rgb-HA001228899.aspx</ref>V digitálním rastrovém zobrazení každá hodnota barvy RGB určuje intenzitu červené, zelené a modré složky, které společně způsobí zobrazení určité barvy.
Jednotlivé barevné kanály mohou nabývat hodnot 0 – 255. Celkový počet kombinací těchto tří barev je 16 777 216 (=2563).
0 je nejtmavší - daná barva se nepodílí na složení
255 je nejsvětlejší - barva se uplatňuje nejsilněji
Někdy je využívána šestnáctková soustava pro možnost zapsání všech hodnot ve dvou cifrách od 00 do #FF (=255).<ref>RGB kódování barev. Wikiskripta.eu. 29. 11. 2011. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/RGB_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_barev</ref>

== CMYK ==

Barevný prostor CMYK (Cyan – Azurová, Magenta – Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - Černá) používají všechny tiskové stroje (tiskárny, plottery atd.). Používá se při ní subtraktivní metoda míchání barev, kde se na rozdíl od aditivního míchání barvy odečítají. Dopadající paprsky světla určitých vlnových délek papír absorbuje a naopak jiné odráží.
Předpokládá se bílý papír, takže odráží všechny barvy na něj dopadající. Tiskový stroj se potom snaží na papír nanášet inkousty, které jeho schopnost odrážet veškeré světlo snižují.<ref>PIHAN, Roman. Reprezentace barev v PC, CMYK a tisk. Digimanie [online]. 27.9.2006[cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.digimanie.cz/art_doc 393137BB22E42FD8C12571F500417694.html> </ref>
V praxi se nejčastěji používají 4 barvy inkoustů a sice CMYK. Teoreticky by měla při použití všech barev CMY (cyan, magenta, yellow) vzniknout černá barva. Inkoust černé barvy se ale přidává, aby se zjednodušila práce tiskárně, ušetřily se barevné inkousty a ve výsledku také zlepšily tmavé odstíny. Černý inkoust je rovněž praktický pro černobílý tisk běžných dokumentů (noviny, knihy...)<ref>PIHAN, Roman. Reprezentace barev v PC, CMYK a tisk. Digimanie [online]. 27.9.2006[cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.digimanie.cz/art_doc 393137BB22E42FD8C12571F500417694.html> </ref>
Každá z barev disponuje rozsahem odstínů od 0 do 100. Výsledný odstín vznikne soutiskem částečných pokrytí těchto barev. V praxi je možné pracovat s maximálním soutiskem cca 240 (součet pokrytí jednotlivých barev).
Bílá barva se netiskne, protože je to barva podkladu. Bílé barvy dosáhneme tak, že tiskneme na bílý podklad a soutisk všech barev na daném místě bude 0.<ref>Cmyk. BESTOF.CZ. Bestof.cz: Grafické studio [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://grafickestudio.bestof.cz/slovnik-pojmu--graficke-studio/cmyk> </ref>

*purpurová + žlutá = červená (Red)
*žlutá + azurová = zelená (Green)
*azurová + purpurová = modrá (Blue)
*azurová + purpurová + žlutá = černá (Black)

Data v RGB modelu musí tiskový stroj nejdříve převést do modelu CMYK, jinak není schopen práce. <ref>PIHAN, Roman. Reprezentace barev v PC, CMYK a tisk. Digimanie [online]. 27.9.2006[cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.digimanie.cz/art_doc 393137BB22E42FD8C12571F500417694.html> </ref>

== Pantone ==

Pantone jsou tzv. přímé barvy, které je možno použít v tiskové technologii ofsetového tisku. Přímé barvy jsou definovány ve vzornících barev, čímž je dosaženo přesné identifikace konkrétní barvy. Vzorník Pantone byl zaveden v roce 1963 a je celosvětově uznávaným barevným standardem a také je nejvíce rozšířen. V praxi se v tiskárnách nejčastěji s přímými barvami setkáváme hlavně v těch případech, kdy nelze vytisknout barvu složením čtyř základních barev C (Cyan), M (Magenta), Y (Yellow) a K (blacK). <ref>GRAFIE CZ, S. R. O. a QUENTIN SPOL. S R.O. Přímé barvy PANTONE. 2008 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.quentin.cz/produkty/pantone/index.html>.</ref>Přidáním Pantone barev lze dosáhnout speciálních efektů (např. metalické barvy, zlaté, stříbrné, reflexní,…).
Pantone barvy jsou vynikající pro definování přesných barev v rámci corporate identity.<ref>Pantone. BESTOF.CZ. Bestof.cz: Grafické studio [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://grafickestudio.bestof.cz/slovnik-pojmu--graficke-studio/pantone> </ref>

Převod barvy mezi vzorníky lze provést vizuálním porovnáním vzorníků nebo odměřením barvy ze vzorníku a hledání podobných hodnot ve vzorníku porovnávaném. Případně jsou webové stránky, kde existují převody mezi vzorníky.<ref>GRAFIE CZ, S. R. O. a QUENTIN SPOL. S R.O. Přímé barvy PANTONE. 2008 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.quentin.cz/produkty/pantone/index.html>.</ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použité zdroje ==
*OPLATEK, Oldřich. Barvy, barevný kruh RGB a RYB. [online]. 1. ledna 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://oplateko.blog.cz/1101/barvy-barevny-kruh-rgb-a-ryb
*Funkce RGB. MICROSOFT CORPORATION. [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/access-help/funkce-rgb-HA001228899.aspx
*RGB kódování barev. Wikiskripta.eu. 29. 11. 2011. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/RGB_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_barev
*PIHAN, Roman. Reprezentace barev v PC, CMYK a tisk. Digimanie [online]. 27.9.2006[cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://www.digimanie.cz/art_doc 393137BB22E42FD8C12571F500417694.html
*RGB - systém barev. Barvy [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://barvy.xf.cz/teorie/rgb
*Cmyk. BESTOF.CZ. Bestof.cz: Grafické studio [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://grafickestudio.bestof.cz/slovnik-pojmu--graficke-studio/cmyk
*Pantone. BESTOF.CZ. Bestof.cz: Grafické studio [online]. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z: http://grafickestudio.bestof.cz/slovnik-pojmu--graficke-studio/pantone
*GRAFIE CZ, S. R. O. a QUENTIN SPOL. S R.O. Přímé barvy PANTONE. 2008 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: <http://www.quentin.cz/produkty/pantone/index.html>.

KSS - úkol 2011

2011-11-30T11:09:08Z

Bicmac: /* Autoři */

Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.

Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.

Příklad:

* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)

==Témata==
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]]
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)
* Edgar Allan Poe - [[Uživatel:382413|382413]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)
* Finská próza 2. poloviny 20. století - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)

==Autoři==
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.

* adamec jiří
* anděra miloš
* andrýsek dalibor
* antalovská daniela
* aubrecht karel
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)
* benedikt martin
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]] 30. 11. 2011, 12:08 (CET)
* birgus vladimír
* čapka františek
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)
* čech lubomír
* česák jiří
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)
* coufalová jana
* dachovský karel
* dudák vladislav
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)
* durek zdeněk
* dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)
* dusík bohumil
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET)
* dvořák petr
* fialová eva
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)
* gryc jan
* hák jaroslav
* harabiš tomáš
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)
* hron pavel
* jančík františek
* janšta josef
* janžura petr
* juránek arnošt
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)
* klenovský jaroslav
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)
* kohoutek rudolf
* komenda stanislav
* král robert - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)

* kubík vladimír
* kubů naděžda
* kuras benjamin
* kvasničková danuše
* kyjovský františek
* lánská dagmar
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)
* lockerová jiřina
* martin pavel
* mayer miroslav
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)
* mikešová jana
* minařík květoslav
* moníková libuše
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)
* náplava zdeněk
* navrátil pavel
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)
* netopil ivo
* novák ivo
* nováková iva
* nový antonín
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET)
* ouředník patrik
* pawlowská halina
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)
* petr ivo
* pliska karel
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)
* raček jiří
* šálek petr
* seifertová lucie
* sejkot roman
* simajchl ladislav
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)
* stano tono
* stiburek luboš
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)
* ulrych ivan
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)
* vokoun jaroslav ignatius
* wagnerová magdalena
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET)
* winklerová dana

==Ostatní==

KSS - úkol 2011

2011-11-30T11:06:31Z

Bicmac: /* Autoři */

Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.

Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.

Příklad:

* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)

==Témata==
* King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)
* McBain, Ed: 87. revír - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 26. 11. 2011, 20:40 (CET)
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/chomsky-noam Chomsky, Noam] - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]]
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)
* Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)
* Coelho, Paulo - [[Uživatel:Martallie|Skohoutilová]] 5. 11. 2011, 20:51 (CET)
* Země neznámá(Podkarpatská Rus) - [[Uživatel: Myroslava Kutsyn]] 5. 11. 2011, 20:53 (CET)
* Vondruška, Vlastimil - [[Uživatel:Mblazejova|Mblazejova]] 8. 11. 2011, 08:32 (CET)
* Terry Pratchett: Zeměplocha - [[Uživatel:182293|Marie Škardová]] [[Uživatel:182293|182293]] 6. 11. 2011, 22:08 (CET)
* Wodehouse, Pelham Grenville - [[Uživatel:Lenka Svobodová|Lenka Svobodová]] 7. 11. 2011, 10:33 (CET)
* Edgar Allan Poe - [[Uživatel:382413|382413]] 8. 11. 2011, 07:08 (CET)
* Doyle, Artur Conan - [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 12. 11. 2011, 00:10 (CET)
* Vladimír Páral - [[Uživatel:Dominikaf|Dominikaf]] 12. 11. 2011, 21:13 (CET)
* Danielle Steel [[Uživatel:Edit|Edit]] 14. 11. 2011, 09:17 (CET)
* Finská próza 2. poloviny 20. století - [[Uživatel:Mikka|Matoušková 383 425]] 15. 11. 2011, 22:32 (CET)
* Umělá inteligence --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 16. 11. 2011, 08:48 (CET)
* Žamboch, Miroslav - [[Uživatel:tooc|Tomáš Ocásek]] 25. 11. 2011, 16:35 (CET)

==Autoři==
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.

* adamec jiří
* anděra miloš
* andrýsek dalibor
* antalovská daniela
* aubrecht karel
* bartes františek, --[[Uživatel:Klajban|Michal Klajban]] 6. 11. 2011, 20:38 (CET)
* benedikt martin
* binterová zdeňka [[Uživatel:bicmac|Sylvie Dyčková]]
* birgus vladimír
* čapka františek
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)
* čech lubomír
* česák jiří
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)
* coufalová jana
* dachovský karel
* dudák vladislav
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)
* durek zdeněk
* dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)
* dusík bohumil
* dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET)
* dvořák petr
* fialová eva
* frýbort pavel [[Uživatel:Eva Ogrocká|Eva Ogrocká]] 7. 11. 2011, 14:14 (CET)
* gryc jan
* hák jaroslav
* harabiš tomáš
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)
* hron pavel
* jančík františek
* janšta josef
* janžura petr
* juránek arnošt
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)
* keller jan [[Uživatel:342251|342251]] 13. 11. 2011, 18:29 (CET)
* klenovský jaroslav
* kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)
* kohoutek rudolf
* komenda stanislav
* král robert - [[Uživatel:Daniela|Daniela Králová]] 16. 11. 2011, 16:05 (CET)
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)

* kubík vladimír
* kubů naděžda
* kuras benjamin
* kvasničková danuše
* kyjovský františek
* lánská dagmar
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)
* lockerová jiřina
* martin pavel
* mayer miroslav
* mezník ivan - [[Uživatel:MartinSuchacek|MartinSuchacek]] 15. 11. 2011, 18:57 (CET)
* mikešová jana
* minařík květoslav
* moníková libuše
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)
* náplava zdeněk
* navrátil pavel
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)
* netopil ivo
* novák ivo
* nováková iva
* nový antonín
* obůrková eva [[Uživatel:Kocián Filip|Kocián Filip]] 5. 11. 2011, 18:32 (CET)
* ouředník patrik
* pawlowská halina
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)
* petr ivo
* pliska karel
* pospíšilová zuzana - [[Uživatel:Esussi|Esussi]] 9. 11. 2011, 15:12 (CET)
* [http://knihovna.phil.muni.cz/katalog/list/jan-prasko-bibliografie praško ján] - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)
* raček jiří
* šálek petr
* seifertová lucie
* sejkot roman
* simajchl ladislav
* sís petr--[[Uživatel:Coriolanus|Lukáš Rožnovský]] 20. 11. 2011, 09:55 (CET)
* stano tono
* stiburek luboš
* stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)
* svěrák zdeněk - -- [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)
* ulrych ivan
* valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 8. 11. 2011, 14:26 (CET)
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)
* vokoun jaroslav ignatius
* wagnerová magdalena
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET)
* winklerová dana

==Ostatní==

Abandonware

2011-06-10T13:50:02Z

Bicmac:

'''Autor:''' Sylvie Dyčková

'''Klíčová slova:''' Počítačové hry

'''Synonyma:''' Opuštěný software

'''Související pojmy:''' Freeware, Shareware, Open Source

<blockquote>
''nadřazené'' - Software</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Termín abandonware poprvé použil na konci roku 1996 Peter Ringering. Slovo se skládá z anglického abandon (opustit, zanechat) a ware (= software). Jedná se tedy o opuštěný počítačový software, který již není podporovaný, prodávaný ani jinak distribuovaný společností, která jej vytvořila, případně společností, která by spravovala jeho autorská práva. Zároveň od jeho vzniku uplynulo nejméně 5 let.<ref>The Official Abandonware Ring [online]. 2006 [cit. 2011-06-08]. Frequently Asked Questions. Dostupné z WWW: <http://www.abandonwarering.com/?Page=FAQ>.</ref>

Pokud by se však software, který je považován za abandonware, začal opět prodávat, automaticky ztrácí svůj status a není možné ho nadále nabízet ke stažení.

Mezi abandonware se nejčastěji řadí staré počítačové hry, které se často hrají přes emulaci. Může se ale také jednat o operační systém, textový editor, tabulkový procesor nebo hudební soubor. Ne vždy staré hry patří mezi abandonware. Například Tomb raider - Lara Croft, Starcraft nebo Diablo jsou už staré, ale stále se prodávají.<ref>Pepere.org [online]. 25.10.2004 [cit. 2011-06-08]. Abandonware a staré hry. Dostupné z WWW: <http://www.pepere.org/abandonware-stare-hry_23_27_b.html>.</ref>

==Historie==
Před rozšířením internetu neměli hráči velkou šanci sehnat starší titul, pokud se jim například zničila disketa či CD. Zlom nastal roku 1997, kdy Peter Ringering našel pár podobných stránek jeho Oldi Computer Site, zkontaktoval jejich webmastery a založil stránky Abandonware Ring. První uvolněnou hrou se stala arkádová hra Pacman.<ref>Bonusweb.idnes.cz [online]. c1999 - 2011 [cit. 2011-06-08]. Abandonware - jak se dostat k legendarnim hram. Dostupné z WWW: <http://bonusweb.idnes.cz/pc/clanky/abandonware-jak-se-dostat-k-legendarnim-hram-fzq-/clanek.A080710_211649_bw-pc-ostatni_das.idn>.</ref> V říjnu 1997 IDSA (Interactive Digital Software Association) rozeslala všem stránkám s abandonwarem dopisy, v kterých jim nařídila pod pohrůžkou žaloby zanechat uploadu softwaru. Zrušení stávajících stránek však mělo za následek vytvoření spousty nových, například Classic Trash a Home of the Underdogs.

==Právní aspekty==
Definice abandonwaru není obsažena v žádném zákoně. Podle českého práva a mezinárodních úmluv autorská práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Pokud software vytvoří společnost, autorská práva jí náleží 75 let od jeho vzniku.<ref>SUM, Tomáš. Epravo.cz : Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. 19.11.2004 [cit. 2011-06-08]. Trvání autorských práv. Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/trvani-autorskych-prav-28660.html>.</ref> Fakticky je tedy stahování nebo nabízení abandonware nezákonné a jedná se o počítačové pirátství. Softwarové společnosti ho však většinou tolerují, neboť na starém softwaru již stejně nic nevydělají a jeho šíření může naopak působit jako dobrá reklama.<ref>Abandonware. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 16.1.2007, last modified on 1.6.2011 [cit. 2011-06-08]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Abandonware>.</ref> Některé firmy samy uvolňují své starší hry, například Revolution Software. Jiné, často velké společnosti (Sierra, EA, Nintendo), proti uploadu jejich her zakročují, většinou zasíláním dopisů provozovatelům stránek s žádostí upustit od činnosti.

==Druhy abandonwaru==
Abandonware zahrnuje mnoho typů starého softwaru, může se jednat o

* nepodporovaný komerční software, který stále vlastní fungující společnost
Společnost se může rozhodnout, že software uvolní, například ve formě freewaru nebo ho naopak kopírovat nedovolí.
* komerční software vlastněný společností, která již nefunguje
Práva softwaru umístěného na stránkách abandonware společnost často nebrání, protože již neexistuje. Pokud však práva na software koupí jiná společnost nebo se vrátí k autorům, mohou šiřitele jejich softwaru žalovat.
* starý shareware, který jeho autor nechá dostupný
Existují stránky, kde se nachází ke stažení staré verze sharewaru, freewaru a v některých případech i komerčních aplikací.
* Nepodporovaný nebo neudržovaný shareware
Starý shareware, který už jeho autor nepodporuje se může také stále nacházet na různých webových stránkách.
* Open source a freeware programy
Někdy zůstane dostupný zdrojový kód programu.<ref>Abandonware. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 5.12.2001, last modified on 1.6.2011 [cit. 2011-06-08]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Abandonware>.</ref>

==Použité zdroje==
<references/>

Abandonware

2011-06-10T13:47:37Z

Bicmac:

Abandonware

2011-06-10T08:17:54Z

Bicmac: Založena nová stránka: '''Autor:''' Sylvie Dyčková '''Klíčová slova:''' '''Synonyma:''' Opuštěný software '''Související pojmy:''' Počítačové hry <blockquote> ''nadřazené'' -...

'''Autor:''' Sylvie Dyčková

'''Klíčová slova:'''

'''Synonyma:''' Opuštěný software

'''Související pojmy:''' Počítačové hry

<blockquote>
''nadřazené'' - Software</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Charakteristika==
Termín abandonware poprvé použil na konci roku 1996 Peter Ringering. Slovo se skládá z anglického abandon (opustit, zanechat) a ware (= software). Jedná se tedy o opuštěný počítačový software, který již není podporovaný, prodávaný ani jinak distribuovaný společností, která jej vytvořila, případně společností, která by spravovala jeho autorská práva. Zároveň od jeho vzniku uplynulo nejméně 5 let.

Pokud by se však software, který je považován za abandonware, začal opět prodávat, automaticky ztrácí svůj status a není možné ho nadále nabízet ke stažení.

Mezi abandonware se nejčastěji řadí staré počítačové hry, které se často hrají přes emulaci. Může se ale také jednat o operační systém, textový editor, tabulkový procesor nebo hudební soubor. Ne vždy patří staré hry mezi abandonware. Například Tomb raider - Lara Croft, Starcraft nebo Diablo jsou už staré, ale stále se prodávají.<ref>Pepere.org [online]. 25.10.2004 [cit. 2011-06-08]. Abandonware a staré hry. Dostupné z WWW: <http://www.pepere.org/abandonware-stare-hry_23_27_b.html>.</ref>

==Historie==
Před rozšířením internetu neměli hráči velkou šanci sehnat starší titul, pokud se jim například zničila disketa či CD. Zlom nastal roku 1997, kdy Peter Ringering našel pár podobných stránek jeho Oldi Computer Site, zkontaktoval jejich webmastery a založil stránky Abandonware Ring. První uvolněnou hrou se stala klasika Pacman. V říjnu 1997 IDSA (Interactive Digital Software Association) rozeslala všem stránkám na Abandonware Ring dopisy, v kterých jim nařídila pod pohrůžkou žaloby zanechat uploadingu softwaru. Zrušení stávajících stránek však mělo za následek vytvoření spousty nových, například Classic Trash a Home of the Underdogs.

==Právní aspekty==
Definice abandonwaru není obsažena v žádném zákoně. Podle českého práva a mezinárodních úmluv autorská práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Pokud software vytvoří společnost, autorská práva jí náleží 75 let od jeho vzniku.<ref>SUM, Tomáš. Epravo.cz : Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. 19.11.2004 [cit. 2011-06-08]. Trvání autorských práv. Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/trvani-autorskych-prav-28660.html>.</ref> Fakticky je tedy stahování nebo nabízení abandonware nezákonné a jedná se o počítačové pirátství. Softwarové společnosti ho však většinou tolerují, neboť na starém softwaru již stejně nic nevydělají a jeho šíření může naopak působit jako dobrá reklama. Některé firmy samy uvolňují své starší hry, například Revolution Software. Jiné, často velké společnosti (Sierra, EA, Nintendo), proti uploadu jejich her zakročují, většinou zasíláním dopisů provozovatelům stránek.

==Druhy abandonwaru==
Abandonware zahrnuje mnoho typů starého softwaru, může se jednat o

* nepodporovaný komerční software, který stále vlastní fungující společnost
Společnost se může rozhodnout, že software uvolní, například ve formě freewaru nebo ho naopak kopírovat nedovolí.
* komerční software vlastněný společností, která již nefunguje
Práva softwaru umístěného na stránkách abandonware společnost často nebrání, protože již neexistuje. Pokud však práva na software koupí jiná společnost nebo se vrátí k autorům, mohou šiřitele jejich softwaru žalovat.
* starý shareware, který jeho autor nechá dostupný
Existují stránky, kde se nachází ke stažení staré verze sharewaru, freewaru a v některých případech i komerčních aplikací.
* Nepodporovaný nebo neudržovaný shareware
Starý shareware, který už jeho autor nepodporuje se může také stále nacházet na různých webových stránkách.
* Open source a freeware programy
Někdy zůstane dostupný zdrojový kód programu.<ref>Abandonware. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 5.12.2001, last modified on 1.6.2011 [cit. 2011-06-08]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Abandonware>.</ref>

==Použité zdroje==
[1]Abandonware. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 5.12.2001, last modified on 1.6.2011 [cit. 2011-06-08]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Abandonware>.

[2]Abandonware. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 16.1.2007, last modified on 1.6.2011 [cit. 2011-06-08]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Abandonware>.

[3]Bonusweb.idnes.cz [online]. c1999 - 2011 [cit. 2011-06-08]. Abandonware - jak se dostat k legendarnim hram. Dostupné z WWW: <http://bonusweb.idnes.cz/pc/clanky/abandonware-jak-se-dostat-k-legendarnim-hram-fzq-/clanek.A080710_211649_bw-pc-ostatni_das.idn>.

[4]SUM, Tomáš. Epravo.cz : Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. 19.11.2004 [cit. 2011-06-08]. Trvání autorských práv. Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/trvani-autorskych-prav-28660.html>.

[5]Pepere.org [online]. 25.10.2004 [cit. 2011-06-08]. Abandonware a staré hry. Dostupné z WWW: <http://www.pepere.org/abandonware-stare-hry_23_27_b.html>.

[6]The Official Abandonware Ring [online]. 2006 [cit. 2011-06-08]. Frequently Asked Questions. Dostupné z WWW: <http://www.abandonwarering.com/?Page=FAQ>.

[7]NIKIFOROV, Michal. Bonusweb.idnes.cz [online]. 20.10.2000 [cit. 2011-06-08]. Je abandonware pirátství, či nikoliv?. Dostupné z WWW: <http://bonusweb.idnes.cz/magazin/je-abandonware-piratstvi-ci-nikoliv-dbu-/clanek.A001019_abandonware001020_bw.idn>.