WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Vídeňská dohoda

2013-01-13T14:00:22Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

Jsou země, kterých se týká Vídeňská dohoda a přijímají společné třídění obrazových prvků ochranných známek. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay.

== Výbor expertů ==

Jsou zde zastoupeny všechny země Zvláštní unie. Každá země má jeden hlas. Výbor expertů rozhoduje o změnách a doplňcích k třídění obrazových prvků. Dále doporučuje Zvláštní unii usnadnění užívání třídění obrazových prvků a dbá o jejich jednotné uplatnění. Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí Zvláštní unie. Změny a doplňky třídění obrazových prvků mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem či organizací členské země Zvláštní unie i Mezinárodním úřadem.

== Shromáždění ZU ==

Každá země má svého delegáta, který má jeden hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady delegáta hradí vysílající země.
Všechny mezivládní organizace zemí Zvláštní unie mohou mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se Zvláštní unie. Dále stanovuje program setkání Zvláštní unie, přijímá její dvouletý rozpočet a navrhuje revizní konference. Shromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administrativní věci ohledně Zvláštní unie. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění Zvláštní unie, atd. Vedoucím výkonným úředníkem a zástupcem Zvláštní unie je generální ředitel, který je zároveň tajemníkem Shromáždění Zvláštní unie a Výboru expertů (těmito funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Také se účastní zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

Zvláštní unie má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, jakož jsou dary, atd.

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, může být předložen Mezinárodnímu soudu. Strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země Zvláštní unie.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2013-01-13T14:00:07Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

Jsou země, kterých se týká Vídeňská dohoda a přijímají společné třídění obrazových prvků ochranných známek. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay.

== Výbor expertů ==

Jsou zde zastoupeny všechny země Zvláštní unie. Každá země má jeden hlas. Výbor expertů rozhoduje o změnách a doplňcích k třídění obrazových prvků. Dále doporučuje Zvláštní unii usnadnění užívání třídění obrazových prvků a dbá o jejich jednotné uplatnění. Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí Zvláštní unie. Změny a doplňky třídění obrazových prvků mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem či organizací členské země Zvláštní unie i Mezinárodním úřadem.

== Shromáždění ZU ==

Každá země má svého delegáta, který má jeden hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady delegáta hradí vysílající země.
Všechny mezivládní organizace zemí Zvláštní unie mohou mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se Zvláštní unie. Dále stanovuje program setkání Zvláštní unie, přijímá její dvouletý rozpočet a navrhuje revizní konference. Shromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administrativní věci ohledně Zvláštní unie. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění Zvláštní unie, atd. Vedoucím výkonným úředníkem a zástupcem Zvláštní unie je generální ředitel, který je zároveň tajemníkem Shromáždění Zvláštní unie a Výboru expertů (těmito funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Také se účastní zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

Zvláštní unie má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, jakož jsou dary, atd.

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2013-01-13T13:59:52Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

Jsou země, kterých se týká Vídeňská dohoda a přijímají společné třídění obrazových prvků ochranných známek. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay.

== Výbor expertů ==

Jsou zde zastoupeny všechny země Zvláštní unie. Každá země má jeden hlas. Výbor expertů rozhoduje o změnách a doplňcích k třídění obrazových prvků. Dále doporučuje Zvláštní unii usnadnění užívání třídění obrazových prvků a dbá o jejich jednotné uplatnění. Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí Zvláštní unie. Změny a doplňky třídění obrazových prvků mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem či organizací členské země Zvláštní unie i Mezinárodním úřadem.

== Shromáždění ZU ==

Každá země má svého delegáta, který má jeden hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady delegáta hradí vysílající země.
Všechny mezivládní organizace zemí Zvláštní unie mohou mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se Zvláštní unie. Dále stanovuje program setkání Zvláštní unie, přijímá její dvouletý rozpočet a navrhuje revizní konference. Shromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administrativní věci ohledně Zvláštní unie. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění Zvláštní unie, atd. Vedoucím výkonným úředníkem a zástupcem Zvláštní unie je generální ředitel, který je zároveň tajemníkem Shromáždění Zvláštní unie a Výboru expertů (těmito funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Také se účastní zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2013-01-13T13:59:36Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

Jsou země, kterých se týká Vídeňská dohoda a přijímají společné třídění obrazových prvků ochranných známek. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay.

== Výbor expertů ==

Jsou zde zastoupeny všechny země Zvláštní unie. Každá země má jeden hlas. Výbor expertů rozhoduje o změnách a doplňcích k třídění obrazových prvků. Dále doporučuje Zvláštní unii usnadnění užívání třídění obrazových prvků a dbá o jejich jednotné uplatnění. Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí Zvláštní unie. Změny a doplňky třídění obrazových prvků mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem či organizací členské země Zvláštní unie i Mezinárodním úřadem.

== Shromáždění ZU ==

Každá země má svého delegáta, který má jeden hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady delegáta hradí vysílající země.
Všechny mezivládní organizace zemí Zvláštní unie mohou mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se Zvláštní unie. Dále stanovuje program setkání Zvláštní unie, přijímá její dvouletý rozpočet a navrhuje revizní konference. Shromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2013-01-13T13:59:11Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

Jsou země, kterých se týká Vídeňská dohoda a přijímají společné třídění obrazových prvků ochranných známek. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay.

== Výbor expertů ==

Jsou zde zastoupeny všechny země Zvláštní unie. Každá země má jeden hlas. Výbor expertů rozhoduje o změnách a doplňcích k třídění obrazových prvků. Dále doporučuje Zvláštní unii usnadnění užívání třídění obrazových prvků a dbá o jejich jednotné uplatnění. Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí Zvláštní unie. Změny a doplňky třídění obrazových prvků mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem či organizací členské země Zvláštní unie i Mezinárodním úřadem.

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2013-01-13T13:58:47Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

Jsou země, kterých se týká Vídeňská dohoda a přijímají společné třídění obrazových prvků ochranných známek. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay.

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2013-01-13T13:58:18Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2013-01-13T13:57:56Z

Anička: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.   <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:43:35Z

Anička: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

„'''Tabulka tříd'''
 Třída 1 Nebeská tělesa, přírodní jevy, zeměpisné mapy

Třída 2 Lidské bytosti

Třída 3 Zvířata

Třída 4 Nadpřirozené bytosti, pohádkové, neobvyklé nebo neidentifikovatelné bytosti

Třída 5 Rostliny

Třída 6 Krajiny

Třída 7 Stavby, vývěsní tabule, hrazení

Třída 8 Potravinářské výrobky

Třída 9 Textilie, oděvy, šicí potřeby, pokrývky hlavy, obuv

Třída 10 Tabák, kuřácké potřeby, zápalky, cestovní potřeby, vějíře, toaletní potřeby

Třída 11 Potřeby pro domácnost

Třída 12 Nábytek, sanitární zařízení

Třída 13 Osvětlení, rádiové lampy, zařízení pro topení, vaření nebo mražení, pračky, sušičky

Třída 14 Železářské zboží, nástroje, žebříky

Třída 15 Stroje, motory, hnací stroje

Třída 16 Telekomunikace, záznamy nebo reprodukce zvuku, počítače, fotografie, kinematografie, optika

Třída 17 Hodinářské přístroje, klenoty, váhy a míry

Třída 18 Doprava, vybavení pro zvířata

Třída 19 Nádoby a obaly, vyobrazení různých výrobků

Třída 20 Potřeby psací, kreslířské nebo malířské, kancelářské zboží, papírnické a knihkupecké výrobky

Třída 21 Hry, hračky, sportovní potřeby, kolotoče

Třída 22 Hudební nástroje a jejich příslušenství, hudební potřeby, zvony, obrazy, sochy

Třída 23 Zbraně, střelivo, brnění

Třída 24 Heraldika, mince, znaky, symboly

Třída 25 Ornamentální motivy, plochy nebo pozadí s ornamenty

Třída 26 Geometrické tělesa a obrazce

Třída 27 Písma, číslice

Třída 28 Nápisy v různých písmech

Třída 29 Barvy"<ref name="Mezinárodní"/>

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:43:20Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref name="Mezinárodní">Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

„'''Tabulka tříd'''

 Třída 1 Nebeská tělesa, přírodní jevy, zeměpisné mapy

Třída 2 Lidské bytosti

Třída 3 Zvířata

Třída 4 Nadpřirozené bytosti, pohádkové, neobvyklé nebo neidentifikovatelné bytosti

Třída 5 Rostliny

Třída 6 Krajiny

Třída 7 Stavby, vývěsní tabule, hrazení

Třída 8 Potravinářské výrobky

Třída 9 Textilie, oděvy, šicí potřeby, pokrývky hlavy, obuv

Třída 10 Tabák, kuřácké potřeby, zápalky, cestovní potřeby, vějíře, toaletní potřeby

Třída 11 Potřeby pro domácnost

Třída 12 Nábytek, sanitární zařízení

Třída 13 Osvětlení, rádiové lampy, zařízení pro topení, vaření nebo mražení, pračky, sušičky

Třída 14 Železářské zboží, nástroje, žebříky

Třída 15 Stroje, motory, hnací stroje

Třída 16 Telekomunikace, záznamy nebo reprodukce zvuku, počítače, fotografie, kinematografie, optika

Třída 17 Hodinářské přístroje, klenoty, váhy a míry

Třída 18 Doprava, vybavení pro zvířata

Třída 19 Nádoby a obaly, vyobrazení různých výrobků

Třída 20 Potřeby psací, kreslířské nebo malířské, kancelářské zboží, papírnické a knihkupecké výrobky

Třída 21 Hry, hračky, sportovní potřeby, kolotoče

Třída 22 Hudební nástroje a jejich příslušenství, hudební potřeby, zvony, obrazy, sochy

Třída 23 Zbraně, střelivo, brnění

Třída 24 Heraldika, mince, znaky, symboly

Třída 25 Ornamentální motivy, plochy nebo pozadí s ornamenty

Třída 26 Geometrické tělesa a obrazce

Třída 27 Písma, číslice

Třída 28 Nápisy v různých písmech

Třída 29 Barvy"<ref name="Mezinárodní"/>

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:42:18Z

Anička: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref>Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

„'''Tabulka tříd'''

Třída 1 Nebeská tělesa, přírodní jevy, zeměpisné mapy

Třída 2 Lidské bytosti

Třída 3 Zvířata

Třída 4 Nadpřirozené bytosti, pohádkové, neobvyklé nebo neidentifikovatelné bytosti

Třída 5 Rostliny

Třída 6 Krajiny

Třída 7 Stavby, vývěsní tabule, hrazení

Třída 8 Potravinářské výrobky

Třída 9 Textilie, oděvy, šicí potřeby, pokrývky hlavy, obuv

Třída 10 Tabák, kuřácké potřeby, zápalky, cestovní potřeby, vějíře, toaletní potřeby

Třída 11 Potřeby pro domácnost

Třída 12 Nábytek, sanitární zařízení

Třída 13 Osvětlení, rádiové lampy, zařízení pro topení, vaření nebo mražení, pračky, sušičky

Třída 14 Železářské zboží, nástroje, žebříky

Třída 15 Stroje, motory, hnací stroje

Třída 16 Telekomunikace, záznamy nebo reprodukce zvuku, počítače, fotografie, kinematografie, optika

Třída 17 Hodinářské přístroje, klenoty, váhy a míry

Třída 18 Doprava, vybavení pro zvířata

Třída 19 Nádoby a obaly, vyobrazení různých výrobků

Třída 20 Potřeby psací, kreslířské nebo malířské, kancelářské zboží, papírnické a knihkupecké výrobky

Třída 21 Hry, hračky, sportovní potřeby, kolotoče

Třída 22 Hudební nástroje a jejich příslušenství, hudební potřeby, zvony, obrazy, sochy

Třída 23 Zbraně, střelivo, brnění

Třída 24 Heraldika, mince, znaky, symboly

Třída 25 Ornamentální motivy, plochy nebo pozadí s ornamenty

Třída 26 Geometrické tělesa a obrazce

Třída 27 Písma, číslice

Třída 28 Nápisy v různých písmech

Třída 29 Barvy"

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:36:04Z

Anička: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref>Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.  <ref>Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF </ref>

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:19:12Z

Anička: /* Poznámky */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref>Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==
<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:18:08Z

Anička: /* Poznámky */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref>Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

<references />

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:16:55Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref>Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:16:20Z

Anička: /* Poznámky */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref>Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

<references/>

Vídeňská dohoda

2012-12-15T15:15:58Z

Anička: /* Charakteristika */

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref>Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

</references>

Vídeňská dohoda

2012-12-13T21:59:17Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref> ''Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <[http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]></ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

</references>

Vídeňská dohoda

2012-12-13T21:58:13Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ <ref> ''Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. [http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]</ref>

  Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

 Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

</references>

Vídeňská dohoda

2012-12-13T21:53:47Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“<ref> ''Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <ref> [http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]</ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

</references>

Vídeňská dohoda

2012-12-13T21:52:20Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova:''' ochrané známky

'''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

'''Související pojmy:''' nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---

== Charakteristika ==

 „Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“<ref> ''Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda''. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <ref> [http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html]</ref>

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, tak musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti po jednom roce od dne, kdy došla generálnímu řediteli. Nelze od smlouvy odstoupit dříve, jak 5 let od data, kdy se země stala členem ZU.

Originály ( smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (jednou ve francouzském jazyce a podruhé v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochraných známek (dále jen TOP)  je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

== Zvláštní unie ==

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

== Výbor expertů ==

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

== Shromáždění ZU ==

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

== Mezinárodní úřad ==

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

== Financování ==

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

== Řešení sporů ==

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

== Poznámky ==

</references>

Vídeňská dohoda

2012-12-13T21:43:03Z

Anička: Založena nová stránka: '''Autor:''' Anna Stránská '''Klíčová slova:''' ochrané známky '''Synonyma:  '''Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových p...

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-12-10T14:33:25Z

Anička: /* Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Bankovnípoplatky.com]]
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[Data]]
*[[Digitální trezor]]
*[[Elektronický výpis]]
*[[E-mailová notifikace]]
*[[Hub]] (pracovní prostor)
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
*[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní platba]]
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)
*[[Patria.cz]]
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Server]]
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[Správa financí]] - Marie Lemonová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp
*[[Vyhláška]]
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[ECLA]] (The European Classification System)
*[[Espacenet]]
*[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková
*[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Objev]] - Alena Brožová
*[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Patentový spis]] - Jana Vebrová
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
*[[Předmět průmyslových práv]]
*[[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[Smlouva o patentové spolupráci]]
*[[U.S. Patent Classification System]]
*[[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[heslo]]
* [[MediaWiki]]
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[Studenti píší Wikipedii]]
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová
* [[Wikidata]]
* [[Wikidruh]]
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]]
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[Wikimedian]]
* [[Wikinomie]]
* [[Wikipedista]]
* [[Wikipe-tan]]
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká
* [[Wikitravel]]
* [[Wikiverzita]]
* [[Wikizpráva]]
* [[Wiktionary]]

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)
* [[česká zdravotní politika]]
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek
* [[klinický knihovník]]
* [[konzorcium]]
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[licenční smlouva]]
* [[medical library]]
* [[medicína]]
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[MLA]] (Medical Library Association)
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[Peer-review]]
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[PubMed]]
* [[referenční knihovník]] - Daniela Králová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[specializovaná knihovna]]
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]
* [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář
* [[zákon o zdravotních službách]]
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[arbitráž]]
* [[auditor]]
* [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]]
* [[hyperzávislost]]
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Karta života]] - Jana Slaná
* [[Opencard]] - Filip Kocián
* [[OPUScard]]
* [[podzákonná norma]]
* [[rodné číslo]]
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]]
* [[základní registry]]
* [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bibliotheca RFID Library Systems]]
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Card Emulation]]
* [[Geek]]
* [[Geocaching]] - Miroslava Brázdová
* [[Google Wallet]]
* [[iBorrow]]
* [[IFurniture]]
* [[iHome]]
* [[iChecking]]
* [[iOffice]]
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[iTravel]]
* [[kontrola přístupu]]
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[m-komerce]]
* [[mobilní peněženka]]
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[NFC Forum]]
* [[NFC tag]]
* [[Passbook]]
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]
* [[prototypování]]
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[Smart Parking]]
* [[Smart Poster]]
* [[standard]]
* [[technologie]]
* [[úložiště]]
* [[Use Case]]
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[analýza]]
* [[archivace]]
* [[audiovizuální dokument]]
* [[autobiografie]]
* [[autorizace]]
* [[autorizační protokol]]
* [[biografie]]
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]
* [[Centrum vizuální historie Malach]]
* [[COHA]] (Česká asociace orální historie)
* [[diktafon]] - Václav Kůs
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[emoce]] - Kateřina Veselá
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[fotoaparát]] Lucie Górecká
* [[historie každodennosti]]
* [[historiografie]]
* [[interpretace]]
* [[kamera]] - Andrea Prokopová
* [[MD]] (Minidisc)
* [[metodologie]]
* [[narátor]]
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[Paměť národa]] (portál)
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová
* [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová
* [[sborník]]
* [[SOHI]] (Středisko orální historie)
* [[Stopy totality]]
* [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)
* [[Ústav pro studium totalitních režimů]]
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková
* [[Zmizelí sousedé]]
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[akustický model]]
* [[dolování dat]]
* [[foném]]
* [[Fourierova transformace]]
* [[Gaussova křivka]]
* [[identita]]
* [[index]]
* [[indexační engine]]
* [[indexování]]
* [[ivektor]]
* [[jazykový model]]
* [[matice]]
* [[mikrofon]] - Tereza Deutschová
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[n-gram]]
* [[rejstřík]]
* [[rozpoznání řeči]]
* [[signál]]
* [[skrytý Markovův model]]
* [[trénovací data]]
* [[User Friendly]]
* [[vyhledávání]]
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková
* [[zpracování řeči]]

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[agregovaná data]]
* [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)
* [[citlivý údaj]] (dle zákona)
* [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)
* [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad)
* [[datová matice]]
* [[datový archiv]]
* [[datový katalog]]
* [[datový soubor]]
* [[DDI]] (Data Documentation Initiative)
* [[ESS]] (European Social Survey)
* [[Eurobarometer]]
* [[Eurostat]]
* [[Evropský výzkum hodnot]]
* [[GSS]] (General Social Survey)
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme)
* [[korelační analýza]]
* [[management dat]]
* [[MEDARD]] (archiv)
* [[Nesstar]]
* [[obchodní tajemství]]
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs
* [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)
* [[primární data]]
* [[přehledová studie]]
* [[regresní analýza]]
* [[sčítání lidu]] - Eva Šteinigerová
* [[sekundární analýza dat]]
* [[STATISTICA]] (program)
* [[sub judice]]
* [[Světový výzkum hodnot]]
* [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)
* [[UK Data Archive]]
* [[výzkumná dokumentace]]

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]]
*[[Dungeon game]]
*[[Edutainment]]
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová
*[[Evropská rada]]
*[[Experiment]]
*[[Focus groups]]
*[[Frontální výuka]]
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová
*[[Impaktovaný časopis]]
*[[Intervenční studie]]
*[[Konstruktivismus]]
*[[Mentální model]]
*[[Počítačová gramotnost]]
*[[Posttest]]
*[[Pretest]]
*[[Retenční test]]
*[[RPG]] (Role-playing game)
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek
*[[Simulační hra]] - Veronika Krausová
*[[Strategická hra]]
*[[Transfer znalostí]]
*[[Virtuální laboratoř]]
*[[Výuková hra]]
*[[Vzdělávací simulace]]

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-12-05T10:08:24Z

Anička:

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Bankovnípoplatky.com]]
*[[Certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[Data]]
*[[Digitální trezor]]
*[[Elektronický výpis]]
*[[E-mailová notifikace]]
*[[Hub]] (pracovní prostor)
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
*[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní platba]]
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)
*[[Patria.cz]]
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Server]]
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[Správa financí]] - Marie Lemonová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]]
*[[Vyhláška]]
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)

=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===

*[[ECLA]] (The European Classification System)
*[[Espacenet]]
*[[Klíčové slovo]] - Lenka Čípková
*[[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
*[[Objev]] - Alena Brožová
*[[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá
*[[Patentový spis]] - Jana Vebrová
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
*[[Průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
*[[Předmět průmyslových práv]]
*[[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve
*[[Smlouva o patentové spolupráci]]
*[[U.S. Patent Classification System]]
*[[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová
*[[Vědecká teorie]]
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[heslo]]
* [[MediaWiki]]
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[Studenti píší Wikipedii]]
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová
* [[Wikidata]]
* [[Wikidruh]]
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]]
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[Wikimedian]]
* [[Wikinomie]]
* [[Wikipedista]]
* [[Wikipe-tan]]
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká
* [[Wikitravel]]
* [[Wikiverzita]]
* [[Wikizpráva]]
* [[Wiktionary]]

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)
* [[česká zdravotní politika]]
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek
* [[klinický knihovník]]
* [[konzorcium]]
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[licenční smlouva]]
* [[medical library]]
* [[medicína]]
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[MLA]] (Medical Library Association)
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[Peer-review]]
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[PubMed]]
* [[referenční knihovník]] - Daniela Králová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[specializovaná knihovna]]
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]
* [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář
* [[zákon o zdravotních službách]]
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[arbitráž]]
* [[auditor]]
* [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]]
* [[hyperzávislost]]
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Karta života]] - Jana Slaná
* [[Opencard]] - Filip Kocián
* [[OPUScard]]
* [[podzákonná norma]]
* [[rodné číslo]]
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]]
* [[základní registry]]
* [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bibliotheca RFID Library Systems]]
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Card Emulation]]
* [[Geek]]
* [[Geocaching]] - Miroslava Brázdová
* [[Google Wallet]]
* [[iBorrow]]
* [[IFurniture]]
* [[iHome]]
* [[iChecking]]
* [[iOffice]]
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[iTravel]]
* [[kontrola přístupu]]
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[m-komerce]]
* [[mobilní peněženka]]
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[NFC Forum]]
* [[NFC tag]]
* [[Passbook]]
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]
* [[prototypování]]
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[Smart Parking]]
* [[Smart Poster]]
* [[standard]]
* [[technologie]]
* [[úložiště]]
* [[Use Case]]
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[analýza]]
* [[archivace]]
* [[audiovizuální dokument]]
* [[autobiografie]]
* [[autorizace]]
* [[autorizační protokol]]
* [[biografie]]
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]
* [[Centrum vizuální historie Malach]]
* [[COHA]] (Česká asociace orální historie)
* [[diktafon]]
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[emoce]] - Kateřina Veselá
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[fotoaparát]] Lucie Górecká
* [[historie každodennosti]]
* [[historiografie]]
* [[interpretace]]
* [[kamera]]
* [[MD]] (Minidisc)
* [[metodologie]]
* [[narátor]]
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[Paměť národa]] (portál)
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní)
* [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová
* [[sborník]]
* [[SOHI]] (Středisko orální historie)
* [[Stopy totality]]
* [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)
* [[Ústav pro studium totalitních režimů]] - Andrea Prokopová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]]
* [[Zmizelí sousedé]] - Eva Durnová
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[akustický model]]
* [[dolování dat]]
* [[foném]] - Eva Šteinigerová
* [[Fourierova transformace]]
* [[Gaussova křivka]]
* [[identita]]
* [[index]]
* [[indexační engine]]
* [[indexování]]
* [[ivektor]]
* [[jazykový model]]
* [[matice]]
* [[mikrofon]] - Tereza Deutschová
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[n-gram]]
* [[rejstřík]]
* [[rozpoznání řeči]]
* [[signál]]
* [[skrytý Markovův model]]
* [[trénovací data]]
* [[User Friendly]]
* [[vyhledávání]]
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková
* [[zpracování řeči]]

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[agregovaná data]]
* [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)
* [[citlivý údaj]] (dle zákona)
* [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)
* [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad)
* [[datová matice]]
* [[datový archiv]]
* [[datový katalog]]
* [[datový soubor]]
* [[DDI]] (Data Documentation Initiative)
* [[ESS]] (European Social Survey)
* [[Eurobarometer]]
* [[Eurostat]]
* [[Evropský výzkum hodnot]]
* [[GSS]] (General Social Survey)
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme)
* [[korelační analýza]]
* [[management dat]]
* [[MEDARD]] (archiv)
* [[Nesstar]]
* [[obchodní tajemství]]
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development)
* [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)
* [[primární data]]
* [[přehledová studie]]
* [[regresní analýza]]
* [[sčítání lidu]]
* [[sekundární analýza dat]]
* [[STATISTICA]] (program)
* [[sub judice]]
* [[Světový výzkum hodnot]]
* [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)
* [[UK Data Archive]]
* [[výzkumná dokumentace]]

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]]
*[[Dungeon game]]
*[[Edutainment]]
*[[Evropa 2045]]
*[[Evropská rada]]
*[[Experiment]]
*[[Focus groups]]
*[[Frontální výuka]]
*[[GBL]] (Game based learning)
*[[Impaktovaný časopis]]
*[[Intervenční studie]]
*[[Konstruktivismus]]
*[[Mentální model]]
*[[Počítačová gramotnost]]
*[[Posttest]]
*[[Pretest]]
*[[Retenční test]]
*[[RPG]] (Role-playing game) - Anna Stránská
*[[Serious game]]
*[[Simulační hra]]
*[[Strategická hra]]
*[[Transfer znalostí]]
*[[Virtuální laboratoř]]
*[[Výuková hra]] - Šteinigerová
*[[Vzdělávací simulace]]

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře

2012-12-05T10:00:48Z

Anička: /* Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!
* s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - podzim 2012==

=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===

*[[Bankovnípoplatky.com]]
*[[Certifikát]] - Lucie Malúšková
*[[Data]]
*[[Digitální trezor]]
*[[Elektronický výpis]]
*[[E-mailová notifikace]]
*[[Hub]] (pracovní prostor)
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)
*[[Kasa.cz]] - Petr Šmíd
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák
*[[Mobilní platba]]
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik
*[[Morálka]] - Martina Sochorová
*[[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)
*[[Patria.cz]]
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz
*[[Server]]
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová
*[[Správa financí]] - Marie Lemonová
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal
*[[Šifrování]]
*[[Vyhláška]]
*[[Zlatá koruna]] (soutěž)

===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===
* [[ECLA]] (The European Classification System)
* [[Espacenet]]
* [[klíčové slovo]] - Lenka Čípková
* [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková
* [[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová
* [[objev]] - Alena Brožová
* [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)
* [[ochranná známka]] - Veronika Chromá
* [[patentový spis]] - Jana Vebrová
* [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová
* [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay
* [[předmět průmyslových práv]]
* [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák
* [[rešerše]] - zpracováno dříve
* [[Smlouva o patentové spolupráci]]
* [[U.S. Patent Classification System]]
* [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková
* [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová
* [[vědecká teorie]]
* [[Vídeňská dohoda]]

===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová
* [[heslo]]
* [[MediaWiki]]
* [[QRpedia]] - Boris Turek
* [[Studenti píší Wikipedii]]
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný
* [[Wiki miluje památky]] - Miroslava Töpferová
* [[Wikidata]]
* [[Wikidruh]]
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová
* [[Wikimedia ČR]]
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík
* [[Wikimedian]]
* [[Wikinomie]]
* [[Wikipedista]]
* [[Wikipe-tan]]
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká
* [[Wikitravel]]
* [[Wikiverzita]]
* [[Wikizpráva]]
* [[Wiktionary]]

===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic
* [[Blended learning]] - Roman Novotný
* [[BMC]] (Bibliographia medica Čechoslovaca)
* [[česká zdravotní politika]]
* [[EAHIL]] (European Association for Health Information and Libraries)
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková
* [[Hippokratova přísaha]] - Petr Hejtmánek
* [[klinický knihovník]]
* [[konzorcium]]
* [[legislativa]] - Olga Senčaková
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová
* [[licenční smlouva]]
* [[medical library]]
* [[medicína]]
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno
* [[MLA]] (Medical Library Association)
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová
* [[Peer-review]]
* [[portál]] - Jaroslav Bednář
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová
* [[PubMed]]
* [[referenční knihovník]] - Daniela Králová
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová
* [[specializovaná knihovna]]
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková
* [[veřejné informační služby ve zdravotnictví]]
* [[vzdálený přístup]] - Jaroslav Bednář
* [[zákon o zdravotních službách]]
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal

===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===
* [[arbitráž]]
* [[auditor]]
* [[CzechPOINT]] - Jana Vebrová
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková
* [[DONEZ]] (Docházka nezaměstnaných)
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová
* [[Ernst & Young]]
* [[hyperzávislost]]
* [[judikatura]] - Petr Šmíd
* [[Karta života]] - Jana Slaná
* [[Opencard]] - Filip Kocián
* [[OPUScard]]
* [[podzákonná norma]]
* [[rodné číslo]]
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová
* [[soukromí]] - Katarína Filičková
* [[výběrové řízení]]
* [[základní registry]]
* [[zdravotní knížka]] (obecně, ne IZIP)

===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová
* [[Bibliotheca RFID Library Systems]]
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová
* [[Card Emulation]]
* [[Geek]]
* [[Geocaching]] - Miroslava Brázdová
* [[Google Wallet]]
* [[iBorrow]]
* [[IFurniture]]
* [[iHome]]
* [[iChecking]]
* [[iOffice]]
* [[iPod]] - Tereza Čoupková
* [[iTravel]]
* [[kontrola přístupu]]
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal
* [[m-komerce]]
* [[mobilní peněženka]]
* [[Mobito]] - Jakub Forman
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná
* [[NFC Forum]]
* [[NFC tag]]
* [[Passbook]]
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová
* [[Product placement]]
* [[prototypování]]
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová
* [[Smart Parking]]
* [[Smart Poster]]
* [[standard]]
* [[technologie]]
* [[úložiště]]
* [[Use Case]]
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová

===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===
* [[analýza]]
* [[archivace]]
* [[audiovizuální dokument]]
* [[autobiografie]]
* [[autorizace]]
* [[autorizační protokol]]
* [[biografie]]
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa
* [[Centrum orální historie ÚSD AV ČR]]
* [[Centrum vizuální historie Malach]]
* [[COHA]] (Česká asociace orální historie)
* [[diktafon]]
* [[DVD]] - Martina Volavková
* [[emoce]] - Kateřina Veselá
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková
* [[fotoaparát]] Lucie Górecká
* [[historie každodennosti]]
* [[historiografie]]
* [[interpretace]]
* [[kamera]]
* [[MD]] (Minidisc)
* [[metodologie]]
* [[narátor]]
* [[nářečí]] - Michal Kaláb
* [[orální historie]] - Ester Březinová
* [[Paměť národa]] (portál)
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková
* [[pramen]] (ne vodní)
* [[Příběhy bezpráví]] - Miroslava Töpferová
* [[sborník]]
* [[SOHI]] (Středisko orální historie)
* [[Stopy totality]]
* [[ÚSD]] (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)
* [[Ústav pro studium totalitních režimů]] - Andrea Prokopová
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]]
* [[Zmizelí sousedé]] - Eva Durnová
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová

===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===
* [[akustický model]]
* [[dolování dat]]
* [[foném]] - Eva Šteinigerová
* [[Fourierova transformace]]
* [[Gaussova křivka]]
* [[identita]]
* [[index]]
* [[indexační engine]]
* [[indexování]]
* [[ivektor]]
* [[jazykový model]]
* [[matice]]
* [[mikrofon]] - Tereza Deutschová
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová
* [[n-gram]]
* [[rejstřík]]
* [[rozpoznání řeči]]
* [[signál]]
* [[skrytý Markovův model]]
* [[trénovací data]]
* [[User Friendly]]
* [[vyhledávání]]
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková
* [[zpracování řeči]]

===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===
* [[agregovaná data]]
* [[CESSDA]] (Council of European Social Science Data Archives)
* [[citlivý údaj]] (dle zákona)
* [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění)
* [[ČSDA]] (Český sociálněvědní datový archiv)
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad)
* [[datová matice]]
* [[datový archiv]]
* [[datový katalog]]
* [[datový soubor]]
* [[DDI]] (Data Documentation Initiative)
* [[ESS]] (European Social Survey)
* [[Eurobarometer]]
* [[Eurostat]]
* [[Evropský výzkum hodnot]]
* [[GSS]] (General Social Survey)
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme)
* [[korelační analýza]]
* [[management dat]]
* [[MEDARD]] (archiv)
* [[Nesstar]]
* [[obchodní tajemství]]
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development)
* [[PIRLS]] (Progress in International Reading Literacy Study)
* [[primární data]]
* [[přehledová studie]]
* [[regresní analýza]]
* [[sčítání lidu]]
* [[sekundární analýza dat]]
* [[STATISTICA]] (program)
* [[sub judice]]
* [[Světový výzkum hodnot]]
* [[TIMSS]] (Trends in International Mathematics and Science Study)
* [[UK Data Archive]]
* [[výzkumná dokumentace]]

=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===

*[[Debriefing]]
*[[Dungeon game]]
*[[Edutainment]]
*[[Evropa 2045]]
*[[Evropská rada]]
*[[Experiment]]
*[[Focus groups]]
*[[Frontální výuka]]
*[[GBL]] (Game based learning)
*[[Impaktovaný časopis]]
*[[Intervenční studie]]
*[[Konstruktivismus]]
*[[Mentální model]]
*[[Počítačová gramotnost]]
*[[Posttest]]
*[[Pretest]]
*[[Retenční test]]
*[[RPG]] (Role-playing game) - Anna Stránská
*[[Serious game]]
*[[Simulační hra]]
*[[Strategická hra]]
*[[Transfer znalostí]]
*[[Virtuální laboratoř]]
*[[Výuková hra]] - Šteinigerová
*[[Vzdělávací simulace]]

===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===

===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===

==Blok expertů - JARO 2012==

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková

===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná
* [[školská reforma]] - Jana Slaná
* [[rámcové vzdělávací programy]]
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal

===Martin Bastl: Netwar===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal
* [[Informační válka]] - Jiří Beran
* [[Malware]] - Michal Létal

===Petr Přidal: Georeferencer===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová

===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy)
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp
* [[JavaScript]] - Jan Karlík
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová
* [[webová typografie]] - Daniela Králová
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš
* [[UX designer]]
* [[UX design]] - Anna Kultová
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený

=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt

=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===
* [[mHealth]] - Jan Hrabal
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová

=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===
* [[TED]] - Michal Klajban
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková

===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[citační etika]]- Julie Haladová
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[závislost]] - Hana Nováková

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu

2012-11-10T19:53:12Z

Anička:

== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu: ==

*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)
**seznam členů vašeho týmu. 
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail <a href="<a href="[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]">[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]</a>">sucha@phil.muni.cz</a>.

== Témata ==

Téma 1

'''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu'''

Tkáčik Jozef

Kantorová Jana

Leitgebová Martina

Musilová Martina

Vebrová Jana

Fussová Tereza

 
Téma 2



'''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR'''

*Náš výzkum by se měl zaměřit na využívání dotykových displejů nevidomými. Formou uživatelského testování bychom chtěli zjistit hlavní překážky pro zrakově postižené. Nakolik je pro ně uživatelské prostředí dotykových displejů přátelské a nakolik jsou jejich obavy dány předsudky k této technologii (viz reportáž ČT z 10. 10. 2012 <a href="<a href="[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]">[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]</a>"><a href="[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]">[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]</a></a>).

Michal Kaláb

Martina Filová

Marie Pučálková

Michaela Kouřilová

Anna Halfarová

 Téma 3

'''Informační chování uživatelů v knihovně'''

Helena Novotná

Jana Pacáková

Lenka Cahlová

Martina Zoubková

Téma 4

'''Uživatelské testování pro uživatele s nestandardními potřebami'''

Stručný popis: Návrh výzkumu, který budeme zpracovávat, se zaměří na uživatelské testování určené pro uživatelské skupiny jejichž nároky na uživatelsky přívětivé prostředí jsou odlišné či náročnější než u průměrných uživatelů. Hlavní cílovou skupinou ve výzkumu budou děti a mladiství (věková skupina do 15 let věku).

Lucia Barthová

Barbora Pitašová

Kateřina Petrová

Lenka Cvrkalová

Téma 5

'''Informační chování studentů KISK'''

Mertová Eva

Krbcová Karolína

Dvořák Vojtěch

Uřičář Ivo

Filičková Katarína

Olga Senčaková

 
Téma 6



'''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''

*stručný popis tématu:

- '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia - '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním? - '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací - '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru

*členové

Kateřina Veselá

Michala Mádlová

Veronika Skuhrovcová

Laura Kabai

 
Téma 7



'''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací'''

*Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Ivo Macík

Petr Pospíchal

 
Téma 8



'''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''

Dobešová Monika

Červený Jaromír

Kateřina Šťastná

Petr Zapletal

Václav Kůs

Kucharovic Matej

 
Téma 9



'''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''

Dana Katrňáková

Martina Sehnalová

Jana Slaná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

 
Téma 10



'''Faktory ovlivňující výsledky studentů při studiu'''

- '''výzkumná skupina:''' studenti SŠ a VŠ (prezenční / kombinované)
 
- '''otázky:''' Vztah mezi studentem SŠ a VŠ? Vztah týkající se intenzity doby učení?Ovlivňuje prostředí studentů při samostudiu? Ovlivňuje studenty forma stud. materiálů (PC x papír)?



- '''metody výzkumu:'''pozorování + rozhovory

Martin Chalupa

Lukáš Kisler

Marie Lemonová

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

 
Téma 11



'''Problém postoje českých lékařů k implementaci elektronické zdravotní dokumentace'''

Elektronická zdravotní dokumentace je pacientův digitální záznam (zdravotní karta/knížka). Polovina lékařů v ČR má k tomuto zavedení negativní přístup (<a href="<a href="[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]">[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]</a>"><a href="[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]">[http://goo.gl/PBzlA http://goo.gl/PBzlA]</a></a>). Cílem výzkumu je zjištění co nejširšího záběru důvodů. Výzkum bude proveden kvalitativně (možná v kombinaci s kvantitativním provedením).

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Martin Bartoš

 
Téma 12



'''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví'''

*Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně. Výzkum bude probíhat formou dotazníků doplněný o kvalitativní metody.

Klára Tesařová

Martina Volavková

Vítězslav Rathouz

Michal Létal

Andrea Prokopová

Téma 13

'''Využití EIZ na KISKu'''

Adriana Fujková

Věra Žitková

Anna Stránská

Případové studie

2012-10-12T19:27:18Z

Anička:

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Jaké jsou výhody a nevýhody?'''''

,,Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 Nevýhody:

*Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
*Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
*Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí."<ref>ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. ''Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 111-112. ISBN 978-80-7367-313-0.</ref>

 <references />

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

''Příklad č.3 - Digitální knihovna vnímána vysokoškolskými studenty – případová studie'' <ref>SHEEJA, N.K. Undergraduate students’ perceptions of digital library: A case study. The International Information & Library Review.[online] 2010, vol. 42, iss. 3, p. 149–153. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1057231710000421#</ref>

Hlavním cílem této studie bylo prozkoumat vnímání digitální knihovny Cochinské univerzity vědy a technologie v Indii jejími studenty. Konkrétně usilovala o určení zdroje a vzoru shromažďování informací od studentů. Zkoumané údaje byly shromážděny za pomoci 225 respondentů, kteří byli náhodně vybráni ze sedmi fakult Cochinské univerzity. Získané výsledky ukazují, že většina studentů digitální knihovnu používá a získává z ní materiály vztahující se k jejich studiu, sylaby různých předmětů a přípravné otázky k nadcházejícím testům.

Analýza dat

Více jak 98% respondentů uvedlo, že digitální knihovnu používá. Téměř 28% studentů používá knihovnu dvakrát až třikrát týdně, následuje 26%, kteří ji používají jednou za týden, 22% dotazovaných ji používá jen příležitostně a 17% ji využívá denně. Výsledky ukázaly, že 39% studentů používá digitální knihovnu pro to, aby se dostali k testům z minulých let. Téměř 33% využívá knihovnu pro stahování sylabů a informací k předmětům. Méně než 23 % studentů navštěvuje stránky pro získaní informací pro školní projekty a k dokončení zadaných úkolů. Respondenti byli požádáni i mimo jiné o to, aby uvedli proč navštěvují digitální knihovnu. S 62 % zvítězil názor, že knihovnu používají proto, že je k ní snadný a lehký přístup. Dále je zde s 32% názor, že lidé dávají přednost digitálním textům před těmi tištěnými.

Závěr

Digitální knihovny se ukázaly jako užitečné, protože uchovávají mnoho dokumentů, ke kterým je snadný a rychlý přístup. Proto jsou velmi důležité v akademických institucích. Ze zjištěných údajů vyplývá, že téměř všichni studenti tyto knihovny využívají a stahují zi z nich různé dokumenty pro jejich studium. Dále je sami studenti hodnotí velmi kladně a doufají, že se budou dále rozvíjet a zvětšovat.

 <references />

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:32:44Z

Anička: /* Případové studie */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Jaké jsou výhody a nevýhody?'''''

Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 Nevýhody:

*Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
*Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
*Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí.<ref>ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. ''Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 111-112. ISBN 978-80-7367-313-0.</ref>

 <references/>

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:31:22Z

Anička: /* Případové studie */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Jaké jsou výhody a nevýhody?'''''

Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 Nevýhody:

*Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
*Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
*Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí.<ref>ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. ''Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 111-112. ISBN 978-80-7367-313-0.</ref>

 

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:29:42Z

Anička: /* Případové studie */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Jaké jsou výhody a nevýhody?'''''

Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 Nevýhody:

*Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
*Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
*Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí.<ref>1</ref>

 ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. ''Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 111-112. ISBN 978-80-7367-313-0.</references>

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:27:49Z

Anička:

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Jaké jsou výhody a nevýhody?'''''

Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 Nevýhody:

*Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
*Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
*Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí.

 ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. ''Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 111-112. ISBN 978-80-7367-313-0.

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:24:55Z

Anička: /* Případové studie */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Výhody a nevýhody'''''

Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 Nevýhody:

*Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
*Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
*Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí.

ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. ''Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 111-112. ISBN 978-80-7367-313-0.
 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:21:02Z

Anička:

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Výhody a nevýhody'''''

Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

Nevýhody:

*Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
*Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
*Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí.

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:19:51Z

Anička:

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

'''''3. Výhody a nevýhody'''''

Výhody:

*Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
*Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
*Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
*Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-10-12T09:18:49Z

Anička: /* Případové studie */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== Případové studie ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

----

'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.<ref>Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study][online]. [cit. 2012-10-07].</ref> (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. <ref>ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]</ref> Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:<ref>Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].</ref>

*ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
*ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
*ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:<ref> WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].</ref>

*jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
*dáta sú zbierané viacerými formami
*skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
*intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
*prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
*nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
*výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
*PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
*sústredí sa na súčasné udalosti

 Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''

*Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
*Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
*Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
*Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

 V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. <references />

''

'''''3. Výhody a nevýhody'''''

Výhody:''

*
Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.

*
Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.

*Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
*
 Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.

*
Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.

*
Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.

 '''''4. Jak takový výzkum probíhá?'''''

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

[[File:Doing-case-study.png|border|600px|Doing-case-study.png]]

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

'''''Použitá literatura'''''

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf]

'''''5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?'''''

''Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie'' <ref>RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718</ref>

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

''Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia'' <ref>PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067</ref>

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

 <references />

== Longitidunální výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

(Martin Štecher)

== Výzkumné deníky ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
*pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností<ref>MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13</ref>
*pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
*užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
*užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
*nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby<ref>WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.</ref>

=== Poznámky ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== Obsahová analýza ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-09-27T07:19:37Z

Anička: /* Případové studie */

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-09-27T07:08:28Z

Anička: /* Případové studie */

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-09-27T07:08:15Z

Anička: /* Případové studie */

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:25:00Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

'''Klíčová slova: '''peněžní gramotnost, rozpočtová gramotnost, cenová gramotnost

'''Synonyma: -'''

'''Související pojmy:'''

                  '' nadřazené:'' Klíčové kompetence

                   ''podřazené:''

= Charakteristika =

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.<ref> MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf</ref>

== 3 složky ==

FG jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky:

*'''Peněžní gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např.: běžný účet, platební nástroje apod.).
*'''Cenová gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. (Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a služeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb).
*'''Rozpočtová gramotnost: '''představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: '''správu finančních aktiv''' (např. vkladů, investic a pojištění ) a '''správu finančních závazků '''(např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.<ref> DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. ISBN 978-80-89271-63-4. Dostupné z: http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 </ref>

== Nedílná součást ==

*'''Makroekonomické aspekty:''' Tím je chápána orientace zejména v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra, apod.)
*'''Daňová oblast:''' představuje základní povědomí o daňovém systému a roli daní v občanské společnosti jako prvku k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu. To zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má významný vliv na peněžní toky v soukromých financích.

== Klíčové kompetence ==

FG tvoří jednu ze 4 složek klíčových kompetencí:

*Finanční gramotnost
*Numerická gramotnost (týká se především finančních numerických úkonů)
*Informační gramotnost (schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu)
*Právní gramotnost (orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc)

= Přínos =

*Přínos pro společnost a ekonomiku: lepší informovanost, díky které se snižuje počet občanů, kteří se dostanou do situace, kdy už nejsou schopni své závazky splácet. Může následovat sociální vyloučení, vyřazení občana z legálního trhu práce.
*Přínos pro jednotlivce: Již od dětství se začneme seznamovat s pojmy, s kterými se budeme setkávat celý život. U dospělých lidí je to zvýšení informovanosti, jak se nejlépe zajistit před nepředvídatelnými událostmi a jak se vyvarovat předlužení.

= Projekty v ČR =

== '''Rozumíme penězům''' ==

Ucelený program, který základním školám umožňuje efektivně rozšířit školní vzdělávací program o problematiku finančního vzdělávání a podílet se tak na zvyšování finanční gramotnosti nejen žáků a pedagogického sboru. Zprostředkovaně také rodičů a dalších osob, které jsou součástí výchovně vzdělávacího procesu příslušné základní školy.<ref> O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/</ref>

== '''Finanční vzdělávání''' ==

Projekt společných www-stránek sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporován Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny.<ref>''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp</ref>

== '''Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity''' ==

Činnost centra je realizovaná prostřednictvím odborných modulů (finance a právo, finanční gramotnost, ochrana spotřebitele, projektové řízení, duševní vlastnictví, insolvence, mezinárodní obchod, veřejná správa). Zabývá se organizací workshopů a seminářů, kooperací při zadávání odborných témat a řešení bakalářských, diplomových a disertačních prací a koordinace praxí a stáží u partnerských institucí. <ref>O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ceps.muni.cz/</ref>

== '''Rozumíme financím''' ==

Finanční gramotnost zábavně, kreativně a na vlastní kůži.<ref>JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://rozumimefinancim.cz/</ref>

= Poznámky =

<references />

= Použité zdroje =

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9788089271634 ISBN 978-80-89271-63-4]. Dostupné z: [http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61]

''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp]

JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://rozumimefinancim.cz/ http://rozumimefinancim.cz/]

MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf]

O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.ceps.muni.cz/ http://www.ceps.muni.cz/]

O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/ http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/]

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:21:18Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

= Charakteristika =

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.<ref> MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf</ref>

== 3 složky ==

FG jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky:

*'''Peněžní gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např.: běžný účet, platební nástroje apod.).
*'''Cenová gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. (Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a služeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb).
*'''Rozpočtová gramotnost: '''představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: '''správu finančních aktiv''' (např. vkladů, investic a pojištění ) a '''správu finančních závazků '''(např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.<ref> DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. ISBN 978-80-89271-63-4. Dostupné z: http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 </ref>

== Nedílná součást ==

*'''Makroekonomické aspekty:''' Tím je chápána orientace zejména v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra, apod.)
*'''Daňová oblast:''' představuje základní povědomí o daňovém systému a roli daní v občanské společnosti jako prvku k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu. To zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má významný vliv na peněžní toky v soukromých financích.

== Klíčové kompetence ==

FG tvoří jednu ze 4 složek klíčových kompetencí:

*Finanční gramotnost
*Numerická gramotnost (týká se především finančních numerických úkonů)
*Informační gramotnost (schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu)
*Právní gramotnost (orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc)

= Přínos =

*Přínos pro společnost a ekonomiku: lepší informovanost, díky které se snižuje počet občanů, kteří se dostanou do situace, kdy už nejsou schopni své závazky splácet. Může následovat sociální vyloučení, vyřazení občana z legálního trhu práce.
*Přínos pro jednotlivce: Již od dětství se začneme seznamovat s pojmy, s kterými se budeme setkávat celý život. U dospělých lidí je to zvýšení informovanosti, jak se nejlépe zajistit před nepředvídatelnými událostmi a jak se vyvarovat předlužení.

= Projekty v ČR =

== '''Rozumíme penězům''' ==

Ucelený program, který základním školám umožňuje efektivně rozšířit školní vzdělávací program o problematiku finančního vzdělávání a podílet se tak na zvyšování finanční gramotnosti nejen žáků a pedagogického sboru. Zprostředkovaně také rodičů a dalších osob, které jsou součástí výchovně vzdělávacího procesu příslušné základní školy.<ref> O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/</ref>

== '''Finanční vzdělávání''' ==

Projekt společných www-stránek sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporován Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny.<ref>''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp</ref>

== '''Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity''' ==

Činnost centra je realizovaná prostřednictvím odborných modulů (finance a právo, finanční gramotnost, ochrana spotřebitele, projektové řízení, duševní vlastnictví, insolvence, mezinárodní obchod, veřejná správa). Zabývá se organizací workshopů a seminářů, kooperací při zadávání odborných témat a řešení bakalářských, diplomových a disertačních prací a koordinace praxí a stáží u partnerských institucí. <ref>O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ceps.muni.cz/</ref>

== '''Rozumíme financím''' ==

Finanční gramotnost zábavně, kreativně a na vlastní kůži.<ref>JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://rozumimefinancim.cz/</ref>

= Poznámky =

<references />

= Použité zdroje =

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9788089271634 ISBN 978-80-89271-63-4]. Dostupné z: [http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61]

''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp]

JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://rozumimefinancim.cz/ http://rozumimefinancim.cz/]

MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf]

O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.ceps.muni.cz/ http://www.ceps.muni.cz/]

O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/ http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/]

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:21:08Z

Anička:

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:20:43Z

Anička: /* Použité zdroje */

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:20:25Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

= Charakteristika =

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.<ref> MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf</ref>

== 3 složky ==

FG jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky:

*'''Peněžní gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např.: běžný účet, platební nástroje apod.).
*'''Cenová gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. (Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a služeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb).
*'''Rozpočtová gramotnost: '''představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: '''správu finančních aktiv''' (např. vkladů, investic a pojištění ) a '''správu finančních závazků '''(např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.<ref> DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. ISBN 978-80-89271-63-4. Dostupné z: http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 </ref>

== Nedílná součást ==

*'''Makroekonomické aspekty:''' Tím je chápána orientace zejména v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra, apod.)
*'''Daňová oblast:''' představuje základní povědomí o daňovém systému a roli daní v občanské společnosti jako prvku k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu. To zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má významný vliv na peněžní toky v soukromých financích.

== Klíčové kompetence ==

FG tvoří jednu ze 4 složek klíčových kompetencí:

*Finanční gramotnost
*Numerická gramotnost (týká se především finančních numerických úkonů)
*Informační gramotnost (schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu)
*Právní gramotnost (orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc)

= Přínos =

*Přínos pro společnost a ekonomiku: lepší informovanost, díky které se snižuje počet občanů, kteří se dostanou do situace, kdy už nejsou schopni své závazky splácet. Může následovat sociální vyloučení, vyřazení občana z legálního trhu práce.
*Přínos pro jednotlivce: Již od dětství se začneme seznamovat s pojmy, s kterými se budeme setkávat celý život. U dospělých lidí je to zvýšení informovanosti, jak se nejlépe zajistit před nepředvídatelnými událostmi a jak se vyvarovat předlužení.

= Projekty v ČR =

== '''Rozumíme penězům''' ==

Ucelený program, který základním školám umožňuje efektivně rozšířit školní vzdělávací program o problematiku finančního vzdělávání a podílet se tak na zvyšování finanční gramotnosti nejen žáků a pedagogického sboru. Zprostředkovaně také rodičů a dalších osob, které jsou součástí výchovně vzdělávacího procesu příslušné základní školy.<ref> O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/</ref>

== '''Finanční vzdělávání''' ==

Projekt společných www-stránek sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporován Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny.<ref>''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp</ref>

== '''Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity''' ==

Činnost centra je realizovaná prostřednictvím odborných modulů (finance a právo, finanční gramotnost, ochrana spotřebitele, projektové řízení, duševní vlastnictví, insolvence, mezinárodní obchod, veřejná správa). Zabývá se organizací workshopů a seminářů, kooperací při zadávání odborných témat a řešení bakalářských, diplomových a disertačních prací a koordinace praxí a stáží u partnerských institucí. <ref>O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ceps.muni.cz/</ref>

== '''Rozumíme financím''' ==

Finanční gramotnost zábavně, kreativně a na vlastní kůži.<ref>JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://rozumimefinancim.cz/</ref>

= Poznámky =

<references />

= Použité zdroje =

 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9788089271634 ISBN 978-80-89271-63-4]. Dostupné z: [http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61]

 ''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp]

JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://rozumimefinancim.cz/ http://rozumimefinancim.cz/]

MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf]

 O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.ceps.muni.cz/ http://www.ceps.muni.cz/]

 O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/ http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/]

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:20:04Z

Anička:

'''Autor:''' Anna Stránská

= Charakteristika =

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.<ref> MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf</ref>

== 3 složky ==

FG jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky:

*'''Peněžní gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např.: běžný účet, platební nástroje apod.).
*'''Cenová gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. (Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a služeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb).
*'''Rozpočtová gramotnost: '''představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: '''správu finančních aktiv''' (např. vkladů, investic a pojištění ) a '''správu finančních závazků '''(např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.<ref> DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. ISBN 978-80-89271-63-4. Dostupné z: http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 </ref>

== Nedílná součást ==

*'''Makroekonomické aspekty:''' Tím je chápána orientace zejména v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra, apod.)
*'''Daňová oblast:''' představuje základní povědomí o daňovém systému a roli daní v občanské společnosti jako prvku k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu. To zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má významný vliv na peněžní toky v soukromých financích.

== Klíčové kompetence ==

FG tvoří jednu ze 4 složek klíčových kompetencí:

*Finanční gramotnost
*Numerická gramotnost (týká se především finančních numerických úkonů)
*Informační gramotnost (schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu)
*Právní gramotnost (orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc)

= Přínos =

*Přínos pro společnost a ekonomiku: lepší informovanost, díky které se snižuje počet občanů, kteří se dostanou do situace, kdy už nejsou schopni své závazky splácet. Může následovat sociální vyloučení, vyřazení občana z legálního trhu práce.
*Přínos pro jednotlivce: Již od dětství se začneme seznamovat s pojmy, s kterými se budeme setkávat celý život. U dospělých lidí je to zvýšení informovanosti, jak se nejlépe zajistit před nepředvídatelnými událostmi a jak se vyvarovat předlužení.

= Projekty v ČR =

== '''Rozumíme penězům''' ==

Ucelený program, který základním školám umožňuje efektivně rozšířit školní vzdělávací program o problematiku finančního vzdělávání a podílet se tak na zvyšování finanční gramotnosti nejen žáků a pedagogického sboru. Zprostředkovaně také rodičů a dalších osob, které jsou součástí výchovně vzdělávacího procesu příslušné základní školy.<ref> O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/</ref>

== '''Finanční vzdělávání''' ==

Projekt společných www-stránek sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporován Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny.<ref>''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp</ref>

== '''Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity''' ==

Činnost centra je realizovaná prostřednictvím odborných modulů (finance a právo, finanční gramotnost, ochrana spotřebitele, projektové řízení, duševní vlastnictví, insolvence, mezinárodní obchod, veřejná správa). Zabývá se organizací workshopů a seminářů, kooperací při zadávání odborných témat a řešení bakalářských, diplomových a disertačních prací a koordinace praxí a stáží u partnerských institucí. <ref>O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ceps.muni.cz/</ref>

== '''Rozumíme financím''' ==

Finanční gramotnost zábavně, kreativně a na vlastní kůži.<ref>JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://rozumimefinancim.cz/</ref>

= Poznámky =

<references />

= Použité zdroje =

 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. [http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/9788089271634 ISBN 978-80-89271-63-4]. Dostupné z: [http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61]

 ''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp]

JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://rozumimefinancim.cz/ http://rozumimefinancim.cz/]

MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf]

 O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.ceps.muni.cz/ http://www.ceps.muni.cz/]

 O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: [http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/ http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/]

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:17:07Z

Anička: /* Rozumíme financím */

'''Autor:''' Anna Stránská

= Charakteristika =

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.<ref> MINISTERSTVO FINANCÍ. ''Národní strategie finančního vzděláván''í. 2010. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf</ref>

== 3 složky ==

FG jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky:

*'''Peněžní gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např.: běžný účet, platební nástroje apod.).
*'''Cenová gramotnost:''' představuje kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. (Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a služeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb).
*'''Rozpočtová gramotnost: '''představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: '''správu finančních aktiv''' (např. vkladů, investic a pojištění ) a '''správu finančních závazků '''(např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.<ref> DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Jiří TUVORA. Finanční gramotnost jako ochrana jedince a společnosti. In: ''Sociálna a ekonomická núdza - bezpečnost´ jedinca a společnosti''. Bratislava, 2009, s. 61-71. ISBN 978-80-89271-63-4. Dostupné z: http://www.vssvalzbety.sk/userfiles/Konferencie/ZbornkprspevkovSocilnaaekonomickndza....pdf#page=61 </ref>

== Nedílná součást ==

*'''Makroekonomické aspekty:''' Tím je chápána orientace zejména v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra, apod.)
*'''Daňová oblast:''' představuje základní povědomí o daňovém systému a roli daní v občanské společnosti jako prvku k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu. To zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má významný vliv na peněžní toky v soukromých financích.

== Klíčové kompetence ==

FG tvoří jednu ze 4 složek klíčových kompetencí:

*Finanční gramotnost
*Numerická gramotnost (týká se především finančních numerických úkonů)
*Informační gramotnost (schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu)
*Právní gramotnost (orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc)

= Přínos =

*Přínos pro společnost a ekonomiku: lepší informovanost, díky které se snižuje počet občanů, kteří se dostanou do situace, kdy už nejsou schopni své závazky splácet. Může následovat sociální vyloučení, vyřazení občana z legálního trhu práce.
*Přínos pro jednotlivce: Již od dětství se začneme seznamovat s pojmy, s kterými se budeme setkávat celý život. U dospělých lidí je to zvýšení informovanosti, jak se nejlépe zajistit před nepředvídatelnými událostmi a jak se vyvarovat předlužení.

= Projekty v ČR =

== '''Rozumíme penězům''' ==

Ucelený program, který základním školám umožňuje efektivně rozšířit školní vzdělávací program o problematiku finančního vzdělávání a podílet se tak na zvyšování finanční gramotnosti nejen žáků a pedagogického sboru. Zprostředkovaně také rodičů a dalších osob, které jsou součástí výchovně vzdělávacího procesu příslušné základní školy.<ref> O projektu. In: ''Rozumíme penězům'' [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/o-projektu/</ref>

== '''Finanční vzdělávání''' ==

Projekt společných www-stránek sdružuje profesní asociace a další subjekty působící na finančním trhu v ČR a je podporován Ministerstvem financí ČR. Osvěta ve finančních záležitostech, kterou si klade za cíl, je šíření prostřednictvím neziskového vzdělávacího webu a zaměřuje se na přiblížení jak fungování finančních produktů, tak na přístupy k řešení potřeb, cílů a situací, které jsou nakonec s penězi vždy nějak spojeny.<ref>''FinančníVzdělávání.cz'' [online]. 2007 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/index.asp</ref>

== '''Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity''' ==

Činnost centra je realizovaná prostřednictvím odborných modulů (finance a právo, finanční gramotnost, ochrana spotřebitele, projektové řízení, duševní vlastnictví, insolvence, mezinárodní obchod, veřejná správa). Zabývá se organizací workshopů a seminářů, kooperací při zadávání odborných témat a řešení bakalářských, diplomových a disertačních prací a koordinace praxí a stáží u partnerských institucí. <ref>O projektu. In: Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ceps.muni.cz/</ref>

== '''Rozumíme financím''' ==

Finanční gramotnost zábavně, kreativně a na vlastní kůži.<ref>JUNÁK. Rozumíme financím [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://rozumimefinancim.cz/</ref>

= Poznámky =

<references />

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:14:12Z

Anička: /* Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity */

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:11:17Z

Anička: /* Charakteristika */

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:10:40Z

Anička: /* Rozumíme penězům */

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:10:23Z

Anička: /* Finanční vzdělávání */

Finanční gramotnost

2012-05-21T17:09:48Z

Anička: /* Finanční vzdělávání */