WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Folksonomie

2008-06-02T22:34:34Z

82.114.208.203:

== Definice ==
Folksonomie je ...
<blockquote>
... demokratická a distribuovaná klasifikační metoda, při které všichni uživatelé systému (nebo mnoho z nich) mohou označit obsah popiskem dle vlastního výběru. Čím více lidí v systému vytváří popisky, tím lépe se ostatním hledají informace. [1]
</blockquote>

Termín '''folksonomie''' (folksonomy) vznikl jako analogie ke slovu „taxonomie“ složením řeckého „nomos“ (zákon) s anglickým „folk“ (lid). Folksonomiemi označujeme organizační schémata, která vznikají prostřednictvím uživatelských metadat. Jedná se o technologii související s [[Web 2.0|webem 2.0]]. Oproti tradičním systémům bibliografického popisu nejsou metadata tvořena odborníky, ale především laiky z řad tvůrců a uživatelů obsahu. Místo řízených slovníků jsou užívána volně tvořená klíčová slova. Kdokoliv tedy může podle svého uvážení označit cokoliv jakýmikoliv '''tag'''y (tj. popisky, ovšem pojem "tag" se už v češtině vžil), přičemž hlavní účelem je poskytnutí svých oblíbených dokumentů co nejširší veřejnosti. Masa tagů vytvořených uživateli slouží k vyhledávání a jako vodítko pro navigaci v obsahu.

== Folksonomie=tagování? ==
Dle Kadlece [diskuze k 1] je nutno mezi folksonomiemi a tagy rozlišovat. Tagy je třeba chápat jako jednu z metod popisu objektů (obdobně jako selekční jazyky) a folksonomie jako soubor údajů vzniklých aplikací této metody (obdobně jako klasifikační schémata a tezaury). Hlavním aspektem folksonomií je, že se vytvářejí sdíleně na neprofesionální bázi, což nevylučuje, aby např. tezaury nemohli vytvářet neprofesionálové. Folksonomie ovšem vznikly v systémech sdíleného tagování a jsou s tagováním tak úzce propojeny, že se často mezi nimi rozdíl neuvědomuje.

== Tag clouds ==
Tag clouds, neboli tagové mraky, jsou jedním ze specifik práce s tagy. Tagový mrak je shluk (množina) tagů seskupených kolem jednoho hlavního, který si sami zvolíme. Tagy kolem hlavního vyhledávaného zvýrazněného slova jsou nějakým způsobem zpřízněné. Pomocí nich jsme naváděni na další provázaná klíčová slova a tímto způsobem se je možno dobrat k požadovanému cíli nebo objevit pro nás zatím netušené oblasti informací.[2] Tagy v tag clouds mohou být seřazeny podle abecedy a jsou zvýrazňovány podle frekvence jejich užití. Četností výskytu tagu pro daný objekt se určuje '''síla tagu'''.

== Užití ==
Folksomomie se používají především v prostředí webu, kde aplikace centralizovaných metod organizace informací naráží z důvodu rozsahu na nepřekonatelné překážky, ale je možné je aplikovat i jinde. Důležitý je počet tagujících uživatelů, protože síla folksonomie se projeví až při velkém množství tagů, resp. s rostoucím počtem uživatelů roste i pravděpodobnost, že požadovaný objekt byl už nejméně jednou popsán rešeršním termínem a bude tedy úspěšně vyhledán. Folksonomie roste od nuly jak uživatelé postupně přiřazují tagy objektům. Oproti centrálně spravovaným (klasickým) systémům, jejichž efektivita s velikostí klesá (rostou náklady na údržbu), rostoucí množství uživatelů, tagů a objektů dělá folksonomie efektivnější. [1]

Výhody a nevýhody folksonomií se odvíjí od jejich základního znaku, tj. metadata jsou volně tvořená klíčová slova přiřazovaná laickou (z hlediska tvorby selekčních jazyků) veřejností.

=== Výhody ===
* velice jednoduchá a intuitivní tvorba tagů (nízká kognitivní zátěž)
* už samotné tagování objektu znamená, že má k němu uživatel nějaký vztah
* tagování zajišťuje sounáležitost se skupinou
* tagy si vytvářejí sami uživatelé, jsou jim tedy bližší ("folksonomie hovoří jazykem uživatelů")
* rychlá reakce na nové termíny
* nízké finanční náklady na zřízení a údržbu systému
* možnost objevení neočekávaného

=== Nevýhody ===
* mnoho tagů s pravopisnými chybami a překlepy
* už ze své podstaty absence hierarchie
* neexistující kontrola vztahů mezi slovy (např. synonym)
* často citová zabarvenost tagů a z toho vyplývající možná omezená časová platnost
* obtížnější vyhledávání, nutnost dalšího filtrování (i ručního)
* tagový "smog"
* ohrožení spamem

== Zajímavé odkazy ==
* [http://www.inflow.cz/ejournal/term/1/_/32 Články na Inflow s klíčovým slovem „folksonomie“]
* [http://is.muni.cz/th/4157/ff_b/?info=1 Bakalářská práce na téma folksonomie]

== Použité zdroje ==
[1] VAISHAR, Antonín. Folksonomie. ''Inflow: information journal'' [online]. 2008, roč. 1, č. 1. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/>. ISSN 1802-9736

[2] HOLÁSEK, Daniel. Výhody a nevýhody folksonomií. ''Inflow: information journal'' [online]. 2008, roč. 1, č. 3. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/>. ISSN 1802-9736

--[[Uživatel:50082|Michal Fojtík]]

Mashup (web application hybrid)

2008-06-02T20:24:09Z

82.114.208.203: /* Definice */

== Definice ==
'''Mashup''' je označení pro nový typ poměrně jednoduché aplikace, která kombinuje data z více pramenů a tímto spojením se snaží vytvořit kompaktní celek s přidanou hodnotou. Jedná se o technologii úzce propojenou s [[Web 2.0|Webem 2.0]] a společně se s ním je prozatím stále v počátečním stádiu vývoje.

Obsah mashupů je získáván z takových zdrojů, jako jsou například webové kanály a služby a ve velké míře také [[API]] (aplikační rozhraní), která veřejně nabízí např. Youtube, Amazon, Flickr, Yahoo, Google a další. "Velký vývojář" zpřístupní svůj projekt skrze API a "malý vývojář" tak může využívat v rámci svého projektu levně (často zdarma) výhody, na které by se jinak těžko zmohl. Mohou tak vznikat projekty, které nejsou pro "velké vývojáře" dostatečně atraktivní, ale které by se bez nákladově náročných funkcí a zdrojů nemohly uskutečnit. "Velký vývojář" tímto získává zdarma reklamu, zvýšení povědomí o svých velkých projektech, zvýšení šance, že zrovna jeho metody se stanou standardem, úspěšné projekty "malých vývojářů" může později koupit a integrovat do své služby atd. Koncoví uživatelé získávají rovněž, protože z kdysi složitých programových aplikací se stávají poměrně jednoduché a tedy levné záležitosti.

== Komerční využití ==
Není divu, že se objevuje řada pro podniky zajímavých komerčních služeb, protože mashupy nejen sdružují často nesourodá data dle určitých kritérií na jednom místě, čímž usnadňují uživatelům práci s vyhledáváním, ale firmy navíc mohou kombinovat externí údaje se svými vlastními údaji či komplexními službami. Existují například služby, které sbírají informace, mimo jiné i z webů konkurečních společností, a z nich poté dělají analýzu trhu. Dále realitní společnosti mohou zobrazovat na svých webech umístění nabízených nemovitostí pomocí [http://maps.google.com/ Google Maps] (v ČR první vlaštovky, např.[http://www.bezrealitky.cz/ Bezrealitky]), mnoho firem tuto službu využívá i pro zobrazení svých poboček. S pomocí Google Maps API a GPS není velký problém zpřístupňovat na webu polohu aut atd.

== Vytvořte si vlastní mashup ==
Microsoft i Google představily - prozatím ve zkušebním režimu - vlastní nástroje pro tvorbu mashupů: [http://www.popfly.com/ Popfly] a [http://code.google.com/gme/ Google Mashups Editor]. Ale jednoduché mashupy lze bez velké znalosti programování udělat už nyní pomocí speciálních builderů:
* [http://desktop.google.com/plugins/ Google Gadgets]
* [http://pipes.yahoo.com/pipes/ Yahoo Pipes]
* [http://www.dapper.net/ Dapper] - vhodný pro začátečníky
* [http://openkapow.com/ OpenKapow]

== Zajímavé odkazy ==
* [http://www.programmableweb.com/mashuplist Seznam velkého množství mashupů]
* [http://mashupevent.com/ mashup* Event]
* [http://mashupawards.com/ Mashup Awards]
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Mashup_(web_application_hybrid) Heslo Mashup na Wikipedii]

== Použité zdroje ==
''Web 2.0 Expo: Firmy objevují mashupy''. Computerworld, roč. XIX, č. 9, str. 10.

ZANDL, Patrick. ''Mashup aneb Míchanice pro Web 2.0''. Dostupný z WWW: <http://www.certodej.cz/view/mashup-aneb-m>.

--[[Uživatel:50082|Michal Fojtík]]

Mashup (web application hybrid)

2008-06-02T20:06:44Z

82.114.208.203:

== Definice ==
'''Mashup''' je označení pro nový typ poměrně jednoduché aplikace, která kombinuje data z více pramenů a tímto spojením se snaží vytvořit kompaktní celek s přidanou hodnotou. Jedná se o technologii úzce propojenou s [[Web 2.0|Webem 2.0]] a společně se s ním je prozatím stále v počátečním stádiu vývoje.

Obsah mashupů je získáván z takových zdrojů, jako jsou například webové kanály a služby a ve velké míře také [[API]] (aplikační rozhraní), která veřejně nabízí např. Youtube, Amazon, Flickr, Yahoo, Google a další. "Velký vývojář" zpřístupní svůj projekt skrze API a "malý vývojář" tak může využívat v rámci svého projektu levně (často zdarma) výhody, na které by se jinak těžko zmohl. Mohou tak vznikat projekty, které nejsou pro "velké vývojáře" dostatečně atraktivní, ale které by se bez nákladově náročných funkcí a zdrojů nemohly uskutečnit. "Velký vývojář" tímto získává zdarma reklamu, zvýšení povědomí o svých velkých projektech, zvýšení šance, že zrovna jeho metody se stanou standardem, úspěšné projekty "malých vývojářů" mohou později koupit a integrovat do své služby atd. Koncoví uživatelé získávají rovněž, protože z kdysi složitých programových aplikací se stávají poměrně jednoduché a tedy levné záležitosti.

== Komerční využití ==
Není divu, že se objevuje řada pro podniky zajímavých komerčních služeb, protože mashupy nejen sdružují často nesourodá data dle určitých kritérií na jednom místě, čímž usnadňují uživatelům práci s vyhledáváním, ale firmy navíc mohou kombinovat externí údaje se svými vlastními údaji či komplexními službami. Existují například služby, které sbírají informace, mimo jiné i z webů konkurečních společností, a z nich poté dělají analýzu trhu. Dále realitní společnosti mohou zobrazovat na svých webech umístění nabízených nemovitostí pomocí [http://maps.google.com/ Google Maps] (v ČR první vlaštovky, např.[http://www.bezrealitky.cz/ Bezrealitky]), mnoho firem tuto službu využívá i pro zobrazení svých poboček. S pomocí Google Maps API a GPS není velký problém zpřístupňovat na webu polohu aut atd.

== Vytvořte si vlastní mashup ==
Microsoft i Google představily - prozatím ve zkušebním režimu - vlastní nástroje pro tvorbu mashupů: [http://www.popfly.com/ Popfly] a [http://code.google.com/gme/ Google Mashups Editor]. Ale jednoduché mashupy lze bez velké znalosti programování udělat už nyní pomocí speciálních builderů:
* [http://desktop.google.com/plugins/ Google Gadgets]
* [http://pipes.yahoo.com/pipes/ Yahoo Pipes]
* [http://www.dapper.net/ Dapper] - vhodný pro začátečníky
* [http://openkapow.com/ OpenKapow]

== Zajímavé odkazy ==
* [http://www.programmableweb.com/mashuplist Seznam velkého množství mashupů]
* [http://mashupevent.com/ mashup* Event]
* [http://mashupawards.com/ Mashup Awards]
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Mashup_(web_application_hybrid) Heslo Mashup na Wikipedii]

== Použité zdroje ==
''Web 2.0 Expo: Firmy objevují mashupy''. Computerworld, roč. XIX, č. 9, str. 10.

ZANDL, Patrick. ''Mashup aneb Míchanice pro Web 2.0''. Dostupný z WWW: <http://www.certodej.cz/view/mashup-aneb-m>.

--[[Uživatel:50082|Michal Fojtík]]

Sémantický web

2008-06-02T11:31:32Z

82.114.208.203:

Závěrečná práce--[[Uživatel:50082|Michal Fojtík]] 21:40, 12. 5. 2008 (CEST)

== Definice ==
[http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/ Česká terminologická databáze knihovní a informační vědy (TDKIV)] definuje sémantický web takto:
<blockquote>„Koncept webu založený na obsahu, který je vytvořen a strukturován podle určitých pravidel a standardů a umožňuje tak efektivnější a snadnější vyhledávání informací. Realizace sémantického webu předpokládá implementaci standardů pro sémantickou (RDF), strukturální (XML) a syntaktickou (URI) složku architektury webových dokumentů; výsledkem aplikace uvedených standardů bude konzistentní logická struktura dat, která bude implicitně vyjadřovat význam zaznamenaných informací.“ </blockquote>

== Příklad ==
Než se pustíme do vysvětlování podstaty fungování sémantického webu, podívejme se nejprve na příklad z nedaleké budoucnosti [1, překlad převzat z 2]:
<blockquote>
''Úvodní příběh začíná vyzváněním telefonu, které vpadlo do libozvučných tónů jedné písně Beatles. Telefon je však inteligentní a ví, že jeho pán nikdy nechce být během hovoru rušen. Přístroj proto vyšle všem blízkým zařízením s vlastností nastavení hlasitosti zprávu, aby se ztišila. Teď už nic nebrání přijetí hovoru. Volá sestra: "Matka potřebuje pravidelné schůzky s fyzioterapeutem, zařizuji to..." Sestra, zdržující se dosud v ordinaci lékaře, instruuje svůj přenosný webový prohlížeč a dává mu pokyn, aby si od lékařova "agenta" opatřil údaje o rehabilitační péči předepsané matce. Vše se automaticky konfrontuje s možnostmi jejího zdravotního pojištění a samozřejmě též s geografickými údaji - péče musí být dostupná v okruhu 20 mil. Kromě toho by fyzioterapeut měl být hodnocen alespoň jako velmi dobrý - pochopitelně důvěryhodnou ratingovou agenturou. Fyzioterapeuti připadající v úvahu mají své časové rozpisy, které je třeba dát dohromady s "našlapaným" pracovním diářem sourozenců pečujících o matku. I o časové sladění se však může postarat technika, má-li potřebné vstupní údaje a disponuje-li nezbytnými znalostmi ... Předběžný návrh návštěv u fyzioterapeuta zpracovaný počítačem se ale bratrovi nelíbí: musel by jet s matkou ve špičce vozem přes celé město. Stahuje si proto od sestry všechny dosud získané údaje z vyhledávání a jeho vlastní agent (jistěže softwarový) se pokouší za zpřísněných podmínek ohledně místa a času o nalezení jiného terapeuta. Výměna dat (zejména takto citlivých) se sestrou probíhá na základě vzájemné důvěry a zabezpečené komunikace. Bratrův agent uspěl - má řešení, kvůli němuž stačí odsunout pár méně významných schůzek... A pohádka je téměř u konce - pro někoho možná děsivá, pro jiného lákavá vize světa, kde je běžná výměna kvalifikovaně reprezentovaných informací s jednotně chápaným významem a kde je možné nad těmito informace i strojově "uvažovat" a řešit praktické problémy. Tato vize budoucnosti se jmenuje sémantický web.''
</blockquote>
Co z výše uvedeného příběhu není možné dnes v praxi realizovat? Jsou to právě softwaroví agenti, kteří nemohou pracovat tak, jak bylo naznačeno. Dnešní web je pro ně extrémně nepřátelským místem. Může to znít podivně, ale web je médiem navrženým pro lidi, nikoliv pro stroje (počítačové programy).
Člověk, který otevře jakoukoli webovou stránku, se na ní téměř okamžitě zorientuje a zjistí, kde se nachází nějaké menu, co je hlavní text a které informace jsou podstatné. Počítačový program, který by něco podobného zvládl, je velmi obtížné až nemožné vytvořit.
A právě sémantický web je rozšířením současného webu, jež datům přiřazuje přesný význam, díky kterému bude možná kooperace jak lidí, tak softwaru [1]. Obsah dokumentu sémantického webu je tedy srozumitelný nejen člověku, ale v dostačující míře i strojům.
Sémantický web neznamená žádnou konkrétní technologii, ale jde o koncept, kdy se stávající web rozšíří o strojově zpracovatelná metadata, která budou moci softwaroví agenti používat pro zjištění '''významu''' informací.

== Prvky sémantického webu ==
Zásadním předpokladem strojového zpracování informací je zachycení struktury dat. Toho lze v prostředí webu, kde převažují dokumenty textového charakteru, dosáhnout uplatňováním značkování dokumentů. Značkováním dokumentů se rozumí, že určité znakové sekvence obsahují informaci, která přisuzuje obsahu dokumentu určitou roli. Značky, neboli tagy, mívají podobu slov, uzavřených nejčastěji do lomených závorek [3].
Značkovací jazyk specifikuje sadu tagů, jejich význam a vzájemnou kombinaci. Nejrozšířenějším druhem značkovacího jazyka v prostředím webu je jazyk [[HTML]], který sice postačuje k předávání informací ohledně vzhledu (formátování) dokumentu, ale pro pokročilé služby, předpokládané u sémantického webu, je nedostačující. Je potřeba jazyka, který umožňuje vymezit roli částí obsahu způsobem, jež bude srozumitelný konkrétním aplikacím. Takovýmto jazykem je jazyk [[XML]] umožňující definovat nové značkovací jazyky, tj. je prostředkem pro vytváření struktury dat. Pro popis „věcí“ nastupuje standard RDF, podstatnou součástí sémantického webu jsou i ontologie, tedy prostředek, který umožňuje strukturám rozumět. [3]

=== URI ===
Aby bylo možné objekty reálného světa popsat, je nutné je jednoznačně identifikovat. Podle [http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/ TDKIV] je [[URI]]:
<blockquote>
„…obecný soubor pojmenování a adres internetového zdroje skládající se z řetězce znaků, který odkazuje na zdroj dostupný na World Wide Web. Slouží jako jednoduchý a rozšiřitelný prostředek k jednoznačné identifikaci libovolného zdroje s libovolným obsahem (textový dokument, obrazy či grafika, zvukový záznam, animovaný obrázek, software atd.).“
</blockquote>
Rozlišují se dva typy URI. [[URL]] (Uniform Resource Locator) slouží k identifikaci zdrojů podle jejich lokace (není tedy trvalým identifikátorem), [[URN]] (Uniform Resource Name) jednoznačně určuje zdroj nezávisle na jeho umístění.

=== XML ===
[[XML]] umožňuje dát dokumentu strukturu, ale protože si každý může definovat své vlastní značky, nelze jasně definovat význam '''všech''' značek, nelze tedy obecně stanovit, co každá struktura znamená. Volnost XML je v tomto nevýhodou a protože sémantický web má být globálním médiem, nelze se na všech značkách dopředu domluvit.
XML se nezabývá sémantikou dat, v sémantickém webu slouží pouze jako nosič informací, tedy jako základ k zápisu metadat, který zároveň vytváří jejich strukturu. K sémantickému popisu dokumentů se používají na XML založené jazyky.

=== RDF ===
Podle [http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik TDKIV] je [[Resource Description Framework|RDF]]:
<blockquote>
„…obecný rámec pro popis jakéhokoli elektronického zdroje, resp. webové stránky a jejího obsahu, tedy pro vyjádření sémantiky a pro podporu sémantického webu. Popisná metadata mohou zahrnovat údaje o autorovi zdroje, datu vytvoření nebo aktualizace, organizaci stránek (sitemap), klíčová slova, předmětové kategorie aj. Jazyk RDF poskytuje robustní flexibilní architekturu pro zpracování metadat na internetu; umožňuje komukoli definovat a používat metadatové schéma, které slouží nejlépe jeho potřebám, a současně umožňuje interoperabilní výměnu metadat. RDF je aplikací formátu XML a je vyvíjen konsorciem W3C (World Wide Web Consortium).“
</blockquote>

Standard RDF (Resource Description Framework) by se měl podle organizace [http://www.w3.org/ W3C] stát technologickým základem sémantického webu. Jde o obecný rámec pro popis, výměnu a znovupoužití dat.
RDF není závislý na konkrétní aplikaci a poskytuje jednoduchý model pro popis zdrojů. Datový model RDF umožňuje specifikovat trojice '''ZDROJ-VLASTNOST-HODNOTA VLASTNOSTI''', přičemž trojice jsou v oficiální terminologii nazvány '''tvrzení''', v jehož rámci je zdroj '''subjektem''', vlastnost '''predikátem''' a hodnota vlastnosti '''objektem'''.
Reprezentovat model RDF lze prostřednictvím grafů nebo trojic, ale jako nejvhodnější pro vyjádření sémantiky webových zdrojů se jeví XML syntaxe RDF (RDF/XML).

Více viz heslo [[Resource Description Framework|RDF]].

=== Ontologie ===
Ontologie ve filozofickém pojetí označuje nauku o bytí. Dnešní strojům, které nemají zdaleka tolik inteligence, aby se mohli měřit s člověkem, je jejich „bytí“ modelováno pomocí sady pojmů, které zadává člověk. Cílem ontologie je „definovat společné, jednotné chápání určité třídy pojmů.“ [4]
Ontologie slouží v sémantickém webu k definování termínů, se kterými pak pracuje standard RDF. Stručně řečeno: RDF vyjadřuje fakta slovy a ontologie poskytují pravidla, gramatiku a slovníky těchto slov.
Ontologie, tj. nejvyšší formy metadat, jsou tvořeny jako pojmové sítě, které mohou být omezeny na určitý obor nebo všeobecné. V rámci webu není všeobecná ontologie prakticky uskutečnitelná, protože množství slovní zásoby a syntaktických prvků by bylo ohromné. Vývoj jde tedy směrem k doménovým ontologiím, které se vytvářejí pro určitou oblast, protože jen v uzavřených oblastech nejlépe dosáhneme jednotnosti. Menší ontologie lze dále seskupovat a provazovat do větších celků. Otázkou budoucího výzkumu ovšem zůstává, zda k naplnění vize sémantického webu bude stačit pospojování dílčích ontologií, nebo bude přeci jen nutné vytvořit i ontologii „všeobjímající“.

== Související hesla ==
* [[Web 3.0]]
* [http://en.wikipedia.org/wiki/Semantic_web Semantic web - Wikipedia]

== Použité zdroje ==
[1] BERNERS-LEE, Tim, HENDLER, James, LASSILLA, Ora. The Semantic Web. ''Scientific American'', 2001, vol. 284, May, s. 35-43. Dostupný z WWW: <http://www.sciam.com/article.cfm?articleID=00048144-10D2-1C70-84A9809EC588EF21>.

[2] MATULIK, P., PITNER, T. Sémantický web a jeho technologie. ''Zpravodaj ÚVT MU'', 2004, roč. XIV, č. 3, s. 15-17. ISSN 1212-0901.

[3] SKLENÁK, Vilém. Web 2.0 vs. sémantický web [online]. In: ''INFORUM 2007: 13. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 22.-24. května 2007'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2007. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/sbornik/2007/>. ISSN 1801-2213.

[4] SMRŽ, P., PITNER, T. Sémantický web a jeho technologie (3). ''Zpravodaj ÚVT MU'', 2004, roč. XIV, č. 5, s. 14-16. ISSN 1212-0901.