.NET Gadgeteer

2012-05-10T16:00:44Z

72897: Založena nová stránka: '''Autor:''' Petr Fiala '''Klíčová slova:''' .NET Gadgeteer '''Související pojmy:''' .NET Framework, .NET Micro Framework, Microsoft <blockquote> ''nadřazené'' -...

.NET Micro Framework

2012-05-10T15:59:33Z

72897:

.NET Micro Framework

2012-05-10T15:57:31Z

72897:

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' .NET Micro Framework

'''Související pojmy:''' .NET Framework, .NET Gadgeteer, Microsoft

<blockquote>
''nadřazené'' - .NET</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

== Charakteristika ==
Microsoft .NET Micro Framefork je běhové prostředí platformy .NET pro malá zařízení s omezenými zdroji, která již nejsou vhodná pro Windows CE nebo .NET Compact Framework. Jedná se o open source platformu, která umožňuje tvorbu „embedded“ aplikací pomocí Visual Studia či C#. Ke svému běhu nevyžaduje žádný další operační systém, vystačí pouze se zmenšenou verzí prostředí CLR (Common Language Runtime) - TinyCLR. Vyznačuje se minimálními hardwarovými požadavky, a proto je vhodné i pro nejmenší zařízení (pomocné displeje, senzory, dálkové ovládání, zdravotnické přístroje, oblékatelná zařízení, domácí spotřebiče…). [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Historie ==
.NET Micro Framework historicky vychází z technologie SPOT (Smart Personal Object Technology), jejíž vývoj započal Microsoft v roce 2001 v rámci projektu Microsoft Research. Veřejnosti byla představena na podzim roku 2002 na veletrhu COMDEX v Las Vegas. V roce 2004 a 2005 firma Microsoft uvedla na trh chytré hodinky a TV set-top-box založené na technologii SPOT. Vývoj těchto produktů byl nicméně časem zrušen.

První verzi prostředí .NET Micro Framefork 1.0 spatřila veřejnost na konferenci MEDC (Mobile and Embedded Developer Conference) v roce 2006, kde bylo využito v emulátoru robota Sumo. Další významnější události už jen v bodech:
* Únor 2007 – představeno prostředí .NET Micro Framework 2.0 s nastavitelným emulátorem, později téhož roku k dispozici první ServicePack
* Únor 2008 – .NET Micro Framework 2.5
* Říjen 2008 – .NET Micro Framework 3.0
* 16. Listopadu 2009 vychází .NET Micro Framework verze 4.0, Microsoft zároveň uvolňuje i zdrojový kód pod licencí Apache 2.0, čímž se projekt stává Open source.
* Aktuální stabilní verze je .NET Micro Framework verze 4.2 z 29. Srpna 2011. [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Minimální systémové požadavky ==
.NET Micro Framework v současnosti podporuje několik mikroprocesorů architektury ARM – ARM7 (s i bez MMU), ARM Cortex M3, ARM9, ADI BlackFin. Minimální požadavky na paměť jsou 300 kB RAM a 512 kB flash paměti, ke kterým je ještě nutné započítat paměť pro potřebu samotné aplikace. Zařízení by také mělo podporovat jednu z možnosti připojení (sériový port, USB, síťové připojení), aby bylo možné nahrání a ladění aplikace. Pro tvorbu aplikace je vyžadováno vývojové prostředí Microsoft Visual Studio. [[#Použitá literatura|[1]]]

== Funkce ==
Základní funkce dostupné pro všechna prostředí kompatibilní s .NET CLR:
* číselné typy, typy tříd, hodnotové typy, jednorozměrná pole, události, odkazy
* reflexe
* serializace
* dynamická alokace, defragmentace paměti, garbage collector
* spravování výjimek
* management vláken

Rozšířené funkce dostupné v .NET Micro Framework CLR, ale nedostupné v plné verzi Microsoft .NET CLR:
* Časové omezení doby provádění (prevence zablokování)
* Interní reprezentace řetězců v UTF-8 (vnější v Unicode)
* Hodnotové typy emulovány běhovým prostředím, nikoliv instancí první třídy (lepší optimalizace garbage collectoru a efektivnější využití paměti RAM)
* Globální sdílená string table pro nejběžnější hodnoty (typy, metody, pole) redukuje použití RAM/ROM a vyžaduje menší počet křížových odkazů
* Podpora záplatování, včetně záměn metod a odkazů, a nových typů
* Žádné virtuální tabulky pro vyhodnocování metod (úspora paměti)
* Priorita rozšířených odkazů v EEPROM a flash paměti
* Specializovaný garbage collector s automatickým data a storage managementem
* Upřednostňována samopopisná data před metadaty pro vyšší výkon garbage collectoru
* Volitelný serailizační engine

Funkce, které v prostředí .NET Micro Framework oproti standardnímu NET CLR chybí:
* Typy závislé na konkrétním zařízení, nebezpečné instrukce
* Symetrický multiprocessing
* Omezená funkcionalita knihovny MSCORLIB
* Multi-dimenzionální pole (sparse, jagged)
* Spravování výjimek přímo v kódu, procesorové pasti
* Podpora MMU [[#Použitá literatura|[1]]]

== Odkazy ==
[http://www.microsoft.com/en-us/netmf/default.aspx .NET Micro Framework]

[http://www.microsoft.com/download/en/details.aspx?id=8515 .NET Micro Framework 4.1 SDK ke stažení]

[http://netmf.codeplex.com/releases/view/52341 .NET Micro Framework 4.2 Runtime]

[http://www.netmf.com Vývojářská komunita .NET Micro Framework]

== Použitá literatura ==
# KÜHNER, Jens. ''Expert .NET Micro Framework''. 2nd ed. Berkeley, CA: Apress, 2009, 481 s. ISBN 978-143-0223-870.
# THOMPSON, Donald; MILLER, Colin. MICROSOFT. ''Introducing the .NET Micro Framework: Product Positioning and Technology White Paper''. Redmond, 2007. Dostupné z WWW: <[http://download.microsoft.com/download/a/9/c/a9cb2192-8429-474a-aa56-534fffb5f0f1/.NET%20Micro%20Framework%20White%20Paper.doc download.microsoft.com/download/a/9/c/a9cb2192-8429-474a-aa56-534fffb5f0f1/.NET Micro Framework White Paper.doc]>
# .NET Micro Framework. ''Microsoft'' [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <[http://www.microsoft.com/en-us/netmf/about/default.aspx http://www.microsoft.com/en-us/netmf/about/default.aspx]>

.NET Micro Framework

2012-05-10T15:55:39Z

72897: Založena nová stránka: '''Autor:''' Petr Fiala '''Klíčová slova:''' .NET Micro Framework '''Související pojmy:''' .NET Framework, .NET Gadgeteer <blockquote> ''nadřazené'' - .NET</blo...

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' .NET Micro Framework

'''Související pojmy:''' .NET Framework, .NET Gadgeteer

<blockquote>
''nadřazené'' - .NET</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

== Charakteristika ==
Microsoft .NET Micro Framefork je běhové prostředí platformy .NET pro malá zařízení s omezenými zdroji, která již nejsou vhodná pro Windows CE nebo .NET Compact Framework. Jedná se o open source platformu, která umožňuje tvorbu „embedded“ aplikací pomocí Visual Studia či C#. Ke svému běhu nevyžaduje žádný další operační systém, vystačí pouze se zmenšenou verzí prostředí CLR (Common Language Runtime) - TinyCLR. Vyznačuje se minimálními hardwarovými požadavky, a proto je vhodné i pro nejmenší zařízení (pomocné displeje, senzory, dálkové ovládání, zdravotnické přístroje, oblékatelná zařízení, domácí spotřebiče…). [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Historie ==
.NET Micro Framework historicky vychází z technologie SPOT (Smart Personal Object Technology), jejíž vývoj započal Microsoft v roce 2001 v rámci projektu Microsoft Research. Veřejnosti byla představena na podzim roku 2002 na veletrhu COMDEX v Las Vegas. V roce 2004 a 2005 firma Microsoft uvedla na trh chytré hodinky a TV set-top-box založené na technologii SPOT. Vývoj těchto produktů byl nicméně časem zrušen.

První verzi prostředí .NET Micro Framefork 1.0 spatřila veřejnost na konferenci MEDC (Mobile and Embedded Developer Conference) v roce 2006, kde bylo využito v emulátoru robota Sumo. Další významnější události už jen v bodech:
* Únor 2007 – představeno prostředí .NET Micro Framework 2.0 s nastavitelným emulátorem, později téhož roku k dispozici první ServicePack
* Únor 2008 – .NET Micro Framework 2.5
* Říjen 2008 – .NET Micro Framework 3.0
* 16. Listopadu 2009 vychází .NET Micro Framework verze 4.0, Microsoft zároveň uvolňuje i zdrojový kód pod licencí Apache 2.0, čímž se projekt stává Open source.
* Aktuální stabilní verze je .NET Micro Framework verze 4.2 z 29. Srpna 2011. [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Minimální systémové požadavky ==
.NET Micro Framework v současnosti podporuje několik mikroprocesorů architektury ARM – ARM7 (s i bez MMU), ARM Cortex M3, ARM9, ADI BlackFin. Minimální požadavky na paměť jsou 300 kB RAM a 512 kB flash paměti, ke kterým je ještě nutné započítat paměť pro potřebu samotné aplikace. Zařízení by také mělo podporovat jednu z možnosti připojení (sériový port, USB, síťové připojení), aby bylo možné nahrání a ladění aplikace. Pro tvorbu aplikace je vyžadováno vývojové prostředí Microsoft Visual Studio. [[#Použitá literatura|[1]]]

== Funkce ==
Základní funkce dostupné pro všechna prostředí kompatibilní s .NET CLR:
* číselné typy, typy tříd, hodnotové typy, jednorozměrná pole, události, odkazy
* reflexe
* serializace
* dynamická alokace, defragmentace paměti, garbage collector
* spravování výjimek
* management vláken

Rozšířené funkce dostupné v .NET Micro Framework CLR, ale nedostupné v plné verzi Microsoft .NET CLR:
* Časové omezení doby provádění (prevence zablokování)
* Interní reprezentace řetězců v UTF-8 (vnější v Unicode)
* Hodnotové typy emulovány běhovým prostředím, nikoliv instancí první třídy (lepší optimalizace garbage collectoru a efektivnější využití paměti RAM)
* Globální sdílená string table pro nejběžnější hodnoty (typy, metody, pole) redukuje použití RAM/ROM a vyžaduje menší počet křížových odkazů
* Podpora záplatování, včetně záměn metod a odkazů, a nových typů
* Žádné virtuální tabulky pro vyhodnocování metod (úspora paměti)
* Priorita rozšířených odkazů v EEPROM a flash paměti
* Specializovaný garbage collector s automatickým data a storage managementem
* Upřednostňována samopopisná data před metadaty pro vyšší výkon garbage collectoru
* Volitelný serailizační engine

Funkce, které v prostředí .NET Micro Framework oproti standardnímu NET CLR chybí:
* Typy závislé na konkrétním zařízení, nebezpečné instrukce
* Symetrický multiprocessing
* Omezená funkcionalita knihovny MSCORLIB
* Multi-dimenzionální pole (sparse, jagged)
* Spravování výjimek přímo v kódu, procesorové pasti
* Podpora MMU [[#Použitá literatura|[1]]]

== Odkazy ==
[http://www.microsoft.com/en-us/netmf/default.aspx .NET Micro Framework]
[http://www.microsoft.com/download/en/details.aspx?id=8515 .NET Micro Framework 4.1 SDK ke stažení]
[http://netmf.codeplex.com/releases/view/52341 .NET Micro Framework 4.2 Runtime]
[http://www.netmf.com Vývojářská komunita .NET Micro Framework]

== Použitá literatura ==
# KÜHNER, Jens. ''Expert .NET Micro Framework''. 2nd ed. Berkeley, CA: Apress, 2009, 481 s. ISBN 978-143-0223-870.
# THOMPSON, Donald; MILLER, Colin. MICROSOFT. ''Introducing the .NET Micro Framework: Product Positioning and Technology White Paper''. Redmond, 2007. Dostupné z WWW: <[download.microsoft.com/download/a/9/c/a9cb2192-8429-474a-aa56-534fffb5f0f1/.NET Micro Framework White Paper.doc download.microsoft.com/download/a/9/c/a9cb2192-8429-474a-aa56-534fffb5f0f1/.NET Micro Framework White Paper.doc ]>
# .NET Micro Framework. ''Microsoft'' [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <[http://www.microsoft.com/en-us/netmf/about/default.aspx http://www.microsoft.com/en-us/netmf/about/default.aspx]>

KISK:Blok expertů

2012-05-09T07:10:21Z

72897: /* Blok expertů - JARO 2012 */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===

*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková
*[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
*[[MARC21]] - Michal Klajban
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] - Daniela Králová
*[[ALTO]] - Jan Karlík
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - Iveta Jansová
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]]
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová

===Tomáš Feřtek===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Šárka Žampachová
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Petra Němcová
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková

===Martin Bastl===
* [[netwar]] - Julie Haladová
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková
* [[kracking]] - Petra Němcová
* [[phreaking]] - Edita Hečová
* [[phishing]] - Martin Chalupa
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová
* [[warez]] - Miroslava Brázdová
* [[FloodNet]] - Roman Novotný
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová
* [[Cyberjihad]] - Martina Sochorová
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová

===Petr Přidal===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek

===Jan Řezáč===
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková
* [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil
* [[vizuální komunikace]] - Jana Otevřelová
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Sylva Šimůnková
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp

===Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti===
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová

===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková
* [[Software Studies]] - Martina Volavková

===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala

=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===

*[[MHealth]] - Jan Hrabal
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Korpus

2011-12-03T19:18:08Z

72897:

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' Korpus, lingvistika

'''Synonyma:''' jazykový korpus

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - Korpusová lingvistika</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

== Charakteristika ==
Obecně se slovo korpus používá ve významu tělo, těleso nebo soubor. V lingvistice je tímto termínem myšlen '''jazykový korpus'''.

Jazykový korpus je rozsáhlý, vnitřně strukturovaný a ucelený soubor textů daného jazyka, který je elektronicky zpracovávaný a uložený. Je to soubor elektronických textů, cíleně shromážděný jako referenční zdroj pro vědecké studium jazyka a pro zpracování užitných jazykových nástrojů, který je v jednotném formátu, je lingvisticky označkovaný a který lze z hlediska skladby považovat za jistým způsobem vyvážený. Slouží jako zdroj materiálu nejen lingvistům, ale i širokému spektru zájemců z jiných oborů k mnohostrannému poznání jazyka, zákonitostí lidského myšlení a kultury.[[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[2]]]

Dnes vytvářené korpusy jsou organizovány se zřetelem ke zvolenému cíli (pro potřeby lexikografů, sociologů, komunikačních odborníků) a vycházejí z následujících teoretických předpokladů:
* Jazyková data jsou v korpusu uložena ve své '''přirozené''' textové podobě (proto je lze všestranně a opakovaně zkoumat a vyvozovat z nich příslušné teoretické generalizace).
* '''Velký rozsah dat''' v korpusu minimalizuje nebezpečí, že by mohlo dojít (i náhodou) k převaze okrajových jevů nad základními a typickými.
* Velký rozsah dat je podmínkou dostatečné '''reprezentativnosti'''.[[#Použitá literatura|[1]]]

== Historie ==
Přestože se jedná o relativně nové lingvistické odvětví, pojem korpus existoval již před 2. světovou válkou (byl však manuální a mnohonásobně menší). V 50. letech minulého století někteří američtí lingvisté (Hartus, Hill) dospěli k názoru, že ''korpus – dostatečně velký soubor přirozeně se vyskytujících jazykových dat'' – je nutným a dostačujícím empirickým základem pro vytvoření popisu daného přirozeného jazyka (jeho gramatiky). Počátkem 60. let minulého století začala vznikat korpusová lingvistika. Ve stejné době začal na Brown University v USA pod vedením H. Kučery a N. Francise vznikat první počítačový korpus současné americké angličtiny – ''Computational Analysis of Present-Day American English''. Od té doby rozsah i počet korpusů roste a korpusová lingvistika dnes, především díky rozvoji informatiky, jen vzkvétá.[[#Použitá literatura|[3]]]

== Jak se budují korpusy? ==
Zdrojem korpusových dat je jak '''jazyk psaný''', tak i '''mluvený'''. Dosavadní korpusy bývají v poměru 9:1, protože záznam mluveného jazyka a jeho převod do počítačově čitelné podoby je zatím velmi nákladný. Z psaných textů se data získávají prakticky třemi způsoby:
* konverzí,
* použitím technik OCR,
* manuálním opisem textů do počítače.
Ve všech případech je nutná kontrola, opravy chyb a v neposlední řadě se tvůrci korpusů musí vyrovnávat i s právními aspekty (autorská práva).[[#Použitá literatura|[1]]]

== Typy korpusů ==
Nejzákladnější dělení je na korpusy psaného nebo mluveného jazyka. Dále existují korpusy:
* synchronní (reprezentace jazyka v určitém krátkém období, např. jen od r. 1987)
* diachronní (rozsáhlejší období, různé vývojové fáze)

* všeobecné
* specializované (na styl – publicistický, odborný; obor, geografickou oblast (nářečí)…)

* jednojazyčný
* vícejazyčný (paralelní)

* neznačkovaný
* značkovaný (tagovaný, anotovaný – přidány metainformace, např. logická struktura textu, typografický vzhled, jazykové jevy atd.)

I samotné uložení korpusů může mít různou podobu – od '''archivů (kolekcí)''', přes organizovanější '''korpusové banky''' po použití '''korpusového manažeru''', který texty zakóduje do databáze a zároveň umožňuje prohlížení korpusu.[[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Odkazy ==
[http://www.korpus.cz Český národní korpus]

[http://www.natcorp.ox.ac.uk British National Corpus]

[http://khnt.aksis.uib.no/icame/manuals/brown Brown Corpus manual]

== Použitá literatura ==
# PALA, Karel. ''Počítačové zpracování přirozeného jazyka'' [online]. Brno : Fakulta Informatiky Masarykovy university, 2000 [cit. 2011-12-03]. Dostupné z WWW: <[http://nlp.fi.muni.cz/poc_lingv/pala_zprac.pdf http://nlp.fi.muni.cz/poc_lingv/pala_zprac.pdf]>.
# ŠULC, Michal. ''Korpusová lingvistika : První vstup''. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 94 s. ISBN 80-7184-847-6.
# OPÁLKOVÁ, Markéta. Jazykové korpusy. ''Ikaros'' [online]. 2008, roč. 12, č. 1, [cit. 2011-12-03]. Dostupný z WWW: <[http://www.ikaros.cz/jazykove-korpusy http://www.ikaros.cz/jazykove-korpusy]>. ISSN 1212-5075.

Korpus

2011-12-03T19:15:54Z

72897:

2011-12-03T18:13:37Z

72897:

2011-05-14T18:02:49Z

72897: Založena nová stránka: '''Autor:''' Petr Fiala '''Klíčová slova:''' PDF '''Synonyma:''' Portable Document Format '''Související pojmy:''' PostScript, Adobe, Acrobat Reader <blockquote> ...

TIFF

2011-05-14T17:57:10Z

72897:

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' TIFF

'''Synonyma:''' Tagged Image File Format

'''Související pojmy:''' Aldus, Adobe, EXIF

<blockquote>
''nadřazené'' - počítačová grafika, bitmapový formát</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - barevný režim, barevná hloubka, komprese</blockquote>

== Charakteristika ==
TIFF (Tagged Image File Format) je typickým představitelem bitmapového formátu, tj. grafická informace je v něm vyjádřena formou matice obrazových bodů – pixelů, přičemž u každého pixelu je udána informace o jeho barvě. Na rozdíl od většiny ostatních bitmapových formátů mohou být dokumenty v TIFFu i vícestránkové. Byl původně vytvořen pro účely skenování výrobci skenerů.

TIFF je tzv. kontejnerový formát neboli formát, který dokáže nést různá obrazová data komprimovaná různými kodeky. Kontejner je potom jen standardní přenašeč opatřený všemi důležitými visačkami (tagy), které vnitřní formát správně identifikují a popisují. Toho je využito k tvorbě různých rozšíření a modifikací. Obrázky ve formátu TIFF jsou schopny nést nejširší spektrum barevných informací. TIFF také podporuje využití řady bezztrátových kompresních algoritmů.

Hlavní oblastí nasazení TIFFu je v publikačním průmyslu a obecně v takových oblastech, ve kterých je zapotřebí co nejvěrnější rastrová reprezentace obrazu.[[#Použitá literatura|[2]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Historie ==
První verze specifikace formátu TIFF byla zveřejněna na podzim roku 1986 firmou Aldus Corporation (původně jako pokus sjednotit výstupní formát stolních skenerů – tato verze by dnes měla označení 3.0, protože jí předcházely ještě dva návrhy specifikace). Revize 4.0 vydaná v dubnu 1987 obsahovala jen menší vylepšení. Oproti ní přidala verze 5.0 z roku 1987 podporu pro barevné palety a LZW kompresi. Poslední šestá specifikace byla zveřejněna v roce 1992 a zrevidovala podporu barevného modelu RGB, zavedla podporu barevných modelů CMYK, YCbCr, CIE L*a*b* a JPEG kompresi.

V roce 2009 firmu Aldus (spolu s autorskými právy na formát TIFF) zakoupila společnost Adobe. Ta dnes umožňuje využití algoritmu TIFF zdarma. [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[2]]]

== Možnosti formátu TIFF ==

=== Komprese ===
TIFF umožňuje uložit data bez komprese, což je výhodné pro získání vysoké kompatibility i pro zachování maximální kvality souboru. Nicméně nabízí i různé druhy komprese pro zmenšení souboru (záleží na editoru v jakém TIFF ukládáte a na jeho možnostech). Z bezeztrátových kompresí je to obvykle:
* LZW – bezeztrátová komprese podobná jako ve formátu GIF. Díky kompresi po řádcích produkuje tato komprese menší soubory, pokud se obraz málo mění v řádcích.
* RLE – velmi jednoduchý způsob komprese, kde se v podstatě jen nahrazují opakující se sekvence stejných čísel jejich počtem.
* ZIP – populární komprese používaná jako obecná bezeztrátová komprese pro přenos jakýchkoliv dat mezi počítači.
TIFF nabízí i možnost zabalit dovnitř TIFF kontejneru obraz komprimovaný stejně jako JPEG. Jedná se tedy o ztrátovou kompresi produkující sice nejmenší soubory ale trpící nenávratnou ztrátou kvality. Podobně jako u JPEG formátu je však možné řídit stupeň komprese a tak škody mohou být minimální až nepostřehnutelné. [[#Použitá literatura|[3]]]
=== Barevný režim a barevná hloubka ===
Velkou výhodou formátu TIFF je schopnost pracovat s jinou než jen 24bitovou barevnou hloubkou (8 bitů/kanál). TIFF díky tagům dokáže uložit i obrázky, kde je na každý pixel
* 1 bit (černá/bílá)
* 8 bitů (tj. 1 byte – typické pro černobílé obrázky)
* 24 bitů (typické barevné RGB obrázky s 24bitovou hloubkou)
* 48 bitů (RGB barevné obrázky s 48bitovou barevnou hloubkou)
Dokáže uložit RGB, CMYK i L*a*b i jiné barevné prostory specifické pro konkrétní zařízení. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Vícestránkové soubory a vrstvy ===
TIFF dokáže do jednoho souboru uložit více obrázků – více stran či vrstev dokumentu. Takový TIFF je často označen jako „multi-page“ TIFF a hodí se například k uložení faxové zprávy o více stránkách. Podobně je do TIFF souboru možné uložit obrázek s více vrstvami, což se hojně používá při pokročilé editaci snímků či pro grafické práce. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Správa barev a Exif informací ===
Podobně jako například formát JPEG dokáže TIFF do sebe vstřebat ICC profil a tím podpořit správu barev. Význam této schopnosti u TIFFu stoupá, protože jak bylo popsáno výše, podporuje mnohem širší škálu barevných režimů a tak správa barev dostává vyšší význam.

Formát TIFF také dokáže zpracovávat EXIF informaci, což je důležité zejména pro archivaci fotografií.[[#Použitá literatura|[3]]]

== Odkazy ==
[http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf Specifikace formátu TIFF]

[http://partners.adobe.com/public/developer/tiff/index.html Podpora pro vývojáře od firmy Adobe]

[http://www.awaresystems.be/imaging/tiff.html Neoficiální webová stránka TIFF formátu]

== Použitá literatura ==
# ''TIFF Revision 6.0.'' Mountain View, CA : Adobe Systems Incorporated, June 3, 1992. 121 s. Dostupné z WWW: <[http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf]>
# KREJČÍ, Richard. ''Grafika On-line'' [online]. 16.08.2004 [cit. 2011-05-14]. Encyklopedie publikačních formátů: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html]>
# PIHAN, Roman. ''Digimanie'' [online]. 12.12.2007 [cit. 2011-05-14]. Formáty pro ukládání fotografií - 7.díl: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html]>

Google Analytics

2011-05-14T17:56:40Z

72897:

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' Google Analytics, webová analytika, internetový marketing

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:''' cookie

<blockquote>
''nadřazené'' - SEO</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

== Charakteristika ==
Google Analytics je bezplatná statistická aplikace, která poskytuje informace o tom, jak lidé nacházejí váš web, jak jej využívají a jak lze zvýšit uživatelský dojem návštěvníků. Díky tomuto programu můžete sledovat a podrobně analyzovat návštěvnost svých stránek. Uvidíte, jak lidé vaše stránky našli, jak se na nich pohybovali a na kterých místech je opustili. Pomocí nasbíraných údajů pak můžete zlepšit návratnost investice do svého webu. S účtem Analytics lze též sledovat účinnost vašich reklamních kampaní.[[#Použitá literatura|[3]]][[#Použitá literatura|[4]]]

Google Analytics je jedním z nejkvalitnějších měřících systémů na trhu. Kromě základních metrik, mezi které patří:
* počet denně přijímaných návštěvníků,
* průměrná míra konverze (např. prodej, registrace, stažení atd.),
* nejnavštěvovanější stránky,
* průměrná doba návštěvy webu a četnost návratu návštěvníků,
* průměrná hloubka návštěvy v souvislosti s tím, odkud návštěvník přišel,
* geografické rozložení návštěvníků a jejich jazyková nastavení,
* míra „lepkavosti“ stránek: zůstávají návštěvníci na vašich stránkách, nebo se jednoduše odrazí (navštíví jen jedinou stránku)?[[#Použitá literatura|[1]]]

Nabízí následující služby:
* podpora a rozhraní v několika jazycích (v současnosti 28),
* vysoká škálovatelnost,
* prvky použitelné pro velké společnosti i drobné podnikatele,
* integrace se systémem AdWords,
* sledování reklamních kampaní,
* vizualizace trychtýřů (Trychtýře (''funnels'') jsou cesty, kterými procházejí návštěvníci před dosažením cílové konverze.),
* řídící panely na míru,
* vizualizace prokliků na stránce (''site overlay''),
* lokalizace uživatelů na mapě (''map overlay''),
* křížová segmentace,
* export dat a plánování (možnost exportu do formátu .xls, .csv, .pdf, .xml),
* porovnání časových období,
* tvorba přehledu pro elektronické obchody,
* statistiky interního vyhledávání,
* sledování událostí.[[#Použitá literatura|[1]]]

== Princip ==
Služba Analytics využívá soubory cookie první strany (soubory cookie, které jsou nastaveny přímo z domény prohlížené internetové prezentace) a kód jazyka JavaScript ke shromažďování údajů o návštěvnících a sledování údajů o reklamních kampaních.
Sledovací kód se pro jednotlivé profily liší. Přístup ke kódu je možný pouze z daného profilu.
Ukázka fragmentu kódu je uvedena níže.[[#Použitá literatura|[2]]]

Zpracování dat probíhá ve třech krocích:
# Návštěvník se dostane na vaše webové stránky (z vyhledávače, reklamy, externích odkazů, vložených odkazů (PDF, DOC...), přímým vložením adresy). Zobrazením stránky se sledovacím kódem dojde ke shromáždění údajů o návštěvníkovi a vytvoření sady souborů cookie pro jeho identifikaci.
# Kód JavaScriptu se stránkovou značkou odešle tyto informace serverům společnosti Google určeným pro sběr dat.
# Tyto servery pak každou hodinu zpracovávají nashromážděná data a aktualizují vaše přehledy služby. Vzhledem k metodice a enormnímu množství dat se přehledy zobrazují s tříhodinovým zpožděním. S výslednými daty lze pak dále pracovat přímo v rozhraní služby Analytics.[[#Použitá literatura|[1]]]

=== Sledovací kód – ukázka ===
Řetězec <code>xxxxxx-x</code> v uvedeném příkladu je třeba nahradit číslem účtu Google Analytics, pro který je kód použit.
<pre>
<script type="text/javascript">
var gaJsHost = (("https:" == document.location.protocol) ? "https://ssl." : "http://www.");
document.write(unescape("%3Cscript src='" + gaJsHost + "google-analytics.com/ga.js' type='text/javascript'%3E%3C/script%3E"));
</script>
<script type="text/javascript">
try{
var pageTracker = _gat._getTracker("UA-xxxxxx-x");
pageTracker._trackPageview();
} catch(err) {}
</script>
</pre>
(Ukázka kódu převzata z nápovědy Google Analytics, viz [http://www.google.com/support/analytics/bin/answer.py?answer=174090&cbid=18llcwpp26d77&src=cb&lev=%20index Nastavení měřicího kódu])

Skript by měl být umístěn na konci každé stránky, kterou chceme sledovat (ideálně na všech), a to bezprostředně před značku <code></body></code>.[[#Použitá literatura|[2]]]

== Odkazy ==
[http://www.google.com/analytics/ Domovská stránka Analytics]

[http://www.google.com/support/analytics/?hl=cs Oficiální centrum nápovědy]

[http://analytics.blogspot.com/ Oficiální Google blog služby Analytics (v angličtině)]

== Použitá literatura ==
# CLIFTON, Brian. ''Google Analytics : Podrobný průvodce webovými statistikami.'' 1. vyd. Brno : Computer Press, 2009. 334 s. ISBN 978-80-251-2231-0.
# ''Nápověda Analytics'' [online]. 2010 [cit. 2010-11-21]. Dostupné z WWW: <[http://www.google.com/support/analytics/?hl=cs http://www.google.com/support/analytics/?hl=cs]>
# FENDRYCH, Adam. ''Dobrý web'' [online]. 14. 2. 2007 [cit. 2010-11-21]. Základy práce s Google Analytics - 1. díl. Dostupné z WWW: <[http://blog.dobryweb.cz/zaklady-prace-s-google-analytics-1-dil/ http://blog.dobryweb.cz/zaklady-prace-s-google-analytics-1-dil/]>
# BRODSKÝ, Jan. ''Official Google Blog Česká republika : Novinky a informace z kuchyně Google Česká republika'' [online]. 13. 12. 2007 [cit. 2010-11-21]. Google Analytics v češtině. Dostupné z WWW: <[http://google-cz.blogspot.com/2007/10/google-analytics-v-etin.html http://google-cz.blogspot.com/2007/10/google-analytics-v-etin.html]>

TIFF

2011-05-14T17:54:44Z

72897: /* Barevný režim a barevná hloubka */

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' TIFF

'''Synonyma:''' Tagged Image File Format

'''Související pojmy:''' Aldus, Adobe, EXIF

<blockquote>
''nadřazené'' - počítačová grafika, bitmapový formát</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - barevný režim, barevná hloubka, komprese</blockquote>

== Charakteristika ==
TIFF (Tagged Image File Format) je typickým představitelem bitmapového formátu, tj. grafická informace je v něm vyjádřena formou matice obrazových bodů – pixelů, přičemž u každého pixelu je udána informace o jeho barvě. Na rozdíl od většiny ostatních bitmapových formátů mohou být dokumenty v TIFFu i vícestránkové. Byl původně vytvořen pro účely skenování výrobci skenerů.

TIFF je tzv. kontejnerový formát neboli formát, který dokáže nést různá obrazová data komprimovaná různými kodeky. Kontejner je potom jen standardní přenašeč opatřený všemi důležitými visačkami (tagy), které vnitřní formát správně identifikují a popisují. Toho je využito k tvorbě různých rozšíření a modifikací. Obrázky ve formátu TIFF jsou schopny nést nejširší spektrum barevných informací. TIFF také podporuje využití řady bezztrátových kompresních algoritmů.

Hlavní oblastí nasazení TIFFu je v publikačním průmyslu a obecně v takových oblastech, ve kterých je zapotřebí co nejvěrnější rastrová reprezentace obrazu.[[#Použitá literatura|[2]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Historie ==
První verze specifikace formátu TIFF byla zveřejněna na podzim roku 1986 firmou Aldus Corporation (původně jako pokus sjednotit výstupní formát stolních skenerů – tato verze by dnes měla označení 3.0, protože jí předcházely ještě dva návrhy specifikace). Revize 4.0 vydaná v dubnu 1987 obsahovala jen menší vylepšení. Oproti ní přidala verze 5.0 z roku 1987 podporu pro barevné palety a LZW kompresi. Poslední šestá specifikace byla zveřejněna v roce 1992 a zrevidovala podporu barevného modelu RGB, zavedla podporu barevných modelů CMYK, YCbCr, CIE L*a*b* a JPEG kompresi.

V roce 2009 firmu Aldus (spolu s autorskými právy na formát TIFF) zakoupila společnost Adobe. Ta dnes umožňuje využití algoritmu TIFF zdarma. [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[2]]]

== Možnosti formátu TIFF ==

=== Komprese ===
TIFF umožňuje uložit data bez komprese, což je výhodné pro získání vysoké kompatibility i pro zachování maximální kvality souboru. Nicméně nabízí i různé druhy komprese pro zmenšení souboru (záleží na editoru v jakém TIFF ukládáte a na jeho možnostech). Z bezeztrátových kompresí je to obvykle:
* LZW – bezeztrátová komprese podobná jako ve formátu GIF. Díky kompresi po řádcích produkuje tato komprese menší soubory, pokud se obraz málo mění v řádcích.
* RLE – velmi jednoduchý způsob komprese, kde se v podstatě jen nahrazují opakující se sekvence stejných čísel jejich počtem.
* ZIP – populární komprese používaná jako obecná bezeztrátová komprese pro přenos jakýchkoliv dat mezi počítači.
TIFF nabízí i možnost zabalit dovnitř TIFF kontejneru obraz komprimovaný stejně jako JPEG. Jedná se tedy o ztrátovou kompresi produkující sice nejmenší soubory ale trpící nenávratnou ztrátou kvality. Podobně jako u JPEG formátu je však možné řídit stupeň komprese a tak škody mohou být minimální až nepostřehnutelné. [[#Použitá literatura|[3]]]
=== Barevný režim a barevná hloubka ===
Velkou výhodou formátu TIFF je schopnost pracovat s jinou než jen 24bitovou barevnou hloubkou (8 bitů/kanál). TIFF díky tagům dokáže uložit i obrázky, kde je na každý pixel
* 1 bit (černá/bílá)
* 8 bitů (tj. 1 byte – typické pro černobílé obrázky)
* 24 bitů (typické barevné RGB obrázky s 24bitovou hloubkou)
* 48 bitů (RGB barevné obrázky s 48bitovou barevnou hloubkou)
Dokáže uložit RGB, CMYK i L*a*b i jiné barevné prostory specifické pro konkrétní zařízení. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Vícestránkové soubory a vrstvy ===
TIFF dokáže do jednoho souboru uložit více obrázků – více stran či vrstev dokumentu. Takový TIFF je často označen jako „multi-page“ TIFF a hodí se například k uložení faxové zprávy o více stránkách. Podobně je do TIFF souboru možné uložit obrázek s více vrstvami, což se hojně používá při pokročilé editaci snímků či pro grafické práce. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Správa barev a Exif informací ===
Podobně jako například formát JPEG dokáže TIFF do sebe vstřebat ICC profil a tím podpořit správu barev. Význam této schopnosti u TIFFu stoupá, protože jak bylo popsáno výše, podporuje mnohem širší škálu barevných režimů a tak správa barev dostává vyšší význam.

Formát TIFF také dokáže zpracovávat EXIF informaci, což je důležité zejména pro archivaci fotografií.[[#Použitá literatura|[3]]]

== Odkazy ==
[Specifikace formátu TIFF http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf]

[Podpora pro vývojáře od firmy Adobe http://partners.adobe.com/public/developer/tiff/index.html]

[Neoficiální webová stránka TIFF formátu http://www.awaresystems.be/imaging/tiff.html]

== Použitá literatura ==
# ''TIFF Revision 6.0.'' Mountain View, CA : Adobe Systems Incorporated, June 3, 1992. 121 s. Dostupné z WWW: <[http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf]<
# KREJČÍ, Richard. ''Grafika On-line'' [online]. 16.08.2004 [cit. 2011-05-14]. Encyklopedie publikačních formátů: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html]<
# PIHAN, Roman. ''Digimanie'' [online]. 12.12.2007 [cit. 2011-05-14]. Formáty pro ukládání fotografií - 7.díl: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html]<

TIFF

2011-05-14T17:51:53Z

72897:

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' TIFF

'''Synonyma:''' Tagged Image File Format

'''Související pojmy:''' Aldus, Adobe, EXIF

<blockquote>
''nadřazené'' - počítačová grafika, bitmapový formát</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - barevný režim, barevná hloubka, komprese</blockquote>

== Charakteristika ==
TIFF (Tagged Image File Format) je typickým představitelem bitmapového formátu, tj. grafická informace je v něm vyjádřena formou matice obrazových bodů – pixelů, přičemž u každého pixelu je udána informace o jeho barvě. Na rozdíl od většiny ostatních bitmapových formátů mohou být dokumenty v TIFFu i vícestránkové. Byl původně vytvořen pro účely skenování výrobci skenerů.

TIFF je tzv. kontejnerový formát neboli formát, který dokáže nést různá obrazová data komprimovaná různými kodeky. Kontejner je potom jen standardní přenašeč opatřený všemi důležitými visačkami (tagy), které vnitřní formát správně identifikují a popisují. Toho je využito k tvorbě různých rozšíření a modifikací. Obrázky ve formátu TIFF jsou schopny nést nejširší spektrum barevných informací. TIFF také podporuje využití řady bezztrátových kompresních algoritmů.

Hlavní oblastí nasazení TIFFu je v publikačním průmyslu a obecně v takových oblastech, ve kterých je zapotřebí co nejvěrnější rastrová reprezentace obrazu.[[#Použitá literatura|[2]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Historie ==
První verze specifikace formátu TIFF byla zveřejněna na podzim roku 1986 firmou Aldus Corporation (původně jako pokus sjednotit výstupní formát stolních skenerů – tato verze by dnes měla označení 3.0, protože jí předcházely ještě dva návrhy specifikace). Revize 4.0 vydaná v dubnu 1987 obsahovala jen menší vylepšení. Oproti ní přidala verze 5.0 z roku 1987 podporu pro barevné palety a LZW kompresi. Poslední šestá specifikace byla zveřejněna v roce 1992 a zrevidovala podporu barevného modelu RGB, zavedla podporu barevných modelů CMYK, YCbCr, CIE L*a*b* a JPEG kompresi.

V roce 2009 firmu Aldus (spolu s autorskými právy na formát TIFF) zakoupila společnost Adobe. Ta dnes umožňuje využití algoritmu TIFF zdarma. [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[2]]]

== Možnosti formátu TIFF ==

=== Komprese ===
TIFF umožňuje uložit data bez komprese, což je výhodné pro získání vysoké kompatibility i pro zachování maximální kvality souboru. Nicméně nabízí i různé druhy komprese pro zmenšení souboru (záleží na editoru v jakém TIFF ukládáte a na jeho možnostech). Z bezeztrátových kompresí je to obvykle:
* LZW – bezeztrátová komprese podobná jako ve formátu GIF. Díky kompresi po řádcích produkuje tato komprese menší soubory, pokud se obraz málo mění v řádcích.
* RLE – velmi jednoduchý způsob komprese, kde se v podstatě jen nahrazují opakující se sekvence stejných čísel jejich počtem.
* ZIP – populární komprese používaná jako obecná bezeztrátová komprese pro přenos jakýchkoliv dat mezi počítači.
TIFF nabízí i možnost zabalit dovnitř TIFF kontejneru obraz komprimovaný stejně jako JPEG. Jedná se tedy o ztrátovou kompresi produkující sice nejmenší soubory ale trpící nenávratnou ztrátou kvality. Podobně jako u JPEG formátu je však možné řídit stupeň komprese a tak škody mohou být minimální až nepostřehnutelné. [[#Použitá literatura|[3]]]
=== Barevný režim a barevná hloubka ===
Velkou výhodou formátu TIFF je schopnost pracovat s jinou než jen 24bitovou barevnou hloubkou (8 bitů/kanál). TIFF díky tagům dokáže uložit i obrázky kde je na každý pixel
* 1 bit (černá/bílá)
* 8 bitů (tj. 1 byte – typické pro černobílé obrázky)
* 24 bitů (typické barevné RGB obrázky s 24bitovou hloubkou)
* 48 bitů (RGB barevné obrázky s 48bitovou barevnou hloubkou)
Dokáže uložit RGB, CMYK i L*a*b i jiné barevné prostory specifické pro konkrétní zařízení. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Vícestránkové soubory a vrstvy ===
TIFF dokáže do jednoho souboru uložit více obrázků – více stran či vrstev dokumentu. Takový TIFF je často označen jako „multi-page“ TIFF a hodí se například k uložení faxové zprávy o více stránkách. Podobně je do TIFF souboru možné uložit obrázek s více vrstvami, což se hojně používá při pokročilé editaci snímků či pro grafické práce. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Správa barev a Exif informací ===
Podobně jako například formát JPEG dokáže TIFF do sebe vstřebat ICC profil a tím podpořit správu barev. Význam této schopnosti u TIFFu stoupá, protože jak bylo popsáno výše, podporuje mnohem širší škálu barevných režimů a tak správa barev dostává vyšší význam.

Formát TIFF také dokáže zpracovávat EXIF informaci, což je důležité zejména pro archivaci fotografií.[[#Použitá literatura|[3]]]

== Odkazy ==
[Specifikace formátu TIFF http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf]

[Podpora pro vývojáře od firmy Adobe http://partners.adobe.com/public/developer/tiff/index.html]

[Neoficiální webová stránka TIFF formátu http://www.awaresystems.be/imaging/tiff.html]

== Použitá literatura ==
# ''TIFF Revision 6.0.'' Mountain View, CA : Adobe Systems Incorporated, June 3, 1992. 121 s. Dostupné z WWW: <[http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf]<
# KREJČÍ, Richard. ''Grafika On-line'' [online]. 16.08.2004 [cit. 2011-05-14]. Encyklopedie publikačních formátů: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html]<
# PIHAN, Roman. ''Digimanie'' [online]. 12.12.2007 [cit. 2011-05-14]. Formáty pro ukládání fotografií - 7.díl: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html]<

TIFF

2011-05-14T17:50:13Z

72897:

'''Autor:''' Petr Fiala

'''Klíčová slova:''' TIFF

'''Synonyma:''' Tagged Image File Format

'''Související pojmy:''' Aldus, Adobe, EXIF

<blockquote>
''nadřazené'' - počítačová grafika, bitmapový formát</blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - barevný režim, barevná hloubka, komprese</blockquote>

== Charakteristika ==
TIFF (Tagged Image File Format) je typickým představitelem bitmapového formátu, tj. grafická informace je v něm vyjádřena formou matice obrazových bodů – pixelů, přičemž u každého pixelu je udána informace o jeho barvě. Na rozdíl od většiny ostatních bitmapových formátů mohou být dokumenty v TIFFu i vícestránkové. Byl původně vytvořen pro účely skenování výrobci skenerů.

TIFF je tzv. kontejnerový formát neboli formát, který dokáže nést různá obrazová data komprimovaná různými kodeky. Kontejner je potom jen standardní přenašeč opatřený všemi důležitými visačkami (tagy), které vnitřní formát správně identifikují a popisují. Toho je využito k tvorbě různých rozšíření a modifikací. Obrázky ve formátu TIFF jsou schopny nést nejširší spektrum barevných informací. TIFF také podporuje využití řady bezztrátových kompresních algoritmů.

Hlavní oblastí nasazení TIFFu je v publikačním průmyslu a obecně v takových oblastech, ve kterých je zapotřebí co nejvěrnější rastrová reprezentace obrazu.[[#Použitá literatura|[2]]][[#Použitá literatura|[3]]]

== Historie ==
První verze specifikace formátu TIFF byla zveřejněna na podzim roku 1986 firmou Aldus Corporation (původně jako pokus sjednotit výstupní formát stolních skenerů – tato verze by dnes měla označení 3.0, protože jí předcházely ještě dva návrhy specifikace). Revize 4.0 vydaná v dubnu 1987 obsahovala jen menší vylepšení. Oproti ní přidala verze 5.0 z roku 1987 podporu pro barevné palety a LZW kompresi. Poslední šestá specifikace byla zveřejněna v roce 1992 a zrevidovala podporu barevného modelu RGB, zavedla podporu barevných modelů CMYK, YCbCr, CIE L*a*b* a JPEG kompresi.

V roce 2009 firmu Aldus (spolu s autorskými právy na formát TIFF) zakoupila společnost Adobe. Ta dnes umožňuje využití algoritmu TIFF zdarma. [[#Použitá literatura|[1]]][[#Použitá literatura|[2]]]

== Možnosti formátu TIFF ==

=== Komprese ===
TIFF umožňuje uložit data bez komprese, což je výhodné pro získání vysoké kompatibility i pro zachování maximální kvality souboru. Nicméně nabízí i různé druhy komprese pro zmenšení souboru (záleží na editoru v jakém TIFF ukládáte a na jeho možnostech). Z bezeztrátových kompresí je to obvykle:
* LZW – bezeztrátová komprese podobná jako ve formátu GIF. Díky kompresi po řádcích produkuje tato komprese menší soubory, pokud se obraz málo mění v řádcích.
* RLE – velmi jednoduchý způsob komprese, kde se v podstatě jen nahrazují opakující se sekvence stejných čísel jejich počtem.
* ZIP – populární komprese používaná jako obecná bezeztrátová komprese pro přenos jakýchkoliv dat mezi počítači.
TIFF nabízí i možnost zabalit dovnitř TIFF kontejneru obraz komprimovaný stejně jako JPEG. Jedná se tedy o ztrátovou kompresi produkující sice nejmenší soubory ale trpící nenávratnou ztrátou kvality. Podobně jako u JPEG formátu je však možné řídit stupeň komprese a tak škody mohou být minimální až nepostřehnutelné. [[#Použitá literatura|[3]]]
=== Barevný režim a barevná hloubka ===
Velkou výhodou formátu TIFF je schopnost pracovat s jinou než jen 24bitovou barevnou hloubkou (8 bitů/kanál). TIFF díky tagům dokáže uložit i obrázky kde je na každý pixel
* 1 bit (černá/bílá)
* 8 bitů (tj. 1 byte – typické pro černobílé obrázky)
* 24 bitů (typické barevné RGB obrázky s 24bitovou hloubkou)
* 48 bitů (RGB barevné obrázky s 48bitovou barevnou hloubkou)
Dokáže uložit RGB, CMYK i L*a*b i jiné barevné prostory specifické pro konkrétní zařízení. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Vícestránkové soubory a vrstvy ===
TIFF dokáže do jednoho souboru uložit více obrázků – více stran či vrstev dokumentu. Takový TIFF je často označen jako „multi-page“ TIFF a hodí se například k uložení faxové zprávy o více stránkách. Podobně je do TIFF souboru možné uložit obrázek s více vrstvami, což se hojně používá při pokročilé editaci snímků či pro grafické práce. [[#Použitá literatura|[3]]]

=== Správa barev a Exif informací ===
Podobně jako například formát JPEG dokáže TIFF do sebe vstřebat ICC profil a tím podpořit správu barev. Význam této schopnosti u TIFFu stoupá, protože jak bylo popsáno výše, podporuje mnohem širší škálu barevných režimů a tak správa barev dostává vyšší význam.

Formát TIFF také dokáže zpracovávat EXIF informaci, což je důležité zejména pro archivaci fotografií.[[#Použitá literatura|[3]]]

== Použitá literatura ==
# ''TIFF Revision 6.0.'' Mountain View, CA : Adobe Systems Incorporated, June 3, 1992. 121 s. Dostupné z WWW: <[http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf http://partners.adobe.com/public/developer/en/tiff/TIFF6.pdf]<
# KREJČÍ, Richard. ''Grafika On-line'' [online]. 16.08.2004 [cit. 2011-05-14]. Encyklopedie publikačních formátů: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enctiff.html]<
# PIHAN, Roman. ''Digimanie'' [online]. 12.12.2007 [cit. 2011-05-14]. Formáty pro ukládání fotografií - 7.díl: TIFF. Dostupné z WWW: <[http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html http://www.digimanie.cz/art_doc-4CBF2AEE009BDA7AC12573AE004728C9.html]<