https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=438803WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-05-23T04:04:20ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&diff=51317Martin Schrettinger2015-05-05T20:37:07Z<p>438803: /* Význam pro informační vědu/knihovnictví */</p>
<hr />
<div><p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy a od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.<br />
<br />
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. Zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat - začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. <br />
<br />
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref><br />
<br />
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==<br />
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.<br />
<br />
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).<br />
<br />
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“ ''<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách. <br />
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.<br />
<br />
== Aktivity ==<br />
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weißenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.<br />
* Zastával osvícenské myšlenky.<br />
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.<br />
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".<br />
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.<br />
* Neodborník v oblasti umění. <br />
<br />
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br />
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. <br />
<br />
V roce '''1808''' publikoval první knihu, kterou lze považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''<br />
<br />
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.<br />
<br />
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''.<br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho členství v '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Vereins von Oberbayern) od roku 1838. Tato historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.<br />
<br />
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''<br />
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.<br />
<br />
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst''' <br />
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref><br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie<br />
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)<br />
* BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf><br />
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&diff=51316Martin Schrettinger2015-05-05T20:35:47Z<p>438803: /* Úspěchy */</p>
<hr />
<div><p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy a od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.<br />
<br />
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. Zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat - začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. <br />
<br />
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref><br />
<br />
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==<br />
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.<br />
<br />
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).<br />
<br />
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“ ''<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách. <br />
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.<br />
<br />
== Aktivity ==<br />
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weißenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.<br />
* Zastával osvícenské myšlenky.<br />
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.<br />
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".<br />
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.<br />
* Neodborník v oblasti umění. <br />
<br />
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br />
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. <br />
<br />
V roce '''1808''' publikoval první knihu, která se dá považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''<br />
<br />
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.<br />
<br />
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''. <br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho členství v '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Vereins von Oberbayern) od roku 1838. Tato historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.<br />
<br />
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''<br />
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.<br />
<br />
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst''' <br />
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref><br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie<br />
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)<br />
* BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf><br />
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&diff=51315Martin Schrettinger2015-05-05T20:33:23Z<p>438803: /* Život */</p>
<hr />
<div><p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy a od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.<br />
<br />
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. Zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat - začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. <br />
<br />
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref><br />
<br />
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==<br />
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.<br />
<br />
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).<br />
<br />
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“ ''<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách. <br />
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.<br />
<br />
== Aktivity ==<br />
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weißenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.<br />
* Zastával osvícenské myšlenky.<br />
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.<br />
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".<br />
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.<br />
* Neodborník v oblasti umění. <br />
<br />
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br />
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. <br />
<br />
V roce '''1808''' publikoval první knihu, která se dá považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''<br />
<br />
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.<br />
<br />
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''. <br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho zařazení jako člena do '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Vereins von Oberbayern) v roce 1838. Historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.<br />
<br />
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''<br />
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.<br />
<br />
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst''' <br />
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref><br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie<br />
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)<br />
* BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf><br />
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&diff=51314Martin Schrettinger2015-05-05T20:26:39Z<p>438803: /* DíloLORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: */</p>
<hr />
<div><p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.<br />
<br />
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat, začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například vedoucí ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. <br />
<br />
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref><br />
<br />
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==<br />
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.<br />
<br />
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).<br />
<br />
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“ ''<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách. <br />
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.<br />
<br />
== Aktivity ==<br />
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weißenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.<br />
* Zastával osvícenské myšlenky.<br />
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.<br />
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".<br />
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.<br />
* Neodborník v oblasti umění. <br />
<br />
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br />
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. <br />
<br />
V roce '''1808''' publikoval první knihu, která se dá považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''<br />
<br />
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.<br />
<br />
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''. <br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho zařazení jako člena do '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Vereins von Oberbayern) v roce 1838. Historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.<br />
<br />
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''<br />
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.<br />
<br />
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst''' <br />
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref><br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie<br />
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)<br />
* BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf><br />
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&diff=51313Martin Schrettinger2015-05-05T20:22:37Z<p>438803: /* Úspěchy */</p>
<hr />
<div><p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.<br />
<br />
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat, začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například vedoucí ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. <br />
<br />
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref><br />
<br />
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==<br />
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.<br />
<br />
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).<br />
<br />
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“''<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách. <br />
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.<br />
<br />
== Aktivity ==<br />
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weißenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.<br />
* Zastával osvícenské myšlenky.<br />
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.<br />
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".<br />
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.<br />
* Neodborník v oblasti umění. <br />
<br />
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br />
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. <br />
<br />
V roce '''1808''' publikoval první knihu, která se dá považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''<br />
<br />
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.<br />
<br />
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''. <br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho zařazení jako člena do '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Vereins von Oberbayern) v roce 1838. Historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.<br />
<br />
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''<br />
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.<br />
<br />
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst''' <br />
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref><br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie<br />
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)<br />
* BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf><br />
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&diff=51312Martin Schrettinger2015-05-05T20:18:15Z<p>438803: </p>
<hr />
<div><p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.<br />
<br />
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat, začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například vedoucí ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. <br />
<br />
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref><br />
<br />
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==<br />
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.<br />
<br />
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).<br />
<br />
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“''<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách. <br />
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.<br />
<br />
== Aktivity ==<br />
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weißenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.<br />
* Zastával osvícenské myšlenky.<br />
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.<br />
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".<br />
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.<br />
* Neodborník v oblasti umění. <br />
<br />
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br />
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. <br />
<br />
V roce '''1808''' publikoval první knihu, která se dá považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''<br />
<br />
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.<br />
<br />
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''. <br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho zařazení jako člena do '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Vereins von Oberbayern) v roce 1838. Historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. S výsledky se snaží seznámit širokou veřejnost. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.<br />
<br />
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''<br />
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.<br />
<br />
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst''' <br />
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref><br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie<br />
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)<br />
* BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf><br />
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&diff=51311Martin Schrettinger2015-05-05T17:15:03Z<p>438803: </p>
<hr />
<div><p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p><br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.<br />
<br />
<br />
== Život ==<br />
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.<br />
<br />
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat, začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například vedoucí ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. <br />
<br />
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref><br />
<br />
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==<br />
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.<br />
<br />
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).<br />
<br />
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“''<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách. <br />
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.<br />
<br />
== Aktivity ==<br />
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weißenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.<br />
* Zastával osvícenské myšlenky.<br />
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.<br />
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".<br />
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.<br />
* Neodborník v oblasti umění. <br />
<br />
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==<br />
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. <br />
<br />
V roce '''1808''' publikoval první knihu, která se dá považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''<br />
<br />
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref><br />
<br />
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.<br />
<br />
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''. <br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho zařazení jako člena do '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Vereins von Oberbayern) v roce 1838.<br />
<br />
== Publikace ==<br />
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.<br />
<br />
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''<br />
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.<br />
<br />
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst''' <br />
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref><br />
<br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<references /><br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie<br />
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)<br />
* BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf><br />
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49321Seriálové publikace2015-01-16T16:25:18Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/5L9RG9YF6BA32YHTQ85MDGK7SHI2HMJDC1IGPK4XGADYIAGDML-13025?func=full-set-set&set_number=060872&set_entry=000009&format=999</ref> <ref>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/6PS6TY35EFB7HYX1TC7UGMXK1D67AQYUPF65L9ESH4ALJJB7QI-15233?func=full-set-set&set_number=060940&set_entry=000007&format=999</ref> ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/UBP8BY8NSQJFH9MLPDSIA1N82A758Y4FJHD4JC42DG9T2P5982-15827?func=full-set-set&set_number=060960&set_entry=000004&format=999</ref> ==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''<ref>http://aleph.nkp.cz/F/M76QJ4DYEQK9UQ3H3BFACGSPLXLKETU8KEY5Q465XFSQ5QG9R7-16897?func=full-set-set&set_number=060986&set_entry=000001&format=999</ref> ==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Poznámky'''=<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49312Seriálové publikace2015-01-16T15:25:40Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> <ref>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''<ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Poznámky'''=<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49310Seriálové publikace2015-01-16T15:24:57Z<p>438803: * [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy] * [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univer</p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> <ref>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Poznámky'''=<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49308Seriálové publikace2015-01-16T15:23:11Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> <ref>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49307Seriálové publikace2015-01-16T15:22:17Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <references>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</references> <references>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/</references> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49306Seriálové publikace2015-01-16T15:20:55Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> <ref>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> ==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49305Seriálové publikace2015-01-16T15:20:11Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> <ref>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny'''== <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref><br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''== <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref><br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49304Seriálové publikace2015-01-16T15:19:27Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> <ref>http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně v různých intervalech ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty.<br />
<br />
== '''1. Noviny''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref><br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je vytištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''<ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref><br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49303Seriálové publikace2015-01-16T15:11:24Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty. <br />
<br />
== '''1. Noviny''' ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je tištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]<br />
* [http://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/Pruvodce-knihovnou-a-informacemi/Modul-6--Citovani-dokumentu/6-4--Citovani-jednotlivych-druhu-a-typu-dokumentu/6-4-2--Periodika-(serialove-publikace,-clanky,-nov.aspx/ Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49302Seriálové publikace2015-01-16T15:11:09Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' <ref>http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd</ref> == (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty. <br />
<br />
== '''1. Noviny''' ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je tištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]<br />
* [http://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/Pruvodce-knihovnou-a-informacemi/Modul-6--Citovani-dokumentu/6-4--Citovani-jednotlivych-druhu-a-typu-dokumentu/6-4-2--Periodika-(serialove-publikace,-clanky,-nov.aspx/ Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49301Seriálové publikace2015-01-16T15:07:16Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty. <br />
<br />
== '''1. Noviny''' ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je tištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]<br />
* [http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/08.html/ Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava]<br />
* [http://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/Pruvodce-knihovnou-a-informacemi/Modul-6--Citovani-dokumentu/6-4--Citovani-jednotlivych-druhu-a-typu-dokumentu/6-4-2--Periodika-(serialove-publikace,-clanky,-nov.aspx/ Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=49300Seriálové publikace2015-01-16T15:02:08Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a další dokumenty. <br />
<br />
== '''1. Noviny''' ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je tištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=46370Seriálové publikace2014-12-03T22:59:25Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Vydávají se v tištěné či netištěné podobě. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a edice. <br />
<br />
== '''1. Noviny''' ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je tištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
=='''4. Edice'''==<br />
Edice je řada děl (svazků), se společnými znaky (téma, autor, forma, časové období apod.). Svazky jsou spojeny jednotným názvem nebo heslem „edice“ či jsou si podobné svou grafickou úpravou, způsobem uspořádání apod. Díla v rámci jedné edice mohou vycházet p neomezenou dobu.<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seri%C3%A1lov%C3%A9_publikace&diff=46354Seriálové publikace2014-12-03T19:54:10Z<p>438803: Založena nová stránka: = '''Seriálové publikace''' = Autor: Lenka Malá '''Seriálové publikace''' (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně ve formě samostatně rozmno...</p>
<hr />
<div>= '''Seriálové publikace''' =<br />
<br />
Autor: Lenka Malá<br />
<br />
'''Seriálové publikace''' (též seriály) jsou dokumenty, které vycházejí postupně ve formě samostatně rozmnožených částí, obvykle s číselným nebo chronologickým označením. Jednotlivé části vycházejí pravidelně nebo nepravidelně a jsou spojeny a označeny souborným názvem. Vydávají se v tištěné či netištěné podobě. Seriálové publikace zahrnují především noviny, časopisy, ročenky, periodické sborníky a edice. <br />
<br />
== '''1. Noviny''' ==<br />
Jedná se o periodickou publikaci, která je tištěná na specifickém papíře, pod stejným názvem a v úpravě typické pro tyto listy. Noviny vycházejí denně, nejméně však jednou týdně. Obsahují aktuální dění, informace politické, společenské, z domova i ze zahraničí, obsahují také reklamy, společenské rubriky, informace z kultury, křížovky, sudoku, horoskopy, seznamku, inzeráty, počasí atd.<br />
<br />
=='''2. Časopisy'''==<br />
Časopisy jsou periodické tisky, vycházející v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, pod stejným (nebo dlouhodobě stabilním) názvem, v typické úpravě, se stejným zaměřením a s příspěvky více autorů.<br />
Časopisy můžeme rozdělit na všeobecné, odborné a vědecké.<br />
<br />
'''Všeobecné časopisy''': Tématika je různorodá. Periodikum je obvykle většího formátu s poutavou obálkou a má kratší interval vycházení.<br />
<br />
'''Odborné časopisy''': Jsou zaměřeny na otázky určitého vědního oboru nebo specializace. Formát je většinou menší a obálka je často z tužšího papíru.<br />
<br />
'''Vědecké časopisy''': Časopisy obsahující příspěvky zachycující rozvoj vědy a techniky. Často vznikají z činnosti určité akademické společnosti nebo vědeckého ústavu. Technické vybavení je stejné jako u odborných časopisů.<br />
<br />
=='''3. Ročenky'''==<br />
Jde o seriálovou publikaci, vydávanou zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu z daného roku v určité oblasti.<br />
Periodické sborníky<br />
Jedná se o sborníky, které mají odborný nebo vědecký charakter. Jsou vydávané především vysokými školami nebo vědeckými institucemi, většinou pod názvem „Sborník“, „Akta“, „Zprávy“, „Trudy“ – k názvu je poté přiřazeno ještě jméno instituce.<br />
<br />
=='''4. Edice'''==<br />
Edice je řada děl (svazků), se společnými znaky (téma, autor, forma, časové období apod.). Svazky jsou spojeny jednotným názvem nebo heslem „edice“ či jsou si podobné svou grafickou úpravou, způsobem uspořádání apod. Díla v rámci jedné edice mohou vycházet p neomezenou dobu.<br />
<br />
<br />
='''Literatura'''=<br />
* CEJPEK, Jiří. ''Terminologický slovník knihovnický a bibliografický''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 1 vydání. ISBN: v době vydání knihy nebyla databáze ISBN zavedena.<br />
<br />
='''Externí odkazy'''=<br />
* [http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd/ Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy]</div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=45092KISK:Metody knihovnické práce2014-11-07T17:06:42Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>== Metody knihovnické práce ==<br />
<br />
Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br />
<br />
== Semestrální úkol ==<br />
<br />
Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br />
<br />
== Rozcestí ==<br />
<br />
*[[Vývoj českého knihovnictví]]<br />
**[[1918-1938]]<br />
***[[Knihovnické spolky]] (Dominika Burianová) , [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]], [[Hospodářská krize]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)<br />
**[[1939-1945]]<br />
***[[Situace v knihovnách]] (Tereza Hájková)<br />
**[[1945-1948]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1948-1968]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)<br />
**[[1969-1989]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]] (Iva Kašpárková),<br />
**[[1990-současnost]]<br />
<br />
[[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br />
<br />
*[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br />
**[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová), [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]] <br />
<br />
*[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br />
**[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]( Pavlína Špringerová), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Evidence do systému knihoven]]<br />
<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br />
**[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br />
<br />
*[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)<br />
**[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]], [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý),...<br />
<br />
*[[Knihovnické procesy]]<br />
**[[Akvizice]] (Jana Kurfürstová), [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]] (Jana Kurfürstová), [[Digitalizace]], [[Automatizace]], [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]]&nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...<br />
<br />
*[[Typologie dokumentů]]<br />
**[[Monografie]] (Marie Šípková), [[Seriálové publikace]] (Lenka Malá), [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]](Jakub Ruprecht), [[Ezdroje]] (Linda Dufková)<br />
<br />
*[[Definice pojmů]]<br />
**[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]])(Veronika Doležalová), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]], [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]](Erika Mirová) , [[Prolongace]]&nbsp;(Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer), [[Upomínky]], ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová)<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]] <br/></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=45091KISK:Metody knihovnické práce2014-11-07T16:23:47Z<p>438803: </p>
<hr />
<div>== Metody knihovnické práce ==<br />
<br />
Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br />
<br />
== Semestrální úkol ==<br />
<br />
Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br />
<br />
== Rozcestí ==<br />
<br />
*[[Vývoj českého knihovnictví]]<br />
**[[1918-1938]]<br />
***[[Knihovnické spolky]] (Dominika Burianová) , [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]], [[Hospodářská krize]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)<br />
**[[1939-1945]]<br />
***[[Situace v knihovnách]] (Tereza Hájková)<br />
**[[1945-1948]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1948-1968]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)<br />
**[[1969-1989]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]] (Iva Kašpárková),<br />
**[[1990-současnost]]<br />
<br />
[[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br />
<br />
*[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br />
**[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová), [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]] <br />
<br />
*[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br />
**[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]( Pavlína Špringerová), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Evidence do systému knihoven]]<br />
<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br />
**[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br />
<br />
*[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)<br />
**[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]], [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý),...<br />
<br />
*[[Knihovnické procesy]]<br />
**[[Akvizice]] (Jana Kurfürstová), [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]] (Jana Kurfürstová), [[Digitalizace]], [[Automatizace]], [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]]&nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...<br />
<br />
*[[Typologie dokumentů]]<br />
**[[Monografie]] (Marie Šípková), [[Seriálové publikace]], [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]](Jakub Ruprecht), [[Ezdroje]] (Linda Dufková)<br />
<br />
*[[Definice pojmů]]<br />
**[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]])(Veronika Doležalová), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]], [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]](Erika Mirová) , [[Prolongace]]&nbsp;(Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer), [[Upomínky]], ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová)<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]] <br/></div>438803https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=44151KISK:Metody knihovnické práce2014-10-13T11:58:50Z<p>438803: /* Rozcestí */</p>
<hr />
<div>== Metody knihovnické práce ==<br />
<br />
Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br />
<br />
== Semestrální úkol ==<br />
<br />
Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br />
<br />
== Rozcestí ==<br />
<br />
*[[Vývoj českého knihovnictví]]<br />
**[[1918-1938]]<br />
***[[Knihovnické spolky]] (Dominika Burianová) , [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]], [[Hospodářská krize]], [[Významné instituce]], [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)<br />
**[[1939-1945]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1945-1948]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1948-1968]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]], [[Významné osobnosti]]<br />
**[[1969-1989]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]] (Iva Kašpárková),<br />
**[[1990-současnost]] (Lenka Malá)<br />
<br />
[[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)<br />
<br />
*[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br />
**[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová), [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]]&nbsp;(Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]]<br />
<br />
*[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)<br />
**[[Základní knihovny]], [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]]&nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]], [[Oborové knihovny]]), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Evidence do systému knihoven]]<br />
<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br />
**[[Klient a služby]], [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br />
<br />
*[[Služby knihoven]]<br />
**[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]], [[Informační služby]], [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]],...<br />
<br />
*[[Knihovnické procesy]]<br />
**[[Akvizice]], [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]], [[Ochrana knihovního fondu]], [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]], [[Automatizace]], [[Regionální funkce]], [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]], [[Vzdělávání v knihovnách]]&nbsp;(Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]],...<br />
<br />
*[[Typologie dokumentů]]<br />
**[[Monografie]] (Marie Šípková), [[Seriálové publikace]], [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]], [[Ezdroje]]<br />
<br />
*[[Definice pojmů]]<br />
**[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]])(Veronika Doležalová), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]], [[Sdílená katalogizace]], [[Výroční zpráva]], [[Přírůstkový seznam]], [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]], [[Prolongace]], [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]], [[Prezenční výpůjčky]], [[Upomínky]] (Vašek Štefela), ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)''<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]] <br/></div>438803