Soubor:Gabriel Naudé.jpg

2013-05-14T19:25:36Z

400486: načtena nová verze "Soubor:Gabriel Naudé.jpg": Navrácena verze nahraná v 19:21 dne 14. 5. 2013.

Soubor:Gabriel Naudé.jpg

2013-05-14T19:25:22Z

400486: načtena nová verze "Soubor:Gabriel Naudé.jpg": Gabriel Naudé

Gabriel Naudé

2013-05-14T19:21:47Z

400486:

{{DEFAULTSORT:Naudé, Gabriel}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec
|jmeno = Gabriel Naudé
[[ [[Soubor:Gabriel Naudé.jpg]] ]]
|datum_narozeni = 1600
|misto_narozeni = Paříž
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt =
|rodina =
|obcanstvi = Francouzké
|skola = Pařížská univerzita - humanitní vědy, filozofii a medicínu
|pracoviste =
|znamy_diky =
|oceneni =
|poznamky =
}}

'''Gabriel Naudé''' byl francouzský knihovník a učenec. Osoba, která prosazovala myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.

== Život ==
Gabriel Naudé se narodil dne 3. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>. Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu <ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>. Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>. Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově, kde pokračoval v sebevzdělávání se <ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>. Ze zvolených oborů Naudého nejvíce zaujala medicína, které se však v praxi nikdy nevěnoval. A to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>. Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1953 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>.

=== Dílo ===
Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref> . Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně <ref> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139. </ref> . V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu „bibliografie“, neboli česky „soupis knih“ <ref> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref>. Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“ <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>.

=== Aktivity ===
Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny <ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31. </ref>..

=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===
Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.

=== Úspěchy ===

=== Publikace ===
*Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles (publikováno r. 1620)
*Apologie pour tous les grands personages faussement soupçonnez de magie (publikováno r. 1625)
*Advis pour dresser une bibliotheque (publikováno r. 1627)
*De studio liberali syntagma (publikováno r. 1632)
*Bibliographia politica (publikováno r. 1633)
*Remise de la bibliotheque de Mon,seigneur le Cardinal Mazarin par le Sieur de Naude entre les mains de Monsieur Tubeuf (publikováno r. 1652)

=== Externí zdroje ===
*http://www.bibliotheque-mazarine.fr/

*http://www.phil.muni.cz/~fisrova/naudeobsah.html

*http://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89cole_nationale_sup%C3%A9rieure_des_sciences_de_l'information_et_des_biblioth%C3%A8ques

<references />

2013-05-14T19:16:15Z

400486:

Gabriel Naudé

2013-05-14T19:13:25Z

400486:

{{DEFAULTSORT:Naudé, Gabriel}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec
|jmeno = Gabriel Naudé
[[ ]]
|datum_narozeni = 1600
|misto_narozeni = Paříž
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt =
|rodina =
|obcanstvi = Francouzké
|skola = Pařížská univerzita - humanitní vědy, filozofii a medicínu
|pracoviste =
|znamy_diky =
|oceneni =
|poznamky =
}}

'''Gabriel Naudé''' byl francouzský knihovník a učenec. Osoba, která prosazovala myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.

== Život ==
Gabriel Naudé se narodil dne 3. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži<ref> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>. Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu <ref> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>. Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka <ref name="Whoislog"> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>. Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově, kde pokračoval v sebevzdělávání se <ref name="Whoislog"> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>. Ze zvolených oborů Naudého nejvíce zaujala medicína, které se však v praxi nikdy nevěnoval. A to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>. Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1953 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá <ref name="Whoislog"> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>.

=== Dílo ===
Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref> . Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně <ref name="Whoislog"> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139. </ref> . V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu „bibliografie“, neboli česky „soupis knih“ <ref name="Whoislog"> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref>. Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“ <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>.

=== Aktivity ===
Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31. </ref>..

=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===
Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.

=== Úspěchy ===

=== Publikace ===
*Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles (publikováno r. 1620)
*Apologie pour tous les grands personages faussement soupçonnez de magie (publikováno r. 1625)
*Advis pour dresser une bibliotheque (publikováno r. 1627)
*De studio liberali syntagma (publikováno r. 1632)
*Bibliographia politica (publikováno r. 1633)
*Remise de la bibliotheque de Mon,seigneur le Cardinal Mazarin par le Sieur de Naude entre les mains de Monsieur Tubeuf (publikováno r. 1652)

<references />

Gabriel Naudé

2013-05-14T19:12:02Z

400486:

{{DEFAULTSORT:Naudé, Gabriel}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec
|jmeno = Gabriel Naudé
[[ ]]
|datum_narozeni = 1600
|misto_narozeni = Paříž
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt =
|rodina =
|obcanstvi = Francouzké
|skola = Pařížská univerzita - humanitní vědy, filozofii a medicínu
|pracoviste =
|znamy_diky =
|oceneni =
|poznamky =
}}

'''Gabriel Naudé''' byl francouzský knihovník a učenec. Osoba, která prosazovala myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.

== Život ==
Gabriel Naudé se narodil dne 3. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži<ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>. Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu <ref name="Whoislog"> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>. Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka <ref name="Whoislog"> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137. </ref>. Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově, kde pokračoval v sebevzdělávání se <ref name="Whoislog"> KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615. </ref>. Ze zvolených oborů Naudého nejvíce zaujala medicína, které se však v praxi nikdy nevěnoval. A to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27. </ref>. Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1953 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá <ref name="Whoislog"> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138. </ref>.

=== Dílo ===
Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31. </ref> . Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně <ref name="Whoislog"> NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139. </ref> . V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu „bibliografie“, neboli česky „soupis knih“ <ref name="Whoislog"> KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf. </ref>. Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“ <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40. </ref>.

=== Aktivity ===
Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny <ref name="Whoislog"> LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31. </ref>..

=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===
Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.

=== Úspěchy ===

=== Publikace ===
*Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles (publikováno r. 1620)
*Apologie pour tous les grands personages faussement soupçonnez de magie (publikováno r. 1625)
*Advis pour dresser une bibliotheque (publikováno r. 1627)
*De studio liberali syntagma (publikováno r. 1632)
*Bibliographia politica (publikováno r. 1633)
*Remise de la bibliotheque de Mon,seigneur le Cardinal Mazarin par le Sieur de Naude entre les mains de Monsieur Tubeuf (publikováno r. 1652)

<references />

Gabriel Naudé

2013-05-14T18:47:47Z

400486:

{{DEFAULTSORT:Naudé, Gabriel}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec
|jmeno = Gabriel Naudé
[[Soubor:michael_buckland_09.jpg|Michael Buckland, fotografie patrně z roku 2009.]]
|datum_narozeni = 1600
|misto_narozeni = Paříž
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt =
|rodina =
|obcanstvi = Francouzké
|skola = Pařížská univerzita - humanitní vědy, filozofii a medicínu
|pracoviste =
|znamy_diky =
|oceneni =
|poznamky =
}}

'''Gabriel Naudé''' byl francouzský knihovník a učenec. Osoba, která prosazovala myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.

== Život ==
Gabriel Naudé se narodil dne 3. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži. Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu. Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka. Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově, kde pokračoval v sebevzdělávání se. Ze zvolených oborů Naudého nejvíce zaujala medicína, které se však v praxi nikdy nevěnoval. A to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem. Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1953 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.

=== Dílo ===
Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library. Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně. V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu „bibliografie“, neboli česky „soupis knih“. Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.

=== Aktivity ===
Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.

=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===
Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.

=== Úspěchy ===

Gabriel Naudé

2013-05-14T18:44:40Z

400486:

{{DEFAULTSORT:Naudé, Gabriel}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

{{Infobox Vědec
|jmeno = Michael Buckland
[[Soubor:michael_buckland_09.jpg|Michael Buckland, fotografie patrně z roku 2009.]]
|datum_narozeni = 1941
|misto_narozeni = Velká Británie
|datum_umrti =
|misto_umrti =
|duvod_umrti =
|pobyt =
|rodina =
|obcanstvi = Britské
|skola = UC Berkeley School of Information
|pracoviste = UC Berkeley School of Information a Electronic Cultural Atlas Initiative
|znamy_diky =
|oceneni =
|poznamky =
}}

'''Gabriel Naudé''' byl francouzský knihovník a učenec. Osoba, která prosazovala myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.

== Život ==
Gabriel Naudé se narodil dne 3. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži. Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu. Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka. Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově, kde pokračoval v sebevzdělávání se. Ze zvolených oborů Naudého nejvíce zaujala medicína, které se však v praxi nikdy nevěnoval. A to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem. Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1953 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.

=== Dílo ===
Gabriel Naudé byl výrazně v oblasti knihovnictví výrazně literárně činný. Prvopočátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. V angličtině se kniha jmenovala Advice on Establishing a Library. Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně. V roce 1633 publikoval své dílo Bibliographia politica. Tato kniha je významná především proto, že zde bylo vůbec poprvé použito termínu „bibliografie“, neboli česky „soupis knih“. Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.

=== Aktivity ===
Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.

=== Význam pro informační vědu a knihovnictví ===
Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.

=== Úspěchy ===

2013-02-06T15:52:57Z

400486: Stránka vyprázdněna

Vyhláška

2013-02-03T20:26:55Z

400486:

'''Autor:''' Petr Šmíd

'''Klíčová slova:''' vyhláška, nařizovací činnost

'''Synonyma:''' normativní správní akt, právní předpis

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - --- </blockquote>

<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>

==Základní charakteristika==

Vyhláškou se dle právní teorie rozumí normativní správní akt, který se vztahuje na neindividualizovaný okruh subjektů a upravuje jejich práva a povinnosti. Tím se vyhláška odlišuje od individuálních právních aktů, tedy soudních a jiných správních rozhodnutí, které upravují postavení konkrétních osob. Vyhláška je právním řádem uznaným pramenem práva a má povahu podzákonného právního předpisu. V praxi to znamená, že orgán, který vyhlášku vydal, je povinen upravit její obsah tak, aby nebyla v rozporu s platnými zákony a jinými právními předpisy vyšší právní síly. Vyhlášky tak mají povahu prováděcích právních předpisů, jejichž účelem je provádět obsah jednotlivých zákonů.
Rozdíl mezi vyhláškou a individuálními právními akty je také v doručování. Zatímco v případě individuálních rozhodnutí jsou tato doručována v zásadě k rukám konkrétně určených osob (zpravidla účastníků řízení), vyhláška se doručuje vyvěšením na úřední desce orgánu, který jej vydal, případně uveřejněním ve Věstníku. Platnosti nabude vyhláška již samotným vyvěšením na úřední desce či uveřejněním ve Věstníku, účinnosti pak uplynutím patnácti dní od vyvěšení či uveřejnění. Vydáním vyhlášky dochází k realizaci nařizovací činnosti příslušných správních orgánů, kterými byla vydána. Text vyhlášky má závazný charakter a jeho nedodržení může být vynuceno státní mocí. <ref>PRŮCHA, Petr. Správní právo. Obecná část. 8. doplněné a aktualizované vydání. Brno-Plzen: Nakladatelství Doplněk, 2012, s. 271-274, 278-179.</ref>

==Kdo vyhlášky vydává==

Vyhlášky mohou vydávat správní orgány, které jsou k tomu zmocněny zákonem. Nejčastěji se setkáváme s vyhláškami obcí a krajů, které je vydávají v rámci samostatné působnosti a týkají se tak otázek spadajících do působnosti samosprávy, nikoliv do státní správy. Vyhlášky obcí a krajů schvaluje jejich zákonodárný orgán, kterým je v obou případech zastupitelstvo.<ref>Viz článek 104 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústavy České republiky).</ref>
Vedle toho nelze opomenout vyhlášky ústředních orgánů státní správy jako jsou jednotlivá ministerstva a dále specifické správní orgány jako je například Česká národní banka a jiné.<ref>Viz článek 79 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústavy České republiky).</ref>

==Předpoklady pro vydání vyhlášky==

Příprava, schvalování a následné vydání vyhlášky představuje zvláštní typ legislativního procesu, který probíhá mimo zákonodárnou činnost Parlamentu. Mezi předpoklady řádného vydání vyhlášky patří zejména naplnění požadavku subjektu oprávněného k vydání vyhlášky, tj. správního orgánu, který je k tomu oprávněn na základě některého ze složkových právních předpisů. Dále musí být dodrženy jednotlivé dílčí kroky legislativního procesu, viz výše. Pozornost musí být věnována také formě, v jaké bude vyhláška vydána. Vzhledem k tomu, že český právní řád spadá pod kontinentální právní systém, který je oproti angloamerickému common law ovládán zásadou písemnosti, všechny vyhlášky proto musí být vydávány v písemné podobě.<ref>HARVÁNEK, Jaromír a kol. Teorie práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 302-304.</ref>Z textu musí být jasné, který úřad vyhlášku vydal, jakou oblast vyhláška upravuje a okruh osob, na které se vztahuje (například se může jednat o vlastníky nemovitosti v případě vyhlášky prostřednictvím které stanovuje obec pro účely řádného odvedení daně koeficient pro výpočet dani z nemovitosti). Posledním krokem je vyhlášení vyhlášky, a to buď vyvěšením na úřední desce nebo uveřejněním ve Věstníku, vydává-li vyhlášku kraj.

==Použitá literatura==
<references />

2013-01-15T19:55:34Z

400486:

'''Autor:''' Petr Šmíd

'''Klíčová slova:''' internetový obchod, e-shop, online nakupování, KASA.cz

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:'''

<blockquote>
''nadřazené'' - internetový obchod, internet </blockquote>

<blockquote>
''podřazené'' - nakupování, služby</blockquote>

==O firmě==
KASA.cz - je internetový obchod, patřící do skupiny firem, které provozuje česká akciová společnost Internet Retail a.s.<ref>Internet Retail a.s. obchodnirejstrik.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z WWW: <http://obchodnirejstrik.cz/internet-retail-a-s-26430240/></ref> se sídlem v Praze. Mezi její další aktivity patří například Obchodní-dům.cz, Vltava.cz nebo Megaobchod.cz a další. V roce 2011 měla firma obrat 2,3 miliardy korun. V současné době působí KASA.cz<ref>KASA.cz s.r.o. obchodnirejstrik.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z WWW: <http://obchodnirejstrik.cz/kasa-cz-s-r-o-26772884/></ref> v Česku, na Slovensku a v Polsku. Založena byla v roce 1999 bratry Martinem a Petrem Kasovými.V roce 2009 Martin Kasa<ref>Kasa, Martin. linkedin.com [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z WWW: <http://cz.linkedin.com/in/martinkasa/></ref> prodává svůj obchodní podíl a odchází z vedení. V dnešní době nabízí sortiment jako je audio-video, bílé zboží, spotřební elektronika, foto a výpočetní technika, sportovní zboží, zahradní a auto-moto techniky, kosmetiky, dětské vybavení a hračky, nábytek i doplňky pro volný čas a zábavu. V počtu čísel to představuje více jak 1000 různých světových značek a 80.000 položek. KASA.cz se tak řadí mezi největší internetové obchody v ČR.

Slogan: „jděte rovnou ke kase“

==Charitativní činnost==
KASA.cz se aktivně angažuje v různých charitativních a ekologických projektech. Jedním z nich je například Elektrowin, jehož prostřednictvím firma nabízí při nákupu nového spotřebiče odvoz starého spotřebiče na sběrný dvůr pouze za jednu korunu. KASA.cz se také zapojila do podpory projektu pomoztedetem.cz a nabízí na svých stránkách možnost koupit si tzv. „kuřecí“ dárky. Taktéž umožňuje na svém portále koupit si trička s vtipným nápisem podporující starší lidi ve věku 55+ (přes DČCE, která je druhá největší nestátní organizací zabývající se sociálními službami a občanskou pomocí)

==Historie==

'''1999 – 2002 založení společnosti'''

První prodej realizovaný přes internet v roce 1999. E-shop vznikl jako vedlejší produkt internetové kavárny. Začínali s prodejem cédéček, mobilních telefonů a digitálních fotoaparátů. Otevření prvního kamenného obchodu v pražských Kobylisích, rok 2000. A postupné rozšířeni sortimentu.

'''2002 – 2006 KASA.cz'''

Otevření první zahraniční pobočky na Slovensku v roce 2003. Spuštění sesterské domény Hej.sk <ref>Hej.sk. Históriaspoločnosti [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z WWW: <http://www.hej.sk/historia-spolocnosti//></ref>. Spuštění provozu nového logistického a skladového centra v Kutné Hoře rok 2004, jehož
plocha je více než 1300 m2. Založení poboček v Německu (EUKASA.de) s možností zasílání
zboží i do Rakouska, a v Polsku. (EUKASA.pl)to vše v roce 2005. Rok 2006 KASA.cz je
jeden z osmi zakládajících členů Záchranného kruhu, Klubu přátel sbírky Pomozte dětem,
hlavním cílem je působit ve prospěch této významné sbírky.

'''2007 – 2009 Holding KASA.cz a Obchodní-dům.cz'''

V roce 2007 získává ocenění za inovativní přístup ve výběru příspěvků pro sbírku Pomozte dětem. Rok 2008, společnost zakládá pobočky v Maďarsku (LOGIK.hu). Spojuje se s internetovým obchodem Obchodní-dům.cz. Obrat Holdingu KASA.cz a Obchodní-dům.cz dosáhl 2,2 mld. korun při meziročním růstu 22%. Spuštění inovativního zákaznického systému rok 2009, jehož možností je aktivní zasahování do průběhu vyřízení objednávky, možnost online přístupu k dokladům, měl raketový start. I přesto všechno ale KASA.cz oproti svým zahraničním konkurentům ztrácí, jak uvádí ve své práci Petr Zárybnický. A to především v oblasti inovativního přístupu, jako propojení se sociálními sítěmi nebo vetší možnost komunikace se zákazníky. (6)

'''2010 – 2011 Internet Retail'''

Obrat Holdingu KASA.cz a Obchodní-dům.cz dosáhl 2,05 mld. Korun a to i díky krizi. Nově otevřené distribuční a prodejní místo KASAHOUSE rok 2010. Nabízí zákazníkovi možnost prohlédnout si zboží, poradit se s prodavačem a nakoupit za internetové ceny (viz. Pobočky níže). Dále se společnost snaží zákazníkům preferujícím osobní odběr vyjít vstříc. A to za pomoci využití pražských samoobsluh Žabka, kde si mohou za menší poplatek své zboží vyzvednout. (7)Stejně tak lze využívat i síť výdejních míst Uloženka.cz. V roce 2011 dochází ke sjednocení všech obchodů Holdingu KASA.cz a Obchodní-dům.cz a dalších pod Internet Retail a.s.

==Kasa.cz v Česku==

'''Pobočky:'''

Prodejny KASAHOUSE

Praha – Černý most

Průhonice/Čestlice

Brno

Ostrava

'''Výdejny HDS:'''

Týniště nad Orlicí

Planá nad Lužnicí

Zlín

'''Přehled hospodaření společnosti''' <ref>KASA.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z WWW: <http://www.kasa.cz/></ref>
{| class="wikitable"
!ROK
!2005
!2006
!2007
!2008
!2009
!2010
!2011
|-
!Společnost
!KASA.cz
!KASA.cz
!Holding KASA.cz a Obchodní-dům.cz
!Holding KASA.cz a Obchodní-dům.cz
!Holding KASA.cz a Obchodní-dům.cz
!Internet Retail
!Internet Retail
|-
!Obrat (v miliardách korun)
!0,5
!0,7
!1.8
!2.2
!2.0
!2.05
!2.30
|}

==Poznámky==
<references />

==Použitá literatura==
'''1.''' Admin. Martin Kasa: v prváku na VŠ založil jeden z největších e-shopů. www.lupa.cz [online]. 29. 01. 2010,[ cit. 2012-12-01]. Dostupný z www: <http://www.hyperstudent.cz/martin-kasa-v-prvaku-na-vs-zalozil-jeden-z-nejvetsich-e-shopu.php>.

'''2.''' Popela, Libor. Kasa.cz otevřela nové prodejny v Praze a v Brně. www.lupa.cz [online]. 14. 11. 2011,[cit. 2012-12-01]. Dostupný z www: <http://www.mediafax.cz/ekonomika/3961552-Kasa-cz-otevrela-nove-prodejny-v-Praze-a-v-Brne>.

'''3.''' Röszlerová, Andrea. Kasa.cz hýčká své věrné zákazníky zvýhodněnými cenami, říká pro Retail Info Jitka Součková. www.aktualne.centrum.cz [online]. 12.11.2009,[ cit. 2012-12-01]. Dostupný z www: <http://www.retailinfo.cz/magazin/clanky/kasacz-hycka-sve-verne-zakazniky-zvyhodnenymi-cenami-rika-pro-retail-info-jitka-souck>.

'''4.''' Skákalová, Veronika. Skupina Internet Retail sdružila devět e-shopů. www.aktualne.centrum.cz [online]. 27.5.2011,[ cit. 2012-12-01]. Dostupný z www: <http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=701757/>.

'''5.''' Punar, Tomáš. Konkurence: Kasa.cz a Obchodní dům.cz se spojily. http://channelworld.cz [online]. 15.12.2008,[ cit. 2013-15-01]. Dostupný z www: <http://channelworld.cz/sluzby/konkurence-kasa-cz-a-obchodni-dum-cz-se-spojily-36>.