https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=382844 2026-07-18T19:53:49Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=43971 2014-10-05T10:06:38Z

<p>382844: /* Barbora Uhlířová: Informace pro všechny */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> * Co vidíte jako nejvýznamnější trend, který se v nejbližší době projeví na českém knižním trhu?<br /> <br /> * Myslíte si, že snížení či zrušení DPH na knihy pomáhá zlepšit finanční dostupnost knih pro všechny, nebo jde spíše o zájem nakladatelů a jejich prospěch?<br /> <br /> * Co vás motivovalo k napsání knihy o svádění žen?<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> Filip Kotáb<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=43970 2014-10-05T10:05:56Z

<p>382844: /* Barbora Uhlířová: Informace pro všechny */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> * Co vidíte jako nejvýznamnější trend, který se v nejbližší době projeví na českém knižním trhu?<br /> <br /> * Myslíte si, že snížení či zrušení DPH na knihy pomáhá zlepšit finanční dostupnost knih pro všechny, nebo jde spíše o zájem nakladatelů a jejich prospěch?<br /> <br /> * Co vás motivovalo k napsání knihy o svádění žen?<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> Filip Kotáb<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=43969 2014-10-05T10:05:34Z

<p>382844: /* Barbora Uhlířová: Informace pro všechny */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> * Co vidíte jako nejvýznamnější trend, který se v nejbližší době projeví na českém knižním trhu?<br /> <br /> * Myslíte si, že snížení či zrušení DPH na knihy pomáhá zlepšit finanční dostupnost knih pro všechny, nebo jde spíše o zájem nakladatelů a jejich prospěch?<br /> <br /> * Co vás motivovalo k napsání knihy o svádění žen?<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> Filip Kotáb<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=43968 2014-10-05T08:29:03Z

<p>382844: /* Barbora Uhlířová: Informace pro všechny */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> * Co vidíte jako nejvýznamnější trend, který se v nejbližší době projeví na českém knižním trhu?<br /> <br /> * Myslíte si, že snížení či zrušení DPH na knihy pomáhá zlepšit finanční dostupnost knih pro všechny, nebo jde spíše o zájem nakladatelů a jejich prospěch?<br /> <br /> * Co vás motivovalo k napsání knihy o svádění žen?<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> Filip Kotáb<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_osobnosti&diff=23678 2012-05-22T14:43:13Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Monika Krejčová &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy''': osobnost, behaviorismus, psychoanalýza &lt;br /&gt;<br /> '''nadřazené''': psychologie &lt;br /&gt;<br /> '''podřazené''': - &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. ''„Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“''&lt;ref name=&quot;HARTL&quot;&gt;HARTL, Pavel. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. ISBN 807178303X.&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Cílem psychologie osobnosti je v první řadě poznání osobnosti, tj. popis osobnosti a výklad souvisejících jevů. V návaznosti je uplatnění poznatků předvídáním osobnostních jevů a ovlivňováním následujícího vývoje osobnosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Jednotlivé oblasti zkoumání osobnosti lze rozdělit následovně''': &lt;br /&gt;<br /> 1. struktura osobnosti (soubor trvalých vlastností osobnosti) &lt;br /&gt;<br /> 2. dynamika osobnosti (nestálost prožívání a chování člověka) &lt;br /&gt;<br /> 3. vývoj osobnosti (pozorování změn a vlivů na vývoj osobnosti během života) &lt;br /&gt;<br /> 4. patologie osobnosti (popis, výklad a ovlivnění narušené osobnosti &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Teorie ==<br /> '''Teorie empiristické''': pracují s předpokladem, že člověk má schopnost se nekonečně utvářet učením &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: John Locke, John Watson, Burrhus Frederic Skinner &lt;ref name=&quot;KRYKORKOVÁ&quot;&gt;KRYKORKOVÁ, Hana. Obecná psychologie a psychologie osobnosti [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://skolniuceni.cz/PDF%20soubory%20a%20texty/dist.text-I-obecna_psychologie.pdf.&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Teorie nativistické''': vychází z poznatků, že člověku jsou zásady, ideje, představy vrozeny hotové nebo jako vlohy &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: A. Gesell &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie enviromentálistické''': nadhodnocují vliv prostředí na člověka &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie interakční''': vývoj probíhá na základě vrozených vloh a činitelů prostředí &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Psychologické směry ==<br /> '''Behaviorismus''': založený na základě, že chování je možné vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Myšlenkový směr zajímající se o chování osobnosti. Zakladatelem John Watson. &lt;br /&gt;<br /> '''Psychoanalýza''': vysvětlí lidské chování v podmínkách vzájemného ovlivňování různých součástí osobnosti. Zakladatelem této teorie je Sigmund Freud. &lt;br /&gt;<br /> '''Humanistická psychologie''': upozorňuje, že lidé mají svobodnou vůli a potřebu seberealizace. Mezi hlavní představitele patří Carl R. Rogers nebo Abraham H. Maslow. &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Struktura a dynamika osobnosti ==<br /> '''Mezi základní psychologické vlastnosti se řadí''': &lt;br /&gt;<br /> '''Temperament''': ''„lze vymezit jako energetickou základnu psychických vlastností“''&lt;ref name=&quot;KRYKORKOVÁ&quot;&gt;KRYKORKOVÁ, Hana. Obecná psychologie a psychologie osobnosti [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://skolniuceni.cz/PDF%20soubory%20a%20texty/dist.text-I-obecna_psychologie.pdf.&lt;/ref&gt;, vyjadřující také způsob citové vzrušivosti, reaktivity a aktivity &lt;br /&gt;<br /> - antická teorie temperamentu: 4 typy – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Motivace''': soubor faktorů, které podněcují, směrují a udržují chování osobnosti &lt;br /&gt;<br /> - zdrojem motivace: &lt;br /&gt;<br /> * potřeby (vnitřní podnět) &lt;br /&gt;<br /> * incentivy (vnější podnět) &lt;br /&gt;<br /> '''Schopnosti''': jsou činností aktivované vlohy (=vrozené předpoklady), které jsou individuálně rozdílné. Schopnosti se dělí na vědomosti a dovednosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Inteligence''': ''„je globální schopnost jednice účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím“'' (D. Wechsler). Jedná se jednu z nejsledovanějších kategorií schopností &lt;br /&gt;<br /> - složky inteligence: &lt;br /&gt;<br /> * fluidní (více závislá na dědičnosti, využití při úlohách požadující flexibilní myšlení a nalézaní nových postupů) &lt;br /&gt;<br /> * krystalická (více závislá na zkušenostech jedince) &lt;br /&gt;<br /> - druhy inteligence: &lt;br /&gt;<br /> * abstraktní (schopnost použití pojmů, verbálních a jiných symbolických prostředků) &lt;br /&gt;<br /> * praktická (schopnost pracovat s konkrétními předměty) &lt;br /&gt;<br /> * sociální (schopnost empatie projevující se v dovednosti vycházet s lidmi) &lt;ref name=&quot;SKORUNKOVÁ&quot;&gt;SKORUNKOVÁ, Radka. Psychologie osobnosti [online]. Hradec Králové : Pedagogická fakulta. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: loxias.uhk.cz/kpp/dps/files/dps_psych-osobnosti.doc.&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * HARTL, Pavel. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. ISBN 807178303X. &lt;br /&gt;<br /> * KRYKORKOVÁ, Hana. Obecná psychologie a psychologie osobnosti [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://skolniuceni.cz/PDF%20soubory%20a%20texty/dist.text-I-obecna_psychologie.pdf. &lt;br /&gt;<br /> * NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2. Praha : Academia, 2009. ISBN 978-80-200—1680-5. &lt;br /&gt;<br /> * PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004. &lt;br /&gt;<br /> * SKORUNKOVÁ, Radka. Psychologie osobnosti [online]. Hradec Králové : Pedagogická fakulta. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: loxias.uhk.cz/kpp/dps/files/dps_psych-osobnosti.doc. &lt;br /&gt;<br /> * SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti. Vyd. 1. Brno : Barrister &amp; Principal, 2002. ISBN 8085947803. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_osobnosti&diff=23676 2012-05-22T14:34:42Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Monika Krejčová &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy''': osobnost, behaviorismus, psychoanalýza &lt;br /&gt;<br /> '''nadřazené''': psychologie &lt;br /&gt;<br /> '''podřazené''': - &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. ''„Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“''&lt;ref name=&quot;HARTL&quot;&gt;HARTL, Pavel. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. ISBN 807178303X.&lt;/ref&gt; &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Cílem psychologie osobnosti je v první řadě poznání osobnosti, tj. popis osobnosti a výklad souvisejících jevů. V návaznosti je uplatnění poznatků předvídáním osobnostních jevů a ovlivňováním následujícího vývoje osobnosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Jednotlivé oblasti zkoumání osobnosti lze rozdělit následovně''': &lt;br /&gt;<br /> 1. struktura osobnosti (soubor trvalých vlastností osobnosti) &lt;br /&gt;<br /> 2. dynamika osobnosti (nestálost prožívání a chování člověka) &lt;br /&gt;<br /> 3. vývoj osobnosti (pozorování změn a vlivů na vývoj osobnosti během života) &lt;br /&gt;<br /> 4. patologie osobnosti (popis, výklad a ovlivnění narušené osobnosti &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Teorie ==<br /> '''Teorie empiristické''': pracují s předpokladem, že člověk má schopnost se nekonečně utvářet učením &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: John Locke, John Watson, Burrhus Frederic Skinner &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Teorie nativistické''': vychází z poznatků, že člověku jsou zásady, ideje, představy vrozeny hotové nebo jako vlohy &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: A. Gesell &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie enviromentálistické''': nadhodnocují vliv prostředí na člověka &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie interakční''': vývoj probíhá na základě vrozených vloh a činitelů prostředí &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Psychologické směry ==<br /> '''Behaviorismus''': založený na základě, že chování je možné vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Myšlenkový směr zajímající se o chování osobnosti. Zakladatelem John Watson. &lt;br /&gt;<br /> '''Psychoanalýza''': ''„vysvětlí lidské chování v podmínkách vzájemného ovlivňování různých součástí osobnosti“'' . Zakladatelem této teorie je Sigmund Freud. &lt;br /&gt;<br /> '''Humanistická psychologie''': upozorňuje, že lidé mají svobodnou vůli a potřebu seberealizace. Mezi hlavní představitele patří Carl R. Rogers nebo Abraham H. Maslow. &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Struktura a dynamika osobnosti ==<br /> '''Mezi základní psychologické vlastnosti se řadí''': &lt;br /&gt;<br /> '''Temperament''': ''„lze vymezit jako energetickou základnu psychických vlastností“'', vyjadřující také způsob citové vzrušivosti, reaktivity a aktivity &lt;br /&gt;<br /> - antická teorie temperamentu: 4 typy – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Motivace''': soubor faktorů, které podněcují, směrují a udržují chování osobnosti &lt;br /&gt;<br /> - zdrojem motivace: &lt;br /&gt;<br /> * potřeby (vnitřní podnět) &lt;br /&gt;<br /> * incentivy (vnější podnět) &lt;br /&gt;<br /> '''Schopnosti''': jsou činností aktivované vlohy (=vrozené předpoklady), které jsou individuálně rozdílné. Schopnosti se dělí na vědomosti a dovednosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Inteligence''': je globální schopnost jednice účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím (Wechsler, 4). Jedná se jednu z nejsledovanějších kategorií schopností &lt;br /&gt;<br /> - složky inteligence: &lt;br /&gt;<br /> * fluidní (více závislá na dědičnosti, využití při úlohách požadující flexibilní myšlení a nalézaní nových postupů) &lt;br /&gt;<br /> * krystalická (více závislá na zkušenostech jedince) &lt;br /&gt;<br /> - druhy inteligence: &lt;br /&gt;<br /> * abstraktní (schopnost použití pojmů, verbálních a jiných symbolických prostředků) &lt;br /&gt;<br /> * praktická (schopnost pracovat s konkrétními předměty) &lt;br /&gt;<br /> * sociální (schopnost empatie projevující se v dovednosti vycházet s lidmi) &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * HARTL, Pavel. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. ISBN 807178303X. &lt;br /&gt;<br /> * KRYKORKOVÁ, Hana. Obecná psychologie a psychologie osobnosti [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: http://skolniuceni.cz/PDF%20soubory%20a%20texty/dist.text-I-obecna_psychologie.pdf. &lt;br /&gt;<br /> * NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2. Praha : Academia, 2009. ISBN 978-80-200—1680-5. &lt;br /&gt;<br /> * PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004. &lt;br /&gt;<br /> * SKORUNKOVÁ, Radka. Psychologie osobnosti [online]. Hradec Králové : Pedagogická fakulta. [cit. 2012-05-18]. Dostupné z: loxias.uhk.cz/kpp/dps/files/dps_psych-osobnosti.doc. &lt;br /&gt;<br /> * SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti. Vyd. 1. Brno : Barrister &amp; Principal, 2002. ISBN 8085947803. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_osobnosti&diff=23673 2012-05-22T14:28:27Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Monika Krejčová &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy''': osobnost, behaviorismus, psychoanalýza &lt;br /&gt;<br /> '''nadřazené''': psychologie &lt;br /&gt;<br /> '''podřazené''': - &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. ''„Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“'' &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Cílem psychologie osobnosti je v první řadě poznání osobnosti, tj. popis osobnosti a výklad souvisejících jevů. V návaznosti je uplatnění poznatků předvídáním osobnostních jevů a ovlivňováním následujícího vývoje osobnosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Jednotlivé oblasti zkoumání osobnosti lze rozdělit následovně''': &lt;br /&gt;<br /> 1. struktura osobnosti (soubor trvalých vlastností osobnosti) &lt;br /&gt;<br /> 2. dynamika osobnosti (nestálost prožívání a chování člověka) &lt;br /&gt;<br /> 3. vývoj osobnosti (pozorování změn a vlivů na vývoj osobnosti během života) &lt;br /&gt;<br /> 4. patologie osobnosti (popis, výklad a ovlivnění narušené osobnosti &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Teorie ==<br /> '''Teorie empiristické''': pracují s předpokladem, že člověk má schopnost se nekonečně utvářet učením &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: John Locke, John Watson, Burrhus Frederic Skinner &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Teorie nativistické''': vychází z poznatků, že člověku jsou zásady, ideje, představy vrozeny hotové nebo jako vlohy &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: A. Gesell &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie enviromentálistické''': nadhodnocují vliv prostředí na člověka &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie interakční''': vývoj probíhá na základě vrozených vloh a činitelů prostředí &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Psychologické směry ==<br /> '''Behaviorismus''': založený na základě, že chování je možné vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Myšlenkový směr zajímající se o chování osobnosti. Zakladatelem John Watson. &lt;br /&gt;<br /> '''Psychoanalýza''': ''„vysvětlí lidské chování v podmínkách vzájemného ovlivňování různých součástí osobnosti“'' . Zakladatelem této teorie je Sigmund Freud. &lt;br /&gt;<br /> '''Humanistická psychologie''': upozorňuje, že lidé mají svobodnou vůli a potřebu seberealizace. Mezi hlavní představitele patří Carl R. Rogers nebo Abraham H. Maslow. &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Struktura a dynamika osobnosti ==<br /> '''Mezi základní psychologické vlastnosti se řadí''': &lt;br /&gt;<br /> '''Temperament''': ''„lze vymezit jako energetickou základnu psychických vlastností“'', vyjadřující také způsob citové vzrušivosti, reaktivity a aktivity &lt;br /&gt;<br /> - antická teorie temperamentu: 4 typy – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Motivace''': soubor faktorů, které podněcují, směrují a udržují chování osobnosti &lt;br /&gt;<br /> - zdrojem motivace: potřeby (vnitřní podnět) x incentivy (vnější podnět) &lt;br /&gt;<br /> '''Schopnosti''': jsou činností aktivované vlohy (=vrozené předpoklady), které jsou individuálně rozdílné. Schopnosti se dělí na vědomosti a dovednosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Inteligence''': je globální schopnost jednice účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím (Wechsler, 4). Jedná se jednu z nejsledovanějších kategorií schopností &lt;br /&gt;<br /> - složky inteligence: &lt;br /&gt;<br /> * fluidní (více závislá na dědičnosti, využití při úlohách požadující flexibilní myšlení a nalézaní nových postupů) &lt;br /&gt;<br /> * krystalická (více závislá na zkušenostech jedince) &lt;br /&gt;<br /> - druhy inteligence: &lt;br /&gt;<br /> * abstraktní (schopnost použití pojmů, verbálních a jiných symbolických prostředků) &lt;br /&gt;<br /> * praktická (schopnost pracovat s konkrétními předměty) &lt;br /&gt;<br /> * sociální (schopnost empatie projevující se v dovednosti vycházet s lidmi) &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_osobnosti&diff=23672 2012-05-22T14:26:05Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor''': Monika Krejčová &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy''': osobnost, behaviorismus, psychoanalýza &lt;br /&gt;<br /> '''nadřazené''': psychologie &lt;br /&gt;<br /> '''podřazené''': - &lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. ''„Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“'' &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Cílem psychologie osobnosti je v první řadě poznání osobnosti, tj. popis osobnosti a výklad souvisejících jevů. V návaznosti je uplatnění poznatků předvídáním osobnostních jevů a ovlivňováním následujícího vývoje osobnosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Jednotlivé oblasti zkoumání osobnosti lze rozdělit následovně''': &lt;br /&gt;<br /> 1. struktura osobnosti (soubor trvalých vlastností osobnosti) &lt;br /&gt;<br /> 2. dynamika osobnosti (nestálost prožívání a chování člověka) &lt;br /&gt;<br /> 3. vývoj osobnosti (pozorování změn a vlivů na vývoj osobnosti během života) &lt;br /&gt;<br /> 4. patologie osobnosti (popis, výklad a ovlivnění narušené osobnosti &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Teorie ==<br /> '''Teorie empiristické''': pracují s předpokladem, že člověk má schopnost se nekonečně utvářet učením &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: John Locke, John Watson, Burrhus Frederic Skinner &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Teorie nativistické''': vychází z poznatků, že člověku jsou zásady, ideje, představy vrozeny hotové nebo jako vlohy &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: A. Gesell &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie enviromentálistické''': nadhodnocují vliv prostředí na člověka &lt;br /&gt;<br /> '''Teorie interakční''': vývoj probíhá na základě vrozených vloh a činitelů prostředí &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Psychologické směry ==<br /> '''Behaviorismus''': založený na základě, že chování je možné vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Myšlenkový směr zajímající se o chování osobnosti. Zakladatelem John Watson. &lt;br /&gt;<br /> '''Psychoanalýza''': „vysvětlí lidské chování v podmínkách vzájemného ovlivňování různých součástí osobnosti“ . Zakladatelem této teorie je Sigmund Freud. &lt;br /&gt;<br /> '''Humanistická psychologie''': upozorňuje, že lidé mají svobodnou vůli a potřebu seberealizace. Mezi hlavní představitele patří Carl R. Rogers nebo Abraham H. Maslow. &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Struktura a dynamika osobnosti ==<br /> '''Mezi základní psychologické vlastnosti se řadí''': &lt;br /&gt;<br /> '''Temperament''': ''„lze vymezit jako energetickou základnu psychických vlastností“'', vyjadřující také způsob citové vzrušivosti, reaktivity a aktivity &lt;br /&gt;<br /> - antická teorie temperamentu: 4 typy – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Motivace''': soubor faktorů, které podněcují, směrují a udržují chování osobnosti &lt;br /&gt;<br /> - zdrojem motivace: potřeby (vnitřní podnět) x incentivy (vnější podnět) &lt;br /&gt;<br /> '''Schopnosti''': jsou činností aktivované vlohy (=vrozené předpoklady), které jsou individuálně rozdílné. Schopnosti se dělí na vědomosti a dovednosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Inteligence''': je globální schopnost jednice účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím (Wechsler, 4). Jedná se jednu z nejsledovanějších kategorií schopností &lt;br /&gt;<br /> - složky inteligence: fluidní (více závislá na dědičnosti, využití při úlohách požadující flexibilní myšlení a nalézaní nových postupů) &lt;br /&gt;<br /> krystalická (více závislá na zkušenostech jedince) &lt;br /&gt;<br /> - druhy inteligence: abstraktní (schopnost použití pojmů, verbálních a jiných symbolických prostředků) &lt;br /&gt;<br /> praktická (schopnost pracovat s konkrétními předměty) &lt;br /&gt;<br /> sociální (schopnost empatie projevující se v dovednosti vycházet s lidmi) &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_osobnosti&diff=23671 2012-05-22T14:18:06Z

<p>382844: /* Definice */</p> <hr /> <div>Autor: Monika Krejčová<br /> <br /> Související pojmy: osobnost, behaviorismus<br /> nadřazené: psychologie <br /> podřazené: -<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. ''„Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“'' &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Cílem psychologie osobnosti je v první řadě poznání osobnosti, tj. popis osobnosti a výklad souvisejících jevů. V návaznosti je uplatnění poznatků předvídáním osobnostních jevů a ovlivňováním následujícího vývoje osobnosti. &lt;br /&gt;<br /> <br /> Jednotlivé oblasti zkoumání osobnosti lze rozdělit následovně: &lt;br /&gt;<br /> 1. struktura osobnosti (soubor trvalých vlastností osobnosti) &lt;br /&gt;<br /> 2. dynamika osobnosti (nestálost prožívání a chování člověka) &lt;br /&gt;<br /> 3. vývoj osobnosti (pozorování změn a vlivů na vývoj osobnosti během života) &lt;br /&gt;<br /> 4. patologie osobnosti (popis, výklad a ovlivnění narušené osobnosti &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Teorie ==<br /> Teorie empiristické: pracují s předpokladem, že člověk má schopnost se nekonečně utvářet učením &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: John Locke, John Watson, Burrhus Frederic Skinner &lt;br /&gt;<br /> <br /> Teorie nativistické: vychází z poznatků, že člověku jsou zásady, ideje, představy vrozeny hotové nebo jako vlohy &lt;br /&gt;<br /> Představitelé: A. Gesell &lt;br /&gt;<br /> Teorie enviromentálistické: nadhodnocují vliv prostředí na člověka &lt;br /&gt;<br /> Teorie interakční: vývoj probíhá na základě vrozených vloh a činitelů prostředí &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Psychologie_osobnosti&diff=23670 2012-05-22T14:12:23Z

<p>382844: Založena nová stránka: == Definice == Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. ''„Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologic...</p> <hr /> <div>== Definice ==<br /> <br /> Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. ''„Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“'' &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=23669 2012-05-22T14:08:30Z

<p>382844: /* Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - <br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]]<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[UX designer]] - <br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> <br /> *[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> *[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> *[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> *[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> *[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa]]<br /> * [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA]]<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> <br /> ===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Hackability]] - Matěj Rajnošek<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Vilém Flusser]] - Komunikologie - Šteinigerová<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> <br /> *[[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> *[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> *[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> *[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> *[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> *[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] <br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]]<br /> * [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]]<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[Text ve zdravotnictví a jeho analýza]]<br /> * [[Český znakový jazyk]] - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> *[[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> * uživatelský výzkum a knihovny<br /> * testování webu a knihovny<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * Barcampy (idea, rozšíření) <br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * stromové korpusy - Andrea Mizerová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * Corpus Architect<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * obchodní modely pro open source hardware<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> *Open Source Hardware a knihovny<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br /> *Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br /> *Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *aktivity knihoven pro děti - ČR<br /> *aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *akce na podporu čtenářství - zahraničí<br /> *komunitní funkce knihovny<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *zdroje financování pro knihovny<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br /> *sponzoring v knihovnách<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> *trendy v knihovnických povoláních<br /> <br /> ===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *Autorské čtení -<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> *dramaterapie - projekty v ČR -<br /> <br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google]]<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Sets]] <br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Machine Transcription]]<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book meme]]<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[copyrighting]] <br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[image]]<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[networking]]-<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[Socialnomics]]<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> * [[vize]] -<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[konektor]]- <br /> * [[konfiskace]]<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[právní terorismus]]<br /> * [[producent]]<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[regulace]]<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Big Deal]]<br /> * [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[eprint]]<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[Národní programy VaV]]<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[postprint]]<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[Publish or Perish]]<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[SHERPA/RoMEO]]<br /> * [[Toll Access]]<br /> * [[vědec]]<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[Company of Stationers]]<br /> * [[imprimatur]]<br /> * [[infrastruktura]] <br /> * [[jurisdikce]]<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litera]]<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[reprint]]<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[stereotypie]]<br /> * [[svoboda tisku]]<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[bibliografický formát]]<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[konzistence]]<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[metodika]]<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[migrace dat]]<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[monitoring]]<br /> * [[NAS Cluster]]<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OAIS]] (model)<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[poloprovoz]]<br /> * [[PRONOM/DROID]]<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rozhraní]] (IT)-<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[standard]] <br /> * [[stream]] (IT) <br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[alocitace]]<br /> * [[autocitace]]<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[Citation Indexing]]<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[fenomén zapomínání]]<br /> * [[hodnocení výzkumu]]<br /> * [[Invisible College]]<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[kocitační analýza]]<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[publikace]]<br /> * [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br /> * [[Science Citation Index]]<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[Blackboard]]<br /> * [[Center for Learning and Teaching]]<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[Embeded Information Education]]<br /> * [[Faculty Liasion]]<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Y]]<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[hodnocení efektivity]]<br /> * [[Information Commons]]<br /> * [[integrované informační vzdělávání]]<br /> * [[IVIG AKVŠ]]<br /> * [[Learning Commons]]<br /> * [[Learning Lab]]<br /> * [[Library Liasion]]<br /> * [[Outreach Librarian]]<br /> * [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br /> * [[portál]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[rozcestník]]<br /> * [[Subject Librarian]]<br /> * [[Teacher Librarian]]<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> * [[Writing Center]]<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSIRT]]<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[Cyberlife]]<br /> * [[data]]<br /> * [[DDoS]]<br /> * [[Defacement]]<br /> * [[Echelon]]<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[Enron]]<br /> * [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[H4H]] (Hackers for Hire)<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[identita]]<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[infoware]]<br /> * [[IT governance]]<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kredibilita]]<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[kybertronika]]<br /> * [[matrix]] <br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[rootkit]]<br /> * [[Smart Grids]]<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[soukromí]]<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[technologie]]<br /> * [[virtuální exhibicionismus]]<br /> * [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> * [[Zero-day útoky]]<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> * [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Exit_strategy&diff=5324 2011-12-20T09:14:06Z

<p>382844: /* Definice */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' exit strategy, strategie úniku&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' strategie odstoupení&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> Pojem exit strategy znamená opuštění současné situace, buď za předpokladu splněných cílů, nebo jako strategie pro zmírnění selhání. Pojem exit strategy nesouvisí pouze s ekonomikou, ale používá se například i ve vojenství. &lt;ref name=&quot;MAREK&quot;&gt;MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html.&lt;/ref&gt;<br /> V oblasti ekonomiky je tento termín spojován s ukončením investic a jejich zpeněžení, například formou IPO (Initial Public Offering neboli první veřejná nabídka akcií).<br /> V nejhorší situaci může exit strategy aspoň zachovat tvář, ale nejlepší eventualita je, že exit strategy ne jen navrátí vložené náklady, ale také jejich zvýšenou hodnotu. Exit strategy je způsob, kterým se navrátí investovaný kapitál, jinými slovy proplatí vložené investice. Jako příklad návratu vložených investic mohou být počáteční veřejné nabídky akcií (IPO), nebo vyplacení větším hráčem na trhu. &lt;ref name=&quot;Exit&quot;&gt; Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> ----<br /> <br /> Strategie odchodu se provádí nejlépe při vybrání nejlepší varianty pro nastalou situaci z různých systémů. Nutné porovnat každou investici v obchodním systému za použití systému hodnot a na tom základě sestavit exit strategy. Systém hodnot je založen na zisku nebo ztrátě. &lt;ref name=&quot;KING&quot;&gt;KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi pět základních standardů hodnot řadíme:'''&lt;br /&gt;<br /> * spravedlivé tržní hodnoty&lt;br /&gt;<br /> * reálnou hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * hodnoty investice&lt;br /&gt;<br /> * likvidační hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * vnitřní hodnotu &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Výše vyjmenované standardy hodnot jsou důležité pro vybrání vhodné exit strategy.<br /> Rozhodnutí o ukončení stávajícího podniku jsou stejně důležitá jako zda investovat do nového podnikání. &lt;ref name=&quot;BODELL&quot;&gt;BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Před sestavením exit strategie by měly být zodpovězeny následující aspekty hodnotící situaci podniku.&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi tyto aspekty zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;<br /> * Stanovení hodnoty podniku, jak ji vnímají současní majitelé, ale i potenciální zájemci o koupi podniku? &lt;br /&gt;<br /> * Reálnost nebo nereálnost jednotlivců v podniku převzít její vedení? &lt;br /&gt;<br /> * Otázka jestli majitel chce z podniku odejít úplně nebo jen předat vedení, které již považuje za břemeno, ale chce v podniku stále pracovat na jiné pozici? &lt;br /&gt;<br /> * Časový aspekt určující, kdy bude exit strategy uskutečněna. V době, kdy majitel bude chtít odejít do důchodu, nebo při nástupu do další fáze strategických pozic? &lt;ref name=&quot;HESKETH&quot;&gt;HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> V případě promyšlení těchto otázek a v době kdy jsou známy odpovědi muže majitel vybrat nejlepší strategii pro ukončení podniku.&lt;br /&gt;<br /> Ke splnění vypracované exit strategy je zapotřebí vypracování důkladných písemných smluv, bez kterých se strana může ocitnout v soudních sporech, proto je zapotřebí, aby sepsané písemné smlouvy chránily vybranou exit strategy. &lt;ref name=&quot;HOFFMAN&quot;&gt;HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> ----<br /> <br /> Je velmi malé procento podnikatelů, kteří si vytvořili vlastní strategii odchodu, a kterou následně zařazují jako součást jejich podnikatelského záměru. Většinou jsou podnikatelé zaměřeni na plánování efektivních operací tvořících zisk než na myšlenky související s ukončením podnikání. Gerald Brown, si myslí, že problém s prodejem firem přímo souvisí s chybou učiněnou v začátcích při zakládání podniku nevytvořením exit strategy a to z důvodu, že na exit strategy by měla navazovat všechna další obchodní rozhodnutí (exit plan). &lt;br /&gt;<br /> Exit strategy má několik různých možností, jak ukončit stávající podnikání. '''Níže je uvedeno sedm základních možností exit strategie:'''&lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku individuálnímu kupci &lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku společnosti&lt;br /&gt;<br /> * prodej klíčových zaměstnanců podniku&lt;br /&gt;<br /> * prodej všech zaměstnanců prostřednictvím ESOP&lt;br /&gt;<br /> * zveřejnění společnosti&lt;br /&gt;<br /> * držba podniku v rodině (do odchodu do důchodu majitele nebo udržení podniku v rodině i po jeho/jejím odchodu)&lt;br /&gt;<br /> * plán řízené likvidace &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html. &lt;br /&gt;<br /> * KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468. &lt;br /&gt;<br /> * BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120. &lt;br /&gt;<br /> * HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339. &lt;br /&gt;<br /> * HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html. &lt;br /&gt;<br /> * Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;br /&gt;<br /> * BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Exit_strategy&diff=5323 2011-12-20T09:13:07Z

<p>382844: /* Definice */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' exit strategy, strategie úniku&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' strategie odstoupení&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> Pojem exit strategy znamená opuštění současné situace, buď za předpokladu splněných cílů, nebo jako strategie pro zmírnění selhání. Pojem exit strategy nesouvisí pouze s ekonomikou, ale používá se například i ve vojenství. &lt;ref name=&quot;MAREK&quot;&gt;MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html.&lt;/ref&gt;<br /> V oblasti ekonomiky je tento termín spojován s ukončením investic a jejich zpeněžení, například formou IPO (Initial Public Offering neboli první veřejná nabídka akcií).<br /> V nejhorší situaci může exit strategy aspoň zachovat tvář, ale nejlepší eventualita je, že exit strategy ne jen navrátí vložené náklady, ale také jejich zvýšenou hodnotu. Exit strategy je způsob, kterým se navrátí investovaný kapitál, jinými slovy proplatí vložené investice. Jako příklad návratu vložených investic mohou být počáteční veřejné nabídky akcií (IPO), nebo vyplacení větším hráčem na trhu. &lt;ref name=&quot;Exit&quot;&gt; Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> ----<br /> <br /> Strategie odchodu se provádí nejlépe při vybrání nejlepší varianty pro nastalou situaci z různých systémů. Nutné porovnat každou investici v obchodním systému za použití systému hodnot a na tom základě sestavit exit strategy. Systém hodnot je založen na zisku nebo ztrátě. &lt;ref name=&quot;KING&quot;&gt;KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi pět základních standardů hodnot řadíme:'''&lt;br /&gt;<br /> * spravedlivé tržní hodnoty&lt;br /&gt;<br /> * reálnou hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * hodnoty investice&lt;br /&gt;<br /> * likvidační hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * vnitřní hodnotu &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Výše vyjmenované standardy hodnot jsou důležité pro vybrání vhodné exit strategy.<br /> Rozhodnutí o ukončení stávajícího podniku jsou stejně důležitá jako zda investovat do nového podnikání. &lt;ref name=&quot;BODELL&quot;&gt;BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Před sestavením exit strategie by měly být zodpovězeny následující aspekty hodnotící situaci podniku.&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi tyto aspekty zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;<br /> * Stanovení hodnoty podniku, jak ji vnímají současní majitelé, ale i potenciální zájemci o koupi podniku? &lt;br /&gt;<br /> * Reálnost nebo nereálnost jednotlivců v podniku převzít její vedení? &lt;br /&gt;<br /> * Otázka jestli majitel chce z podniku odejít úplně nebo jen předat vedení, které již považuje za břemeno, ale chce v podniku stále pracovat na jiné pozici? &lt;br /&gt;<br /> * Časový aspekt určující, kdy bude exit strategy uskutečněna. V době, kdy majitel bude chtít odejít do důchodu, nebo při nástupu do další fáze strategických pozic? &lt;ref name=&quot;HESKETH&quot;&gt;HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> V případě promyšlení těchto otázek a v době kdy jsou známy odpovědi muže majitel vybrat nejlepší strategii pro ukončení podniku.&lt;br /&gt;<br /> Ke splnění vypracované exit strategy je zapotřebí vypracování důkladných písemných smluv, bez kterých se strana může ocitnout v soudních sporech, proto je zapotřebí, aby sepsané písemné smlouvy chránily vybranou exit strategy. &lt;ref name=&quot;HOFFMAN&quot;&gt;HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Je velmi malé procento podnikatelů, kteří si vytvořili vlastní strategii odchodu, a kterou následně zařazují jako součást jejich podnikatelského záměru. Většinou jsou podnikatelé zaměřeni na plánování efektivních operací tvořících zisk než na myšlenky související s ukončením podnikání. Gerald Brown, si myslí, že problém s prodejem firem přímo souvisí s chybou učiněnou v začátcích při zakládání podniku nevytvořením exit strategy a to z důvodu, že na exit strategy by měla navazovat všechna další obchodní rozhodnutí (exit plan). &lt;br /&gt;<br /> Exit strategy má několik různých možností, jak ukončit stávající podnikání. '''Níže je uvedeno sedm základních možností exit strategie:'''&lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku individuálnímu kupci &lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku společnosti&lt;br /&gt;<br /> * prodej klíčových zaměstnanců podniku&lt;br /&gt;<br /> * prodej všech zaměstnanců prostřednictvím ESOP&lt;br /&gt;<br /> * zveřejnění společnosti&lt;br /&gt;<br /> * držba podniku v rodině (do odchodu do důchodu majitele nebo udržení podniku v rodině i po jeho/jejím odchodu)&lt;br /&gt;<br /> * plán řízené likvidace &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html. &lt;br /&gt;<br /> * KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468. &lt;br /&gt;<br /> * BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120. &lt;br /&gt;<br /> * HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339. &lt;br /&gt;<br /> * HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html. &lt;br /&gt;<br /> * Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;br /&gt;<br /> * BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Exit_strategy&diff=5322 2011-12-20T09:04:27Z

<p>382844: /* Definice */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' exit strategy, strategie úniku&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' strategie odstoupení&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> Pojem exit strategy znamená opuštění současné situace, buď za předpokladu splněných cílů, nebo jako strategie pro zmírnění selhání. Pojem exit strategy nesouvisí pouze s ekonomikou, ale používá se například i ve vojenství. &lt;ref name=&quot;MAREK&quot;&gt;MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html.&lt;/ref&gt;<br /> V oblasti ekonomiky je tento termín spojován s ukončením investic a jejich zpeněžení, například formou IPO (Initial Public Offering neboli první veřejná nabídka akcií).<br /> V nejhorší situaci může exit strategy aspoň zachovat tvář, ale nejlepší eventualita je, že exit strategy ne jen navrátí vložené náklady, ale také jejich zvýšenou hodnotu. Exit strategy je způsob, kterým se navrátí investovaný kapitál, jinými slovy proplatí vložené investice. Jako příklad návratu vložených investic mohou být počáteční veřejné nabídky akcií (IPO), nebo vyplacení větším hráčem na trhu. &lt;ref name=&quot;Exit&quot;&gt; Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Strategie odchodu se provádí nejlépe při vybrání nejlepší varianty pro nastalou situaci z různých systémů. Nutné porovnat každou investici v obchodním systému za použití systému hodnot a na tom základě sestavit exit strategy. Systém hodnot je založen na zisku nebo ztrátě. &lt;ref name=&quot;KING&quot;&gt;KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi pět základních standardů hodnot řadíme:'''&lt;br /&gt;<br /> * spravedlivé tržní hodnoty&lt;br /&gt;<br /> * reálnou hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * hodnoty investice&lt;br /&gt;<br /> * likvidační hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * vnitřní hodnotu &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Výše vyjmenované standardy hodnot jsou důležité pro vybrání vhodné exit strategy.<br /> Rozhodnutí o ukončení stávajícího podniku jsou stejně důležitá jako zda investovat do nového podnikání. &lt;ref name=&quot;BODELL&quot;&gt;BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Před sestavením exit strategie by měly být zodpovězeny následující aspekty hodnotící situaci podniku.&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi tyto aspekty zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;<br /> * Stanovení hodnoty podniku, jak ji vnímají současní majitelé, ale i potenciální zájemci o koupi podniku? &lt;br /&gt;<br /> * Reálnost nebo nereálnost jednotlivců v podniku převzít její vedení? &lt;br /&gt;<br /> * Otázka jestli majitel chce z podniku odejít úplně nebo jen předat vedení, které již považuje za břemeno, ale chce v podniku stále pracovat na jiné pozici? &lt;br /&gt;<br /> * Časový aspekt určující, kdy bude exit strategy uskutečněna. V době, kdy majitel bude chtít odejít do důchodu, nebo při nástupu do další fáze strategických pozic? &lt;ref name=&quot;HESKETH&quot;&gt;HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> V případě promyšlení těchto otázek a v době kdy jsou známy odpovědi muže majitel vybrat nejlepší strategii pro ukončení podniku.&lt;br /&gt;<br /> Ke splnění vypracované exit strategy je zapotřebí vypracování důkladných písemných smluv, bez kterých se strana může ocitnout v soudních sporech, proto je zapotřebí, aby sepsané písemné smlouvy chránily vybranou exit strategy. &lt;ref name=&quot;HOFFMAN&quot;&gt;HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Je velmi malé procento podnikatelů, kteří si vytvořili vlastní strategii odchodu, a kterou následně zařazují jako součást jejich podnikatelského záměru. Většinou jsou podnikatelé zaměřeni na plánování efektivních operací tvořících zisk než na myšlenky související s ukončením podnikání. Gerald Brown, si myslí, že problém s prodejem firem přímo souvisí s chybou učiněnou v začátcích při zakládání podniku nevytvořením exit strategy a to z důvodu, že na exit strategy by měla navazovat všechna další obchodní rozhodnutí (exit plan). &lt;br /&gt;<br /> Exit strategy má několik různých možností, jak ukončit stávající podnikání. '''Níže je uvedeno sedm základních možností exit strategie:'''&lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku individuálnímu kupci &lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku společnosti&lt;br /&gt;<br /> * prodej klíčových zaměstnanců podniku&lt;br /&gt;<br /> * prodej všech zaměstnanců prostřednictvím ESOP&lt;br /&gt;<br /> * zveřejnění společnosti&lt;br /&gt;<br /> * držba podniku v rodině (do odchodu do důchodu majitele nebo udržení podniku v rodině i po jeho/jejím odchodu)&lt;br /&gt;<br /> * plán řízené likvidace &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html. &lt;br /&gt;<br /> * KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468. &lt;br /&gt;<br /> * BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120. &lt;br /&gt;<br /> * HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339. &lt;br /&gt;<br /> * HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html. &lt;br /&gt;<br /> * Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;br /&gt;<br /> * BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Exit_strategy&diff=5321 2011-12-20T09:03:32Z

<p>382844: /* Definice */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' exit strategy, strategie úniku&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' strategie odstoupení&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> Pojem exit strategy znamená opuštění současné situace, buď za předpokladu splněných cílů, nebo jako strategie pro zmírnění selhání. Pojem exit strategy nesouvisí pouze s ekonomikou, ale používá se například i ve vojenství. &lt;ref name=&quot;MAREK&quot;&gt;MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html.&lt;/ref&gt;<br /> V oblasti ekonomiky je tento termín spojován s ukončením investic a jejich zpeněžení, například formou IPO (Initial Public Offering neboli první veřejná nabídka akcií).<br /> V nejhorší situaci může exit strategy aspoň zachovat tvář, ale nejlepší eventualita je, že exit strategy ne jen navrátí vložené náklady, ale také jejich zvýšenou hodnotu. Exit strategy je způsob, kterým se navrátí investovaný kapitál, jinými slovy proplatí vložené investice. Jako příklad návratu vložených investic mohou být počáteční veřejné nabídky akcií (IPO), nebo vyplacení větším hráčem na trhu. &lt;ref name=&quot;Exit&quot;&gt; Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Strategie odchodu se provádí nejlépe při vybrání nejlepší varianty pro nastalou situaci z různých systémů. Nutné porovnat každou investici v obchodním systému za použití systému hodnot a na tom základě sestavit exit strategy. Systém hodnot je založen na zisku nebo ztrátě. &lt;ref name=&quot;KING&quot;&gt;KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi pět základních standardů hodnot řadíme:'''&lt;br /&gt;<br /> * spravedlivé tržní hodnoty&lt;br /&gt;<br /> * reálnou hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * hodnoty investice&lt;br /&gt;<br /> * likvidační hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * vnitřní hodnotu &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Výše vyjmenované standardy hodnot jsou důležité pro vybrání vhodné exit strategy.<br /> Rozhodnutí o ukončení stávajícího podniku jsou stejně důležitá jako zda investovat do nového podnikání. &lt;ref name=&quot;BODELL&quot;&gt;BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Před sestavením exit strategie by měly být zodpovězeny následující aspekty hodnotící situaci podniku.&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi tyto aspekty zahrnujeme:'''&lt;br /&gt;<br /> * Stanovení hodnoty podniku, jak ji vnímají současní majitelé, ale i potenciální zájemci o koupi podniku? &lt;br /&gt;<br /> * Reálnost nebo nereálnost jednotlivců v podniku převzít její vedení? &lt;br /&gt;<br /> * Otázka jestli majitel chce z podniku odejít úplně nebo jen předat vedení, které již považuje za břemeno, ale chce v podniku stále pracovat na jiné pozici? &lt;br /&gt;<br /> * Časový aspekt určující, kdy bude exit strategy uskutečněna. V době, kdy majitel bude chtít odejít do důchodu, nebo při nástupu do další fáze strategických pozic? &lt;ref name=&quot;HESKETH&quot;&gt;HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> V případě promyšlení těchto otázek a v době kdy jsou známy odpovědi muže majitel vybrat nejlepší strategii pro ukončení podniku.&lt;br /&gt;<br /> Ke splnění vypracované exit strategy je zapotřebí vypracování důkladných písemných smluv, bez kterých se strana může ocitnout v soudních sporech, proto je zapotřebí, aby sepsané písemné smlouvy chránily vybranou exit strategy. &lt;ref name=&quot;HOFFMAN&quot;&gt;HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Je velmi malé procento podnikatelů, kteří si vytvořili vlastní strategii odchodu, a kterou následně zařazují jako součást jejich podnikatelského záměru. Většinou jsou podnikatelé zaměřeni na plánování efektivních operací tvořících zisk než na myšlenky související s ukončením podnikání. Gerald Brown, si myslí, že problém s prodejem firem přímo souvisí s chybou učiněnou v začátcích při zakládání podniku nevytvořením exit strategy a to z důvodu, že na exit strategy by měla navazovat všechna další obchodní rozhodnutí (exit plan). &lt;br /&gt;<br /> Exit strategy má několik různých možností, jak ukončit stávající podnikání. '''Níže je uvedeno sedm základních možností exit strategie:'''&lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku individuálnímu kupci &lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku společnosti&lt;br /&gt;<br /> * prodej klíčových zaměstnanců podniku&lt;br /&gt;<br /> * prodej všech zaměstnanců prostřednictvím ESOP&lt;br /&gt;<br /> * zveřejnění společnosti&lt;br /&gt;<br /> * držba podniku v rodině (do odchodu do důchodu majitele nebo udržení podniku v rodině i po jeho/jejím odchodu)&lt;br /&gt;<br /> * plán řízené likvidace &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html. &lt;br /&gt;<br /> * KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468. &lt;br /&gt;<br /> * BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120. &lt;br /&gt;<br /> * HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339. &lt;br /&gt;<br /> * HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html. &lt;br /&gt;<br /> * Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;br /&gt;<br /> * BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Exit_strategy&diff=5320 2011-12-20T09:00:13Z

<p>382844: /* Definice */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' exit strategy, strategie úniku&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' strategie odstoupení&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> Pojem exit strategy znamená opuštění současné situace, buď za předpokladu splněných cílů, nebo jako strategie pro zmírnění selhání. Pojem exit strategy nesouvisí pouze s ekonomikou, ale používá se například i ve vojenství. &lt;ref name=&quot;MAREK&quot;&gt;MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html.&lt;/ref&gt;<br /> V oblasti ekonomiky je tento termín spojován s ukončením investic a jejich zpeněžení, například formou IPO (Initial Public Offering neboli první veřejná nabídka akcií).<br /> V nejhorší situaci může exit strategy aspoň zachovat tvář, ale nejlepší eventualita je, že exit strategy ne jen navrátí vložené náklady, ale také jejich zvýšenou hodnotu. Exit strategy je způsob, kterým se navrátí investovaný kapitál, jinými slovy proplatí vložené investice. Jako příklad návratu vložených investic mohou být počáteční veřejné nabídky akcií (IPO), nebo vyplacení větším hráčem na trhu. &lt;ref name=&quot;Exit&quot;&gt; Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Strategie odchodu se provádí nejlépe při vybrání nejlepší varianty pro nastalou situaci z různých systémů. Nutné porovnat každou investici v obchodním systému za použití systému hodnot a na tom základě sestavit exit strategy. Systém hodnot je založen na zisku nebo ztrátě. &lt;ref name=&quot;KING&quot;&gt;KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> '''Mezi pět základních standardů hodnot řadíme:'''&lt;br /&gt;<br /> * spravedlivé tržní hodnoty&lt;br /&gt;<br /> * reálnou hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * hodnoty investice&lt;br /&gt;<br /> * likvidační hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * vnitřní hodnotu &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Výše vyjmenované standardy hodnot jsou důležité pro vybrání vhodné exit strategy.&lt;br /&gt;<br /> Rozhodnutí o ukončení stávajícího podniku jsou stejně důležitá jako zda investovat do nového podnikání. &lt;ref name=&quot;BODELL&quot;&gt;BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Před sestavením exit strategie by měly být zodpovězeny následující aspekty hodnotící situaci podniku. '''Mezi tyto aspekty zahrnujeme:'''&lt;br /&gt;<br /> * Stanovení hodnoty podniku, jak ji vnímají současní majitelé, ale i potenciální zájemci o koupi podniku? &lt;br /&gt;<br /> * Reálnost nebo nereálnost jednotlivců v podniku převzít její vedení? &lt;br /&gt;<br /> * Otázka jestli majitel chce z podniku odejít úplně nebo jen předat vedení, které již považuje za břemeno, ale chce v podniku stále pracovat na jiné pozici? &lt;br /&gt;<br /> * Časový aspekt určující, kdy bude exit strategy uskutečněna. V době, kdy majitel bude chtít odejít do důchodu, nebo při nástupu do další fáze strategických pozic? &lt;ref name=&quot;HESKETH&quot;&gt;HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> V případě promyšlení těchto otázek a v době kdy jsou známy odpovědi muže majitel vybrat nejlepší strategii pro ukončení podniku.&lt;br /&gt;<br /> Ke splnění vypracované exit strategy je zapotřebí vypracování důkladných písemných smluv, bez kterých se strana může ocitnout v soudních sporech, proto je zapotřebí, aby sepsané písemné smlouvy chránily vybranou exit strategy. &lt;ref name=&quot;HOFFMAN&quot;&gt;HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Je velmi malé procento podnikatelů, kteří si vytvořili vlastní strategii odchodu, a kterou následně zařazují jako součást jejich podnikatelského záměru. Většinou jsou podnikatelé zaměřeni na plánování efektivních operací tvořících zisk než na myšlenky související s ukončením podnikání. Gerald Brown, si myslí, že problém s prodejem firem přímo souvisí s chybou učiněnou v začátcích při zakládání podniku nevytvořením exit strategy a to z důvodu, že na exit strategy by měla navazovat všechna další obchodní rozhodnutí (exit plan). &lt;br /&gt;<br /> Exit strategy má několik různých možností, jak ukončit stávající podnikání. '''Níže je uvedeno sedm základních možností exit strategie:'''&lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku individuálnímu kupci &lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku společnosti&lt;br /&gt;<br /> * prodej klíčových zaměstnanců podniku&lt;br /&gt;<br /> * prodej všech zaměstnanců prostřednictvím ESOP&lt;br /&gt;<br /> * zveřejnění společnosti&lt;br /&gt;<br /> * držba podniku v rodině (do odchodu do důchodu majitele nebo udržení podniku v rodině i po jeho/jejím odchodu)&lt;br /&gt;<br /> * plán řízené likvidace &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html. &lt;br /&gt;<br /> * KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468. &lt;br /&gt;<br /> * BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120. &lt;br /&gt;<br /> * HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339. &lt;br /&gt;<br /> * HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html. &lt;br /&gt;<br /> * Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;br /&gt;<br /> * BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Exit_strategy&diff=5319 2011-12-20T08:58:15Z

<p>382844: Založena nová stránka: '''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt; '''Klíčová slova:''' exit strategy, strategie úniku&lt;br /&gt; '''Synonyma:''' strategie odstoupení&lt;br /&gt; == Definice == Pojem exit...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' exit strategy, strategie úniku&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' strategie odstoupení&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> Pojem exit strategy znamená opuštění současné situace, buď za předpokladu splněných cílů, nebo jako strategie pro zmírnění selhání. Pojem exit strategy nesouvisí pouze s ekonomikou, ale používá se například i ve vojenství. &lt;ref name=&quot;MAREK&quot;&gt;MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html.&lt;/ref&gt;<br /> V oblasti ekonomiky je tento termín spojován s ukončením investic a jejich zpeněžení, například formou IPO (Initial Public Offering neboli první veřejná nabídka akcií).<br /> V nejhorší situaci může exit strategy aspoň zachovat tvář, ale nejlepší eventualita je, že exit strategy ne jen navrátí vložené náklady, ale také jejich zvýšenou hodnotu. Exit strategy je způsob, kterým se navrátí investovaný kapitál, jinými slovy proplatí vložené investice. Jako příklad návratu vložených investic mohou být počáteční veřejné nabídky akcií (IPO), nebo vyplacení větším hráčem na trhu. &lt;ref name=&quot;Exit&quot;&gt; Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> Strategie odchodu se provádí nejlépe při vybrání nejlepší varianty pro nastalou situaci z různých systémů. Nutné porovnat každou investici v obchodním systému za použití systému hodnot a na tom základě sestavit exit strategy. Systém hodnot je založen na zisku nebo ztrátě. &lt;ref name=&quot;KING&quot;&gt;KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Mezi pět základních standardů hodnot řadíme:&lt;br /&gt;<br /> * spravedlivé tržní hodnoty&lt;br /&gt;<br /> * reálnou hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * hodnoty investice&lt;br /&gt;<br /> * likvidační hodnotu&lt;br /&gt;<br /> * vnitřní hodnotu &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Výše vyjmenované standardy hodnot jsou důležité pro vybrání vhodné exit strategy.&lt;br /&gt;<br /> Rozhodnutí o ukončení stávajícího podniku jsou stejně důležitá jako zda investovat do nového podnikání. &lt;ref name=&quot;BODELL&quot;&gt;BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Před sestavením exit strategie by měly být zodpovězeny následující aspekty hodnotící situaci podniku. Mezi tyto aspekty zahrnujeme:&lt;br /&gt;<br /> * Stanovení hodnoty podniku, jak ji vnímají současní majitelé, ale i potenciální zájemci o koupi podniku? &lt;br /&gt;<br /> * Reálnost nebo nereálnost jednotlivců v podniku převzít její vedení? &lt;br /&gt;<br /> * Otázka jestli majitel chce z podniku odejít úplně nebo jen předat vedení, které již považuje za břemeno, ale chce v podniku stále pracovat na jiné pozici? &lt;br /&gt;<br /> * Časový aspekt určující, kdy bude exit strategy uskutečněna. V době, kdy majitel bude chtít odejít do důchodu, nebo při nástupu do další fáze strategických pozic? &lt;ref name=&quot;HESKETH&quot;&gt;HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> V případě promyšlení těchto otázek a v době kdy jsou známy odpovědi muže majitel vybrat nejlepší strategii pro ukončení podniku.&lt;br /&gt;<br /> Ke splnění vypracované exit strategy je zapotřebí vypracování důkladných písemných smluv, bez kterých se strana může ocitnout v soudních sporech, proto je zapotřebí, aby sepsané písemné smlouvy chránily vybranou exit strategy. &lt;ref name=&quot;HOFFMAN&quot;&gt;HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html.&lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> Je velmi malé procento podnikatelů, kteří si vytvořili vlastní strategii odchodu, a kterou následně zařazují jako součást jejich podnikatelského záměru. Většinou jsou podnikatelé zaměřeni na plánování efektivních operací tvořících zisk než na myšlenky související s ukončením podnikání. Gerald Brown, si myslí, že problém s prodejem firem přímo souvisí s chybou učiněnou v začátcích při zakládání podniku nevytvořením exit strategy a to z důvodu, že na exit strategy by měla navazovat všechna další obchodní rozhodnutí (exit plan). &lt;br /&gt;<br /> Exit strategy má několik různých možností, jak ukončit stávající podnikání. Níže je uvedeno sedm základních možností exit strategie:&lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku individuálnímu kupci &lt;br /&gt;<br /> * prodej podniku společnosti&lt;br /&gt;<br /> * prodej klíčových zaměstnanců podniku&lt;br /&gt;<br /> * prodej všech zaměstnanců prostřednictvím ESOP&lt;br /&gt;<br /> * zveřejnění společnosti&lt;br /&gt;<br /> * držba podniku v rodině (do odchodu do důchodu majitele nebo udržení podniku v rodině i po jeho/jejím odchodu)&lt;br /&gt;<br /> * plán řízené likvidace &lt;ref name=&quot;BROWN&quot;&gt;BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;/ref&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> * MAREK, David. České zmatky kolem exit strategie. In: Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1549499/ceske-zmatky-kolem-exit-strategie.html. &lt;br /&gt;<br /> * KING, Paul. Measuring exit strategy performance. Futures [online]. Chicago : Futures Magazine Group, 2007, 36 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/235307435/1335406A7E024BDF011/1?accountid=16531 . ISSN 07462468. &lt;br /&gt;<br /> * BODELL, Tanya. Have you Identified the Exit Strategy Nearest You. Electric Light and Power [online]. Tulsa : PennWell Corporation, 2010, 88(6) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/821553842/133540E25031E4559E7/1?accountid=16531. ISSN 00134120. &lt;br /&gt;<br /> * HESKETH, David. Picking the right exit strategy. Professional Adviser [online]. London : Incisive Media Plc, 2010 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/814812724/13354114ED67B1F7970/1?accountid=16531. ISSN 17433339. &lt;br /&gt;<br /> * HOFFMAN, Ivan. Exit strategy [online]. 2001 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ivanhoffman.com/exit.html. &lt;br /&gt;<br /> * Exit strategy. In: Investopedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.investopedia.com/terms/e/exitstrategy.asp#axzz1dsMde6nC.&lt;br /&gt;<br /> * BROWN, Gerald. Strategy or not, you'll exit sooner or later. Air Conditioning, Heating &amp; Refrigeration News [online]. Troy : BNP Media, 2003, 218 (4) [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/196489116/13354195F1B7B5161F8/5?accountid=16531. ISSN 00022276. &lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KSS_-_%C3%BAkol_2011&diff=8624 2011-11-05T16:39:52Z

<p>382844: /* Autoři */</p> <hr /> <div>Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.<br /> <br /> Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.<br /> <br /> Příklad:<br /> <br /> * Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)<br /> <br /> ==Témata==<br /> * King, Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)<br /> * Christie, Agatha - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 4. 11. 2011, 21:38 (CET)<br /> * Chomsky, Noam - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]]<br /> * McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)<br /> * Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)<br /> * Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)<br /> * Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)<br /> * Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)<br /> * Bibliografie Agathy Christie - [[Uživatel:384107|Marie Packová]] 5. 11. 2011, 13:37 (CET)<br /> <br /> ==Autoři==<br /> Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.<br /> <br /> * adamec jiří <br /> * anděra miloš<br /> * andrýsek dalibor<br /> * antalovská daniela<br /> * aubrecht karel<br /> * bartes františek<br /> * benedikt martin<br /> * binterová zdeňka<br /> * birgus vladimír<br /> * čapka františek [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 4. 11. 2011, 14:51 (CET)<br /> * čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)<br /> * čech lubomír<br /> * česák jiří<br /> * čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)<br /> * coufalová jana<br /> * dachovský karel<br /> * dudák vladislav<br /> * durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)<br /> * durek zdeněk<br /> * dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)<br /> * dusík bohumil<br /> * dvořák otomar [[Uživatel:Monika Krejčová|Monika Krejčová]] 5. 11. 2011, 17:40 (CET) <br /> * dvořák petr<br /> * fialová eva<br /> * frýbort pavel <br /> * gryc jan<br /> * hák jaroslav<br /> * harabiš tomáš<br /> * hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)<br /> * hron pavel<br /> * jančík františek<br /> * janšta josef<br /> * janžura petr<br /> * juránek arnošt<br /> * kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)<br /> * keller jan <br /> * klenovský jaroslav<br /> * kohák erazim - [[Uživatel:JonasKopp|Jonáš Kopp]] 5. 11. 2011, 13:56 (CET)<br /> * kohoutek rudolf<br /> * komenda stanislav<br /> * král robert<br /> * kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)<br /> * kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)<br /> <br /> * kubík vladimír<br /> * kubů naděžda<br /> * kuras benjamin - [[Uživatel:Daniela|Králová]] 4. 11. 2011, 11:12 (CET)<br /> * kvasničková danuše<br /> * kyjovský františek<br /> * lánská dagmar<br /> * lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)<br /> * lockerová jiřina<br /> * martin pavel<br /> * mayer miroslav<br /> * mezník ivan<br /> * mikešová jana<br /> * minařík květoslav<br /> * moníková libuše<br /> * monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)<br /> * náplava zdeněk<br /> * navrátil pavel<br /> * navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)<br /> * netopil ivo<br /> * novák ivo<br /> * nováková iva<br /> * nový antonín<br /> * obůrková eva<br /> * ouředník patrik --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 5. 11. 2011, 07:33 (CET)<br /> * pawlowská halina - [[Uživatel:Mikka|Mikka]] 4. 11. 2011, 11:03 (CET)<br /> * pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)<br /> * petr ivo<br /> * pliska karel<br /> * pospíšilová zuzana<br /> * praško ján - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)<br /> * procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)<br /> * raček jiří<br /> * šálek petr<br /> * seifertová lucie<br /> * sejkot roman<br /> * simajchl ladislav<br /> * sís petr - [[Uživatel:382413|382413]] 4. 11. 2011, 11:15 (CET)<br /> * stano tono<br /> * stiburek luboš<br /> * stínil luděk - [[Uživatel:Misha|Misha]] 5. 11. 2011, 16:10 (CET)<br /> * svěrák zdeněk - [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)<br /> * trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)<br /> * ulrych ivan<br /> * valenta milan - [[Uživatel:EB|EB]] 5. 11. 2011, 14:56 (CET)<br /> * virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 5. 11. 2011, 11:06 (CET)<br /> * vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)<br /> * vokoun jaroslav ignatius<br /> * wagnerová magdalena<br /> * wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET) <br /> * winklerová dana<br /> <br /> ==Ostatní==</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3124 2011-05-01T10:47:40Z

<p>382844: /* Základní umístění cechovní heraldiky */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení můžeme hledat již v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátníci. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoha symbolům, které se nám dochovaly, dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jak v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak je tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, které musely mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu nebo nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používaných příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobily důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3123 2011-05-01T10:38:52Z

<p>382844: /* Cechovní znaky */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení můžeme hledat již v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátníci. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoha symbolům, které se nám dochovaly, dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jak v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak je tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3122 2011-05-01T10:35:34Z

<p>382844: /* Cechovní znaky */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení můžeme hledat již v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátníci. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoha symbolům, které se nám dochovaly, dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jak v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3121 2011-05-01T10:33:22Z

<p>382844: /* Cechovní znaky */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení můžeme hledat již v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátníci. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoha symbolům, které se nám dochovaly, dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3119 2011-05-01T10:30:56Z

<p>382844: /* Cechovní heraldika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení můžeme hledat již v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátníci. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3118 2011-05-01T10:26:39Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení můžeme hledat již v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátníci. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3117 2011-05-01T10:24:25Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení můžeme hledat již v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3116 2011-04-15T15:44:10Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3115 2011-04-15T15:39:57Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:--&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> #BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> #CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3114 2011-04-15T15:35:30Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt; (s. 32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt; (s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> #BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> #CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3113 2011-04-15T15:29:41Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> ''„Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy''.&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;/&gt; (1,s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají ''„poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“''.&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;/&gt; (2, s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> ''„V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“''&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;/&gt; (1, s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> ''„Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;/&gt; 2, s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> ''„Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.''“&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;&gt;BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;BUBEN&quot;/&gt; (1, s.32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> ''„K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“''&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;&gt;CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;/ref&gt;&lt;ref name=&quot;CHROMÝ&quot;/&gt; (2, s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> #BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> #CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3112 2011-04-15T15:09:08Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> „Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy.“ (1,s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají „poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“. (2, s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> „V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“ (1, s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> „Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“ (2, s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> „Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.“ (1, s.32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> „K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“ (2, s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' - prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' - sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> #BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> #CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> *CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> *NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> *RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3111 2011-04-15T15:03:55Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' cechovní značka, cechy, heraldika&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' cechovní znak&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené: cechovní heraldika&lt;br /&gt;<br /> ::podřazené:&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> „Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy.“ (1,s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají „poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“. (2, s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky.&lt;br /&gt;<br /> „V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“ (1, s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice.&lt;br /&gt;<br /> „Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“ (2, s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> „Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.“ (1, s.32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.&lt;br /&gt;<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.&lt;br /&gt;<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.&lt;br /&gt;<br /> „K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“ (2, s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr.&lt;br /&gt;<br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' – prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' – sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> #BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> #CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> #JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> #NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> #RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3110 2011-04-15T14:55:53Z

<p>382844: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené:&lt;br /&gt;<br /> ::podřezené:&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> „Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy.“ (1,s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají „poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“. (2, s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky. <br /> „V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“ (1, s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice. <br /> „Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“ (2, s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> „Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.“ (1, s.32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.<br /> „K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“ (2, s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr. <br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' – prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' – sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;<br /> *'''vývěsní štíty''' - kovová cechovní znamení velkých rozměrů, která byla zavěšena nad vstupy do domů a do dílen řemeslníků. Například kováři měli zavěšenou na štítu podkovu či nožíři nůž.&lt;br /&gt;<br /> *'''nádoby''' - cechovní symboly se nachází také na nádobách, např. džbánech, lahvích, konvích, používané příslušníky daného cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''knižní malba''' - miniatury a rytiny dokladují velké množství cechovní heraldiky.&lt;br /&gt;<br /> *'''stavby''' - symboly zdobeny důležité budovy ve městech, například radnice, brány, věže, kostely atd.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Literatura ==<br /> #BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Vyd. 1. Praha : Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7.&lt;br /&gt;<br /> #CHROMÝ, Mojmír. Cechovní heraldika. Heraldická ročenka. 1980, s. 45-61. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> #JÁSEK, Jaroslav. Pokladnice cechovní heraldiky. Heraldická ročenka. 1981, s. 17-22. ISBN 80-239-5107-6.&lt;br /&gt;<br /> #NOVÁK, Josef. Cechové znaky. Vyd. 1. Bratislava : Mladé letá, 1975.&lt;br /&gt;<br /> #RYBIČKA, Antonín. Znaky a pečeti cechovní. Památky archeologické a místopisné. 1881, 11, s. 453-470.&lt;br /&gt;</div>

382844 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cechovn%C3%AD_zna%C4%8Dka&diff=3109 2011-04-15T14:47:14Z

<p>382844: Založena nová stránka: '''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt; '''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt; '''Synonyma:'''&lt;br /&gt; '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt; ::nadřazené:&lt;br /&gt; ::podřezené:&lt;br /&gt; == ...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Monika Krejčová&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Klíčová slova:'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;<br /> ::nadřazené:&lt;br /&gt;<br /> ::podřezené:&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Definice ==<br /> <br /> Cechovní znak je symbol jednotlivých řemeslníků tvořený většinou podle heraldických zásad.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechy ==<br /> „Počátky cechů se většinou kladou do 13. století, a to ve všech vyspělých zemích feudální Evropy.“ (1,s. 32) Úplné počátky řemeslných sdružení ale můžeme hledat už v 9. století v Byzanci. Největší rozmach cechů nastává ve 14. a 15. století, kdy dochází ke specializaci řemeslné výroby. Například z truhlářů se vyvinuli stoličníci, lavičníci, postelníci, soustružníci a kolovrátnici. Také v tomto období se z cechů stávají „poměrně silné organizace se značnou mírou samosprávy“. (2, s. 47) Teprve po určité době se objevují královské majestáty ustanovující cechům znaky. <br /> „V průběhu 18. století cechy ustrnuly ve své životaschopnosti a staly se brzdou rozvoje nově nastupujícího průmyslu. Proto také došlo k jejich rušení, aby mohla být otevřena cesta svobodné živnosti.“ (1, s. 33)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní heraldika ==<br /> Tato disciplína heraldiky je považována za nejskromnější převážně z důvodu krátkého trvání oproti ostatním, např. šlechtické nebo církevní heraldice. <br /> „Zvláštností cechovní heraldiky je užití tzv. doprovodných neboli druhotných figur, jež jsou umístěny mimo pole štítu, většinou nad hlavou. Snad nahrazují klenot.“ (2, s. 53-54)&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Cechovní znaky ==<br /> „Užití znaků obchodníky a řemeslníky se datuje od 15. století.“ (1, s.32) Mnoho symbolům, které se nám dochovali dnes nerozumíme.<br /> Postupně se u některých živností začaly ustalovat tvary a figury, které se pak užívaly všeobecně. Z toho důvodu cechovní znaky nemají lokální zvláštnosti, symbol tesařů nebo obuvníků je stejný jako v Anglii, tak v Německu nebo na Slovensku.<br /> Symbol je barevný a řídí se pravidly heraldické tvorby. Cechovní znak se tvořen štítem se znamením, přilbou a její výstrojí a honosnými kusy. Jsou používány všechny známé tvary štítu.<br /> „K obsahu je možno uvést, že převažují znamení obecná nad figurami heraldickými a znaky jednoduché nad dělenými na více polí. Z figur se nejčastěji vyskytují předměty symbolizující pracovní nástroj řemeslníka, jeho finální výrobek, někdy i surovinu, s níž řemeslník pracuje.“ (2, s. 53) Například krejčí se nejčastěji označovali nůžkami nebo žehličkou. Vyskytují se znaky odvozené od znaku pána nebo vyobrazení cechovního patrona, protože každé řemeslo mělo svého patrona, který byl řemeslníkům nápomocen. Například patron tesařů byl sv. Josef nebo rybářů sv. Petr. <br /> Dalšími součástmi znaku je přilba, většinou kolčí nebo turnajová, přikryvadla a klenot, který bývá shodný s figurou ve štítě. Od 17. století se objevují honosné kusy jako korunky, štítonoši nebo napodobeniny plášťů.&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Základní umístění cechovní heraldiky ==<br /> *'''cechovní korouhve''' – prvotní účel byl válečný, později se přeměnil na reprezentační. Znak cechu byl na korouhvi vyšitý.&lt;br /&gt;<br /> *'''pečetidla''' - nejčastější použití cechovních znaků. Používala se z důvodu potřeby cechů vykonávat úřední činnost, tj. vystavovat různé listiny, kterém ale museli mít právní hodnotu. Proto potřeba pečetidel, v jejichž středu byl vyryt symbol cechu.&lt;br /&gt;<br /> *'''cechovní truhlice''' – sloužily k ukládání cechovních písemností, pečetidel atd.&lt;br /&gt;<br /> *'''tzv. svolávací tabule''' - sloužily k svolávání schůze cechu, na nich byly také namalovány cechovní znaky.&lt;br /&gt;</div>

382844